Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 INFEKCE SPOJENE SE ZDRAVOTNÍ PECI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OLGA BOŠTIČKOVÁ PRAHA 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 INFEKCE SPOJENE SE ZDRAVOTNÍ PECI Bakalářská práce Olga Boštičková Olga Boštičková Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního obom: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha 2018 SCAN SCHVÁLENÍ NÁZVU PRÁCE (BEZ NADPISU) VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 BOŠTIČKOVÁ Olga 3AZZ Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti Vám oznamuji schválení tématu Vaši bakalářské práce ve znéni: Infekce spojené se zdravotní péčí Health Care Infections Vedoucí bakalářské práce: doc.MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. V Praze dne 1. listopadu 2017 / rektorka doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům V Praze dne 15. 4. 2018 Podpis PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala doc. MUDr. Lidmile Hamplové PhD za vedení bakalářské práce, za poskytnutí odborných rad a připomínek. Dále bych chtěla poděkovat Fakultní nemocnici Motol za umožnění provedení výzkumného šetření. ABSTRAKT BOŠTIČKOVÁ, Olga. Infekce spojené se zdravotní péčí. Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová PhD. Praha 2018. 48 s. Bakalářská práce se zabývá problematikou infekcí spojených se zdravotní péčí. Teoretická část práce je rozdělená na tři hlavní kapitoly. V první kapitole je popsaná charakteristika různých druhů infekcí spojených se zdravotní péčí. Ve druhé kapitole jsou popsané nej častější infekce spojené se zdravotní péčí. Třetí kapitola se zabývá prevencí infekcí spojených se zdravotní péčí. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením o infekcích spojených se zdravotní péčí, které bylo zaměřeno na nelékařský zdravotnický personál pracující na jednotce intenzivní péče v Praze, ve Fakultní nemocnici Motol. Klíčová slova: Bariérová opatření. Hygiena rukou. Infekce. Legislativa. Surveillance. Zdravotní péče. ABSTRACT BOŠTIČKOVÁ, Olga. Health care infections. Medical College. Degree: Bachelor (Be.) Supervisor: doc. MUDr. Lidmila Hamplová PhD. Prague. 2018. 48 pages. Healthcare-related infections this bachelor thesis is focused on problematics of healthcare-related infections. Theoretical part is divided into three main chapters. The first chapter provides a detailed description of the healthcare-related infections. The second chapter is focused on the most common infections connected to the healthcare. The topic of the third chapter is concerned about prevention of the healthcare-related infections. The practical part takes interest in surveillance concerning the health-related infections, which was focused on non-medical personnel, working in the ICU department in Prague, the faculty hospital of Motol. Key words: Barrier precautions. Hand hygiene. Healthcare. Infection. Legislative. Surveillance. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.........................................................................................10 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ.................................................................11 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ..............................................................................................12 ÚVOD.........................................................................................................................................12 1 CHARAKTERISTIKA INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ.......................14 1.1 DEFINICE A ROZDĚLENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ.......14 1.1.1 VZNIK A ŠÍŘENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ...............15 1.1.2 PŮVODCI INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ..........................16 1.1.3 ZDROJ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ..............................17 1.1.4 PŘENOS INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ.............................17 2 NEJČASTĚJŠÍ INFEKCE SPOJENÉ SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ........................................19 2.1 INFEKCE MOČOVÝCH CEST.................................................................................19 2.2 INFEKCE DÝCHACÍCH CEST................................................................................20 2.3 INFEKCE KREVNÍHO ŘEČIŠTĚ.............................................................................22 2.4 INFEKCE V MÍSTĚ CHIRURGICKÉHO VÝKONU...............................................23 2.5 MRSA.........................................................................................................................24 3 PREVENCE INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ.......................................25 3.1 HYGIENA RUKOU...................................................................................................25 3.2 OCHRANNÉ POMŮCKY A BARIÉROVÝ ZPŮSOB OŠETŘOVÁNÍ...................27 3.3 STERILIZACE A DEZINFEKCE..............................................................................28 3.4 SURVEILLANCE INFEKCÍ......................................................................................30 4 PRŮZKUM........................................................................................................................31 4.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM........................................................................................31 4.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE A PRŮZKUMNÉ OTÁZKY...................................................31 4.3 METODIKA PRŮZKUMU........................................................................................32 4.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR ....................................................................................32 4.5 ČASOVÝ HARMONOGRAM...................................................................................32 4.6 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJU.....................................................................33 4.6.1 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ TESTEM NEZÁVISLOSTI.......................................53 4.7 DISKUZE....................................................................................................................54 ZÁVĚR.......................................................................................................................................58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.........................................................................................60 PŘÍLOHY...................................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HAI........................ Healthcare Associated Infection (Infekce spojené se zdravotní péčí) MRSA.................... Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus SIRS....................... Syndrom systémové zánětlivé odpovědi CHOPN.................. Chronická obštrukční plieni nemoc (ŠRÁMOVÁ a kol., 2013), (VOKURKA a kol, 2016) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Pyelonefritida - Zánět ledvinné pánvičky Prostatitida - Zánět prostoty Uretritida - Zánět močové trubice Cystitida - Zánět močové trubice Tonzilofaryngitida - Zánět patrových mandlí a hltanu Sinusitida - Zánět vedlejších nosních paranazálních dutin. Mesotitida - Zánět středouší Bronchiolitida - Zánět drobných průdušek bronchiolů Tracheitida - Zánět průdušnice (VOKURKA a kol., 2015) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 Pohlaví respondentů.......................................................................................33 Tabulka 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů.......................................................34 Tabulka 3 Specializace v oboru intenzivní medicína.....................................................35 Tabulka 4 Délka praxe respondentů na oddělení intenzivní péče..................................36 Tabulka 5 Zaměření jednotky intenzivní péče................................................................37 Tabulka 6 Nejčastěji používané ochranné pomůcky......................................................38 Tabulka 7 Použití sterilních rukavic...............................................................................39 Tabulka 8 Četnost „přepichování" centrálních žilních katetrů.......................................40 Tabulka 9 Četnost výměny permanentních močových katetrů.......................................41 Tabulka 10 Používání jednorázové igelitové zástěry při kontaktu s pacientem.............42 Tabulka 11 Způsob řešení izolace infekčního pacienta na oddělení..............................43 Tabulka 12 Dodržování bariérového způsobu ošetřování..............................................44 Tabulka 13 Možnost dalšího vzdělávání ohledně infekcí...............................................45 Tabulka 14 Způsob vzdělávání ohledně infekcí.............................................................46 Tabulka 15 Četnost absolvovaných školení o infekcích.................................................47 Tabulka 16 Nej častější typ infekce v posledních 5 letech na oddělení..........................48 Tabulka 17 Data z hlášení lékařů o infekcích na koronárni jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech......................................................................................................52 Tabulka 18 Data z hlášení lékařů o infekcích na chirurgické jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech.......................................................................................................53 Tabulka 19 Data z hlášení lékařů o infekcích na interní jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech i..................................................................................................531 Tabulka 20 Nej častější cesta přenosu infekcí dle názoru respondentů...................52 Tabulka 21 Skutečné četnost...................................................................53 Tabulka 22 očekávané četnosti.................................................................53 Graf 1 Pohlaví respondentů............................................................................................33 Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů............................................................34 Graf 3 Specializace v oboru intenzivní medicína...........................................................35 Graf 4 Délka praxe respondentů na oddělení intenzivní péče........................................36 Graf 5 Zaměření jednotky intenzivní péče.....................................................................37 Graf 6 Nejčastěji používané ochranné pomůcky............................................................38 Graf 7 Použití sterilních rukavic.....................................................................................39 Graf 8 Četnost „přepichování" centrálních žilní ch katétru.............................................40 Graf 9 Četnost výměny permanentních močových katetrů............................................41 Graf 10 Používání jednorázové igelitové zástěry při kontaktu s pacientem...................42 Graf 11 Způsob řešení izolace infekčního pacienta na oddělení....................................43 Graf 12 Dodržování bariérového způsobu ošetřování....................................................44 Graf 13 Možnost dalšího vzdělávání ohledně infekcí....................................................45 Graf 14 Způsob vzdělávání ohledně infekcí...................................................................46 Graf 15 Četnost absolvovaných školení o infekcích......................................................47 Graf 16 Nej častější typ infekce v posledních 5 letech na oddělení................................48 Graf 1 Data z hlášení lékařů o infekcích na koronárni jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech...........................................................................49 Graf 18 Data z hlášení lékařů o infekcích na chirurgické jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech...........................................................................50 Graf 19 Data z hlášení lékařů o infekcích na interní jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech...........................................................................51 Graf 20 Nej častější cesta přenosu infekcí....................................................52 ÚVOD Bakalářská práce se zabývá problematikou infekcí spojených se zdravotní péčí. Na základě prevalenční studie se udává, že přibližně u každého 20 hospitalizovaného pacienta se v důsledku poskytování zdravotní péče objeví závažná infekce. Rizikový faktor pro vznik závažné infekce je např. délka hospitalizace, rezistence na různá antibiotika a závažnost základního onemocnění. Infekce spojené se zdravotní péčí (dále jen HAI) vedou k vzestupu mortality, morbidity a nákladů na zdravotní péči, ale ovlivňují i kvalitu života pacientů. Nejvyšší stupeň mortality představují infekce krevního řečiště, zvláště pokud přejdou do těžké sepse či septického šoku, naopak infekce močových cest vedou k úmrtí jen vzácně. Ve vyspělých zemích dochází v poslední době díky moderní technologii k trendu zkracování průměrné délky hospitalizace z důvodu přesunutí více výkonů do ambulantní sféry. Tím pádem by riziko vzniku infekcí měla klesat, nicméně skutečnost je jiná, neboť výskyt infekcí je stejný, nebo dokonce stoupá. Jednou z hlavních příčin je poskytování zdravotní péče rizikovým pacientům (např. extrémní věk), dalším faktorem je pokrok v intenzivní medicíně a tím léčba stavů dříve neslučitelných se životem. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí v roce 2012 provedlo rozsáhlou studii a následně poskytlo data o výskytu infekcí v Evropě. Ze studie vyplývá, že každý 18 hospitalizovaný pacient má předpoklad pro získání infekce. Dále ze studie vyplývá, že nej častější infekce je respiračního traktu, dále infekce v místě chirurgického výkonu, infekce močových cest, infekce krevního řečiště a infekce gastrointestinálního traktu. V České republice lze přibližně odhadnout, že každoročně vznikne kolem 100 000 případů HAI různého druhu a závažností (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). Téma HAI je v poslední době diskutováno stále více nejen v oblasti zdravotnictví, ale i mezi širokou veřejností a tudíž lze konstatovat, že má velký společenský význam. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byl stanoven následující cíl: Cíl: Vytvořit stručný přehled aktuálních teoretických informací o infekcích spojených se zdravotní péčí. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Zjistit, jaké ochranné pomůcky nejčastěji používá nelékařský zdravotnický personál (NLZP) pracující na jednotce intenzivní péče v prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí ve FN MOTOL. 12 Cíl 2: Zjistit, zda FN MOTOL poskytuje školení na téma infekce spojené se zdravotní péčí. Cíl 3: Zjistit, jaké typy infekcí se nejčastěji vyskytly na jednotlivých odděleních intenzivní péče ve FN MOTOL v posledních 5 letech. Vstupní literatura: 1. JINDRÁK, Vlastimil, Dana HEDLOVÁ a Pavla URBÁŠKOVÁ, 2014. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2815-8. 2. PODSTATOVA, Hana, 2009. Základy epidemiologie a hygieny. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-597-0 3. ROZSYPAL, Hanuš, Michal HOLUB a Monika KOSÁKOVÁ, 2013. Infekční nemoci ve standardní a intenzivní péči. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2197-5. 4. ŠRÁMOVÁ, Helena, c2013. Nozokomiální nákazy. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-286-5. 5. MELICHERČÍKOVÁ, Věra, 2015. Sterilizace a dezinfekce. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-139-1. Popis rešeršní strategie: Vyhledávání odborné literatury, která byla využitá pro tvorbu teoretické části bakalářské práce s názvem „Infekce spojené se zdravotní péčí", probíhalo v období listopad 2017 až leden 2018. Vyhledávací období pro rešerši (viz Příloha) bylo stanoveno od roku 2008 do roku 2018. Na základě rešerše z portálu Medvik Národní lékařské knihovny, z databáze Jednotná informační brána, z databáze Sigma Souborný katalog ČR, z databáze Online katalog NCO NZO a volný výběr bylo vyhledáno 6 kvalifikačních prací, 18 knih a monografiích, 17 článků a sborníků. Pro tvorbu bakalářské práce bylo z rešerše využito 7 knih. 13 1 CHARAKTERISTIKA INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Infekce provází člověka již od samého počátku jeho existence. Infekční nemoci mohou postihnout kterýkoliv orgán lidského těla a vyskytují se ve všech věkových kategoriích. Na povrchu těla se mikroorganizmy vyskytují ubikvitárně, zejména na kůži, v dýchacích cestách aj. Za biomedicínské pilíře se dnes považují hygiena a epidemiologie. Veřejné zdravotnictví na těchto pilířích stojí a zabývá se především sběrem dat, analýzou, identifikací, hodnocením a prevencí infekcí. V první řadě se hlavně jedná o podporu zdraví a o prevenci (ROZSYPAL a kol., 2013), (NAVRÁTIL a kol., 2008), (BENCKO, 2015). HAI (infekce spojené se zdravotní péčí) vznikají v nemocniční, ambulantní i následné zdravotní péči. Tyto infekce vedou k vzestupu morbidity, mortality a nákladů na zdravotní péči, ale také mají negativní dopad na následnou kvalitu života pacientů. V 70 letech minulého století byla provedená rozsáhlá studie, ze které vyplynulo, že přibližně 30 % všech HAI může být ovlivněno prevencí (www.veleslavin39.cz, 2013). Za nemocniční infekci lze považovat takovou infekci, která vznikla v nemocničním prostředí, a člověk nebyl ve styku s danou nemocí po dobu inkubační doby. V praxi je za nemocniční nákazu považováno onemocnění, u kterého se projeví příznaky až po 48 hodinách od přijetí do zdravotnického zařízení. Existují ovšem i nemoci, které mají delší inkubační dobu a tudíž se mohou objevit s delším odstupem. Ve zdravotnictví jsou nemocniční nákazy označovány za velký problém, protože vlivem nákaz stoupá mortalita, prodlužuje se doba hospitalizace a zvyšují se náklady na péči. O y Tyto nákazy se řadí mezi nežádoucí komplikace (BARTŮNĚK a kol., 2016). 1.1 DEFINICE A ROZDĚLENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Definice infekcí spojených se zdravotní péčí a) Nemocniční nákaza je nákaza exogénni nebo endogenní, která vznikla ve zdravotnickém zařízení. 14 b) Nemocniční nákaza je taková nákaza, která vznikla po 48 hodinách od hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. c) Nemocniční infekcí nazýváme takovou infekci, která vznikla v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, a zároveň na začátku poskytování zdravotní péče klient touto infekci netrpěl a ani tato infekce nebyla v inkubační době (ŠRÁMOVÁ a kol., 2013), (ŠEVČÍK, 2014), (www.zdravi.euro.cz, 2007). d) Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době. (ČESKO, 2000, §15). Nemocniční nákazy dělíme na nespecifické a specifické, endogenní a exogénni. a) Nespecifické nemocniční nákazy jsou nákazy, které se vyskytují i mimo zdravotnická zařízení jako např. respirační nákazy. Tyto nákazy se označují za komunitní (zavlečené nákazy). Ve zdravotnickém zařízení se nákazy šíří stejně, jako třeba ve škole. Pacienti s oslabenou imunitou mohou mít závažnější následky vlivem jiné nemoci. Při přijetí nemocného do zdravotnického zařízení je důraz kladen na protiepidemický režim a hygienu. b) Specifické nákazy se vyskytují v souvislosti s hospitalizací ve zdravotnickém zařízení (ZZ). Vznikají v důsledku diagnostických a terapeutických výkonů. Původci specifických nákaz mají vyšší rezistenci na léčbu antibiotiky. c) Endogenní nákazy si člověk vyvolá sám, prostřednictvím vlastního infekčního činidla. Například bakterie E. coli způsobí infekci v močových cestách, neboť se do močového systému dostane snadno přes konečník. d) Exogénni nákazy pronikají do organismu zvenčí. Infekce se vyskytují pouze ve ZZ a do těla pronikají kůží a sliznicí (PODSTATOVÁ,2009), (KOLLÁROVA, MATOUŠKOVÁ a kol., 2011), (www.zdravi.euro.cz, 2010), (www.zdravi.euro.cz, 2009). 1.1.1 VZNIK A ŠÍŘENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Na vzniku nemocničních nákaz se podílí mnoho faktorů. Především se na jejich vzniku podílí špatná ošetřovatelské péče. Zásadní význam pro vznik nemocničních 15 nákaz může mít např. špatná manipulace se stravou, špatná manipulace se sterilními nástroji, špatně prováděná katetrizace periferní žíly aj. Další příčinou, proč vznikají nemocniční nákazy, jsou tzv. nemocniční kmeny. Nemocniční kmeny dokážou být velmi imunní na vliv zevního prostředí, ale dokáží být i velmi imunní vůči antibiotikům. Zásadní vliv na vznik těchto nákaz má zdravotnický personál, od kterého se očekává dodržování hygienických a preventivních opatření (PODSTATOVA, 2009), (www.zdravi.euro.cz, 2011). Nemocniční nákazy mají jasné rysy oproti ostatním infekcím. Hostitelem se nestává zdravý člověk, ale pacient, který je hospitalizovaný ve zdravotnickém zařízení a vlivem nemoci je jeho organizmus oslabený, což zapříčiňují diagnostické a terapeutické zákroky. Původci nemocničních nákaz si vytvářejí vlastní odolnost na nemocniční prostředí, odolnost na antibiotika a chemoterapeutika (SRAMOVA, 2013). Síření infekcí nastává tehdy, jsou-li splněny 3 podmínky: původce nákazy, přímý nebo nepřímý způsob přenosu a vnímavý pacient (MELICHARCIKOVA, 2015). 1.1.2 PŮVODCI INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Za původce nemocničních nákaz můžeme označit jakýkoliv mikroorganismus. Mezi nej častější původce řadíme: bakterie (stafylokoky, streptokoky, pseudomonády), viry, kvasinky, plísně, chlamydie. Ze skupiny gramnegativních tyčinek jsou nebezpečné např. Escherichia coli (dále jen E. coli), Pseudomonády, ze skupiny virů virus hepatitídy typu C a B. Stafylokoky se stále označují za nejběžnějšího původce nemocničních nákaz, přičemž infekce, které způsobí gramnegativní tyčinky, se dostávají značně do popředí. Za epidemiologicky nej významnějšího stafylokoka se považuje Stafylococcus aureus. Tento stafylokok je nebezpečný pro lidi s oslabenou imunitou. Dokáže vyvolat závažné komplikace, které mohou končit až smrtelnou sepsí. Infekce vznikají spíše na poškozené tkáni, než na zdravé. Objevují se např. na popáleninách, dekubitech aj. MRSA, neboli Staphylococcus aureus methicilin rezistentní je nej rozšířenější stafylokok. Enterokoky se nacházejí v gastrointestinálním traktu a řadí se mezi grampozitivní bakterie, které jsou původci infekcí močového traktu, infekcí krevního řečiště a ranných infekcí. Hlavním zdrojem šíření enterokoků ve zdravotnickém zařízení jsou ruce. Proto 16 je nej důležitější dodržovat hygienicko-epidemiologický režim opatření. Hlavní příčina vzniku infekcí způsobených enterokoky je odolnost vůči antibiotikům (SRAMOVA, 2013), (PODSTATOVÁ, 2009), (KOLLÁROVA, MATOUŠKOVÁ a kol., 2011). 1.1.3 ZDROJ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Pacient, zdravotnický personál či návštěva jsou zdrojem nákaz, přičemž nej častějším a nej závažnějším zdrojem z nich je pacient. Zdroj může být exogénni i endogenní. Pacient může být i nosičem původců nákaz a je vždy povinen oznámit to lékaři při každém ošetření nebo hospitalizaci, pokud je mu tato okolnost známa, což ve většině případů není. Pacient, jako zdroj exogénni: mikroorganismy jsou vylučovány do okolí a nacházejí se na povrchu kůže, ve stolici, ve slinách, v krvi aj. a mohou přetrvávat např. na podlaze, v jídle a ve vzduchu a tím se přenášejí na jinou osobu. Pacient, jako zdroj endogenní: zdrojem nákazy se stává pacient sám sobě, působením vlastní mikroflóry. Zdravotnický personál, jako zdroj nákazy: zdravotnický personál je zdroj exogénni v okamžiku, kdy se původce nákazy šíří do okolí, kvůli přecházení vlastního onemocnění. Respirační infekce se nejčastěji a nejsnadněji přenáší. Návštěvy jako zdroj nákazy: stejně jako pacient a zdravotnický personál, tak i návštěva může být zdrojem nákazy. Především se jedná o respirační nákazy. V některých případech mohou být návštěvy i zakázané. Před vstupem na jednotku intenzivní péči a anesteziologicko-resuscitační oddělení je povinné nosit ochranný oděv (ŠRÁMOVÁ, 2013), (PODSTATOVÁ, 2009). 1.1.4 PŘENOS INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Přímý přenos je možný jen tehdy, pokud je přítomen zdroj nákazy a vnímavý jedinec. K přenosu dochází nejčastěji přímým kontaktem, ale také kapénkovou infekcí nebo alimentární cestou. Perinatální přenos je možný pouze z matky na dítě, kdy původce projde placentou přímo k plodu. Do přímého přenosu řadíme infekce, které se přenášejí pohlavním stykem, pokousáním zvířetem nebo poraněním kůže i sliznic. 17 Nepřímý přenos: tento přenos probíhá bez zdroje nákazy, prostřednictvím kontaminovaného materiálu. Původce nákazy přečkává na předmětech a v okolí (PODSTATOVÁ,2009), (www.zdravi.euro.cz, 2009). a) Nespecifická vehikula podílející se na přenosu nákazy nevznikají pouze v nemocničním prostředí, ale i v rodinném a pracovním prostředí, avšak i tato vehikula mají ve zdravotnictví své místo. Radí se mezi ně: ovzduší, voda, strava, prádlo, předměty a plochy, odpady, hmyz b) Specifická vehikula se vyskytují pouze ve zdravotnickém prostředí a infekce se přenášejí při různých výkonech, a to při operaci, hemodialýze, při katetrizaci močového měchýře aj. (ŠRÁMOVÁ, 2013). 18 2 NEJCASTEJSI INFEKCE SPOJENE SE ZDRAVOTNÍ r v r PECI 2.1 INFEKCE MOČOVÝCH CEST Infekce močových cest se vyskytují velmi často. Radí se mezi nejčastěji se vyskytující bakteriální infekce. Tyto infekce mají vysokou morbiditu a vysoké náklady na léčbu, proto je velmi podstatné, aby se rozlišila komplikované a nekomplikovaná forma infekcí. Vzhledem k tomu, že močové ústrojí je velmi úzce propojené s pohlavními orgány objevuje se u mužů často urogenitální infekce. Vždy je důležité mikrobiologické vyšetření, průkaz průvodce a jeho citlivosti k antibiotikům. Toto vyšetření lze provádět i v ambulantní péči, vzhledem k malé nákladnosti na vyšetření (HORÁČKOVÁ, 2010), (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014), (KOLOMBO, KLÉZL a kol., 2016). Urosepse je vážný a nebezpečný život ohrožující stav. Rozvoj urosepse může nastat u kterékoliv infekce v oblasti urogenitálního traktu. Urosepse se v dnešní době řadí mezi tzv. syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS). Rizikovou skupinou pro urosepsi jsou pacienti s akutní pyelonefritidou, prostatitidou aj. E. coli, Klebsiella, Proteus jsou nej častější aerobní gramnegativní bakteriální původci při urosepsi. Enterococcus je nej častější grampozitivní kok. Častým původcem urosepse je Staphylococcus aureus rezistentní na methicilin, tzv. MRSA. Vzniku urosepse předcházejí příznaky typické pro obtíže, které souvisejí s močovým ústrojím. V některých případech i příčinou sepse může být infekce gastrointestinálního traktu, respiračního traktu nebo žlučových cest. Vysoká tělesná teplota patří mezi základní klinické projevy urosepse (KOLOMBO, KLÉZL a kol., 2016). Infekce dolních cest močových se častěji vyskytují u žen než u mužů. Mezi příznaky infekce patří: pálení, řezání pří močení, bolest v podbřišku a v zádech. Uretritida (zánět močové trubice) a cystitida (zánět močového měchýře) jsou nej častější infekce dolních cest močových u žen, přičemž u mužů je nej častější infekcí dolních cest močových prostatitida neboli zánět prostaty (www.nps.org.au, 2014). 19 Infekce spojené s katetrizací vývodných močových cest postihují pacienty s invazivním vstupem do močových cest. Jedná se o nej častější nákazu nemocničního původu. Močovou cévku osídlují mikroorganismy na podkladě extraluminální kolonizace a intraluminální osídlení. Extraluminální kolonizace znamená přestup mikroorganismu do močového měchýře pomoci vnějšího povrchu cévky. Intraluminální osídlení probíhá při ošetřování a manipulací se vstupy do močového katétru. Z anatomického hlediska mikroorganismy pronikají do vývodných cest močových u žen snadněji než u mužů. Katetrizace močového měchýře by neměla překračovat 30 dnů. Běžný původce je E. coli (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). 2.2 INFEKCE DÝCHACÍCH CEST Infekce horních dýchacích cest se převážně léčí v ambulantní péči a většinou nevyžadují hospitalizaci. Akutní infekce horních cest dýchacích jsou nej častějším důvodem návštěvy praktického lékaře nebo pediatra. Infekce mají většinou virového původce. Mezi infekce horních cest dýchacích se řadí: akutní tonzilofaryngitida, sinusitida nebo akutní mesotitida. Léčba antibiotiky není ve většině případů doporučována, protože průběh infekce neovlivní. Antibiotika se podávají v případě bakteriálního původce. Streptokoková tonsilitida a akutní epiglititida jsou onemocnění, které se léčí antibiotiky. V případě akutní epiglititida je nezbytná hospitalizace kvůli podávání širokospektrých antibiotikům, které se podávají intravenózni cestou. Infekce dolních cest dýchacích jsou převážně virového původu. Léčba antibiotiky není zapotřebí, avšak léčba antibiotiky je důležitá u pacientů se sníženou imunitou nebo u infekcí bakteriálního původu. Mezi infekce horních cest dýchacích se řadí: Akutní rinitida, sinusitida, otitis media, laryngitida, faryngitida a akutní epiglotitida (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014), (www.zdravi.euro.cz, 2015). CHOPN je civilizační onemocnění s vysokou mortalitou. Toto onemocnění se považuje za celosvětový problém. Nejčastěji se toto onemocnění vyskytuje ve věku 60 až 75 let. Primární příčina onemocnění je způsobená zánětem, který vzniká na podkladě inhalace škodlivých látek při kouření. Klinickým projevem CHOPN je zejména dusnost, která nemusí být doprovázená u starších lidí kašlem. Dalším klinickým projevem je snížená obranyschopnost plic, pokles expiračního a inspiračního tlaku. Na vzniku se podílejí exogénni a endogenní faktory. Důležitým ukazatelem onemocnění je tělesná 20 teplota a zvýšená produkce sputa. Farmakologická terapie je dlouhodobá. (www.zdravi.euro.cz, 2013). Pneumonii (zánět plic) z hlediska původce lze dělit na virovou a bakteriální. Pneumonie pro medicínu představuje závažný problém. Pneumonie se rozděluje na komunitní, aspirační, ventilátorovou a nozokomiální (KOLÁR, 2016). a) Komunitní pneumonie vzniká mimo zdravotnické zařízení. Za komunitní pneumonii se považuje i taková pneumonie, která vznikne do 2 dnů od začátku hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. Původci bývají především grampozitivní bakterie. Klinickými příznaky jsou kašel, dusnost, bolest na hrudi, horečka, únava, nauzea, zvracení, poruchy vědomí. Sputum a C-reaktivní protein jsou nej důležitějším aspektem při stanovení komunitní pneumonie (www.zdravi.euro.cz, 2011). b) Nozokomiální pneumonie vzniká po více než 48 hodinách od hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V některých případech může vzniknout i po týdnu od propuštění do domácí péče. Po uroinfekci je druhá nej častější infekce ve zdravotnickém zařízení. Bakteriální původce je ovlivněn mnoha faktory. Nevhodná nebo zbytečná antibiotická léčba se řadí mezi hlavní faktor. Nozokomiální pneumonie bakteriální etiologie patří k nej závažnej Šímu až život ohrožujícímu stavu. K nejběžnějším původcům patří enterobakterie. Antibiotická terapie hraje u nozokomiální pneumonie podstatnou roli, a proto ve většině případů nelze čekat na výsledky vyšetření krve. V tomto případě j e podstatné znát původce infekce (www.zdravi.euro.cz, 2008), (KOLÁR, 2016). c) Aspirační pneumonie patří mezi velmi závažné onemocnění. Vzniká na podkladě poruchy vědomí, kdy dochází k poruše obranného reflexu dýchacích cest. Komunitní pneumonie vzniká na podkladě aspirace až v 9 %. Ikty, chronický abúzus alkoholu, křečové stavy, zvracení aj. jsou stavy, u kterých je větší riziko aspirace do dýchacích cest. Pneumonie vzniká na podkladě vdechnutí většího množství materiálů do dýchacích cest. V důsledku aspirace se rozvine akutní chemická pneumonitida. Při aspiraci dochází k rozvoji hypoxémie na základě vzniku atelektázy, reflexního bronchospazmu, poškození alveolu a nepoměru mezi perfúzí a ventilací, (www.zdravi.euro.cz, 2008). d) Ventilátorová pneumonie se vyskytuje u pacientů, kteří vyžadují umělou plicní ventilaci, přičemž se jedná o zánět plic infekční etiologie. Primární zdroj 21 ventilátorové pneumonie je nejčastěji Staphylococcus aureus, sekundárním zdrojem je zažívací trakt. Zdroj může být i exogénni etiologie (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). 2.3 INFEKCE KREVNÍHO ŘEČIŠTĚ Katétrové infekce mají vysokou mortalitu a morbiditu a patří k nej častějším infekcím krevního řečiště. Při zavedení periferního nebo centrálního žilního katétru vzniká riziko katétrové infekce, přičemž zavedený katétr může zapříčinit místní i celkovou infekci. Původcem katétrové infekce je nejčastěji stafylokok nebo gramnegativní bakterie. Infekce krevního řečiště se dělí na primární a sekundární. Mezi primární infekce krevního řečiště patří také infekce srdce a cév, které sice nepatří mezi nej častější, ale řadí se mezi závažné. U primárních infekcí krevního řečiště je zdroj lokalizován přímo v centrálním krevním oběhu, nikdy ne mimo něj, naopak u sekundární infekce krevního řečiště je zdroj lokalizován mimo krevní oběh a tedy v jiném orgánovém systému (dýchací ústrojí, zažívací trakt...) Do sekundárních infekcí patří např. infekce močového systému nebo zažívacího traktu. Katétrová infekce se projevuje stejně jako všechny ostatní infekce a to vzestupem tělesné teploty která bývá doprovázena třesavkou a může dojít i k rozvoji septického stavu. Důležitým ukazatelem při katétrové infekci bývá mikrobiologické vyšetření krve (SRAMOVA, 2013), (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). Sepse (otrava krve) se v současné době považuje za nej větší problém medicíny, dochází při ní k zamoření organismu mikroorganismy. Bakterie se při septickém stavu dostanou do krevního řečiště spolu s krví a kolují po celém těle. Především těžká sepse a septický šok j sou stavy, kdy dochází k rychlému rozvoji multiorgánové dysfunkce a následně ke smrti nemocného. Podstatnou roli zde hraje antibiotická léčba, která musí být podaná zcela správně a v co nejkratší době. Systémová zánětlivá odpověď (SIRS) se může objevit u pacientů v kritickém stavu, v tomto případě je podávání antibiotik zcela neúčinné. Odlišit sepsi od SIRS není zcela snadné. Příčina septického šoku je infekce bakteriálního původu, která se nekontrolovatelně šíří po celém těle. Septický stav nejčastěji vzniká při infekcích močových cest, ale také při infekci plic, kůže a trávicího traktu. Sepse postihuje především děti a starší lidi, další rizikovou skupinou jsou imunokompromitovaní pacienti a pacienti se zavedeným katétrem do krevního řečiště (v tomto případě se jedná o katétrovou sepsi). Klinickým projevem sepse je 22 vysoká horečka se zimnicí a třesavkou, dále také pokles krevního tlaku, tachykardie, únava a schvácenost. Diagnostickým ukazatelem sepse je zvýšení počtu bílých krvinek, vysoká horečka, tachykardie (zrychlení tepu nad 90 za minutu) a tachypnoe (dechová frekvence nad 20 za minutu). Při podezření na sepsi je nutné odebrat hemokultury. Základem léčby jsou širokospektrá antibiotika. Pacienti s těžkým a závažným průběhem sepse se hospitalizují na jednotku intenzivní péče nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ŠEVČÍK, 2014), (www.ordinace.cz, 2010). 2.4 INFEKCE V MÍSTĚ CHIRURGICKÉHO VÝKONU Ranné infekce vznikají při poruše celistvosti tělesného povrchu, kůže nebo sliznic v souvislosti s operačním výkonem nebo procesem jiné etiologie (úraz, popáleniny). Zdroj infekce může být exogénni nebo endogenní. Nej častějším zdrojem ranných infekcí je Staphylococus aureus, dále je způsobuje např. i E. coli (POKRIVCÁK a kol., 2014). Rozdělení infekci v místě chirurgického výkonu a) Povrchová infekce: zasahuje pouze do kůže a podkoží. Většinou se tato infekce objeví do 30 dnů po operaci a projeví se v okamžiku, kdy je přítomen jeden z příznaků (hnisavý výpotek, bolest, otok). b) Hluboká incizní infekce: zasahuje do hluboké měkké tkáně a objevuje se do 30 dnů po operaci. V některých případech se mohou infekce projevit až rok od operace. c) Infekce orgánu nebo prostoru v okolí rány Rizikové faktory pro vznik infekcí a) stav pacienta: věk, zdravotní stav, stav výživy, cukrovka, alkohol, kouření aj. b) predoperační příprava: holení, dezinfekce a rouškování (WICHSOVÁ, PŘIKRYL a kol., 2013). Podle výskytu mikroorganismu dělíme rány jako: a) rány chirurgicky čisté: operace varixů, kýly b) rány chirurgicky kontaminované: apendektomie, Cholecystektomie, operace žaludku, močového traktu 23 c) rány chirurgicky znečistené: empyém hrudníku, peritonitida. (POKRIVČÁK a kol., 2014). 2.5 MRSA MRSA (zlatý stafylokok, Meticilin rezistentní Staphylococcus aureus) je bakterie, která si získala rezistenci na všechna betalaktomová antibiotika. U většiny lidí se tento stafylokok vyskytuje na kůži a ve sliznicích, aniž by způsoboval zdravotní problém. MRSA se vyskytuje u lidí se sníženou obranyschopností organismu, v tomto případě se neškodný mikroorganismus stává původce různých infekcí. Uplatňuje se také jako původce otrav z jídla. Cestou přenosu je nos, ruce a tělo. Výskyt tohoto původce infekcí stále stoupá v nemocničním prostředí, ale i komunitním prostředí. Pacientovi, u kterého se prokáže tato infekce je zapotřebí provádět jednou týdně výtěry z nosu, krku, ran a kultivace moče. Zlatý stafylokok nejčastěji vyvolává infekce kůže a to především folikulitidu (hnisavá zánět vlasového váčku) a impetigo (vysoce nakažlivé onemocnění s puchýři, které praskají). Dále taky způsobuje ranné infekce, infekce spojené s lékařským ošetřením a syndrom toxického šoku. K léčbě se osvědčilo podávání jednoho gramu vancomicinu intravenózne nebo 600 miligramů linezolidu perorálně po dobu 10 dnů. Pacient je vždy izolovaný a zdravotnický personál je povinen dodržovat hygienicko-epidemiologický režim a bariérový způsob ošetřování. Jak personál, tak i návštěva musí nosit ochranný oděv: čepici, rukavice, roušku a plášť (www.zdravi.euro.cz , 2008), (cs.medixa.org, 2012). Syndrom toxického šoku je vzácné, ale velmi nebezpečné onemocnění, jehož původce je právě zlatý stafylokok. Vysoce ohroženou skupinou jsou ženy, které nedodržují dobu pro výměnu menstruačních tamponů, ale tento syndrom může postihnout děti a muže. V okamžiku, kdy se zlatý stafylokok dostane do těla pacienta, začnou se tvořit toxiny (toxin toxického šoku neboli TSST-1), které aktivují imunitní systém. Onemocnění se projevuje vysokou teplotou, nevolností, bolestivostí svalů, tachykardií, hypotenzí nebo mdlobou a léčba probíhá na jednotkách intenzivní péče (cs.medlicker.com, 2013). 24 3 PREVENCE INFEKCI SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ r v r PECI 3.1 HYGIENA RUKOU Hygiena rukou je základem prevence infekcí a jedná se o nejjednodušší a zároveň nejlevnější způsob, přičemž je součástí bariérového způsobu ošetřování. Hygienická dezinfekce rukou má zásadní význam v prevenci infekcí. V poslední době je toto téma velmi diskutované, ovšem historicky je tento problém zmiňován už od 19. století. Jako první se o hygienu rukou začal zajímat maďarský porodník Ignác Filip Semmelweis, který přišel na to, proč rodičky umíraly po porodu na tzv. horečku omladic. Při svých studiích přišel na teorii, že tzv. horečku omladic přenášejí sami lékaři prostřednictvím rukou a ustanovil opatření mytí rukou ve chlorovaném vápně. Dne 15.10 je deklarován jako Světový den mytí rukou, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace roku 2008 (www.zdravi.euro.cz, 2011), (www.szu.cz, 2009), (www.ceskaordinace.cz, 2017). Postupy v hygieně rukou při poskytování zdravotní péče 1. Mechanické mytí rukou, jako součást osobní hygieny se provádí pod tekoucí vodou za použití mýdla po dobu 30 až 60 vteřin. Ruce se vysuší pomocí jednorázových papírových ručníků. Provádí se za účelem odstranění nečistot a částečně i přechodnou mikroflóru z pokožky rukou, například po použití toalety, smrkání nebo po každém sejmutí rukavic. Mechanické mytí rukou je nedílnou složkou osobní hygieny. 2. Hygienické mytí rukou je účinnější než mechanické mytí rukou, ale méně účinné než hygienická dezinfekce rukou. Odstraňuje nečistoty a snižuje množství přechodné mikroflóry na pokožce ruky. Probíhá mytí rukou mycím prostředkem s dezinfekční přísadou. Není vhodné k běžnému používání ve zdravotnictví. 3. Mechanické mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí rukou: odstranění nečistot a částečně i přechodnou mikroflóru z pokožky ruky a z předloktí před chirurgickou dezinfekcí za použití alkoholového dezinfekčního prostředku. Postup se shoduje s mechanickým mytím rukou, pouze je rozšířen o mechanické mytí předloktí. Probíhá po doby 1 minuty. Probíhá před každým operačním výkonem. Používá se mycí tekutý prostředek z dávkovače, teplá voda z vodovodní baterie bez přímého dotyku, kartáč na nehty a jednorázový sterilní ručník. 25 4. Hygienická dezinfekce rukou snižuje množství mikroflóry na pokožce rukou za účelem přerušení přenášení mikroorganismu. Provádí se při kontaminací biologickém materiálu, při bariérovém způsobu ošetřování, při protržení rukavic. 3 ml alkoholového dezinfekčního přípravku se vtírá do vysušených rukou po době 30 až 60 vteřin do úplného zaschnutí. 5. Chirurgická dezinfekce rukou: snižuje přechodnou i trvalou mikroflóru na pokožce rukou a předloktí za účelem odstranění mikroorganismu. Provádí se před každým operačním výkonem, mezi jednotlivými operacemi, při protržení nebo poškození sterilních rukavic nebo při výměně rukavic během operace. Alkoholový dezinfekční přípravek přibližně 10 ml se vtírá do suchých rukou po dobu 3 až 5 minut až do úplného zaschnutí. Ruce by měly být vlhké po celou dobu provádění chirurgické dezinfekcí rukou (www.internimedicina.cz, 2010), (www.zdravi.euro.cz, 2010), (www.zdravi.euro.cz, 2011), (www.mzcr.cz, 2005). Pro efektivnost hygieny rukou je zapotřebí věnovat péči i nehtům. Jejich délky by neměla přesahovat konečky prstů. Gelové a dlouhé nehty jsou více osídleny mikroorganismy než krátké a přirozené nehty. Za hygienicky nevhodné se považuje také nošení šperků a prstýnků (www.zdravi.euro.cz, 2010). Přípravky obsahující alkohol se používají pro dezinfekci rukou. Účinek alkoholu má schopnost denaturovat bílkoviny. Nejúčinnější roztok obsahuje 60 až 90 % alkoholu. Při vyšší koncentraci alkoholu klesá účinnost denaturace bílkovin, vlivem absence vody. Isopropanol, etanol, n-propanol nebo kombinace dvou z nich většinou obsahuje složení roztoku. Přípravky jsou většinou účinné na grampozitivní a gramnegativní bakterie, viry, kvasinky a plísně. Aby byla hygiena rukou nejúčinnější, musíme péči doplnit o regenerační přípravky. Aplikace krému na ruce by se měla provádět během směny a to vždy po umytí a dezinfekci rukou (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). 26 3.2 OCHRANNÉ POMŮCKY A BARIÉROVÝ ZPŮSOB OŠETŘOVÁNÍ Legislativa a) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (NV ČR, 2001). b) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné pomůcky (NV ČR, 2003). c) Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavu sociální péče (MZ ČR, 2012). Bariérové ochranné pomůcky chrání zdravotnický personál i pacienta před profesionálními i nemocničními nákazami. Používání ochranných pomůcek je povinné vždy při kontaktu s pacientem jak v ambulanci, tak i v nemocnici. Ochranné pomůcky by se měly nosit všude, kde je zapotřebí chránit sebe i pacienta před vznikem infekce (ŠRÁMOVÁ, 2013). 1. Rukavice: jednorázové rukavice se používají při různých zdravotních výkonech. Používají se tzv. vyšetřovací rukavice, které jsou sterilní a nesterilní, nebo se používají sterilní chirurgické rukavice. Rukavice se používají především pro redukci rizika kontaminace rukou zdravotníků a redukce rizika šíření mikroorganismů. Je zapotřebí si uvědomit, že rukavice mytí rukou nenahradí, ale naopak po svléknutí rukavic by se ruce měly co nejdříve umýt, protože může dojít ke kontaminaci pokožky. Jednorázové sterilní rukavice se používají při výkonech, kde hrozí riziko infekce. Používají se při všech chirurgických výkonech. Vyšetřovací rukavice se používají při kontaktu s krví, odběru krve, zavádění i odstraňování katétru atd. 2. Ústenka: zdravotnický personál se ústenkou chrání v určitých situacích před kontaminovanými kapénkami a tekutinami. Pacienta chrání před infekcemi z nosu a úst zdravotnického personálu. Respirátor je respirační maska účinnější než klasická ústenka. 3. Ochranný plášť: chrání zdravotnický personál před znečištění oděvu. Jednorázové operační pláště jsou určené pro zdravotnický personál i pro pacienty. Zamezují 27 průniku bakterií do operační rány přes oděv a tím snižují výskyt pooperační ch infekcí. 4. Čepice: chrání vlasovou pokožku i okolí před vypadávání vlasů 5. Operační obuv: Obuv musí být uzavřená, omyvatelné a důkladně vydezinfikovaná (ŠRÁMOVÁ, 2013), (JINDRA, HEDLOVÁ a kol., 2014). Izolační opatření je opatření, které se provádí tam, kde nelze přerušit cestu přenosu původce infekce klasickým standardním způsobem. Vždy při indikaci musíme brát v úvahu negativní dopad na pacienta i jeho rodinu. Pacient i jeho rodina musí být informováni o důvodech a způsobu izolace. Zdravotnický personál by se měl vzdělávat o dané problematice a podstupovat výcviky ve správných postupech výkonu izolace. Izolace např. u MRSA, průjmového onemocnění, infekce hnisavých ran, viru sezónní chřipky, adenovirů, rinovirů a ostatních respiračních virů se provádí dvěma způsoby. První způsob je izolace na jednolůžkovém pokoji, druhý způsob se provádí na pokoji s oddělením lůžka minimálně jeden metr od ostatních lůžek. Při indikaci viru pandemické chřipky, varicelly nebo TBC se izolace řeší pouze na jednolůžkovém pokoji s podtlakovým ventilačním režimem na infekčním nebo plicním oddělení (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). 3.3 STERILIZACE A DEZINFEKCE Sterilizace je proces, který se provádí ve sterilizačních přístrojích a vede k usmrcení všech mikroorganismu schopných rozmnožování. První sterilizátor byl vynalezen R. Kochem v roce 1871 a první komerčně vyráběný sterilizátor určený pro sterilizaci zdravotnických opakovaně používaných předmětů byl vyvinut firmou Johnson-Johnson v roce 1889. Ve 20 století se ke sterilizaci začal používat horký vzduch. Sterilizace je proces, který má 3 fáze. 1. První fází je předsterilizační příprava, jejímž výsledkem je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci. Tato fáze je prováděná ručně nebo v mycích a dezinfekčních zařízení. 2. Druhou fází je vlastní sterilizace, která probíhá dvěma způsoby. První způsob je fyzikální sterilizace, do které patří sterilizace vlhkým teplem, sterilizace cirkulujícím horkým vzduchem, sterilizace plazmatem a sterilizace radiační. 28 Druhý způsob je chemická sterilizace, do které patří sterilizace formaldehydem a sterilizace ethylenoxidem. Tento druh sterilizace se provádí u termolabilních materiálů, který nelze sterilizovat pomoci fyzikální sterilizací. 3. Třetí fáze je uložení a expedice. Vysterilizované zdravotnické prostředky jsou skladovány v uzavřených skříních, kontejnerech, zásuvkách nebo v dalším obalu. Jsou tak nejlépe chráněny před prachem, přímým slunečním světlem, mechanickým poškozením a vlhkostí. Dále se tyto prostředky transportují na místo použití v uzavřených přepravkách nebo skříních (MELICHARČÍKOVÁ, 2015), (KOLLÁROVA, MATOUŠKOVÁ a kol., 2011). Dezinfekce je určená kusmrcování a ničení mikroorganismu na předmětech v prostředí a na neporušené pokožce. Je to soubor postupů, jejichž cílem je přerušení cesty nákazy od zdroje k jedinci. Dezinfekce zahrnuje několik způsobů. 1. Fyzikální dezinfekce: tato metoda využívá suché nebo vlhké teplo a aplikaci záření. Provádí se za pomoci varu za atmosférického tlaku nejméně po dobu 30 minut. Dále varem v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut, nebo v přístrojích při teplotě nejméně 90 stupňů po dobu 10 minut. Další způsob je UV záření, filtrace, žíhání a spalování. 2. Fyzikálně-chemická dezinfekce: Tato dezinfekce se provádí v dezinfekčních přístrojích za pomoci dezinfekčních přípravků, nebo v mycích, pracích a čisticích strojích při teplotě 60 stupňů nebo v paraformaldehydových dezinfekčních komorách. 3. Chemická dezinfekce: Tato metoda převažuje v praxi nad fyzikální dezinfekcí. Probíhá za pomoci chemických látek na bázi alkálie, kyseliny, oxidancia, alkoholu a éterů, a halogenů atd. 4. Biologická ochrana (MELICHARČÍKOVÁ, 2015), (KOLLÁROVA, MATOUŠKOVÁ a kol., 2011). 29 3.4 SURVEILLANCE INFEKCÍ Surveillance je epidemiologická metoda, která průběžně shromažďuje, vyhodnocuje, interpretuje a zpětně distribuuje všechny údaje pro účinnou prevenci a kontrolu nemocí. Jejím účelem je získávání podkladů, kontrola a prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Podstatou tohoto programuje stanovení protiepidemických opatření, která mají represivní a preventivní charakter. Represivní opatření: jeho úkolem je likvidovat ohnisko již vzniklé nákazy. Mezi tato opatření patří hlášení nákaz dle vyhlášky 306/2012 Sb. O podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, dále léčba pacienta s infekcí a jeho izolace na samostatném pokoji, izolace etiologického původce infekce z biologického materiálu pacienta a studia jeho vlastností. Dále také odběry vzorku z prostředí, bariérový způsob ošetřování nebo vyhledávání kontaktů všech osob, které přišli do kontaktu s daným pacientem. Důležitým bodem represivního opatření je dezinfekce v ohnisku nákazy s cílem odstranění všech kontaminovaných předmětů a jejich dezinfekci, sterilizaci a likvidaci. Povinností všech zdravotníků v ohnisku nákazy je provádění osvětové činností. Kontrolu represivního opatření provádí vedoucí pracovníci v ohnisku nákazy. Preventivní opatření: Jeho úkolem je předcházení a šíření nákaz. Do těchto opatření patří pasportizace zdravotnického zařízení. Pasportizace zahrnuje hodnocení stavebního, přístrojového a personálního vybavení daného zdravotnického zařízení dle vyhlášky č. 221/2010 Sb. O požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. Dále do preventivního opatření patří protiepidemický a hygienický režim, který zahrnuje mytí rukou zdravotnického personálu (viz kapitola 3.1), používání ochranných pomůcek (viz kapitola 3.2), bariérový způsob ošetřování (viz kapitola 3.2) atd. (ŠRÁMOVÁ, 2013), (JINDRÁK, HEDLOVÁ a kol., 2014). 30 4 PRŮZKUM V praktické části bakalářské práce jsme se zaměřili na metodu kvantitativního výzkumu za použití dotazníkového šetření. Pro sběr dat byla vybraná Fakultní nemocnice Motol. Průzkum probíhal na interní, chirurgické a kardiologické klinice. 4.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM Cílem praktické části bakalářské práce je identifikovat, jaké ochranné pomůcky se nejčastěji používají na jednotce intenzivní péče ve FN Motol, jaké možnosti má nelékařský zdravotnický personál ohledně vzdělávání o infekcích spojených se zdravotní péčí a jaké infekce se nejčastěji vyskytují v posledních 5 letech na jednotlivých odděleních intenzivní péče. 4.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE A PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Cíl 1: Zjistit, jaké ochranné pomůcky nejčastěji používá nelékařský zdravotnický personál (NLZP) pracující na jednotce intenzivní péče v prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí ve FN MOTOL. Cíl 2: Zjistit, zda FN MOTOL poskytuje školení na téma infekce spojené se zdravotní péčí. Cíl 3: Zjistit, jaké typy infekcí se nejčastěji vyskytují na jednotlivých odděleních intenzivní péče ve FN MOTOL v posledních 5 letech. Průzkumná otázka č. 1: Jaký je procentuální podíl používání nesterilních rukavic v rámci bariérové ošetřovatelské péče? Průzkumná otázka č. 2: Umožňuje zaměstnavatel, tedy FN MOTOL, pravidelné vzdělávání pracovníků na jednotkách intenzivní péče v prevenci šíření infekce spojených se zdravotní péčí? Průzkumná otázka č. 3: Jsou nej častějšími typy infekcí v posledních 5 letech na jednotlivých odděleních intenzivní péče ve FN MOTOL infekce močových cest? 31 4.3 METODIKA PRŮZKUMU Pro zpracování praktické části bakalářské práce s názvem „Infekce spojené se zdravotní péčí" byla zvolena kvantitativní metoda za pomocí anonymního dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo ve FN Motol na klinice interní, kardiologické a chirurgické. Dotazník se skládal ze 17 otázek, které byly buď uzavřené, nebo polouzavřené. Dotazník byl vytvořen prostřednictvím internetových stránek www.survio.com a následovně byl rozeslán vrchními sestrami FN Motol na jednotky intenzivní péče. Dotazník byl určen pro nelékařský zdravotnický personál pracující na jednotkách intenzivní péče ve FN Motol. Pro vyhodnocení praktické části bakalářské práce se nám podařilo shromáždit 75 vyplněných dotazníků z celkového počtu 90. Výsledky jsme vyhodnotili a zpracovali v programu Microsoft Office Excel 2010. Pro vyhodnocení testu nezávislosti jsme použili chí kvadrát test. Období pro získání dat bylo od 12. 2. do 28. 2. 2018. 4.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR A VZOREK Zkoumaným souborem pro vypracování praktické části byl nelékařský zdravotnický personál pracující na jednotkách intenzivní péče ve FN Motol. Dotazník byl rozeslán v elektronické podobě prostřednictvím aplikace www.survio.com vrchním sestrám interní, chirurgické a kardiologické kliniky. Celkově bylo rozesláno 90 (100 %) dotazníků určených pro nelékařský zdravotnický personál pracující na jednotkách intenzivní péče. Návratnost dotazníků činila 75 (83 %). 4.5 ČASOVÝ HARMONOGRAM Vyhledávání odborné literatury pro zpracování teoretické části bakalářské práce probíhalo v období listopad 2017 až leden 2018, následně jsme si stanovili průzkumné cíle a vytvořili si dotazník pro sběr dat, jehož šíření probíhalo v únoru 2018. Následně jsme získaná data začali porovnávat a vyhodnocovat. 32 4.6 PREZENTACE ZÍSKANÝCH UDAJU Otázka č. 1 Pohlaví Graf 1 Pohlaví respondentů 1,3 % m Muž ■ Žena Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 2 Pohlaví respondentů Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Muž 1 1,3 % Zena 74 98,7 % Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 75 (100 %) respondentů se našeho dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 74 (98,7 %) žen a 1 (1,3 %) muž. 33 Otázka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ■ Střední odborné ukončené maturitou Vyšší odborné ukončené absolutoriem (DiS.) ■ Bakalářské ukončené státní zkouškou (Bc.) ■ Magisterské ukončené státní zkouškou (Mgr.) Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Střední odborné ukončené maturitou 10 13,3 % Vyšší odborné ukončené absolutoriem (DiS.) 20 26,7 % Bakalářské ukončené státní zkouškou (Bc.) 33 44,0 % Magisterské ukončené státní zkouškou (Mgr.) 12 16,0 % Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 75 (100 %) respondentů odpovědělo 10 (13,3 %), že má střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou, Vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem (DiS.) má 20 (26,7 %) respondentů, Bakalářské vzdělání ukončené státní závěrečnou zkouškou (Bc.) má 33 (44,0 %) respondentů a Magisterské vzdělání ukončené státní závěrečnou zkouškou (Mgr.) má 12 (16,0 %) respondentů. 34 Otázka č. 3 Máte specializaci v oboru intenzivní medicína? (Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče) Graf 3 Specializace v oboru intenzivní medicína ■ Ano ■ Ne Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 4 Specializace v oboru intenzivní medicína Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 32 42,7 % Ne 43 57,3 % Zdroj: Autor, 2018 Na otázku, zda mají respondenti specializaci v oboru intenzivní medicína, odpovědělo 32 (42,7 %) dotázaných možností „Ano" a 43 (57,3 %) respondentů uvedlo, že v daném oboru žádnou specializaci nemají. 35 Otázka č. 4 Uveďte délku praxe na oddělení intenzivní péče Graf 4 Délka praxe respondentů na oddělení intenzivní péče ■ Méně než rok ■ 1-5 let ■ 6-10 let ■ 11-20 let Více než 21 let Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 5 Délka praxe respondentů na oddělení intenzivní péče Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Méně než rok 8 10,7 % 1 - 5 let 18 24,0 % 6-10 let 20 26,7 % 11-20 let 17 22,7 % Více než 21 let 12 16,0 % Zdroj: Autor, 2018 V dotazníkovém šetření nás také zajímala délka praxe na oddělení intenzivní péče, přičemž 8 (10,7 %) dotázaných uvedlo, že na jednotce intenzivní péče působí méně než jeden rok, 18 (24,0 %) respondentů zvolilo možnost 1 - 5 let praxe a nejvíce dotazovaných, konkrétně 20 (26,7 %), odpovědělo, že jejich délka praxe na oddělení intenzivní péče se pohybuje v rozmezí 6 až 10 let. Možnost 11-20 let zvolilo 17 (22,7 %) respondentů a 12 (16,0 %) tázaných uvedlo délku své praxe více než 21 let. 36 Otázka č. 5 Jakého zaměření je jednotka intenzivní péče, na které pracujete? Graf 5 Zaměření jednotky intenzivní péče ■ Chirurgické zaměření ■ Interní zaměření Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 6 Zaměření jednotky intenzivní péče Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Chirurgické zaměření 29 38,7 % Interní zaměření 46 61,3 % Zdroj: Autor, 2018 Zajímalo nás také jakého zaměření je jednotka intenzivní péče, na které respondenti působí. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných jich 29 (38,7 %) odpovědělo, že jejich jednotka intenzvní péče je chrurgického zaměření a 46 (61,3 %) dotazovaných uvedlo, že pracují na jednotce intenzivní péče interního zaměření. 37 Otázka č. 6 Které ochranné pomůcky používáte nejčastěji? Graf 6 Nejčastěji používané ochranné pomůcky ■ Nesterilní jednorázové pomůcky ■ Ústenka ■ Jednorázová igelitová zástěra ■ Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 7 Nejčastěji používané ochranné pomůcky Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Nesterilní jednorázové rukavice 66 88,1 % Ústenka 7 9,3 % Jednorázová igelitová zástěra 1 1,3 % Jiné 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Otázkou číslo 6 jsme zjišťovali, jaké ochranné pomůcky respondenti používají nejčastěji. Nesterilní jednorázové rukavice používá nejčastěji 66 (88,1 %) ze všech dotazovaných a 7 (9,3 %) respondentů uvedlo, že nej častější využívanou ochrannou pomůckou při jejich práci je ústenka. Jeden respondent (1,3 %) odpověděl, že nejčastěji používá jednorázovou igelitovou zástěru a taktéž 1 dotazovaný (1,3 %) zvolil odpověď „jiné" a jednalo se o čepici. 38 Otázka č. 7 Kdy používáte sterilní rukavice? Graf 7 Použití sterilních rukavic ■ Při manipulaci s biologickým materiálem ■ Při zavádění permanentního močového katétru ■ Při zavádění nazogastrické sondy ■ Při ošetřování a vyšetřování pacienta Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 8 Použití sterilních rukavic Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Při manipulaci s biologickým materiálem 2 2,7 % Při zavádění permanentního močového katétru 69 92,0 % Při zavádění nazogastrické sondy 0 0,0% Při ošetřování a vyšetřování pacienta 4 5,3 % Zdroj: Autor, 2018 U otázky číslo 7 nás zajímalo, při jakých úkonech používají dotazovaní sterilní rukavice. Z celkového počtu 75 (100 %) respondentů, 2 (2,7 %) respondenti uvedli, že sterilní rukavice nejčastěji používají při manipulaci s biologickým materiálem. Nejvíce dotazovaných 69 (92,0 %) používá sterilní rukavice při zavádění permanentního močového katétru a naopak žádný dotázaný neuvedl, že používá sterilní rukavice při zavádění nazogastrické sondy. Celkem 4 (5,3 %) dotázaných používají sterilní rukavice při ošetřování a vyšetřování pacienta. 39 Otázka č. 8 Jak často se u Vás na oddělení „přepichují" centrální žilní katetry? Graf 8 Četnost „přepichování" centrálních žilních katétru ■ Po 7 dnech ■ Po 14 dnech ■ Po 21 a více dnech Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 9 Četnost „přepichování" centrálních žilních katetrů Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Po 7 dnech 0 0,0% Po 14 dnech 23 30,7 % Po 21 a více dnech 52 69,3 % Zdroj: Autor, 2018 V další otázce nás zajímalo, jak často dochází k přepichování centrálních žilních katétru u respondentů na jejich oddělení. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných odpovědělo 52 (69,3 %) respondentů, že nejčastěji se centrální žilní katetry přepichují po 21 a více dnech, 23 (30,7 %) respondentů přepichuje centrální žilní katetry po 14 dnech a první možnost, tedy po 7 dnech, neuvedl žádný respondent. 40 Otázka č. 9 Jak často se u Vás na oddělení vyměňují permanentní močové katetry? Graf 9 Četnost výměny permanentních močových katétru ■ Po 7 dnech ■ Po 14-21 dnech ■ Po 40 a více dnech Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 10 Četnost výměny permanentních močových katetrů Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Po 7 dnech 5 6,7 % Po 14-21 dnech 69 92,0 % Po 40 a více dnech 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných odpovědělo na otázku, jak často dochází k výměně permanentního močového katétru, 5 (6,7 %) respondentů, že vyměňují permanentní močové katetry po 7 dnech. Nejvíce respondentů, konkrétně 69 (92,0 %), zvolilo druhou možnost, tedy že permanentní močové katetry vyměňují po 14 - 21 dnech. Pouze jeden respondent (1,3 %) odpověděl, že se na jejich oddělení vyměňují permanentní močové katetry po 40 a více dnech. 41 Otázka č. 10 Používáte jednorázovou igelitovou zástěru při každém kontaktu s pacientem? Graf 10 Používání jednorázové igelitové zástěry při kontaktu s pacientem Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 11 Používání jednorázové igelitové zástěry při kontaktu s pacientem Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Vždy 36 48,0 % Někdy 29 38,7 % Ne 10 13,3 % Zdroj: Autor, 2018 Otázkou č. 10 jsme zjišťovali, zda respondenti používají jednorázovou igelitovou zástěru při každém kontaktu s pacientem. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných jich 36 (48,0 %) odpovědělo, že jednorázovou igelitovou zástěru používají při každém kontaktu s pacientem. 29 (38,7 %) dotázaných zvolilo druhou možnost, tedy že jednorázovou igelitovou zástěru používají pouze někdy. 10 (13,3 %) respondentů uvedlo, že jednorázovou igelitovou zástěru při kontaktu s pacientem nepoužívají nikdy. 42 Otázka č. 11 Jakým způsobem se u Vás na oddělení řeší izolace pacienta s infekčním oddělením? Graf 11 Způsob řešení izolace infekčního pacienta na oddělení ■ Úplná izolace na samostatném boxu ■ Dočasná izolace ■ Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 12 Způsob řešení izolace infekčního pacienta na oddělení Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Úplná izolace na samostatném boxu 56 75,3 % Dočasná izolace 18 24,3 % Jiné 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Zajímalo nás také, jakým způsobem se u respondentů na oddělení řeší izolace pacienta s infekčním onemocněním. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných jich 56 (75,3 %) uvedlo, že pacienta úplně izolují na samostatném boxu, 18 (24,3 %) dotázaných dochází pouze k dočasné izolaci pacienta a možnost „jiné" zvolil jeden dotázaný, který uvedl, že takového pacienta přeloží na jiné oddělení. 43 Otázka č. 12 Myslíte si, že dodržujete zásady bariérového způsobu ošetřování? Graf 12 Dodržování bariérového způsobu ošetřování ■ Ano ■ Většinou ano ■ Většinou ne ■ Ne Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 13 Dodržování bariérového způsobu ošetřování Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 49 65,3 % Většinou ano 25 34,3 % Většinou ne 0 0,0% Ne 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Další otázka se týkala dodržování bariérového způsobu ošetřování. Z celkového počtu 75 (100 %) respondentů jich 49 (65,3 %) uvedlo, že bariérový způsob ošetřování dodržují. 25 (34,3 %) dotázaných odpovědělo, že bariérový způsob ošetřování většinou dodržují. Žádný respondent (0,0 %) nezvolil možnost, že bariérový způsob ošetřování většinou nedodržují a jeden respondent (1,3 %) zvolil možnost, že bariérový způsob ošetřování na jej ich jednotce intenzivní péče není dodržován. 44 Otázka č. 13 Máte možnost se dále vzdělávat ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí? Graf 13 Možnost dalšího vzdělávání ohledně infekcí ■ Ano ■ Ne (přejděte na otázku č. 16) ■ Nevím Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 14 Možnost dalšího vzdělávání ohledně infekcí Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 74 98,7 % Ne (přejděte na otázku č. 16) 0 0,0% Nevím 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných uvedlo 74 (98,7 %), že má další možnost se dále vzdělávat ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí. Žádný respondent nezvolil odpověď, že žádnou možnost dalšího vzdělávání nemá a 1 respondent (1,3 %) uvedl, že neví, zda takovou možnost má. 45 Otázka č. 14 Jakým způsobem se dále vzděláváte ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí? Graf 14 Způsob vzdělávání ohledně infekcí ■ Samostudiem ■ Školení od zaměstnavatele (FN Motol) ■ Seminář (školení) neposkytované FN Motol Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 15 Způsob vzdělávání ohledně infekcí Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Samostudium 10 13,3 % Skolení od zaměstnavatele (FN Motol) 64 85,3 % Seminář (školení) neposkytované FN Motol 1 1,3 % Zdroj: Autor, 2018 Otázkou č. 14 jsme zjišťovali způsob, jakým se dotazování dále vzdělávají v problematice infekcí spojených se zdravotní péčí. 10 (13,3 %) z nich uvedlo, že se ohledně infekcí vzdělávají za pomoci samostudia. 64 (85,3 %) dotázaných uvedlo, že podstupují školení od zaměstnavatele (FN Motol) a jeden dotázaný (1,3 %) zvolil možnost, že se ohledně infekcí vzdělává na seminářích neposkytovaných FN Motol. 46 Otázka č. 15 Kolikrát jste absolvovali školení o infekcích spojených se zdravotní péčí v rámci FN Motol? Graf 15 Četnost absolvovaných školení o infekcích ■ lkrát za působení ve FN Motol ■ 2krát za působení ve FN Motol ■ Vícekrát za působení ve FN Motol ■ Nevzpomínám si ■ Neabsolvoval/a Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 16 Četnost absolvovaných školení o infekcích Možnost Absolutní četnost Relativní četnost lkrát za působení ve FN Motol 17 22,7 % 2krát za působení ve FN Motol 20 26,7 % Vícekrát za působení ve FN Motol 24 32,0 % Nevzpomínám si 6 8,0% Neabsolvoval/a 8 10,7 % Zdroj: Autor, 2018 U otázky číslo 15 jsme sledovali, kolikrát již respondenti absolvovali školení o infekcích. 17 (22,7 %) z nich odpovědělo, že školení absolvovali pouze jednou za jejich působení ve FN Motol. 20 (26,7 %) respondentů uvedlo, že školení o infekcích podstoupili dvakrát za jejich působení v Motolské fakultní nemocnici. 24 (32,0 %) dotázaných odpovědělo, že školení o infekcích absolvovali ve FN Motol více než dvakrát, 6 (8,0 %) si již nevzpomíná, zda někdy školení tohoto rázu absolvovalo a 8 (10,7 %) dotázaných uvedlo, že školení o infekcích nikdy neabsolvovali. 47 Otázka č. 16 Jaký typ infekce se u Vás na oddělení vyskytuje nejčastěji v posledních 5 letech? Graf 16 Nej častější typ infekce v posledních 5 letech na oddělení ■ Infekce močových cest ■ Ranné infekce ■ Katétrové infekce ■ Infekce respiračního traktu ■ Nevím Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 17 Nejčastější typ infekce v posledních 5 letech na oddělení Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Infekce močových cest 31 41,3 % Ranné infekce 11 14,7 % Katétrové infekce 7 9,3 % Infekce respiračního traktu 22 29,3 % Nevím 4 5,3 % Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných jich na otázku, jaký typ infekce se u nich na oddělení v posledních pěti letech vyskytuje nejčastěji, jich 31 (41,3 %) odpovědělo, že se jedná o infekce močových cest. 11 (14,7 %) dotázaných si myslí, že se na jejich oddělení v posledních pěti letech nejčastěji vyskytují ranné infekce a 7 (9,3 %) respondentů uvedlo, že si myslí, že nej častější jsou katétrové infekce a 22 (29,3 %) dotázaných zvolilo možnost „Infekce respiračního traktu". 4 (5,3 %) respondentů uvedlo že „neví". 48 Graf 18 Data z hlášení lékařů o infekcích na koronárni jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech ■ Infekce močových cest ■ Ranné infekce ■ Katétrové infekce ■ Infekce respiračního traktu Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 17 Data z hlášení lékařů o infekcích na koronárni jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Infekce močových cest 109 29,8 % Ranné infekce 31 8,5 % Katétrové infekce 62 16,9 % Infekce respiračního traktu 160 43,7 % Jiné 4 1,1 % Zdroj: Autor, 2018 Z lékařského hlášení o infekcích z koronárni jednotky intenzivní péče vyplývá, že z celkového počtu 366 (100 %) zaznamenaných infekcí v posledních 5 letech se nejčastěji vyskytovala infekce respiračního traktu a to u 160 (43,7 %) pacientů. Druhou nej častější infekcí na koronárni jednotce intenzivní péče byla infekce močových cest a to u 109 (29,8 %) pacientů, katétrové infekce byly zaznamenané u 62 (16,9 %) pacientů, ranné infekce se vyskytly u 31 (8,5 %) pacientů a pouze u 4 (1,1 %) pacientů byly zaznamenané infekce jiného typu. 49 Graf 18 Data z hlášení lékařů o infekcích na chirurgické jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech ■ Infekce močových cest ■ Ranné infekce ■ Katétrové infekce ■ Infekce respiračního traktu Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 18 Data z hlášení lékařů o infekcích na chirurgické jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Infekce močových cest 138 28,6 % Ranné infekce 205 42,5 % Katétrové infekce 79 16,4 % Infekce respiračního traktu 58 12,0 % Jiné 2 0,4 % Zdroj: Autor, 2018 Z lékařského hlášení o infekcích z chirurgické jednotky intenzivní péče vyplývá, že z celkového počtu 482 (100 %) hlášených infekcí v posledních 5 letech se nejčastěji vyskytovala infekce ranná a to u 205 (42,5 %) pacientů. Druhá nej častější infekce na chirurgické jednotce intenzivní péče byla infekce močových cest a to u 138 (28,6 %) pacientů. Katétrové infekce byly zaznamenané u 79 (16,4 %) pacientů, infekce respiračního traktu byly zaznamenané u 58 (12,0 %) pacientů a pouze u 2 (0,4 %) byly zaznamenány infekce jiného druhu. 50 Graf 19 Data z hlášení lékařů o infekcích na interní jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech ■ Infekce močových cest ■ Ranné infekce ■ Katétrové infekce ■ Infekce respiračního traktu Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 19 Data z hlášení lékařů o infekcích na interní jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Infekce močových cest 198 46,0 % Ranné infekce 18 4,2 % Katétrové infekce 20 4,7 % Infekce respiračního traktu 193 44,9 % Jiné 1 0,2 % Zdroj: Autor, 2018 Z lékařského hlášení o infekcích z interní jednotky intenzivní péče vyplývá, že z celkového počtu 430 (100 %) zaznamenaných infekcí v posledních 5 letech se nejčastěji vyskytovala infekce močových cest a to u 198 (46,0 %) pacientů. Druhou nej častější infekcí byla infekce respiračního traktu a to u 193 (44,9 %) pacientů, katétrové infekce byly zaznamenané u 20 (4,7 %) pacientů, ranné infekce se vyskytly u 18 (4,2 %) pacientů a pouze u jednoho (0,2 %) pacienta se objevila infekce jiného typu. 51 Otázka č. 17 Jaká je podle Vás nej častejší cesta přenosu infekcí? Graf 20 Nej častější cesta přenosu infekcí ■ Prostředím rukou zdravotnického personálu ■ Chirurgické zákroky ■ Kontaktem pacienta s dalšími pacienty ■ Návštěvami ■ Kapénková infekce ■ Nevím ■ Jiné Zdroj: Autor, 2018 Tabulka 20 Nejčastější cesta přenosu infekcí dle názoru respondentů Možnost Absolutní četnost Relativní četnost Prostředím rukou zdravotnického personálu 21 28,0 % Chirurgické zákroky 14 18,7 % Kontaktem pacienta s dalšími pacienty 4 5,3 % Návštěvami 5 6,7 % Kapénková infekce 28 37,3 % Nevím 3 4,0% Jiné 0 0,0% Zdroj: Autor, 2018 Poslední otázkou jsme zjišťovali, jaká je podle dotazovaných nejčastější cesta přenosu infekcí. 21 (28,0 %) z nich odpovědělo, že podle nich dochází k nej častej Šímu přenosu infekcí prostřednictvím rukou zdravotnického personálu, 14 (18,7 %) respondentů uvedlo, že jako nejčastější cestu přenosu infekcí vidí chirurgické zákroky a 4 (5,3 %) dotázaných si myslí, že nejčastěji dochází k přenosu infekcí za pomocí kontaktu pacienta s dalšími pacienty. Ze k přenosu infekcí dochází prostřednictvím návštěv si myslí 5 (6,7 %) respondentů a 28 (37,3 %) dotázaných uvedlo, že za přenos infekcí může kapénková infekce. Odpověď „Nevím" zvolili 3 (4,0 %) respondenti a odpověď „Jiné" si nevybral žádný z dotázaných. 52 4.6.1 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ TESTEM NEZÁVISLOSTI U otázek číslo 3, která zkoumala u respondentů, zda mají nebo nemají specializaci v intenzivní medicíně a 10, která zjišťovala, zda dotazovaní nosí při každém kontaktu s pacientem jednorázovou igelitovou zástěru, testoval nezávislost pomocí chí kvadrát testu. Hladinu významnosti j sme zvolili 5 %. Vytvořili j sme tabulku skutečných četností (tabulka číslo 18). Pro výpočet jsme použili webovou aplikaci http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php. Vypočítali očekávané četnosti (tabulka číslo 19). U očekávaných četností jsme zkontrolovali podmínky pro použití testu, podmínky byly splněny. Vypočítané testové kritérium je 0,076. Kritická tabulková hodnota pro hladinu významnosti 5 % a pro 2 stupně volnosti je 5,991. Protože kritická tabulková hodnota je větší než vypočtená, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti nezamítáme. Tabulka 21 Skutečné četnost Vždy Ne Někdy Celkem Ano 16 4 13 33 Ne 20 6 16 42 Celkem 36 10 29 75 Zdroj autor, 2018 Tabulka 22 očekávané četnosti Vždy Ne Někdy Celkem Ano 15,84 4,4 12,76 33 Ne 20,16 5,6 16,24 42 Celkem 36 10 29 75 Zdroj autor, 2018 53 4.7 DISKUZE V praktické části bakalářské práce na téma „Infekce spojené se zdravotní péčí" bylo provedeno průzkumné šetření ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Pro šetření byl zvolen kvantitativní výzkum a výzkumnou metodu představovalo dotazníkové šetření. Toto šetření probíhalo na pracovištích kliniky interní, chirurgické a kardiologické intenzivní péče. Na tyto jednotky intenzivní péče jsme se zaměřili především proto, že jsme předpokládali, že k větší četnosti výskytu infekcí dochází právě na těchto pracovištích. Při zahájení dotazníkového šetření byly stanoveny 3 cíle a 3 průzkumné otázky. Dotazník byl strukturován tak, aby bylo na jeho základě možné potvrdit či vyvrátit stanovené průzkumné otázky. V rámci dotazníkového šetření byly ovšem zodpovídány i otázky, které se dané problematiky týkají, ale nebyly určeny pro potvrzení či vyvrácení průzkumných otázek. Některé výsledky dotazníkového šetření jsme porovnávali s dalšími prácemi. Prvním cílem praktické části bylo zjistit, jaké ochranné pomůcky nejčastěji používá nelékařský zdravotnický personál (NLZP) pracující na jednotce intenzivní péče v prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí ve FN Motol. K tomuto cíli se vztahovala průzkumná otázka číslo 1: „Jaký je procentuální podíl používání nesterilních rukavic v rámci bariérové ošetřovatelské péče?". V dotazníkovém šetření se k tomuto cíli a průzkumné otázce se vztahovala otázka číslo 6. Z našeho výzkumu vyplynulo, že z celkového počtu 75 (100 %) respondentů používá nesterilní jednorázové rukavice 66 (88,1 %) NLZP, ústenku používá pouze 7 (9,3 %), jednorázovou igelitovou zástěru používá 1 (1,3 %) a taktéž 1 dotazovaný (1,3 %) zvolil odpověď „Jiné" a jednalo se o čepici. Olga Buršíková ve své bakalářské práci na téma: „Informovanost všeobecných sester v prevenci profesionálních nákaz" z roku 2014, zkoumala v otázce číslo 9 nej častější způsob ochrany před profesionálními nákazami u všeobecných sester. Tato otázka byla otevřená a respondenti mohli uvést více odpovědí. Z jejího výzkumu vyplynulo, že ze 139 respondentů uvedlo 109 (41 %) používání ochranných pomůcek (rukavice, ústenka a plášť), jako nej častější způsob ochrany před profesionálními nákazami. 77 (29 %) uvedlo, že nej častější způsob ochrany používá hygienickou dezinfekci a mytí rukou, 20 (7 %) uvedlo dodržování aseptického způsobu, 36 (14 %) 54 uvedlo za nejčastější způsob ochrany práci podle ošetřovatelského plánu a 23 (9 %) odpovědělo, že považuje za nejčastější způsob bariérovou ošetřovatelskou péči. V našem výzkumu byly jednorázové ochranné rukavice zastoupené v 88% (66) a ve výzkumu Bursíkové ve 41 % (109). Z obou výzkumu vyplývá, že NLZP nejčastěji používá v prevenci šíření infekcí ochranné pomůcky zejména rukavice. Druhým cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda FN Motol poskytuje školení o infekcích spojených se zdravotní péčí. K tomuto cíli se váže průzkumná otázka číslo 2: „umožňuje zaměstnavatel, tedy FN Motol, pravidelné vzdělávání pracovníků na jednotkách intenzivní péče v prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí?". K tomuto druhému cíli a průzkumné otázce se v dotazníku vztahují otázky 13 a 14. V otázce číslo 13 jsme zjišťovali, zda má nelékařský zdravotnický personál možnost se dále vzdělávat v oblasti infekcí spojených se zdravotní péčí. Překvapil nás výsledek, že z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných uvedlo 74 (98,7 %), že má možnost se dále vzdělávat v problematice. Žádný dotazovaný neuvedl, že nemá další možnost se dále vzdělávat o problematice, pouze jeden respondent uvedl možnost, že neví, zda takovou možnost má. V položce číslo 14 jsme pak zjišťovali, jakým způsobem se dále nelékařský personál vzdělává v dané problematice. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných jich 64 (85,3 %) uvedlo, že se ohledně infekcí vzdělává prostřednictvím školení od zaměstnavatele, tedy FN Motol. 10 (13,3 %) respondentů zvolilo možnost vzdělání prostřednictvím samostudia a pouze jeden dotazovaný zvolil možnost vzdělání seminář neposkytovaný od FN Motol. Stejnou položku měla uvedenou ve své diplomové práci Pelnářová z roku 2013, kdy autorka zjišťovala u všeobecných sester dostatek příležitostí účastnit se vzdělávacích akcí na dané téma. Z jejího průzkumu vyplývá, že všichni respondenti, tedy 92 (100 %), mají možnost se dále vzdělávat v dané problematice. Dalším potvrzením našeho výzkumu je bakalářská práce Pelnářové z roku 2013, kdy z jejího výzkumu vyplývá, že 158 (84 %) respondentů odpovědělo, že v jejich zdravotnickém zařízení probíhají semináře na dané téma, 14 (7,4 %) respondentů uvedlo možnost o kurzech ohledně dané problematiky a pouze 9 (4,8 %) uvedlo, že ve zdravotnickém zařízení žádné školící akce v tomto směru neprobíhají. Z výzkumu tedy vyplývá, že FN Motol poskytuje školení o prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí. Třetím cílem v naší praktické části bylo zjistit, jaký typ infekce se nejčastěji vyskytuje na jednotlivých odděleních intenzivní péče ve FN Motol v posledních 5 55 letech. V průzkumné otázce jsme se domnívali, že nej častějším typem infekce v posledních 5 letech na jednotlivých odděleních intenzivní péče bude infekce močových cest. V dotazníkovém šetření jsme tento cíl pak zjišťovali otázkou číslo 16. Z tabulky a grafů číslo 16.17,18 a 19 vyplývá, že i tento cíl a průzkumná otázka byly částečně splněny, jelikož z lékařského hlášení o infekcích ve FN Motol se tato průzkumná otázka potvrdila na interní jednotce intenzivní péče. 31 (41,3 %) respondentů odpovědělo, že nejčastější infekcí v posledních pěti letech na jejich oddělení je infekce močových cest, 11 (14,7 %) dotazovaných se myslí, že nejčastěji se na jejich oddělení vyskytují ranné infekce. 7 (9,3 %) respondentů označilo, že nejčastěji se u nich na oddělení vyskytuje katétrová sepse, 22 (29,3 %) dotazovaných označilo za nejčastější problém infekci respiračního traktu a pouze 4 (5,3 %) uvedlo možnost, že neví, která z infekcí se u nich na oddělení za posledních pět let vyskytuje nejčastěji. Avšak z lékařského hlášení o infekcích se na koronárni jednotce intenzivní péče nejčastěji vyskytovala v posledních 5 letech infekce respiračního traktu a to u 160 (43,7 %) pacientů. Infekce močových cest byly zaznamenané u 109 (29,8 %) pacientů, katétrové infekce byly zaznamenané u 62 (16,9 %) pacientů, ranné infekce u 31 (8,5 %) pacientů a pouze u 4 (1,1 %) pacientů to byly infekce jiného typu. Z lékařského hlášení na chirurgické jednotce intenzivní péče z celkového počtu 482 (100 %) infekcí byly nejčastěji zaznamenány infekce ranné a to u 205 (42,5 %) pacientů. Močové infekce byly zaznamenány u 138 (28,6 %) pacientů, katétrové infekce u 79 (28,6 %) pacientů, infekce respiračního traktu u 58 (12,0 %) pacientů a pouze u 2 (0,4 %) pacientů se jednalo o infekci jiného druhu. Z lékařského hlášení o infekcích na interní jednotce intenzivní péče z celkového počtu 430 (100 %) infekcí vyplývá, že nejčastěji zaznamenána infekce byla infekce močových cest a to u 198 (46,0 %) pacientů. Infekce respiračního traktu se vyskytla u 193 (44,9 %) pacientů, katétrové infekce byly zaznamenány u 20 (4,7 %) pacientů a pouze u jednoho (0,2 %) pacienta se vyskytla infekce jiného typu. Z výzkumu Pavlíkové vyplývá, že nejčastější infekce ve FN Plzeň je pneumonie, neboť tak odpovědělo 47 (56 %) všeobecných sester. 29 (34 %) všeobecných sester uvedlo, že nejčastější infekce ve FN Plzeň jsou infekce močových cest, 4 všeobecné sestry (5 %) pak za nejčastější infekci označily katétrové infekce (5 %) všeobecných sester a také 4 (5 %) všeobecných sester uvedlo, jako nejčastější infekci v místě chirurgického výkonu. 56 Doporučení pro praxi Doporučení pro zdravotnická zařízení: • Prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví motivovat zdravotnická zařízení k poskytování povinných seminářů pro zdravotnický personál ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí. • Vzbuzovat větší zájem u zdravotnického personálu o absolvování seminářů a školení o infekcích spojených se zdravotní péčí od vedení zdravotnických zařízeních. • Snaha o snížení výskytu infekcí ve zdravotnických zařízeních pomocí bariérové ošetřovatelské péče • Poskytovat prostřednictvím Zdravotnické pojišťovny zdravotnickému personálu dostatek ochranných pomůcek, jako prevenci vzniku a šíření infekcí. Doporučení pro odborné pedagogy vysokých škol zdravotnického zaměření: • Poskytovat studentům dostatek informací ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí. • Umožnit studentům i pedagogům možnost absolvovat praktická školení ohledně prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. 57 ZÁVĚR Bakalářská práce na téma „Infekce spojené se zdravotní péčí" je rozdělená na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se dělí na 3 hlavní kapitoly, přičemž v kapitole první byla vysvětlená charakteristika infekcí spojených se zdravotní péčí, jejich rozdělení a definici, vznik a šíření infekcí, původce infekcí, zdroj a přenos infekcí. Ve druhé kapitole jsme se zaměřili na nejčastější typy infekcí, které se podle nás vyskytují nejvíce, a to infekce močových cest, infekce dýchacích cest, infekce krevního řečiště, infekce v místě chirurgického výkonu a MRSA. Třetí kapitola pak byla věnovaná prevenci šíření infekcí spojených se zdravotní péčí. Velká část této kapitoly byla věnovaná hygieně rukou, dále jsme se zabývali ochrannými pomůckami, bariérovému způsobu ošetřování, sterilizaci a dezinfekci zdravotnického materiálu a dále popisujeme surveillanci infekcí. Praktická část byla věnovaná kvantitativnímu průzkumu pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo ve FN Motol, na klinice interní, chirurgické a kardiologické. Dotazníkové šetření, které bylo anonymní, probíhalo na jednotkách intenzivní péče a bylo určeno pro nelékařský zdravotnický personál. V praktické části jsme si stanovili 3 cíle a 3 průzkumné otázky a na základě toho byl sestavený dotazník. Prvním cílem jsme zjišťovali, jaké ochranné pomůcky nejčastěji používá nelékařský zdravotnický personál (dále jen NLZP) na jednotlivém oddělení intenzivní péče. Z našeho výzkumu vyplývá, že NLZP nejčastěji používá v prevenci šíření infekcí jednorázové ochranné rukavice a to až v 88,1 % (66) z celkového počtu 75 respondentů. Ve druhém cíli nás zajímalo, zda FN Motol poskytuje školení o infekcích spojených se zdravotní péčí. Závěrem našeho průzkumu bylo zjištěno, že FN Motol poskytuje pravidelná školení o infekcích, neboť tuto možnost uvedlo v dotazníkovém šetření 85,3 % (64) dotazovaných. Třetím cílem bylo zjistit, jaká je nejčastější infekce u respondentů na jejich oddělení v posledních 5 letech. Předpokládali jsme, že jako nejčastější infekci uvedou respondenti infekci močových cest. Závěrem můžeme konstatovat, že infekce močových cest se nejčastěji vyskytují za posledních pěti let na jednotlivých odděleních intenzivní péče ve FN Motol, a to až v 41,3 % (21). Ve FN Motol z lékařského hlášení o infekcích můžeme konstatovat, že na koronárni jednotce intenzivní péče se v posledních 5 letech nejčastěji vyskytovala infekce respiračního traktu a to u 160 (43,7 %) pacientů z celkového počtu 366 (100 %) infekcí. Ve FN Motol z lékařského hlášení o infekcích vyplývá, že na 58 chirurgické jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech byly nejčastěji zaznamenány ranné infekce a to u 205 (42,5 %) pacientů z celkového počtu 482 (100 %) infekcí. Ve FN Motol z lékařského hlášení o infekcích vyplývá, že na interní jednotce intenzivní péče v posledních 5 letech byly nejčastěji zaznamenány infekce močových cest a to u 198 (46,0 %) pacientů z celkového počtu 430 (100 %) infekcí. Závěrem tedy lze říci, že problematika infekcí spojených se zdravotní péčí je stále aktuální, a i přes veškerou péči zdravotnického personálu se tyto infekce doposud nepovedlo zcela vymýtit. Považujeme za velmi důležité neustále edukovat prostřednictvím školení zdravotnický personál o nejnovějších poznatcích a postupech v prevenci šíření infekcí. Dále považujeme za podstatné edukovat o prevenci šíření infekcí také návštěvy ve zdravotnickém zařízení, ale i širokou veřejnost. Kromě prevence je důležitá i zpětná vazba, tedy sledování, vyhledávání a hlášení infekcí. Stanovený cíl pro teoretickou část byl splněný, pro praktickou část byly splněny první dva cíle. Třetí cíl byl částečně splněný, protože byl splněný podle názorů respondentů, ale z lékařského hlášení byl splněný pouze na interní jednotce intenzivní péče. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BÁRTA, Václav. Infekce dýchacích cest, jejich komplikace a rizika [online]. Mladá fronta. 2015, Copyright 2018. [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/claneMnfekce-dychacich-cest-jejich-komplikace-a-rizika-478409?seo name=mlada-fronta-noviny-zdravi-euro-cz. BÁRTA, Václav. Pneumonie -a léčba diagnostika [online]. Mladá fronta. 2008, Copyright 2018. [cit. 2018-01-08]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/pneumonie-a-lecba-diagnostika-350875. BARTŮNĚK, Petr, Dana JURÁSKOVÁ, Jana HECZKOVÁ a Daniel NALOS, 2016. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4-343-1. Bc. PELNÁŘOVÁ, Milena, 2013. Prevence nozokomiálních nákaz v oblasti centrálních žilní ch katétru [online]. Plzeň [cit. 2018-04-10]. Diplomová práce. Západočeská Univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií. Dostupná z: http s ://portal. zcu. cz/portal/studium/prohlizeni .html. BENCKO, Vladimír, 2015. Etická úskalí a šance hygieny a epidemiologie v kontextu současného zdravotnictví. Hygiena, 60(4), 143-148. BURŠÍKOVÁ, Olga DiS., 2014. Informovanost všeobecných sester v prevenci profesionálních nákaz [online]. Brno [cit. 2018-04-10]. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/395203/lf b/. ČERMÁKOVÁ, Jitka. Nozokomiální nákazy [online]. Mladá fronta. 2009, Copyright 2018. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http s ://zdravi. euro. cz/clanek/se stra/nozokomialni-nakazy-447344. ČESKÁ REPUBLIKA. Metodický návod na mytí rukou MZ. In: Praha: MZČR, 2005, ročník 2005. 9. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/metodicky-navod-na-my ti-rukou -mz_2377_20 .html. ČESKO, 2000. Zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 11. 8. 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 74. dostupné z: http://www.sagit.cz/info/sb00258. 60 ČESKO, 2001. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ze dne 31. 12. 2001, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. In: Sbírka zákonů České republiky. 178. Dostupné z http://www.sagit.cz/info/sbO 1495. ČESKO, 2003. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. ze dne 11. 2. 2003, kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. In: Sbírka zákonů České republiky. 9. Dostupné z: http://www.sagit.cz/info/sb00258. ČESKO, 2012. Vyhláška č. 306/2012 Sb. ze dne 24. 9. 2012, o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. In: Sbírka zákonů České republiky. 109. Dostupné z: http://www.sagit.cz/info/sb 12306. DOSKOČILO V A, Marie, 2013. Bariérová ošetřovatelská péče na anesteziologicko -resuscitačních odděleních nákaz [online]. Brno [cit. 2018-04-10]. Bakalářská práce. Masarykova Universita, Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/403175/lf b/. ELIÁŠOVÁ, Martina. Hygiena rukou ve zdravoínictví [online]. Mladá fronta. 2010, Copyright 2018. [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/hygiena-rukou-ve-zdravotnictvi-452661. FRANCOVÁ, Monika. Význam mytí a hygiena rukou [online]. Mladá fronta. 2011, Copyright 2018. [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vyznam-myti-a-hygieny-rukou-461371. GULÁŠOVÁ, Ivica, Ján Breza a Ivan Riedl. Péče o pacienty s CHOPN [online]. Mladá fronta. 2013, Copyright 2018. [cit. 2018-01-07]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/pece-o-pacientv-s-chopn-472273. HEDLOVÁ, Dana. Jak správně provádět hygienu rukou? [online]. Interní medicína. 2010. [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://www.internimedicina.ez/pdfs/int/2010/06/l 1 .pdf. HEDLOVÁ, Dana. Nemocniční infekce [online]. Mladá fronta. 2007, Copyright 2018. [cit. 2017-12-12]. Dostupné z: http s ://zdravi. euro. cz/clanek/se stra-priloha/nemocnicni-infekce-291165. 61 HEDLOVÁ, Dana. Staráme se o to, aby nemocniční prostředí bylo bezpečné Veleslavín39 [online]. 2013(3), 10-11 [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: http://www.veleslavin39.cz/files/FINAL 03 2013.pdf. ILENCIKOVA, Tina. Syndrom toxického šoku: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba [online]. Medlicker. 2013, Copyright 2018. . [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://cs.medlicker.com/175-svndrom-toxickeho-soku-pricinv-priznakv-diagnostika-a-lecba. JANUZSOVÁ, Kateřina. Zlatý stafylokok [online]. Medixa s.r.o. 2012, Copyright 2018. [cit. 2018-01-13]. Dostupné z: http://cs.medixa.org/nemoci/zlatv-stafylokok. J AR VIS, Thomas, Lewis Chan and Thomas Gottlieb. Assessment and management of lower urinary tract infection in adults [online]. NPS MedicíneWise. 2014, Copyright 2018. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http s ://w w w. np s. org. au/au s tralian-prescriber/articles/assessment-and-management-of-lower-urinary-tract-infection-in-adults. JINDRÁK, Vlastimil, Dana HEDLOVÁ a Pavla URBÁŠKOVÁ, 2014. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2815-8. KASAK, Viktor. Komunitní pneumonie v terénní ambulantní praxi [online]. Mladá fronta. 2011, Copyright 2018. . [cit. 2018-01-07]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/komunitni-pneumonie-v-terenni-ambulantni-praxi-461893. KOLÁŘ, Milan, 2016. Respirační infekce a jejich léčba. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-481-4. KOLLÁROVA, Helena, Ivanka Matoušková, Dagmar Horáková a Jana Vlčková, 2011. Vybrané kapitoly z epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2715-7. KOLOMBO, Ivan, Petr Klézl, Robert Grill a David Čapka, 2016. Akutní stavy v urologii. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-254-1 MELICHERČÍKOVÁ, Věra, 2015. Sterilizace a dezinfekce. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-139-1. 62 NAVRÁTIL, Leoš a kolektiv, 2008. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha : Grada. ISBN 9788024723198. PAVLÍKOVÁ, Gabriela, 2013. Bariérová ošetřovatelská péče nejen z pohledu všeobecné sestry [online]. Plzeň [cit. 2018-04-10]. Bakalářská práce. Západočeská Univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií. Dostupná z: http s ://portal. zcu. cz/portal/studium/prohlizeni .html. PODSTATOVÁ, Hana, 2009. Základy epidemiologie a hygieny. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-597-0. POKRIVČÁK, Tomáš a kolektiv, 2014. Chirurgie. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-702-6. ROZSYPAL, Hanuš, Michal HOLUB a Monika KOSÁKOVÁ, 2013. Infekční nemoci ve standardní a intenzivní péči. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2197-5. SEDLÁČKOVÁ, Kateřina. Methicilin Resistant Staphylococcus Aureus- MRSA [online]. Mladá fronta. 2008, Copyright 2018. [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanekysestra/methicilin-resistant-staphylococcus-aureus-rnrsa-397977. ŠEVČÍK, Pavel a kolektiv, c2014. Intenzivní medicína. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-066-0. ŠRÁMOVÁ, Helena, c2013. Nozokomiální nákazy. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-286-5. STÁDNIKOVÁ, Miroslava. Nozokomiální nákazy na OCHRIP [online]. Mladá fronta. 2010, Copyright 2018. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/nozokomialni-nakazv-na-ochrip-452658. S TEF ANEK, Jiří. Otrava krve (sepse) [online]. Ordinace.cz. 2010, Copyright 2018. [cit. 2018-01-09]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/otrava-krve-sepse/. VINŠOVÁ, Nina. Mytí rukou [online]. NetConsulting Praha s.r.o. 2017, Copyright 2012-2018. [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: http s ://w w w. ceskaordinace. cz/my ti-rukou-ckr-1059-7824.html. 63 VINTR, Jan. Hygiena rukou - opatření v prevenci vzniku a šíření NN [online]. Mladá fronta. 2011, Copyright 2018. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/hvgiena-rukou-opatreni-v-prevenci-vzniku-a-sireni-nn-459337. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2016. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf. ISBN 9788073454647. WICHSOVA, Jana, Petr Přikryl, Renata Pokorná a Zuzana Bittnerová, 2013. Sestra a perioperačnípéče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3754-6. WORLD HEALTH ORGANIZATION. WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care: a Summary [online]. World Health Organization. 2009, Copyright, [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/LB/Hygiena rukou/Hygiena rukou ve zdravotnictví První globální vvzva.pdf. 64 PŘÍLOHY Příloha 1 Dotazník pro nelékařský zdravotnický personál o infekcích spojených se zdravotní péčí ve FN Motol na jednotkách intenzivní péče. Příloha 2 Žádost o povolení výzkumu. Příloha 3 Rešerše. Příloha 4 Čestné prohlášení. 65 Příloha 1 Dotazník pro nelékařský zdravotnický personál o infekcích spojených se zdravotní péčí ve FN Motol na jednotkách intenzivní péče. Vážený pane/vážená paní, jmenuji se Olga Boštičková a jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru zdravotnický záchranář na vysoké škole zdravotnické v Praze. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který bude podkladem pro mou bakalářskou práci na téma: „Infekce spojené se zdravotní péčí". Vždy zaškrtněte jednu odpověď. Velmi Vám děkuji za váš čas a ochotu tento dotazník vyplnit. Případné dotazy týkající se výsledků mého šetření zašlete na e-mail: boztik(5>seznam.cz a já je velmi ráda zodpovím. Olga Boštičková 1. Pohlaví O Muž O Zena 2. Nejvyšší dosažené vzdělání O Střední odborné vzdělání, ukončené maturitou (SZS) O Vyšší odborné vzdělání, ukončené absolutoriem (DiS.) O Bakalářské vzdělání, ukončené státní zkouškou (Bc.) O Magisterské vzdělání, ukončené státní zkouškou (Mgr.) 3. Máte specializaci v oboru intenzivní medicína? (Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče) O Ano O Ne 4. Uveďte délku praxe na oddělení intenzivní péče O Méně než rok O 1-5 let O 6-10 let O 11-20 let O Více než 21 let 5. Jakého zaměření je jednotka intenzivní péče, na které pracujete? O Chirurgické zaměření O Interní zaměření 6. Které ochranné pomůcky používáte nejčastěji? O Nesterilní jednorázové rukavice O Ustenka 66 O Jednorázová igelitová zástěra O Jiné, uveďte....................................... 7. Kdy používáte sterilní rukavice? O Při manipulaci s biologickým materiálem O Při zavádění permanentního močového katétru O Při zavádění nazogastrické sondy O Při ošetřování a vyšetřování pacienta 8. Jak často se u vás na oddělení „přepichují" centrální žilní katetry? O Po 7 dnech O Po 14 dnech O Po 21 a více dnech 9. Jak často se u vás na oddělení vyměňují permanentní močové katetry? O Po 7 dnech O Po 14-21 dnech O Po 40 a více dnech 10. Používáte jednorázovou igelitovou zástěru při každém kontaktu s pacientem? O Vždy O Někdy O Ne 11. Jakým způsobem se u vás na oddělení řeší izolace pacienta s infekčním onemocněním? O Úplná izolace na samostatném boxu O Dočasná izolace O Jiné, vypište................................................ 12. Myslíte si, že dodržujete zásady bariérového způsobu ošetřování? O Ano O Většinou ano O Většinou ne O Ne 13. Máte možnost se dále vzdělávat v oblasti infekcí spojených se zdravotní péčí? O Ano 67 O Ne (přejděte na otázku číslo 16) O Nevím 14. Jakým způsobem se dále vzděláváte ohledně infekcí spojených se zdravotní péčí? O Samostudium O Skolení od zaměstnavatele (FN Motol) O Semináře (školení) neposkytované FN Motol 15. Kolikrát jste absolvovali školení o infekcí spojených se zdravotní péčí v rámci FN Motol? O lkrát za působení ve FN Motol O 2krát za působení ve FN Motol O Vícekrát za působení ve FN Motol O Nevzpomínám si O Neabsolvoval/a 16. Jaký typ infekce se u Vás na oddělení vyskytuje nejčastěji v posledních 5 letech? O Infekce močových cest O Ranné infekce O Katétrová sepse O Infekce respiračního traktu O Nevím 17. Jaká je podle Vás nejčastější cesta přenosu infekcí? O Prostřednictvím rukou zdravotnického personálu O Chirurgické zákroky O Kontaktem pacienta s dalšími pacienty O Návštěvami O Kapénková infekce O Nevím O Jiné, uveďte..................... 68 v Příloha 2 Žádost o povolení výzkumu. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7, 150 00 Praha 5 í\ ČT Z w PROTOKOL K PROVÁDĚNÍ SBĚRť PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí lohoio protokolu je, v případě realizace, kupit plného znění dotazníku, klerj hude respondentům difttrihuován) l'ii j nic... a jméno studenta SiuUijni ohoi IHM práce Název nwMi kde bude realizován piklk ladů Jméno vedouciho pníce Vviadřcní vedoucího préce k finančnímu /atíícni pracovišti při reali/aci výzkumu Souhlas tediHKiho práce Souhlas náměstkyní pro ošetřovatelskou péct Olga Boitlíkuvá Zdravotnicky záchranář Infekce spojené se zdravotní péci Ročník 3 TM PlTrt. IIP. ARO FH nOTOL Dor. MIDr. Uámtb Hnplová. ř»P. Výzkum bude spojen s tlnancmm /ati?cnim pracovišti nebude spojen s finančnim /ati/enim pracov išlě Vwk souhlasím nesouhlasím souhlasím Q nesouhlasím f Jari Novákové, MBA namAstfcyn* pro oé, péä FN Motol | ..Praž*............. dne 12.2.2018.. podpis studenta 69 Příloha 3 Rešerše. Infekce spojené se zdravotní péčí Klíčová slova: infekce, zdravotní péče, hygiena, hygiena rukou, surveillance, bariérová opatření, legislativa Rešerše č. 16/2018 Bibliografický soupis Počet záznamů: celkem 41 záznamů Časové omezení: Jazykové vymezení: Druh literatury: Datum: (kvalifikační práce - 6, monografie - 18, ostatní - 17) 2008 - současnost čeština knihy, články a příspěvky ve sborníku 12. 2. 2018 Základní prameny: • katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) • Jednotná informační brána (www.jib.cz) • Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz) • Online katalog NCO NZO • volný internet 70 Příloha 4 Čestné prohlášení. CESTNE PROHLÁŠENI Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem: Infekce spojené se zdravotní péčí v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne: 15.4.2018 Olga Boštičková 71