Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 MANAGEMENT MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE TOMÁŠ HOŠŤÁLEK Praha 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 MANAGEMENT MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE Bakalářská práce TOMÁŠ HOŠTÁLEK Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2018 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí práce doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD., za ochotu, trpělivost, velmi cenné rady, připomínky, doporučení a vstřícný přístup při psaní bakalářské práce. Dále děkuji Zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje za umožnění provedení průzkumného šetření. ABSTRAKT HOŠŤÁLEK, Tomáš. Management mimořádných událostí z pohledu zdravotnického záchranáře. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová PhD. Praha. 2018. 50 s. Tématem bakalářské práce je management mimořádných událostí z pohledu zdravotnického záchranáře. Teoretická část práce je zaměřena na typologii mimořádných událostí, součinnost integrovaného záchranného systému, změnu režimu zdravotního operačního střediska během mimořádné události, charakteristiku medicíny katastrof v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční péče v režimu traumatologického plánu. Práce je především zaměřena na řešení mimořádné události s velkým počtem zraněných osob v součinnosti integrovaného záchranného systému. Praktická část se zabývá kvantitativním výzkumem, kde na základě znalostí je hlavním cílem určit míru a kvalitu připravenosti členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Klíčová slova Hromadné postižení zdraví. Integrovaný záchranný systém. Mimořádná událost. Traumatologický plán. Třídění raněných. Zdravotnická záchranná služba. ABSTRACT HOŠŤÁLEK, Tomáš. Emergency Management from the Point of View of a Paramedic. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Prague. 2018. 50 pages. The topic of the bachelor thesis is the emergency management from the point of view of a paramedic. The theoretical part of the work is focused on the typology of extraordinary events, cooperation of the integrated rescue system, change of mode of the medical operation centre during an emergency, the characteristics of disaster medicine in pre-hospital emergency care and hospital care in a mode of a traumatological plan. The work is primarily focused on solving an extraordinary event with a large number of injured persons in cooperation of the integrated rescue system. The practical part deals with a quantitative research, where based on knowledge, the primary objective is to determine the degree and quality of preparedness of members of paramedic response units of the medical rescue services. Keywords Collective impairment of health. Integrated rescue system. Extraordinary event. Traumatology plan. Triage. Emergency medical services. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ÚVOD.................................................................................................................. 13 1 ROZDĚLENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ ....................................... 15 1.1 KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PODLE WHO .. 16 2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST.................................................................................................... 17 2.1 KOORDINACE SLOŽEK IZS ........................................................... 18 2.1.1 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR.............................................. 19 2.1.2 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ................................................. 19 2.1.3 ZDRAVOTNICKÁ SLOŽKA ...................................................... 20 3 KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ OPERAČNÍ STŘEDISKO............................ 29 3.1 ROZPOZNÁNÍ MIMOŘÁDNÉ SITUACE S HROMADNÝM POSTIŽENÍM OSOB........................................................................... 29 3.2 TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN ......................................................... 31 3.3 KOMUNIKACE ................................................................................... 32 4 ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ................................................................. 33 4.1 TŘÍDĚNÍ PACIENTŮ ......................................................................... 34 5 METODOLOGIE PRŮZKUMU............................................................... 36 6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ........................................................................ 37 6.1 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ..................................................................... 56 7 DISKUZE..................................................................................................... 63 ZÁVĚR................................................................................................................ 65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................. 66 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO – anesteticko-resuscitační oddělení CBRN – chemical, biological, radio-logical, nuclear, explosive (chemické, biologické, radiologické, nukleární a výbušné látky) DUP – dispečink urgentního příjmu DRNR – doprava raněných, nemocných a rodiček HPO – hromadné postižení osob HZS – hasičský záchranný sbor IZS – integrovaný záchranný systém JIP – jednotka intenzivní péče KPR – kardiopulmonální resuscitace KZOS – krajské zdravotnické operační středisko LZS – letecká záchranná služba MU – mimořádná událost NACA - National Advisory Committee for Aeronautics (hodnocení závažnosti stavu pacientů v PNP) NLZP – nelékařský zdravotnický personál PČR – policie České republiky PNP – přednemocniční neodkladná péče RLP – rychlá lékařská pomoc RZP – rychlá zdravotnická pomoc START – metoda třídění zranění složkami IZS TIK – třídicí a identifikační karta VL – vedoucí lékař VO – vedoucí odsunu VZS – vedoucí zdravotnické složky WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ZZS – zdravotnická záchranná služba (VOKURKA, HUGO a kol., 2010) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Abiotický faktor – faktor, který nesouvisí s živými organismy Analgetizace – tlumení bolesti pomocí analgetik Antropogenní jev – jev, na který má vliv působení člověka Biotické – faktor, který souvisí s živými organismy Ekologická havárie – nepříznivé působení člověka na životní prostředí Epidemie – nahromadění výskytů onemocnění Epifytie – rozsáhlá nákaza rostlin Epizootie – rozsáhlá nákaza zvířat Humanitární pomoc – reakce na nerovnováhu v oblasti základních potřeb pro život Intubace – zavedení rourky do průdušnice k udržení volných dýchacích cest Kraniocerebrální poranění – úraz lebky a mozku Naturogenní jev – jev, na který nemá vliv působení člověka Pneumotorax – přítomnost plynu v dutině obklopující plíce Polytrauma – postižení nejméně dvou orgánových systémů, přičemž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě Trauma – rána, nebo poranění Volumoterapie – tekutinová náhrada dodávaná pomocí kanyly do těla (VOKURKA, HUGO a kol., 2010) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 2 Třídicí a informační karta.......................................................................................... 23 Obrázek 3 Třídicí metoda START.............................................................................................. 26 Obrázek 1 Letecká nehoda u Suchdola ....................................................................................... 30 Obrázek 4 Komunikace zdravotnické složky v Ústeckém kraji ...................................................II Obrázek 5 Návrh rozložení stanovišť při mimořádné události ................................................... III Obrázek 6 Schéma příjmového místa pro hromadný příjem zraněných v nemocnici................. IV SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Plošné pokrytí jednotkami požární ochrany............................................................... 18 Tabulka 2 Hlášení METHANE................................................................................................... 21 Tabulka 3 Pracovní pozice.......................................................................................................... 37 Tabulka 4 Délka trvání pracovního poměru................................................................................ 38 Tabulka 5 Zkušenost s hromadným postižením osob ................................................................. 39 Tabulka 6 Znalost vyhlášky č. 240/2012 Sb. .............................................................................. 40 Tabulka 7 Znalost aktivace traumatologického plánu................................................................. 41 Tabulka 8 Odpovědi na otázku k metodě prvotního hlášení....................................................... 42 Tabulka 9 Odpovědi na otázku o podání prvotního hlášení........................................................ 43 Tabulka 10 Odpovědi na otázku o stanovení velicí složky......................................................... 44 Tabulka 11 Odpovědi na otázku o definitivním určení vedoucího zdravotnické složky ............ 45 Tabulka 12 Odpovědi na otázku o stanovení velitele stanoviště PNP ........................................ 46 Tabulka 13 Znalost prioritního kritéria ke zřízení stanoviště PNP ............................................. 47 Tabulka 14 Znalost kompetentních osob třídicí metodou START ............................................. 48 Tabulka 15 Znalost třídicí metody START ................................................................................ 49 Tabulka 16 Odpovědi na otázku o kritériích k vypsání Třídicí a identifikační karty.................. 50 Tabulka 17 Znalost skladby třídicí a identifikační karty............................................................. 51 Tabulka 18 Odpovědi na otázku o prioritách odsunu zraněných................................................ 52 Tabulka 19 Odpovědi na otázku o určení cílové nemocnice k definitivnímu ošetření ............... 53 Tabulka 20 Odpovědi na otázku o kompetentní osobě určující typ transportu........................... 54 Tabulka 21 Znalost o započetí resuscitace během transportu..................................................... 55 Tabulka 22 Informace o respondentech...................................................................................... 56 Tabulka 23 Průzkumná otázka č. 2 ............................................................................................. 57 Tabulka 24 Průzkumná otázka č. 3 ............................................................................................. 58 Tabulka 25 Průzkumná otázka č. 4 ............................................................................................. 59 Tabulka 26 Průzkumná otázka č. 5 ............................................................................................. 60 Tabulka 27 Jsou teoretické znalosti členů posádek závislé na pracovní pozici u ZZS? ............. 61 Tabulka 28 Jsou znalosti členů posádek závislé na délce pracovního poměru u ZZS? .............. 62 Tabulka 29 Jsou znalosti členů posádek závislé na zkušenosti s hromadným postižením osob?62 Tabulka 30 Typové činnosti...........................................................................................................I SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Pracovní pozice 37 Graf 2 Délka trvání pracovního poměru 38 Graf 3 Zkušenost s hromadným postižením osob 39 Graf 4 Znalost vyhlášky č. 240/2012 Sb. 40 Graf 5 Znalost aktivace traumatologického plánu 41 Graf 6 Odpovědi na otázku k metodě prvotního hlášení 42 Graf 7 Odpovědi na otázku o podání prvotního hlášení 43 Graf 8 Odpovědi na otázku o stanovení velicí složky 44 Graf 9 Odpovědi na otázku o definitivním určení vedoucího zdravotnické složky 45 Graf 10 Odpovědi na otázku o stanovení velitele stanoviště PNP 46 Graf 11 Znalost prioritního kritéria ke zřízení stanoviště PNP 47 Graf 12 Znalost kompetentních osob třídicí metodou START 48 Graf 13 Znalost třídicí metody START 49 Graf 14 Odpovědi na otázku o kritériích k vypsání Třídicí a identifikační karty 50 Graf 15 Znalost skladby třídicí a identifikační karty 51 Graf 16 Odpovědi na otázku o prioritách odsunu zraněných 52 Graf 17 Odpovědi na otázku o určení cílové nemocnice k definitivnímu ošetření 53 Graf 18 Odpovědi na otázku o kompetentní osobě určující typ transportu 54 Graf 19 Znalost o započetí resuscitace během transportu 55 Graf 20 Průzkumná otázka č. 2 57 Graf 21 Průzkumná otázka č. 3 58 Graf 22 Průzkumná otázka č. 4 59 Graf 23 Průzkumná otázka č. 5 60 13 ÚVOD Bakalářská práce se zabývá problematikou mimořádných událostí převážně se zaměřením na hromadné postižení zdraví z pohledu složek integrovaného záchranného systému a zejména z pohledu zdravotnické složky. Výskyt těchto událostí je bohužel čím dál tím častější. Téma práce bylo zvoleno na základě autorova zájmu o řešení mimořádných událostí složkami integrovaného záchranného systému. Sám se chtěl účastnit několika cvičení s danou problematikou, ale z časových nebo kapacitních důvodů mu to nebylo umožněno. Teoretická část je rozdělena do tří samostatných kapitol. První kapitola obsahuje přehled typologií mimořádných událostí a klasifikaci ze strany Světové zdravotnické organizace. Druhá kapitola se zabývá klasifikací mimořádných událostí integrovaným záchranným systémem a jejich koordinací. Ve třetí kapitole je zmíněna práce krajského zdravotního střediska během mimořádné události, práce zdravotnické záchranné služby v přednemocniční fázi mimořádné události a práce zdravotnických zařízení v nemocniční fázi. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl: Představení a seznámení s prací integrovaného systému během mimořádné události především se zaměřením na hromadné postižení zdraví. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl: Zjistit rozsah teoretických znalostí členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje s ohledem na pracovní pozici a rozsah praxe. Vstupní literatura MASÁR, Oto a kol. Úvod do medicíny katastrof pro záchranáře. Praha: Vysoká škola zdravotnická, 2010. ISBN 978-80-902876-3-1. ŠÍN, Robin. Medicína katastrof. Praha: Galén, 2017. ISBN 978-80-7492-295-4. ŠTĚTINA, Jiří. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4578-7. 14 Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské práce s názvem „Management mimořádných událostí z pohledu zdravotnického záchranáře“ proběhlo skrze databáze knihovny Medvik, Bibliographia medica Čechoslovaca, CINAHL, Medline a Theses Národní lékařskou knihovnou v Praze a Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Vyhledávání publikací proběhlo v časovém vymezení 2008–2018. K vypracování bakalářské práce bylo použito 14 knih, z toho 2 v cizím jazyce a 7 odborných článků. 15 1 ROZDĚLENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Mimořádná událost je chápána jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (ČESKO, 2000). NATUROGENNÍ Abiotické mimořádné události jsou způsobené neživou přírodou, nejčastějšími příklady jsou požáry způsobené přírodními vlivy, povodně a záplavy, zemětřesení, větrné poryvy a víry, sněhové kalamity, dlouhodobá sucha (ŠÍN, 2017). Biotické mimořádné události Působení živé přírody, nejčastěji formou epidemie, epifytie a enzootie (ŠÍN, 2017). ANTROPOGENNÍ Technogenní mimořádné události zahrnují havárie spojené s infrastrukturou a provozní havárie, které zahrnují rozsáhlé dopravní havárie v silniční, letecké, železniční a lodní dopravě a na lanovkách. Jedná se především o požáry, havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie velkého rozsahu, statické poruchy staveb a zařízení, důlní neštěstí, MU v tunelech a podzemních stavbách, ekologické havárie apod. (ŠÍN, 2017). SOCIOGENNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI INTERNÍ Sociogenní mimořádné události interní lze dělit na sociální, ekonomické a vnitrostátní krize, při kterých dochází k narušení finančního hospodářství státu, ohrožení demokratického působení státu vlivem extremistických skupin, dodávkám elektrické energie, plynu a tepla, dodávkám pitné vody a potravin, dodávkám zdravotnického materiálu a léčiv, funkčnosti informačních, komunikačních a varovných systémů, rozsáhlé migraci, hromadnému postižení osob mimo epidemie, hrozbě teroristických akcí, závažné narušení veřejného pořádku, ohrožení života a zdraví občanů z jiných zemí v takové míře, že je vyžadována humanitární pomoc, případně i nasazení záchranných sil, použití zbraní hromadného ničení (biologických, chemických a jaderných), (ŠÍN, 2017). 16 Sociogenní mimořádné události externí rozdělujeme na vojenské krizové situace, během kterých dochází k násilným akcím s použitím vojenských sil a prostředků jiných států s územím, s nímž jsou plněny spojenecké závazky, nebo je poskytována mezinárodní humanitární pomoc. Dále vnější napadení celistvosti státu a jeho spojenců, ohrožení demokratických hodnot v takové míře, že je nutno nasadit ozbrojené síly, hospodářské sankce, rozsáhlé ekologické havárie, které přesahují hranice států (ŠÍN, 2017). Agrogenní mimořádné události jsou situace, při nichž dochází k narušení zemědělství a půdy. Jedná se převážně o eroze půdy, nevhodné použití hnojiv a agrochemikálií, vysychání a znehodnocování vodních zdrojů, zhoršení kvality zemědělské produkce apod. (ŠÍN, 2017). 1.1 KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PODLE WHO Světová zdravotnická organizace podporuje mezinárodní technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na potírání a úplné odstranění některých nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského života. Cílem činnosti organizace je dosažení co nejlepšího zdraví pro všechny (MZČR, 2016). NETŘÍDĚNÁ UDÁLOST Událost je sledována a posuzována, nepotřebuje však zásah WHO (ŠÍN, 2017). Stupeň 1 – Jedna či více událostí, které mají minimální vliv na veřejné zdraví a vyžadují minimální podporu národní nebo mezinárodní WHO. Koordinace organizační a externí podpory je poskytována skrze kontaktní místo regionální kanceláře (ŠÍN, 2017). Stupeň 2 – Jedna nebo více událostí, mající střední dopad na veřejné zdraví, vyžadují mírnou podporu národní nebo mezinárodní WHO, podpůrné týmy řídí regionální kancelář (ŠÍN, 2017). Stupeň 3 – Jedna nebo více událostí, mající podstatný vliv na veřejné zdraví. Vyžadují značnou podporu ze strany nebo mezinárodní WHO (ŠÍN, 2017). 17 2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST Rozhodnutí o počtu a druhu nasazení záchranných sil a prostředků složek IZS se řídí stupněm poplachu, který je stanoven v závislosti na rozsahu a druhu MU. Stupeň poplachu se dělí na čtyři stupně, přičemž čtvrtý stupeň je stupněm nejvyšším. Vyhlásit poplach pro určité místo může velitel zásahu nebo operační a informační středisko po prvotním zhodnocení zasahujících složek. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území, které je zasaženo MU v případě, kdy se na něm nachází dvě a více míst zásahu (VILÁŠEK, FIALA, VONDRÁŠEK, 2014), (ŠÍN, 2017). Poplachový plán je vypracován na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; vyhláškou MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (SMETANA, KRATOCHVÍLOVÁ, 2010, s. 62). PRVNÍ STUPEŇ POPLACHU Je vyhlášen v případě, kdy MU ohrožuje jednotlivé osoby, dopravní prostředky osobní a nákladní, území do 500 m2 , objekt nebo jeho část, u kterého nesmí být podmínky složité pro zásah, nebo záchranné složky, kde není nutný jejich společný zásah koordinovat (ŠÍN, 2017). DRUHÝ STUPEŇ POPLACHU Vyhlášení druhého stupně nastává tehdy, je-li ohroženo nejvýše 100 osob, více než jeden objekt se ztíženými podmínkami pro zásah, prostředky hromadné dopravy, území do 10 000 m2 , nebo záchranné složky z kraje, kde se MU nachází a je potřeba je koordinovat velitelem zásahu (ŠÍN, 2017). TŘETÍ STUPEŇ POPLACHU Vyhlášení třetího stupně nastává v situaci, kdy MU ohrožuje více než 100, nanejvýš 1 000 osob, areál podniku nebo část obce, železniční soupravy, území do rozlohy 1 km2 , povodí řek, hromadná nehoda silniční nebo letecké dopravy, využití sil a prostředků z jiných krajů ku pomoci záchranným složkám (ŠÍN, 2017). 18 ČTVRTÝ STUPEŇ POPLACHU Neboli také zvláštní stupeň poplachu je určen pro případy, kdy je ohroženo více než 1 000 osob, celé obce a území s rozsahem nad 1 km2 , využití sil a prostředků z jiných krajů, případně pomoc ze zahraničí, společný zásah vyžaduje koordinaci velitele zásahu a štábu velitele, nebo je zapotřebí vedení na strategické úrovni. O vyhlášení zvláštního poplachu je informován hejtman kraje a starosta obce, která je MU dotčena a v neposlední řadě generální ředitelství (ŠÍN, 2017). Tabulka 1 Plošné pokrytí jednotkami požární ochrany Stupeň nebezpečí obce Počet jednotek JPO a doba jejich dojezdu I A 2 JPO do 7 minut a další 1 JPO do 10 minut B 1 JPO do 7 minut a další 2 JPO do 10 minut II A 2 JPO do 10 minut a další 1 JPO do 15 minut B 1 JPO do 10 minut a další 2 JPO do 15 minut III A 1 JPO do 10 minut a další 2 JPO do 15 minut A 2 JPO do 15 minut a další 1 JPO do 20 minut IV A 1 JPO do 15 minut a další 2 JPO do 20 minut B 1 JPO do 20 minut a další 2 JPO do 25 minut Zdroj: ŠÍN, 2017, s. 62 2.1 KOORDINACE SLOŽEK IZS Při provádění záchranných prací při MU je důležitá koordinace a spolupráce všech zasahujících složek. Koordinace složek IZS bývá řízena na taktické rovině v místě MU velitelem zásahu, který je velitelem jednotek požární ochrany. Vzhledem k charakteru zásahu je možným velitelem i zástupce jiné složky IZS, viz příloha A. Na rovině operační velí zásahu operační středisko z operačního a informačního střediska IZS a na strategické úrovni velí starosta obce s rozšířenou působnosti, hejtman, primátor, případně Ministerstvo vnitra a ostatní správní úřady. Pokud je událost rozsáhlejších rozměrů, je zřízen velitelem zásahu štáb velitele zásahu, k jednotlivým sektorům a úsekům jsou přiřazeni velitelé. Zřízený štáb je výkonným orgánem velitele zásahu a připravuje pro něj podklady k rozhodnutí. Organizace samotného štábu je tvořena z náčelníka štábu, který má odpovědnost za činnost štábu, styk s veřejností a zastupuje velitele zásahu v jeho nepřítomnosti. Dalším členem je osoba zodpovědná za spojení mezi zasahujícími jednotkami v místě zásahu mezi sebou a s operačním a informačním střediskem IZS. Osoba zodpovědná za materiální zabezpečení jednotek a evidenci výdajů spojených se zásahem a poskytování neodkladné péče postiženým MU je tzv. člen štábu pro týl. 19 Analýzu situace vypracovává člen pro analýzu a předává ji veliteli zásahu. Další člen zajišťuje nasazení sil a prostředků potřebných k plynulé záchranné akci, včetně jejich evidence. Přítomni jsou i zástupci složek IZS – velitelé nebo vedoucí složek. Ti předkládají štábu informace ze své složky a pomáhají s koordinací. Posledními členy jsou pomocníci – asistující hasiči nebo fyzické osoby, kteří pomáhají se zajištěním spojení s jednotkami a složkami za své členy štábu. Pokud není zřízen štáb, zastává velitel zásahu všechny jeho funkce (ŠÍN, 2017). 2.1.1 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Nevyžadují-li to typové činnosti jinak, přebírá HZS řízení zásahu a rozčleňuje místo na jednotlivé sektory vyhledávání a záchrany, vytváří nebezpečné zóny pro pohyb zachraňujících jednotek a dalších osob, stanovuje sektor zdravotnické složky a další stanoviště pro potřeby organizace zásahu. Při neočekávaně velkém počtu zraněných požádá operační a informační středisko o navýšení stupně poplachu. Nadále označuje místa, kde jsou zraněné osoby nebo oběti MU (nehrozí-li šíření účinků MU), třídí osoby metodou START, stanovuje a upřesňuje způsob ochrany v prostorách MU. Provádí zamezení dalšího šíření negativních účinků MU, zejména hasí požáry, zamezuje úniku nebezpečných látek, omezuje expozici nebezpečných látek na dotčené osoby a provádí jejich dekontaminaci. Organizuje dostupné síly k vyhledávání a jejich transport nebo doprovod. Zajišťuje osvětlení místa zásahu, zabezpečuje rádiové spojení se zúčastněnými složkami, provádí potřebné likvidační práce apod. (www.hzscr.cz, 2018). 2.1.2 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Po příjezdu na místo MU provádí policie na požádání velitele zásahu jistá opatření, pod které spadá uzavření prostoru zásahu a regulace dopravy v okolí. Evidenci osob postižených MU, kteří samovolně opouštějí uzavřený prostor, organizaci sil k pátrání po zraněných osobách ve velkých prostorech, pomoc třídícím skupinám s dokumentací (poloha zasažených osob apod.). Zajišťuje také pořádek v místě poskytování PNP, navrhuje a zajišťuje odsunové trasy do zdravotnických zařízení, zajišťuje a dohlíží na plochu přistání LZS, zajišťuje dohled nad prostorem určeným pro ukládání zemřelých, dohlíží na osobní věci a zavazadla zasažených osob, pořizuje dokumentaci místa MU a je-li potřeba, provádí po dohodě s vedoucím lékařem první pomoc u lehce zraněných osob kategorie III. (JAKUBCOVÁ, ŠUGÁR, 2013), (www.hzscr.cz, 2018). 20 Jestliže situace vyžaduje zásah policie proti pachateli, je nutné zajistit členům zbylých složek IZS a civilním osobám ochranu přesunutím do bezpečného prostoru a uzavření nebezpečného prostoru. Policie při zásahu používá dostupnou balistickou ochranu a jsou vyzbrojeni dlouhými zbraněmi. K zásahu je povolána zásahová jednotka a vyjednávací tým. Pokud to situace dovolí, je s útočníkem zahájeno vyjednávání, v opačném případě je útočník eliminován (www.hzscr.cz, 2018). Policie dle situace provádí vyšetřování k objasnění příčin, zjištění míry a prokázání zavinění cizích osob, zajišťuje svědky a kriminální stopy, jedná-li se o podezření ze spáchání trestného činu. Objasnění příčiny MU může být nadále využito k přijetí preventivních opatření. V závislosti na typu události je vyšetřování prováděno ve spolupráci s vyšetřovateli požáru HZS, drážní inspekcí, orgány veřejného zdraví apod. Přednostně jsou však prováděny ostatními složkami IZS úkony k záchraně lidských životů a zamezení bezprostředně hrozícího nebezpečí. Provádí identifikaci obětí (www.hzscr.cz, 2018). 2.1.3 ZDRAVOTNICKÁ SLOŽKA Během mimořádných událostí s hromadným postižením osob jsou postupy urgentní medicíny nahrazeny postupy medicíny katastrof. Členové ZZS se tedy nevěnují pouze konkrétnímu pacientovi od prvotního okamžiku až do předání nemocnici, nýbrž nejdříve všechny roztřídí a podle priorit třídění zajistí vitální funkce a transportují k definitivnímu ošetření do nemocnice. Specifické jsou jednoduché život zachraňující postupy, v případě zástavy oběhu se neprovádí nepřímá srdeční masáž. Díky tomuto postupu vzniká šance přežití co největšího počtu postižených osob s nejmenšími zdravotními následky (ŠTĚTINA, 2014). 2.1.3.1 PRVNÍ POSÁDKA NA MÍSTĚ MU V první řadě posádka určí odhadem rozsah MU, který je proveden co nejrychleji. Na základě tohoto odhadu provádí prvotní hlášení KZOS, kdy je uváděn typ události, přibližný odhad počtu zraněných, převládající typ poranění a bezpečnost pro zasahující. Standardně je prvotní hlášení sděleno pomocí metody METHANE. Je-li na základě prvotního hlášení znám rozsah události, je možné aktivovat odpovídající stupeň traumatologického plánu. Pokud nelze rozsah MU zjistit s ohledem na situaci, provádí vedoucí první skupiny průzkum s možnou spoluprací HZS (ŠTĚTINA, 2014). 21 Tabulka 2 Hlášení METHANE HLÁŠENÍ METHANE M Můj volací znak E Exaktní popis místa zásahu T Typ události – letecká nehoda, výbuch apod. H Hrozba nebezpečí – CBRN, zřícení, výbuchy apod. A Aktuální přístup k místu zásahu N Numerický odhad zdravotních ztrát E Emergentní služby na místě Zdroj: UHÝRKOVÁ, BÍLKOVÁ, 2016, s. 2 2.1.3.2 VEDOUCÍ ZDRAVOTNICKÉ SLOŽKY Stává se jím převážně záchranář první posádky na místě, může být však vystřídán jiným, zkušenějším záchranářem, lékařem (za předpokladu, že je již určen vedoucí lékař) nebo již určený pracovník ZZS pro řešení MU, za předpokladu, že je vyrozuměno KZOS. Vedoucí úzce spolupracuje s velitelem zásahu, vedoucím lékařem a vedoucím odsunu do doby, než je poslední zraněný odvezen. V první řadě posuzuje rizika a bezpečnost zasahujících členů ZZS, rozhoduje o umístění shromaždiště raněných s ohledem na bezpečnost a dostupnost třídících a odsunových jednotek, určuje vedoucího odsunu, řídí průzkum, třídění, ošetření a odsun, je odpovědný za komunikaci s KZOS a skrze něj se zdravotnickými zařízeními. Požaduje výpomoc HZS a PČR v úsecích s nedostatečným pokrytím složkami ZZS a to zejména při přinášení raněných, budování shromaždiště raněných, stavbě stanů a logistiky (BŘEČKA, 2018), (URBÁNEK, 2011). 2.1.3.3 VEDOUCÍ LÉKAŘ Stává se jím první lékař na místě MU. Je vedoucím stanoviště neodkladné péče (shromaždiště raněných), velí třídícím skupinám, je v kontaktu s VZS a VO. Provádí přetřídění raněných u vstupu do shromaždiště pomocí TIK, vede evidenci raněných, zajišťuje vitální funkce, stabilizuje a připravuje raněné k transportu. Shromažďuje materiální vybavení a transportní prostředky (BŘEČKA, 2018). 22 2.1.3.4 VEDOUCÍ ODSUNU Jedná se o záchranáře určeného VZS. Komunikuje s KZOS, VZS, VL a odsunovými posádkami. Dle určené priority odsunu VL zajistí ve spolupráci s KZOS transport raněných pomocí vhodného prostředku (RZP, RLP, LZS, DRNR apod.) do zdravotnického zařízení. Vede dokumentaci o transportu raněných (číselné označení TIK, čas odsunu, priorita, transportující prostředek a cílové zdravotní zařízení) a odtrhává části TIK určené pro ZZS, které po ukončení záchranných akcí předá VZS (BŘEČKA, 2018). 2.1.3.5 TŘÍDĚNÍ PACIENTŮ Umožňuje-li to situace, jsou tříděni pacienti přímo v terénu použitím třídící a identifikační karty. Pokud tomu situace z bezpečnostních, personálních důvodů či rozlohou MU nedovolí, jsou pacienti předtříděni pomocí metody START (ŠTĚTINA, 2014). TŘÍDICÍ A IDENTIFIKAČNÍ KARTA Třídění provádí standardně tým o třech členech, záchranář vyplňuje třídicí karty odshora dolů a vyžaduje jasnou odpověď lékaře ke každému bodu. Vyplněnou kartu umístí na pacienta, nejčastěji zavěšením kolem krku a umístí ji tak, aby byla dobře viditelná. Druhý záchranář zastavuje život ohrožující zevní krvácení pouze se základními pomůckami (škrtidla, cévní svorky apod.), provádí záklon hlavy u pacientů v bezdeší a pacienty s poruchou vědomí ukládá do zotavovací polohy. Čas strávený nad jedním pacientem by neměl přesáhnout 1–2 minuty (KLICPEROVÁ, MAŠEK, PROCHÁZKA, 2009), (ŠTĚTINA, 2014). 23 Obrázek 1 Třídicí a informační karta Zdroj: ŠTĚTINA, 2014, s. 311 Lékař vyšetří dále vědomí, frekvenci dýchání, oběh a stanoví stručnou pracovní diagnózu (páteř, končetiny, břicho, hlava apod.), určí stav zornic a lokalizuje závažné poranění, které je označeno do karty příslušnou značkou. Výsledkem je kategorie určená na základě prvotního třídění a následného přetřídění při delším pobytu na shromaždišti raněných. Na zadní straně se nachází léčebná opatření, infuzní terapie, léky, fixace, dekontaminace, poloha při ošetření a transportu, útržky ZZS a dopravce, viz obrázek 1. TIK nadále obsahuje ve vnitřní kapse doplňkovou papírovou kartu, která obsahuje osobní údaje o pacientovi, kontakt na příbuzné, popis místa nálezu a záznamový arch pro záznam hodnot vitálních funkcí s časovým údajem (ŠTĚTINA, 2014). KATEGORIE ZRANĚNÍ Nejčastěji se můžeme setkat s převahou mechanického postižení a s převahou termického postižení, které se od sebe liší kategorizací zranění a s prioritou odsunu. Méně často vyskytující se postižení jsou chemické poranění, biologické poranění a radiační poranění. U čistě termických úrazů na rozdíl od mechanických se priorita odsunu slučuje s prioritou ošetření, jelikož analgetizaci, intubaci a volumeterapii vyžaduje většina vážně poraněných před transportem, proto se kombinuje kategorie I. a II.a, I. a II.b. (MASÁR a kol., 2010), (ŠTĚTINA, 2014). 24 I. přednostní terapie (červená) – vyžaduje okamžité zajištění životních funkcí, kterým hrozí brzké selhání. Odpovídá NACA skóre 5 a ve spojení s intubací NACA6. Provádí se stabilizace vitálních funkcí (nikoli nepřímá srdeční masáž) jako zprůchodnění dýchacích cest, dostatečná ventilace, pokročilé stavění krvácení, drenáž hrudníku, analgetizace, zábrana podchlazení, volumeterapie apod. Příkladem indikace k přednostní terapii je přetlakový pneumotorax, kraniocerebrální poranění s poruchou vědomí, těžké zevní krvácení, porucha dechu způsobená úrazem atd. U termického poškození: inhalační trauma, hluboké popáleniny nad 5 % (dítě do 2 let), nad 10 % (děti do 10 let a dospělý nad 70 let), nad 15 % (děti nad 15 let), nad 20 % (dospělý), popáleniny s přidruženými poraněními a polytraumatem apod. (ŠTĚTINA, 2014). II.a přednostní transport (červeno-žlutá) – kategorie, u které by léčba pacienta na místě byla neúčinná a je tedy prioritou ho co nejdříve dostat do nemocničního zařízení na traumatologické oddělení po eventuálně jednoduchém provedeném výkonu na místě. Odpovídá NACA skóre 4. Jedná se zejména o úrazy břicha a hrudníku, poranění velkých cév, vnitřní krvácení, poranění páteře, otevřená poranění kloubů, otevřené zlomeniny apod., které jsou na místě neřešitelné. U termického poškození: transport probíhá po zajištění dýchacích cest, zajištění žilní linky a analgetizaci. Mezi nejčastější poranění patří inhalační trauma, závažné popáleniny s přidruženými poraněními a polytraumatem apod. (ŠTĚTINA, 2014). II.b transport k odložitelnému ošetření (žlutá) – skupina s neřešitelným poraněním na místě, ale možností odkladu. V prioritě transportu následuje společně s kategorií I. za kategorií II.a. Častými zraněními jsou popáleniny v rozsahu 15–30 % (dospělý), rozsáhlejší poranění měkkých tkání, komplikované zavřené zlomeniny, poranění kloubů, poranění oka apod. U termického poškození: transport proběhne po zajištění žilní linky a analgetizaci. Nejčastějším poraněním jsou hluboké popáleniny s rozsahem nad 5 % (děti do 2 let), nad 10 % (děti do 10 let a dospělý nad 70 let), nad 15 % (děti do 15 let), nad 20 % (dospělý) (ŠTĚTINA, 2014). 25 III. lehce ranění (zelená) – pacienti s méně závažnými poraněními jako uzavřené nekomplikované zlomeniny, popáleniny do 15 % (dospělý), lehké úrazy hlavy, poranění měkkých tkání v menším rozsahu, tržné rány, zhmožděniny apod. odpovídá NACA skóre 1 až 3, u takovýchto poranění je možná i laická první pomoc a svépomoc. S ošetřením čekají, dokud nejsou ošetřeni pacienti kategorie II.a a II.b. Transportováni jsou po všech předchozích kategoriích. U termického poškození: zranění čekají s ošetřením na pacienty I. kategorie a transportováni jsou po kategoriích II.a a II.b. Mezi nejčastější poranění patří povrchové popáleniny do 30 %, hluboké popáleniny s menším rozsahem, popáleniny menšího rozsahu obličeje, genitálu a končetin a ostatních míst (ŠTĚTINA, 2014). IV. mrtví (černá) – do této kategorie řadíme pacienty s náhlou zástavou srdečního oběhu, u kterých by v urgentní medicíně byla zahájena nepřímá srdeční masáž nebo pacienty již bez potřeby zdravotnické pomoci. Je třeba je však evidovat, identifikovat a umístit mimo shromaždiště zraněných. Odpovídá NACA skóre 7. U termického poškození: podáváme (nikoliv přednostně) silnou analgetizaci pacientům s rozsahem popálenin nad 90 % povrchu těla (ŠTĚTINA, 2014). TŘÍDICÍ METODA START Znemožňují-li podmínky lékařské třídění přímo v terénu, probíhá tzv. předtřídění metodou START, kterou provádějí adekvátně vybavení nelékařští pracovníci, příslušníci složek HZS, případně PČR. Toto třídění určuje, v jakém pořadí budou postiženi vynášeni k lékařskému třídění u vstupu na shromaždiště raněných. K tomuto třídění se uchylujeme, jestliže jsou pacienti v nebezpečné, nepřístupné (požár, padající trosky, CBRN apod.) nebo nedostupné (podzemí, skály, svahy apod.) oblasti, nelze zasahovat bez speciálního vybavení či výcviku, jednotlivé pacienty hledají ostatní členové IZS, nebo je značný nepoměr mezi počtem zraněných a týmy ZZS. Pomůckou pro odlišení zraněných jsou reflexní pásky různých barev, kdy každá barva odpovídá prioritě přesunu (ŠTĚTINA, 2014). Základem pro správné třídění metodou START je umět správně palpaci arteria radialis (palcová tepna), respektive arteria karotis (krkavice), kontrolu kapilárního návratu na nehtovém lůžku, uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy, uložení do zotavovací polohy, zástavu tepenného krvácení. Na základě těchto vyšetření vyhodnotit stav vitálních funkcí pacienta, kdy jako nedostatečné hodnoty bereme dýchání 26 u dospělého pod 10 nebo nad 30/min., u dítěte do 8 let pod 15 nebo nad 40/min., u dítěte do 1 roku pod 20 nebo nad 50/min., nedostatečný krevní oběh, kdy nenahmatáme pulz, nebo nedochází do 2 sekund ke kapilárnímu návratu po stlačení nehtového lůžka, viz obrázek 2 (ŠTĚTINA, 2014). Obrázek 2 Třídicí metoda START Zdroj: ŠÍN, 2017, s. 140 Třídicí pracovníci nejdříve hlasitě a opakovaně vyzvou zraněné, aby se dostavili na vyznačené místo mimo zónu nebezpečí. Ti, co výzvě vyhoví, jsou označeni třetí prioritou (zelenou), jsou soběstační. U zbylých pacientů nejdříve zhodnotíme stav vědomí. Jestliže nereaguje na oslovení a nedýchá ani po zprůchodnění dýchacích cest, je označen jako mrtvý (černá) a je zanechán na místě. Zraněný, který nereaguje, ale dýchá, dýchá nedostatečně nebo reaguje na oslovení, ale selhává mu krevní oběh, je označen první prioritou (červená) a je odnášen z místa nebezpečí. Pacient, který reaguje, dýchá dostatečně, oběhově je stabilní a není pouze schopen samostatného pohybu, dostává označení druhé priority (žlutá) a je mu z místa nebezpečí dopomoženo po přesunu zraněných s první prioritou (ŠTĚTINA, 2014). 27 2.1.3.6 SHROMAŽDIŠTĚ RANĚNÝCH Shromaždiště je zřízeno u všech MU s vyšším počtem zraněných za předpokladu, že není dostatek prostředků k okamžitému transportu do zdravotnického zařízení. Do zřízeného plnohodnotného shromaždiště jsou umisťováni vytřídění či předtřídění zranění dle priorit TIK. Následně jsou zde prováděny urgentní neodkladné úkony zajišťující vitální funkce pacientů a stabilizaci jejich stavu před transportem. Jestliže naopak disponujeme dostatkem transportních prostředků, je zřízeno zjednodušené shromaždiště, které slouží k nutnému ošetření a následnému odsunu (ŠTĚTINA, 2014). ČLENĚNÍ SHROMAŽDIŠTĚ Prostor je rozdělen na dílčí sektory, kdy označení každého sektoru odpovídá prioritě TIK. V sektoru I. jsou ošetřeni zranění s veškerým dostupným vybavením a následně jsou umístěni co nejblíže k odsunovému stanovišti. Do sektoru II. jsou umístěni pacienti k přednostnímu transportu, pacienti s prioritou II.a jsou umisťováni nejblíže k odsunovému stanovišti a za nimi je hned priorita II.b. Sektor III. obsahuje pacienty s odložitelnými zraněními. Sektor IV. je umístěn mimo obvaziště s ohledem na psychiku ostatních a střežen PČR (ŠTĚTINA, 2014). Do prostoru běžně vede pouze jeden vstup a to za předpokladu, že jsou zranění již lékařsky roztříděni v terénu. Pokud ovšem jsou pacienti pouze předtříděni pomocí metody START, bývá zpravidla zřízeno více barevně označených vstupů a to do každého sektoru zvlášť, neboť je zapotřebí, aby před vstupem byli ještě lékařsky přetříděni pomocí TIK a zároveň nedocházelo k prodlevě z čekání u akutně zraněných pacientů. Po lékařském přetřídění jsou pacienti dle určené priority uloženi do patřičného sektoru (ŠTĚTINA, 2014). 28 2.1.3.7 STANOVIŠTĚ ODSUNU Podle požadavků na TIK a se spoluprací KZOS organizuje vedoucí odsunu směřování pacientů do jednotlivých zdravotnických zařízení, nejlépe již k definitivnímu ošetření na specializované pracoviště a to tak, aby nedošlo k zahlcení u vstupu. Samotný odsun je zahájen na pokyn vedoucího lékaře zásahu, který rozhodne, jestli je možné uvolnit ošetřující posádku k transportu. Vedoucí odsunu eviduje všechny odsunuté pacienty s pomocí útržků TIK do evidenčního formuláře s identifikačním číslem pacienta (číslo TIK), časem odsunu, závažnosti podle NACA, číslo odsunového prostředku a cílové zdravotnické zařízení (ŠTĚTINA, 2014). Přednostně jsou transportováni pacienti s označením II.a posádkami RZP. Následuje odsun kategorií I. a II.a posádkami LZS, RLP (teprve tehdy, je-li možné uvolnit lékaře, což zpravidla bývá po stabilizaci vitálních funkcí všech pacientů kategorie I.). Dále v pořadí odsunu jsou transportováni v kombinaci kategorie I. posádkami LZS, RLP a II.b posádkami RZP (dle dostupné transportní kapacity). Souběžně nebo jako poslední jsou dispozičními posádkami RZP, DRNR či jiným hromadným prostředkem transportováni zranění třídy III. Kategorii IV. ZZS neodsunuje, dojde-li však během transportu k úmrtí, je pacient vyložen v patologickém ústavu (ŠTĚTINA, 2014). 29 3 KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ OPERAČNÍ STŘEDISKO Operační středisko funguje ve dvou režimech, v prvním paralelním režimu se dispečink skládá z několika operátorů, kteří pracují za standardních podmínek samostatně. V některých případech se stává, že dochází ke kumulaci několika komplikovanějších událostí u jednoho operátora a je přetížen. V tom případě předává operátor část činností dalšímu operátorovi a pracují v tzv. vynuceném sériovém režimu. Plnohodnotný sériový režim, kdy je zapojeno KZOS, je typický pro MU s HPO. Tento stav vyžaduje mobilizaci všech dostupných zdrojů. Jelikož okamžité posílení KZOS zaměstnanci mimo službu je nereálné, patří komunikace mezi členy k nejdůležitějším aspektům racionální týmové spolupráce. Je proto vhodné nacvičovat a dodržovat koncepty krizového řízení. Principy se soustředí na optimalizaci výkonu jednotlivce umožňující maximalizaci výkonu týmu jako celku. Nezastupitelnou roli zastává vedoucí týmu, který stanoví priority úkolů a rozdělí je na životně důležité, naléhavé a s možností odkladu. Zároveň zajistí rovnoměrnou zátěž mezi dostupné zaměstnance KZOS a sleduje jejich plnění a průběžně tvoří analýzu situace a zpětnou vazbu. Součástí zpětné vazby je i kontrola kvality a to včetně vyhodnocování rizik, chyb a snahy se jim nadále vyvarovat. Vedle toho musí také zajistit, aby KZOS mohlo fungovat na úrovni běžného režimu alespoň v omezeném rozsahu (FRANĚK, 2008), (TAKÁČOVÁ, BRUKKEROVÁ KNEZOVIĆ, 2011), (ŠÍN, 2017). 3.1 ROZPOZNÁNÍ MIMOŘÁDNÉ SITUACE S HROMADNÝM POSTIŽENÍM OSOB Místo mimořádné události s hromadným postižením osob, místo, kam je obvykle pro povahu nebo rozsah události nutné vyslat k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče 5 a více výjezdových skupin současně, nebo místo, kde se nachází více než 15 osob postižených na zdraví (ČESKO, 2012). Prvním krokem je správná identifikace, pokud oznamovatel poskytne dostatek věrohodných informací, lze analyzovat MU s HPO vcelku snadno. Oznámí-li událost například zaměstnanec dopravce stroje, kterému se stala nehoda, lze předpokládat, že podané informace o charakteru události a počtu zraněných budou spolehlivé. Situace není však vždy zcela zřejmá, především díky získání nepřesných nebo těžce uvěřitelných až matoucích informací, kdy operátor nerozezná MU s HPO. 30 Nedůvěru ve věrohodnost oznámení může mít i to, že se jedná pouze o jednoho oznamovatele. Ne vždy však jsou události oznamované více oznamovateli. Příkladem může být největší letecká katastrofa u nás, v pražském Suchdole roku 1975, kdy pád letadla nepřežilo 68 cestujících. Událost nahlásila díky mlze pouze jedna oznamovatelka a informace jí podané nebyly přitom dvakrát věrohodné. Klíčový význam v potvrzení a identifikace MU HPO má prvotní hlášení výjezdové skupiny z místa události. Ani to však vždy nevede k odhalení MU, proto je záhodno sledovat podobenství jednotlivých událostí v okolí a být i v kontaktu s příjmovými odděleními nemocnic, kdy je potřeba si dát podobné události do souvislosti, což vyžaduje neustálou pozornost a udržení si situačního povědomí. Tato fáze se nazývá období nejistoty (KRCHOV, 2015), (ŠÍN, 2017). Obrázek 3 Letecká nehoda u Suchdola Zdroj: www.pozary.cz, 2018 Po potvrzení MU je třeba vyslat přiměřené množství sil a prostředků, s ohledem na zajištění běžného provozu ZZS. KZOS zajistí provoz zvýšením dostupných kapacit přesunutím části požadavků na jiné služby, urychlením rozpracovaných případů, odložením sekundárních transportů, žádostí o spolupráci smluvených dopravců, svoláním zaměstnanců v domácí pohotovosti a mimo službu a také vnějších zdrojů (okolní ZZS a LZS) k řešení MU nebo jako náhradu za vlastní posádky. Zapotřebí je také ověřit, jestli jsou vyrozuměny ostatní složky IZS, zjistit volnou kapacitu pro příjem většího počtu zraněných ve zdravotnických zařízeních a vyhlášení odpovídajícího stupně 31 traumatologického plánu. Pokud je událost většího rozsahu, je třeba uvědomit i orgány státní správy a samosprávy (ŠÍN, 2017), (ŠTĚTINA, 2014). 3.2 TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN Traumatologický plán je zpracováván ZZS pro potřebu řešení vzniku velkého počtu zraněných a poskytnutí zdravotnické pomoci. Cílem plánu je rychlý transport z místa MU do zdravotnického zařízení a konkretizaci opatření a činností ZZS v rámci kvalitní, komplexní a rychle poskytnuté PNP (JELEN, 2008), (SMETANA, KRATOCHVÍLOVÁ, 2010). Plán je tvořen na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů; vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (SMETANA, KRATOCHVÍLOVÁ, 2010, s. 77). PRVNÍ STUPEŇ Vyhlašuje KZOS, jestliže počet postižených obětí na zdraví je maximálně 5, z toho alespoň 1 až 3 osoby jsou zraněny těžce s NACA skóre 4 a výše, k likvidaci zdravotních následků HPO jsou nasazeny síly a prostředky z více výjezdových základen ZZS, bez nutnosti záloh, pacienti jsou směřováni do traumacenter v oblasti a pacienti s méně závažným zraněním jsou směřováni na urgentní příjem do nejbližšího zdravotnického zařízení, společná koordinace složek IZS velitelem zásahu není nutná (ŠTĚTINA, 2014). DRUHÝ STUPEŇ Vyhlásí KZOS v případě, kdy dojde k újmě na zdraví maximálně 50 osob, likvidace zdravotních následků HPO vyžaduje nasazení sil a prostředků z více výjezdových základen ZZS s výjimečným povoláním záloh. Pacienti jsou směřováni do traumacenter v oblasti, méně zranění pacienti jsou sváženi na urgentní příjem do několika nejbližších zdravotnických zařízení. Koordinace společného zásahu IZS velitelem zásahu je zapotřebí (ŠTĚTINA, 2014). TŘETÍ STUPEŇ K vyhlášení třetího stupně dochází, jestliže při MU dojde k postižení zdraví u více než 100 osob, k likvidaci zdravotních následků HPO je zapotřebí všech dostupných sil, 32 prostředků a záloh kraje. Pacienti jsou směřováni na traumacentra a urgentní příjmy všech zdravotnických zařízení v kraji, je nutná koordinace složek IZS velitelem zásahu (ŠTĚTINA, 2014). ČTVRTÝ STUPEŇ Vyhlašuje KZOS v případě, kdy počet zraněných převyšuje 100 osob, k likvidaci zdravotních následků HPO jsou vyžadovány všechny dostupné síly, prostředky a zálohy kraje s materiální a personální dopomocí okolních krajů. Pacienti jsou směřováni na traumacentra a urgentní příjmy kraje i okolních krajů, koordinace složek IZS probíhá zároveň i na strategické úrovni, pokud koordinaci řídí starosta s rozšířenou působností, hejtman, krizový štáb, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zdravotnictví (ŠTĚTINA, 2014). 3.3 KOMUNIKACE Prioritní komunikací se zdravotnickou složkou je spojení s vedoucím zdravotnické složky a vedoucím odsunu. Obsah těchto informací je esenciální pro operační řízení KZOS a předávání informací dále. Komunikace mezi složkami IZS a operačním střediskem je zajištěna pomocí systému rádiového spojení PEGAS. Zde platí pravidlo dodržení rádiové kázně a minimalizace komunikace pouze na nezbytné informace, viz příloha B. Na druhou stranu spojení mezi KZOS s jednotlivými organizacemi, převážně zdravotnickými zařízeními a provozovateli dopravních služeb není nijak uzpůsobena a bývá nejčastěji řešena pomocí mobilních telefonů. Veřejné sítě bývají často přetíženy voláním osob z místa události a často dochází k výpadkům sítí, proto zachování spojení je často problémové. Alternativou se jeví mobilní řídicí stanoviště, s jejichž pomocí lze pokrýt záchranné práce. Pro zbudování sítě je však potřeba dostatek času a mít v pohotovosti dostatek pracovníků s technickými prostředky. Má-li tedy být efektivně použito, musí být aktivováno s prvotním sledem zasahujících jednotek. V opačném případě je spíše kontraproduktivní (ŠÍN, 2017). 33 4 ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ Příjem většího množství pacientů vyžaduje jednotné kontaktní místo v nemocnici pro ohlášení MU, tzv. dispečink urgentních příjmů, ze kterého je možné spustit odpovídající traumatologický plán. Během příjmu zdravotnický třídicí tým v koordinaci činností provádí přetřídění v čele s vedoucím lékařem příjmu u vstupu do nemocnice (často oddělených a barevně označených podle závažnosti), viz příloha D. (MASÁR a kol., 2010), (ŠTĚTINA, 2014). Včasným vyhlášením traumatologického plánu je zajištěna adekvátní příprava nemocnice na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Samotný dokument podrobně popisuje změny organizace práce a činností nemocnice a určuje detailní úkoly celku i jednotlivce v rámci konkrétního pracoviště. Pro každé zdravotní zařízení je zapotřebí vytvořit vlastní ojedinělý plán, který zohledňuje reálné možnosti daného zařízení – průchodnost u vstupu, reálný počet pacientů (přetřídění a definitivní ošetření) za určitý čas (ŠTĚTINA, 2014). Traumatologický plán je tvořen na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 401/2006 Sb.; vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (SMETANA, KRATOCHVÍLOVÁ, 2010, s. 81). Na spuštění konkrétního stupně plánu mají vliv informace o celkovém počtu raněných směřovaných do zdravotnického zařízení a nejčastější typ postižení – mechanické, hromadná intoxikace, infekce, vysoce virulentní nákazy, pandemie, posttraumatická psychická postižení, teroristický útok (CBRN) apod. (ŠTĚTINA, 2014). Nemocnice v režimu trauma plánu přechází do zvláštního stavu, kdy zastavuje běžné činnosti s odklonem na jiné, MU nedotčené zdravotnické zařízení, uvolňují lůžka pro přísun nových pacientů, plánované výkony se nezahajují a již započaté se dokončují. Je vyhlášen zákaz návštěv, značí se přístupové trasy již od vrátnice, uzamykají se vedlejší vchody nemocnice, zřizují se čekárny pro zraněné. Jsou zřizovány jednotlivé týmy 34 s barevnými rozlišovacími vestami s jasným označením pozice a odbornosti. Za tvorbu a znovuobnovení těchto týmů zodpovídá náměstek ředitele (ŠTĚTINA, 2014). 4.1 TŘÍDĚNÍ PACIENTŮ KATEGORIE I., II. Příjmové místo vyžadující mít veškeré materiální vybavení pro zajištění vitálních funkcí a prostory pro hromadný příjem pacientů s NACA skóre 4 až 6 během první hodiny záchranných operací, jejichž stav dle lékařského přednemocničního třídění vyžaduje intenzivní či resuscitační péči a u nichž je operační zákrok neodkladný. (ŠTĚTINA, 2014). Třídicí tým ve složení – vedoucí lékař urgentního příjmu, staniční sestra urgentního příjmu, vedoucí traumatolog či jiný intenzivista (dle typu události) třídí pacienty u vstupu. Ku pomoci jsou jim konziliáři z jednotlivých oborů, s kterými se radí a určují správnou diagnózu. Stálým konziliářem je radiolog, který provádí vstupní sonografické vyšetření. Ve stejném prostoru se nacházejí evidenčně identifikační týmy, které zajišťují evidenci a identifikaci nově příchozích pacientů (pomocí TIK). Pokud to stav pacientů dovolí a nezbrzdí to další ošetření pacienta, snaží se získat od pacienta maximum informací k jeho identifikaci. Pacienti kategorie III., kteří jsou zde nedopatřením, jsou předáni transportním týmům NLZP ve složení – sestra (záchranář) a jsou ihned směřováni do prostor vyhrazených kategorii III. Zranění kategorie II.b jsou předáni lékařským transportním týmům ve složení – chirurg či jiný intenzivista (dle typu události), sestra (záchranář) a směřují pacienty k dalšímu vyšetření, či rovnou k observaci na cílové oddělení. Pacienti kategorie I a II.a jsou transportováni pomocí traumatýmů ve složení – anesteziolog, dva traumatologové či chirurgové (dle typu události), anesteziologická sestra (záchranář), traumatologická sestra (záchranář). Dle charakteru poranění jsou týmy doplněny o konziliáře čekající u vstupu (neurolog, neurochirurg, radiolog, ortoped, čelistní chirurg, pediatr, urolog, plastický chirurg, popáleninový či jiný intenzivista), kteří se podle potřeby přidávají k traumatýmům. Traumatýmy jsou po celou dobu s pacientem, kdy zpočátku celý tým dle potřeb doprovodí pacienta na zobrazovací metody, či rovnou k ošetření na zákrokovém sálku. Odtud dle stavu pacienta dále směřují rovnou na operační sál. Tehdy se traumatým rozpadá a zůstává pouze traumatolog (operatér), anesteziolog. Alternativou je směřování 35 na oddělení ARO a to v případě, kdy se čeká na uvolnění kapacit na operačním sále. V tomto případě zůstává pouze část týmu ARO. Další variantou je převezení na oddělení JIP a následně na operační sál po uvolnění kapacit. V tomto případě zůstává pouze chirurgická část týmu. A další možné varianty. Zbylí členové rozpadlého týmu se vrací ke vstupu a vytváří nový trauma tým po doplnění chybějících členů. Tímto způsobem je zajištěna plná návaznost péče bez zbytečného předávání poznatků o stavu pacienta, které by jinak zpomalily odsun ostatních zraněných (HAŠTO, VOJTOVÁ, 2012), (ŠTĚTINA, 2014). KATEGORIE III. Požadavkem na příjmové místo jsou dostatečně velké prostory vybavené lehátky, židlemi, přikrývkami, obvazovým materiálem, fixačními prostředky a analgetiky. Tyto prostory musí pojmout nápor pacientů dopravených posádkami RZP, DRNR a samostatně příchozích (ŠTĚTINA, 2014). Třídicí tým – chirurg, chirurgická sestra či intenzivista a všeobecná sestra (dle typu události). Ve stejném prostoru se nachází evidenčně identifikační týmy, které zajišťují evidenci a maximální možnou identifikaci pacienta, za předpokladu že to jeho stav dovolí a nedochází ke zpoždění při ošetření pacienta. Třídicí tým předá po přetřídění závažné či zhoršující se stavy pacientů malým lékařským transportním týmům ve složení – lékař, záchranář (sestra). Tyto týmy transportují pacienty do prostor urgentního příjmu pro kategorii II.a. Posléze po uvolnění diagnostických pracovišť a ošetřovacích kapacit skupinami I., II.a, II.b zajistí transport u zbylých pacientů kategorie III. k definitivnímu ošetření. U čekajících pacientů III. priority provádějí základní ošetření lékařské ošetřující týmy ve složení – lékař, sestra a nelékařské ošetřující týmy ve složení – záchranáři (sestry). Kontinuálně je zajištěn stálý odborný dohled klinickými psychology a v případě potřeby u pacientů s projevy psychické poruchy psychiatry (MASÁR a kol., 2010), (ŠTĚTINA, 2014). 36 5 METODOLOGIE PRŮZKUMU Průzkumný problém: Úroveň teoretických znalostí členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob. CÍLE PRŮZKUMU Hlavní cíl: Zjistit rozsah teoretických znalostí členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby s ohledem na pracovní pozici a rozsah praxe. Průzkumná otázka č. 1: Zjistit základní informace o respondentech. Průzkumná otázka č. 2: Mají respondenti znalosti o možnostech obsazení vedoucích pozic v rámci krizového managementu mimořádných událostí? Průzkumná otázka č. 3: Mají členové výjezdových skupin znalosti o kompetencích k činnostem prováděným vedoucími pracovníky při mimořádné události? Průzkumná otázka č. 4: Jsou respondenti teoreticky připraveni ve třídění raněných v rámci medicíny katastrof? Průzkumná otázka č. 5: Znají členové výjezdových skupin doporučené postupy při řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob? METODA PRŮZKUMU Data byla získána kvantitativní metodou anonymním online dotazníkem služby www.survio.com. Dotazník se skládá z 19 uzavřených otázek, které jsou rozděleny do pěti částí. První část je složena z identifikačních otázek – otázka č. 1-3, které nám přiblíží základní informace o respondentech. Druhá část se otázkami č. 8-10 zaměřuje na povědomí o možnosti obsazování pozic vedoucích pracovníků při mimořádné události v místě zásahu. Třetí část je zaměřena na kompetence vedoucích pracovníků v otázkách č. 17 a 18. Čtvrtou částí je dotazník zaměřený na teoretickou připravenost respondentů v problematice třídění raněných v rámci medicíny katastrof, týká se to otázek č. 12-16. Poslední pátá část otázkami č. 4-7, 11 a 19 monitoruje znalost doporučených postupů v řešení mimořádných událostí. 37 6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU Identifikační otázka č. 1: Jaká je Vaše pracovní pozice? a) Inspektor provozu b) Lékař c) Záchranář d) Řidič Tabulka 3 Pracovní pozice Otázka č. 1 Počet respondentů Podíl a) 1 1,64 % b) 8 13,11 % c) 35 57,38 % d) 17 27,87 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 1 Pracovní pozice Zdroj: Autor práce, 2018 Ze všech dotázaných respondentů se zodpovídal 1 inspektor provozu (1,6 %), 8 lékařů (13,1 %), na pozici záchranář 35 členů (57,4 %), což odpovídá nadpoloviční většině. Což vzhledem ke složení týmů výjezdových skupin bylo předpokládáno. Zúčastněno bylo též 17 řidičů RZP (27,9 %). 1,64 % 13,11 % 57,38 % 27,87 % Inspektor provozu Lékař Záchranář Řidič 38 Identifikační otázka č. 2: Délka trvání pracovního poměru u zdravotnické záchranné služby. a) Do 2 let b) 2-5 let c) 5-10 let d) 10 let a více Tabulka 4 Délka trvání pracovního poměru Otázka č. 2 Počet respondentů Podíl a) 10 16,39 % b) 15 24,59 % c) 14 22,95 % d) 22 36,07 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 2 Délka trvání pracovního poměru Zdroj: Autor práce, 2018 Respondentů v pracovním poměru na zdravotnické záchranné službě do 2 let je 10 tázaných (16,4 %), 15 respondentů (24,6 %) pracuje od 2 do 5 let. V rozmezí 5 až 10 let pracuje na zdravotnické záchranné službě 14 respondentů (23 %). V pracovním poměru déle než 10 let je 22 tázaných (36,1 %). 16,39 % 24,59 % 22, 95% 36,07 % Do 2 let 2-5 let 5-10 let 10 let a více 39 Identifikační otázka č. 3: Zasahoval/a jste již u události s hromadným postižením osob? a) Ano b) Ne c) Absolvoval/a jsem pouze cvičení Tabulka 5 Zkušenost s hromadným postižením osob Otázka č. 3 Počet respondentů Podíl a) 18 29,51 % b) 6 9,84 % c) 37 60,66 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 3 Zkušenost s hromadným postižením osob Zdroj: Autor práce, 2018 Z výše uvedeného grafu je patrné, že téměř tři čtvrtiny tázaných nebyli účastni reálného zásahu s hromadným postižením zdraví. Přesněji 18 respondentů (29,5 %) se v minulosti již někdy účastnili. Žádnou zkušenost, byť i s nácvikem, má 6 tázaných (9,8 %). Naprostá většina (37 respondentů, 60,7 %) se zúčastnila cvičení na danou problematiku. 29,51 % 9,84 % 60,66 % Ano Ne Absolvoval/a jsem pouze cvičení 40 Otázka č. 4: Dle vyhlášky č. 240/2012 Sb. je mimořádná událost s hromadným postižením osob definována při počtu zraněných přesahující. a) 5 zraněných b) 10 zraněných c) 15 zraněných d) 30 zraněných Tabulka 6 Znalost vyhlášky č. 240/2012 Sb. Otázka č. 4 Počet respondentů Podíl a) 21 34,43 % b) 15 24,59 % c) 25 40, 98 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 4 Znalost vyhlášky č. 240/2012 Sb. Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď 15 zraněných zvolilo 25 tázaných (24,6 %). Celých 21 respondentů (34,4 %) uvedlo, že vyhláška je definována počtem 5 zraněných. Odpověď 10 zraněných zvolilo 15 respondentů (24,6 %). Odpověď 30 zraněných nezvolil žádný respondent. 34,43 % 24,59 % 40, 98 % 5 zraněných 10 zraněných 15 zraněných 30 zraněných 41 Otázka č. 5: Traumatologický plán zdravotnické záchranné služby lze aktivovat. a) Ve dvou stupních b) Ve třech stupních c) Ve čtyřech stupních d) V pěti stupních Tabulka 7 Znalost aktivace traumatologického plánu Otázka č. 5 Počet respondentů Podíl a) 3 4,92 % b) 33 54,10 % c) 25 40,98 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 5 Znalost aktivace traumatologického plánu Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď ve čtyřech stupních zvolilo 25 tázaných (41 %). Nejčetnější, avšak nesprávnou odpověď ve třech stupních zvolilo 33 respondentů (54,1 %). Z celkového počtu všech tázaných 3 respondenti (4,9 %) uvedli jako správnou možnost ve dvou stupních. Poslední odpověď v pěti stupních nezvolil žádný respondent. 4,92 % 54,10 % 40,98 % Ve dvou stupních Ve třech stupních Ve čtyřech stupních V pěti stupních 42 Otázka č. 6: Prvotní situační hlášení z místa událostí se provádí metodou. a) JUMPSTART b) MATRA c) MEES d) METHANE Tabulka 8 Odpovědi na otázku k metodě prvotního hlášení Otázka č. 6 Počet respondentů Podíl a) 1 1,64 % b) 2 3,28 % c) 4 6,56 % d) 54 88,52 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 6 Odpovědi na otázku k metodě prvotního hlášení Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď METHANE uvedlo více jak tři čtvrtě tázaných, přesně 54 tázaných (88,5 %). Hodnotící metodu MEES uvedli 4 respondenti (6,6 %), metodu MATRA uvedli 2 respondenti (3,3 %). Jediný respondent (1,6 %) uvedl jako správnou metodu třídění JUMPSTART. 1,64 % 3,28 % 6,56 % 88,52 % JUMPSTART MATRA MEES METHANE 43 Otázka č. 7: Prvotní situační hlášení podá první posádka na místě události. a) Po důkladném průzkumu b) Po konzultaci s ostatními složkami c) Po příjezdu d) Situační hlášení nepodávají posádky ZZS Tabulka 9 Odpovědi na otázku o podání prvotního hlášení Otázka č. 7 Počet respondentů Podíl a) 9 14,75 % b) 3 4,92 % c) 49 80,33% d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 7 Odpovědi na otázku o podání prvotního hlášení Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď po příjezdu uvedlo 49 respondentů (80,3 %). Po důkladném průzkumu by podalo prvotní hlášení 9 respondentů (14,8 %). Po konzultaci s ostatními složkami se rozhodli 3 tázaní (4,9 %). Možnost, že situační hlášení posádky ZZS nepodávají, respondenti zavrhli. 14,75 % 4,92 % 80,33 % Po důkladném průzkumu Po konzultaci s ostatními složkami Po příjezdu Situační hlášení nepodávají posádky ZZS 44 Otázka č. 8: Vedoucí složkou IZS zásahu na místě je. a) HZS b) PČR c) ZZS d) První složka na místě e) Podle typu události Tabulka 10 Odpovědi na otázku o stanovení velicí složky Otázka č. 8 Počet respondentů Podíl a) 35 57,38 % b) 0 0 % c) 0 0 % d) 0 0 % e) 26 42,62 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 8 Odpovědi na otázku o stanovení velicí složky Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď podle typu události uvedlo 26 tázaných (42,6 %). Nejvíce však a to sice nesprávnou odpověď HZS uvedlo 35 respondentů (57,4 %). PČR, ZZS a první složku na místě neuvedl žádný respondent. 57,38 % 42,62 % HZS PČR ZZS První složka na místě Podle typu události 45 Otázka č. 9: Vedoucího zdravotnické složky definitivně určuje. a) Krajské zdravotnické operační středisko b) První lékař na místě c) Ředitelství krajské ZZS d) Velitel zásahu Tabulka 11 Odpovědi na otázku o definitivním určení vedoucího zdravotnické složky Otázka č. 9 Počet respondentů Podíl a) 42 68,85 % b) 18 29,51 % c) 0 0 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 9 Odpovědi na otázku o definitivním určení vedoucího zdravotnické složky Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď krajské operační středisko uvedlo 42 respondentů (68,9 %). Prvního lékaře na místě vybralo jako správnou variantu 18 tázaných (29,5 %). Ředitelství krajské ZZS ani velitele zásahu neuvedl žádný tázající. 68,85 % 29,51 % Krajské zdravotnické operační středisko První lékař na místě Ředitelství krajské ZZS Velitel zásahu 46 Otázka č. 10: Velitelem stanoviště PNP je. a) Lékař b) NLZP c) Kterýkoliv člen ZZS na místě určený krajským zdravotnickým operačním střediskem Tabulka 12 Odpovědi na otázku o stanovení velitele stanoviště PNP Otázka č. 10 Počet respondentů Podíl a) 9 14,75 % b) 3 4,92 % c) 49 80,33 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 10 Odpovědi na otázku o stanovení velitele stanoviště PNP Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď lékař uvedlo všech 61 dotázaných (100 %). 100 % Lékař NLZP Kterýkoliv člen ZZS na místě určený krajským zdravotnickým operačním střediskem Velitel zásahu 47 Otázka č. 11: Prioritní kritérium pro zřízení stanoviště PNP je. a) Bezpečná vzdálenost b) Dostatečně velká plocha c) Dostupnost k transportujícím složkám d) Nejkratší vzdálenost od místa události Tabulka 13 Znalost prioritního kritéria ke zřízení stanoviště PNP Otázka č. 11 Počet respondentů Podíl a) 53 86,89 % b) 0 0 % c) 5 8,20 % d) 3 4,92 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 11 Znalost prioritního kritéria ke zřízení stanoviště PNP Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď bezpečná vzdálenost uvedlo 53 respondentů (86,9 %). Dostupnost k transportujícím složkám zvolilo 5 tázaných (8,2 %). Pouze 3 respondenti (4,9 %) uvedli jako prioritní kritérium nejkratší vzdálenost od místa zásahu. Dostatečně velkou plochu nezvolil jako hlavní kritérium žádný respondent. 86,89 % 8,20 % 4,92 % Bezpečná vzdálenost Dostatečně velká plocha Dostupnost k transportujícím složkám Nejkratší vzdálenost od místa události 48 Otázka č. 12: Metodou START provádí třídění a) NLZP b) Vyškolení hasiči c) Vyškolení policisté d) Všechny varianty jsou správné Tabulka 14 Znalost kompetentních osob třídicí metodou START Otázka č. 12 Počet respondentů Podíl a) 0 0 % b) 3 4,92 % c) 0 0 % d) 58 95,08 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 12 Znalost kompetentních osob třídicí metodou START Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď všechny varianty jsou správné, uvedla drtivá většina v počtu 58 respondentů (95,1 %). Pouze 3 respondenti uvedli jako správnou odpověď vyškolené hasiče. NLZP ani vyškolené policisty neuvedl žádný respondent. 4,92 % 95,08 % NLZP Vyškolení hasiči Vyškolení policisté Všechny varianty jsou správné 49 Otázka č. 13: Při třídění metodou START se nezohledňuje. a) Dechová frekvence b) Bolest c) Kapilární plnění d) Krvácení Tabulka 15 Znalost třídicí metody START Otázka č. 13 Počet respondentů Podíl a) 0 0 % b) 59 96,72 % c) 2 3,28 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 13 Znalost třídicí metody START Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď bolest zvolili téměř všichni dotázaní, konkrétně 58 respondentů (96,7 %). Kapilární plnění zvolili jako správnou variantu 2 respondenti (3,3 %). Možnost dechová frekvence a krvácení neudal žádný tázaný. 96,72 % 3,28 % Dechová frekvence Bolest Kapilární plnění Krvácení 50 Otázka č. 14: Identifikační a třídicí karta se vypisuje. a) Je-li na místě dostatek výjezdových skupin s lékařem b) Na základě určení velitele zásahu c) Vždy Tabulka 16 Odpovědi na otázku o kritériích k vypsání Třídicí a identifikační karty Otázka č. 14 Počet respondentů Podíl a) 14 22,95 % b) 0 0 % c) 47 77,05 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 14 Odpovědi na otázku o kritériích k vypsání Třídicí a identifikační karty Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď, je-li na místě dostatek výjezdových skupin s lékařem, uvedlo 14 respondentů (23 %). Možnost, že se karta vypisuje vždy, zodpovědělo 47 tázaných (77 %). Na základě určení velitele zásahu neuvedl žádný respondent. 22,95 % 77,05 % Je-li na místě dostatek výjezdových skupin s lékařem Na základě určení velitele zásahu Vždy 51 Otázka č. 15: Hlavní části identifikační a třídicí karty se skládají z. a) Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS b) Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro ZZS c) Diagnózy, třídění, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS d) Diagnózy, třídění, terapie, lokalita nálezu osoby, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS Tabulka 17 Znalost skladby třídicí a identifikační karty Otázka č. 15 Počet respondentů Podíl a) 20 32,79 % b) 32 52,46 % c) 0 0 % d) 9 14,75 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 15 Znalost skladby třídicí a identifikační karty Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď diagnózy, třídění, terapie, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS zvolilo 15 respondentů (32,8 %). Nejčastěji uvedená odpověď diagnózy, třídění, terapie, útržku pro ZZS byla zodpovězena 32 respondenty (52,5 %). Z dotázaných respondentů 9 tázaných (14,8 %) vybralo možnost diagnózy, třídění, terapie, lokality nálezu osoby, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS. Diagnózy, třídění, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS neuvedl žádný respondent. 32,79 % 52,46 % 14,75 % Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro ZZS Diagnózy, třídění, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS Diagnózy, třídění, terapie, lokalita nálezu osoby, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS 52 Otázka č. 16: První v pořadí odsunu, jsou transportováni zranění s označením. a) I. b) II.a c) II.b d) III. e) IV. Tabulka 18 Odpovědi na otázku o prioritách odsunu zraněných Otázka č. 16 Počet respondentů Podíl a) 9 14,75 % b) 52 85,25 % c) 0 0 % d) 0 0 % e) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 16 Odpovědi na otázku o prioritách odsunu zraněných Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď II.a uvedlo celkem 52 respondentů (85,2 %), odpověď I. zodpovědělo 52 tázaných (85,2 %). Možnosti II.b, III., a IV. neuvedl žádný z tázaných. 14,75 % 85,25 % I. II.a II.b III. IV. 53 Otázka č. 17: Výběr nemocnice, kam bude zraněný transportován, rozhodne. a) Krajské operační středisko b) Vedoucí odsunu c) Vedoucí stanoviště PNP d) Vedoucí zdravotnické složky Tabulka 19 Odpovědi na otázku o určení cílové nemocnice k definitivnímu ošetření Otázka č. 17 Počet respondentů Podíl a) 52 85,25 % b) 3 4,92 % c) 6 9,84 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 17 Odpovědi na otázku o určení cílové nemocnice k definitivnímu ošetření Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď krajské operační středisko zvolilo 52 respondentů (85,2 %). Nesprávně zvolilo vedoucího stanoviště PNP jako odpovědnou osobu volby nemocnice konečného ošetření 6 tázaných (9,8 %). Vedoucího odsunu zvolili 3 respondenti (4,9 %). Vedoucího zdravotnické složky neuvedl jako správnou odpověď žádný respondent. 85,25 % 4,92 % 9,84 % Krajské operační středisko Vedoucí odsunu Vedoucí stanoviště PNP Vedoucí zdravotnické složky 54 Otázka č. 18: O typu transportu (LZS, RLP, RZP…) zraněné osoby rozhodne. a) Po důkladném průzkumu b) Po konzultaci s ostatními složkami c) Po příjezdu d) Situační hlášení nepodávají posádky ZZS Tabulka 20 Odpovědi na otázku o kompetentní osobě určující typ transportu Otázka č. 18 Počet respondentů Podíl a) 0 0 % b) 49 80,33 % c) 12 19,67 % d) 0 0 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 18 Odpovědi na otázku o kompetentní osobě určující typ transportu Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď vedoucí stanoviště PNP uvedlo 49 respondentů (80,3 %), vedoucího odsunu zvolilo 12 tázaných (19,7 %). Zbylé odpovědi krajské operační středisko a vedoucího zdravotnické složky neuvedl žádný z tázaných. 80,33 % 19,67 % Krajské operační středisko Vedoucí stanoviště PNP Vedoucí odsunu Vedoucí zdravotnické složky 55 Otázka č. 19: Nastane-li během transportu zástava oběhu, tak dle doporučení resuscitaci. a) Zahájíme b) Nezahájíme Tabulka 21 Znalost o započetí resuscitace během transportu Otázka č. 19 Počet respondentů Podíl a) 29 47,54 % b) 32 52,46 % Celkem 61 100 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 19 Znalost o započetí resuscitace během transportu Zdroj: Autor práce, 2018 Správnou odpověď nezahájíme, uvedlo 32 respondentů (52,5 %), kdežto odpověď zahájíme, bralo za správnou 29 respondentů (47,5 %). 47,54 % 52,46 % Zahájíme Nezahájíme 56 6.1 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÁ OTÁZKA Č. 1 Zjistit základní informace o respondentech (pracovní pozice, délka pracovního poměru, zkušenost s MU s HPO. Průzkumná otázka má vazby na otázky č. 1-3. Tabulka 22 Informace o respondentech Pracovní pozice Celkově respon. Délka prac. poměru Zkušenost s MU n1 %2 n % n % Inspektor provozu 1 1,64 % Do 2 let 0 0 % Ano 1 100 % 2-5 let 0 0 % Ne 0 0 % 5-10 let 0 0 % Cvičení 0 0 %10 let a více 1 100 % Lékař 8 13,11 % Do 2 let 1 12,50 % Ano 6 75 % 2-5 let 1 12,50 % Ne 0 0 % 5-10 let 3 37,50 % Cvičení 2 25 %10 let a více 3 37,50 % Záchranář 35 57,38 % Do 2 let 6 17,14 % Ano 7 20 % 2-5 let 10 28,57 % Ne 3 8,57 % 5-10 let 8 22,86 % Cvičení 25 71,43 %10 let a více 11 31,43 % Řidič 17 27,87 % Do 2 let 3 17,65 % Ano 4 23,53 % 2-5 let 4 23,53 % Ne 3 17,65 % 5-10 let 3 17,65 % Cvičení 10 58,82 %10 let a více 7 41,18 % Zdroj: Autor práce, 2018 Dotazníkového šetření se zúčastnil 1 inspektor provozu (1,64 %), který pracuje na ZZS více jak 10 let a byl přítomen na MU s HPO. Ze zúčastněných 8 lékařů (13,11 %) 1 lékař (12,5 %) pracuje na ZZS do 2 let, 1 lékař (12,5 %) pracuje na ZZS od 2 do 5 let, 3 lékaři (37,5 %) 5-10 let a 3 lékaři (37,5 %) 10 a více let. Zkušenost s reálným zásahem u HPO má 6 lékařů (75 %), 2 lékaři (25 %) absolvovali cvičení s danou tematikou. n – počet respondentů % - procentuální zastoupení respondentů 57 Na pozici záchranáře pracuje 35 respondentů (57,38 %), 6 z nich (17,14 %) je v pracovním poměru na ZZS do 2 let, 10 záchranářů (28,57 %) 2-5 let, 8 záchranářů (22,86 %) 5-10 let a 11 záchranářů (31,43 %) 10 a více let. Ze strany záchranářů zažilo MU s HPO 7 respondentů (20 %), 25 záchranářů (71,43 %) absolvovalo cvičení a 3 nemají žádnou zkušenost. Z celkového počtu 17 řidičů (27,87 %) pracují na ZZS do 2 let 3 respondenti (17,65 %), 4 jsou v pracovním poměru 2-5 let (23,53 %), 3 řidiči (17,65 %) 5-10 let a 7 řidičů (41,18 %) více jak 10 let. 4 řidiči (23,53 %) mají zkušenost s MU s HPO, 10 řidičů (58,82 %) absolvovalo cvičení a pouze 3 řidiči nemají žádnou zkušenost. PRŮZKUMNÁ OTÁZKA Č. 2 Zjistit rozsah znalostí respondentů o možnostech obsazení vedoucích pozic v rámci krizového managementu mimořádných událostí. Průzkumná otázka má vazby na otázky č. 8, 9 a 10. Tabulka 23 Průzkumná otázka č. 2 Úspěšnost Počet respondentů Podíl respondentů 0-25 % 0 0 % 26-50 % 13 21,31 % 51-75 % 27 44,26 % 76-100 % 21 34,43 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 20 Průzkumná otázka č. 2 Zdroj: Autor práce, 2018 21,31 % 44,26 % 34,43 % 0-25 % 26-50 % 51-75 % 76-100 % 58 Z celkového počtu 61 respondentů 13 respondentů (21,31 %) určilo správnou kompetentní osobu na vedoucí pozici s úspěšností 26-50 %. Nejvíce respondentů, tedy 27 (44,26 %) vyplnilo dotazník s úspěšností 51-75 %. Celkové úspěšnosti 76-100 % dosáhlo 21 tázaných (34,43 %). PRŮZKUMNÁ OTÁZKA Č. 3 Zjistit rozsah znalostí výjezdových skupin o kompetencích prováděných činností vedoucími pracovníky při mimořádné události. Průzkumná otázka má vazby na otázky č. 17 a 18 Tabulka 24 Průzkumná otázka č. 3 Úspěšnost Počet respondentů Podíl respondentů 0-25 % 6 9,84 % 26-50 % 9 14,75 % 51-75 % 0 0 % 76-100 % 46 75,41 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 21 Průzkumná otázka č. 3 Zdroj: Autor práce, 2018 V otázce zaměřené na kompetence vedoucích pracovníků odpovědělo 6 respondentů (9,84 %) s úspěšností 0-25 %. Téměř čtvrtina tázaných, 9,84 % 14,75 % 75,41 % 0-25 % 26-50 % 51-75 % 76-100 % 59 přesněji 9 respondentů (14,75 %) odpovídalo s úspěšností 26-50 %. Nejvíce a zároveň nejlépe si vedlo 46 respondentů (75,41 %), kteří odpověděli s úspěšností 76-100 %. PRŮZKUMNÁ OTÁZKA Č. 4 Zjistit teoretickou připravenost respondentů v třídění raněných v rámci medicíny katastrof. Průzkumná otázka má vazby na otázky č. 12-16. Tabulka 25 Průzkumná otázka č. 4 Úspěšnost Počet respondentů Podíl respondentů 0-25 % 0 0 % 26-50 % 8 13,11 % 51-75 % 29 47,54 % 76-100 % 24 39,34 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 22 Průzkumná otázka č. 4 Zdroj: Autor práce, 2018 Ve třídění raněných 8 respondentů (13,11 %) vyplnilo dotazník s úspěšností 26-50 %. Úspěšnosti v rozsahu 51-75 % dosáhlo 29 respondentů (47,54 %). Na škále úspěšnosti 76-100 % uspělo 24 respondentů (39,34 %). 13,11 % 47,54 % 39,34 % 0-25 % 26-50 % 51-75 % 76-100 % 60 PRŮZKUMNÁ OTÁZKA Č. 5 Zjistit znalost členů doporučených postupů výjezdových skupin při řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Průzkumná otázka má vazby na otázky č. 4-7, 11 a 19. Tabulka 26 Průzkumná otázka č. 5 Úspěšnost Počet respondentů Podíl respondentů 0-25 % 0 0 % 26-50 % 0 0 % 51-75 % 4 6,56 % 76-100 % 57 93,44 % Zdroj: Autor práce, 2018 Graf 23 Průzkumná otázka č. 5 Zdroj: Autor práce, 2018 Doporučené postupy zodpověděli s úspěšností 51-75 % 4 respondenti (6,56 %). Nejvíce zastoupená škála úspěšnosti 76-100 % zodpovědělo správnost postupů 57 respondentů (93,44 %). 6,56 % 93,44 % 0-25 % 26-50 % 51-75 % 76-100 % 61 CÍL PRÁCE Pro ověření cíle práce, přesněji teoretických znalostí členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby s ohledem na pracovní pozici a rozsah praxe byl použit Pearsonův chí-kvadrát test dobré shody. 𝑥2 = ∑ (𝑋𝑖 − 𝑁𝑝𝑖)2 𝑁𝑝𝑖 𝑘 𝑖=1 Tabulka 27 Jsou teoretické znalosti členů posádek závislé na pracovní pozici u ZZS? Skutečná četnost Pracovní pozice Inspektor provozu Lékař Záchranář Řidič Celkem Úspěšnost nad 75 % 1 7 8 6 22 Úspěšnost pod 75 % 0 1 27 11 39 Celkem 1 8 35 17 61 Očekávaná četnost Pracovní pozice Inspektor provozu Lékař Záchranář Řidič Celkem Úspěšnost nad 75 % 0,36 2,89 12,62 6,13 22 Úspěšnost pod 75 % 0,64 5,11 22,38 10,87 39 Celkem 1 8 35 17 61 Zdroj: Autor práce, 2018 Na podkladě získaných výsledků z průzkumného šetření a aplikace testu dobré shody byla vypočtena s hladinou 5% významnosti hodnota testovaného kritéria G = 13,578, kritická hodnota χ(1-α); df = 7,815. S ohledem na získaná data lze přijmout hypotézu, která potvrzuje závislost mezi pracovní pozicí a úspěšností získané v dotazníkovém šetření. 62 Tabulka 28 Jsou znalosti členů posádek závislé na délce pracovního poměru u ZZS? Skutečná četnost Délka pracovního poměru Do 2 let 2-5 let 5-10 let 10 let a více Celkem Úspěšnost nad 75% 1 7 3 11 22 Úspěšnost pod 75 % 9 8 11 11 39 Celkem 10 15 14 22 61 Očekávaná četnost Pracovní pozice Do 2 let 2-5 let 5-10 let 10 let a více Celkem Úspěšnost nad 75% 0,34 2,75 12,05 5,85 21 Úspěšnost pod 75 % 0,66 5,25 22,95 11,15 40 Celkem 1 8 35 17 61 Zdroj: Autor práce, 2018 Se získanými daty z průzkumného šetření a aplikace testu dobré shody byla stanovena na základě hladiny 5% významnosti hodnota testovaného kritéria G = 6,844, kritická hodnota χ(1-α); df = 7,815. Na základě získaných hodnot lze stanovit hypotézu, která vyvrací závislost délky pracovního poměru a rozsah teoretických znalostí. Tabulka 29 Jsou znalosti členů posádek závislé na zkušenosti s hromadným postižením osob? Skutečná četnost Zkušenost s MU s HPO Ano Ne Pouze cvičení Celkem Úspěšnost nad 75 % 6 6 32 44 Úspěšnost pod 75 % 12 0 5 17 Celkem 18 6 37 61 Zkušenost s MU s HPO Zkušenost s MU s HPO Ano Ne Pouze cvičení Celkem Úspěšnost nad 75 % 12,98 4,33 26,69 44 Úspěšnost pod 75 % 5,02 1,67 10,31 17 Celkem 18 6 37 61 Zdroj: Autor práce, 2018 Data analyzovaná z výsledku průzkumného šetření a aplikace testu dobré shody, byla stanovena na základě 5% významnosti hodnota testovaného kritéria G = 19,564, kritická hodnota χ(1-α); df = 5,991. Na podkladě zanalyzovaných výsledků lze stanovit hypotézu, která vyjadřuje závislost mezi zkušeností s mimořádnou událostí s hromadným postižením osob a výsledky průzkumného šetření. 63 7 DISKUZE Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit teoretickou znalost členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Průzkum byl proveden na všech výjezdových stanovištích po Plzeňském kraji v rozmezí 28 dnů. Na základě získaných dat 7 respondentů (11,48 %) mělo v testu úspěšnost 26-50 %. Nejvíce respondentů – 37 (60,66 %) bylo úspěšné v rozsahu 51-75 %. Zbylých 5 respondentů (8,20 %) bylo úspěšných nad 76 %. Zaměříme-li se podrobněji na chybovost respondentů, tak nejčetnější výskyt chybných odpovědí se vyskytoval ve znalosti osob, které mohou obsadit vedoucí pozice v rámci krizového managementu mimořádných událostí. To je podmíněno převážně tím, že respondenti nemají dostatek zkušeností s reálným zásahem. Nejlépe si respondenti naopak vedli v otázkách zaměřených na doporučené postupy řešení mimořádných událostí, které trénují a zdokonalují se v nich během cvičení a povinných seminářů, proto se tento úspěch dal očekávat. 65 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Teoretická část se zabývá teoretickým přiblížením mimořádných událostí, se zaměřením na hromadné postižení osob ze strany záchranné složky a její součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Praktická část je zaměřena na zhodnocení teoretických znalostí členů výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. V průzkumné části byl stanoven hlavní cíl a pět průzkumných otázek. Na základě získaných a zanalyzovaných dat byla dokázána závislost mezi pracovní pozicí a dosaženými výsledky v průzkumném šetření. Prokázaná závislost byla i se zkušeností s mimořádnou událostí s hromadným postižením osob a úspěchem v průzkumném šetření. Naopak byla vyvrácena závislost na délce pracovního poměru u zdravotnické záchranné služby a výsledky dotazníku. Vyhodnoceno bylo také, v čem respondenti nejčastěji chybovali a v čem naopak byli nejvíce úspěšní. Závěrem lze říci, že cíle této práce byly naplněny a autor práce doporučuje při lektorských výukách zaměřených na hromadné události se více zaměřit na možnost obsazení vedoucích pozic členy výjezdových skupin při mimořádné události s hromadným postižením osob. 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON, 2017. Typové činnosti. [online]. Hasičský záchranný sbor České republiky. [cit. 2018-03-06]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx ANON, 2016. Typová činnost složek IZS při společném zásahu – katalogový soubor.[online]. Hasičský záchranný sbor České republiky. [cit. 01. 03. 2018]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/stc-09-zasah-slozek-izs-u-mimoradne-udalosti-s-velkym- poctem-zranenych-osob-pdf.aspx BŘEČKA, Zdeněk. 2017. Portál krizového řízení. [online]. Mimořádná událost – HPZ. [cit. 15. 03. 2018]. Dostupné z: https://pkr.kr-ustecky.cz/media/portal/.pdf ČESKO, 2000. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2012. Vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. ISSN 1211-1244. FRANĚK, Ondřej, 2008. Medicínský a koordinační rozměr práce operačního střediska. Kladno: Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje. ISBN 978-80-904018- 2-2. HAŠTO, Jozef a Hana VOJTOVÁ, 2012. Posttraumatická stresová porucha, bio-psychosociálne aspekty EMDR a autogénny tréning pri pretrvávajúcom ohrození: prípadová štúdia. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2944-1. JAKUBCOVÁ, Lenka a Ján ŠUGÁR, 2013. Bezpečnost a krizové řízení. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze. ISBN 978-80-7251-400-7. JELEN, Stanislav, 2008. Aktivace trauma plánu při HN. Brno: národní kongres Dopravní úrazy Ostrava. ISBN 978-80-7392-047-0. KLICPEROVÁ, Zuzana, Jiří MAŠEK a Miroslav PROCHÁZKA, 2009. Zdravotnická dokumentace při mimořádných událostech se zaměřením na identifikační a třídicí kartu. Hradec Králové: Zdravotní a sociální akademie. 67 KRCHOV, Milan, 2015. 1975: Při tragické letecké nehodě u Suchdola zemřelo více než sedmdesát lidí. [online]. POŽÁRY.cz, z. s. [cit. 16. 02. 2018]. Dostupné z: https://www.pozary.cz/clanek/1889-1975-pri-tragicke-letecke-nehode-u-suchdola- zemrelo-vice-nez-sedmdesat-lidi/ MASÁR, Oto a kol., 2010. Úvod do medicíny katastrof pro záchranáře. Praha: Vysoká škola zdravotnická. ISBN 978-80-902876-3-1. SMETANA, Marek a Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, 2010. Havarijní plánování: varování, evakuace, poplachové plány, povodňové plány. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2989-0. ŠÍN, Robin, 2017. Medicína katastrof. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-295-4. ŠTĚTINA, Jiří, 2014. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4578-7. TAKÁČOVÁ, Ingrid, Darina BRUKKEROVÁ a Renata KNEZOVIĆ, 2014. Manažment práce operátorov tiesňovej linky záchrannej zdravotnej služby pri nehodách s hromadným postihnutím osôb. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4578-7. UHÝRKOVÁ, Radana a Andrea BÍLKOVÁ, 2016. Vybrané kapitoly z předmětu záchranářství a medicína katastrof. [online]. Zlín. [cit. 25. 02. 2018]. Dostupné z: https://publi.cz/books/370/Cover.html. E-učebnice. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Zlín. URBÁNEK, Pavel, 2011. Urgmed. [online]. Hromadné postižení zdraví – postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu. [cit. 26. 02. 2018]. Dostupné z: https://www.urgmed.cz/postupy/2011_HPZ.pdf VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK, 2014. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2477-8. VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2002. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-85912-70-8. WHO, 2016. WHO. [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [cit. 10. 02. 2018]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/spoluprace-s-who_3301_29.html PŘÍLOHY Příloha A – Typové činnosti ..............................................................................................I Příloha B – Komunikace zdravotnické složky v Ústeckém kraji .................................... II Příloha C – Návrh rozložení stanovišť při mimořádné události ..................................... III Příloha D – Schéma příjmového místa pro hromadný příjem zraněných v nemocnici ..IV Příloha E – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce ...... V Příloha F – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů............................................VI Příloha G – Průvodní list k rešerši.................................................................................VII Příloha H – Potvrzení správnosti překladu.................................................................. VIII Příloha CH – Dotazník ...................................................................................................IX I Příloha A – Typové činnosti Tabulka 30 Typové činnosti Číslo typové činnosti Název STČ 01/IZS Špinavá bomba STČ 02/IZS Demonstrování úmyslu sebevraždy STČ 03/IZS Hrozba použití nástražného výbušného systému (NVS) nebo nálezu NVS, podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů STČ 04/IZS Letecká nehoda STČ 05/IZS Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů STČ 06/IZS Opatření k zajištění veřejného pořádku při shromažďování a technoparty STČ 07/IZS Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu STČ 08/IZS Dopravní nehoda STČ 09/IZS Zásah složek při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí STČ 10/IZS Při nebezpečné poruše plynulosti provozu na dálnici STČ 11/IZS Chřipka ptáků STČ 12/IZS Poskytování psychosociální pomoci STČ 13/IZS Reakce na chemický útok v metru STČ 14/IZS Amok – útok aktivního střelce STČ 15/IZS Mimořádnosti v provozu železniční osobní dopravy Zdroj: www.hzscr.cz, 2018 II Příloha B – Komunikace zdravotnické složky v Ústeckém kraji Obrázek 4 Komunikace zdravotnické složky v Ústeckém kraji Zdroj: www.pkr.kr-ustecky.cz , 2018 III Příloha C – Návrh rozložení stanovišť při mimořádné události Obrázek 5 Návrh rozložení stanovišť při mimořádné události Zdroj: ŠTĚTINA, 2014, s 313 IV Příloha D – Schéma příjmového místa pro hromadný příjem zraněných v nemocnici Obrázek 6 Schéma příjmového místa pro hromadný příjem zraněných v nemocnici Zdroj: ŠTĚTINA, 2014, s 314 V Příloha E – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce VI Příloha F – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem ……………………………………………………………………….. v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne....................... ............................................. Jméno a příjmení studenta VII Příloha G – Průvodní list k rešerši PRŮVODNÍ LIST K REŠERŠI Jméno: Tomáš Hošťálek Jazykové vymezení: čeština, angličtina, slovenština Rešeršní strategie je kombinací různých způsobů hledání - neváže se pouze na klíčová slova, klíčová slova (= deskriptory MeSH) u jednotlivých citací naleznete v kolonce „DE“ Časové vymezení: 2008-2018 Počet záznamů: číslo poslední citace je počet záznamů v souboru, každý soubor má vlastní číselnou řadu tuzemské zdroje - (KNIHY A ČLÁNKY jsou vždy ve vlastním souboru) České zdroje: záznamů: 34 (knihy: 6; články a abstrakta: 28) Zahraniční zdroje: záznamů: 29 Použité prameny: Katalogy knihoven systému Medvik – knihy (=monografie) Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ – články) Theses - registr vysokoškolských kvalifikačních prací Internet MEDLINE Vypracoval: Mgr. Klára Koldová, OISS NLK koldova@nlk.cz VIII Příloha H – Potvrzení správnosti překladu IX Příloha CH – Dotazník Vážení respondenti, jmenuji se Tomáš Hošťálek a jsem studentem 3. ročníku na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., oboru Zdravotnický záchranář. Chtěl bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který se zaměřuje na téma mimořádné události s hromadným postižením osob. Dotazník obsahuje vědomostní otázky a je anonymní. Tímto Vás prosím, abyste při vyplňování nevyhledávali správné odpovědi a dotazník vyplňovali pokud možno samostatně. Předem děkuji za Vaši spolupráci. Tomáš Hošťálek Mimořádná událost s hromadným postižením osob 1. Jaké je Vaše pracovní pozice: a) Inspektor provozu b) Lékař c) NLZP d) Řidič 2. Délka trvání pracovního poměru u Zdravotnické záchranné služby: a) Do 2 let b) 2-5 let c) 5-10 let d) 10 let a více 3. Zasahoval/a jste již u události s hromadným postižením osob? a) Ano b) Ne c) Absolvoval/a jsem pouze cvičení 4. Dle vyhlášky 240/2012 Sb. je mimořádná událost s hromadným postižením osob definována při počtu zraněných přesahující: a) 5 zraněných b) 10 zraněných c) 15 zraněných d) 30 zraněných X 5. Traumatologický plán zdravotnické záchranné služby lze aktivovat: a) Ve dvou stupních b) Ve třech stupních c) Ve čtyřech stupních d) V pěti stupních 6. Prvotní situační hlášení z místa události se provádí metodou: a) JUMPSTART b) MATRA c) MEES d) METHANE 7. Prvotní situační hlášení podá první posádka na místě události: a) Po důkladném průzkumu b) Po konzultaci s ostatními složkami c) Po příjezdu d) Situační hlášení nepodávají posádky ZZS 8. Vedoucí složkou IZS zásahu na místě je: a) HZS b) PČR c) ZZS d) První složka na místě e) Podle typu události 9. Vedoucího zdravotnické složky definitivně určí: a) Krajské zdravotnické operační středisko b) První lékař na místě c) Ředitelství krajské ZZS d) Velitel zásahu 10. Velitelem stanoviště PNP je: a) Lékař b) NLZP c) Kterýkoliv člen ZZS na místě určený krajským zdravotnickým operačním střediskem 11. Prioritní kritérium pro zřízení stanoviště PNP je: a) Bezpečná vzdálenost b) Dostatečně velká plocha c) Dostupnost k transportujícím složkám d) Nejkratší vzdálenost od místa události XI 12. Metodou START provádí třídění: a) NLZP b) Vyškolení hasiči c) Vyškolení policisté d) Všechny varianty jsou správné 13. Při třídění metodou START se nezohledňuje: a) Dechová frekvence b) Bolest c) Kapilární plnění d) Krvácení 14. Identifikační a třídící karta se vypisuje: a) Je-li na místě dostatek výjezdových skupin s lékařem b) Na základě určení velitele zásahu c) Vždy 15. Hlavní části identifikační a třídící karty se skládají z: a) Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS b) Diagnózy, třídění, terapie, útržku pro ZZS c) Diagnózy, třídění, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS d) Diagnózy, třídění, terapie, lokalita nálezu osoby, útržku pro dopravce, útržku pro ZZS 16. První v pořadí odsunu, jsou transportováni zraněný s označením a) I. b) II.a c) II.b d) III. e) IV. 17. Výběr nemocnice, kam bude zraněný transportován, rozhodne: a) Krajské operační středisko b) Vedoucí odsunu c) Vedoucí stanoviště PNP d) Vedoucí zdravotnické složky 18. O typu transportu (LZS, RLP, RZP…) zraněné osoby rozhodne: a) Krajské operační středisko b) Vedoucí stanoviště PNP c) Vedoucí odsunu d) Vedoucí zdravotnické složky 19. Nastane-li během transportu zástava oběhu, tak dle doporučení resuscitaci a) Zahájíme b) Nezahájíme