Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VERONIKA ŠŤÁHLAVSKÁ Praha 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU Bakalářská práce VERONIKA ŠŤÁHLAVSKÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Jana Hlinovská, Ph.D. Praha 2018 SCAN SCHVÁLENÍ NÁZVU PRÁCE (BEZ NADPISU) Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce PhDr. Janě Hlinovské Ph.D. za spolupráci a cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Abstrakt ŠŤÁHLAVSKÁ, Veronika. Komplexní ošetřovatelské péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Jana Hlinovská, Ph.D. Praha. 2018. s. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část mapuje medicinskou a ošetřovatelskou problematiku pacienta s akutním infarktem myokoradu včetně psychosociální problematiky. Praktickou část tvoří kazuistika pacienta s tímto onemocněním zpracovaná metodologii ošetřovatelského procesu ve všech 5 fázích za využití koncepčního modelu Majory Gordon. Závěr práce tvoří zhodnocení poskytované péče včetně doporučení pro praxi. Klíčová slova: Infarkt myokardu. Role sestry. Ošetřovatelský proces. Specifika ošetřovatelské péče. Pacient. Abstrakt ŠŤÁHLAVSKÁ, Veronika. Comprehensive nursing care for a patient with acute myocardial infarction. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Degree of qualification: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Jana Hlinovská, Ph.D. Prague. 2018. s. This bachelor thesis consists of two parts, one is theoretical and the other is practical. The theoretical part describes the medical and nursing problems of the patient with acute myocardial infarction including psychosocial problems. The practical part contains casuistry of the patient with this disease, elaborated with methodology of the nursing process in all 5 phases using Majory Gordon’s conceptual model. The conclusion of the thesis is an evaluation of the care provided, including recommendations for practice. Key words: Myocardial infarction. Nurse roles. Nursing process. Nursing care specifics. Patient. 8 Obsah Seznam použitých zkratek Seznam použitých odborných výrazů Seznam tabulek a obrázků ÚVOD............................................................................................................................. 12 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 14 1 INFARKT MYOKARDU ................................................................................................ 14 Dělení infarktu myokardu....................................................................................... 15 Rizikové faktory vzniku infarktu myokardu........................................................... 16 Vývoj patologických změn v časovém úseku......................................................... 16 Klinické příznaky infarktu myokardu..................................................................... 16 2 DIAGNOSTIKA INFARKTU MYOKARDU ....................................................................... 17 Elektrokardiografie ................................................................................................. 18 Echokardiografie..................................................................................................... 18 Rentgenové vyšetření srdce a plic .......................................................................... 19 CT koronrografie .................................................................................................... 19 Koronarografie........................................................................................................ 19 3 KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU ....................................................... 20 Arytmie ................................................................................................................... 20 Srdeční selhání........................................................................................................ 21 Trombóza stentu...................................................................................................... 21 4 LÉČEBNÉ POSTUPY U INFARKTU MYOKARDU ............................................................. 21 Nemocniční péče..................................................................................................... 22 5 PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE..................................................................... 22 BYPASS.................................................................................................................. 23 6 ROLE SESTRY A SPECIFIKA V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI.................................................. 24 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 27 7 KAZUISTIKA U PACIENTA S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU .................................. 27 Situační analýza ze dne při příjmu pacienta ........................................................... 52 8 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE ....................................................................... 74 Doporučení pro praxi.............................................................................................. 75 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................ 79 9 Seznam použitých zkratek ACD arteria coronaris dextera ACS arteria coronaris sinistra AKS akutní koronární syndrom AIM akutní infarkt myokardu AV atrioventriculární uzel CK kreatin kináza CK-MB myokardiální kreatin kináza EF ejekční frakce EKG elektrokardiografie ICHS ischemická choroba srdeční IM infarkt myokardu NONSTEMI non ST elevation myocardial infarction PCI perkutání koronární intervence PTCA perkutání transluminární koronární angioplastika RC ramus circuflexum RIA ramus intrerventricularis anterior RLP rychlá lékařská pomoc SA sinoatriální uzel ST úsek úsek popisovaný na EKG STEMI ST elevation myocardial infarction TR band speciální bandáž na radiální tepny KES komorová extrasystola (velký lékařský slovník, 1998-2018) 10 Seznam použitých odborných výrazů Angina pectoris onemocnění srdce Arytmie porucha srdečního rytmu Bypass přemostění postižené tepny Dilatace rozšíření Elevace vystoupení, vyzdvižení Hypertenze zvýšený krevní tlak Hypotenze snížený krevní tlak Ischémie nedokrevnost tkáně nebo orgánu Koronarografie rentgenové vyšetření srdce NONSTEMI infarkt myokardu bez přítomnosti ST elevací Palpitace bušení srdce Ruptura prasknutí, trhlina Selektivní koronarografie vyšetření koronárních tepen Stenokardie bolest za hrudní kostí Stenóza zúžení Trombus krevní sraženina, vmetek (velký lékařský slovník, 1998-2018) 11 Přílohy Obrázek č. 1: Balónkový katétr Obrázek č. 2: TR band Obrázek č. 3: TR band + kontrola fyziologických funkcí Obrázek č. 4: Femostop Obrázek č. 4: Paardeho vlna Obrázek č. 6: EKG záznam od RLP Obrázek č. 7: EKG záznam po PCI Obrázek č. 8: Koronarografie Morfologie rešerže 12 Úvod Téma práce se zabývá onemocněním kardiovaskulárního aparátu, konkrétně akutním infarktem myokardu. Akutní infarkt myokardu je v dnešní době jednou z nejčastějších příčin náhlého úmrtí. Infarkt myokardu postihuje stále mladší pacienty. Nejčastějšími příznaky, kterými se toto onemocnění projevuje, jsou bolesti na hrudi s propagací do horních končetin a zad, pálení žáhy, nauzea, zvracení a mnoho dalších. Onemocnění přichází ve většině případů neočekávaně. Vždy ohrožuje pacienta na životě. Infarkt myokardu patří mezi civilizační choroby (Intervenční a akutní kardiologie, 2001-2018), (kardiologické revue interni medicína, 2018). Ročně v České republice postihne infarkt myokardu přibližně 40 000 lidí, z nichž 40 % umírá dříve, než se dostane do nemocničního zařízení. Polovina úmrtí z celkového počtu nastane během prvních 3–4 hodin od počátku příznaků. V Českérepublice vznikl program, jehož cílem je snížit úmrtnost a zlepšit systém péče opacienty s akutním infarktem myokardu. Na tomto programu se podílí Česká kardiologická společnost, Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Česká společnost kardiovaskulární chirurgie (Intervenční a akutní kardiologie, 2001-2018). Práce vznikla s cílem přiblížit problematiku a podstatu akutního infarktu myokardu. V práci je zahrnuta komplexní, ale i individuální péče o pacienta. Pohled na pacienta jako na bytost s bio-psycho-sociálními potřebami. Cílem práce je zmapování aktuální problematiky infarktu myokardu po stránce medicínské a ošetřovatelské. A detailní popis kazuistiky pacienta s tímto onemocněním v klinické ošetřovatelské praxi. 13 Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské práce s názvem. Komplexní ošetřovatelská péče u pacienta s akutním infarktem myokardu proběhlo v časovém období leden 2017 až březen 2018. Jako klíčová slova byla zvolena slova v jazyce českém: infarkt myokardu, role sestry, ošetřovatelský proces, specifika ošetřovatelské péče a pacient, stejná slova byla vyvolena v jazyce anglickém. Hlavním kritériem pro zařazení dohledaných článků do zpracování bakalářské práce bylo téma, odpovídající tématu práce, a vydání v časovém období od roku 2007 do roku 2017. Národní lékařskou knihovnou v Praze bylo vyhledáno 31 záznamu. Do bakalářské práce byla použita především dostupná literatura. Mnoho zdrojů neodpovídalo stanovenému tématu. Ostatní zdroje, které byly v práci použity, byly vyhledány osobně dle klíčových slov. 14 Teoretická část 1 Infarkt myokardu Infarkt myokardu je projevem nekrózy buněk srdečního svalu v důsledku protrahované ischémie. Podle definice Evropské kardiologické společnosti je „termín infarkt myokardu“ vyhrazen pro stavy s prokázanou nekrózou myokardu při současných klinických známkách ischemie myokardu (BARTŮNĚK, 2016 s. 355). Akutní infarkt myokardu patři mezi ischemické choroby srdeční. ICHS je onemocnění, které má mnoho forem. Ischemickou chorobu srdeční definujeme jako onemocnění na podkladě akutního nebo chronického omezení přítoku krve koronárními tepnami do oblasti myokardu. Následně v místě nedokrvení myokardu vzniká ischémie až nekróza. Nejčastější příčinou ICHS je aterosklerotické postižení koronárních tepen, spazmy koronárních tepen (dynamická stenóza), hypertrofie myokardu při aortální stenóze, hypertenzi, hypertrofické kardiomyopatii (KOLEKTIV AUTORŮ, 2013), (SOVOVÁ, 2014). Rizikové faktory ICHS dělíme na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Neovlivnitelné faktory jsou například věk, pohlaví, genetika. Ovlivnitelné jsou hyperlipidémie, kouření cigaret, hypertenze, diabetes mellitus, obezita, emoční stres a další. Chronické formy ischemické choroby srdeční: 1) stabilní angina pectoris 2) variantní angina pectoris 3) syndrom X 4) němý infarkt myokardu Akutní formy ischemické choroby srdeční: 1) nestabilní angina pectoris 2) infarkt myokardu a jeho formy 15 3) náhlá smrt (KOLAŘ, 2009), (KOLEKTIV AUTORŮ, 2013). Akutní infarkt myokardu patří do skupiny onemocnění zvaných akutní koronární syndrom. O akutní infarkt myokardu se jedná, jestliže je průkazná nekróza myokardu. K nekróze dochází uzávěrem jedné nebo více koronárních tepen. Nejčastěji, a to v 95 %, dochází k nekróze v důsledku aterosklerotického onemocnění tepen. Ve zbývajících 5 % se jedná o embolii nebo spazmus koronárních tepen (SOVOVÁ, 2014) (BĚLOHLÁVEK, 2014). AKS je definován jako soubor klinických symptomů, které vznikají v důsledku akutní ischémie myokardu, nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Onemocnění, která spadají do akutního koronárního syndromu, jsou akutní infarkt myokardu a nestabilní angína pectoris. Na AKS můžeme v širším slova smyslu pohlížet jako na pracovní diagnózu, která se stanoví při prvním kontaktu s nemocným. U AKS je vysoká mortalita (KORBEL, 2011), (SOVOVÁ, 2014). Dělení infarktu myokardu Infarkt myokardu lze dělit dle elevací ST úseku nebo dle lokalizace. Dělení dle ST úseku je na STEMI A NONSTEMI. STEMI jsou elevace ST úseku, Q typu nebo non-Q typu je to dělení podle přítomnosti Q kmitů na EKG. NONSTEMI je akutní infarkt bez elevací na S-T úseku na EKG. Další dělení je podle lokalizace postižení myokardu. Při uzávěru na povodí RIA nazýváme infarkt myokardu infarktem přední stěny. Uzávěry na RC nebo ACD je infarkt myokardu zadní stěny. Infarkt myokardu spodní stěny je při uzávěru AC (ČEŠKA, 2010). Akutní infarkt myokardu s elevacemi na S-T úseku bývá způsoben úplnou ischemií trvající déle než 4 hodiny. Nekróza postihuje celou stěnu myokardu v povodí příslušné koronární tepny. V prvních hodinách je infarkt myokardu provázen S-T elevacemi na EKG. S-T elevace poukazují na úplný uzávěr koronární tepny většinou trombem. Tento typ infarktu myokardu se bez chirurgické léčby neobejde (ŠEVČÍK, 2014). Akutní infarkt myokardu s depresemi S-T úseku je způsobena neúplným uzávěrem koronárních tepen nebo jen krátce trvajícím úplným uzávěrem koronárních 16 tepen. Na EKG záznamu se neukazuje ST elevace, ale naopak se na EKG objevují deprese na ST úseku. Tento typ infarktu se většinou obejde bez chronické léčby, ale je velmi častá recidiva (ČEŠKA, 2010), (ŠEVČÍK, 2014). Rizikové faktory vzniku infarktu myokardu Dělí se do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou ovlivnitelné faktory, mezi které patří například kouření a obezita. Druhou skupinou jsou neovlivnitelné rizikové faktory, mezi které patří především věk, pohlaví (infarkt myokardu je častější u mužů, u žen procento stoupá s nástupem menopauzy (ČEŠKA, 2010), (BĚLOHLAVEK, 2009). Vývoj patologických změn v časovém úseku Prvních 20 minut po přerušení průtoku koronárními tepnami dochází k hypoxii myokardu. Při obnově přítoku krve v této době jsou buňky myokardu schopny úplné regenerace, to je reverzibilní ischemie. Při přesažení 20 minut od uzavření koronární tepny začínají probíhat ireverzibilní změny myokardu a dochází k nekróze (VOKURKA, 2014). Klinické příznaky infarktu myokardu Mezi základní klinické příznaky patří intenzivní dlouhodobá retrosternální bolest (bolest za sternem) s propagací do obou horních končetin. Bolest se často šíří periferně po malíkové straně nejčastěji do levé horní končetiny, lopatky, do krku, epigastria (zvláště u infarktu dolní stěny). Bolest obvykle trvá více než 20 minut, je z pravidla tlaková, pálivá nebo dokonce svíravá. Typickým znakem retrosternání bolesti je její prudký a náhlý nástup a člověk musí ukončit právě prováděnou činnost. U 60 % postižených je vznik bolesti, u ostatních ji předchází nestabilní angína pectoris. Více než polovina infarktů je provázena ze začátku pocením a tachykardií. Reakce nervus vagus (vagová rekce) může vyvolat gastrointestinální symptomy jako je nauzea, zvracení, křeče v břiše až průjmy (VOKURKA, 2014), (LUKÁŠ, 2015). U němého infarktu myokardu, který tvoří přibližně 10 % případů, se infarkt neprojevuje žádnou nebo nepatrnou bolestí. Takové bolesti pacient nevěnuje většinou skoro žádnou pozornost. U tohoto typu infarktu myokardu je velmi těžká včasná diagnostika. U většiny případů se na takový infarkt přijde až při náhodném vyšetření EKG. Nejčastěji postihuje pacienty léčící se s anginou pectoris, diabetiků a centrální polyneuropatií a hypertoniků (VOKURKA, 2014), (LUKÁŠ, 2015). 17 2 Diagnostika infarktu myokardu Jedním z nejdůležitějších základních vyšetření pro diagnostiku akutního infarktu myokardu je odběr anamnézy (chronické onemocnění, zjištění rizikových faktorů, dědičné faktory), provedení fyzikálního vyšetření a záznam 12 svodového EKG. Tato vyšetření jsou jedna z nejdůležitějších pro další diagnostiku a následnou léčbu. EKG je naprosto klíčové vyšetření při diagnostice infarktu myokardu v terénu. Každý vůz zdravotní služby je vybavený touto technologií. V roce 2000 byly vydány nově guidelines pro diagnostiku infarktu myokardu, které kladou důraz na zjištění pozitivity biochemických ukazatelů nekrózy myokardu (biomarkerů), především troponinu. Mezi další vyšetřované kardiomarkery patří CK-MB a myoglobin v séru (LUKAŠ, 2015). Koncentrace troponinu v séru je standardem v diagnostice infarktu myokardu. Troponin se nejdříve detekuje v prvních 4–6 hodinách od prvních příznaků. Jeho maximální hodnota je 14–20 hodin od prvních příznaků. Zvýšenou koncentraci troponinu můžeme nalézt i u jiných chorob, při kterých dochází také k ischemii myokardu (myokarditida, kontuze srdce nebo sepse), ale také u pacientů se selháním ledvin (KORBEL, 2011), (KOLÁŘ, 2009), (ŠEVČÍK, 2014). Koncentrace CK-MB se poprvé detekuje v prvních 3–8 hodinách. Maximální hodnoty se vyskytují 24–36 hodin od prvních příznaků. Normalizace stavu CK-MB je během prvních 3–4 dnů. Myokardiální frakce kreatin kinázy se odebírá z důvodů, že samotná kreatin kináza (CK) se uvolňuje ze všech svalů, a z těchto důvodů není její zvýšení příliš specifické pro srdeční infarkt. Sérová koncentrace CK-MB se taktéž projevuje v rámci hodin po vzniku infarktu. Toto vyšetření diagnostikuje časnou recidivu infarktu myokardu v prvních dnech hospitalizace z důvodu, že zvýšená hladina přetrvává kratší dobu než u troponinu (KORBEL, 2011), (ŠEVČÍK, 2014). Koncentrace myoglobinu se poprvé objeví v první půl – hodině až dvou hodinách od prvních příznaků. Maximální hodnota myoglobinu je 5 až 12 hodin od prvního příznaku. Nrmalizace u infarktu myokardu je do 8–30 hodin. Myoglobin je přítomen ve všech svalových buňkách, ale jeho vyšetření se provádí hlavně proto, že jeho vzestup je již v první hodině po zahájení infarktu myokardu. Provádí se většinou pouze u lidí, kteří nemají anamnézu traumatu (KORBEL, 2011), (ČEŠKA, 2010). 18 Elektrokardiografie Je základním a naprosto nepostradatelným vyšetřením u AIM a ostatních AKS. EKG má největší podíl na dělení akutních koronárních syndromů. Pro hodnocení ischemií je rozhodující hodnocení S-T. U každého pacienta, který udává bolesti na hrudi, by mělo být provedeno EKG vyšetření. Elektrokardiogram je záznam časové změny potencionálu způsobeného srdeční aktivitou (BĚLOHLÁVEK, 2014), (KOLÁŘ, 2010). Záznamy se liší při NONSTEMI (non ST elevation myocardical infarction) a STEMI (ST elevation myocardial infarction). Jedná-li se o NONSTEMI je deprese ST vln nebo negativní vlny T. U infarktu STEMI jsou vysoké ST elevace, přecházející v pozitivní vlny T, označujeme je jako Pardeeho vlna. ST elevace se objevují již v prvních minutách při vzniku infarktu až do třech hodin po vzniku první bolesti. Po 6 hodinách dochází ke zmenšování ST elevací, inverzi vlny T a postupnému vzniku patologických kmitů Q. Patologické kmity Q jsou jednou ze známek prodělaného infarktu myokardu. Elevace ST vlny se postupně vytrácí, při dlouhodobém výskytu ST elevací je podezření na vývoj srdečního aneuryzmatu. Pro diagnostiku infarktu myokardu je důležité, aby EKG změny byly popsané alespoň ve dvou svodech. Podle EKG nálezu popisujeme postižení spodní stěny (svody II, III, aVF) obvykle při uzávěru ACD, septa (V1 – V3), přední stěny (V2-V5) obvykle uzávěr v povodí RIA, a anterolaterální oblasti (I, aVL, V5-V6). V případě, že je postižená zadní stěna, pozorujeme zrcadlový obraz infarktu myokardu ve svodu V1, což je při uzávěru RC nebo ACD (BĚLOHLÁVEK, 2014), (KOLÁŘ, 2010). Echokardiografie Echokardiografie je ultrazvukové vyšetření srdce. Vyšetření se provádí v různých polohách, pro parasternální a apikální projekci pacient leží na levém boku. Pro suprasternální a subkostální projekci pacient leží na zádech. Toto vyšetření provádí a hodnotí lékař. U pacienta nejsou zapotřebí žádné zvláštní přípravy. Echokardiografie je založena na vlastnostech ultrazvukového paprsku prostupujícího a odrážejícího se od struktur. Záchyt odraženého paprsku umožňuje rozlišení struktur do různé hloubky. V případě vyšetření srdce je využívaná hloubka kolem 15 cm. Dále je využíván dopplerovský princip k posouzení průtokových parametrů (BOEHMEKE, 2009). 19 Toto vyšetření odhaluje poruchu kontraktility myokardu. Pomáhá odhalit rozsah poškození srdečního svalu. Jedná se o vyšetření nezátěžové a neinvazivní, které se může opakovat častěji. Kvalita tohoto vyšetření se odvíjí od velikosti podkožní vrstvy pacienta, stavem plicní tkáně, tvarem hrudníku a u žen tvarem a velikostí prsů (BOEHMEKE, 2009). Rentgenové vyšetření srdce a plic RTG srdce a plic patří mezi neinvazivní vyšetřovací metody. Toto vyšetření se provádí u každého pacienta, přijatého na koronární jednotku. Jedná se o základní zobrazovací metodu, která lékaři pomůže odhalit různé anomálie a patologické procesy v oblasti hrudního koše (SOVOVÁ, 2014). CT koronrografie Neinvazivní zobrazovací metoda používaná v kardiologii. V dnešní době má toto vyšetření své místo v kardiologii při diagnostice. Při tomto vyšetření se do pacientova cévního řečiště vpraví kontrastní látka, díky které se zobrazí cévní řečiště v požadované lokalitě. Při pozitivitě nálezů stenóz je provedena analýza, kdy se určí přesná délka zúžení koronární tepny. Touto metodou se především vylučují diferenciální diagnózy, projevující se bolestmi na hrudi, jako je disekce aorty nebo plicní embolie. Při významné kalcifikaci koronárních tepen nebo případných stentů v koronárních tepnách může být toto vyšetření limitováno (BULAVA, 2017). Koronarografie Dalším diagnostickým vyšetřením u infarktu myokardu je selektivní koronarografie, což je invazivní vyšetřovací metoda, která pomocí RTG a kontrastní látky zobrazí koronární tepny. Podle nálezu lékař rozhodne o dalším postupu. Jedná se o stěžejní vyšetřovací metodu, která prakticky se 100% jistotou vyvrátí nebo potvrdí diagnózu. Provádí se v místním znecitlivění nejčastěji punkcí arteria radialis nebo femoralis. Do příslušné tepny je zaveden takzvaný sheath, který v tepně zůstává po celou dobu výkonu. Následně jsou skrze sheath zaváděny speciální katetry až do oblasti odstupu věnčitých tepen. Po pečlivé diagnostice koronárních tepen zpravidla lékař přistoupí k léčebnému výkonu. Opět skrze sheath přivádí lékař do postižených míst speciální katetry, kterými stenózu dilatuje, čímž obnoví průtok v postižené koronární tepně. Do ošetřeného místa se implantuje takzvaný stent, který zabrání opětovnému uzavření cévy. V dnešní době existují různé druhy stentů. Některé 20 jsou opatřeny léčivou látkou, která působí přímo v místě opravené tepny. V ideálním případě je výkon nebolestivý a samotného pacienta příliš nezatěžuje (BULAVA, 2017), (OďROURKE, 2010). 3 Komplikace akutního infarktu myokardu Již v počáteční fázi IM dochází v postižené oblasti srdeční komory k zhoršení stažlivosti. Porucha kontraktility je závislá na rozsahu infarktového ložiska a celkovou rezervou myokardu, která může být snížena předchozím infarktem (jizvy, aneurysma…). U těžkého průběhu infarktu myokardu může vzniknout kardiogenní šok nebo akutní nedostatečnost mitrální chlopně v důsledku poškození papilárního svalu. Fatální komplikací vedoucí k náhlému úmrtí je ruptura stěny srdeční. Dalšími komplikacemi jsou poruchy srdečního rytmu (arytmie). Nejzávažnější jsou komorové arytmie, které vedou ke ztrátě vědomí a bez resuscitace ke smrti (VOKURNKA, 2014). Mezi komplikace po akutním infarktu myokardu patří i mechanické komplikace. Za posledních 10 let se výskyt těchto komplikací výrazně snížil. Nejčastěji se vyskytují u pacientů s dlouhotrvajícími arytmiemi. U mechanických komplikací je vysoká úmrtnost – více než 50 % postižených i přes včasnou kardiochirurgickou léčbu zemře (ŠEVČÍK, 2014). Arytmie Arytmie jsou jednou z nejčastějších komplikací akutního infarktu myokardu. Během prvních 48 hodin se vyskytují až u 80 % případů. Nejčastěji se vyskytující arytmie jsou komorové extrasystoly, krátké nesetrvalé komorové tachykardie a fibrilace síní. Tyto arytmie jsou pro pacienta velmi rizikové, jelikož některé z nich mohou vést k náhle srdeční smrt (SOVOVÁ, 2014), (BENNETT, 2014). U nesetrvalých komorových arytmií a komorových extrasystol je při terapii nutná kontrola hladiny draslíku a hořčíku v krvi. Není nutná žádná speciální léčba, ale včasné nasazení beta-blokátorů. U pacientů s arytmiemi se snažíme spíše o udržení horních hranic hodnot draslíku a hořčíku, zejména v případě nesetrvalých komorových tachykardií (ŠEVČÍK, 2014,) (SOVOVÁ, 2014), (BENNETT, 2014). V případě fibrilací siní u pacientů upřednostňujeme včasnou kardioverzi, ať už chemickou nebo elektrickou. Chemická kardioverze se provádí například pomocí injekční aplikace léku s účinnou látkou amiadoron. Při elektrické kardioverzi se pacient musí krátkodobě uspat. Při nezdařené elektrické kardioverzi nebo při komplikacích 21 danými sraženinami v oušku se přistupuje na léčbu pomocí antiarytmik (ŠEVČÍK, 2014), (SOVOVÁ, 2014, (BENNETT, 2014). Srdeční selhání U pacientů po akutním infarktu myokardu vzniká poruchou stažlivosti komor. Nejčastějším projevem je dušnost a při poslechu přítomností chrůpek. Stupně srdečního selhávání klasifikujeme podle Killipa: - je přítomnost chrůpek -chrůpky jsou přítomny na méně než 50 % plicního pole -chrůpky jsou slyšitelné na více než 50 % plicního pole - kardiogenní šok (KOLÁŘ, 2009), (SOVOVÁ, 2014). Akutní srdeční selhaní může dosáhnout až kardiogenního šoku. V tomto případě je kriticky omezena přečerpávací schopnost srdce. Mezi příznaky, které vedou k diagnostice kardiogenního šoku, patří hypotenze, tachykardie, chladnutí končetin, bledost. Kardiogenní šok v 80–100 % končí smrtí. Kardiogenní šok je ale méně častou komplikací, po akutním infarktu myokardu se vyskytuje jen v 10 % případů (ŠEVČÍK, 2014), (KORBEL, 2011). Trombóza stentu Trombózy stentu lze rozdělit dle jeho vzniku od implantace. Dělíme jej na akutní tromb – vzniká méně než 24 hodin od implantace stenu. Subakutní tromb v tomto případě vzniká do 30 dnů od implantace stentu. Při vzniku trombu po roce od implantace stentu se jedná o pozdní a velmi pozdní trombózu. Dalším faktorem je nedostatečná antitrombotická léčba. Při vysazení antitrombotické léčby mohou být až fatální následky. Projevem je stenokardie a elevace S-T úseku na EKG. V tomto případě je nutno včas opět nasadit antikoagulační léčbu a provést rekoronorografii (ŠEVČÍK, 2014), (KOLEKTIV AUTORŮ, 2013). 4 Léčebné postupy u infarktu myokardu Léčba infarktu myokardu se dá rozdělit do tří skupin. Dělíme ji na farmakologickou, intervenční a operační léčbu. Farmakologická léčba spočívá v podávání léků. Dále je intervenční léčba, což je léčba pomocí PTCA. Léčba operační spočívá v „přemostění“ postiženého místa. Jedná se o aortokoronární bypass (BULAVA, 2017), (ČEŠKA, 2010). 22 Nemocniční péče Do nemocniční péče zahrnujeme léčbu, která je pacientovi poskytována v nemocničním zařízení až do jeho propuštění do domácího prostředí. U každého pacienta, přijatého pro podezření na akutní infarkt myokardu, je potřeba natočení 12 svodového EKG, tak svodů zadních a svodů z pravostranného prekordia, dále zajištění žilního vstupu pro možné podávání léků. Takovýto pacient je přijat rovnou na koronární jednotku intenzivní péče nebo přímo na katrizační sál (ČEŠKA, 2010), (ŠEVČÍK, 2014). Jako první se u pacienta tlumí anginózní bolesti nejčastější léky pro léčbu stenokardii se používají anodyna mezi které řadíme Fentanyl. U léčby anodyny je potřeba se zaměřit na případné kontraindikace a nežádoucí účinky. Dalším postupem při léčbě je antitrombotická léčba, která výrazně zlepšuje prognózu onemocnění u pacienta s akutním infarktem myokardu. Snižuje úmrtnost a možné komplikace. Při zachycení akutního infarktu myokardu se v nemocničním prostředí používají léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Jedním z používaných preparátů, který se dá požít intravenózně je Kardegic nebo Anopyrin tablety. Jako další lék je velmi často používaný heparin v dávkování 5 000 – 10 000 mezinárodních jednotek. Podáním heparinu se snižuje riziko reinfarktu a tromboembolických komplikací. Při výskytu dušnosti u pacientů s akutním infarktem myokardu je užívá oxygenační terapie. Pacientům se podává kyslík pomocí kyslíkových brýlí nebo kyslíkové masky, vede k ústupu dušnosti (MAREK, 2010), (BULAVA, 2017), (SOVOVÁ, 2014). Dále následuje koronarografie, což je invazivní katetrizační vyšetřovací metoda koronárních tepen, při které se koronární tepny zobrazí pomocí rentgenu po nástřiku kontrastní látky. Koronarografie má své komplikace, jako je alergie na kontrastní látku či podkožní hematom. Mezi vzácnější komplikace patři vznik závažných arytmií, AIM, může nastat i náhlá smrt. Dalším způsobem léčby je koronaroplastika, aortokoronární bypass, trombolýza a následná rehabilitace (MAREK, 2010), (BULAVA, 2017), (SOVOVÁ, 2014). 5 Perkutánní koronární intervence Neboli koronární angioplastika dříve nazvaná jako PTCA (perkutánní transluminární koronární angioplastika) spočívá v zprůchodnění koronárních tepen v místě stenózy balónkovým katétrem. Tato metoda je moderní a účinná při léčbě 23 chronických koronárních onemocnění, ale i u akutních, jako je infarkt myokardu. Katetrizace je často život zachraňující výkon. Přístup ke koronárním tepnám se zajišťuje pomocí zavedení katétru přes stehenní tepnu v oblasti třísla, ale častěji přes radiální tepnu. Jiné přístupy jsou využívané u málo případů (OďROURKE, 2010), (ŠEVČÍK, 2014). PCI navazuje zpravidla na koronarografii, při níž je zobrazeno zúžení koronární tepny pomocí nástřiku kontrastní látky do koronárních tepen. Cílem je oprava zúženého místa (stenózy) nebo úplného uzávěru koronární tepny, která zásobuje srdeční sval. Koronární intervence navazuje na koronarografii. Do koronární tepny se zavede vodícím katétrem tenký vodič, který se zavede skrz zúžené místo. Po vodivém drátu se do zúženého místa zavede balónkový katétr, který se pomocí velkého tlaku 8-20 atm. nafoukne a dilatuje tím tepnu. Po dilataci zúženého místa se do místa stenózy zavede stent. (kovová výztuž), která natrvalo zůstává uvnitř koronární tepny. Při roztahování zúženého místa nafouknutým balónkem je tepna na několik vteřin zcela ucpána a může se objevit přechodná bolest za hrudní kostí (OďROURKE, WALSH, 2010), (VYTEJČKOVÁ, 2013). Po ukončení výkonu je nutná komprese místa vpichu. Manuální komprese je nutná v prvních 10 minutách, poté se místo vpichu pevně přelepí kompresním obvazem. Přelepení nesmí být cirkulární! Dle potřeby se může přiložit adekvátně velký sáček s pískem a popřípadě se může zafixovat elastickým obinadlem. V dnešní době se na odstranění katétru používají speciální pomůcky: TR band pásek s obturační manžetou vyplněnou vzduchem a Radistop, což je fixační pomůcka sloužící k zafixování končetiny i sterilního tamponu. Při vstupu do koronárního řečiště se přikládá tlakový obvaz a sáček s pískem nebo speciální pomůcka na stejném principu jako TR band, která se nazývá Femostop (VYTEJČKOVÁ, 2013). BYPASS Bypass obnovuje průtok krve uzavřenou koronární tepnou přemostěním uzávěru. Mezi indikace aortokoronárnímu bypassu patří rozsáhlý uzávěr koronárních tepen, kdy nelze využít PCI. Při selhaní angioplastiky, u nemocných v šokovém stavu a se závažnými mechanickými komplikacemi (ŠEVČÍK, 2014), (KITTNAR, 2011). 24 6 Role sestry a specifika v ošetřovatelské péči Dosažení a udržení standardu péče vyžaduje po sestrách nové dovednosti, a to zejména ve vztahu k sociálním problémům, které obklopují a provázejí nemoc a zdraví jedince či skupiny. Poznání vlastní role je u sestry nesmírně důležité a promítá se do celé její osobnosti. Základní role sestry lze rozdělit do čtyř oblastí (ZACHAROVÁ, 2016 s.83): • Funkční specificita – vyjadřuje nutnost formální i faktické odborné kompetence pro výkon povolání, včetně požadavku na ochotu a schopnost komunikace se spolupracovníky. • Emocionální neutralita – je orientována na způsob jednání bez emocionální účasti. Nejedná se zde o bezcitnost, ale o vyjádření sympatií a porozumění bez plného rozvinutí. Tento požadavek se nevztahuje jenom na pacienta, ale na všechny role, které se nacházejí ve vztahovém poli sestry. Jde tady také o další zdravotnické pracovníky, protože vzájemná součinnost a úsilí v konsenzu je podmínkou úspěšného léčení. • Universalismus – vyjadřuje skutečnosti, že příjemcem ošetřovatelské péče může být kterýkoliv jedinec dané společnosti. Nemoc je tedy univerzální fenomén. Sestry zde široce uplatňují očekávanou sociální roli rovnocenného poskytování ošetřovatelské péče. • Kolektivní orientace – sestra ve svém jednání nevychází ze svých zájmů, ale ze zájmů druhých, tedy pacientů. Staví blaho pacienta nad zájmy vlastní. V současné době je ošetřovatelství zaměřeno na aktivního pacienta, který je schopen se aktivně podílet na péči. Neplní jen roli pasivního příjemce ošetřovatelských služeb. Další důležitou součástí je komunikace. Verbální komunikace je jedním z nástrojů profesionální práce zdravotníků. Proto je tedy nezbytné, aby každý zdravotník měl osvojené schopnosti účelové sociální komunikace, která je neoddělitelnou součástí ošetřovatelské péče. Významnou roli při komunikaci sehrává individuální přístup a pozitivní vztah k pacientovi. Schopnost empatie a samozřejmě vzájemná důvěra (ZACHAROVÁ, 2016). Role pacienta z psychologického hlediska zpravidla znamená omezení normálních 25 činností a povinností pro člověka. Nemoc není pouhým stavem, ale současně vytváří i společenskou roli. Role pacienta je ta, o kterou člověk zpravidla moc nestojí. Nemoc se dá definovat jako neschopnost člověka plnit očekávané úkoly a role. Pacient je soustředěn na své onemocnění, je tím zproštěn běžných sociálních a společenských závazků a není plně zodpovědný za své uzdravení. K jeho povinnostem pouze patří, aby vyhledal odbornou pomoc a spolupracoval při léčbě (ZACHAROVÁ, 2016). Specifika v ošetřovatelské péči u pacienta s akutním infarktem myokardu spočívají v důsledném naplánování ošetřovatelského postupu. Pro nemocného s akutním infarktem myokardu je nejdůležitější včasná diagnostika a poté následná léčba, popřípadě rychlý převoz do nemocničního zařízení (SLEZÁKOVÁ, 2012). Nejčastěji je k pacientovi s akutním infarktem myokardu přivolán lékař záchranné služby. Dále je nemocný převezen na jednotku intenzivní péče (koronární jednotku). během převozu nemocného lékař zahajuje první léčbu k částečné úpravě vitálních funkcí pacienta a zamezení následných komplikací. V nemocnici se v léčbě pokračuje, a to konzervativně nebo chirurgickou léčbou provedením (PTA). Po stabilizaci pacienta je přeložen na standartní ošetřovací jednotku (SLEZÁKOVÁ, 2012). Dále je nemocný uložen na lůžko a napojen na monitorovací zařízení, kterým se sleduje trvale EKG, puls, saturace, dechy a krevní tlak. Sestra sleduje tyto hodnoty na monitoru na pokoji sester. Pravidelně se sleduje tělesná teplota, příjem a výdej tekutin, které se zaznamenávají do dokumentace. Jakékoliv odchylky od normálu se hlásí lékaři. Opakovaně se sledují hodnoty krevních vyšetření (enzymů srdeční nekrózy, koagulační vyšetření a dalších). V akutním stádiu onemocnění je pacientovi podávaná kyslíková terapie. Nejčastějším způsobem podaní kyslíkové terapie jsou kyslíkové brýle nebo maska. Nemocný má zaveden periferní žilní katetr, ten sestra udržuje trvale průchodný, pravidelně ho ošetřuje a vyměňuje. Podle ordinací lékaře podává sestra léky a sleduje jejich účinek. Další důležitým bodem je péče o hygienu pacienta, jeho výživu a vyprazdňování. Sestra poskytuje péči dle stavu pacienta. Zprvu sestra přebírá veškerou aktivitu, jelikož pacient zachovává fyzický klid na lůžku. Po zlepšení stavu se pacient postupně zapojuje do sebeobslužných činností (SLEZÁKOVÁ, 2012). Po stabilizaci stavu pacienta se ošetřovatelská péče vyvíjí dle stupně soběstačnosti. Sestra pokračuje ve sledování fyziologických funkcí, přijmu a výdeji tekutin a defekaci. 26 Dále provádí ordinovaná vyšetření krve. Pečuje o zavedenou periferní kanylu. Sleduje psychický stav pacienta. Dbá na jeho dostatečný spánek, odpočinek a jeho pohodlí. Snaží se, aby pacienta při uzdravování nerušily negativní vlivy nemocničního prostředí. Zajistí kontakt s rodinou. S nemocným naváže kontakt a nechá ho mluvit o jeho obtížích a starostech, poskytuje mu psychickou podporu. Dohlíží na dodržování hygieny. Dieta bývá u kardiálních pacientů většinou šetřící. Dále se začíná s rehabilitací pacienta, rehabilitační plán sestaví fyzioterapeut, který pravidelně dochází s pacientem cvičit (SLEZÁKOVÁ, 2012). Pro pacienta je důležité, aby byl o své diagnóze a možných komplikacích informován. Je nutné volit vhodnou formu komunikace a edukace a tím eliminovat psychické projevy (strach, úzkost), které zhoršují jeho stav (SLEZÁKOVÁ, 2012 s. 22) Další důležitou součástí při ošetřování pacienta je komunikace. Komunikace má většinou svůj účel, smysl. Hranice mezi jednotlivými funkcemi komunikace nejsou jednoznačné, často se překrývají. Často používáme skryté instruování, nebo ještě častěji přesvědčování tam, kde je promluva nabízena jako pouhé informování. Existují různé komunikační styly, důležité je vybrat si při komunikaci s pacientem vhodný styl pro danou situaci. Většinou sestra používá symetrický a asymetrický styl. Symetrický zdůrazňuje rovnost mezi pacientem a sestrou. Oba mají v komunikačním procesu stejná práva, možnosti a svobodu projevu. Přiměřeně se zde střídají role hovořícího a naslouchajícího. Další možností je asymetrický styl komunikace. V tu chvíli do popředí vstupuje vztahová nerovnost, závislost pacienta na sestře, přičemž sestra je aktivnější a kritičtější. Převládají příkazy, zákazy a doporučení. Další důležitou součástí je neverbální komunikace (ZACHAROVÁ, 2016). 27 PRAKTICKÁ ČÁST K vypracování práce jsme vybrali pacienta s akutním infarktem zadní stěny s občasnými extrasystolami. S pomocí metodologie ošetřovatelského procesu se zaměřujeme u pacienta na sběr dat, posuzování a zhodnocení zdravotního a psychického stavu, diagnostiku určitého problému, jeho plánování, realizaci a posléze zhodnocení, zda bylo dosaženo daných cílů. K realizaci ošetřovatelského procesu a vypracování kazuistiky jsme vybrali model funkčního zdraví od Majory Gordon. Tento model jsme zvolili, jelikož nám je nejbližší v celkovém pojetí a nejvíce se hodí ke zpracování kazuistiky u daného pacienta. Cílem modelu je udržet co největší úroveň zdraví a přijetí odpovědnosti jedince za své jednání vůči zdraví. Pacient u tohoto modelu dospívá k rovnováze biopsychosociálních potřeb. Pacient je vnímán jako holistická bytost se svými biologickými, vývojovými, psychologickými, sociálními, kulturními, duchovními a spirituálními potřebami. Pacient je tedy vnímán jako bytost s funkčním nebo dysfunkčním typem zdraví. Role sestry v tomto modelu obsahuje systematické získávání informací od pacienta v jednotlivých oblastech,dobré ovládání, používání standardních metod pro sběr dat, jako je rozhovor a pozorování pacienta. Dále posouzení funkčního a dysfunkčního typu zdraví u pacienta, dobrou analýzu, diagnostiku problémů pacienta,plánování a vyhodnocení péče u zdravého či nemocného pacienta, stejně tak i u dítěte Zdraví člověka je v modelu Gordonové vyjádřené rovnováhou bio-psycho-sociální interakce. Dojde-li k porušení v jedné ze sfér, hovoříme o dysfunkci. Pro dysfunkční typ zdraví je nutno stanovit ošetřovatelské diagnózy. Obsah modelu je strukturou 13 domén koncepčního modelu, z nich každá představuje funkční nebo dysfunkční typ zdraví. Podle těchto domén získává sestra informace potřebné pro stanovení diagnóz (PAVLÍKOVÁ 2009). 7 Kazuistika u pacienta s akutním infarktem myokardu Ošetřovatelský proces byl vypracován u pacienta s akutním infarktem myokardu, jeho realizace proběhla v období od 2. 1. 2017 do 4. 1. 2017. Pacient X.Y. byl přivezen rychlou záchrannou službou na oddělení Koronární jednotky III. interní 28 kliniky VFN v Praze, kde byl hospitalizován od 2. 1. 2017 22:00. po přijetí byl pacient dle ordinace lékaře napojen na monitor na pěti- svodové EKG, kontinuální saturaci a monitoraci krevního tlaku po hodině. Natočili jsme mu dvanácti- svodové EKG, byl mu zaveden permanentní žilní katetr růžové barvy velikosti G20 a rovnou byly provedeny náběry krve. Nasazena kyslíková terapie z důvodu nedostatečného okysličení krve. Podepsal souhlasy s hospitalizací a s katetrizačním vyšetřením a případným výkonem PTCI. Na katetrizační sál pacient jel 3. 1. v 1:30min z důvodu nálezu na EKG, stenokardie a dušnosti. Návrat z katetrizačního sálu byl ve 2:40min 3. 1. 2017. Identifikační údaje ze dne 2. 1. 2017 Jméno a příjmení: X. Y. Pohlaví: muž Datum narození: 7. 9. 1965 Věk: 52 RČ: 650000/0000 Pojišťovna: 201 Vzdělaní: vyučen Zaměstnaní: kameník Stav: ženatý Děti: tři děti, dvě dcery a jeden syn Alergie: neudává Váha: 97 kg Výška: 182 cm Abusus: kuřák 20 cigaret denně, alkohol příležitostně o víkendu si dá po obědě pivo, a tak dvakrát do měsíce jde s kamarády do hospody Statní příslušnost: ČR Datum přijetí: 2. 1. 2017 Typ příjmu: akutní Hospitalizace: 29 VFN koronární jednotka intenzivní péče Ošetřovatelský plán: 2.1.2017-4.1.2017 pobytu v nemocnici na koronární jednotce Důvod přijetí pacienta: nespecifické změny na EKG, zvýšené hodnoty kardio – markerů a zvýšená četnost komorových extrasystol na EKG Medicínská diagnóza hlavní: subakutní NONSTEMI nejisté lokalizace Medicínské diagnózy vedlejší: extrasystolie arteriální hypertenze Vitální funkce při přijetí pacienta: TK: 188/102 mmHg Výška: 182 kg P: 59/ min Váha: 97 kg D: 18/min BMI: 27 TT: 36,4 °C Pohyblivost: omezená SpO2: 91 % Krevní skupina: neznámá Stav vědomí: plně orientovaný, při vědomí Vitální funkce 3. 1. 2017 TK: 148/87 mmHg Výška: 182 kg P: 62/ min Váha: 97 kg D: 17/min BMI: 27 TT: 36,2 °C Pohyblivost: omezená SpO2: 98 % Krevní skupina: neznámá Stav vědomí: plně orientovaný, při vědomí Anamnéza Osobní anamnéza: Pacient prodělal běžné dětské nemoci, extrasystolie, s tou je sledován v kardiologické 30 ambulanci, kam dochází jedenkrát ročně na pravidelnou kontrolu. Na preventivní prohlídky k praktickému doktorovi dochází též pravidelně. Krom observace s extrasystolii není nikde jinde sledován. Rodinná anamnéza: Rodiče: oba rodiče e léčí s diabetem mellitus II typu a matka je sledována s hypercholesterolemií Sourozenci: oba sourozenci mladší jsou sledováni s hypercholesterolemii Děti: děti jsou všechny zdravé, s ničím se neléčí Hospitalizace a operace: neudává Transfúze: neudává Očkování: všechna povinná očkování v dětství Alergická anamnéza: Léky: nemá Potraviny: nemá Chemické látky: nemá Jiné: nemá Abúzus: Kouření: 20 cigaret denně, již 33 let, občas se snažil přestat kouřit, ale nikdy to nevydržel a zase kouřit začal. Časové rozmezí při nekouření bylo zanedbatelné, pokaždé takřka jeden měsíc. Alkohol: každý víkend navštěvuje hospodu s přáteli, kde vypije tak 8 piv a 4 panáky slivovice. Mimo práci pije pivo, nejčastěji plzeň 12° Káva: v pracovní den vypije až 3 silné turecké kávy denně Léky, drogy: neudává Léková anamnéza: 31 Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Sortis tablety 20mg 1-0-0 Antihypertenziva Sociální anamnéza: Pacient je ženatý, s ženou žijí v rodinném domě, dvě ze tří dětí žijí ve společné domácnosti. Často jezdí na chatu, kde se pravidelně schází se svou rodinou. Záliby: jízda na motorce, houbaření Volnočasové aktivity: Rád si s kamarády zajde na pivo, motorkářské srazy, procházky v přírodě. Pracovní anamnéza: vyučený v oboru kamenictví, pracuje jako kameník. Vztahy na pracovišti: pacient je nekonfliktní povahy, s kolegy vychází velmi dobře nemá s nikým problém. Ekonomické podmínky: dobré finanční zajištění. Spirituální anamnéza: pacient nemá žádné zkušenosti a nepovažuje jinou léčbu, než tu lékařskou v nemocnici, za správnou MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT Ordinovaná vyšetření: při přijmu byl pacient připojen na monitorovací zařízení, natočeno 12 svodové EKG, kontrolní krevní náběry, RTG vyšetření srdce a plic EKG: sinusový rytmus o frekvenci 59/min., PQ 0,12 QRS 0,09 QT 0,38, T pozitivní vyšší odstupy V2-V4, 2x Komorová extrasystola, zadní svody vyšší dostupy V7 – V8 RTG S+P: 32 snímek hrudníku vleže, plíce jsou čisté. bronchovaskulární kresba je jemná, bez známek městnání v malém oběhu, srdce je mírně rozšířené doleva Biochemie: 2.1.2017 22:20 (při přijmu) Sodík 139 mmol/l 137-144 Draslík 4,6 mmol/l 3,9-5,3 Chloridy 99 mmol/l 93-107 Urea 4,0 mmol/l 2,9-8,2 Kreatinin 68 umol/l 53-106 Bilirubin celkový 7,3 mmol/l 2-17 ALT 0,93 ukat/l ↑ 0,10-0,63 AST 0,49 ukat/l 0,16-0,63 GGT 0,79 ukat/l ↑ 0,05-0,72 ALP 1,42 ukat/l 0,88-2,35 CK 2,30 umol/l ↓ 4,4-11,0 CK-MB 7,9 ug/l ↑ 0-7,20 Troponin 0,70 ug/l ↑ 0,000-0,300 CRP 3,8 mg/l 0,0-6,5 Glykémie 7,2 mmol/l ↑ 4,6-6,4 2.1.2017 23:50 při příjmu.) Troponin 0,350 ug/l ↑ 0,000-0,300 3.1.2017 6:00 (ráno po katetrizaci) CK 7,82 umol/l 4,4 -11,0 Troponin 0,191 ug/l 0,000-0,300 33 3.1.2017 17:00 (v den po katerizaci) Sodík 132 mmol/l 137-144 Draslík 4,2 mmol/l 3,9-5,3 Chloridy 95 mmol/l 93-107 Hořčík 0,76 mmol/l 0,70-1,00 Urea 4,4 umol/l 2,9-8,2 Kreatinin 70 umol/l 53-106 Troponin 0,172 umol/l 0,000-0,300 4.1.2017 6:00 (druhý den hospitalizace) Sodík 193 mmol/l 137-144 Draslík 4,3 mmol/l 3,9-5,3 Chloridy 99 mmol/l 93-107 Hořčík 0,75mmol/l 0,70-1,00 Urea 3,3 umol/l 2,9-8,2 Kreatinin 77 umol/l 53-106 CK 7,70 umol/l 44-110 Troponin 4,66 ug/l ↑ 0,000-0,300 Cholesterol 5,66 ↑ 2,9- 5,00 TAG-Triglycerid 2,28mmol/l 0,45-1,70 HDL – cholesterol 1,49mmol/l 1,0-2,1 LDL – cholesterol 3,14mmol/l↑ 1,2-3,0 Glykémie 5,8mmol/l 4,6-6,4 Hematologie: 34 2.1.2017 22:20 (při příjmu pacienta) Leukocyty 9,16 10^9/l 4,0-10,0 Erytrocyty 5,01 10^12/l 4,50-6,30 Hemoglobin 15,2 g/l 14,0-18,0 Hematokrit 0,444 % 0,380-0,520 Trombocyty 255 10^9/l 140-400 D-DIMERY 187 µg/l 100-200 3.1.2017 6:00 (ráno po katetrizaci) Leukocyty 8,07 10^9/l 4,0-10,0 Erytrocyty 5,10 10^12/l 4,50-6,30 Hemoglobin 15,0 g/l 14,0-18,0 Hematokrit 0,451 % 0,380-0,520 Trombocyty 245 10^9/l 140-400 D-DYMERY 188 µg/l 100-200 Koagulace: 2.1.2017 22:20 (při příjmu pacienta) INR 0,91 0,8-1,2 APTT 38,8 28-40 s 3.1.2017 6:00 (ráno po katetrizaci) INR 1,02 0,8-1,2 APTT 63,1 ↑ 28-40 s SKG: 35 Indikace výkonu, infarkt zadní stěny Kmen levé koronární tepny bez stenóz, RIA: proximálně nevýznamné zúžení 25 %, RCx: uzávěr, RM, periferie se trochu plní homokolaterálami, ACD je malá tepna, uzavřena ve střední části, periferie se plní heterokolaterálami Intervence: provedena PCI RM2, kde po projití uzávěru vodičem byla provedena dilatace lékovým balonem, poté pro neuspokojivý průtok krve koronárními tepnami implantovaný lékový stent. Ošetření místa vpichu ponechán venózní sheat F6 Konzervativní léčba 2. 1. 2017 Dieta 3 racionální Pohybový režim absolutní klid na lůžku pohybový režim 2 a RHB v rámci lůžka do 3. 1. 2017 Výživa per os Konzervativní léčba 3. 1. 2017 Dieta 3 racionální Pohybový režim dopoledne absolutní klid na lůžku režim 2 a po vytažení sheatu a ukončení komprese režim 2 b sed s nohama z lůžka RHB v rámci lůžka do 4. 1. 2017 Výživa per os Medikamentózní léčba: perorální medikace Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Stacyl tablety 100mg 1-0-0 antiagregancia Trombex tablety 75mg 1-0-0 antiagregancia 36 Sortis tablety 40mg 0-0-1 antihypertenziva Prestarium Neo tablety 5mg 1-0-0 antihypertenziva Egilog tablety 25mg 1-0-1 sympatolytikum Sanval tablety 10mg 0-0-0-1 hypnotika Intravenózní medikace: Název léku Dávkování Skupina Quamatel 1amp 6–18 antacidum, antiulcerózum Analgin 1amp 22:30 2.1. 2017 analgetikum Helicid 40mg 1:10 3.1.2017 antacidum, antiulcerózum Isoket 0,1 % Od 22:10 dnu příjmu do systoly nižší než 145 hypertenziva Heparine 10000j /50ml FR Od 2.1 22:30 do 3.1 1:30 antiagregancia Subkutánní medikace: Název léku Dávkování Skupina Fraxiparine 0,4ml 14:00(a 24hod) od 4. 1. 2017 antiagegancia Per rektum: žádné Jiná: žádné Chirurgická léčba: z chirurgického hlediska není potřeba žádného výkonu, postačí konzervativní léčba spojená s invazivním výkonem PCI 37 Posouzení celkového současného stavu pacienta probíhalo ve dvou fázích. V první fázi 2. 1. 2017 byly získány informace od pacienta pouze nezbytně nutné pro realizaci ošetřovatelské péče s ohledem na život ohrožující stav pacienta před katetrizačním vyšetřením. Druhá fáze probíhala 3. 1. 2017 kdy byl stav pacienta stabilizován po výkonu, s cílem upřesnit a doplnit informace, které byly získány. Hlava a krk Subjektivní údaje: 2. 1. 2017 „Občas mě trápí bolesti šíje. Teď bolest šíje necítím.“ 3. 1. 2017 „Kvůli bolestem šíje, kterými trpím, docházím pravidelně jednou v týdnu na masáže. Ty mě hodně pomáhají. Pokud nevynechávám, tak to zabírá a bolesti nemívám. Moje masérka bydlí u nás v ulici, takže to k nim mám kousek a mohu zajít na masáž i po práci. Na bolesti hlavy jsem nikdy moc netrpěl. To, myslím, mají častěji ženy. Zuby ty mám pořád svoje i díky tomu, že docházím na pravidelnou dentální hygienu každého půl roku. Mezizubní kartáček moc nepoužívám, maximálně jednou v týdnu, tak mě naše dentální hygienistka moc nehubuje, ale ani nechválí.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Hlava: poklepově nebolestivá, normocefalická, zornice izokorické, pacient udrží oční kontakt, bělmo v pořádku, brýle nenosí Dutina ústní: sliznice dobře prokrvené, hydratace v normě, jazyk bez povlaku, chrup má pacient vlastní Krk: lymfatické uzliny bez zvětšení, pulsace na karotidách hmatné, štítná žláza symetrická 3. 1. 2017 Hlava: beze změn z předchozího dne, zornice izokorické, reagují, spojivky růžové, rty souměrné Dutina ústní: sliznice prokrvené, nepovleklé, hydratace v normě Krk: karotidy dobře hmatatelné, bez zvýšené náplně, další beze změn z předchozího dne 38 Hrudník a dýchací systém: Subjektivní údaje: 2. 1. 2017 „Teď mě strašně bolí na hrudníku, jako kdybych tam měl kámen. a hrozně špatně se mi dýchá. Ta bolest na hrudníku je taková, že mě to až pálí. Cítím, jak postupuje do zad a do levé ruky, je to hodně nepříjemné.“ 3. 1. 2017 „Dnes už je to mnohem lepší, žádné bolesti na hrudníku už necítím. Dýchá se mi taky mnohem lépe. Doufám, že tohle už nikdy nezažiju. Minulý týden jsem pociťoval slabou bolest na hrudi při námaze v práci. Víte, pracuji jako kameník, tak tam té fyzicky těžké práce je opravdu hodně, a musel jsem si dát i pauzu, protože jsem se nezvykle hodně zadýchal. Znáte to, uběhlo pár minut a musel jsem pokračovat v práci. Dal jsem si cigaretu a pokračoval dál. Normálně při běžných činnostech se mi nestávalo, že by se mi špatně dýchalo.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: hrudník bez deformit dýchání pravidelné poslechově čisté bez chrupek, saturace 90 % -92 % bez kyslíku, s kyslíkem na 3 l/min s tím má saturace 98 %. 3. 1. 2017: Dýchání pravidelné bez chrupek a známek dušnosti. Ráno v 7:30 saturace na 2 l/min 99 % ukončena kyslíková terapie. Bez kyslíku během dopoledne v 11:00 saturace 98 %. Srdeční a cévní systém Subjektivní údaje: 2. 1. 2017: „Teď vím, že mám srdce nemocné a bolí mě z toho na hrudníku“ 3. 1. 2017: „Včera mě strašně bolelo na hrudníku a říkali na tom sále, že mi tam dali stent do těch cév, co krmí srdíčko živinami. Byly moc úzké a šlo tam málo těch živin. Nevím, moc tomu nerozumím. Už dlouho beru léky na krevní tlak. Ten mám teda opravdu vysoký, měřím se i sám doma a občas mívám i 160/100 mmHg a i více, ale beru na to léky a s těmi je to mnohem lepší. Pak ještě chodím každý rok 39 do kardiologické ambulance. Tam mě vždycky natočí srdíčko, protože občas cítím, jak mně buší, tak sledují, jestli se to nehorší, jsou to extrasystoly, to vím. Je to, že se mně to srdíčko stáhne na víc, než by mělo, ale mívám to opravdu jen občas. Není to asi nic vážného. Dnes mi vadí ten kabel, co jsem měl zavedený v tom třísle, to bylo velmi nepříjemné. To mačkaní potom také. Teď už je to lepší, co tam nemusím mít aspoň ten pytel. Kdy mi sundáte ty obvazy, docela dost to táhne. Ale jestli to má pomoct, aby to nekrvácelo, tak to vydržím“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: TK: 180/100 mmHg P: 70/min dobře hmatatelný, pravidelný EKG: sinusový rytmus s občasnými extrasystolami a elevacemi v ST úseku 3. 1. 2017: TK: 145/85 mmHg P: 65/min dobře hmatatelný, pravidelný EKG: sinusový rytmus s občasnými extrasystolami, elevace v ST úseku již vymizeli Močový a pohlavní systém Subjektivní údaje: 2. 1. 2017: „Upiju dost tekutin to mi nedělá problém, ale mám trochu strach z toho čůraní do toho bažanta.“ 3. 1. 2017 „To čurání do bažanta jsme zvládnul, i když mám ten drát v tom třísle a nemůžu se moc hýbat. Už mě jde i to čůrání v leže, nic mě nepálí a nebolí. Doma jsem nikdy s močením problém neměl. To chlapy v práci říkají, jak jim to nejde a že jim to dlouho trvá. To já neznám jde to hned a žádný prostatický pauzy nemám. To pití mě taky vůbec nevadí, jako že mám víc pít. Prý se musí z těla dostat ta kontrastní látka, co mě tam daly, jak se dívali na to srdce v noci. Já piju i normálně docela dost tekutin, takže to u mě není žádný problém. A se svým tím mužským orgánem taky žádný problém nemám. To se můžete zeptat mojí ženy.“ 40 Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Genitál: bez známek infekce, bez otoku zarudnutí Ledviny: nebolestivé na pohmat či poklepem, bez zvětšení, pacient zvládá močení do močové láhve 3. 1. 2017 Genitál: viz předchozí den Prostata: bez známek zvětšení, nebolestivá Ledviny: nebolestivé, Moč: pacient močí dobře, bez potíží, moč slámově žlutá, bez zápachu Kosterní a svalový systém: Subjektivní údaje: 2. 1. 2017: „Myslím, že v tomhle ohledu jsem na tom velmi dobře.“ 3. 1. 2017: „Já mám v práci hodně pohybu a tahám těžké věci, takže moje fyzička myslím je velmi dobrá. S žádným pohybem nemám problém. Jednou za měsíc se s chlapama scházíme a hrajeme pinčes. To je super sport, moc se nenadřete, ale zároveň to není jen sezení v hospodě u piva. Se svojí ženou chodím na procházky každý víkend, ona to má ráda. Tak vždycky v neděli vyrazíme aspoň na dvouhodinovou procházku, většinou někam do lesa nebo zajedeme i někam autem a tam se projdeme. Pravidelně chodím na ty masáže, a to je úplné blaho pro mé svaly. Ta naše masérka má zlaté ruce.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: Postoj: nelze hodnotit z důvodu klidu na lůžku Páteř: symetrická Končetiny: bez otoku, bez známek zánětu, svalový tonus přiměřený, bez omezení hybnosti, 3. 1. 2017: 41 Postoj: nelze hodnotit z důvodu klidu na lůžku Páteř: symetrická Končetiny: omezená hybnost dolních končetin z důvodu komprese po arteriálním SHEATU, končetiny bez otoku, pulzace dobře hmatatelná, svalový tonus přiměřený, dolní končetiny dobře prokrveny Nervový a smyslový systém Subjektivní údaje: 2.1.2017: „Dnes je 2. 1. asi 10:00 večer přivezla mě sanitka sem k vám na koronární jednotku do nemocnice na Karláku, kvůli bolestem na hrudi. Za chvíli pojedu na tu katetrizaci.“ 3.1.2017: „Dnes už máme 3.1.2017 a je teď 13:00, k obědu jsem měl něco jako kuře na paprice s kolínky. Teda povím vám, najíst se takhle skoro vleže to je nadlidský výkon. Včera mně dělali tu katetrizaci a dali mně tam ty stenty. Prodělal jsem infarkt, a kdybych nepřijel sem k vám, mohlo by to špatně dopadnout. Ještě, že jsme to nepodcenil.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: Orientace: časem místem, osobou Reflexy: v normě GCS: 15 3. 1. 2017: Orientace: beze změn Reflexy: beze změn Sluch, čich, chuť, hmat, zrak: sluch v pořádku, pacient nepoužívá žádné naslouchátko, slyší velmi dobře, brýle nemá, zrak dobrý na blízko i na dálku, chuť a hmat v normě GCS: 15 42 Imunologický systém Subjektivní údaje: 2. 1. 2017: „Nebývám moc nemocný.“ 3. 1. 2017: „Nebývám často nemocný, občas mám trochu rýmu, ale když je něco závažnějšího, snažím se to vždy pořádně vyležet. Vzhledem k tomu, že hodně pracuji venku jako kameník, tak když mě skolí chřipka, musím to pořádně vyležet. Jinak bych mohl být na neschopence pořád. Každý rok se nechávám očkovat proti chřipce, děti nám to platí jako dárek, mně i mé ženě. Naposledy jsem byl nemocný asi před rokem, když nepočítám rýmu, co jsem měl asi před měsícem, trochu jsem přistydl, když jsme dodělávali práci venku.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: Lymfatické uzliny: bez známek zvětšení TT: 36,4 °C Informace z 3. 1. 2017 Lymfatické uzliny: stejné jako předchozí den TT:36,2 °C Kůže a její adnexa Subjektivní údaje: 2. 1. 2017: „Myslím, že nikde po těle nemám žádné modřiny nebo nějaký významný šrám, odřeniny nebo něco podobného“ 3. 1. 2017: „Nikde nic nemám, to bych opravdu věděl. Jo, vlastně mám tu ránu po tom SHEATU v tom třísle.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017: Kůže: Bez cyanózy v akrálních částech, kožní turgor přiměřený, kožní integrita 43 porušena po zavedení PŽK do PHK na předloktí zavedena byla kanyla číslo G20 fixována tegadermem. 3. 1. 2017: Kůže: stejné jako předchozí den, navíc porušená kožní integrita v levém třísle po vytažení arteriálního SHEATU F6 Vlasy: čisté Nehty: udržované POSOUZENÍ PACIENTA DLE MODELU FUNKČNÍHO ZDRAVÍ PODLE MAJORY GORDON probíhalo ve dvou fázích 1. fáze 2. 1. 2017 byly získány informace od pacienta, pouze nezbytně nutné pro realizaci ošetřovatelské péče s ohledem na život ohrožující stav pacienta, katetrizační vyšetření, 2.faze probíhala 3. 1. 2017, informace byly doplněny a rozšířeny Podpora zdraví Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Své zdraví vnímám velmi pozitivně. Nikdy jsem nebyl dlouhodobě nemocný, ale zároveň se moc nepozoruji. Každý rok pravidelně chodím na očkování proti chřipce, děti nám to dávají jako dárek. Co se týče volnočasových aktivit, nemám na ně moc času. Jelikož je moje práce velmi fyzicky náročná, nevyhledávám žádné cvičení. Jednou za měsíc s chlapama od nás zajdeme na pinčes. Kouřím 20 cigaret denně již 30 let od nějakých 19 let, no to už bude 33 let. Pokoušel jsme se párkrát přestat i s manželkou, když byla těhotná, ale vždy jsme vydržel maximálně měsíc dva a pak jsme zase začal znova. Ted, až se vrátím domů, bych to chtěl omezit, myslím si, že i to kouření může za to moje nemocné srdíčko. “ Objektivní údaje: Pacient byl v celkem dobré zdravotní kondici, neměl žádné zdravotní potíže kromě léčby vysokého krevního tlaku a pravidelných kontrol pro extrasystoly v kardiologické ambulanci, až nynější onemocnění. Pravidelně nesportuje, a když sportuje tak spíše sezónně. Provozovanými sporty jsou v létě turistika, se svojí ženou 44 jezdí na výlety nebo chodí na pěší procházky každou neděli. V zimě lyžování. Udává, že kvůli svému povolání na to nemá čas, a když má volno, tak rád odpočívá a relaxuje. Co se týče fyzických aktivit, těch má pacient ve své práci dostatek. Kouří 20 cigaret denně již třicet tři let, několikrát proběhla snaha přestat kouřit, ale vždy opět začal, nikdy nevydržel nekouřit déle než tři měsíce. Ošetřovatelský problém: závislost na tabáku Měřící technika: 0 Výživa: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Jídlo, to já mám moc rád. Hlavně ta poctivá česká jídla. Hlavně kachnu se zelím a knedlíkem, vepřové výpečky, gulášek, svíčkovou na smetaně. Hodně rád jím maso v jakékoliv úpravě, takový pořádný steak z hovězího, to můžu. Jím tak třikrát denně, snídám většinou pečivo se salámem a sýrem, nebo když žena peče, tak si beru s sebou k jídlu to, co napekla. Na obědy chodíme s chlapama z práce do hospody na hotovky. Večeře už jsou zdravější, to vaří doma žena. Váhu si držím už leta stejnou, asi je to tím, že v práci mám hodně fyzické aktivity. Občas doma vařím já, a to je vždy něco nezdravého, jako třeba uzené koleno, to umím uvařit líp než moje žena.“ Objektivní údaje: Pacient nemá problémy s příjmem potravy, nemá žádné dietní omezení. Váží 97 kg a měří 182 cm jeho BMI je 27, což znamená, že má mírnou nadváhu. Netrpí žádnými alergiemi na potraviny. Nemá žádné problémy s polykáním. Rád jí tučná jídla, ale cholesterol má v normě. Denně vypije až 3000ml tekutiny, k tomu 3x za den lógrovou kávu velmi silnou. Každý víkend chodí navštěvovat hospodu, kde vypije až 8 piv, třeba i 5 panáků slivovice. S tím, že jaterní testy jsou bez negativních změn. Při hospitalizaci nemá problémy s příjmem potravin ani tekutin, kožní turgor v normě, bez otoků. Bez projevů nadměrného slinění, nauzey, pálení žáhy a zvracení. Glykemie v referenčních mezích. Ošetřovatelský problém: mírná nadváha, neznalost rizikových faktorů Měřící technika: BMI (27) 45 Vylučování a výměna Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Musím říct, že jsem přemýšlel, že čurání tady u vás do toho bažanta bude hodně velký problém, ještě když si k tomu nemůžu stoupnout, jak mám tu nohu teď zavázanou po tom, co jste vytáhli tu hadici, ale zvládám to dobře i vleže, i když teda, jak musím hodně pít, tak čurám hrozně často, tak vás obtěžuju vyléváním toho bažanta pořád. Na stolici chodím pravidelně každé ráno. Žádná projímadla neužívám. Dnes ráno jsem zvládl i tu podložní mísu, toho jsme se bál asi úplně nejvíc, že to nepůjde.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Pacient má poruchu výměny krevních plynů, trpí klidovou dušností, saturace bez kyslíkové terapii při příjmu pacienta 91 % po nasazení kyslíkové terapie 3/min saturace 98 %. 3. 1. 2017. Pacient bez obtíží močí do močové láhve. Žádné problémy s močením neudává. Moč je slámově žlutá, bez zápachu. Z důvodu zvýšeného příjmu tekutin ve snaze o lepší vyloučení kontrastní látky z těla je zvýšená frekvence a množství moče. Stolice 3. 1. 2017 ráno, bez příměsi, hnědé barvy, normální konzistence. Pacient byl na podložní míse, vše proběhlo bez obtíží Doma je vylučování bez obtíží, stolice pravidelná, bez příměsi. Močení v letních obdobích zvýšené z důvodu zvýšeného přijmu tekutin. U pacienta jsme neshledali žádné příznaky nadměrného pocení. Ošetřovatelský problém: klidová dušnost, ↓ saturace O2 Měřící technika: 0 Aktivita-odpočinek: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Se spánkem žádné potíže nemám, když usnu, jen tak něco mě nevzbudí, doma žádné léky na spaní neužívám, ale tady u vás se mně moc dobře nespalo, přece jen jsme tu na pokoji tři a v noci jsem byl na té katetrizaci. Za ty léky, co jste mně dali, jsem byl vděčný, aspoň jsem usnul a trochu se vyspal. Co se týče 46 cvičení, mám dost fyzické aktivity v práci, jako kameník se za ten den dost nataháte, a tak nevyhledávám žádný pravidelný sport, krom toho pinčese, ale to mám spojené spíš jako společenskou akci, kdy si dáme pivo a pokecáme. V zimě rád jezdím na hory, lyžuji a myslím, že docela obstojně, se ženou jezdíme každý rok. Dřív s námi jezdily i děti, ale ty už teď mají své starosti. Někdy se cítím unavený, třeba dnes, špatně jsme se vyspal, tady u vás se pořád něco děje. Doma to tak často nemívám, ale občas jsme unavený z práce, ale kdo ne. Trochu mám strach, jak to bude doma, až se vrátím z nemocnice, musím ještě pár týdnů dodržovat klidnější režim, na to nejsem zvyklý, asi budu muset zůstat na neschopence, protože v práci to je hodně náročné, tak doufám, že se zase rychle vrátím do normálního běhu života, nejsem zvyklý ležet doma a nic nedělat.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Pacient dodržuje klid na lůžku. U pacienta zjištěn spazmus koronárních arterii, projevující se změnami na EKG. Přivolán katetrizační tým k urgentní katetrizaci. Pacient přijat s vysokým krevním tlakem 188/102mmHg podána antihypertenziva kontinuálně. 3. 1. 2017 Dnes již tlakově stabilní, krevní tlak 148/87mmHg, od rána, jíž bez kontinuálních antihypertenzív. Pacient nemá doma žádné potíže se spánkem. Zde byl spánek narušený změnou prostředí, vyšetřeními a výkony, které byly u pacienta prováděny, dále tím, že byl ruch na pokoji, kde leží další tři pacienti. Po podaných hypnotikách pacient spal. Spánek byl přerušovaný a nedostatečný. S pohybem a aktivitou doma pacient nemá žádné problémy, aktivně neprovozuje žádný sport. Zde v nemocnici je jeho fyzický stav zhoršen a pohybová aktivita velmi omezen na pohyb v lůžku z důvodu komprese po venózním shaetu po katetrizaci. U pacienta je kouření hlavním rizikovým faktorem při jeho onemocnění. V Bartelově testu všedních činností dosáhl 45 bodů. Pacient je středně závislý na péči zdravotního personálu. Ošetřovatelský problém: zhoršená sebepéče v oblasti hygieny, oblékání, vylučování a stravování z důvodu upoutání na lůžko, porušený spánek z důvodu výkonu a ruchu na koronární jednotce Měřící technika: Bartelův test všedních činností, (pacient získal 45 bodů, s tímto výsledkem spadá pacient do závislosti středního stupně) 47 Percepce/kognice: Subjektivní údaje: 2. 1. 2017„Dnes je 2. 1. 2017 čtvrt na jedenáct v noci, ležím ve všeobecné fakultní nemocnici na Karláku na koronární jednotce.“ 3.1.2017 „S pamětí žádný problém nemám, když to porovnám se svojí ženou, která pořád někde hledá klíče nebo telefon, tak to já si dobře pamatuji, které věci jsme kam uložil. Učení nových věcí vítám, jedině dobře, v práci se taky musím vzdělávat, a to mě dokonce baví, posouvá mě to profesně dál. A teď už dokonce dělám vedoucího naší party, je to více zodpovědnosti, ale není, kdo by to jiný dělal, mám v téhle oblasti největší zkušenosti. V dnešní době internetu to je všechno jednoduší a mnohem lepší, než když já byl mladý, to jsme doma neměli ani počítač.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Pacient plně orientovaný místem prostorem i časem. GCS 15 bodů. Udrží pozornost, chápe svojí situaci, s podepisováním souhlasů k výkonům a porozuměním s výkonem nemá žádné potíže. Netrpí žádnými potížemi se zrakem ani sluchem. Vyjadřuje se jasně, udrží oční kontakt, při učení nových věcí se zaměřuje na logiku. Nemá problém s učením nových věcí. Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: Glassgow coma scale (GSC) hodnota u pacienta je 15 bodů což je maximum bodu Sebepercepce: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Myslím si o sobě, že jsme velmi optimistický, ale zároveň dost realista. Jsme rád, že jsme teď dopadl ještě takhle dobře, když jsme si hledal, co vlastně mé onemocnění znamená a jaké jsou komplikace, tak jsem dopadl velmi dobře. V rodině jsme první, kdo má problémy se srdcem, a doufám, že moje děti to nepodcení, není to žádná sranda. Těším se na to, až budu moct chodit, to ležení tady mě už leze na nervy. Trochu mě děsí, jak to bude, až půjdu domu, co všechno můžu a co ne. 48 A hlavně přestanu kouřit, když to půjde “ Objektivní údaje: 3. 1. 2017 Pacient je pozitivně naladěn, uvědomuje si, že jeho onemocnění je velmi vážné. Má obavy o své děti, aby nepodceňovaly své zdraví a začaly chodit na pravidelné kontroly. Vnímá to, že teď je závislý na péči zdravotního personálu. Hodlá přestat kouřit nebo to aspoň velmi omezit, uvědomuje si, že jeho onemocnění je s tím úzce spojeno. Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: 0 Vztahy mezi rolemi: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Bydlím se svojí ženou, děti už s námi nebydlí, ale pravidelně za námi dojíždějí, máme se, ženou spoustu přátel, s některými jezdíme na společné dovolené a s pár kamarády chodím pravidelně na pivo. S personálem nemám žádný problém, všichni se tu chováte hezky, jste vstřícní a milí.“ Objektivní údaje: Bydlí se svojí ženou v rodinném domě. Vztahy v rodině jsou velmi dobré. Vztahy s lidmi kolem sebe má velmi pozitivní, ať už s přáteli nebo s kolegy z práce. Pacient je nekonfliktní. Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: 0 Sexualita: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Máme s ženou tři zdravé děti. Ke zbytku se vyjadřovat nebudu myslím, že je vše tak, jak má být.“ Objektivní údaje: 49 Sexuální život pacienta je pro něj soukromí, k tomuto tématu se nechtěl vyjadřovat, protože si myslí, že je to jeho osobní věc. Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: 0 Zvládání/tolerance zátěže: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Největší stres mám zatím v práci, když dostaneme nějakou zakázku a nestíhá se v daném čase, to je potom spousta přesčasových hodin a není to jednoduché, ale poslední dobou se takové zakázky minimalizovaly, v práci máme dobrou partu kluků, co makají, i když nám počasí zrovna moc nepřeje. Teď s tou nemocí, to teda byl taky pořádný stres, jak mě začalo bolet na hrudi a špatně se mi dýchalo, měl jsem strach, že umřu, takovou bolest jsem ještě nikdy nezažil. Pak tady u vás jste mně dali všechny ty léky, tak se to zlepšilo Po výkonu už to bylo všechno mnohem lepší a bolest zmizela dnes už mě nic nebolí. Teď mám trochu strach a obavy z toho, jak to bude probíhat, až mě propustíte domů.“ Objektivní údaje: Pacient stresové situace řeší se svou ženou a dětmi, jsou mu velkou oporou. Odreagovává se tím, že si uvaří kávu a dá si v klidu cigaretu, potom je pro něj velké odreagování posezení s přáteli a procházky v přírodě. V posledních dvou letech neproběhly žádné zvláštní změny v životě. Pacient se zdá velmi vyrovnaný a klidný, jen pociťuje obavy z propuštění do domácí péče, jak bude vše zvládat. Ošetřovatelský problém: strach z toho, co bude Měřící technika: 0 Životní principy: 3. 1. 2017 „Principy v mém životě? To je snad jasné: zabezpečit svoji rodinu, abychom nežili v nouzi, ale myslím, že naše rodina nouzi nikdy nezažila. Byly slabší i silnější okamžiky, ale vždy jsem si srovnal priority a podle nich pak jednal. Teď jsem tedy měl strach, že můžu umřít, a trochu se bojím toho, jak to zvládnu doma, ale teď 50 po tom výkonu se cítím velmi dobře, zase mi dobře dýchá, už necítím žádný tlak na prsou, tak myslím, že to bude všechno v pořádku, doma to snad zvládnu. V boha nevěřím, jsem ateista a nikdy v něj věřit už asi nebudu.“ Objektivní údaje: Nyní měl strach ze smrti, ale to se po výkonu zlepšilo, trochu se obává, co bude po propuštění. V životě se snažil u všech věcí najít nejvhodnější řešení a většinou se mu to vydařilo. Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: 0 Bezpečnost – ochrana: 3. 1. 2017 „Myslím, že mi tady u vás žádné nebezpečí nehrozí. Hezky se o mě staráte, mám tady napojené ty kabely a vy všechno vidíte, takže se vůbec nebojím. Hlava se mi nemotá a dnes už tady celý den posedávám, jak mně ten výkon dělali tady z té ruky.“ Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Pacientovi byla zavedena periferní žilní kanyla do pravé horní končetiny na předloktí velikosti G20. Dle Nortonové pacient dosahuje 27 bodů stupnice, což znamená, že má střední riziko vzniku dekubitu. Vpich po výkonu nekrvácí, bez hematomu. Stálé přetrvává komprese a rána nekrvácí. Dle screeningového testu bylo pacientovi vyhodnoceno riziko pádu (3 body). 3. 1. 2017 Příjem a výdej tekutin je vyrovnaný. Okolí periferních žilních vstupů je klidné, bez známek infekce. Dle Maddona Ošetřovatelský problém: okolí místa vpichu PŽK bez zarudnutí, riziko vniku dekubitu a riziko pádu při pohybu pacienta Měřící technika: Sledování tíže tromboflebitis dle Maddona (0 bodů), Riziko vzniku dekubitu dle stupnice Nortonové (pacient má 27 bodu, což znamená střední riziko vzniku dekubitu), screeningový test pro hodnocení rizika pádu (2 body), což určuje riziko pádu 51 Komfort: Subjektivní údaje: 2. 1. 2017 „Pociťuji silnou bolest na hrudi a ztížené dýchání, jako bych se nemohl pořádně nadechnout. Dostanu něco proti té bolesti?“ 3. 1. 2017 „Dnes už se cítím mnohem lépe. už nemám žádné bolesti. Jediný problém mám teď s tou kompresi, už se těším, že mně ji sundáte a budu se moci hýbat. Leží tady další dva pacienti a máte to tu dost stísněné, ale nevadí mně to, sousedi jsou v pohodě, už jsme si nechali odtáhnout ten závěs, ať si můžeme povídat. Objektivní údaje: 2. 1. 2017 Pacient pociťoval stenokardie s přítomností dušnosti. Udával bolest na VAS 7. Bolest projevoval slovně, výrazem v obličeji a aktivním vyhledáváním úlevové polohy. Byla mu podána analgetika, po kterých se bolest zmírnila na VAS 4. K dušnosti byla zahájena kyslíková terapie 3 l/min kyslíku. 3. 1. 2017 Po katetrizačním výkonu pacient žádné bolesti nepociťoval. Dále nebyla podávána žádná analgetika. Sdílet pokoj s ostatními pacienty nedělá pacientovi žádný problém. Ošetřovatelský problém: bolest na hrudi Měřící technika: vizuální analogová škála (VAS 7) Růst vývoj: Subjektivní údaje: 3. 1. 2017 „Jako dítě jsem rostl normálně.“ Objektivní údaje: Bez problémů Ošetřovatelský problém: 0 Měřící technika: 0 52 Situační analýza Ze dne 2. 1. 2017: Pacient ve věku 52 let byl akutně přijat na koronární jednotku pro stenokardie a dušnost. U pacienta bylo zahájeno kontinuální sledování fyziologických funkcí. Natočeno dvanácti svodové EKG, kde byly ošetřujícím lékařem zjištěné změny, ukazující na výskyt akutního infarktu myokardu. Zahájena kyslíková terapie, a to 3 l/min, zavedena periferní žilní kanyla o velikosti G20 barvy růžové a byly provedeny základní příjmové náběry. Pacient byl uložen do polohy se zvýšenou horní polovinou těla. Pro pacienta tato poloha byla úlevová, po nasazení kyslíkové terapie se u pacienta zlepšila oxygenace z 90 % na 96 %. Lékař po vyhodnocení výsledku svolal katetrizační tým. S pacientem byly podepsány souhlasy s hospitalizací a výkonem, odebrána základní anamnéza. Zbytek anamnézy byl odebrán druhý den hospitalizace z důvodu zhoršeného stavu pacienta. Pacientovy bolesti a hypertenze byla řešena podáním analgetik a antihypertenziv intravenózní cestou. Antihypertenziva kapala pacientovi kontinuálně pomocí perfůzoru. Proběhla příprava na katetrizační sál, a to vyholení obou třísel a obou předloktí v oblasti arterie radialis. Ke dni 2. 1. 2017 byly u pacienta stanoveny tyto ošetřovatelské problémy: stenokardie s dechovou tísní a klidovou dušností, dále strach, co bude dál teď v nemocnici a dále po propuštění do domácího prostředí. Anamnesticky žil pacient nezdravým životním stylem, který je rizikovým faktorem pro vznik onemocnění. Před katetrizačním vyšetřením byl edukovám a proběhla tělesná a psychická příprava na vyšetření. Ze dne 3. 1. 2017 Pacient byl odvezen sanitářem v doprovodu sestry a lékaře na katetrizační sál. Katetrizace proběhla bez komplikacídruhý den hospitalizace lehce po půlnoci. Po návratu z katetrizačního sálu, kde pacientovi byl zaveden arteriální sheat o velikosti F6 do levé arterie femoralis, který sloužil jako přístupová cesta k zavedení lékového stentu do RCx. Na katetrizačním sále byl pacientovi podán Heparin a především velké množství kontrastní látky pro možnost zobrazení koronárních tepen pod RTG. Tento den byla provedena extrakce arteriálního sheatu, kde bylo značné riziko krvácení. Pacient dodržuje stanovený klidový režim a chápe nutnost všech opatření. V rámci lůžka je samostatný, potřebuje minimální dopomoc. Především v oblasti hygieny, při stravování byla potřeba dopomoci minimální. Dopomoc spočívala v namazání 53 chleba nebo rozkrájení masa u oběda. V souvislosti se změnou prostředí má pacient potíže se spánkem, nemůže usnout a často se budí z důvodu hlučného prostředí jednotky intenzivní péče. Často telefonicky hovoří s rodinou. Ke dni 3. 1. 2017 byly dále stanoveny tyto ošetřovatelské problémy, spojené s katetrizačním výkonem. Rána po katetrizačním výkonu v oblasti arterie femoralis, dále narušená soběstačnost v oblasti hygieny, oblékání, stravovaní a vylučování z důvodu přikázaného klidu na lůžku. Z důvodu komprese v oblasti třísla byla zhoršená pohyblivost v lůžku a také riziko pádu (3 body). Dále byl pacient ohrožen krvácením z místa vpichu po invazivním výkonu. Dlouhodobě zatěžuje pacienta problém spojený se zhoršenou schopností postarat se o chod domácnosti. 20 let již žije nezdravým životním stylem, pije alkohol, kouří a jí tučná jídla. Ošetřovatelské diagnózy dle Taxonomie II NANDA international 2012-2014 Diagnózy stanoveny 2. 1. 2017 (000132) Akutní bolest Doména 12: komfort Třída 1: tělesný komfort Definice: nepříjemný smyslový a emoční zážitek z akutního nebo potencionálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (mezinárodní asociace pro stadium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či pravidelným koncem. Určující znaky: • změny fyziologických funkcí • nesoustředěné chování • výraz bolesti v obličeji • zúžené zaměření chování • vyhledávání analgetické polohy • vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti Související faktory: 54 • biologičtí původci zranění • chemičtí původci zranění • fyzikální původci zranění Priorita: vysoká (00030) Porucha výměny krevních plynů Doména 3: vylučování a výměna Třída 4: funkce dýchacího systému Definice: Přebytek nebo deficit v oxygenaci (okysličování krve) nebo eliminaci oxidu uhličitého z krve přes alveolokapilární membránu. Určující znaky: • abnormální vzorce dýchání (např.: rychlost, rytmus, hloubka) • abnormální barva kůže (např.: bledá potemnělá, cyanotická) • tachykardie • snížená hladina oxidu uhličitého v krvi Související faktory: • změny alveolokapilární membrány • nerovnováha mezi ventilací a perfůzí Priorita: vysoká (00148) Strach Doména 9: zvládání/tolerance zátěže Třída 2: reakce na zvládání zátěže Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpozorováno jako nebezpečí. Určující znaky: • znepokojení • snížená sebejistota • pociťuje strach 55 • pociťuje obavy • zvýšený krevní tlak • napětí svalů • nauzea • bledost • rozšíření zornic Související faktory: • vrozený spouštěcí mechanizmus na externí stimuly (neurotransmitery) • přirozená reakce na stimuly (např.: hluk výška) • naučená reakce • stimuly navozující fobii Priorita: střední (00198) Narušený vzorec spánku Doména 4: spánek/odpočinek Třída 1: spánek/odpočinek Definice: Časově omezená narušení množství a kvality spánku vlivem vnějších faktorů. Určující znaky: • změna normálního vzorce spánku • potíže s usínáním • nespokojenost se spánkem • pocit nedostatečného odpočinku • nechtěné probuzení Související faktory: • narušení způsobené spoludlužníkem • okolní bariera • imobilizace 56 • nedostatek soukromí při spánku • vzorec spánku nepostačuje ke znovu nabytí energie Priorita: vysoká (00188) Chování náchylné ke zdravotním rizikům Doména 1: podpora zdraví Třída 2: management zdraví Definice: Snížená schopnost uzpůsobit životní styl/chování tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Určující znaky: • nedosažení optimálního smyslu pro kontrolu • nečinnost z hlediska prevence zdravotního problému • nepřijímá změnu zdravotního stavu Související faktory: • ekonomické znevýhodnění • nedostatečné porozumění • nedostatečná sociální podpora • nízká vlastní efektivita • negativní postoj ke zdravotní péči • kouření • stresory • abúzus látek Priorita: střední (00046) Narušená integrita kůže Doména 11: bezpečnost/ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: Změna v epidermis nebo dermis. 57 Určující znaky: • změny integrity • průnik cizího tělesa Související faktory: Vnější: • chemická látka • vzdušná vlhkost • hypertermie • hypotermie • vlhkost • mechanické faktory (např.: tlak imobilita, střižné síly) Vnitřní: • změny objemu tekutin • změny metabolismu • změny turgoru • zhoršená perfuse Priorita: střední Diagnózy z 3. 1. 2017 (00091) Zhoršená pohyblivost na lůžku Doména 4: aktivita/odpočinek Třída 2: aktivita/cvičení Definice: Omezení nezávislého pohybu na lůžku z jedné pozice na druhou. Určující znaky: • zhoršená schopnost pohybu z delšího sedu do polohy na zádech • zhoršená schopnost změnit pozici na lůžku • zhoršená schopnost otáčet se ze strany na stranu 58 Související faktory: • omezení prostředím • bolest • farmaka Priorita: střední (00108) Deficit sebepéče při koupání Doména 4: aktivita/odpočinek Třída 5: sebepéče Definice: Zhoršená schopnost samostatně provádět nebo dokončit aktivity týkající se koupání. Určující znaky: • zhoršená schopnost dostat se do koupelny • zhoršená schopnost získat nebo dostat se ke zdroji vody • zhoršená schopnost usušit si tělo • zhoršená schopnost opatřit si potřeby ke koupání • zhoršená schopnost umýt si tělo Související faktory: • překážky v prostředí • slabost • poruchy percepce • snížená motivace Priorita: středí (00109) Deficit sebepéče při oblékání Doména 4: aktivita/odpočinek Třída 5: sebepéče Definice: Zhoršená schopnost samostatně se obléknout nebo dokončit oblékání. 59 Určující znaky: • zhoršená schopnost zapnout si oblečení • zhoršená schopnost udržet si vzhled na uspokojivé úrovni • zhoršená schopnost obléknout si oblečení na dolní část těla • zhoršená schopnost obléknout si oblečení na horní část těla Související faktory: • alterace kognitivních funkcí • úzkost • snížená motivace • dyskomfort • překážky v prostředí • únava • bolest • slabost Priorita: nízká (00110) Deficit sebepéče při vyprazdňování Doména 4: aktivita/odpočinek Třída 5: sebepéče Definice: Zhoršená schopnost samostatně provést nebo dokončit aktivity, týkající se vyprazdňování. Určující znaky: • zhoršená schopnost provést řádnou vyprazdňovací hygienu • zhoršená schopnost přemístit se na toaletu Související faktory: • překážky v prostředí • únava 60 • bolest • zhoršená mobilita • slabost • zhoršená schopnost přemísťovat se Priorita: nízká (00206) Riziko krvácení Doména 11: bezpečnost/ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: náchylnost ke snížení množství krve, což může ohrozit zdraví Rizikové faktory: • nedostatečné znalosti o prevenci krvácení • léčba Priorita: střední (00155) Riziko pádu Doména 11: bezpečnost a ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: Náchylnost k pádům, které mohou způsobit fyzickou újmu, což může ohrozit zdraví Rizikové faktory: • neznámé prostředí • neuspořádané prostředí • nedostatečné osvětlení • farmaka • aktuální onemocnění • zhoršená mobilita priorita: střední 61 (00098) Zhoršené udržování domácnosti Doména 4: aktivita/odpočinek Třída 5: sebepéče Definice: Neschopnost nezávisle udržovat bezpečné nejbližší prostředí, podporující růst( členů domácnosti). Určující znaky: • potíže udržovat pohodlné prostředí • příliš mnoho povolností v rodině • ekonomická krize • žádost o pomoc s údržbou domácnosti Související faktory: • stav ovlivňující schopnost udržovat domácnost • onemocnění ovlivňující schopnost udržovat domácnost Priorita: střední (00185) Snaha zvýšit naději Doména 6: sebepercepce Třída 1: sebepojetí Definice: Vzorec očekávání a tužeb pro mobilizaci energie člověka, který lze posílit. Určující znaky: • vyjadřuje touhu zlepšit schopnost stanovit dosažitelné cíle • vyjadřuje touhu zlepšit víru ve vlastní možnosti • vyjadřuje touhu zvýšit naději • vyjadřuje touhu zlepšit řešení problémů ke splnění cíle • vyjadřuje touhu zlepšit smysl života Priorita: střední 62 V rámci zpracování praktické části jsme na základě rozhovoru s pacientem zpracovali tyto diagnózy: Akutní bolest (000132) (z 2,1.2017) Doména: 12 komfort Třída 1: tělesný komfort Definice: nepříjemný smyslový a emoční zážitek z akutního nebo potencionálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (mezinárodní asociace pro stadium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či pravidelným koncem. Určující znaky: • změny fyziologických funkcí • nesoustředěné chování • výraz bolesti v obličeji • zúžené zaměření chování • vyhledávání analgetické polohy • vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti Související faktory: • biologičtí původci zranění • chemičtí původci zranění • fyzikální původci zranění Priorita: vysoká Cíl dlouhodobý: pacient do konce hospitalizace nebude pociťovat bolest Cíl krátkodobý: pacient do 8 hodin po SKG nebude pociťovat žádné bolesti na hrudi (VAS 0) Očekáváné výsledky: • pacientovi po podání analgetik klesne intenzita bolesti do 4 hodin v VAS 7 na VAS 4 63 • pacientovi vymizí bolesti úplně do 4 hodin (VAS 0) po katetrizačním výkonu • pacient se aktivně podílí na oznámení vzniku nové bolesti a informuje při snížení stupně bolesti po každém podání analgetik do jedné hodiny • pacient ví, že při vniku bolesti informuje sestru do jedné hodiny • pacient vyhledává aktivně úlevovou polohu do jedné hodiny Plán intervencí:  posuzuj bolest ve spolupráci s pacientem dle VAS a určuj její intenzitu, dále její lokalizaci, charakter, nástup a její trvání - každé dvě hodiny, všeobecná sestra  edukuj pacienta o spolupráci při hodnocení bolesti dle VAS, při přijmu a při dalším podání analgetik - všeobecná sestra  edukuj pacienta o analgetické terapii před jejím zahájením, před podáním analgetik všeobecná sestra  sleduj účinky podávaných analgetik hodinu po podání - všeobecná sestra  podávej analgetika při vzniku bolesti, dle ordinace lékaře - všeobecná sestra  doporučuj pacientovi úlevovou polohu, při vzniku bolesti - všeobecná sestra  vše pečlivě zaznamenávej do dokumentace, vždy - všeobecná sestra Realizace 2. 1. 2017: Při příjmu pacienta na jednotku intenzivní péče tento pociťoval intenzivní stenokardie VAS7, byl edukován o hodnocení bolesti dle škály VAS a byla mu podána analgetika pro zmírnění bolesti. Analgetika byla podána s účinkem. U pacienta klesla intenzita bolesti z VAS7 na VAS 4. Proběhla edukace o hodnotící škále bolesti a pravidelném hlášení intenzity bolesti od podání analgetik. Lehce po půlnoci byl pacient vypraven a odvezen na katetrizační sál, kde mu byla provedena katetrizace a následná implantace stentu do RCx. Poté byl navrácen zpět na oddělení se zavedením arteriálním sheatem o velikosti F6 v třísle. Po zprůchodnění srdečních cév u pacienta bolest do 3 hodin po výkonu vymizela úplně VAS 0. Dopoledne téhož dne byl pacientovi steaht vytažen po laboratorní kontrole APTT. Tříslo bylo omačkáno, kde bylo riziko bolesti, a poté přiložen kompresní obvaz. Po celou dobu hospitalizace byly monitorovány a zapisovány fyziologické funkce. 64 Hodnocení z 3. 1. 2017 Po podání analgetik při příjmu u pacienta došlo ke zmírnění bolesti z VAS 7 na VAS4. Aktivně vyhledával úlevovou polohu, než odjel na katetrizační sál, po návratu z katetrizačního sálu nepociťoval pacient téměř žádnou bolest na hrudi, do 3 hodin po návratu bolest udával na škále bolesti jako VAS 0. Druhý den hospitalizace pacient nepociťoval žádné bolesti. U očekávaných výsledků jsme měli také velké úspěchy, u pacienta se povedlo snížit intenzitu bolesti bolest s VAS 7 na VAS 4 do dvou hodin od podání analgetik. Po čtyřech hodinách od provedení katetrizačního výkonu pacient nepociťoval žádnou bolest, tedy VAS 0. Po celou dobu hospitalizace aktivně hlásil průběh bolesti a změnu její intenzity i bez souvislosti na analgetika. Aktivně vyhledával úlevovou polohu. Aktivně spolupracoval se zdravotnickým personálem. Efekt byl úplný, stejně jako očekávané výsledky, dlouhodobý i krátkodobý cíl byly splněny. dále nepřetrvávají žádné intervence. 65 Narušený vzorec spánku (00198) (z 2. 1. 2017) Domána4: aktivita/ odpočinek Třida 1: spánek odpočinek Definice: časové omezená narušení množství a kvalita spánku vlivem vnějších faktorů Určující znaky: • změna normálního vzorce spánku • pocit nedostatečného odpočinku • nechtěné probuzení související faktory: • narušení způsobené spolunocležníkem • okolní bariéry • nedostatek soukromí při spánku • vzorec spánku nedostačuje ke znovunabytí energie priorita: střední cíl krátkodobý: pacient spí nepřetržitě 3 hony cíl dlouhodobý: pacient spí nepřetržitě 6 hodin do konce hospitalizace očekávané výsledky: • pacient ví, že si má říct o léky na spaní do 1 hodiny • pacient se snaží nespat přes den a udržuje se bdělý pacienta ví, že bude informovat sestru o kvalitě spánku každé ráno • pacient bude spát bez potřeby medikamentu do 24 hodin od příjmu Plán intervencí:  posuď příčiny a související faktory spánku v průběhu noci i přes den, všeobecná sestra  posuď souvislosti poruch spánku se základním onemocněním, průběžně, všeobecná sestra 66  podávej medikaci dle ordinace lékaře, při potřebě, všeobecná sestra  sleduj účinek podávaných léků, po jejich podání průběžně, všeobecná sestra  vše pečlivě zapisuj do dokumentace, vždy, všeobecná sestra Realizace: Při přijmu pacienta ve večerních hodinách nebyl spánek možný z důvodu ošetřování nemocného, poté byla provedena SKG, po návratu pacienta z katetrizačního sálu u pacienta byly splněny naordinované ordinace lékaře a byly mu podány medikamenty na podporu spánku z důvodu rušivých elementů na pokoji. Po medikaci pacient usnul, ale spánek nebyl kvalitní. Ráno byl brzy probuzen pro zhotovení kontrolních náběrů krve. Na další den se pacient vyspal celkem dobře. Na pokoji bylo spousta rušivých elementů. Na pacientovo vyžádání byly podány medikamenty na podporu spánku. Hodnocení: 4.1.2017 První noc strávenou na katetrizační jednotce byly pacientovi podány medikamenty na podporu spánku. Spánek i přesto nebyl dostatečný z důvodu katetrizačního vyšetření a nedostatku klidu na pokoji. Před den následujícího dne se pacient pokoušel dopsat spánkový deficit, ale vzhledem k okolnostem to nebylo moc možné. Na pacientovi byla značně vidět únava, celý den byl spavý. Další noc proběhla klidněji, s podanými medikamenty na podporu spánku se pacient vyspal a ráno nepociťoval únavu. I přes zvukové alarmy pacient spal celkem dobře. Následující den již nebyl spavý. Efekt byl neúplný, očekávané výsledky byly splněny. Krátkodobý cíl byl splněn až druhý den hospitalizace, pacient spal déle než 3 hodiny. Dlouhodobý cíl nebyl splněn pacient, sice spal, ale z důvodu rušivých elementů na pokoji nebyl spánek delší než 6 hodin nepřetržitě. Pacient bez medikace není schopen spát déle než 6 hodin nepřetržitě. Dále přetrvávají všechny stanovené intervence. 67 Narušená integrita kůže (00046) (z3.1.2017) Doména 11: bezpečnost a ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: změna v epidermis anebo v dermis Určující znaky: • změny integrity • průnik cizího tělesa Související faktory: • vzdušná vlhkost • mechanické faktory • farmaka • zhoršená perfuse • změny turgoru Priorita: střední cíl krátkodobý: pacient je plně informován o specifikách v oblasti péče o ránu v oblasti arterie femoralis do 24 hodin dlouhodobý cíl: pacienta má zhojené místo vpichu do konce hospitalizace očekávané výsledky: • pacient je bez komplikací po dobu hospitalizace • pacient ví, že pokud se objeví jakékoliv změny v místě vpichu, informuje všeobecnou sestru do jedné hodiny • pacient dbá o zvýšenou hygienu a udržuje místo vpichu v čistotě po dobu hospitalizace • pacienta sám sleduje okolí místa vpichu, při změně informuje všeobecnou sestru okamžitě při obtížích • pacient ví, že při nadměrné sekreci a prosáknutí obvazu informuje všeobecnou 68 sestru do jedné hodiny plám intervencí:  při hygieně pacienta si všímej barvy tkáně okolo narušené integrity kůže, dvakrát denně minimálně, provede ošetřovatel a všeobecná sestra  sleduj okolní tkáň invazivních vstupů, zda není zarudlá či macerovaná, průběžně, všeobecná sestra  poškozenou oblast udržuj v čistotě, vždy, všeobecná sestra  dle potřeby nebo dle standartu oddělení invaze asepticky a pečlivě převazuj, dle standartu oddělení nebo při znečištění, všeobecná sestra  používej vhodný převazový materiál, dle standardů oddělení nebo dle ordinace lékaře, všeobecná sestra  při převazu si všímej sekrece z rány, při každém převazu, všeobecná sestra  edukuj pacienta o komplikacích při extrakci arteriálního shatu, před extrakcí, všeobecná sestra  edukuj pacienta o ošetření invazí, při zavedení invaze a při převazu, všeobecná sestra  vše pečlivě zaznamenej do dokumentace, vždy, všeobecná sestra Realizace 3. 1. 2017: Pacientovi při přijmu, byl zaveden PŽK. Periferní žilní katetr byl pacientovi zaveden na jednotce intenzivní péče při jeho přijetí. Místo vpichu kanyly bylo pečlivě desinfikováno a po zavedení sterilně zalepeno tegadermem. Pacient byl edukován o možných komplikacích. Dále byl edukován o zacházení s danými vstupy. Druhý den hospitalizace byla kanyla převázaná s dodržením veškerých aseptických postupů. Kanyla byla desinfikována a přelepena tegadermem. Další převaz následoval až na lůžkovém oddělení po překladu pacienta. Při každém převazu měla sestra na ústech ústní roušku. Po návratu pacienta z katetrizačního sálu, kde mu byl zaveden arteriální sheat, který mu byl ponechán, a následovně druhý den hospitalizace po laboratorní kontrole APPT byla provedena extrakce sheatu s asistencí lékaře, který místo vpichu desinfikoval a sterilně odstranil steh, který sheat držel. Vytáhl shaet a konec sheatu byl 69 odeslán na kultivační vyšetření. Lékař pacientovi 15 minut omačkal tříslo, ze kterého vyjmul sheat, a poté byl pacientovi přiložen kompresní obvaz. Na ránu byly vloženy sterilní čtverce o velikosti 7,5cm x 7,5cm dále tlustá vrstva nesterilních čtverců stejné velikosti a obinadlo. Elastickým obinadlem byla komprese připevněna k tělu. Po dobu komprese byla rána pravidelně kontrolována zdravotnickým personálem a edukovaným pacientem. Po odnětí komprese byla rána sterilně přelepena a desinfikována. Poté kryta sterilním čtvercem a tegadermem pro snazší kontrolu vzniku krvácení. Hodnocení ze 4. 1. 2017 Krátkodobým cílem byla informovanost pacienta o specifiku péče o invazivní vstupy při převazu. Sestra edukovala pacienta nejen o zacházení s danými invazivními vstupy, ale také informovala pacienta, čím rány a invazivní vstupy ošetřuje. Zhojeni kožní integrity do konce hospitalizace nejsme schopné zhodnotit, jelikož byl pacient přeložen na standartní oddělení. Při překladu se rána hojila per primam. Během hospitalizace na koronární jednotce nedošlo ke vzniku žádného dekubitu. Rána po sheatu se hojila per primam. PŽK dle hodnocení maddona po dobu hospitalizace bez známek zánětu. Efekt je pouze částečný, očekávané výsledky byly u pacienta splněny, krátkodobý cíl se též povedlo splnit. U dlouhodobého cíle nejsme schopni zhodnotit, zda se rána dále v hospitalizaci hojila per primam. Dále přetrvávají intervence 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9. 70 Riziko pádu (00155) (z 3. 1. 2017) Doména11: bezpečnost a ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: Náchylnost k pádům, které mohou způsobit fyzickou újmu, což může ohrozit zdraví Rizikové faktory: • neznámé prostředí • neuspořádané prostředí • nedostatečné osvětlení • farmaka • aktuální onemocnění • zhoršená mobilita priorita: střední krátkodobý cíl: pacient ví, jak se má chovat, aby předcházel riziku pádu dlouhodobý cíl: pacient je bez pádu do konce hospitalizace očekávané výsledky: • pacientovo chování přispívá k prevenci pádu po dobu hospitalizace • pacient ví, jak správně vstávat z lůžka aby předcházel pádu do 12 hodin od přijetí • pacient dodržuje klidový režim, sám neopouští lůžko po dobu nařízeného klidu na lůžku • pacient ví, že bez dopomoci sám neopouští lůžko po dobu pospitalizace • pacient ví, jak správně používat pomůcky do jedné hodiny od edukace Ošetřovatelské intervence:  Zajisti bezpečné prostředí pro pacienta (postranice, upravené prostředí, dostatek osvětlení), při potřebě, ošetřovatel, všeobecná sestra 71  Zajisti dohled na pacienta při hygieně, oblékání a stravovaní, vždy při dané situaci, všeobecná sestra  Edukuj pacienta o správném využití pomůcek, průběžně, všeobecná sestra  Zajisti věci potřeby pacienta k lůžku na dosah ruky pacienta, hned při přijmu a dále během celé hospitalizace, všeobecná sestra, ošetřovatel  Vše pečlivě zaznamenej do dokumentace, vždy, všeobecná sestra Realizace 3. 1. 2017: Při příjezdu pacienta jsme uzpůsobili veškeré věci jeho potřeby tak aby na ně dosáhl při potřebě z lůžka. Uzpůsobili jsme prostředí kvůli dočasné imobilitě pacienta a z důvodu potřeby dodržování klidového režimu. Proběhla edukace pacienta o signalizačním zařízení a o potřebě bezpečnostních opatření. Pacientovi byla k lůžku zavěšená močová láhev a pacient byl poučen o jejím užití při potřebě. Hodnocení 4. 1. 2017 Pacient toleruje klidový režim a zvládá částečnou sebepéči v rámci lůžka, edukaci o možnostech pohybu v lůžku chápe dostatečně. Pacient se nevystavil žádnému riziku pádu. Prostředí bylo přizpůsobeno tak, aby pacient na vše dosáhl. Zvládal močení do močové láhve bez větších komplikací. Příjem tekutin bez obtíží pomocí brčka. Při příjmu pacient především vyhledával úlevovou polohu pro bolesti a dušnost. Po návratu z katetrizačního sálu již dodržoval klid na lůžku. Druhý den ráno proběhlo stravování bez obtíží s dopomocí ošetřovatele. Efekt byl částečný, očekávané výsledky byly splněny, cíl krátkodobý byl splněn, dlouhodobý cíl trvá. Dále pokračují intervence 1,2,4 a 5. 72 Riziko krvácení (00206) (z 3. 2. 2017) Doména 11: bezpečnost/ochrana Třída 2: tělesné poškození Definice: náchylnost ke snížení množství krve, což může ohrozit zdraví Rizikové faktory: • nedostatečné znalosti o prevenci krvácení • léčba Priorita: střední Cíl krátkodobý: pacient ví, jaké jsou příznaky vzniku krvácení, ihned informuje všeobecnou sestru do 24 hodin Dlouhodobý cíl: pacient nebude krvácet z rány do konce hospitalizace Očekávané výsledky: • pacient dodržuje klidový režim po dobu neřízeného klidu na lúžku • pacient se podílí na kontrole místa vpichu, aktivně hlásí změny okamžitě • Pacient plně chápe edukaci související s extrakcí arteriálního sheatu dned po edukaci Plán intervencí:  Edukuj pacienta o dodržování klidového režimu, hned po výkonu a během celé doby potřebného klidu, všeobecná sestra  Přilož správně pacientovi kompresi po extrakci arteriálního sheatu, po extrakci sheatu, všeobecná sestra  Monitoruj fyziologické funkce, kontinuálně, všeobecná sestra  Kontroluj místo vpichu po arteriálním sheatu, každých 30 minut v prvních dvou hodinách po extrakci, dále každou hodinu, všeobecná sestra  Vše pečlivě zaznamenej do dokumentace, pravidelné kontroly místa vpichu po extrakci sheatu každou hodinu, všeobecná sestra 73  Prováděj náběry dle ordinace lékaře, všeobecná sestra Realizace 3. 1. 2017: Pacientovi po návratu z katetrizačního sálu bylo kontrolováno místo vpichu, zda nekrvácí, každou hodinu. Pacient byl edukován, kdyby cítil teplo v okolí místa vpichu, ať signalizuje na sestru, a o tom že musí dodržovat klid na lůžku. Dále byly monitorovány fyziologické funkce a provedeny odběry krve, vše dle ordinace lékaře. Ráno v 6:00 hodin byly provedeny odběry na koagulační vyšetření krve, především vyšetření APPT. Jelikož na katetrizačním sále byl pacientovy podán Heparin (antikoagulant), bylo potřeba zjistit hladinu APTT před extrakcí sheatu. Po odstranění arteriálního sheatu byl přiložen kompresní obvaz, který měl pacient přiložen 8 hodin. Po sundání kompresního obvazu místo nikde nesáklo a nekrvácelo. Místo vpichu se desinfikovalo a krylo sterilním čtvercem a tegadermem. Pacient nadále dodržoval klid na lůžku, aby se předešlo komplikacím krvácení následujících 24 po extrakci arteriálního sheatu. Hodnoceni 4. 1. 2017: U pacienta nedošlo ke komplikaci krvácení, krátkodobý i dlouhodobý cíl je splněn. Lékař dobře odmačkal místo vpichu a společně se sestrou přiložil kompresní obvaz. Pacient dodržoval klidový režim. Díky pacientově dobré spolupráci a odvedené práci odborníků nedošlo k žádným komplikacím. Efekt celkový byl splněn, očekávané výsledky a cíle byly splněny, žádné intervence nepřetrvávají. 74 8 Zhodnocení ošetřovatelské péče U pacienta byly využity veškeré možné dostupné prostředky pro dosažení nejlepšího výsledku, co se týče zlepšení zdravotního stavu. Ošetřovatelská péče probíhaladle nastavených standardů oddělení. Ošetřovatelské problémy, které byly stanoveny, byly převážně splněny. Většina problémů přetrvává, z důvodu přeložení na standartní oddělení dále nelze sledovat výsledek řešení problémů, stanovených ošetřovatelským týmem. Stále je potřeba dořešit u pacienta tyto problémy, spojené se zhoršeným udržováním domácnosti. Proto doporučujeme rehabilitaci. Dále je potřeba řešit chování, náchylné ke zdravotním rizikům, pacient by se měl vyhnout tučným jídlům, přestat kouřit a omezit příjem alkoholu, dále zvýšit svou fyzickou aktivitu. Z celkového hlediska byly u pacienta využity moderní léčebné metody a aplikovány nejnovější používané prostředky pro nejlepší efekt lékařské a ošetřovatelské péče. Pacient spolupracoval se zdravotnickým personálem bez obtíží. Pokud dodrží doporučení pro další život, věříme, že se dostane zpět do běžného života. Je potřeba upravit životosprávu tak, aby předcházel rizikům vniku onemocnění. Po rozhovoru s pacientem při jeho překladu na standartní oddělení můžeme soudit, že byl pacient velmi spokojený s péči zdravotního týmu. Sestry i lékaři pacientovi vždy vyšli vstříc. Pomáhali při hygieně a ostatních běžných činnostech, které pacient nezvládl sám pro přikázaný klid na lůžku. Uvědomuje si, že musí změnit spoustu věcí, které doteď byly naprostou samozřejmostí a patřily do jeho běžného života. Dále po propuštění z nemocnice by pacient rád přestal kouři, začal se stravovat lépe. Chtěl by zvýšit svoji fyzickou aktivity hned, jak to bude možné, nejprve ho ale čeká důsledná rehabilitace. Dále bude nadále pravidelně chodit na kontroly ke svému kardiologovi. Rehabilitace po akutním infarktu musí přísně respektovat zdravotní stav pacienta, je proto nutné před začátkem stanovit toleranci zátěže a odpověď organismu na zátěž. Je třeba dodržovat určitá relativní nebo absolutní kritéria, která neumožnují zařazení pacienta do programu řízené rehabilitace. Základní sledovaným parametrem, který nás informuje o zatížení organismu, je tepová frekvence. Z počátku rehabilitace je vhodné, aby byl pacient sledován odborným zdravotním personálem, který sleduje tepovou frekvenci a dohlíží na správnou intenzitu zátěže. Nedílnou součástí rehabilitace je úprava stravovacích návyků a snížení kardiálních rizik. Mezi kardiální rizika patří 75 věk, dědičné předpoklady, váha, kouření, krevní tlak, sportovní aktivita, diabetes. Při vyšetření se zaměřujeme na hladinu lipidů v krvi. U pacientů je teda doporučeno vyhýbat se potravinám s vysokým podílem tuků a cukrů. Omezit kouření nebo nejlépe přestat kouřit, snížit svoji tělesnou hmotnost při nadváze. Rehabilitace u pacienta po infarktu myokardu probíhá ve čtyřech fázích. • 1.fáze – nemocniční rehabilitace – hlavním cílem je zabránit poklesu fyzické kondice a rozvoji komplikací. Zahájena bývá obvykle po 12-24 hodin trvajícím klidu na lůžku. • 2.faze – časná posthospitalizační fáze (řízený ambulantní trénink, individuální domácí trénink) - obsahují chůzi, rotoped, cyklistiku, turistiku. Je nutné dodržovat správnou frekvenci, intenzitu a trvání zátěže. • 3.fáze – fáze stabilizace (lázeňská léčba) - v této fázi dochází k zafixování návyků správného životního stylu. Také může obsahovat psychoterapie pro nácvik zvládání stresu nebo protikuřácká intervence • 4. fáze – fáze udržovací – v této fázi pokračuje pacient sám, dodržuje zásady správné životosprávy, především se zaměřením na eliminaci kardiálních rizik. Pravidelně dochází na kontroly ke kardiologovi (PASTUCHA, 2007). Doporučení pro praxi Poskytnutí informací v žádném případě neznamená, že se jimi musí striktně řídit, ale všichni by měli být poučeni o možných rizicích, které nás nebo naše blýzké mohou potkat. Jen informovaný člověk je schopen rozeznat rizika a adekvátně jednat. Vzhledem k tomu, jaký dopad může mýt neznalost informací o akutním infarktu myokardu a jak při jeho vniku jednat. Informovanost je život zachranující. Doporučení pro rodinu - nepodcenovat vzniklé příznaky onemocnění - nebát se požádat o pomoc - při vzniku obtíží neprodleně vyhledat lékařskou pomoc Doporučení pro společnost - informovat o možnostech pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře 76 - vytvořit informační letáky pro laickou veřejnost - vyzdvyhnout prevenci u danného onemocnení - inforovat se o správném poskytnutí první pomocinepodcenovat přiznaky infarktu myokardu Doporučení pro všeobecné sestry - vzdělávat se v oboru kardiologie - jít příkladem pro veřejnost - nepodcenovat příznaky onemocnění - naslouchat pacientovi - zlepšovat své komunikační schopnosti Doporučení pro pacienty s akutním infarktem myokardu - dodžovat pokyny lékaře - Docházet na pravidelné kontroli ke kardiologoli - uživat předepsanou medikaci - upravit a zlepšit životosprávu - předcházet svým jednáním recidivě onemocnění - vyhledat lázenskou léčebnu zameřující se na pacienty po infarktu myokardu - dodržovat rehabilitační program - vyhnout se zbytečnému stresu - snižit svoji tělesnou hmostnost - Přestat kouřit - pečovat o duševní zdraví a fyzickou kondici Z pohledu sestry je nutné se v kardiologii stále vzdělávat, jelikož je kardiologie oborem, který stále roste. Používají se novější metody, zdokonalují se přístrojové techniky, volí se nové způsoby léčby. 77 78 Závěr Na koronární jednotce pacient ležel od 22:00 2.1. 2017, byl mu proveden katetrizační výkon s implantací stentu. Po celkovém zlepšení stavu 4. 1. 2017 v 16:00 byl přeložen na standartní oddělení III. Interní kliniky VFN v Praze, kde pacient ležel do 7. 1. 2018, kdy byl propuštěn do domácí péče. Během hospitalizace pacient dodržoval léčebné postupy a tím zamezil vniku možných komplikací. 'Spolupráce s pacientem byla bezproblémová. Pokud bude dodržovat doporučení po propuštění do domácí péče, má velké šance, že se jeho zdravotní situace nebude opakovat. Cílem naší práce bylo vytvořit kazuistiku jako komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s akutním infarktem myokardu. V naší práci jsme především používali českou literaturu a odborné články, vzhledem k tomu, že na toto téma existuje hojné množství zpracovaných literárních děl. Měli jsme opravdu široký výběr. Dle výsledků naší práce si dovolíme říct, že české zdravotnictví je na velmi dobré úrovni. A také, že se stále zdokonaluje průběh léčebných postupů, což vychází velmi dobře pro pacienty, hlavně v případě návratu do běžného života. 79 Seznam použitých zdrojů ARCHALOUSOVÁ Alexandra, 2013, Metodologie ošetřovatelské praxe s využitím ošetřovatelských modelů, 1.vydání Praha: Institut postgraduálního vzdělání ve zdravotnictví, ISBN: 978-80-87023-28-0 BARTŮNĚK Petr, JURÁSKOVÁ Dana, MECZKOVÁ Jana, NALOS Daniel a kolektiv, 2016, Vybrané kapitoly z intenzivní péče, Garda Publishing a.s., ISBN: 978-80-271-93- 28-8 BENNET David, 2014, Srdeční arytmie praktické poznatky k interpretaci a léčbě: překlad 8. vydání, Grada Publishing a.s., ISBN:978-80-2478-988-0 BĚLOHLÁVEK Jan a ASCHERMAN Michael, 2009. Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutních koronárních syndromů bez elevací ST úseků na EKG. Brno: Česká kardiologická společnost. ISBN: 978-80-9040-024-5 BĚLOHLAVEK Jan, LINHART Aleš, OSMANČÍK Pavel, VOTAVOVA Regina, 2014, EKG v akutní kardiologii, Maxdorf, ISBN :978-80-7345-419-7 BOEHMEKE Thomas, DOLIVA Ralf, 2008, Echokardiografie kapesní atlas, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-2472-603-8 BULAVA Alan, 2017, Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory, Grada Publishing a.s., ISBN:978-80-2719-710-1 ČEŠKA Richard, 2010. Interna. 1. vyd. Praha: Triton. ISBN: 978-80-7387-423-0 DOBIÁŠ Viliam, 2013. klinická propedeutika v urgentní medicíně. Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-24-7862-23 80 KITTNAR Otomar a kol., 2011, Lékařská fyziologie, Grada Publishing a.s., ISBN: 978- 80-247-3068-4 KOLÁŘ Jiří, 2010. Základy elektrokardiografie arytmií a akutních koronárních syndromů. 1. vyd. Praha: Akcenta. ISBN: 978-80-86232-09-3 KOLÁŘ Jiří, 2009. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4.vyd. Praha:Galén. ISBN: 978-80-7262-604-5 KOLEKTIV AUTORŮ, 2013. Kardiologie pro sestry, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-247-4083-6 KORBEL František a kol., 2011. Praktická kardiologie, Karolinum Press, ISBN:978- 80-246-19662-0 LUKÁŠ Karel, ŽÁK Aleš, 2015. Chorobné znaky a příznaky: Diferenciální diagnostika, Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-5067-5 MAREK Josef a kol., 2010, Farmakoterapie vnitřních nemocí: 4 vydání, Grada Publishing a.s., ISBN:978-80-2479-524-9 OďRourke Robert A., WALSH Richard A., Fuster Valentin a kolektiv,2010. Kardiologie – Hurstův manuál pro praxi, překlad dvanáctého vydání, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-247-3175-9 PASTUCHA Dalibor, 2007, Rehabilitace po infarktu myokardu, Statní zdravotní ústav Praha, informační leták pro pacienty SOUČEK Miroslav, ŠPINAR Jindřich, SVAČINA Petr a kol., 2005. Vnitřní lékařství pro stomatology, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-247-7001-7 SOVOVÁ Eliška, SEDLAŘOVÁ Jarmila, 2014, Kardiologie pro obor ošetřovatelství: 2., rozšířené a doplněné vydání, Grada Publishing a. s., ISBN: 978-80-247-4823-8 81 SLEZÁKOVÁ Lenka a kolektiv, 2012, Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy I – Interna 2 doplněné vydání, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-247-71-23-6 ŠEVČÍK Pavel, 2014. Intenzivní medicína. 3. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 978-80-7492-066-0 TÓTHOVÁ Valerie,2014, Ošetřovatelský proces a jeho realizace, 2. aktualizované vydání Praha Triton, ISBN: 978-80-7406-146-2 ULRICH Stierle, FRANZ Hartmann, 2013. Klinikleifaden Kardiologie, Elsevier, Erban a Fischer Verlag, ISBN: 978-34-371-6863-5 VOKURKA Martin, 2014. Patofyziologie pro nelékařské směry Učební texty, Univerzita Karlova, Karolinum Press, ISBN:978-80-246-2032-9 VYTEJČKOVÁ Renata, SEDLAŘOVÁ Petra, WIRTHOVÁ Vlasta, OTRADOVCOVÁ Iva, PAVLÍKOVÁ Pavla,2013, Ošetřovatelské postupy v péči o nemocného II, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-80-247-3420-0 ZACHAROVÁ Eva, 2016, komunikace v ošetřovatelské praxi, Grada Publishing a.s., ISBN: 978-86-271-92-38-0 Internetové zdroje URBÁNEK, Pavel, 2015. Intervenční a akutní kardiologie [oline]. 20.4.2015 [cit.12. 2. 2017]. Dostupné z: https://www.iakardiologie.cz/ Kardiologické revue - interni medicína [online]. Ambit media , 2018, [cit. 15. 2. 2017]. Dostupné z: /http://www.kardiologickarevue.cz/?confirm_rules=1 Velký lékařský slovník, [online]. MAXDORF 1998-2018 [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: /http://lekarske.slovniky.cz/ Obrázek č. 1 : Balónkový katétr https://www.wikiskripta.eu/w/Soubor:PTCA_NIH.gif Obrázek č. 2: TR band Foto: autor Obrázek č. 3: TR band + kontrola fyziologických funkcí Foto: autor Obrázek č.4 femostop Foto: autor Obrázek č. 5: Pardeeho vlna ) http://ekg.kvalitne.cz/popis234.htm Obrázek č. 6: EKG záznam Foto: autor Obrázek č. 7: EKG záznam po PCI Foto: autor Obrázek č. 8: Koronarografie http://www.ikem.cz/cs/usek-reditele/kongresove-centrum/a-2200/ morfologie rešerše TI: Komunikace v ošetřovatelské praxi AU: Zacharová, Eva PU: 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2016. 121 stran : černobílé ilustrace ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice DE: neverbální komunikace ; interpersonální vztahy ; kvalita zdravotní péče ; vztah sestra-pacient ; empatie ; komunikace ; ošetřovatelská péče (psychologie) IN: ISBN: 978-80-271-0156-6 SG: NLK: K 91368 SG: IKEM: K 10243 AN: MED00188836 DT: 160616 TI: Zdravé srdce : život bez infarktu a mozkové mrtvice AU: Rodionov, Anton Vladimirovič — Březáková, Hana, 1961PU: Vydání první. V Bratislavě : Noxi, 2016. 156 stran : portréty ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; monografie DE: kardiovaskulární nemoci ; nemoci srdce ; hypertenze ; infarkt myokardu ; primární prevence ; cévní mozková příhoda IN: ISBN: 978-80-8111-322-2 SG: NLK: K 91208 AN: MED00188507 DT: 160428 TI: Štandardizácia v ošetrovateľstve AU: Hulková, Viera PU: 1. vydanie. Praha ; Grada Publishing, 2016. 231 stran ; 21 cm. LA: slo RT: monografie, knihy PT: monografie DE: ošetřovatelský proces (normy) ; kvalita zdravotní péče (normy) ; ošetřovatelská péče (normy) ; ošetřovatelský výzkum IN: ISBN: 978-80-271-0063-7; 978-80-8090-009-0 SG: NLK: K 91169 SG: OVI: K 11301 SG: IKEM: K 10182 AN: MED00188250 DT: 160329 TI: Ošetřovatelská péče : pro obor ošetřovatel AU: Burda, Patrik — Šolcová, Lenka PU: 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2015-2016. 2 svazky : ilustrace (některé barevné) ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice DE: studium ošetřovatelství ; ošetřovatelský proces ; ošetřovatelská péče ; ošetřovatelství praktické IN: ISBN: 978-80-247-5333-1; (OCoLC)918015285; 978-80-247-5334-8 SG: NLK: K 90593 SG: OVI: K 11243 AN: MED00186235 DT: 150701 TI: Management v ošetřovatelské praxi AU: Brabcová, Iva — Bártlová, Sylva, 1950PU: Vydání první. Praha : NLN, s. r. o., Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 287 stran : ilustrace, tabulky ; 25 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: kolektivní monografie DE: chybná zdravotní péče (prevence a kontrola) ; ošetřovatelská péče (metody, organizace a řízení) ; ošetřovatelství praktické (zákonodárství a právo, organizace a řízení) ; řízení kvality ; práva pacientů IN: ISBN: 978-80-7422-402-7 SG: NLK: K 90984 AN: MED00187525 DT: 160205 TI: Srdeční infarkt : informace pro pacienta AU: Ošťádal, Petr, 1972PU: [Praha] : Maxdorf, [2015]. 23 stran : barevné ilustrace ; 20 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: informační publikace DE: terapie náhlých příhod ; infarkt myokardu (diagnóza, etiologie, epidemiologie, terapie) ; akutní nemoc (terapie) ; sekundární prevence IN: ISBN: 978-80-7345-431-9 SG: NLK: DT 10966 AN: MED00186648 DT: 150805 TI: Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 1. ročník AU: Kelnarová, Jarmila, 1950- — Cahová, Martina — Křesťanová, Iva — Křiváková, Marcela, 1973- — Kovářová, Zdeňka — Hauserová, Dana PU: 2., přepracované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2015. 240 stran, iv stran obrazové přílohy : ilustrace, tabulky ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice středních škol DE: vybavení a zásobování ; ošetřovatelská služba v nemocnici ; ošetřovatelský proces ; teorie ošetřovatelství ; ošetřovatelská péče ; nutriční podpora IN: ISBN: 978-80-247-5332-4 SG: NLK: K 90679 AN: MED00186551 DT: 150728 TI: Ošetřovatelský proces a jeho realizace AU: Tóthová, Valérie, 1955PU: 2. aktualiz. vyd. Praha : Triton, 2014. 225 s. : tab., il. ; 24 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: kolektivní monografie DE: dokumentace ; ošetřovatelské zhodnocení ; ošetřovatelský proces (klasifikace) ; zdravotnická komunikace ; ošetřovatelská péče (klasifikace, metody, organizace a řízení, normy) ; ošetřovatelská diagnóza IN: ISBN: 978-80-7387-785-9 SG: NLK: K 89669 SG: OVI: K 10667 SG: IKEM: K 10159 AN: MED00184100 DT: 140702 TI: Kardiologie pro obor ošetřovatelství AU: Sovová, Eliška, 1960- — Sedlářová, Jarmila PU: 2., rozšíř. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2014. 249 s. : il., tab. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice vysokých škol DE: nemoci srdce (klasifikace, diagnóza, etiologie, ošetřování, patofyziologie, terapie) ; ošetřovatelský proces ; koordinovaný terapeutický postup ; ošetřovatelství v kardiologii (klasifikace, metody) IN: ISBN: 978-80-247-4823-8 SG: NLK: K 89531 AN: MED00183648 DT: 140516 TI: Chutně po infarktu : co všechno přispívá ke zdravé výživě srdce AU: Müller, Sven-David, 1969- — Junghans, Birgit — Hörist, Klaudia PU: Vyd. 1. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2014. 93 s. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: kuchařské knihy DE: kardiovaskulární nemoci (prevence a kontrola) ; infarkt myokardu (prevence a kontrola) ; fyziologie výživy ; jídelníček ; vaření IN: ISBN: 978-80-249-2373-4 SG: NLK: K 89465 AN: MED00183384 DT: 140423 TI: Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče o pacienty s onemocněním srdce a dýchacích cest AU: Juřeníková, Petra, 1968PU: 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2013. 55 s. : tab. ; 30 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice vysokých škol DE: nemoci srdce (ošetřování) ; ošetřovatelský proces (klasifikace) ; nemoci dýchacího systému (ošetřování) ; ošetřovatelská péče (metody) IN: ISBN: 978-80-210-6354-9 SG: NLK: K 89140 AN: MED00182413 DT: 131122 TI: Metodologie ošetřovatelské praxe s využitím ošetřovatelských teorií a modelů AU: Archalousová, Alexandra, 1961PU: 1. vyd. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2013. 64, [9] s. : il. (některé barev.), tab. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice středních škol DE: teorie ošetřovatelství ; filosofie ošetřovatelská ; modely ošetřovatelské ; ošetřovatelství - vzorové postupy ; ošetřovatelství praktické (metody) IN: ISBN: 978-80-87023-28-0; (OCoLC)847728162 SG: NLK: K 89064 AN: MED00182227 DT: 131101 TI: Sestra a perioperační péče AU: Wichsová, Jana PU: 1. vyd. Praha : Grada, 2013. 192 s. : il. ; 24 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice ; kolektivní monografie DE: ošetřovatelství na operačním sále (klasifikace, metody, normy) ; ošetřovatelská diagnóza ; perioperační péče (klasifikace, ošetřování, normy) IN: ISBN: 978-80-247-3754-6 SG: NLK: K 88815 SG: IKEM: K 9934 AN: MED00181535 DT: 130710 TI: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu AU: Trachtová, Eva — Trejtnarová, Gabriela, 1973- — Mastiliaková, Dagmar, 1949PU: Vyd. 3. nezměn. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013. 185 s. : il. ; 30 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice vyšších odborných škol DE: ošetřovatelská etika ; ošetřovatelský proces (normy) ; péče o sebe (klasifikace) ; vztah sestra-pacient ; denní péče o pacienty (metody) ; ošetřovatelská péče (metody) ; ošetřovatelská diagnóza IN: ISBN: 978-80-7013-553-2; (OCoLC)829662547 SG: NLK: K 88992 SG: OVI: K 10134 SG: IKEM: K 10084 AN: MED00180901 DT: 130409 TI: Management v ošetřovatelství AU: Plevová, Ilona, 1972PU: 1. vyd. Praha : Grada, 2012. 304 s. : il., tab. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: příručky ; kolektivní monografie DE: zdravotnictví - řízení ; personál - řízení ; ošetřovatelská péče (organizace a řízení) ; ošetřovatelství ve veřejném zdravotnictví (organizace a řízení) IN: ISBN: 978-80-247-3871-0 SG: NLK: K 88155 SG: OVI: K 10023 SG: IKEM: K 9813, a AN: MED00179602 DT: 120831 TI: Jak se vyhnout infarktu a cévním mozkovým příhodám : vaše obrana v deseti krocích AU: Meredith, Sheena PU: Vyd. 1. Praha : Reader's Digest Výběr, 2011. 256 s. : barev. il. ; 26 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; příručky DE: infarkt myokardu (prevence a kontrola) ; cévní mozková příhoda (prevence a kontrola) ; biopotraviny ; pohybová aktivita ; životní styl ; rizikové faktory IN: ISBN: 978-80-7406-146-2; (OCoLC)707609292 SG: NLK: K 88365 AN: MED00180079 DT: 101215 TI: Ischemická choroba srdeční AU: Macek, Karel, 1955- — Rudolf, Kamil AD: Centrum klinické farmakologie, II. interní klinika FN Hradec Králové; Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové CI: Klinická farmacie. 1. vyd. Praha : Grada, 2010-. ISBN: 978-80-247-3169-8; (OCoLC)551387093; 978-80-247-4532-9. 2010, s. 117-133. ISBN: 978-80-247-3169-8; (OCoLC)551387093; 978-80-247-4532-9. Literatura LA: cze RT: kapitola PT: kazuistiky DE: beta blokátory (farmakologie) ; angina pectoris (terapie) ; antiarytmika ; chronická nemoc ; anamnéza ; lidé středního věku ; dusičnany ; infarkt myokardu (terapie) ; balónková koronární angioplastika ; ischemická choroba srdeční (klasifikace, diagnóza, etiologie, patofyziologie, terapie) ; antikoagulancia ; blokátory kalciových kanálů (terapeutické užití) ; srdce (účinky léků) ; ženské pohlaví ; příznaky a symptomy ; inhibitory agregace trombocytů ; kombinovaná terapie ; lidé SG: NLK: K 84840 AN: bmc14072966 DT: 201409 TI: Zásady edukace v ošetřovatelské praxi AU: Juřeníková, Petra, 1968PU: 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 77 s. : il. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice DE: studium ošetřovatelství ; vzdělávání podle kvalifikace ; dokumentace ; zdravotní sestry ; vzdělávání pacientů jako téma ; výuka - hodnocení ; komunikace ; ošetřovatelství praktické (výchova) ; výchova, vzdělávání IN: ISBN: 978-80-247-2171-2; (OCoLC)614281666 SG: NLK: K 85498 SG: OVI: K 8955 SG: ÚHKT: S329 SG: IKEM: K 9720 LI: http://toc.nkp.cz/NKC/201004/contents/nkc20102032909_1.pdf - obsah AN: MED00169228 DT: 100209 TI: Univerzální definice infarktu myokardu : =Universal definition of myocardial infarction PU: Olomouc : Solen, 2009. 22 s. : il., tab. ; 30 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: sborníky DE: infarkt myokardu (klasifikace, diagnóza) ; akutní nemoc ; troponin ; diagnostické techniky kardiovaskulární ; nekróza ; srdeční selhání ; biologické markery IN: ISBN: 978-80-87327-24-1 SG: NLK: B 2286/8-S.C-2009 AN: MED00173819 DT: 110222 TI: Ischemická choroba srdeční : základní informace pro pacienty AU: Veselka, Josef, 1965PU: Vyd. 1. Brno : Facta Medica, 2009. 43 s. : il. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; informační publikace DE: infarkt myokardu (patofyziologie, terapie) ; akutní nemoc ; stupnice dopadu nemoci na kvalitu života ; ischemická choroba srdeční ; ateroskleróza (komplikace) IN: ISBN: 978-80-904260-4-7; (OCoLC)505914234 SG: NLK: DT 9115 LI: http://toc.nkp.cz/NKC/200912/contents/nkc20091997735_1.pdf - obsah AN: MED00169288 DT: 091005 TI: Kardiologie pro sestry intenzivní péče AU: Kolář, Jiří, 1934PU: 4., dopl. a přeprac. vyd. Praha : Galén, c2009. xxv, 480 s. : il. (některé barev.) ; 23 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: učebnice DE: péče o pacienty v kritickém stavu (klasifikace, metody) ; zdravotní sestry v klinické praxi ; zdravotní sestry ; kardiologie ; koronární jednotky ; kontinuální vzdělávání zdravotních sester IN: ISBN: 978-80-7262-604-5; (OCoLC)436262122 SG: NLK: K 84196 SG: IKEM: K 9499, a, b, c LI: http://toc.nkp.cz/NKC/200908/contents/nkc20091966835_1.pdf - obsah AN: MED00165035 DT: 090703 TI: Ischemická choroba srdeční, angina pectoris, akutní infarkt myokardu : příznaky, diagnostika a léčba AU: Veselka, Josef, 1965PU: [S.l. : s.n., 2008]. 25 s. : il. ; 21 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; otázky a odpovědi DE: angina pectoris (diagnóza, etiologie, terapie) ; infarkt myokardu (diagnóza, etiologie, terapie) ; ischemická choroba srdeční (diagnóza, etiologie, terapie) SG: NLK: DT 10557 AN: MED00183849 DT: 140602 TI: Akutní infarkt myokardu : některé klinicky významné skupiny nemocných PU: Olomouc : Solen, 2008. 34 s. : il, tab. ; 30 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: sborníky DE: dospělí ; mladiství ; věkové faktory ; koronární nemoc ; nemoci ledvin (komplikace) ; infarkt myokardu ; akutní nemoc ; ženy ; komplikace diabetu SG: NLK: B 2286/7-S.B-2008 AN: MED00170657 DT: 100621 TI: Sestra a urgentní stavy PU: 1. české vyd. Praha : Grada, 2008. 549 s. : il. ; 24 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: příručky DE: urgentní ošetřovatelství (klasifikace, výchova, metody) IN: ISBN: 978-80-247-2548-2 SG: NLK: K 83750 SG: IKEM: K 9453 AN: MED00163681 DT: 090116 TI: Antitrombotická léčba akutních koronárních syndromů AU: Varvařovský, Ivo, 1965- — Matějka, Jan, 1970PU: 1. vyd. Praha : Galén, c2008. 171 s. : il., tab. ; 29 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: monografie DE: trombolytická terapie (metody) ; infarkt myokardu (terapie) IN: ISBN: 978-80-7262-522-2 SG: NLK: K 82798 SG: IKEM: KG 9354, a AN: MED00159374 DT: 080603 TI: Rehabilitace po infarktu myokardu AU: Pastucha, Dalibor, 1976PU: 1. vyd. Praha : Státní zdravotní ústav, 2007. [3] s. : il. ; 30 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; informační letáky pro pacienty DE: terapie cvičením (metody) ; pooperační péče (metody, rehabilitace) ; infarkt myokardu (rehabilitace) SG: NLK: DT 9002 AN: MED00167926 DT: 100315 TI: Secondary prevention to acute myocardial infarction : managing the disease and the patient AU: Cannon, Christopher P. — Bhatt, Deepak L. PU: New York : Elsevier, 2006. 41 s. : il., tab. ; 28 cm. LA: eng RT: monografie, knihy PT: sborníky DE: infarkt myokardu (prevence a kontrola) ; akutní nemoc ; preventivní lékařství ; management nemoci SG: NLK: B 901/98-12-S.12A-2006 AN: MED00159648 DT: 080512 TI: Srdeční infarkt : jak mu předcházet a jak se s ním vyrovnat AU: Danchin, Nicolas — Cuzin, Emmanuel PU: Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 119 s. : il. ; 20 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce DE: postoj ke zdraví ; angina pectoris (prevence a kontrola) ; nemoci srdce (prevence a kontrola) ; infarkt myokardu (prevence a kontrola) IN: ISBN: 80-7367-077-1 SG: NLK: K 80055 AN: MED00151004 DT: 060530 TI: Kardiovaskulární onemocnění : (primární a sekundární prevence) AU: Hromadová, Danica PU: Brno : Neptun, c2004. 190 s. : tab., grafy ; 20 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: příručky DE: kardiovaskulární nemoci ; arterioskleróza ; koronární nemoc (komplikace) ; nemoci srdce ; infarkt myokardu ; nemoci cév ; kardiologie IN: ISBN: 80-902896-8-1 SG: NLK: K 76802 SG: IKEM: K 9052 AN: MED00114931 DT: 040611 TI: Infarkt myokardu AU: Špaček, Rudolf, 1955- — Widimský, Petr, 1954PU: 1. vyd. Praha : Galén, c2003. 231 s. : il., tab., grafy ; 32 cm. LA: cze RT: monografie, knihy DE: poinfarktová ruptura srdce ; infarkt myokardu ; ischemická choroba srdeční ; kardiologie IN: ISBN: 80-7262-197-1 SG: NLK: K 75393 SG: IKEM: K 8710, a AN: MED00098437 DT: 030429