Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 INFORMOVANOST A VĚDOMOSTI SENIORU V OKOLÍ RAKOVNICKA O LAICKÉ PRVNÍ POMOCI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DANIELA KAFKOVÁ Praha 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 INFORMOVANOST A VĚDOMOSTI SENIORŮ V OKOLÍ RAKOVNICKA O LAICKÉ PRVNÍ POMOCI Bakalářská práce DANIELA KAFKOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. Praha 2018 raOiM ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 KAFKOVA Daniela 3AZZ Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci Awareness and Knowledge of First Aid among Senior Citizens of the Vicinity of Rakovnik Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. V Praze dne 1. listopadu 2017 Joc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 21. 4. 2018 Daniela Kafková Poděkování V první řadě patří velké poděkování Mgr. Jaroslavu Pekarovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za trpělivost a cenné rady, které mi při její tvorbě poskytl. Dále bych ráda poděkovala Domovu Kolešovice a Domovu Na Zátiší v Rakovníku, kde jsem mohla provádět průzkumové šetření. ABSTRAKT KAFKOVÁ, Daniela. Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. Praha. 2018. 63 stran. Tématem bakalářské práce je informovanost seniorů v okolí Rakovníka o laické první pomoci. V teoretické části je vymezen pojem senior a stáří. V další kapitole jsou zmíněné nej častější úmrtí seniorů, historie laické první pomoci a laická první pomoc u vybraných stavů. Takej e zde popsáno správné přivolání zdravotnické záchranné služby. Praktická část zahrnuje průzkum pomocí dotazníkové metody o vědomostech seniorů o laické první pomoci v okolí Rakovnicka. V této části se nachází i zhodnocení výsledků a návrh na doporučení při řešení problému, v tomto případě to bude praktická příručka pro seniory. Klíčová slova: Laická první pomoc. První pomoc. Předlékařská první pomoc. Senioři. ABSTRACT KAFKOVÁ, Daniela. Awareness and Knowledge of First Aid among Senior Citizens of the Vicinity of Rakovník. High School of Health, degree of qualification: Bachelor (Be). Supervisor: Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. Prague. 2018. 63 pages. The topic of this bachelor thesis is knowledge of laic first aid among seniors in the vicinity of Rakovnik. In the theoretical part are defined the terms of senior and senescence. In the next chapter are mentioned the most frequent deaths of seniors, the history of laic first aid and laic first aid in a selected conditions. As next is also described the correct calling of the medical rescue service. The practical part includes research of seniors' knowledge of first aid in the vicinity of Rakovnik. The research was conducted using a questionnaire method. This part also includes an evaluation of the research results and a suggestion for a recommendations to solve this issue. In this case the suggestion will be a small handbook for seniors. Key words: Laic first aid. First aid. Prehospital emergency care. Senior. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ÚVOD.........................................................................................................13 1 SENIOŘI.................................................................................................16 1.1 PERIODIZACE STÁŘÍ...........................................................................................................16 1.2 ZMĚNY VE STÁŘÍ................................................................................................................17 1.3 OBECNÉ CHOVÁNÍ K SENIORŮM.......................................................................................18 1.3.1 CHOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ K SENIORŮM........................................18 1.4 NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ U SENIORŮ..........................................................................19 1.4.1 NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY...................................................................................20 1.4.2 ZHOUBNÉ NOVOTVARY..............................................................................................20 1.4.3 ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY...........................................................................20 1.4.4 VNĚJŠÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ...............................................................................................21 2 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U SENIORŮ............................................22 2.1 LAICKÁ PRVNÍ POMOC......................................................................................................22 2.2 HISTORIE LAICKÉ PRVNÍ POMOCI......................................................................................23 2.3 PŘIVOLÁNÍ ZDRAVOTNICKÉ POMOCI................................................................................23 3 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U VYBRANÝCH STAVŮ......................25 3.1 KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE.................................................................................25 3.2 PROTIŠOKOVÁ OPATŘENÍ..................................................................................................26 3.3 POTÍŽE S DÝCHÁNÍM.........................................................................................................27 3.3.1 OBSTRUKCE DÝCHACÍCH CEST....................................................................................27 3.3.2 ZÁSTAVA DÝCHÁNÍ.....................................................................................................28 3.4 BOLEST NA HRUDI.............................................................................................................29 3.5 KRVÁCENÍ..........................................................................................................................30 3.5.1 KRVÁCENÍZ NOSU......................................................................................................31 3.6 NEUROLOGICKÉ OBTÍŽE....................................................................................................32 3.6.1 BEZVĚDOMÍ................................................................................................................32 3.6.2 STAV BEZVEDOMÍ S KŘEČEMI....................................................................................33 4 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ.......35 4.1 EXACERBACE ASTHMA BRONCHIALE................................................................................35 4.2 LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ.....................................................................................35 4.3 AKUTNÍ PLICNÍ EMBÓLIE...................................................................................................36 4.4 AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM.......................................................................................37 4.5 HYPOGLYKÉMIE.................................................................................................................39 4.6 CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA...............................................................................................40 5 PRAKTICKÁ ČÁST..............................................................................42 5.1 METODIKA PRŮZKUMU.....................................................................................................42 5.2 CHARAKTERISTIKA VÝBĚROVÉHO SOUBORU....................................................................43 5.3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ.................................................................................................44 5.4 ANALÝZA VÝSLEDKŮ..........................................................................................................67 6 DISKUZE................................................................................................70 6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI..................................................................................................74 ZÁVĚR.......................................................................................................75 SEZNAM LITERATURY........................................................................76 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AB.........asthma bronchiale AED.......automatizovaný externí defibrilátor AEVI........akutní infarkt myokardu AKS........akutní koronárni syndrom AP..........angina pectoris CMP.......cévní mozková příhoda CT..........vyšetření výpočetní tomografie DC.........dýchací cesty EKG.......elektrokardiologickévyšetření HZS........Hasičský záchranný sbor ICHS.......ischemická choroba srdeční IVT........intravenózni trombolytická léčba JIP..........jednotka intenzivní péče KCC.......centrum vysoce specializované cerebrovaskulární péče KPR.......kardiopulmonální resuscitace NAP.......nestabilní angina pectoris NZO.......náhlá zástava oběhu LSS........levostranné srdeční selhání LPP........laická první pomoc ORL.......otorhinolaryngologic SpCh..........podíl okysličeného hemoglobinu z celkového množství hemoglobinu v tepenné krvi vyjádřený v procentech PP..........první pomoc ZZS........Zdravotnická záchranná služba (VÁCLAVÍK, 2011), (VOKURKA, HUGO a kol., 2009) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZU Afázie - ztráta nebo porucha řeči Antiagregační - protisrážlivé Exacerbace - nové vzplanutí určitého onemocnění Hyperventilace - dýchání, které je hlubší nebo rychlejší oproti normálnímu dechu Kardiomarkery - srdeční enzymy Mióza - zúžení zornic Mydriáza - rozšíření zornic Ontogeneze - průběh vývoje lidského jedince Perfuze - průtok tekutiny určitým prostředím Trombektomie - chirurgické odstranění krevní sraženiny Trombolýza - léčebným procesem rozpuštění krevní sraženiny (VÁCLAVÍK, 2011), (VOKURKA, HUGO a kol., 2009) SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Úmrtnostní charakteristika podle věku, rok 2013..........................................19 Tabulka 2 Pohlaví respondentů.......................................................................................44 Tabulka 3 Věk respondentů............................................................................................45 Tabulka 4 Poskytnutí LPP..............................................................................................46 Tabulka 5 Poskytování laické PP 2.................................................................................47 Tabulka 6 Poskytování laické PP 3.................................................................................48 Tabulka 7 Školení seniorů..............................................................................................50 Tabulka 8 Poskytnutí LPP..............................................................................................52 Tabulka 9 Tísňová linka.................................................................................................54 Tabulka 10 Masáž srdce.................................................................................................55 Tabulka 11 Cévní mozková příhoda...............................................................................56 Tabulka 12 Dusnost........................................................................................................58 Tabulka 13 Vnější krvácení............................................................................................59 Tabulka 14 Vnitřní krvácení...........................................................................................61 Tabulka 15 Hypoglykémie..............................................................................................63 Tabulka 16 Epileptický záchvat......................................................................................65 Tabulka 17 Otázka 9-15..................................................................................................67 Tabulka 18 Závislost správných odpovědí na místech bydliště seniorů........................68 Tabulka 19 Závislost na proškolování a místech bydliště seniorů.................................68 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Struktura zemřelých podle příčin v letech 2010 a 2016......................................20 Graf 2 Procentuální zastoupení 65 a víceletých na celkovém počtu sebevražd v jednotlivých letech.......................................................................................................21 Graf 3 Pohlaví respondentů............................................................................................44 Graf 4 Věk respondentů..................................................................................................45 Graf 5 Poskytnutí LPP....................................................................................................46 Graf 6 Poskytování laické PP 2......................................................................................47 Graf 7 Poskytování laické PP 3......................................................................................48 Graf 8 Školení seniorů...................................... ..............................................................50 Graf 9 Poskytnutí LPP....................................................................................................53 Graf 10 Tísňová linka.....................................................................................................54 Graf 11 Masáž srdce.......................................................................................................55 Graf 12 Cévní mozková příhoda.....................................................................................56 Graf 13 Dusnost..............................................................................................................58 Graf 14 Vnější krvácení..................................................................................................60 Graf 15 Vnitřní krvácení.................................................................................................61 Graf 16 Hypoglykémie...................................................................................................64 Graf 17 Epileptický záchvat...........................................................................................66 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je zjištění vědomostí seniorů v okolí Rakovníka o laické první pomoci. Toto téma vychází z několikaměsíční praxe u Zdravotnické záchranné služby v Rakovníku a konkrétních situací, kdy senior nebyl schopen zavolat na dispečink zdravotnické záchranné služby, natož poskytnout první pomoc u postižené osoby. Cílem této bakalářské práce je zjistit úroveň vědomostí seniorů o laické první pomoci v okolí Rakovníka a doporučit návrh na zlepšení této problematiky. Teoretická část se zabývá technikou laické první pomoci. Je důležité, aby senioři uměli reagovat v situacích, které je, nebo jejich vrstevníky, mohou ohrozit na životě. Jedná se např. o ischemickou chorobu srdeční, cévní mozkovou příhodu, krvácení, stavy bezvědomí či závažné problémy s dýcháním. Také jsme se setkali s tím, že tito lidé nevěděli nebo si mylně mysleli, co by měli v ohrožení života ostatních dělat. V této části bude brán zřetel i na nejčastější příčiny úmrtí u seniorů. Praktická část je zaměřena na zjišťování znalostí seniorů o laické první pomoci v okolí města Rakovníka. Byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníků, které byly rozdány 60 respondentům, a to ve vybraných domovech důchodců na Rakovnicku a dalším 20 respondentům v okolí vesnice Mutějovice. Všechny respondenty jsme osobně poznali a popřípadě jim pomohli s vyplněním dotazníků. Cílem osobního setkání bylo získat povědomí o znalostech seniorů tzv. tváří v tvář a v případě jejich zájmu prozrazení správných odpovědí a předání některých znalostí o laické první pomoci těmto seniorům. Na základě výsledků z průzkumu bude vytvořena stručná příručka pro seniory o základech první pomoci při různých akutních stavech. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: 1. Vyhledat a prostudovat literaturu k danému tématu. 2. Seznámit se s hlavními příčinami úmrtí u seniorů a s laickou první pomocí u seniorů. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce jsme stanovili následující cíle: 1. Pomocí průzkumu dotazníkové metody zjistit informovanost a vědomosti seniorů o laické první pomoci na Rakovnicku. 13 2. Vyhodnotit výsledky průzkumu o vědomostech seniorů o laické první pomoci. 3. Vytvořit stručnou příručku pro seniory o laické první pomoci. Vstupní literatura: 1. HASKOVCOVÁ, Helena. 2012. Sociální gerontológie aneb Senioři mezi námi. Praha: Galén, ISBN 978-80-7262-900-8. 2. KELNAROVÁ, Jarmila a kol. 2013. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4200-7. 3. KOLEKTIV AUTORŮ. 2008. Sestra a urgentní stavy. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2548-2. 4. LEJSEK, Jan, Petr RŮŽIČKA a kol. 2013. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-2090-9. 5. NAVRÁTIL, Leoš a kol. 2017. Vnitřní lékařství pro ne lékařské zdravotnické obory. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-271-0210-5. 6. SEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR a kol. 2013. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4434-6. Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské práce s názvem „Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci", proběhlo v časovém období od října 2017 do dubna 2018. Pro vyhledávání bylo použito elektronických databází Bibliographia medica Cechoslovaca, EBSCO, PubMed, katalogu Národní lékařské knihovny a vysokoškolských prací. Pro vyhledávání odborných publikací bylo definováno období od roku 2008 do současnosti v jazyce českém a anglickém. Jako klíčová slova byla zvolena v jazyce českém: laická první pomoc, první pomoc, předlékařská první pomoc, senioři. V jazyce anglickém byly těmito slovy: first aid, laic first aid, prehospital emergency care, senior. Hlavním měřítkem pro zařazení vyhledaných článků do bakalářské práce byla odbornost a validita textu, který byl čerpán z odborných publikací. Daná problematika 14 odpovídala tematicky cílům bakalářské práce. Vyřazovacími kritérii byla neověřená literatura a internetové zdroje. Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito 50 zdrojů. Z toho 38 bylo odborných knižních publikací, zabývajících se danou problematikou. Z celkového množství bylo 47 zdrojů v českém jazyce, dva zdroje v jazyce anglickém a jeden ve slovenském jazyce. 15 1 SENIOŘI „I stáří má své přednosti. Jen si momentálně nemohu vzpomenout jaké. " G. B. Shaw Stáří je přirozené období v životě člověka. Určité aspekty (změny psychické, fyzické, sociální), které charakterizují stárnutí, pak ovlivňují širokou veřejnost v negativním či pozitivním vnímání tohoto období. Záleží však na každém jedinci, jak se s procesem stárnutí a se změnami, které ho čekají, vypořádá. Velmi to pak ovlivňuje jeho další roky života (JANIŠ, SKOPALOVÁ, 2016). 1.1 PERIODIZACE STÁŘÍ Úvod první kapitoly je věnován vymezení základních pojmů, konkrétně stáří, stárnutí a starý člověk - senior. Vysvětlení těchto pojmů je důležité pro následující text, a také proto, že stáří není zcela jasné období v životě člověka, jako je například dětství nebo dospělost. V neposlední řadě je pojem senior stěžejním pojmem celé této bakalářské práce. V literatuře se můžeme setkat s různým dělením stáří. Rozdílné názory jsou i na určení okamžiku, ve kterém by stáří mělo nastat. Současní gerontologové považují hranici seniorského věku od 60 do 65 let života, kdy na sobě člověk začne pociťovat psychické i fyzické změny. U autora Můhlpachra (2009) se setkáme s názorem, že stáří je označením pozdních fází ontogeneze, což je jedna fáze života člověka. Stáří je také projevem geneticky podmíněných involučních procesů, které jsou dále ovlivněny životním stylem, životními podmínkami či různými druhy nemocí (MŮHLPACHR, 2009). Nej častější dělení, které používá i Světová zdravotnická organizace, je dělení podle kalendářního věku. Podle ní končí ve věku 45 až 59 let perioda středního věku a začíná stáří, a to ve věku 60 let života. Mezi obdobími jsou dodržovány patnáctileté rozestupy (PŘIBYL, 2015). • třetí věk: 60-74 let - rané stáří (senscence) • čtvrtý věk: 75-89 let - kmetství (senium) • vysoký věk: 90 let a více - dlouhověkost (patriarchium) 16 Další rozdělení, které používá Haškovcová (2012) a které je nejčastěji využíváno i z lékařského hlediska. Období stáří je věk po 75. roce života, ale většinou se u člověka používá pojem senior od věku 60 do 65 let (HAŠKOVCOVÁ, 2012). • 65 -74 let: mladí senioři • 75-84 let: staří senioři • 85 a více let: velmi staří senioři 1.2 ZMĚNY VE STÁŘÍ Stárnutí je proces zcela individuální, který je ovlivněn životním stylem či genetikou a proto se nemusí objevovat jisté změny ve stejné věkové kategorii a u všech lidí stejně. Změny lze rozdělit na psychické, fyzické a sociální (JANIS, SKOPALOVÁ, 2016). • Psychické změny: V tomto směru dochází u seniorů k velkým změnám. Mění se jejich emoce, vnímání, prostorová orientace, paměť apod. U některých může docházet k labilite, či senzitivitě. Někteří senioři zcela změní svou osobnost a postoj k životu nebo se u nich vyskytne velká úzkost či nedůvěra k ostatním lidem. Toto psychické rozpoložení úzce souvisí i se sociálními změnami a poté zařazením do společnosti (KRAMPEROVÁ, 2012). • Fyzické změny: Ke změnám fyzickým dochází již po 50. roce života, kdy se mění postoj, elasticita kůže, barva vlasů, přibývají vrásky. Další změny přicházejí postupem věku, kdy se horší zrak, sluch, paměť, pohyb a dostaví se svalové a kloubní obtíže. Jedná se však převážně o smyslové poruchy. K nej větším změnám dochází po 70 roce, kdy jsou tyto vyjmenované změny jasně viditelné. Zhoršuje se paměť, smyslové vnímání a pohyb. Dochází k oslabení svalů a řídnutí kostí. V seniorském věku je také typická dlouhá rekonvalescence různých nemocí a úrazů z důvodu pomalejší regenerace (ČEVELA a kol., 2012). • Sociální změny: Největší změna v tomto období je odchod do důchodu. Pro některé seniory to není žádný problém, naopak se těší, že budou mít více času pro rodinu či na své koníčky. Pro jiné je to stresující záležitost. Neví jak s volným časem naložit nebo se můžou bez práce cítit již nepotřebnými. Další častý problém je ztráta životního partnera, vrstevníků nebo jiného člena rodiny. 17 To v seniorech probouzí myšlenky na svou smrt a přivádí je to do depresí (KRAMPEROVÁ, 2012). 1.3 OBECNÉ CHOVÁNÍ K SENIORŮM V současné době jsou senioři vystaveni velkému tlaku zvenčí. Jsou z různých stran ovlivňováni nejnovější elektronikou, kterou nedokáží ovládat. Dalším velkým problémem jsou finance, kdy je většina závislá na výši svého důchodu a nejsou schopni si jinak peníze sehnat a mnohdy po finanční stránce velice strádají. To vše vede k tomu, že se cítí méněcenní či závislí na ostatních. Největší strach mají senioři z toho, jak s nimi jejich rodina naloží, když už budou zcela nemohoucími. Většina z nich chce zůstat doma či s rodinou. Dle názoru Sladké a Machové (2008) bylo v minulosti samozřejmostí, že se děti musely postarat o své rodiče v době, kdy se staly nemohoucími. Avšak v dnešní době je upřednostňována soběstačnost a ekonomický zisk. Mnoho rodin pak dává přednost odborné péči ve specializovaných domovech pro seniory, než tomu, aby se o starší členy rodiny postaraly samy. Často se pak vymlouvají na nedostatek času či neschopnost se o seniora postarat. Lidé tohoto věku jsou častěji hospitalizováni, kde se cítí být velmi na obtíž například tím, že nejsou schopni se o sebe plnohodnotně postarat. Nejběžnějším problémem k důvodu k hospitalizaci je zlomenina ve stehenním krčku, kdy jsou senioři upoutáni na lůžko a jejich imobilitaj e tedy ještě větší. K celkovému zhoršení psychického stavu může „napomáhat" i chování některých zdravotníků, kteří se ke starším pacientům chovají neuctivě (HAŠKOVCOVÁ, 2012). Podle Bužgové a Klechtové (2011) je stáří velice často vnímáno jako období ztrát. Je tím myšleno např. odchod do důchodu, ztráta fyzických sil, smrt vrstevníků. Stáří je období, kdy člověk ztrácí některé schopnosti ajejich psychický i fyzický stav se zhoršuje. Není to tedy období moudrosti a zralosti, jak si mnozí lidé domnívají (BUZGOVA, KLECHTOVÁ, 2011). 1.3.1 CHOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ K SENIORŮM Ve zdravotnictví, na rozdíl od kterékoli jiné profese, je kladen velký důraz na lidskou důstojnost a na etické normy. Díky tomu se k člověku nelze chovat jako k neživému tvorovi. Pro oslovení seniora se použije pan a paní, vyskloňované příjmení, popř. titul (např. pane magistře Nováku). Nej častější neuctivé chování k seniorům se objevuje u oslovování, a to např. zdrobnelinami nebo infantilními výrazy (zdětinšťování). Používá se „babička", „dědeček", „zlatíčko" apod. Tímto stylem pojmenování dochází 18 u dospělého člověka ke snižování jeho autonomie a narušuje statut dospělého člověka tím, že se k němu zdravotník chová jako k malému dítěti (KAL V ACH a kol., 2011). Důležité je pacienta pozdravit a odpovědět na všechny jeho dotazy ohledně ošetření a zdravotnické péče, kdy se vyskytují nejčastěji tyto dotazy např.: „Kdy půjdu domů?", „Dostanu své prášky?". Rozhovor se seniory se váže na srozumitelnost, nepoužívání odborných výrazů, dostatečnou hlasitost a pomalou řeč. Důležitou součástí je i neverbální komunikace, letmý dotek rukou na rameno, použití očního kontaktu při rozhovoru, či posazení vedle pacienta. Je to nepostradatelná část osobnějšího kontaktu mezi pacientem a zdravotníkem. Uklidnění pacienta i jeho okolí vede k lepšímu vnímání rozhovoru a k lepší komunikaci. Další součástí správného kontaktu je prostor pro vyslechnutí potřeb pacienta a empatické chování (ANDRSOVA, 2012). 1.4 NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ U SENIORŮ Na první pozici se v příčinách úmrtí seniorů vyskytují nemoci oběhové soustavy, kam můžeme zařadit cévní mozkovou příhodu, infarkt myokardu nebo nestabilní anginu pectoris. Na druhé místo se řadí zhoubné novotvary, kde se nejčastěji objevuje rakovina plic či tlustého střeva. Dále jsou v pořadí nemoci dýchací soustavy, hned za nimi jsou pak vnější příčiny, jako jsou např. dopravní nehody či sebevraždy (BAČOVA, 2016). Tabulka 1 Úmrtnostní charakteristika podle věku, rok 2013 z toho: Věk Zemíel celkem zhoubné z toho: nemoci oběhové z toho: novotvar/ ZN průdušky soustavy infarkt cevni a p ice myokardu onemocnění ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži celkem 54 062 55 098 12 045 15 039 1 678 3 733 28 030 23 701 2 762 3 627 6 067 4 249 0-14 167 252 16 16 0 0 4 7 0 0 1 1 15-29 232 681 38 41 1 3 26 42 1 3 4 7 30-44 734 1 768 284 255 16 21 104 293 17 53 23 47 45-49 575 1 301 256 301 27 50 103 331 19 30 1S 50 50+ 52 354 51 096 11 451 14426 1 634 3 659 27 793 23 028 2 725 3 491 6 021 4144 50-64 5 487 11 363 2614 3 964 466 1 103 1 281 3775 200 865 244 474 65-79 15 749 22102 5 225 7 386 846 2 043 6 560 9 210 869 1 539 1 434 1 679 80+ 31 11S 17631 3612 3 076 322 513 19 952 10 043 1 656 1 087 4 343 1 991 Zdroj: Báčova, 2016, str. 18 19 1.4.1 NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY Na prvním místě v příčinách úmrtí u seniorů jsou nemoci oběhové soustavy, které zapříčinily v roce 2015 podle informací Českého statistického úřadu téměř 51 tisíc případů úmrtí, z toho bylo 41,9 % mužů a 49,9 % žen (BÁČOVA, 2016). Do těchto příčin úmrtí u seniorů patří AKS, kam patří stabilní a nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá smrt. Další nemoci oběhové soustavy mohou být aneurysma (abnormální vydutí oslabené arteriální stěny), hypertenzní krize či plieni embólie. Největší riziko u těchto onemocnění je, že přichází většinou bez předešlých příznaků, náhle a je zde velké procento úmrtí hlavně kvůli rychlosti rozvíjející se nemoci a nedostatečně rychlým vyhledáním lékařské pomoci (NAVRÁTIL a kol., 2017). 1.4.2 ZHOUBNÉ NOVOTVARY Druhou nejčastější příčinou úmrtí u seniorů jsou nádorová onemocnění. Nejvíce ženy i muži umírají kvůli novotvarům na plicích. Vědci přikládají tuto skutečnost k velké oblibě v kouření u obou pohlaví. Dále k častým zhoubným novotvarům, které jsou ve značné části případů smrtelné, patří nádory tlustého střeva, konečníku, jater a u žen nádory pohlavních orgánů či prsou. U mužů se pak můžeme setkat s rakovinou prostaty (BÁČOVA, 2016). 1.4.3 ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY Na třetím místě v nej častějších příčinách úmrtí seniorů jsou onemocnění dýchací soustavy. V jejich důsledku zemřelo v ČR v roce 2015 7,4 % mužů a 6,1 % žen (BÁČOVA, 2016). Graf 1 Struktura zemřelých podle příčin v letech 2010 a 2016 Zdroj: Báčova, 2016, str. 10 20 Jak lze vidět na grafech 1, u mužů i u žen mezi lety 2010 a 2016 kleslo úmrtí příčinou dýchacího onemocnění. U mužů je ale větší procento úmrtnosti. Je to dáno i tím, že jsou muži celkově více postiženi těmito nemocemi (BÁČOVA, 2016). 1.4.4 VNĚJŠÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ Mezi další příčiny nelze zapomenout zařadit i vnější příčiny, kde se mohou očekávat dopravní nehody, které jsou u seniorů velmi časté. Dochází k nim zejména kvůli zpomalenějším reakcím, zhoršenému vidění a celkovému horšímu stavu, než lze očekávat u zdravého mladého jedince. Sebevraždy jsou dalším důvodem úmrtí. Ačkoliv tato příčina úmrtí dominuje hlavě u mladších osob, není výjimkou, že se s nimi setkáme i u starších lidí. Suicidiální jednání se u seniorů vyskytuje většinou kvůli problémům, které provázejí stáří. Ať už se jedná o deprese, chudobu, samotu či sociální izolaci. Spousta sebevražd také přichází po smrti životního partnera, kdy často nastává osamocení a deprese pozůstalého (HAŠKOVCOVÁ, 2012), (BÁČOVA, 2016). Graf 2 Procentuální zastoupení 65 a víceletých na celkovém počtu sebevražd v jednotlivých letech Zdroj: Báčova, 2016, str. 21 Na grafu 2 je možné vidět, že počet sebevražd osob nad 65 let od roku 1993 do roku 2013 postupně klesá. Je to dáno postupným zlepšováním podmínek pro seniory. Jejich větší zařazení do společnosti, nárůst počtu domovů pro seniory, apod. (BÁČOVA, 2016). Nelze zapomínat na onemocnění, která se neřadí do nej častějších příčin úmrtí, ale velmi znepříjemňují život starším lidem. Jedná se např. o poruchy pohybové soustavy či Alzheimerova choroba, což je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází postupně k celkové demenci. Tyto a jiná onemocnění mohou přispívat k nekvalitnímu životu, při kterém člověk může jakýmkoliv způsobem strádat a necítit se dobře (HAŠKOVCOVÁ, 2012). 21 2 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U SENIORŮ Z průzkumu společnosti Zentiva v roce 2015 vyplývá, že 82 % veřejnosti si při poskytování první pomoci nevěří a bojí se, že pomoc nezvládnou. Celých 63 % dotazovaných se nechtějí od nemocného nakazit (KYTÝR, 2015). Pokud člověk na ulici potřebuje resuscitaci, je zprvu odkázán pouze na pomoc kolemjdoucích. Mozek vydrží bez kyslíku tři až pět minut, proto je důležité poskytnout první pomoc, vysvětluje Houdek. Zentiva v roce 2014 spustila zcela nový projekt, v němž učí prvňáčky základy PP. Houdek zde vysvětluje, že děti se rychle učí a dobře si vše pamatují. Navíc nejsou zatížené starými a nesprávnými vědomostmi, jako většina dospělých. Pravidla PP se před lety změnila. Minulostí je např. dýchání z úst do úst (HOUDEK, 2015). Z průzkumu také vyplynulo, že dvě třetiny populace získaly vědomosti o poskytování první pomoci do věku dvaceti let. Potvrdilo to i 54 % seniorů nad 60 let. To znamená, že jejich informace a znalosti o PP jsou více než 40 let staré (KYTÝR, 2015). 2.1 LAICKÁ PRVNÍ POMOC První pomoc, která je poskytnuta bezprostředně po úrazu či náhlé zástavě oběhu, je důležitá a může zachránit život nebo ovlivnit kvalitu života po události. Laická první pomoc má také smysl v tom, že zraněnému dává pocit bezpečí a úlevy a výrazně snižuje šance na rozvinutí druhotných problémů, jako je např. šokový stav. Proto je důležité, aby každý člověk měl alespoň základní znalosti o první pomoci a nebál se jí použít v praxi (KELNAROVÁ a kol., 2013). Laická první pomoc se provádí bez zdravotnických pomůcek a záleží pouze na znalostech a odhodlání pomoci druhému. Při NZO se snižuje postiženému šance na přežití každou minutu o 10 %. A právě v těchto minutách je důležitá laická první pomoc (PETRŽELA, 2016). Podle Petržely (2016) jsou důležité kroky laické první pomoci tyto: • úsilí předejít a snížit riziko vzniku komplikací • provedení život zachraňujících úkonů • přivolání ZZS • zmírnění bolesti správně provedeným ošetřením poraněného • setrvání u postiženého do příjezdu ZZS 22 • odsunutí pacienta při jeho ohrožení do bezpečí (PETRŽEL A, 2016, str. 12) 2.2 HISTORIE LAICKÉ PRVNÍ POMOCI První zmínky o laické první pomoci jsou již z dávné historie, např. biblický důkaz o prorokovi Eliáši, který se pokoušel oživovat mrtvé dítě z úst do úst. Avšak první pomoc tak, jak ji známe dnes, se objevila až po polovině minulého století. Petr Safar, který poprvé popsal ventilační techniku z úst do úst v roce 1958, byl prvním mužem, který se zmínil o první pomoci a neodkladné resuscitaci. O dva roky později byly poprvé popsány pokusy o masáži na zavřeném hrudníku. V roce 1961 vzniká termín kardiopulmonální resuscitace, právě spojením těchto postupů. Přes některé změny platí jejich pravidla dodnes (BYDŽOVSKÝ, 2008), (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). K modernizování postupů první pomoci přispívá největší částí Evropská rada pro resuscitaci. Ta již od roku 2000 pořádá vědecké konference, které se konají v pětiletém intervalu. Jejich náplní je modernizovat a zlepšovat postupy první pomoci a neodkladné resuscitace. Cílem je vrátit k životu po náhlé zástavě oběhu co největší počet lidí a zvětšit kvalitu života zachráněných (MÁLEK a kol., 2011). 2.3 PŘIVOLÁNÍ ZDRAVOTNICKÉ POMOCI Mnohdy je jediná možná pomoc pro seniory přivolání pomoci, protože žádnou jinou činnost fyzicky nezvládnou. Nehledě na to, že je to první úkon v záchranném řetězci první pomoci. Měla by být samozřejmost každého člověka, znát základní tísňové linky a vědět, jaké důležité informace jim sdělit. Tísňové linky mezi sebou úzce spolupracují. Linky tísňového volání: • 112 - Evropské číslo tísňového volání: linka je řízená HZS, jehož pracovník vyhodnotí výzvu a poté předává konkrétní lince (velké nevýhody - zdržení a zkreslení informace, nemají žádné zásahové prostředky) • 150 - Hasičská záchranná služba • 155 - Zdravotnická záchranná služba • 158 - Policie České republiky Pokud se jedná o událost, při které došlo k poškození zdraví, zkontaktuje se zdravotnická záchranná služba, která má po celé ČR jednotné bezplatné číslo 155. Volající se tím spojí s proškoleným operátorem, který vyhodnotí situaci, pošle na místo 23 zdravotnickou pomoc a pokud to situace vyžaduje, poskytuje první pomoc po telefonu do doby, než na místo přijede vůz ZZS. Důležitým aspektem je, aby rozhovor probíhal v klidném tempu, aby bylo možné sdělit co nejvíce potřebných informací (HASIK, SRNSKÝ, 2012). Důležité informace pro volání na tísňovou linku: • popis místa - adresa či místo, kde se událost odehrála (směr silnice, významný bod v okolí, apod.) • popis události - co se stalo, kolik je na místě zraněných osob, jaká mají zranění • zapnout reproduktor - na telefonu si zapnout hlasitý odposlech a řídit se radami operátora • plnit pokyny a odpovídat na dotazy operátora - bedlivě naslouchat operátora, plnit pokyny a odpovídat na dotazy • zajistit podmínky pro přístup ZZS - otevřít dveře, zavřít domácího mazlíčka, vyslat druhou osobu na přístupovou cestu • vždy ukončuje hovor operátor - důležité je, aby ukončil hovor operátor a ne volající, pokud by to situace vyžadovala, operátor bude ve spojení až do příjezdu ZZS (HASÍK, SRNSKÝ, 2012). 24 3 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U VYBRANÝCH STAVŮ Tato kapitola se vztahuje k vybraným stavům, které seniory nejčastěji ohrožují. Je zde popsána i laická první pomoc a zdravotnická pomoc. 3.1 KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE KPR lze definovat jako soubor na sebe navazujících postupů, které slouží k obnovení oběhu u osoby, která je postižená NZO. Hlavním úkolem je uchránit srdce a mozek před nezvratným poškozením z důvodu dlouhodobého neokysličení. Základní neodkladnou resuscitaci by měli být schopni poskytnout všichni laici bez ohledu na to, že u sebe nemají žádné vybavení. K tomuto úkonu postačí jen dvě ruce. Nehledě na skutečnost, že poskytnout první pomoc je povinnost každého občana (BYDŽOVSKY, 2008). Největší vliv na přežití postižené osoby je pokládán na čase, kdy začala být KPR od začátku NZO uskutečněna a na kvalitě prováděné resuscitace. Důležité je od rozpoznání NZO začít s okamžitou KPR a dbát na rychlost a kvalitu stlačení hrudníku. Při jednom zachránci je zcela na místě provádět pouze komprese hrudníku do té doby, než si přivolá pomoc někoho dalšího. Ve dvou zachráncích lze provádět dva umělé vdechy a to v poměru 30:2. Pacient musí ležet na tvrdé podložce, zachránce klečí vedle jeho hrudníku, zachráncova ramena jsou přímo nad místem stlačení. Nepřímá srdeční masáž musí být prováděna bez přestání, s propnutými lokty, kdy dlaň je položena na středu hrudníku (viz obrázek 6 Pozice při stlačování hrudníku). Komprese jsou prováděny do hloubky 5-6cm s frekvencí 100-120krát/min. Důležitým faktorem pro kvalitní nepřímou srdeční masáž je po stlačení hrudníku jeho celkové uvolnění, tím se dává prostor srdci k jeho úplnému naplnění krví, aby se dalším stlačením mohlo co největší množství opět vypudit do krevního oběhu. Umělé vdechy jsou prováděny po záklonu hlavy nemocného a po ucpání obou nosních křídel. Pod hlavou se nenachází žádné předměty. Vdech trvá přibližně jednu sekundu a dbá se přitom na těsné přilnutí k ústům, aby nedošlo k úniku vzduchu. V případě dvou zachránců je vhodné se po 2 minutách střídat. Známkou správné techniky při KPR j e zvedající se hrudník při vdechu, postupné růžovění pacienta a návrat z původní miózy zornic do mydriázy (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008), (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). 25 Zachránce, který u sebe nemá mobilní telefon a nachází se na místě události sám, si nejprve zajistí pomoc druhé osoby a zkontaktování ZZS. Poté se zahajuje KPR v poměru 30:2, a pokud zachránce není schopen či odmítá umělé vdechy, provádí se pouze stlačování hrudníku. Pokud se v blízkosti nachází přístroj AED, je velmi vhodné ho použít. Je určen pro širokou veřejnost a manipulaci s ním zvládne každý, vysoce se tím zvýší naděje na přežití postiženého. AED zjistí, o jaký srdeční rytmus se jedná, a pokud doporučí při bezpulzové komorové tachykardii či fibrilaci komor výboj, rovnou ho i podá. Nikdy se stlačování hrudníku nepřerušuje a neukončuje. Ukončit ji může pouze lékař, který se vyskytuje na místě a přerušení připadá v úvahu teprve tehdy, kdy pacient začne spontánně dýchat nebo se pohybovat (LEJSEK, 2013). 3.2 PROTIŠOKOVÁ OPATŘENÍ Sok je periferní oběhové selhání, vzniká jako porucha mezi potřebou a nabídkou kyslíku tkáním organizmu. Výsledkem je nedostatečná perfuze vitálně důležitých orgánů (vlivem hypovolemie, měně často v důsledku porušeně činnosti srdce) s jejich následnou hypoxií (SLEZÁKOVÁ, 2010, str. 68). Sok se manifestuje základní hemodynamickou triádou: hypotenze (snížený krevní tlak), tachykardie (zrychlená srdeční činnost), periferní vazokonstrikce (zúžení periferních cév). K dalším známkám šoku patří tachypnoe (zrychlený dech), studená vlhká kůže, různě vyjádřená porucha vědomí (LEJSEK., 2013, str. 86). Při šoku z krvácení tělo reaguje tak, že mozek se snaží ochránit od hypoxie životně důležité orgány. Pozastavuje tak zásobování krví některým tělním systémům a orgánům. Mezi prvními systémy, do kterých mozek sníží přívod krve je kůže a zažívací systém. Tímto se vysvětluje, proč je pacient při šokovém stavu bledý, opocený, má promodrání (cyanózu) v okolí úst, má chladné periferie. Neokysličením tkání zažívacího traktu se zpomaluje, až zastavuje střevní peristaltika, ustává produkce moče, postižený pociťuje žízeň a hlad. Příznaky šoku nemusí být u každého pacienta stejné. V chování postiženého se může objevit neklid, úzkost, zmatenost i agresivita, pocit slabosti a závratě (LEJSEK., 2013). První pomoc: V rámci první pomoci u šokových stavů se využívá tzv. pravidlo 5T. Teplo, ticho, tišení bolesti, tekutiny a transport. • teplo - pacienta je nutné držet v teple pod pokrývkou, kdy se klade důraz i na izolaci mezi podlahou a pacientem 26 • ticho - nadměrný hluk by mohl jeho stav zhoršit • tišení bolesti - pacient se uloží do polohy vleže na zádech se zdviženými DK, fixace zlomenin, zástava krvácení, chlazení popálenin, komunikace k zajištění psychické pohody • tekutiny - nepodávat jídlo ani pití, pouze otřít rty vlhkou gázou • transport - včasné přivolání odborné pomoci, sledování postiženého (PETRŽELA, 2016). 3.3 POTÍŽE S DÝCHÁNÍM Potíže s dýcháním mohou vzniknout z několika důvodů. Může se jednat o obstrukci dýchacích cest tělesem, nejčastěji se u seniorů jedná o kousek nerozkousané potravy. Dalším problémem způsobující dusnost může být např. levostranné srdeční selhání, plieni embólie. Do potíží s dýcháním zařazujeme i zástavu dýchání při NZO (BYDŽOVSKÝ, 2011). 3.3.1 OBSTRUKCE DÝCHACÍCH CEST U seniorů nebo nemocných záleží na stavu vědomí a na jejich snížených obranných reflexích DC. Překážka (kousek pečiva, hrášek) propadne přes hrtan do průdušnice a nejčastěji zůstane zaklíněna v pravé průdušce. Může dojít i k aspiraci (vdechnutí) tekutin do plic. Také může dojít k obstrukci dýchacích cest jazykem, a to o v případě člověka v bezvědomí, který má snížený svalový tonus (KOLEKTIV AUTORU, 2008). Postižený nejprve zrudne a opotí se, později kvůli nedostatku vzduchu zbledne, nastává silný kašel, kterým se snaží těleso vykašlat, zvýšené dechové úsilí, kdy je při nádechu slyšitelný pískavý zvuk, při většině případů není schopen mluvit. Pacient je velice úzkostný a často se drží za krk. Pokud je překážka velká, brání v dýchání, je možné, že pacient upadne do bezvědomí a následně nastane náhlá zástava oběhu na podkladě zástavy dýchání (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). První pomoc: Pokud je pacient při vědomí je nejlepší ho nechat se pokusit, aby sám předmět vykašlal. V žádném případě se těleso jakýmkoli způsobem nevyjímá. V druhém případě, kdy pacient nedokáže mluvit či je slyšet pískot pří nádechu nebo lze pozorovat cyanózu, použije se 5x prudký úder mezi lopatky (Gordonův manévr) a následuje 5x manévr, kdy je pacient k zachraňujícímu zády v předklonu, zachránce ho 27 pevně sevře v nadbřišku a prudce stlačí (Heimlichův manévr, viz Obrázek 5 Heimlichův manévr). Pokud ani poté nedochází ke zlepšením stavu, naopak pacient ztrácí vědomí, okamžitě se zahajuje nepřímá masáž srdce s umělým dýcháním z úst do úst a volá se ZZS (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). 3.3.2 ZÁSTAVA DÝCHÁNÍ Nejčastější příčinou náhlé zástavy oběhu a na to navazující i zástava dechu je z kardiální příčiny. Dále je do příčin možné zařadit i prudkou alergickou reakci, aspiraci cizího tělesa, nadýchání se toxických par, poranění hrudníku, poranění mozku či míchy, zapadnutí jazyka v bezvědomí, ožehnutí dýchacích cest, apod. (RUZICKA, 2013). Nejznámějším, avšak laickou veřejností často špatně diagnostikovaným příznakem zástavy dýchání je tzv. gasping. Gasping jsou lapavé dechy, při kterých se nezvedá symetricky hrudník a které upozorňují na NZO. Veřejnost ho většinou určí za dýchání, a proto nezahaj ují KPR, která je v tomto případě okamžitě na místě. Druhý zásadní příznak je postupné promodrávání (cyanóza) těla pacienta. Zezačátku je tato barva jen na některých částech těla, ale postupně přechází na celé tělo pacienta. U postiženého také nelze pozorovat pohybování hrudníku a břicha, není cítit vydechovaný vzduch. Pokud se jedná o nekardiální příčinu, tak v důsledku hypoxie vzniká již po 2-3minutách NZO. Pokud je u člověka v bezvědomí zjištěno bezdeší, jedná se o NZO, či se během několika minut NZO dostaví a je nutné okamžitě zkontaktovat ZZS a zahájit KPR. Pacienta bez dechové aktivity lze poznat tím, že si k němu druhá osoba poklekne a tlakem jedné ruky na čelo a druhé ruky, která přizvedne bradu, zakloní pacientovu hlavu (viz Obrázek 7 Záklon hlavy). Poté se nakloní a přiloží jedno ucho k ústům pacienta, tak aby jeho pohled směřoval na hrudník. Tímto by ucítil vydechovaný vzduch na své tváři a zároveň lze pozorovat, zda se pohybuje hrudník. Pozorování trvá nejdéle 10 sekund (LEJSEK, 2013). První pomoc: Základním úkonem při zástavě dýchání je záklon hlavy. Při něm se automaticky pootevřou ústa, oddálí se kořen jazyka od hltanu a tím se zprůchodní dýchání. Při obnově se navrátí pravidelné zvedání hrudníku. Tento manévr se nevyužívá při podezření na poranění krční páteře. Další variantou je trojitý manévr podle Safara. Jde o kombinaci tří manévrů - záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti a otevření úst. Zajišťuje nejlepší podmínky pro průchodnost dýchacích cest, avšak manévr je složitější 28 a je tedy využíván jen v některých situacích ZZS. Pokud dojde k obnovení dýchání, pacient se položí do zotavovací polohy na boku a kontrolují se základní životní funkce. Pokud se dýchání neobnoví, okamžitě se zahajuje nepřímá masáž srdce v poměru 30:2 a volá se ZZS (PEDERSON, 2012). 3.4 BOLEST NA HRUDI Rozlišujeme kardiální a nekardiální příčiny vzniku bolesti na hrudi. Do kardiálních příčin bolestí na hrudi jsou řazeny onemocnění jako ICHS - angina pectoris (stabilní, nestabilní), AJJVI a náhlá smrt, dále srdeční selhání, na což může navazovat edém plic. Mezi nekardiální příčiny lze zařadit úraz hrudníku, bronchopneumonii, strach či úzkost, onemocnění páteře, které se mohou projevit bolestmi na hrudi. V některých případech se bolest na hrudi objevuje u onemocnění žlučníku, žaludku či slinivky břišní. Je tedy velice obtížné zjistit skutečnou příčinu těchto bolestí (LUKÁŠ, ŽÁK a kol., 2014). Bolest je popisována v různých podobách, např. pálivá, svíravá či tupá a může vystřelovat do krku, do horní končetiny nebo do zad. Postupem času neustává, naopak je intenzivnější. Mimo bolesti na hrudi se jako doprovodný příznak u akutních stavů objevuje dusnost, úzkost, nevolnost, bledost, bolest. Postižený většinou vyhledává úlevovou polohu vsedě, je opocený a úzkostný. Udává pocit svírajícího se hrudníku a nemůže se přes bolest nadechnout (KOCIK, 2014). První pomoc: V případě, kdy si pacient stěžuje na bolest na hrudi, je nutné okamžitě volat ZZS. Postižený by si měl najít úlevovou polohu, která je v tomto případě Fowlerova (poloha v polosedě) a měl by bez námahy vyčkat na příjezd ZZS. Pokud jsou v dosahu antipyretika (acylpyrín, anopyrin) je možné je podat. Jejich účinek pacientovi uleví od bolesti. Důležité je sledovat základní fyziologické funkce, stav pacienta a registrovat jejich změny (KELNAROVÁ a kol., 2013). Zdravotnická pomoc: Při bolestech na hrudi je podáváno analgetikum pro zmírnění bolesti a pro uklidnění pacienta a ihned se provede monitorace pomocí dvanácti svodového EKG, které umožní potvrzení či vyloučení akutního koronárního syndromu. Pokud se potvrdí infarkt myokardu, je podle toho pacient zaléčen a směřován do zdravotnického střediska. Při nedostatečné saturaci krve kyslíkem se pacientovi podá O2. Pokud nejsou změny na EKG, jsou pozorovány jeho základní životní funkce a je transportován do nemocnice pro zjištění diagnózy (SEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). 29 3.5 KRVÁCENI Stav, při kterém uniká krev z cév (tepen, žil, vlásečnic) při porušení cévní stěny, se nazývá krvácení. Následky krvácení jsou přímo úměrné množství krve, které opustilo krevní oběh a na rychlosti toku krve z oběhu. Dospělý člověk má objem krve přibližně 5 litrů. Se ztrátou do 500ml se organismus vyrovná bez větších následků. Náhlá ztráta krve nad 1500ml je velmi nebezpečná, vede k rozvoji šokového stavu (BUREŠ, 2013). Dělení krvácení: podle lokalizace: • vněj ší • vnitřní podle původu: • arteriální - světle červená krev stříká z rány pod tlakem • žilní - tmavě červená krev vytéká volně z rány • kapilární - u odřenin • VNĚJŠÍ KRVÁCENÍ Vnější krvácení je krvácení, kdy krev vytéká mimo povrch těla. Dělí se na kapilární (krvácení z drobných cévek), žilní (krvácení tmavě zbarvené neokysličené krve z žil) a tepenné (krvácení z tepen, pulsuje jasně červená okysličená krev) (PETRZELA, 2016). První pomoc: Při kapilárním krvácení se rána dezinfikuje a sterilně kryje. Při žilním krvácení se rána sterilně kryje, při silnějším krvácení se přikládá silná vrstva sterilního materiálu. U poranění hlubokých žil se vytváří tzv. tlakový obvaz. Lze zvednout končetinu nad úroveň srdce a tím snížit prokrvení postižené časti. U tepenného krvácení se používá k zastavení tlakový obvaz, škrtidlo a tlakový bod. Nej častějším způsobem je přiložení silné vrstvy, která se stahuje obvazem, aby se krvácení zastavilo, při prosáknutí se přikládají další vrstvy. Škrtidlo se používá pouze v případě, že se nedaří krvácení zastavit tlakovým obvazem. Škrtidlo by mělo být z pružného materiálu a široké alespoň 5cm, přikládá se nad ránu směrem k srdci. Důležité je zaznamenat časový údaj o zaškrcení a škrtidlo nepovolovat. Při správném zaškrcení je končetina bledá a na rozdíl od tlakového obvazu nesmí být hmatný pulz na končetině. Zastavení tepenného krvácení pomocí tlakového bodu se provádí stlačením místa, kde se 30 tepna nachází pod povrchem těla a pod ní je kost. Stlačením tepny proti kosti dochází k zástavě průtoku krve. Lze využít tyto body: spánkový, lícní, krční, podklíčkový, pažní, stehenní, podkolenní (PETRŽELA, 2016), (REMEŠ, TRNOVSKÁ a kol., 2013). Zdravotnická pomoc: Doplnění objemu krve pomocí infuzních roztoků, protišoková opatření, sledování základních životních funkcí a transport do zdravotnického zařízení (KELNAROVÁ a kol., 2013). • VNITŘNÍ KRVÁCENÍ Při vnitřním krvácení krev vytéká do tělních dutin (hrudní, břišní) či tkání. Je důsledkem poranění vnitřních orgánů. K vnitřnímu krvácení dochází nejčastěji po úrazu (tupé poranění, pád z výšky, srážka automobilem) nebo při neúrazovém mechanismu (vředová choroba, jícnové varixy, mimoděložní těhotenství). Jedná se o nebezpečný stav kvůli tomu, že nejsou patrné krevní ztráty, jako je tomu u vnějšího krvácení. Při tomto stavu si pacient stěžuje na bolest vmiste poranění, u poranění hrudníku může krev vykašlávat. Později se přidružují příznaky rozvíjejícího šokového stavu. Na vnitřní krvácení by se mělo pomyslet už při zjištění mechanismu úrazu, protože šokový stav je již pozdním ukazatelem závažného stavu. Rozvoj šokového stavu u pacienta lze poznat opocenou a bledou kůží, nízkým tlakem, který je důsledkem nízkého krevního oběhu (NAVRÁTIL a kol., 2008). První pomoc: PP spočívá v zajištění protišokových opatření. Uložení pacienta do protišokové polohy. Během doby, než se na místo dostaví ZZS, se kontrolují základní životní funkce (kvalita pulzu a dýchání, stav vědomí), při pocitu žízně se pouze navlhčí rty, ale nepodává se žádná tekutina. Pokud dojde k zástavě dechu, zahajuje se KPR (BUREŠ, 2013). Zdravotnická pomoc: Při zjištění nedostatečné saturace podání O2, podání infuzních roztoků. Rychlý transport do zdravotnického zařízení (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). 3.5.1 KRVÁCENÍ Z NOSU Při neúrazovém krvácení z nosu dochází k porušení stěn cév v nose, které může být zapříčiněno vysokým krevním tlakem. U seniorů tato situace často vzniká při vynechání medikace na hypertenzi nebo naopak predávkovaním této medikace, kdy dojde k porušení srážlivosti krve. Jiná příčina může být při prasknutí větší cévy, uložené 31 hlouběji v nosní dutině. Úrazové krvácení vzniká nejčastěji při pádu (KOFRANKOVÁ, 2012). První pomoc: Postižený se posadí a předkloní. Vyzve se, aby si zmáčkl měkké části nosu a zabránil tím dalšímu krvácení. Eventuálně se leduje zátylek a čelo. Do nosu se nevkládá žádný tampon na ucpání krvácení. Po cca 10 minutách se zkontroluje, zda již krvácení ustalo. Pokud ne, vrátí se postižený do stejné polohy. Když krvácení neustane do 30 minut, je vhodné pacienta dopravit na ORL či zavolat ZZS (KOFRANKOVÁ, 2012). Zdravotnická pomoc: Zdravotník v této situaci využije Gelaspon, což je zcela vstřebatelná želatina. Má vysokou sací schopnost a v tomto případě se z nosu po vložení již nevyjímá. Dále je vhodný transport na specializované středisko, což je v tomto případě ORL (KELNAROVÁ a kol, 2013). 3.6 NEUROLOGICKÉ OBTÍŽE Do této kapitoly lze řadit potíže od bolestí hlavy až po poruchu hybnosti končetin, kdy příčina vzniká v mozku. Budou sem však patřit jen ty náhlé a nej častější, které se mohou vyskytovat i u seniorů (LEJSEK, 2013). 3.6.1 BEZVĚDOMÍ Osoba v plném vědomí si uvědomuje svojí osobu a je orientovaná v místě i čase. Bezvědomí je stav, kdy dochází k částečné nebo úplné poruše mozkové činnosti a postižený není schopný kontaktu s okolím. Nereaguje na rozdíl od spánku ani na bolestivé podněty. Lze rozlišovat různou hloubku bezvědomí. Čím je bezvědomí hlubší, tím je stav závažnější. Při hlubokém bezvědomí postižený nereaguje na oslovení, dotek ani na bolestivé podněty. Příčiny bezvědomí mohou být různé. Jde např. o následek úrazu hlavy, nedostatečné okysličení mozku, CMP, zástava oběhu (SLEZÁKOVÁ, 2014). Největším rizikem u tohoto stavuje obstrukce dýchacích cest, jelikož u ležícího jedince dojde k ochabnutí svalstva a kořen jazyka může způsobit překážku v dýchacích cestách. To má za následek zástavu dýchání a následně NZO. Další komplikací při bezvědomí je ztráta aktivního reflexu kašle a může dojít k aspiraci zvratků nebo krve do DC (HASÍK, SRNSKÝ, 2012). První pomoc: Pokud pacient nereaguje na oslovení, zatřesení ani bolestivý podnět, je v bezvědomí a je potřeba uvolnit dýchací cesty. Toho se docílí záklonem hlavy 32 a předsunutím dolní čelisti. Provede se kontrola dechu, před ústa postiženého se přiloží ruka či ucho a měl by být cítit či slyšet vydechovaný vzduch. Současně lze zkontrolovat, zda se zvedá hrudník. Pokud pacient dýchá, uloží se do stabilizované polohy na bok a volá se ZZS. Do jejího příjezdu se kontroluje dýchání a stav vědomí. Pokud pacient nezačne dýchat či se objevují lapavé dechy (gasping), okamžitě se volá ZZS a poté se zahájí stlačování hrudníku v poměru 30:2 (HASÍK, SRNSKÝ, 2012). Zdravotnická pomoc: Při příjezdu ZZS na místo, kde se pacient nachází v bezvědomí, se kontroluje dýchání a hodnota saturace krve kyslíkem, poté se pacient monitoruje pomocí 12ti-svodového EKG, změří krevní tlak, frekvence tep/min. Nesmí se zapomenout na změření glykémie, kontrolu zornic. U tohoto stavu se využívá Glasgow Coma Scale, což je stupnice, která pomáhá hodnotit stav vědomí u pacienta. Přičemž u pacienta, u kterého se vyskytuje hodnota na této stupnici pod 8 (závažná porucha vědomí), je doporučeno zavedení umělé plieni ventilace. Bezvědomí má několik příčin vzniku, např. úraz, vnitřní krvácení, akutní koronárni syndrom, hypoglykémie, CMP, intoxikace (alkoholem, chemikáliemi, léky), apod. Především je zde důležité vyšetření a zjištění anamnézy pro další správnou léčbu a případné zajištění specializovaného zdravotnického střediska (DOBIÁŠ, 2013), (REMEŠ, TRNOVSKÁ a kol., 2013). 3.6.2 STAV BEZVĚDOMÍ S KŘEČEMI Křeč je mimovolní, dlouhotrvající stah kosterního svalstva, způsobený vyšší dráždivostí nervového systému. Častou příčinou je epilepsie, kdy křeče způsobuje v mozku šířící spontánní elektrický výboj centrálních neuronů (BYDŽOVSKY, 2011, str. 39). Další příčinou může být infekce nervového systému, stavy po hypoxii, psychogenní příčiny, abstinence u alkoholiků, metabolické poruchy, otravy, apod. Pozor se musí dát u křečového stavu, který, v důsledku nedostatečného prokrvení a okysličení mozku, může být příznakem náhlé zástavy oběhu (BYDŽOVSKY, 2011), (DOBIÁŠ, 2013). U epilepsie se lze setkat s tzv. velkým záchvatem, který se projeví ztrátou vědomí, pádem na zem, křečemi celého těla, může se objevit pěna u úst. Pacient po záchvatu většinou usíná, poté je možné objevení zmätenosti a nepamatování si na záchvat (KELNAROVÁ a kol., 2013). Lze se také setkat s konvulzivní synkopou, což je krátkodobá ztráta vědomí s křečemi v důsledku krátkodobého nedokrvení mozku, ale 33 oproti velkému záchvatu chybí spavost, amnézie na záchvat, pokousání jazyka či pomočení a vědomí se rychle upravuje (SEBLOVA, KNOR a kol., 2013). První pomoc: Při generalizovaných křečích zabraňuje přihlížející hlavně sekundárnímu poranění, kdy dá z okolí pryč nebezpečné předměty, o které by se pacient mohl při záchvatu poranit. V žádném případě se nepoužívá násilí, aby se záchvat ukončil. V případě, kdy zachraňující ví, že postižený se léčí s epilepsií a záchvaty jsou u něho běžné, není třeba volat ZZS tehdy, když záchvat trvá do 10 minut či do 20 minut při malých záchvatech. Pokud ale trvá záchvat několik desítek minut či je postižený po něm zraněný a nelze probudit, je na místě dovolat ZZS. Ukonvulzivní synkopy se nejprve zjistí, zda pacient dýchá či ne. Pokud ne, zahájí se okamžitě KPR, pokud dýchá, dá se pacient do stabilizované polohy a volá se ZZS (KOFRÁNKOVÁ, 2012). Zdravotnická pomoc: Záchranářská pomoc záleží na stavu pacienta. Pokud je již po záchvatu a je při vědomí, zcela orientován, bez poranění vyžadující ošetření a je známo, že se postižený léči s epilepsií, není třeba u něho transport do zdravotnického zařízení. Při záchvatu, který přetrvává několik desítek minut je postiženému podán diazepam, rektálně či intravenózním vstupem. Je nutné zajištění a sledování základních životních funkcí (HUMPL, NOVÁKOVÁ, 2008). • Hyperventilace: Další stav s křečemi je bez bezvědomí, kdy dochází k mravenčení a křečí v končetinách v důsledku hyperventilace. Tento stav se vyskytuje při panických atakách, v rozrušení, při hádkách, apod. Při něm nastává nadměrná hyperventilace v podobě hlubokého dýchání, díky kterému dojde ke ztrátám CO2, způsobující mravenčení a křeče v končetinách a kolem úst (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). První pomoc: Při hyperventilaci způsobující křeče, se pacient vyzve k uklidnění dechu a poté se mu k ústům přiloží igelitový sáček, kdy se docílí návratu CO2 do těla. Pokud se ani po tomto zákroku pacient neuklidní, je vhodné volat ZZS. Do jejího příjezdu se pacient uklidňuje a sledují se změny jeho stavu. Při příjezdu zdravotníků se pátrá po příčině rozrušení a postiženému se podají léky na zklidnění benzodiazepiny (Diazepam) (KOFRÁNKOVÁ, 2012). 34 4 LAICKÁ PRVNÍ POMOC U VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ V této kapitole se lze setkat s první pomocí u různých onemocnění a s jejich základní charakteristikou. Je zde popsána i první zdravotnická pomoc. 4.1 EXACERBACE ASTHMA BRONCHIALE Mezi diagnostikovatelné obstrukce dýchacích cest patří exacerbace asthma bronchiale. Při exacerbaci dochází k zánětu a otoku sliznice, která vystýlá dýchací systém a vede tedy k dechové nedostatečnosti. Při exacerbaci je pacient dušný, jeho dýchání je mělké a rychlé, v některých případech je možné se setkat s pískotem na konci výdechu. Postižený je vyděšený, po chvíli bude vyčerpaný z usilovného dýchání a kašlání. Hrozí mu postupné vyčerpání, ztráta vědomí a v konečné fázi i zástava dechu (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). První pomoc: Mezi první kroky patří uvolnění těsného oděvu a zajištění čerstvého vzduchu. Postiženému se pomůže do polohy v polosedu pro ulehčení v dýchání. Důležité je aktivně vyhledat nebo se zeptat, zda pacient u sebe nemá léky v podobě inhalátoru. Pokud ano, podá se dávka předepsaná lékařem. Buďto si pacient zvládne vzít léky sám nebo mu s tím zachránce musí pomoci. Pokud se stav pacienta nezlepší, volá se ZZS a do jejího příjezdu se sleduje pacientův stav. Když pacient upadne do bezvědomí, ale přitom dýchá, uloží se do stabilizované polohy a sledují se základní životní funkce. Při zástavě dechu se začne s masáží srdce v poměru 30:2 (HASÍK, SRNSKÝ, 2012). Zdravotnická pomoc: Při akutní fázi je cílem udržet Spd alespoň na 92%, proto je indikován O2. Z farmakologické léčby se využívají kortikoidy (Solu-Medrol, Prednison), inhalačné bronchodilatancia (Ventolin). Theophyllin, který má v nízkých dávkách protizánětlivý účinek (MAREK a kol., 2010), (REMEŠ, TRNOVSKÁ a kol., 2013). 4.2 LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ U levostranného srdečního selhání může být více příčin vzniku, např. objemové zatížení organismu, srdeční vada či arteriální hypertenze. Mezi příznaky LSS se řadí z dálky již slyšitelné „bublání" (vzniká vlivem edému - otoku plic), opočení pacienta, zrychlení srdeční frekvence, dusností, v některých případech cyanóza či zpěněné 35 narůžovělé sputum. Pacient se může cítit unavený, cítí celkovou slabost či může pociťovat závratě (RŮŽIČKA, 2013). První pomoc: Při těchto onemocnění se doporučuje poloha vsedě či v polosedě (Fowlerova poloha - úlevová poloha při potížích s dýcháním), je nutné povolit těsnící oděv, zajistit přístup čerstvého vzduchu. Pokud je pacient dušný, ale při vědomí a schopný pohybu, vyzve se, aby se dlaněmi nebo předloktím opřel o stůl či kraj postele. Tím se dosáhne toho, že poklesnou bráni ční klenby a zaktivují se pomocné dýchací svaly. Dále je potřeba pacienta uklidnit tak, aby dýchal pomalu a v klidu. Zabrání se tím hyperventilaci, která způsobuje respirační alkalózu (snížený obsah oxidu uhličitého v krvi, zvýšení pH). Dalším důležitým krokem v laické první pomoci je přivolání ZZS (RŮŽIČKA, 2013). Zdravotnická pomoc: Postiženému se podávají diuretika (Furosemid), kardiotonika (Dopamin), O2, analgetikum (Morfin - kontraindikace: astma bronchiale), poloha vpolosedě. Sledování základních životních funkcí a rychlý transport do zdravotnického zařízení (MÁLEK Ivan a Filip., 2013) 4.3 AKUTNÍ PLICNÍ EMBÓLIE Embólie je stav, který má vážnou prognózu. Úmrtnost při akutní plieni embólii se pohybuje přibližně okolo 20 %. Plieni embólie je způsobena tím, že se ucpe úlomkem (embolem) krevní sraženiny (trombus) část plicního řečiště, kudy protéká krev z pravé srdeční komory. Při plieni embólii dochází k náhlé obstrukci plicnice, což je hlavní tepna přivádějící krev do plic nebo některé z větví plicnice, krevní sraženinou. Trombus pochází nejčastěji z trombózy dolních končetin, avšak není výjimkou, že vznikne v kterékoliv žíle. Rizikové faktory pro vznik trombózy jsou vysoký věk, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace, poruchy koagulačního systému, imobilita, apod. Ke vzniku trombózy může dojít jedním nebo kombinací více faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias (poškození stěny cévy, což je způsobeno např. zánětem, aterosklerózou, turbulentní proudění nebo zpomalený průtok krve, trombofilní stavy -narušení rovnováhy pro/protisrážlivých faktorů). Postižený má zvýšenou srdeční frekvenci, ale nízký tlak. Objevuje se zvýšená náplň krčních žil. V některých případech se lze setkat s cyanózou (promodrání kůže na rtech a prstech) či vykašláváním krve. Do příznaků se může zařadit náhle vzniklá dusnost, bolest na hrudi s rychlým dýcháním (ANON, 2017). 36 První pomoc: Důležitým krokem je, aby se postižený dostal do polo sedu, a zůstal v klidu do příjezdu ZZS. Po zhoršení stavu, kdy pacient upadne do bezvědomí, se uloží do stabilizované polohy a sledují se základní životní funkce. Pokud dojde k zástavě krevního oběhu a dýchání, zahajuje se okamžitě nepřímá srdeční masáž v poměru 30:2 (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). Zdravotnická pomoc: Při příjezdu ZZS se pacientovi podá O2podle hodnot SpCh a začne se s farmakologickou léčbou. Ve farmakologické léčbě se podávají analgetika, protišoková léčba (poloha se zdviženými končetinami, 5T), O2, fibrinolytická léčba (rozpuštění embolu, lék na ředění krve - Heparin 5000J) (ŠEBLOVÁ, KNOR a kol., 2013). 4.4 AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM Pod tímto termínem si lze představit stavy, kdy se koronárni tepna zcela uzavře či dojde k poruše průchodnosti aterosklerotickým plátem či na něj navazující trombózou. Jde o soubor symptomů, kdy dochází k ischemii části srdce a pacient je v ohrožení života. V těchto případech je pak nej důležitějším faktorem pro přežití čas. Důležité je najít přesnou příčinu ischemie a okamžitě zajistit odbornou lékařskou pomoc (MANDELL, 2011). • NESTABILNÍ ANGÍNA PECTORIS: NAP je jedna z forem AKS. Jedná se hlavně o obstrukci koronárních tepen aterosklerotickým plátem, která může přejít až k úplné obstrukci. Závažnost je dána hlavně tím, že NAP může kdykoliv přejít do akutního infarktu myokardu. Charakterizována je neustupující bolestí na hrudi, normální hodnotou kardiomarkerů a nespecifickým záznamem na EKG (KÔLBEL, 2011). Nestabilní angina pectoris je nově vzniklá AP nebojsou to zhoršené příznaky již objevené AP. NAP nereaguje na běžné dávky nitrátů a obvykle neodeznívá do dvaceti minut od vzniku příznaků. Někteří pacienti udávají pocit dusnosti, bolesti intenzivnější, které se opakují v intervalech několika hodin bez předešlé námahy. Na rozdíl od JJVI nejsou na srdci vidět velké nekrotické změny (VITOVEC, ŠPINAR a kol., 2017). První pomoc: Podání nitroglycerinové tablety (Aspirin, Acylpyrín) pro ulevení od bolesti. Pacient by měl zůstat bez zátěže. Sledují se jeho základní životní funkce, pacient 37 se uklidňuje. Při upadnutí do bezvědomí a zástavě dýchání a srdečního oběhu se zahajuje masáž srdce v poměru 30:2 (KELNAROVÁ a kol., 2013). Zdravotnická pomoc: Při příjezdu ZZS se u pacienta zajistí základní životní funkce, změří se krevní tlak a monitoruje se EKG. Pokud se krevní systolický tlak nenachází ve spodní hraniční míře (<100mm Hg), je možné podání nitrátů (Nitroglycerín). Dále se ve farmakologické léčbě používá antiagregační a antikoagulační terapie. Jako antiagregant se nejčastěji využívá kyselina acetylsalycilová - Aspegic a jako antikoagulant je to Heparin. Podle stavu pacienta se může nasadit oxidační terapie, dále se podávají, a to nejen v akutní fázi, ale i v pozdějších stádiích, P-blokátory. Pomáhají ústupu ischemických epizod a stenokardií (VÍTOVEC, ŠPINAR a kol., 2017). • AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU: AIM vzniká prudkým zúžením koronárni cévy nebo jejím úplným uzávěrem. Dochází tedy k neokysličení myokardu a poté nastává akutní ischemie myokardu. Na rozdíl od NAP se při výskytu AIM pohybují hodnoty kardiomarkerů a na EKG jsou viditelné změny. Čím větší je nekróza myokardu, tím větší jsou změny na EKG, podle elevací ST úseku se rozlišuje STEMI a NSTEMI. Když jde o STEMI infarkt, jsou na EKG k nálezu viditelné změny elevací ST úseku, proto je rozlišení infarktu jednodušší než je to v případě NSTEMI, kdy je potřeba zjišťovat hodnotu kardiomarkerů (NAVRÁTIL a kol., 2017). Je důležité, aby veřejnost byla informovaná o rizicích spojených s AIM a nepodceňovali ho. Každý člověk by měl vědět, že svíravá a neustupující bolest na prsou by mohla být příznakem AĽVI. Dalšími příznaky mohou být opočení, bledost, úzkost, dusnost a v některých případech i poruchy vědomí. Lze se setkat s pacientem, který nemá žádné příznaky infarktu, a přesto se u něj projeví. Příznaky se u každého postiženého mohou zcela lišit (NAVRÁTIL a kol., 2017). První pomoc: Pokud by bolest neustupovala ani po podání nitrátů (Acylpyrín, Aspirin) a to v dávce až 3x za sebou s odstupem jen několika minut, měla by se co nejdříve zkontaktovat ZZS. Do příjezdu se kontroluje stav pacienta, udržuje se v klidu. Při upadnutí do bezvědomí a zástavě dýchání a srdečního oběhu se zahajuje masáž srdce v poměru 30:2 (KELNAROVÁ a kol., 2013). 38 Zdravotnická pomoc: Po zhodnocení pacientova EKG a zjištění nálezu infarktu myokardu následuje rychlý transport do zdravotnického zařízení na koronárni jednotku či JTP. Po zajištění intravenózního vstupu se podávají následující léky: analgosedace (Fentanyl, Morfin), antiagregancia a antikoagulancia (Heparin, Anopyrin). Další léky či podání kyslíku záleží na stavu pacienta (VITOVEC, SPINAR a kol., 2017). • NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT: Náhlá srdeční smrt je definována jako náhlá zástava dýchání a oběhu do jedné hodiny od počátku příznaků či přichází zcela bez nich. Nej větší riziko náhlé smrti je v první hodině u NAP nebo u AEVI a to kvůli fibrilaci komor, která může při těchto stavech nastat. U těchto případů záleží především na včasné léčbě, případně na použití AED, který dokáže i při použití laiky zachránit život pacienta (KÔLBEL, 2011). Stav, při kterém dochází k náhlé smrti, se může objevit do 60 minut od začátků příznaků srdeční arytmie (fibrilace komor, komorová tachykardie) nebo se může objevit zcela náhle a bez předešlých příznaků (plieni embólie, masivní krvácení z aorty) (BENNETT, 2014). První pomoc: Pokud je pacient v bezvědomí a nedýchá, volá se ZZS a zahajuje se KPR v poměru 30:2. Jestliže se v blízkosti nachází AED, je zcela na místě ho použít. Dojde-li k návratu srdeční aktivity, kontrolují se základní životní funkce a vědomí pacienta do příjezdu ZZS (KELNAROVÁ a kol., 2013). Zdravotnická pomoc: Po příjezdu ZZS se pacientovi zajistí dýchací cesty intubační rourkou či laryngeální maskou a nadále se pokračuje v kardiopulmonální resuscitaci s podáním farmak k ní určených (adrenalin, amiodaron). První pomoc, která se následně aplikuje u postiženého, záleží na situaci a stavu, který náhlou smrt vyvolal. Proto se nejprve pátrá po příčině, která může být kardiálního (infarkt myokardu, fibrilace komor, apod.) nebo nekardiálního (hypoglykémie, hypokalemie) typu (BENNETT, 2014). 4.5 HYPOGLYKÉMIE Objevuje se většinou u pacientů s prokázaným diabetem mellitus. Stav, při kterém je nízká hladina glukózy v krvi v důsledku dietní chyby (vynechání jídla), nadměrného stresu či výkonu, při predávkovaní inzulínem. Hypoglykémie se může vyskytnout i u osob při vyčerpání, u alkoholiků, při podchlazení (KELNAROVÁ a kol., 2013). 39 U hypoglykémie se porucha vědomí projevuje pocitem slabosti, bledostí, opočením, pacient se může chovat agresivně nebo budí dojem opilosti. U tohoto stavu se porucha vědomí rychle zhoršuje, proto je důležitá včasná a správná první pomoc (LEJSEK, 2013). První pomoc: Pokud je pacient při hypoglykémii při vědomí a dokáže sám polykat, podá se mu okamžitě např. kostka cukru, sladký nápoj (coca cola, sladký čaj), kousek čokolády. Někteří pacienti mají u sebe injekci s glukagonem, která se aplikuje do podkoží nebo svalu. Pokud je pacient bez injekce a v bezvědomí, je třeba okamžitě přivolat ZZS. Do jejího příjezdu udržujeme pacienta na zádech se záklonem hlavy a kontrolou jeho stavu (KELNAROVÁ a kol., 2013), (LEJSEK, 2013). Zdravotnická pomoc: V případě pacienta v bezvědomí se zajistí intravenózni vstup a pomocí toho se mu podá 40-50 ml 40 % glukózy. Po čtvrt hodině se zkontroluje na druhé ruce glykémie, pokud se stav nelepší, pokračuje se s další dávkou glukózy. U pacienta při vědomí se postupuje podáním sladkého nápoje či čokolády a kontroluje se, zda glykémie stoupá až do hodnot nad 3 mmol/1. Při transportu do zdravotnického zařízení se kontroluje stav vědomí postiženého (SEBLOVA, KNOR a kol., 2013), (REMEŠ, TRNOVSKÁ a kol., 2013). 4.6 CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA Mezi nemoci oběhové soustavy patří CMP, se kterou se setkáváme v ischemické nebo hemoragické formě. Ischemický typ CMP je častější. Dochází při něm k zúžení aterosklerotickými pláty nebo úplnému uzavření cévy trombem. Tím dojde k nedokrvení části mozku a k porušení jeho funkčnosti. Při hemoragickém typu dochází ke zhoršování krevního zásobení mozku vlivem poruchy stěny cévy. Přitom může vzniknout subarachnoidální nebo intracerebrální krvácení. Současně se zvyšuje intracerebrální tlak a tím dochází k rozvoji příznaků jako je např. náhlá hemiparéza nebo monoparéza, porucha vědomí, bolest hlavy, apod. Jedním ze symptomů CMP je tzv. tranzitorní ischemická ataka. Ta se projevuje ischemickými příhodami, trvajícími do 24 hodin od vzniku (KALINA, 2008). K identifikaci triáž pozitivního pacienta je důležité řádné vyšetření klinického stavu a zjištění přesné doby od počátku příznaků. Za pacienta, kterého postihla CMP, můžeme označit takového, u kterého se vyskytuje jeden hlavní či dva vedlejší příznaky. Do hlavních příznaků se řadí náhle vzniklá porucha řeči, náhle vzniklá hemiparéza nebo monoparéza a náhle vzniklá porucha nervus facialis (obličejový nerv). Mezi vedlejší 40 příznaky patří náhle vzniklá porucha čití najedná polovině těla, náhle vzniklá porucha vědomí kvantitativního či kvalitativního rázu, náhle vzniklá nauzea či prudká bolest hlavy, opozice šíje a další (KÔLBEL, 2011), (ŠEBLOVÁ, TOMEK a kol., 2017). První pomoc: U podezření na CMP je důležité neprodleně zkontaktovat ZZS. Do jejího příjezdu, pokud je pacient v bezvědomí, uloží se do stabilizované polohy, pokud je postižený při vědomí, měl by zůstat ve stejné poloze až do příjezdu zdravotníků. Sledují se jeho fyziologické funkce. Je možné mu ochlazovat hlavu při bolestech. Pacient by měl zůstat v klidové poloze do příjezdu ZZS (PETRZELA, 2016). Zdravotnická pomoc: Pro ZZS je nevětším úkolem dopravit pacienta co nejrychleji do iktového centra, pokud jsou příznaky u pacienta trvající déle, jak 4,5 hodiny, či do KCC, kdy jsou příznaky trvající do 4,5 hodin. Přednemocniční péče také zahrnuje zjištění odborné anamnézy od postiženého či svědka, klinického vyšetření hlavních a vedlejších příznaků, monitorace vitálních funkcí, zajištění žilního vstupu (ŠEBLOVÁ, TOMEK a kol., 2017). Čas zde hraje významnou roli už z toho důvodu, že v případě ischemické cévní mozkové příhody lze použít trombolytickou léčbu pouze do 4,5 hodiny od prokázaného začátku příznaků. Výjimkou je ischemie u arteria basilaris, kdy lze IVT použít i po uplynutí 4,5 hodinového intervalu. IVT by měla být provedena u každého pacienta, u kterého byla diagnostikovaná pomocí anamnézy, zobrazovacích a laboratorních dat, ischemická CMP. Dalším řešením ischemické CMP je mechanická trombektomie, kterou lze využít na rozdíl od trombolýzy až do 6 hodin od prokázaných příznaků, výjimkou je opět a. basilaris, kdy je možno provést trombektomii i po uplynutí tohoto intervalu. Díky CT vyšetření lze okamžitě zjistit, zda se jedná o hemoragickou či ischemickou CMP a díky tomu mohou zdravotničtí pracovníci včas a správně zareagovat. Je však velice důležité, aby lidé dokázali rozpoznat příznaky CMP a adekvátně na ně reagovat a okamžitě volat ZZS (ŠKODA, 2011), (ŠEBLOVÁ, TOMEK a kol., 2017). 41 5 PRAKTICKÁ ČÁST Průzkumný problém: Problematika informovanosti a vědomosti seniorů o laické první pomoci na Rakovnicku. Cíle průzkumu: Hlavní cíl: Vyhodnocení znalostí seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci. Dílčí cíl: Vytvoření stručné příručky o laické první pomoci pro seniory. Dílčí cíl: Zjistit, co ovlivňuje znalosti seniorů o laické první pomoci. Průzkumné otázky: Otázka 1: Jaké jsou znalosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci? Otázka 2: Co ovlivňuje znalosti seniorů o laické první pomoci? 5.1 METODIKA PRŮZKUMU Pro účel průzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda formou anonymního dotazníkového šetření, pomocí toho byly zjišťovány znalosti a vědomosti seniorů o laické první pomoci. Setření proběhlo v domovech pro seniory v Kolesoví cích a v Rakovníku, kde bylo rozdáno celkem 60 dotazníků a poté v obci Mutějovice, kde bylo použito dalších 20 dotazníků. V lednu 2018 byl na základě stanovených cílů zhotoven anonymní dotazník (viz Příloha A). Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce byl vyplněn autorem a dále podepsán vedoucím bakalářské práce a následně při osobním kontaktu podepsán ředitelkami Domovů pro seniory v Rakovníku a v Kolešovicích. Dotazník byl zaměřen na onemocnění a stavy, se kterými se mohou senioři v běžném životě setkat. Byl několikanásobně vytištěn a byl vyplňován při osobním kontaktu se seniory. Po vyplnění dotazníku mnohé seniory zajímaly správné odpovědi a spousta dalších informací ohledně první pomoci, proto jsme jim je zodpověděli a někdy se u nich zdrželi i několik desítek minut. Pouhé vyplňování dotazníků s osobním kontaktem s každým respondentem nám trvalo každý den minimálně pět hodin po dobu 13 dní. 42 Celkem bylo použito 80 dotazníků, správně jich bylo vyplněno a navráceno 80. Úspěšnost správného vyplnění byla tedy 100 %, což je dáno tím, že u všech vyplnění jsme byli přítomni. V případě potřeby jsme seniorům pomohli dotazník vyplnit, přečíst nebo jsme jim otázky a odpovědi dopomohli pochopit například tím, že jsme odborné termíny nahradili hovorovým synonymem. Úvodní otázky sloužily k identifikaci respondentů na jejich pohlaví a věk, který byl od 60 let a výš. Další otázky byly postaveny na zjištění znalostí seniorů o základech laické první pomoci. Odpovědi byly vytvořeny na základě dřívějších metod v první pomoci, které byly využívány v době, kdy senioři navštěvovali ještě základní školu a na ty, které se využívají dnes. Na základě toho lze poznat, kterými znalostmi se senioři řídí, a popř. které při potřebě využijí. Pro zpracování dat byl použit Microsoft Excel, pro lepší přehlednost je u každé otázky vypracována tabulka a koláčový graf. V tabulce jsou rozděleny odpovědi respondentů podle místa vyplnění a v grafu je znázorněn celkový poměr počtu odpovědí. Závislost mezi jednotlivými daty byla zkoumána pomocí testu chí kvadrát a pro sílu nezávislosti byl zvolen korigovaný koeficient kontingence pomocí Pearsonova. 5.2 CHARAKTERISTIKA VÝBĚROVÉHO SOUBORU Sběr dotazníkového šetření se konal od 10. ledna do 13. března 2018. Výběr míst pro sběr dat byl ovlivněn místem mého bydliště. Vybrali jsme dvě nej větší zařízení pro seniory v okolí mého bydliště a to Domov Na Zátiší v Rakovníku, Domov v Kolešovicích a obec Mutějovice, ze které pocházím. V Domovech pro seniory bylo použito po 30 (37,5 %) dotaznících a v obci Mutějovice bylo použito dalších 20 (25 %) dotazníků. Dohromady bylo použito 80 dotazníků (100 %), návratnost byla, díky osobnímu kontaktu při vyplňování 80 (100 %) zcela vyplněných dotazníků. Mezi oslovenými respondenty byla zastoupena obě pohlaví ve věku od 60 let a výš. Dotazníky byly vyplněny zcela anonymně a dobrovolně. Fotografie z vyplňování dotazníků j sou k nalezení v Příloze C i se souhlasem zveřejnění fotografie seniora (Příloha E). 43 5.3 INTERPRETACE VÝSLEDKU 1. Otázka č. 1: Jste: a) Muž b) Zena Tabulka 2 Pohlaví respondentů Otázka č. 1 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 14 11 8 33 47 % 37 % 40% 41% b) 16 19 12 47 53 % 63 % 60% 59% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Z tabulky 2 lze poznat, že ve všech třech vybraných místech v průzkumném šetření odpovídalo více žen než mužů. Graf 3 Pohlaví respondentů ■ Odpověď a) ■ Odpověď b) Zdroj: Autor, 2018 Celkem dotazník vyplnilo 33 (41 %) mužů a 47 (59 %) žen. Může to vypovídat o tom, že obecně ženy byly v tomto ohledu jak v Domovech pro seniory, tak i v obci Mutějovice, aktivnější a zvídavější, co se týče vyplňování dotazníků. 44 2. Otázka č. 2: Věk: a) 60-69 let b) 70-79 let c) 80-nad 80 let Tabulka 3 Věk respondentů Otázka č. 2 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 7 5 3 15 23 % 17% 15 % 19% b) 10 11 15 36 33 % 37% 75 % 45% c) 13 14 2 29 44% 47% 10% 36% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 V Domovech pro seniory odpovídalo nejvíce respondentů ve věkové kategorii nad 80 let. S největší pravděpodobností proto, že seniorů nad 80 let je v těchto zařízeních nejvíce. V Mutěj ovi cích byla zastoupena v největším počtu skupina ve věku 70 - 79 let. Graf 4 Věk respondentů Zdroj: Autor, 2018 Největší zastoupenou skupinou byla věková kategorie od 70 - 79 let, v té se dotazníku zúčastnilo 36 (45 %) seniorů. Naopak nej menší skupina respondentů byla od 60 -69 let, kdy dotazník vyplnilo celkem 15 (19 %) účastníků. Tato skutečnost je dána převážně tím, že v zařízeních pro seniory jsou ve vyšším počtu osoby od věku < 75 let. 45 3. Otázka č. 3: Poskytoval/a jste někdy laickou první pomoc? a) ANO b) NE Tabulka 4 Poskytnutí LPP Otázka č. 3 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 12 18 15 45 40% 60% 75% 56% b) 18 12 5 35 60% 40% 25% 44% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Třetí otázkou byli respondenti dotazováni na skutečnost, zda během svého života poskytovali laickou první pomoc u stavu posléze vyžadujícího zdravotnickou pomoc. Graf 5 Poskytnutí LPP 1 i ■ Odpověď a) r' ■ Odpověď b) Zdroj: Autor, 2018 Na tuto otázku zodpověděla větší polovina, 45 (56 %) dotazovaných, že ve svém životě poskytla minimálně jednou laickou pomoc zraněnému. Ve většině případů dotazovaní dodávali, že to bylo u svých příbuzných v situacích při AKS, krvácení, CMP, apod. Ostatní respondenti, v tomto případě 35 (44 %), udali, že neposkytli nikdy laickou první pomoc, avšak většina slovně doplňovala, že si vždy dokázala poradit se situací, kdy se jednalo např. o krvácení či zavolání ZZS. 46 4. Otázka č. 4: Pokud ANO, poskytoval/a jste jí? a) bez váhání b) s velkou obavou a váháním Tabulka 5 Poskytování laické PP 2 Otázka č. 4 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 9 15 15 39 75% 83% 100 % 87% b) 3 3 0 6 25% 17% 0% 13% Celkem 12 18 15 45 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Ze všech 45 (100 %) respondentů, kteří v předešlé otázce odpověděli, že po dobu jejich života někdy poskytovali první pomoc, odpovědělo pouze 6 (13 %) respondentů z Rakovníka a z Kolešovic, že pomoc poskytovali s velkou obavou a váháním. Graf 6 Poskytování laické PP 2 Zdroj: Autor, 2018 Celkem z počtu 45 respondentů, kteří odpověděli v předešlé otázce, že alespoň jednou ve svém životě poskytli laickou první pomoc, označilo odpověď b) pouze 6 (13 %) respondentů. Tudíž označili to, že ji poskytovali s velkou obavou a váháním. Zbylých 39 (87 %) vybralo odpověď a), která udávala, že pomoc byla poskytována bez váhání. 47 5. Otázka č. 5: Pokud ANO, jakými znalostmi jste se řídil/a? a) znalostmi ze školy nebo kurzů (autoškola) b) z mediálních prostředků (televize, letáky) c) vlastní intuicí Tabulka 6 Poskytování laické PP 3 Otázka č. 5 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 8 10 9 27 67 % 56% 60% 60% b) 1 2 1 4 8 % 11% 7% 9% c) 3 6 5 14 25 % 33% 33 % 31% Celkem 12 18 15 45 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Na otázku číslo 5 odpovídalo jen část respondentů, kteří vybrali v otázce číslo 3, zdali někdy poskytovali laickou první pomoc, odpověď a). V tabulce 6 lze vidět, že nej častější odpovědí byla ze všech třech míst, odpověď a), což znamená, že se při poskytování laické první pomoci řídili znalostmi ze školy či kurzů (autoškola). Graf 7 Poskytování laické PP 3 Zdroj: Autor, 2018 48 Z celkového počtu 45 (100 %) respondentů odpovědělo 27 (60 %), že se při poskytování laické první pomoci řídilo znalostmi z doby jejich studia, či z kurzu autoškoly před mnoha lety. Což vypovídá o tom, že jejich znalosti byly zastaralé. Dalších 14 (31 %) zúčastněných dotazníkového šetření odpovědělo, že se řídilo při poskytování laické první pomoci vlastní intuicí. Pouze 4 (9 %) respondenti používali informace získané z různých mediálních prostředků (např. z televize). 49 6. Otázka č. 6: Myslíte si, že jsou seniori dostatečně proškolováni o poskytování laické první pomoci? a) ANO b) NE Tabulka 7 Skolení seniorů Otázka č. 6 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 4 24 4 32 13 % 80% 20% 40% b) 26 6 16 48 87 % 20% 80% 60% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Odpovědi z Domova Na Zátiší v Rakovníku se výrazně liší od odpovědí z Domova Kolešovice a z obce Mutějovice. Seniorů z Rakovníka, kteří odpověděli, že si myslí, že jsou dostatečně proškolováni o laické první pomoci, bylo 24 (80 %) z 30 (100 %) respondentů. Důvodem je nejspíš to, že se u nich v Domově konají pravidelně přednášky o LPP od Policie ČR. Graf 8 Školení seniorů Zdroj: Autor, 2018 50 Na tuto otázku odpovídal již plný počet vybraných respondentů, tedy 80 (100 %). Celkem 48 (60 %) odpovědělo, že si myslí, že jsou obecně senioři málo proškol ováni o pravidlech laické první pomoci. Zbylých 32 (40 %) zvolilo odpověď a), což ukazuje o tom, že si myslí, že jsou proškol ováni dostatečně. Většina respondentů, kteří zvolili tuto odpověď, však byla z Domova Na Zátiší v Rakovníku, kde se konají pravidelně různé přednášky, tedy i o laické první pomoci. 51 7. Otázka č. 7: Myslíte si, že v případě potřeby byste byl/a schopen/na poskytnout laickou první pomoc u jakéhokoli onemocnění či náhlého stavu? a) ANO b) NE c) Nejsem si jist/a, že bych to zvládl/a Tabulka 8 Poskytnutí LPP Otázka č. 7 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 9 23 4 36 30% 77 % 20% 45% b) 10 2 2 14 33 % 6 % 10% 17% c) 11 5 14 30 37 % 17 % 70% 38% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Tato otázka nebyla myšlena tak, že poskytnout laickou první pomoc se rovná fyzickému výkonu při poskytování laické první pomoci. Většině seniorů jsme vysvětlili, že pouhé zavolání na tísňovou linku či zkontaktování např. ošetřovatelského personálu je laická první pomoc. 52 Graf 9 Poskytnutí LPP Zdroj: Autor, 2018 Na tuto otázku odpovědělo 36 (45 %) respondentů, že by bylo schopno v případě potřeby poskytnout laickou první pomoc, avšak při osobním kontaktu někteří (imobilní či jinak nemohoucí) senioři dodávali, že by byli schopni pouze zavolat ZZS, či nějakým způsobem zavolat o pomoc. Seniorů, kteří by nebyli schopni poskytnout laickou první pomoc, bylo v dotazníkovém šetření 14 (17 %) a těch, co si nebyli jisti, zda by laickou první pomoc zvládli, bylo 30 (38 %) z celkového počtu 80 (100 %) respondentů. 53 8. Otázka č. 8: Jaké číslo byste volil/a při volání zdravotnické záchranné služby v ČR? a) 150 b) 155 c) 158 Tabulka 9 Tísňová linka Otázka č. 8 Počet respondentů Podíl odpovědí v % Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 1 5 0 6 3 % 17% 0% 7% b) 22 25 20 67 74% 83% 100 % 84% c) 7 0 0 7 23 % 0% 0% 9% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 U této otázky odpovědělo 20 (100 %) respondentů z Mutějovic správně. Celkově se v této informaci senioři nemýlili, tudíž je 84 % správných odpovědí velice uspokojivým výsledkem. Graf 10 Tísňová linka Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu 80 (100 %) respondentů odpovědělo správně na tuto otázku 67 (84 %) seniorů. Dalších 6 (7 %) seniorů vybralo možnost a), tudíž se domnívalo, že telefonní číslo na ZZS v ČR je 150 a ostatní respondenti, 7 (9 %) se domnívali, že číslo naZZS v ČR je 158. 9. Otázka č. 9: Kolikrát za minutu musíte stlačit hrudník postiženého při srdeční zástavě oběhu? a) 60krát/min b) 80-90krát/min c) 100-120krát/min Tabulka 10 Masáž srdce Otázka č. 9 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 13 6 7 26 43 % 20% 35 % 32% b) 9 14 8 31 30% 47 % 40% 39% c) 8 10 5 23 27 % 33 % 25 % 29% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Odpovědi v této otázce byly velice rozdílné. Nejméně seniorů si vybralo odpověď c), která byla v tomto případě správná. Graf 11 Masáž srdce Zdroj: Autor, 2018 Nejvíce odpovědí, 31 (39 %), se nacházelo v druhé možnosti, která udávala, že počet stlačení hrudníku při KPR by měl být 80-90krát za minutu, druhá nej častější odpověď 26 (32 %) byla ta, která udávala, že počet stlačení hrudníku při masáži srdce má být 60krát. Nejméně, 23 (26 %) respondenti volili správnou možnost c) 100-120krát/min. 55 10. Otázka č. 10: Jaké j sou hlavní príznaky cévní mozkové příhody? a) ztráta paměti, nemožnost mluvit, zhoršené vidění b) nevolnost, bolest břicha, bolest hlavy c) náhlá porucha řeči, náhlá částečná ztráta hybnosti, pokleslý koutek Tabulka 11 Cévní mozková příhoda Otázka č. 10 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 7 5 1 13 23 % 17 % 5% 16% b) 3 1 0 4 10% 3 % 0% 5% c) 20 24 19 63 67 % 80% 95 % 79% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Mezi třemi místy, ve kterých se konalo dotazníkové šetření, si v této otázce nejlépe vedli senioři z Mutějovic. Úspěšnost správných odpovědí zde byla 95 %. Velmi dobře odpovídali i respondenti z Rakovníka, kde byla úspěšnost 80 %. Graf 12 Cévní mozková příhoda Zdroj: Autor 2018 56 Hlavní příznaky cévní mozkové příhody zde věděli 63 (79 %) respondenti. Tato úspěšnost je dána převážně tím, že polovina odpovídajících CMP prodělalo, či se sní setkalo u svých nejbližších příbuzných, tudíž ihned věděli minimálně dva hlavní příznaky cévní mozkové příhody. Zbylých 13 (16 %), kteří volili možnost a) a 4 (5 %), kteří volili možnost b), se domnívali, že jsou hlavními příznaky např. bolest břicha, zhoršené vidění, apod. 57 11. Otázka č. 11: Pacient je bledý, dušný, slabý. Co v tomto případě uděláte jako první? a) zavolám ZZS b) položím ho do postele c) otevřu okno Tabulka 12 Dusnost Otázka č. 11 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 13 15 9 37 43 % 50% 45 % 46% b) 3 0 2 5 10% 0% 10% 6% c) 14 15 9 38 47 % 50% 45 % 48% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Graf 13 Dusnost Zdroj: Autor 2018 Pouze 5 (6 %) respondentů by se při spatření dušného, bledého pacienta snažilo ho položit na lůžko, ale tímto úkonem by mohlo dojít k prudkému zhoršení pacientova stavu. Valná většina, 38 (48 %) dotazovaných, by při této situaci pouze otevřela okno a čekala na další vývoj stavu postiženého. Druhá nej častější odpověď seniorů, 37 (46 %), byla správná, že by zavolali zdravotnickou záchrannou službu. 58 12. Otázka č. 12: Co uděláte při spatření krvácení z rány, ze které vytéká tmavě červená krev? a) okamžitě ránu zaškrtím a zavolám ZZS, ránu nechám zaškrcenou po celou dobu do příjezdu ZZS b) přiložím tzv. tlakový obvaz a zajistím transport do zdravotnického zařízení, po prosáknutí obvazu přikládám další vrstvy c) přiložím obvaz, který po prosáknutí z rány odstraním a okamžitě tam dám nový, zajistím transport do zdravotnického zařízení Tabulka 13 Vnější krvácení Otázka č. 12 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 13 13 12 38 43 % 43 % 60% 48% b) 14 16 5 35 47 % 53 % 25% 44% c) 3 1 3 7 10% 4% 15% 8% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Z celkového počtu si v této otázce nejlépe vedli senioři z Rakovníka, kteří jako jediní vybrali nej větším počtem 16 (53 %) správnou možnost. Naopak nejméně informovaní v tomto tématu byli respondenti z Mutějovic. Ti si nejčastěji vybrali možnost a), a to 12 (60 %) případů z 20 (100 %) možných. 59 Graf 14 Vnější krvácení Zdroj: Autor 2018 Na grafu lze vidět, že nej častější volená možnost byla možnost a). Tuto variantu zvolilo 38 (48 %) respondentů, tudíž by senioři krvácející ránu zaškrtili a nechali zaškrcenou po neurčitou dobu. Druhou variantu volilo 35 (44 %) respondentů, přičemž tím zvolili správnou odpověď, která je v tomto případě použití tzv. tlakového obvazu na silné krvácení. Pouze 7 (8 %) seniorů určilo za správnou odpověď c), která popisuje chybný postup při ošetření krvácející rány. 60 13. Otázka č. 13: Jak poznáte vnitřní krvácení u pacienta? a) krev vytéká z rány pod tlakem, pacient je zpocený, má červenou kůži na obličeji b) krev vytéká ze všech tělních otvorů, pacient je plně při vědomí a má vysoký krevní tlak c) pacient si stěžuje na bolest vmiste zranění, je bledý, zpocený, zmatený, má žízeň, dýchání je zrychlené, puls je rychlý, ale slabý Tabulka 14 Vnitřní krvácení Otázka č. 13 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 0 1 2 3 0% 3 % 10% 4% b) 7 1 5 13 23 % 3 % 25% 16% c) 23 28 13 64 77 % 94% 65% 80% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 V tabulce lze vidět, že na tuto otázku vybrali respondenti ze všech třech míst správnou odpověď. V Domově Na Zátiší v Rakovníku vybralo správnou možnost 28 (94 %) seniorů. Graf 15 Vnitřní krvácení Zdroj: Autor, 2018 61 Na grafu lze vidět, že správnou možnost vybralo 64 (80 %) respondentů, což udává, že znalost příznaků vnitřního krvácení je v povědomí seniorů. Je to dané možná i tím, že příznaky onemocnění se postupem času nikterak nemění, na rozdíl od postupů laické první pomoci. Senioři si tuto informaci mohli pamatovat již z dob svého studia. 13 (16 %) respondentů si myslí, že vnitřní krvácení může poznat krvácením ze všech tělních otvorů a zbylí 3 (4 %) senioři zvolili to, že vnitřní krvácení poznají vytékáním krve z rány. 62 14. Otázka č. 14: U člověka, o kterém víte, že trpí „cukrovkou", si náhle všímáte změn. Pacient je zmatený, slabý, opocený, jeho stav se rychle zhoršuje a může vést až k bezvědomí. Čím pravděpodobně trpí a jak můžete provést laickou první pomoc? a) trpí hypoglykémií (málo glukózy - cukru - v krvi), podám mu sladký nápoj či kus čokolády, kostky cukru a volám ZZS b) trpí hypoglykémií, podám mu čistou vodu a počkám minimálně 30 minut na další vývoj stavu c) trpí hyperglykémií (hodně glukózy - cukru - v krvi), nepodám pacientovi nic a počkám, až se stav zlepší, pokud ne, volám ZZS Tabulka 15 Hypoglykémie Otázka č. 14 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 19 30 18 67 64% 100 % 90% 84% b) 4 0 1 5 13% 0% 5% 6% c) 7 0 1 8 23% 0% 5% 10% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 V tabulce lze vidět, že všichni senioři v Rakovníku vybrali v této otázce správnou odpověď. Velmi dobře odpovídali i respondenti z Kolesoví c a z Mutějovic. Celková úspěšnost (84 %) v této otázce je velmi uspokojivá. 63 Graf 16 Hypoglykémie Zdroj: Autor, 2018 Na grafu můžeme vidět procentuální úspěšnost (84 %), která v této otázce byla. Celkem vybralo správnou možnost a) 67 (84 %) respondentů. Což znamená, že v této otázce vybralo nejvíce respondentů správnou odpověď z celého průzkumného šetření. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že spousta seniorů se s diabetem mellitus v různých formách léčila, nebo ho většina pod pojmem „cukrovka" znala od příbuzných a známých. Tudíž by senioři věděli jak se v případě hypoglykémie zachovat. Pouhých 5 (6 %) respondentů se domnívalo, že pacientovi postiženému hypoglykémií podají vodu a vyčkají na další průběh. Ostatních 8 (10 %) seniorů vybralo odpověď c), která udávala, že stav který je popisován se nazývá hyperglykémie. 64 15. Otázka č. 15: Jaká je laická první pomoc u epileptického záchvatu? a) snažím se rozevřít ústa a případně vytáhnout zapadnutý j azyk b) snažím se pacienta ze záchvatu probudit např. bolestivými podněty, držím končetiny c) počkám na konec záchvatu, poté ho uložím do zotavovací polohy, po návratu vědomí pacienta uklidňuji Tabulka 16 Epileptický záchvat Otázka č. 15 Absolutní četnost Relativní četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 17 7 10 34 57% 23% 50% 43% b) 5 2 4 11 16% 7% 20% 14% c) 8 21 6 35 27% 70% 30% 44% Celkem 30 30 20 80 100% 100% 100% 100% Zdroj: Autor, 2018 Na tuto otázku vybralo správnou odpověď celkem 35 (44 %) respondentů, přičemž 21 seniorů bylo z Domova Na Zátiší v Rakovníku. 65 Graf 17 Epileptický záchvat Zdroj: Autor, 2018 V otázce č. 15 vybralo správnou odpověď 35 (44 %) seniorů. Ti by počkali na konec záchvatu a poté pacienta uklidňovali. Avšak o pouhého jednoho respondenta méně, tedy 34 (43 %) vybralo variantu a). Tito senioři se domnívali, že při epileptickém záchvatu musí jako první rozevřít ústa a ujistit se, zda nezapadl jazyk, případně se ho pokusit vytáhnout. Zbylých 11 (14 %) seniorů by se snažilo při epileptickém záchvatu pacienta bolestivým podnětem ze záchvatu probudit či by postiženému drželo končetiny. 66 5.4 ANALÝZA VÝSLEDKU Dotazníkového šetření se zúčastnilo 33 (41 %) mužů a 47 (59 %) žen z celkového počtu 80 dotazovaných. Věk respondentů byl rozdělen na tři kategorie, přičemž první kategorie byla ve věku 60-69 let, druhá 70-79 let a třetí ve věku od 80 let výš. První kategorie byla zastoupena 15 (19 %) členy, kategorie ve věku od 70 let byla zastoupena 36 (45 %) respondenty a v poslední kategorii bylo zastoupení 29 (36 %) seniorů. Průzkum se konal v domovech pro seniory, konkrétně tedy v Domově Kolešovice, v Domově Na Zátiší v Rakovníku a v obci Mutějovice. Pro testování vztahu mezi jednotlivými údaji jsme použili chí kvadrát. Testovali jsme, zdaje závislost mezi místem, kde současně senioři žijí a odpovědí na otázku 9 a celkovým počtem správných odpovědí na otázky 9 až 15. Hladinu významnosti jsme zvolili 5 %. Vytvořili jsme tabulku skutečných četností a vypočítali očekávané četnosti pomocí webové aplikace http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti. Provedli jsme kontrolu podmínek u očekávaných četností, podmínky byly ve všech případech splněny, test šlo provést. Vypočtenou testovou statistiku jsme porovnali s kritickou tabulkovou hodnotou pro danou hladinu významnosti a pro daný počet stupňů volnosti a provedli rozhodnutí o závislosti. Průzkumná otázka č. 1: Jaké jsou znalosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci? Zde jde zkoumaná závislost mezi místy, kde senioři žijí a odpověďmi na otázky 9-15. Všechny odpovědi respondentů j sou rozděleny na správné a chybné. Tabulka 17 Otázka 9-15 Kolešovice Rakovník Mutějovice Kolešovice Rakovník Mutějovice otázka: správně chybně celkem 9 8 10 5 22 20 15 80 10 20 24 19 10 6 1 80 11 13 15 9 17 15 11 80 12 14 16 5 16 14 15 80 13 23 28 13 7 2 7 80 14 19 30 18 11 0 2 80 15 8 21 6 22 9 14 80 celkem 105 144 75 105 66 65 560 Zdroj: Autor, 2018 67 Tabulka 18 Závislost správných odpovědí na místech bydliště seniorů Skutečná četnost Očekávaná četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Správná 105 144 75 324 121,5 121,5 81,0 324 chybná 105 66 65 236 88,5 88,5 59,0 236 Celkem 210 210 140 560 210 210 140 560 Zdroj: Autor, 2018 Vypočítaná hodnota testového kritéria je 16,259, kritická tabulková hodnota pro hladinu významnosti 5 % a pro počet stupňů volnosti 2 je 5,991. Protože vypočítaná hodnota je větší než kritická tabulková, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Pro zjištění míry závislosti jsme použili Pearsonův koeficient, Pearsonův koeficient je 0,206. Pearsonův koeficient nabývá hodnot v intervalu (0,1), 0 znamená nezávislost, 1 závislost. Námi vypočtená hodnota ukazuje na malou závislost. Průzkumná otázka č. 2: Co ovlivňuje znalosti seniorů o laické první pomoci? Na tuto průzkumnou otázku jsme použili z průzkumného šetření otázku č. 6, ve které se respondentů dotazujeme, zda si myslí, že jsou dostatečně proškol ováni o laické první pomoci. Zkoumali jsme vztah odpovědí na tuto otázku mezi místy, kde senioři žijí. Tabulka 19 Závislost na proškolování a místech bydliště seniorů Otázka č. 6 Skutečná četnost Očekávaná četnost Odpověď Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem Kolešovice Rakovník Mutějovice Celkem a) 4 24 4 32 12 12 8 32 b) 26 6 16 48 18 18 12 48 Celkem 30 30 20 80 30 30 20 80 Zdroj: Autor, 2018 Vypočítaná hodnota testového kritéria je 32,222, kritická tabulková hodnota pro hladinu významnosti 5 % a pro počet stupňů volnosti 2 je 5,991. Protože vypočítaná hodnota je větší než kritická tabulková, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám 68 říká, že zde určitá závislost existuje. Pro zjištění míry závislosti jsme použili Pearsonův koeficient, Pearsonův koeficient je 0,656. Pearsonův koeficient nabývá hodnot v intervalu (0,1), 0 znamená nezávislost, 1 závislost. Námi vypočtená hodnota ukazuje na vyšší míru závislosti. 69 6 DISKUZE Bakalářská práce si kladla za cíl zjistit a zhodnotit vědomosti a znalosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci. Na základě zjištěných výsledků navrhnout doporučení pro praxi, což je v tomto případě i stručná a jednoduchá příručka pro seniory, ve které je popsána první pomoc u vybraných stavů. Laická první pomoc je velmi důležitá pro postiženého před příjezdem ZZS. Jedná se o soubor jednoduchých a velmi účelných úkonů, které na sebe navazují. Pomocí nich lze v případě úrazu či náhle vzniklého akutního stavu zabránit závažným zdravotním důsledkům, v nej horším případě i smrti pacienta. Proto je velice důležité, aby společnost znala alespoň základy laické první pomoci, což může být např. i přivolání odborné pomoci. Toto tvrzení platí i pro seniory. Z výzkumu společnosti Zentiva v roce 2015, který se nachází v této bakalářské práci v kapitole 2, vyplývá, že senioři mají několik desítek let staré informace, které se týkají první pomoci. Je v něm také popisován začínající nový projekt proškolování pro děti na základních školách, avšak tak tomu není u seniorů. O školení seniorů se zde absolutně nezmiňují (HOUDEK, KYTÝR, 2015). Znalost seniorů o první pomoci je neméně důležitá jako znalost ostatních věkových skupin. Je všeobecně známé, že starší člověk není většinou fyzicky zdatný na náročnou fyzickou pomoc, avšak i soubor jednoduchých, lehce zvladatelných úkonů, může zachránit život postiženému náhlou akutní událostí. Z tohoto důvodu se domníváme, že je důležité věnovat této problematice pozornost. V teoretické části byl udán cíl vyhledat a prostudovat materiály, které nám poté sloužily k vytvoření bakalářské práce. Pro tuto část bylo klíčové popsat a zdůraznit význam laické první pomoci a její postupy ve vybraných onemocněních a stavech. Těžištěm teoretické části bylo dotknout se tématu o stáří obecně, o problémech, které ve vyšším věku nastávají, o chování zdravotníků k seniorům. Zmíněna je i historie laické první pomoci a nej častější příčiny úmrtí u seniorů. Dále jsou vždy u vybraných stavů i onemocnění popsány příčiny, příznaky, první pomoc a navazující zdravotnická pomoc. V praktické části jsou zhodnoceny výsledky kvantitativního průzkumu pomocí dotazníkového šetření. První dvě otázky anonymního dotazníku sloužily k identifikaci respondenta (jeho pohlaví a věk). Dotazníkového šetření se zúčastnilo větší procento žen (59 %) než mužů (41 %) a nej větší zastoupenou věkovou skupinou byla skupina ve věku od 70 do 79 let. Další dvě otázky se věnovaly tomu, zda a jak vyplňující poskytl laickou 70 první pomoc. Zde jsme se z výsledků dozvěděli, že 45 (56 %) respondentů někdy ve svém životě laickou první pomoc poskytlo. Z těchto 45 (100 %) možných zvolilo 39 (87 %) možnost, že tato poskytovaná pomoc byla zcela bez váhání. Následovala otázka, která se dotazovala na to, jakými znalostmi se senior při poskytování první pomoci řídil. Otázka 6 se dotazovala na skutečnost, zda si senioři myslí, že jsou dostatečně proškol ováni 0 laické první pomoci. Na tuto otázku jsme použili chí kvadrát, a tím jsme mohli odpovědět na průzkumnou otázku 2. Dále jsme se seniorů v dotazníku ptali, zda si o sobě myslí, že by dokázali poskytnout laickou první pomoc, tím bylo ovšem myšleno 1 případné přivolání ošetřovatelského personálu či ZZS. Celkem 45 (56 %) z 80 (100 %) seniorů vybralo, že by byli schopni poskytnout laickou první pomoc, avšak polovina z nich slovně dodávala, že při jejich imobilním stavu by byli schopni pomoc pouze přivolat. Další otázkou č. 8 jsme zjišťovali znalost telefonního čísla na ZZS v ČR. Odpovědi respondentů byly v této otázce z 84 % správné. Proto jsme otázku 8 nezapojili do celkového součtu správných a chybných odpovědí v chí kvadrátu, který j sme použili na odpověď průzkumné otázky 1. Je možné, že by velké procento správných odpovědí z této otázky mohlo zkreslit celkový výsledek v chí kvadrátu. Otázky 9-15 jsme použili na odpověď průzkumné otázky 1. Tyto otázky jsou zaměřeny na znalost laické první pomoci při konkrétních stavech. Počty správných a chybných odpovědí jsme použili do chí kvadrátu. Průzkumná otázka 1: Na dílčí cíl j sme navázali otázkou, ve které se dotazuj eme, jaké jsou znalosti seniorů o laické první pomoci na Rakovnicku. V testu chí-kvadrát, který byl zde aplikován, j sme použili odpovědi z otázek 9-15. Všechny odpovědi respondentů jsme rozdělili na správné a chybné a mezi nimi a místem, kde senioři žijí, jsme použili chí-kvadrát. V testu chí kvadrát nám vyšla míra malé závislosti, což tedy znamená, že mezi místy pobytu seniorů a počtu správných a chybných odpovědí existuje lehká závislost. V souvislosti s touto otázkou uvádíme výsledky odpovědí z míst, kde se konalo dotazníkové šetření, což je Domov Na Zátiší v Rakovníku, Domov Kolešovice a obec Mutějovice. Celkem bylo z těchto otázek 560 (100 %) odpovědí. Správných odpovědí bylo 324 (58 %) a chybných 236 (42 %). Nejvíce správných odpovědí, 144 (69 %) z 210 (100 %) možných, vybrali respondenti z Rakovníka. Jejich informovanost tedy dosáhla nej vyšší kvality ze všech tří míst průzkumného šetření. Tato skutečnost je jistě ovlivněna tím, že se konkrétně v tomto Domově pro seniory konají každý týden přednášky. Ty 71 zajišťuje Policie ČR a seniory poučuje o veškerých rizicích, které jim mohou v dnešní době hrozit, a také o laické první pomoci, kterou mohou kdykoliv využít. Informaci 0 probíhajících přednáškách a proškolování seniorů jsme se dozvěděli při krátkém rozhovoru s vrchní sestrou Domova Na Zátiší v Rakovníku Janou Skálovou. Na druhém místě, co se vědomostí v těchto otázkách týče, byli respondenti z obce Mutějovice, kde správných odpovědí bylo 75 (54 %) ze 140 (100 %) možných. Chybných variant bylo 65 (46 %). Stejného počtu správných, 105 (50 %), a chybných, 105 (50 %) odpovědí v těchto otázkách dosáhli respondenti z Kolešovic, což tedy znamená, že jejich vědomosti o laické první pomoci nejsou na vysoké úrovni, naopak dosáhli nejhoršího výsledku ze všech třech míst dotazníkového šetření. Na základě daného testového kritéria odpovídáme, že vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci jsou průměrné. Znalost seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci není dostatečně vyhovující, jelikož výskyt správných odpovědí byl pouhých 144 (69 %) z 324 (100 %) možných. Na základě daného testu, který jsme v této otázce použili, můžeme konstatovat nízkou míru závislosti na místě sběru dat. Můžeme tedy konstatovat, že existuje vztah mezi místem bydliště respondentů a úspěšnosti zvolených správných odpovědí. Odpovědi v otázkách byly stanoveny tak, že vždy se vyskytovala pouze jedna správná odpověď, která byla zhotovena podle současných postupů o laické první pomoci a zbylé dvě podle zastaralých postupů. 1 proto si vysvětlujeme výskyt velkého počtu chybných odpovědí. V porovnání s jinou diplomovou prací na téma „Informovanost seniorů o poskytování první pomoci" z roku 2012 od autorky Bc. Pauly Čapkové, kde bylo zjištěno vyhodnocením správných odpovědí, že senioři ovládají základy laické první pomoci na 75 %. Což se s naším procentem (58 %) správných odpovědí zcela neshoduje. Může to být dáno faktem, že my jsme v našem testu nezávislosti nezapočítali odpovědi z otázky 8, která se ptala na číslo tísňové linky ZZS, ve kterém bylo velké procento (84 %) úspěšnosti správných odpovědí, tím by se zcela jistě zvýšila procentuální úspěšnost správných odpovědí v chí kvadrátu, který jsme vytvořili pouze od otázky č. 9. Na toto téma se zaměřila i Bc. Lenka Jeřábkova ve své diplomové práci v roce 2009 na téma „Úroveň znalostí seniorů o první pomoci", ve které se také zabývá kvantitativním průzkumem. Její výsledky se ztotožňují s našimi. Ve své práci uvádí otázku, ve které se zabývala, jak zjistit, zda postižený dýchá. U této otázky byl poměr mezi správnými 72 a chybnými odpovědi téměř vyrovnaný. Tento fakt vysvětluje tím, že jednou ze zmíněných možností bylo použití zrcátka k ústům pacienta. Tento postup se vyučoval v minulých letech, tudíž je u seniorské populace zafixovaný. U další otázky v jejím průzkumném šetření se dotazuje na správné místo pro nepřímou srdeční masáž. I v tomto případě bylo vyšší procento chybných odpovědí. Bc Jeřábkova to vysvětluje tím, že místo stlačování hrudníku při KPR je jednou ze změn v rámci nových postupů. Stejný fakt vidíme i v naší bakalářské práci, kdy velký počet chybných odpovědí může být dán tím, že senioři mají zafixované staré postupy, které se dnes již nevyužívají, ale pro nejsou stále správné. V našem dotazníkovém šetření si toho můžeme všimnout u otázky č. 9, která se seniorů dotazuje na frekvenci stlačení hrudníku při nepřímé srdeční masáži. Nejmenší počet 26 (32 %) zvolených odpovědí bylo u správné možnosti c) 100-120krát/min. Naopak zde respondenti častěji vybrali možnost a) 60krát/min (39 %) nebo možnost b) 80-90krát/min (39 %). Tyto frekvence se využívaly v zastaralých postupech laické první pomoci, ale jak lze vidět u této otázky, senioři by ji stále využívali. Skutečnosti, že senioři využívají zastaralé postupy, si lze všimnout i z počtu odpovědí, které senioři vybrali u otázky 5, která se jich dotazovala, jakými znalostmi se řídili při poskytování laické první pomoci. Celkem 27 (60 %) ze 45 (100 %) možných, vybralo odpověď a), že se při poskytování LPP řídilo znalostmi ze školy nebo kurzů autoškoly. Vypovídá to tedy o faktu, že senioři používají vědomosti, které jsou zastaralé, a postupy, které se již v dnešní době nepoužívají. Ty mohou považovat za správné a řídit se podle nich v poskytování laické první pomoci. Zbylých 31 % zvolilo odpověď, že se při poskytování LPP řídilo vlastní intuicí, a pouze 9 % vybralo, že vědomosti získali z mediálních zdrojů. Průzkumná otázka 2: Na základě daného dílčího cíle jsme si stanovili průzkumnou otázku, která se táže, zda jsou něčím znalosti seniorů o laické první pomoci ovlivněny. Odpověď na tuto otázku j sme hledali pomocí chí kvadrátu, ve kterém j sme hodnotili vztah mezi odpověďmi na otázku č. 6, která se respondentů dotazovala, zda si myslí, že jsou senioři dostatečně proškolováni, a místy, kde se konal dotazníkový průzkum. V testu nezávislosti vyšel Pearsonův koeficient 0,656, což znamená vyšší míru závislosti. Největší zastoupení odpovědí a) ANO 24 (80 %) z 30 (100 %) možných se vyskytlo v Domově Na Zátiší v Rakovníku. Tato skutečnost je zcela jistě ovlivněna také tím, že se zde konají již zmíněné přednášky. Naopak větší zastoupení odpovědí b) NE vybrali senioři z Domova Kolešovice a obce Mutějovice, kde se žádné přednášky o laické první 73 pomoci nekonají. Z Domova Kolešovice vybralo tuto možnost 26 (87 %) z 30 (100 %) možných a v obci Mutějovice 16 (80 %) z 20 (100 %) seniorů. Celkem v této otázce odpovědělo 48 (60 %) respondentů, kteří mají ten názor, že se senioři dostatečně neproškolují. Na základě daného testového kritéria odpovídáme, že vědomosti seniorů jsou ovlivněny přednáškami. Lze si toho všimnout u výsledků seniorů z místa Rakovník, kteří odpovídali ze všech respondentů nejvíce pro možnost a). Ti jsou pravidelně proškolováni a zcela zřetelně je to vidět na jejich výsledcích v dotazníkovém šetření. Naopak v Domově v Kolešovicích, kde žádné přednášky o laické první pomoci neprobíhají, je viditelně vyšší počet odpovědí b) NE a velký rozdíl v počtu správných odpovědí oproti Domovu Na Zátiší v Rakovníku. 6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI • Předávání seniorům informace o laické první pomoci např. pomocí jednoduchých a krátkých přednášek. • Zajištění dostupnosti přednášek. • Na každou plánovanou přednášku vytvořit pozvánku, která bude na viditelném místě, či rozhlásit místo a čas konání místním rozhlasem v dané obci. • Přednášky by měla provádět osoba, která je vzdělaná v oboru a zaznamenává nové postupy laické první pomoci. • Zapojovat do přednášek i mladší generace pro zmenšení mezigenerační propasti. • Zapojit do předávání informací Domovy pro seniory, kde se nachází velká skupina seniorů. • Motivovat seniory pro účast na přednášce, např. malým občerstvením. • Poukázat na význam laické první pomoci pomocí rozhlasových zpráv či mediálních prostředků a naučit seniory nebát sejí použít. • Vytvoření příruček (viz Příloha B), letáků, brožur apod. pro seniory a rozdání v Domovech pro seniory či v obci. 74 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti a znalostí seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci. Téma bylo vybráno především na základě mé zkušenosti během mé odborné praxe na ZZS Středočeského kraje v Rakovníku. V teoretické části jsme si dali za cíl prostudovat literaturu k danému tématu. Během vypracování se seznámit s hlavními příčinami úmrtí u seniorů a hlavně s laickou první pomocí u různých stavů a onemocnění. O těchto cílech můžeme říci, že v bakalářské práci byly splněny. V praktické části se lze setkat s kvantitativním průzkumným šetřením ve formě anonymního dotazníku, který byl seniory s naší pomocí osobně vyplňován. Osobně jsme navštívili dva seniorské domy, a to Domov Na Zátiší v Rakovníku a Domov Kolešovice, a poté i obec Mutějovice. Výsledky zcela jasně poukazují na fakt, že znalosti seniorů na Rakovnicku nejsou vyhovující. Celková úspěšnost správných odpovědí byla 69 %. Vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci jsme ověřovali pomocí chí kvadrát testu. Na základě výsledků tohoto testu můžeme konstatovat, že znalosti seniorů jsou ovlivněny přednáškami, které se konají v místě, kde žijí. Respondenti, kteří se pravidelně účastní přednášek, mají mnohem vyšší znalosti než je tomu dáno u respondentů, kteří přednášky nenavštěvují. Pro praxi lze navrhnout vyšší četnost konaných přednášek pro seniory o laické první pomoci a rozdání příruček o laické první pomoci seniorům. Závěrem můžeme konstatovat, že laická první pomoc je velice známé téma a měla by být nedílnou součástí vědomostí každého občana. Důležité je, aby si každý občan osvojil teoretickou a praktickou znalost, neboť rozšíření znalostí je zásadní pro kvalitu poskytování laické první pomoci. Stanovené cíle teoretické i praktické části byly splněny. 75 SEZNAM LITERATURY ANDRŠOVÁ, Alena. 2012. Psychologie a komunikace pro záchranáře. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-4119-2. BENNETT, David H. 2014. Srdeční arytmie: praktické poznámky k interpretaci a léčbě. Praha: Grada, ISBN 9788024751344. BYDŽOVSKÝ, Jan. 2008. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, ISBN 978-80-7254-815-6. BYDŽOVSKÝ, Jan. 2011. Předlékařská první pomoc. Praha: Grada, Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-2334-1. ČEVELA, Rostislav; KALVACH, Zdeněk, ČELEDOVÁ, Libuše. 2012. Sociální gerontológie. Úvod do problematiky. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3901-4. HASIK, Juljo a Pavel SRNSKY. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, ISBN 978-80-87729-00-7. HASKOVCOVA, Helena. 2012. Sociální gerontológie aneb Senioři mezi námi. Praha: Galén, ISBN 978-80-7262-900-8. JANIŠ, Kamil a Jitka SKOPALOVÁ. 2016. Volný čas seniorů. Praha: Grada, Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-5535-9. KALINA, Miroslav. 2008. Cévní mozková příhoda v medicínské praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 231 s. ISBN 978-80-7387-107-9. KALVACH, Zdeněk a kol. 2011. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4026-3. KALVACH, Pavel. 2010. Mozkové ischemie a hemoragie. 3. Praha: Grada, ISBN 9788024727653 KELNARO V A, Jarmila a kol. 2013. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4200-7. 76 KRAMPEROVÁ, Eva. 2012. Role vzdělávání v seniorském věku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 101 s. Vedoucí práce Jitka Lorenzová KOLEKTIV AUTORŮ. 2008. Sestra a urgentní stavy. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2548-2. KÔLBEL, František a kol. 2011. Praktická kardiológie. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-1962-0. LEJSEK, Jan, Petr RŮŽIČKA a kol. 2013. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-2090-9. LUKÁŠ, Karel, Aleš ŽÁK a kol. 2014. Chorobné znaky a příznaky: diferenciální diagnostika. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-5067-5. MÁLEK, Filip a Ivan MÁLEK. 2013. Srdeční selhání. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-2238-5. MÁLEK, Jiří a kol. 2011. Praktická anesteziologie. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3642-6. MAREK, Josef a kol. 2010. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 4., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-2639-7. MUHLPACHR, Pavel. 2009. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN 978-80-210-5029-7. NAVRÁTIL, Leoš a kol. 2008. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-2319-8. NAVRÁTIL, Leoš a kol. 2017. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-271-0210-5. PETRZELA, Michal. 2016. První pomoc pro každého. 2., doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-5556-4. První pomoc: návodné instrukce, jak postupovat v případě úrazů, nehod a v kritických situacích. 2012. 3. aktualizované vydání. Přeložil Václava KOFRANKOVÁ. Praha: Fórum, ISBN 978-80-904803-8-4. 77 PŘIBYL, Hugo. 2015. Lidské potřeby ve stáři. Praha: Maxdorf, Jessenius. ISBN 978-80-7345-437-1. REMEŠ, Roman, TRNOVSKA Silvia a kol. 2013. Praktická příručka přednemocnični urgentní medicíny. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4530-5. SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol. 2010. Ošetřovatelství v chirurgii. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3130-8. SLEZÁKOVÁ, Zuzana. 2014. Ošetřovatelství v neurologii. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4868-9. SKŘICKOVÁ, Jana. 2013. Nádory plic a průdušek: jak léčit nádory plic a průdušek?. 2., upravené vydání. Olomouc: Solen, ISBN 978-80-7471-030-8. SEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR a kol. 2013. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4434-6. SPINAR, Jindřich, Ondřej LUĎKA a kol. 2013. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. 2., přeprac. adopl. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4356-1. VÁCLAVÍK, Karel. 2011. Praktický slovník cizích slov. V Praze: XYZ, ISBN 9788073885434. VITOVEC, Jiří a Jindřich SPINAR a kol. 2017. Farmakoterapie kardiovaskulárních příčin. 3.vyd. Praha: Grada, ISBN 80-247-0866-3. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. 2009. Velký lékařský slovník: Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, ISBN 978-80-7345-202-5. Cizojazyčné zdroje: DOBIÁŠ, Viliam. 2013. Klinická propedeutika v urgentnej medicíne. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4570-1. MANDELL, Joyce E. 2011. Ventricular fibrillation and acute coronary syndrome. Hauppauge, N.Y.: Nova Science, ISBN 9781617289699. PEDERSON, Sally. 2012. Standard First Aid - With CPR and AED. United States: Createspace, ISBN 978-14-78151-68-5. 78 Webové zdroje: BAČOVA, Petra. 2016. Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy. Český statistický úřad [online]. Praha, [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cesi-nejcasteji-umiraji-na-nemoci-obehove-soustavy BUŽGOVÁ, Radka a Helena KLECHOVÁ. 2011. Měření postojů seniorů ke stáří. Praktický lékař [online]. 91(7), 5 [cit. 2018-04-17]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/mereni-postoju-senioru-ke-stari-35906 ČAPKOVA, Paula. Informovanost seniorů o poskytování první pomoci [online]. Brno, 2012 [cit. 2018-04-18]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/381796/lf ml Diplomová. MASARYKOVA UNIVERZITA ČEPELKOVÁ, Kateřina. 2015. Zhoubné nádory (maligní nádory, rakovina). Vitalia [online]., 2 [cit. 2017-11-15]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/zhoubne-maligni-nadory/ JEŘÁBKOVA, Lenka. 2009. Úroveň znalostí seniorů o první pomoci [online]. Brno, Brno [cit. 2018-04-18]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/j7yzl/diplomova prace.pdf. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Mgr. Dana Krethova. HOUDEK, Martin a Libor KYTÝR. 2015. Znalosti Čechů o poskytování první pomoci jsou zastaralé, ukázal průzkum Zentivy. EM D consultants [online]. Praha, [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: http://www.emd-pr.cz/2015/03/znalosti-cechu-o-poskytovani-prvni-pomoci-jsou-zastarale-ukazal-pruzkum-zentivy/ HUMPL, Lukáš a Martina NOVÁKOVÁ. 2008. Epileptický záchvat. Zdravotnická záchranná služba [online]. Ostrava, [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=2641 KISS Igor. 2014. O nádorech tlustého střeva a konečníku. Pacient a rodina [online]., 1 [cit. 2017-12-06]. Dostupné z: http s ://w w w. linko s. cz/pacient- a-rodina/onkolo gicke-diagnozy/nadory-travici-trubice-jicen-zaludek-tenke-strevo-tluste-strevo-konecnik-rit-cl5/o-nadorech-tlusteho-streva-a-konecniku/ 79 Plieni embólie. 2017. In: IKEM [online]. Praha: Institut klinické a experimentálni medicíny, [cit. 2018-03-05]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/plicni-embolie/a-445/ ŠEBLOVÁ Jana, TOMEK Aleš a kol. 2017. Přednemocniční péče o pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou. Doporučený postup [online]. (1), 5 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.urgmed.cz/postupv/2017 emp.pdf ŠKODA Ondřej. 2011. Cévní mozkové příhody diagnostika, léčba a prevence [online]. Zlín: Nemocnice Jihlava, p.o., [cit. 2018-01-29]. Dostupné z: http://www.ikta.cz/res/file/seminare/2011-12-08-iihlava/CMP-diagnostika-lecba-prevence.pdf Zemřelí 2015. 2016. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha [cit. 2017-12-27]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zemreli-2015 80 PŘÍLOHY Příloha A Dotazník.........................................................................................I Příloha B Stručná příručka o laické první pomoci pro seniory...................IV Příloha C Fotografie z průběhu vyplňování dotazníků...............................VI Příloha D vlastní fotografie.......................................................................VII Příloha E Souhlas s užitím fotografie......................................................VIII Příloha F Protokol o sběru dat...................................................................XV Příloha G Literární rešerše............................. ..........................................XVII Příloha H Potvrzení o překladu abstraktu.............................................XVIII Příloha I Čestné prohlášení......................................................................XIX PŘÍLOHY Příloha A Dotazník DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Daniela Kafková a jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické, o. p. s. v oboru Zdravotnický záchranář. Vyplněním dotazníku mi pomůžete při vypracování mé bakalářské práce na téma Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci. Dotazník je zcela anonymní, i proto Vás tedy žádám o pravdivé vyplnění. Získané informace využiji jen do mé bakalářské práce. Prosím vždy o zakroužkování jedné správné odpovědi. Předem Vám velice děkuji za vyplnění a navrácení dotazníku. 1. Jste: a) Muž b) Zena 2. Věk: a) 60 - 69 let b) 70 - 79 let c) 80 - nad 80 let 3. Poskytoval/a jste někdy laickou první pomoc? a) ANO b) NE 4. Pokud ANO, poskytoval/a jste jí? a) bez váhání b) s velkou obavou a váháním 5. Pokud ANO, jakými znalostmi jste se řídil/a? a) znalostmi ze školy nebo kurzů (autoškola) b) z mediálních prostředků (televize, letáky) c) vlastní intuicí 6. Myslíte si, že jsou senioři dostatečně proškolováni o poskytování laické první pomoci? a) ANO b) NE I 7. Myslíte si, že v případě potřeby byste byl/a schopen/na poskytnout laickou první pomoc u jakéhokoli onemocnění či náhlého stavu? a) ANO b) NE c) Nejsem si jist/a, že bych to zvládl/a 8. Jaké číslo byste volil/a při volání zdravotnické záchranné služby v ČR? a) 150 b) 155 c) 158 9. Kolikrát za minutu musíte stlačit hrudník postiženého při srdeční zástavě oběhu? a) 60krát/min b) 80-90krát/min c) 100-120krát/min 10. Jaké jsou hlavní příznaky cévní mozkové příhody? a) ztráta paměti, nemožnost mluvit, zhoršené vidění b) nevolnost, bolest břicha, bolest hlavy c) náhlá porucha řeči, náhlá částečná ztráta hybnosti, pokleslý koutek 11. Pacient je bledý, dušný, slabý. Co v tomto případě uděláte jako první? a) zavolám ZZS b) položím ho do postele c) otevřu okno 12. Co uděláte při spatření krvácení z rány, ze které vytéká tmavě červená krev? a) okamžitě ránu zaškrtím a zavolám ZZS, ránu nechám zaškrcenou po celou dobu do příjezdu ZZS b) přiložím tzv. tlakový obvaz a zajistím transport do zdravotnického zařízení, po prosáknutí obvazu přikládám další vrstvy c) přiložím obvaz, který po prosáknutí z rány odstraním a okamžitě tam dám nový, zajistím transport do zdravotnického zařízení 13. Jak poznáte vnitřní krvácení u pacienta? a) krev vytéká z rány pod tlakem, pacient je zpocený, má červenou kůži na obličeji b) krev vytéká ze všech tělních otvorů, pacient je plně při vědomí a má vysoký krevní tlak c) pacient si stěžuje na bolest v místě zranění, je bledý, zpocený, zmatený, má žízeň, dýchání je zrychlené, puls je rychlý, ale slabý II 14. U člověka, o kterém víte, že trpí „cukrovkou", si náhle všímáte změn. Pacient je zmatený, slabý, opocený, jeho stav se rychle zhoršuje a může vést až k bezvědomí. Čím pravděpodobně trpí a jak můžete provést laickou první pomoc? a) trpí hypoglykémií (málo glukózy - cukru - v krvi), podám mu sladký nápoj či kus čokolády, kostky cukru a volám ZZS b) trpí hypoglykémií, podám mu čistou vodu a počkám minimálně 30 minut na další vývoj stavu c) trpí hyperglykémií (hodně glukózy - cukru - v krvi), nepodám pacientovi nic a počkám, až se stav zlepší, pokud ne, volám ZZS 15. Jaká je laická první pomoc u epileptického záchvatu? a) snažím se rozevřít ústa a případně vytáhnout zapadnutý j azyk b) snažím se pacienta ze záchvatu probudit např. bolestivými podněty, držím končetiny c) počkám na konec záchvatu, poté ho uložím do zotavovací polohy, po návratu vědomí pacienta uklidňuji III Příloha B Stručná příručka o laické první pomoci pro seniory Stručné pokyny pro seniory při akutních stavech ZJISTIT, CO SE STALO! ZAVOLAT POMOC! DBÁT NA VLASTNÍ BEZPEČNOST! Důležitá telefonní čísla:1 ^| - Hasičský záchranný sbor ČR ^| - Zdravotnická záchranná služba ■ - Policie ČR 1. Nepřímá srdeční masáž:2 • zahájí se v případě, kdy je pacient v bezvědomí, nereaguje na oslovení a kdy po záklonu hlavy postiženého a kontrole dýchání je zjištěno bezdeší (nezvedá se hrudník) • poměr je 30:2-30 stlačení hrudníku a 2 umělé vdechy • hloubka stlačení je 5cm a frekvence je 100-110 stlačení/minuta Záklon hlavy3 Pozice při masáži srdce 2. Šok:5 • udržovat slovní kontakt s postiženým • zabránit ztrátám krve, zajistit teplo, nepodávat tekutiny • uložit postiženého do protišokové polohy Protišoková poloha6 1 HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, ISBN 978-80-87729-00-7. 2 ŠEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR a kol. 2013. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4434-6. 3 Zdroj: Vlastní fotografie 4 Viz reference č. 3 5 PETRŽELA, Michal. 2016. První pomoc pro každého. 2., doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-5556-4. 6Viz reference č. 3 IV 3. Bezvědomí:7 • kontrola dýchání, pokud pacient dýchá => stabilizovaná poloha • pokud je bezdeší => záklon hlavy postiženého a stlačování hrudníku poměrem 30:2 Stabilizovaná poloha8 4. Krvácení:9 • stlačit místo nad ránou nebo v ráně a postiženého položit • neodstraňovat větší tělesa z rány • přiložit sterilní obvaz, který se při prosáknutí překryje dalším obvazem 5. Hypoglykémie:10 • příznaky: pocit slabosti, opočení, agresivní chování či dojem opilosti u postiženého, rychlé zhoršování poruchy vědomí • při vědomí postiženého se mu podá kus čokolády či sladký nápoj • při bezvědomí se zkontaktuje ZZS a do jejího příjezdu se pacient kontroluje se záklonemjeho hlavy 6. Cévní mozková příhoda:11 • hlavní příznaky:_náhle vzniklá porucha řeči, náhle vzniklá porucha hybnosti na jedné straně a náhle pokleslý koutek • vedlejší příznaky: náhle vzniklá porucha čití na jedné polovině těla, náhle vzniklá porucha vědomí, náhle vzniklá nevolnost, apod. • při podezření na CMP => neprodleně zavolat ZZS, pokud je pacient v bezvědomí, uloží se do stabilizované polohy • pokud je při vědomí => stejná poloha až do příjezdu zdravotníků, sledování jeho fyziologických funkcí 7. Bolest na hrudi:12 • příznaky: mimo pálivé, svíravé či tupé bolesti, která neustává, se u infarktu myokardu či angině pectoris může vyskytnout dusnost, úzkost, bledost, nevolnost, pacient je opocený a úzkostný • okamžitě volat ZZS, postižený by si měl najít úlevovou polohu => v tomto případě poloha v polosedě a bez námahy vyčkat na příjezd ZZS 7 HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, ISBN 978-80-87729-00-7. 8 Viz reference č. 3 9 REMEŠ, Roman, TRNOVSKA Silvia a kol. 2013. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4530-5. 10 LEJSEK, Jan a kol. 2013. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-2090-9. 11 ŠEBLOVÁ Jana, TOMEK Aleš a kol. Přednemocniční péče o pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou. Doporučený postup [online]. 2017, (1), 5 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.urgmed.cz/postup v/2017 cmp.pdf 11 KELNAROVA, Jarmila a kol. 2013. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247^200-7. V Příloha C Fotografie z průběhu vyplňování dotazníků Příloha D vlastní fotografie Obrázek 7 Záklon hlavy Zdroj: Autor, 2018 VII Příloha E Souhlas s užitím fotografie UDĚLENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE Já, Čtiyiy q 7iW f%sk°> nar. A^.^SA V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovně souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne. ., pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková VIII UDĚLENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE Já, nar. i 7. #t? V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovně souhlasím, byiy "!;0je fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne _, pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková IX UDĚLENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE Já, 0. W nar. V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovně souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne -, pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková X UDELENÍ SOUHLASU S UZ1TIM FOTOGRAFIE Já, nar. t, £.49VL V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovné souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne ., pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková XI UDELENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovne souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne _, pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková XII UDĚLENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE nar. V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovně souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne i , pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková XIII UDĚLENÍ SOUHLASU S UŽITÍM FOTOGRAFIE Já, V souladu s ust. §§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku výslovně souhlasím, aby byly moje fotografie, pořízené v rámci rozhovoru a dotazníku konaném dne , pro bakalářskou práci: Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci v souvislosti s publikací předmětného rozhovoru a dotazníku. Daniela Kafková I XIV Příloha F Protokol o sběru dat Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7, 150 00 Praha 5 X > PROTOKOL K PROVÁDĚNI SBĚRU PODKLADU PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí tohoto protokolu jc, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, který bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studenta Daniela Kafková Studijní obor Zdravotnický záchranář Ročník 3 Téma práce Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb Jméno vedoucího práce Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. Vyjádření vedoucího práce k finančnímu zatížení pracoviště při realizaci výzkumu Výzkum J bude spojen s finančním zatížením pracoviště g| nebude spojen s finančním zatížením pracoviště Souhlas vedoucího práce 'gft souhlasím /^fyĹ^ĹsCr^í/l/^-____' O nesouhlasím podpis Souhlas ředitelky Domova Kolešovice Taťány Čížkové ^ souhlasím O nesouhlasím podpis V...MWádne...^^ .........M. podpis studenta / Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb se sídlem 270 02 Kolešovice 180 IČ: 712 09 905 Tel. 313 582 287 ■ 1 ■ XV •Ä- Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. _ \_ > Duškova 7, 150 00 Praha 5 Z PROTOKOL K PROVÁDĚNI S B E R U PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, který bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studenta Daniela Kafková Sludijní obor Zdravotnický záchranář Ročník 3 Téma práce Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů Domov Na Zátiší Rakovník, poskytovatel sociálních služeb Jméno vedoucího práce Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D. Vyjádření vedoucího práce k finančnímu zatížení pracoviště při realizaci vý/kumu Výzkum Q bude spojen s finančním zatížením pracoviště |§j nebude spojen s finančním zatížením pracoviště ' /I Souhlas vedoucího práce souhlasím '{JtA**]Z^-""""""'' (_) nesouhlasím (/ podpis Souhlas ředitelky Domova Na Zátiší Rakovník Bc. Markéty Grundmannové jS souhlasím ^AuusrA^ Q nesouhlasím podpis v ...M^u.:k.. d„e MM... ........4ár. podpis studenla XVI Příloha G Literární rešerše Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci Klíčová slova: první pomoc, laická první pomoc, předlékařská první pomoc, senioři first aid, laic first aid, prehospital emergency care, senior Rešerše č. 10/2018 Bibliografický soupis Počet záznamů: Časové omezení: Jazykové vymezení: Druh literatury: Datum: celkem 36 záznamů (kvalifikační práce - 5, monografie - 16, ostatní - 15) do roku 2008 čeština, slovenština, angličtina knihy, články a příspěvky ve sborníku 26. 1.2018 Základní prameny: • katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) • Jednotná informační brána (www.jib.cz) • Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz) • Online katalog NCO NZO • volný internet XVII Příloha H Potvrzení o překladu abstraktu V Praze dne 12. 4. 2018 POTVRZENÍ O PROVEDENÍ PŘEKLADU Z ČESKÉHO DO ANGLICKÉHO JAZYKA Potvrzuji provedení překladu z českého jazyka do anglického jazyka pro Danielu Kafkovou. Překlad abstraktu v bakalářské práci na téma „ Informovanost a vědomosti seniorů na Rakovnicku o laické první pomoci" byl dokončen a předán 12. 4. 2018. ..................................... Tereza Kožená XVIII Příloha I Čestné prohlášení CESTNE PROHLÁŠENI Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Informovanost a vědomosti seniorů v okolí Rakovnicka o laické první pomoci v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne....................... Jméno a příjmení studenta XIX