Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 POROVNÁNÍ KVALITY ŽIVOTA KLIENTA PŘED A PO IMPLANTACI TRVALÉHO KARDIOSTIMULÁTORU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA KNEDLÍKOVÁ Praha 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 POROVNÁNÍ KVALITY ŽIVOTA KLIENTA PŘED A PO IMPLANTACI TRVALÉHO KARDIOSTIMULÁTORU Bakalářská práce MICHAELA KNEDLÍKOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: MUDr. Jana Boučková Praha 2018 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne PODĚKOVÁNÍ Děkuji MUDr. Janě Boučkové za pomoc při zpracování problematiky srdečních stimulátorů, za její čas a vřelé jednání. Za celkový dohled nad stylistikou bakalářské práce patří poděkování doc. PhDr. Jitce Němcové PhD a dále vyjadřuji poděkování mému kolegovi Bc. Janu Pecháčkovi za poskytnutí cenných praktických rad při psaní bakalářské práce. ABSTRAKT KNEDLÍKOVÁ, Michaela. Porovnání kvality života klienta před a po implantaci trvalého kardiostimulátoru.Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Jana Boučková, Praha. 2018. 66 s. Hlavním tématem bakalářské práce je kvalita života klientů s implantovaným kardiostimulátorem. Teoretická část je rozdělena na díl popisující fyziologické a patologické jevy krevního oběhu, dále teorie navazuje na změny rytmů srdce a způsoby jejich kompenzace. Poslední část teorie je věnována tématu kvality života, jelikož je to cílové téma bakalářské práce a dále výstupní práce každého zdravotníka a zdravotnictví jako takového. V praktické části pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníku o patnácti otázkách provádíme průzkum u 55 pacientů s již implantovaným kardiostimulátorem. Dotazník je strukturován tak, aby jasně určil expanzi či pokles kvality života v daných kritériích. Výstupem z bakalářské práce je organizace dvou seminářů v měsíci lednu a únoru pro vybrané pacienty, kteří podstoupili implantaci kardiostimulátoru. Hlavními tématy k diskuzi bylo vysvětlení patologie arytmií a zákroku implantace, životospráva, denní režim, omezení a rizika spojená s kompenzací arytmií a zavedeným kardiostimulátorem. Klíčová slova: Arytmie. Kardiologie. Kardiostimulátor. Kvalita života. Srdce. ABSTRACT KNEDLÍKOVÁ, Michaela. Quality of Life before and after Pacemaker Implantation. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: MUDr. Jana Boučková, Prague. 2018. 66 pages This Bachelor thesis deals with the quality of life of persons with an implemented pacemaker. Firstly, the theoretical background is provided and the blood circle is being described, both from a physiological, as well as from a pathological point of view. Additionally, the changes in the (heart) rhythm and the way to compensate such irregularities are discussed. The third chapter of this paper examines the quality of life with a pacemaker. The practical section of this thesis uses the data that were obtained from the patients who have already been living with a cardio-stimulator. The data were collected via a questionnaire with 15 qualitative questions from 55 persons. The aim of this research was to find out if the quality of life is getting better or not for those patients. The purpose of the bachelor thesis was the organization of two seminars in January and February for selected patients who underwent pacemaker implantation at that time. The main topics for discussion were an explanation of the pathology of arrhythmias and implantation procedures, diet, daily regimen, limitations and risks associated with arrhythmia compensation and established pacemaker. Keywords: Arrythmia. Cardiology. Heart. Pacemakr. Quality of life. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD 17 TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................20 1 FYZIOLOGIE KREVNÍHO OBĚHU ......................20 1.1 SRDCE..............................................................................................20 1.2 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ MYOKARDU.........................................................21 1.2.1 Patofyziologie koronární cirkulace....................................................................... 21 1.2.2 Převodní systém srdeční ...................................................................................... 22 1.3 PATOFYZIOLOGIE KREVNÍHO OBĚHU .............................................22 1.3.1 Arytmie při srdečním onemocnění ....................................................................... 23 1.3.2 Arytmie z poruchy elektrolytové rovnováhy ........................................................ 23 1.3.3 Arytmie vyvolané léky.......................................................................................... 23 1.3.4 Arytmie způsobené endokrinní poruchou ............................................................ 24 1.3.5 Ostatní příčiny...................................................................................................... 24 1.4 KARDIOSTIMULACE........................................................................24 1.4.1 Doočasná kardiostimulace................................................................................... 24 1.4.2 Definice trvalé kardiostimulace ........................................................................... 25 1.4.3 Vývoj trvalých kardiostimulátorů......................................................................... 25 1.4.4 Druhy trvalých kardiostimulací............................................................................ 27 1.4.5 Indikace k zavedení trvalé kardiostimulace ......................................................... 30 1.4.6 Komplikace........................................................................................................... 31 1.5 ZAVEDENÍ TRVALÉHO KARDIOSTIMULÁTORU................................32 1.5.1 Ošetřovatelská péče před výkonem..................................................................... 32 1.5.2 Implantace kardiostimulátoru ............................................................................. 33 1.5.3 Ošetřovatelská péče po výkonu ........................................................................... 33 1.6 SLEDOVÁNÍ PACIETA V ARYTMOLOGICKÉ AMBULANCI ................34 1.6.1 Dálková monitorace arytmií a přístrojů............................................................... 34 1.6.2 Omezení s implantovaným kardiostimulátorem.................................................. 34 2 KVALITA ŽIVOTA ...................................................36 2.1 DEFINICE KVALITY ŽIVOTA ............................................................36 2.2 METODY MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA S NEMOCÍ ..............................37 EMPIRICKÁ ČÁST...................................................................39 2.3 METODA..........................................................................................39 2.4 VÝBĚROVÝ SOUBOR........................................................................40 2.5 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ.............................................................40 2.6 DISKUZE..........................................................................................64 2.7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ................................................................64 ZÁVĚR 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................67 PŘÍLOHY...................................................................................... I SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A- atriální, zavedené do síně AAI- síňový, síněmi inhibovaný kardiostimulátor ABR- acidobazická rovnováha AKS- akutní koronární syndrom AP- angina pectoris D- atrioventrikulární DDD- dvoudutinový, komunikovatelný kardiostimulátor DDDR- dvoudutinový kardiostimulátor s možnou úpravou frekvence EKG- elektrokardiograf HRQoL- Health-related quality of life ICHS- ischemická choroba srdeční LDL- low density lipoprotein ms- milisekunda R- frekvence RC- ramus circumflexus RIA- ramus interventricularis anterior RIP- ramus interventricularis posterior RTG- rentgen T- pacing V- ventrikulární V- volt VDD- komory stimulující, síněmi spuštěný a komorami inhibovaný kardiostimulátor VVI- komorový, komorami inhibovaný kardiostimulátor WHO- World health organisation (VOKURKA, HUGO, 2015) SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Otázka č. 3…………………………………..…….……………….42 Tabulka č. 2 Otázka č. 3 Očekávané četnosti ……….…………...……………..43 Tabulka č. 3 Otázka č. 4 ………………………………………..……………... 43 Tabulka č. 4 Otázka č. 4 Očekávané četnosti………………….…………….…..44 Tabulka č. 5 Otázka č. 5 …………………………………….….………….……44 Tabulka č. 6 Otázka č. 5 Očekávané četnosti …………….……….…….………45 Tabulka č. 7 Otázka č. 6…………………………………….….…..…….………46 Tabulka č. 8 Otázka č. 6 Očekávané četnosti ………………………………..….47 Tabulka č. 9 Otázka č. 7 ……………………………………….…………….. ..47 Tabulka č. 10 Otázka č. 7 Očekávané četnosti ……...…………………………..48 Tabulka č. 11 Otázka č. 8………………………………...……………………...49 Tabulka č. 12 Otázka č. 8 Očekávané četnosti……………………………….….50 Tabulka č. 13 Otázka č. 9………………………………...………………….…..50 Tabulka č. 14 Otázka č. 9 Očekávané četnosti…………………………….…….51 Tabulka č. 15 Otázka č. 10 ……………………………...……………….……..51 Tabulka č. 16 Otázka č. 10 Očekávané četnosti………….……………….……..52 Tabulka č. 17 Otázka č. 11 ……………………………...……………….……..53 Tabulka č. 18 Otázka č. 11 Očekávané četnosti………………………….……...54 Tabulka č. 19 Otázka č. 12………………………………..…………….………..54 Tabulka č. 20 Otázka č. 12 Očekávané četnosti…………..…………….……….55 Tabulka č. 21 Otázka č. 13…………………………………………….………. 55 Tabulka č. 22 Otázka č. 13 Očekávané četnosti……………….…….………… 56 Tabulka č. 23 Otázka č. 14………………………………….………..………… 57 Tabulka č. 24 Otázka č. 14 Očekávané četnosti ……………...…..……………..58 Tabulka č. 25 Otázka č. 15……………………….………….…..……………….58 Tabulka č. 26 Otázka č. 15 Očekávané četnosti………….……..………………..59 Tabulka č. 27 Hlavní cíl………………………………………………………….60 Tabulka č. 28 Hlavní cíl Očekávané četnosti…………………………………….61 Tabulka č. 29 1. Dílčí cíl…………………………………………………………61 Tabulka č. 30 1. Dílčí cíl Očekávané četnosti……………………………………62 Tabulka č. 31 2. Dílčí cíl………………………………………………………….63 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Pohlavní zastoupení respondentů.……………………………………..……..41 Graf č. 2 Věkové zastoupení respondentů.……………………………………….…….41 Graf č. 3 Máte po dobu léčení oporu u vaší rodiny? ……………...............…………...42 Graf č. 4 Věnujete se pohybové aktivitě bez omezení?...................................................43 Graf č. 5 Účastníte se běžných aktivit s rodinou či přáteli?............................................45 Graf č. 6 Jste spokojen/a se svým zdravím?...............………………………….………46 Graf č. 7 Žijete beze strachu o svoji budoucnost?...........................................................48 Graf č. 8 Spíte dobře?..............…………………………………………………………49 Graf č. 9 Jste spokojen/a ve svém partnerském životě?..................................................50 Graf č. 10 Jste spokojen/a se svými vztahy s okolím?....................................................52 Graf č. 11 Udržujete si během dne pozitivní náladu?......................................................53 Graf č. 12 Máte chuť k jídlu? ……………………………………………………...…..54 Graf č. 13 Jste spokojen/a se s dostupností zdravotní péče? ………………….……….56 Graf č. 14 Můžete vykonávat volnočasové aktivity bez omezení?.................................57 Graf č. 15 Cítíte se po spánku odpočinutý/á?.……………………………………….…59 Graf č. 16 Celkový počet odpovědí hlavního cíle.……………………………………..60 Graf č. 17 Celkový počet odpovědí 1. Dílčí cíl………………………………………...62 Graf č. 18 Celkový počet odpovědí 2. Dílčí cíl………………………………………...63 SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ Ablace- snesení, odtavování či odnětí Acidobazická rovnováha- dynamická rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu Antikoagulancia- skupina léčiv snižující krevní srážlivost Asymptomatický- probíhající bez příznaků Asystolie- stav, kdy srdce nevykazuje žádnou elektrickou aktivitu Aterosklerotický plát- nahromadění tukové hmoty a bílých krvinek ve stěně tepny Aterotrombóza- pokročilé stádium aterosklerózy komplikované trombotickými procesy vedoucími k výraznému zužování tepny Biventrikulární- týkající se obou komor Bronchoskopie- endoskopické vyšetření průdušek Cystoskopie- endoskopické vyšetření močové trubice a močového měchýře Ejekční frakce- podíl systolického objemu a end-diastolického objemu Extrasystola- srdeční stav, který přichází mimo srdeční rytmus Gastroskopie- endoskopické vyšetření žaludku Hemostáza- proces zástavy krvácení Hemothorax- přítomnost krve v pleurální dutině Hyperthyreoza- onemocnění způsobené vysokými hladinami hormonů štítné žlázy Hypotenze- nízký krevní tlak Hypovolémie- snížení objemu obíhající krve Hypoxémie- nedostatečné zásobení organismu kyslíkem Hysteréze- takové chování dynamického systému, kdy výstupní veličina nezávisí pouze na nezávisle proměnné výstupní veličině, ale i na předchozím stavu systému Intermitentní- přerušovaný Junkční rytmus- náhradní rytmus srdce tvořící se v oblasti sinoatriálního uzlu Kardiomyopatie- dilatace a snížení kontraktility srdečních komor Katecholaminy- skupina léčiv neuromediátorů Myokarditida- zánět srdeční svaloviny Perfuze- průtok tekutiny tkání či orgánem Perikarditida- zánět osrdečníku Pneumothorax- nahromadění vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině Refrakterní doba- čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch Seldingerova technika- metoda zavádění cévky do tepny při angiografii nebo katetrizaci srdce Sick sinus syndrom- porucha rytmu související s poruchou tvorby vzruchu v srdečních síních Spasmus- křeč Srdeční katetrizace- zavedení katetru tepenným systémem k odstupu věnčitých tepen a do jednotlivých srdečních oddílů Ventrikulární- komorový Vertigo- závrať (VOKURKA, HUGO 2015) 17 ÚVOD Každý z nás bere zdraví do určité míry jako samozřejmost. Nastane však doba, kdy nám tělo připomene, že s námi nebude navždy. V dnešním věku moderní medicíny jako zdravotníci překračujeme hranice Darwinovy teorie evoluce každý den, v každé minutě, v téměř každé zeměpisné šířce i délce. Jedním z těchto zásahů do života klientů je i implantace srdečního stimulátoru. Toto kompenzační řešení je indikováno v případě nepravidelné, nebo příliš pomalé srdeční akce. Je to konečné východisko, které kompenzuje arytmie vlastního rytmu srdce. Klienti většinou přicházejí s nevolnostmi, únavou, slabostí, poruchami vědomí. To jsou všechno důvody k podstatně snížené kvalitě života. Mnoho klientů není schopno docházet pravidelně do svého zaměstnání, nemohou řídit auto, nevykonávají plnohodnotně své sociální role. Neméně důležitý je fakt, že ve spoustě případů musí nemocný opustit své koníčky. To vše podporuje deprivaci, v horším případě frustraci, vzhledem k nejisté budoucnosti a vyhlídkám. Při implantaci se jedná o zhruba hodinový, miniinvazivní zákrok. Pacient je při výkonu při plném vědomí. Kardiostimulátor je malý elektronický přístroj se zdrojem energie, která, podle nastavení síly stimulací, může individuálně vydržet několik let. Elektroda vede impulsy ze zdroje k srdci a zpětně snímá elektrickou aktivitu srdce. Tato zpětná vazba je nepostradatelná pro synchronizaci srdečního rytmu a kardiostimulátoru. Stimulátor je v tomto případě jistou záchranou života. Života, na který je klient zvyklý a který očekává. V bakalářské práci bychom chtěli prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, do jaké míry je život klienta ovlivněn zajištěním srdce kardiostimulátorem, jak celou situaci vnímal nebo jak změnil svůj pohled na život. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je seznámení se s problematikou implantace kardiostimulátoru a zhodnocení kvality života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Pomocí průzkumu budeme moci zhodnotit, jak se u pacientů změnila životní situace. 18 CÍL TEORETICKÉ ČÁSTI Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byl stanoven následující cíl: Cíl: Popsat fyziologii a patofyziologii srdečních arytmií, seznámit s vhodnými prostředky ke kompenzaci arytmií, včetně ošetřovatelské péče během celého procesu implantace z dohledaných zdrojů. CÍL PRAKTICKÉ ČÁSTI Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Hlavní cíl: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl v kvalitě života u pacientů před a po zavedení kardiostimulátoru. 1. Dílčí cíl: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl ve spokojenosti klienta s náplní svých volnočasových aktivit před a po zavedení kardiostimulátoru? 2. Dílčí cíl: Zjistit, zda se zvýšila podpora rodiny vůči klientovi v průběhu léčby a po zavedení kardiostimulátoru. Vstupní literatura ASCHERMANN, Michael, WIDIMSKÝ, Petr, VESELKA, Josef, LINHART, Aleš a KRUPIČKA, Jiří, 2004. Kardiologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-290-0. ČIHÁK, Radomír, 2016. Anatomie. Třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5636-3. KOLÁŘ, Jiří et al., 2009. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-604-5. KVASNIČKA, Jiří a HAVLÍČEK Aleš, 2010. Arytmologie pro praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-678-6. ŠTEJFA, Miloš, 2007. Kardiologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978- 80-247-1385-4. Popis rešeršní strategie Vyhledané odborné publikace, které byly užity pro tvorbu bakalářské práce s názvem Porovnání kvality života klienta před a po implantaci trvalého 19 kardiostimulátoru, byly zpracovány Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Vyhledávání proběhlo v časovém období listopad 2017 až březen 2018. Celkem bylo použito 19 knižních titulů, 1 odborný článek, 1 elektronická kniha a 1odborná webová stránka. Hlavními kritérii pro zařazení dohledaných odborných článků a webových stran byla tematická kompatibilita odpovídající stanoveným cílům bakalářské práce a přehlednost informací. Vyřazovacími kritérii všech zdrojů byla obsahová nedostatečnost se stanovenými cíli bakalářské práce. Jako klíčová slova byla zvolena v českém a anglickém jazyce: Arytmie. Kardiologie. Kardiostimulátor. Kvalita života. Srdce. 20 TEORETICKÁ ČÁST 1 FYZIOLOGIE KREVNÍHO OBĚHU Dle Kittnara (2011) je základní funkcí všech živých organismů zachování stálých podmínek vnitřního prostředí. Jedním z pilířů docílení homeostázy je přesně funkční cirkulace krve malým a velkým krevním oběhem. Oběhová soustava by měla zajišťovat několik základních potřeb pro organismus. Je to zásoba tkání kyslíkem, vitamíny či živinami, odstranění zplodin organismu z látkové přeměny, udržování acidobazické rovnováhy, iontů či teploty a konečně předání informací pomocí hormonů. 1.1 SRDCE Fyziologické umístění srdce odpovídá středu hrudníku, mezi bránicí, plícemi a hrudní kostí. Bydžovský (2011) uvádí, že z hlediska kardiopulmonální resuscitace lze umístění srdce popsat jako bod mezi hrudní kostí a páteří, napomáhající komprimaci při nepřímé srdeční masáži. Můžeme jej definovat jako dutý svalový orgán, jehož hlavním úkolem je rytmické stahování a relaxace svalů. Díky tomuto definovanému pohybu je srdce schopno čerpat krev jedince a dodávat tak do buněk celého těla kyslík a výživu. Dle Dylevského (2009) je zevně srdce chráněno vazivem, perikardem. Pokračováním do hlubších vrstev srdce nacházíme myokard, vlastní příčně pruhovaný srdeční sval a poslední vrstvou je endokard. Srdce se skládá ze čtyř od sebe oddělených dutin. Pár síní a pár komor jsou děleny díky chlopním, které umožňují krvi protékat pouze jedním směrem. Funkčně spolu komunikují vždy jedna síň s jednou komorou. Do pravé části srdce je přiváděna odkysličená krev z velkého krevního oběhu pomocí dvou velkých žil, horní a dolní dutou žílou. Z pravé komory odkysličená krev putuje plicní tepnou do malého krevního oběhu, tedy do plic, za účelem okysličení krve. Z plic je krev dále odváděna čtyřmi žílami zpět do levé síně. Levá komora zajišťuje distribuci již 21 okysličené krve do velkého oběhu transaortálně. Návratnosti krve zpět do srdce zabraňuje aortální chlopeň 1.2 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ MYOKARDU Dle Čiháka (2016) z aorty odstupují dvě větve koronárních tepen. Levá koronární tepna se dělí na RIA, která se řadí mezi nejdůležitější koronární tepny a RC. RIA vede krev k levé srdeční komoře a k části mezikomorového septa. RC postupuje k zadní stěně levé komory a levé předsíni. Pravá koronární tepna se vine přes pravou komoru a síň, vyživuje spodní stěnu levé komory a horní část komorového septa. Nejdůležitější částí pravé koronární tepny je RIP, která vyživuje síňokomorový uzel a zadní část septa. Dle Staňka (2014) je klidová hodnota průtoku věnčitými tepnami 250 ml za minutu. To znamená zhruba 4-5% celkové ejekční frakce. Při tělesné námaze stoupá až šestinásobně oproti klidové hodnotě. Spotřeba kyslíku ve věnčitých tepnách je maximální již v klidových podmínkách. 1.2.1 Patofyziologie koronární cirkulace Dle Matese, Kaly a Červinky (2016) životní styl a familiární predispozice způsobují u mnoha jedinců patofyziologické změny na koronárních cévách, které způsobují širokou škálu klinických stavů. Nejčastější příčinou v patogenezi ICHS je ateroskleróza, u AKS aterotrombóza či aterohemoragie s postupným spasmem věnčité tepny. Tvorba aterosklerotického plátu probíhá v několika fázích. Nejprve sledujeme tkáňové změny na endotelu, dále probíhá přesun LDL částic skrz endotel do vrstev intimy a následuje zánětlivá odpověď, která způsobuje tvorbu vazivové čepičky. Rozsáhlé aterosklerotické pláty se projeví postupem času sníženým prokrvením myokardu. Od asymptomatické formy ICHS se vlivem postupného zúžení lumenu cév může jedinec dostat do fáze částečného či neúplného dokrvení částí myokardu a tím způsobit AP či AKS. Dlouhodobá ischemie vede ke snížení kontraktility a ejekční frakce srdečního svalu. 22 1.2.2 Převodní systém srdeční Dle Čiháka (2016) myokard obsahuje kromě kontraktilních buněk zvláštní typ svaloviny, jež umožňuje tvorbu a vodivost vzruchů. Oba druhy buněk jsou pro činnost srdce specifické. Tento převodní systém způsobuje stahy a relaxace srdečního svalu, což umožňuje proudění krve v oběhu. Dle Rokyty, Marešové a Turkové (2010) je hlavním místem tvorby vzruchů sinusový uzel. Je lokalizován v místě ústí horní duté žíly do pravé předsíně. Vzruch dále pokračuje na hranici pravé síně a pravé komory, kde se nachází uzel síňokomorový. Ten plní hned několik úkolů. Filtruje nadměrný počet vzruchů při síňových arytmiích, zpožďuje převod vzruchů ze síní na komory a v případě potřeby supluje hlavní činnost sinusového uzle, tedy může fungovat jako sekundární místo srdeční automacie. Dále v tomto uzlu začíná Hisův svazek, který převádí vzruch do Tawarova raménka a vodivost končí v Purkyňových vláknech. Obrázek č. 1 EKG sinusový rytmus Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018 1.3 PATOFYZIOLOGIE KREVNÍHO OBĚHU Dle Staňka (2014) mohou v případě poruchy fyziologického běhu srdečního rytmu vznikat patologické rytmy, kterým říkáme arytmie. Jde o zrychlení či zpomalení rytmu, nebo jeho nepravidelné frekvence. Výstupem těchto arytmií je vždy nedostatečné přečerpání krve do oběhu těla a následná synkopa, palpitace, vertigo a další nepříjemné subjektivní pocity. Vliv arytmií na krevní oběh může mít za výsledek celkové selhání srdce. Omezení oběhu závisí na druhu onemocnění srdce a na arytmii, která se objeví. Porucha rytmu síní je obecně menším rizikem, než arytmie komor. Fibrilace síní sníží srdeční ejekční frakci zhruba o 30%, na druhé straně fibrilace komor je pádný důvod k zahájení resuscitace. U nepravidelných rytmů se objem přečerpané 23 krve sníží vlivem odlišného objemu náplně srdce při nestejně dlouhých cyklech a poruchou srdeční kinetiky při stahu komor a síní. Tak klesá tepový i srdeční minutový objem a v mnohých případech klesá i srdeční tlak. 1.3.1 Arytmie při srdečním onemocnění Dle Staňka (2014) je obecnou příčinou jakýchkoliv arytmií onemocnění srdce. Poruchy rytmu bývají pravidelným nálezem u akutního infarktu myokardu a koronární nemoci, dále se objevují u srdečních vad, myokarditid, perikarditid a kardiomyopatií. Podle povahy srdečního onemocnění a prognózy můžeme rozlišit:  Primární arytmie - Dle Staňka (2014) se objevují při zvýšené dráždivosti myokardu, tento jev je obvyklý u srdečních zánětů nebo u počátečního stádia infarktu myokardu  Sekundární arytmie - V Dle Staňka (2014) vznikají v terminálním stavu srdečního onemocnění, pozorovat je můžeme v konečném stádiu kardiálního šoku nebo srdečního selhání 1.3.2 Arytmie z poruchy elektrolytové rovnováhy Dle Sovové a Sedlářové (2014) je u těchto arytmií zapotřebí sledovat hladiny draslíku, magnézia a kalcia. Vysoké i nízké hodnoty těchto iontů významně ovlivňují činnost srdce. Často k nim dochází při léčbě diuretiky. 1.3.3 Arytmie vyvolané léky Dle Sovové a Sedlářové (2014) při podávání antiarytmik může současně lék v normální nebo zvýšené dávce vyvolat nežádoucí účinky a chovat se v těle proarytmicky. Vždy záleží na tom, jak pokročilé je onemocnění. Například předávkování betablokátory vede bradyarytmiím, zvláště pak u pacientů, kteří trpí 24 poruchou tvorby srdečního vzruchu. Vyšší dávky katecholaminů jako jsou Adrenalin, Noradrenalin, Izoprenalin nebo Dobutamin mohou vést ke komorovým tachykardiím. 1.3.4 Arytmie způsobené endokrinní poruchou Dle Sovové a Sedlářové (2014) se u těchto arytmií jedná zejména o sníženou či zvýšenou funkci štítné žlázy. Hyperthyreóza se klinicky projevuje sinusovou tachykardií a extrasystolií. Může být příčinou fibrilací komor. Naopak bradykardii způsobuje hypotyreóza. 1.3.5 Ostatní příčiny Dle Sovové a Sedlářové (2014) se do ostatních příčin řadí akutní infekce, do nichž lze zařadit zejména bronchopneumonie. Dále embolie, hypotenze, hypovolémie, hypoxémie. Stejně tak je možné arytmie vyvolat chirurgickými výkony, jako jsou bronchoskopie, gastroskopie, cystoskopie nebo srdeční katetrizace. 1.4 KARDIOSTIMULACE Dle Aschermanna, Widimského, Veselky, Linharta a Krupičky (2004, s. 1209): Dočasná nebo trvalá kardiostimulace je léčebná metoda, při níž jsou do srdce přiváděny elektrické impulsy, které určují jeho rytmus nebo sekvenci aktivace stimulovaných srdečních oddílů. Kardiostimulace je velice účinnou léčbou bradyarytmických poruch srdeční akce. V posledních čtyřech desetiletích si vydobyla pozici suverénní léčebné metody v dané indikaci. Přežívání pacientů s kardiostimulátorem se i ve vyšších věkových skupinách blíží přežívání srovnatelné skupiny populace bez srdeční převodní poruchy. Před zavedením elektrické kardiostimulace do klinické praxe byla prognóza pacientů se síňokomorovou blokádou vyššího stupně velmi nepříznivá. 1.4.1 Doočasná kardiostimulace Dle Bennetta (2014) je zavedení dočasné kardiostimulace indikováno většinou v akutních případech, kdy můžeme na EKG pozorovat AV blokády druhého a třetího stupně, sinusové bradykardii, zástavě nebo při junkční bradykardii v důsledku akutního 25 infarktu myokardu. Přístup pro zavádění dočasné kardiostimulace je obvykle transvenózně, alternativní metodou v případě nouze lze krátkodobě stimulovat transkutánně. Dočasná kardiostimulace může krátkodobě nahradit terapii bradykardií před zavedením trvalé kardiostimulace pacientům tomu indikovaným. Může být využita jako první opatření při recentní synkopě způsobené chronickým onemocněním sinusového uzlu nebo atrioventrikulárního uzlu. Pokud pacienti trpí nečetnými nesetrvalými bradykardiemi, není třeba jim dočasnou kardiostimulaci zavádět. Zavedení dočasné kardiostimulace je obdobné jako u trvalé kardiostimulace, které je popsáno níže. Zavedená elektroda je napojená na externí kardiostimulátor, na kterém je nastaveno několik hodnot. 1.4.2 Definice trvalé kardiostimulace Dle Štejfy (2007) pro závažné chronické arytmie, jako jsou bradyarytmie, je indikovaná trvalá kardiostimulace. Pomalá srdeční činnost může vést k nedostatečnému přečerpání krve podle potřeb organismu či k srdeční zástavě. Očekávání od trvalé kardiostimulace je udržení dostatečné frekvence vzruchů v srdci stejnosměrným elektrickým proudem pro dosažení ideální srdeční frakci a stabilizace stavu klienta. 1.4.3 Vývoj trvalých kardiostimulátorů Dle Aschermanna, Widimského, Veselky, Linharta a Krupičky (2004, s. 1210): První dočasnou stimulaci srdce v modernější podobě provedl P. M. Zoll v roce 1952 pomocí elektrod umístěných na povrchu hrudníku. První implantaci kardiostimulačního systému do těla pacienta provedli v roce 1958 ve Švédsku A. Senning a R. Elmquist s použitím epimyokardiální elektrody, zavedení thorakotomickým přístupem. Dle Aschermanna, Widimského, Veselky, Linharta a Krupičky (2004) se první pacient, kterému byl implantován kardiostimulátor, léčil s úplnou síňokomorovou blokádou, měl během 43 let s kardiostimulátorem celkem 22 přístrojů. Rozmach v zavádění elektrod transvenózně nastal v roce 1963. 26 Následující citace z knihy o vývoji různých zdravotnických léčebných postupechnastiňuje vývoj kardiostimulátorů na britských ostrovech. Z následujících řádků lze vyčíst, že za progresem vývoje kardiostimulátorů stojí opravdu kreativní, odvážní a nejen medicínsky, ale i technologicky nadaní lékaři. Kazimour (2017, s. 387, 388) uvádí že: Kardiostimulátor je generátor elektrických impulsů, podporujících nebo nahrazující elektrickou činnost vlastního srdce. Elektrické impulsy mají trvání 1-2 ms a opakovací kmitočet 50, 150 nebo 200 tepů za minutu. Podle umístění se rozeznávají kardiostimulátory externí, tj. umístěné mimo tělo pacienta, a kardiostimulátory implantabilní, voperované do organismu. Cesta k nim začala již v roce 1889, zveřejnil skotský fyziolog John Alexander McWilliam (1857-1937) v časopise British Medical Journal své pokusy s aplikací elektrických impulsů na lidské srdce při asystole, čímž dosáhl ventrikulárních stahů a zjistil, že při použití 60-70 impulsů za minutu dosáhne shodné tepové frekvence. V roce 1928 Dr. Mark Cowley Lidwill (1878-1969) z Královské nemocnice prince Alfréda v Sydney s pomocí chirurga Edgara Harolda Bootha (1893-1963) z University of Sydney vytvořil přenosný, leč zásuvkový přístroj, jehož jeden pól se přiložil na podložku napuštěnou koncentrovaným roztokem soli a druhý tvořila jehla, s výjimkou špičky obalená izolací, která se vpichovala do příslušné srdeční komory. Tempo tohoto kardiostimulátoru se lišilo od 80 do 120 pulsů za minutu a napětí bylo možné nastavit od 1,5 do 120 V. Dle Aschermanna, Widimského, Veselky, Linharta a Krupičky (2004) se v roce 1965 dále zavedl komorový kardiostimulátor, který zabraňuje fibrilaci komor. Zanedlouho poté se začaly implantovat síňové kardiostimulátory. Dále se zavedly kardiostimulátory, u kterých je možné i po implantaci programovat nastavené elektrické parametry podle srdečního rytmu pacienta. Postupem času se začaly díky medicínskému a technologickému postupu vyrábět a implantovat dvoudutinové kardiostimulátory. Získaly oválný tvar a takovou velikost, která nepůsobí pacientovi újmu na estetickém dojmu. 27 1.4.4 Druhy trvalých kardiostimulací Štejfa (2007) uvádí, že v současné době lze popsat tři základní druhy kardiostimulátorů, které se vyrábějí. Jsou to jednodutinové, které lze použít jako komorové nebo síňové, dvoudutinové s dvěma elektrodami a biventrikulární kardiostimulátory, které mají tři elektrody vedoucí do pravé síně, pravé komory a levé síně. Každý typ kardiostimulátoru má své kódování podle typu a způsobu stimulace. Podle prvních dvou písmen rozeznáváme označení stimulované a senzorované komory. Další označení patři rozlišení ventrikulární V či atriální A stimulaci a senzing. Pokud se jedná o stimulaci atrioventrikulární, používá se písmeno D. Třetí písmeno je označením pro senzovanou příhodu. Pokud kardiostimulátor takovou příhodu zachytí a vydá impulz z jedné nebo obou elektrod, nebo spouští pacing (T) v naprogramovaném intervalu. V případě že kardiostimulátor vykoná výboj v síni a spustí QRS komplex, jako třetí se používá písmeno D. Pokud nositel změní frekvenci úderů srdce zvýšenou či sníženou zátěží, tuto situaci zaznamenává písmeno R.  Jednodutinová komorová stimulace (VVI) Dle Štejfy (2007) je stimulace VVI nejrozšířenější způsob stimulace u osob s částečně zachovalým spontánním, většinou sinusovým rytmem. Tito pacienti intermitentně neúplnou síňokomorovou blokádu. Kardiostimulátor je programován na nižší frekvence a využívá hysterézy. Elektroda je umisťována do hrotu pravé komory a pracuje zároveň jako stimulant a vnímá vlastní srdeční akci. V případě, že je vlastní komorová akce rychlejší než nastavená stimulace přístroje, činnost kardiostimulátoru se ověřuje přiložením magnetu, který překlopí jeho magnetické relé. K činnosti síní je komorová stimulace asynchronní. Obrázek č. 2 Ventrikulární stimulace Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018 28  Síňová stimulace (AAI) Dle Štejfy (2007) se do indikací k zavedení síňové stimulace řadí pacienti se symptomy naznačujícími sick sinus syndrom, sinoatriální blokády, pomalý AV junkční rytmus nebo významné sinusové bradykardie pod 40 pulsů za minutu. Kontraindikací k AAI stimulaci jsou atrioventrikulární blokádou druhého a třetího stupně. Za další suspektní kontraindikace můžeme uvést paroxysmální síňové dysrytmie, tj. síňové fibrilace, flutter nebo tachykardie, ovšem pokud je nelze ovlivnit farmakologicky. Obrázek č. 3 Atriální stimulace Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018 Obrázek č. 4 EKG s jednodutinovou stimulací Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018  Dvoudutinová stimulace (DDD a VDD) Dle Štejfy (2007) díky dvěma elektrodám, kterými se vyznačuje dvoudutinová stimulace, můžeme stimulovat síň i komoru srdeční. Stimulátor DDD může zastávat díky programovatelnosti druhy stimulací VVI nebo AAI. Pro komory můžeme nastavit amplitudu, citlivost, polaritu a refrakterní dobu. Téměř všechny typy kardiostimulátorů jsou schopné zaznamenávat arytmické události. Kardiostimulátor může automaticky volit jeden ze čtyř programovatelných režimů. Prvním je síněmi spuštěná stimulace komor, sekvenční stimulace síní a komor, stimulace síní se spontánním převodem 29 a komory a spontánní srdeční činnost. Označení VDD je charakterizováno dvoudutinovou stimulací s monokatétrem. Monokatétr má na hrotu bipolární či unipolární komorovou elektrodu a v části odpovídající průchodu pravou síní plovoucí bipolární síňovou elektrodu. Ta snímá vlny P. Pokud na tento typ stimulátoru přiložíme magnet, stimulace se změní do režimu VVI. Obrázek č. 5 Atrioventrikulární stimulace Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018 Obrázek č. 6 EKG s dvoudutinovou aktivní stimulací Zdroj: https://www.techmed.sk/, 2018  Stimulace s přizpůsobivou frekvencí (DDDR) Dle Štejfy (2007) je stimulace s přizpůsobivou frekvencí vedená biosenzory. V případě, že se při zátěži přiměřeně nezrychlí činnost sinusového uzlu, tuto úlohu přebírají biosenzory a postupně zrychlují sekvenci stimulací. Dle O´rourke, Walshe a Fustera (2010) snímají elektrody kardiostimulátorů vlastní srdeční aktivitu pacienta pro synchronizaci výbojů a kontrolu síly výboje. Obecně jsou kardiostimulátory nastaveny na dva až čtyřnásobek prahového proudu. Lépe senzitivně vybavenépřístroje mohou automatickypřizpůsobit sílu výboje na nižší, čímž mohou prodloužit životnost baterie. Každý má také zadané bezpečnostní hranice nejvyšších a nejnižších hodnot. 30 1.4.5 Indikace k zavedení trvalé kardiostimulace Dle Eisenbergera, Bulavy a Fialy (2012) vyšetření pacienta vždy zahajujeme podrobnou anamnézou, která zahrnuje zjištění případných nemocí v rodině, aktuální zdravotní stav pacienta, léky, které pacient momentálně užívá a výkony, které podstoupil v minulosti. Je třeba objektivně zhodnotit momentální klinický stav a zhodnotit přítomné příznaky v důsledku snížené krevní perfuze. Závratě, synkopy, presynkopy, rozmazané vidění, únava, apatie, zmatenost, dušnost, snížená tolerance fyzické zátěže, bolest na hrudi nebo palpitace. Z klinických vyšetření se zaměřujeme zejména na EKG, kde se soustředíme na bradyarytmie, jako příčinu potíží. Ambulantně můžeme pacienta sledovat Holterovým monitorem, kdy je intermitentně sledován EKG záznam při běžné denní činnosti. Další možností jsou zátěžové testy nebo elektrofyziologické vyšetření, které spočívá v invazivním snímání elektrických potenciálů srdce, jehož cílem je objevení arytmie, určení místa vzniku a volba další vhodné léčby individuálně k výsledkům vyšetření. Možnosti jsou buď antiarytmika a v případě neúčinnosti farmak je na místě indikovaná katétrová ablace, kdy je Seldingerovou technikou zaveden elektrodový katetr pod RTG dohledem do srdeční dutiny. Zde se intrakardiálně snímají elektrické potenciály z různých oblastí vodivého systému. Během katetrizace lze srdce elektricky stimulovat a podnítit tak vznik srdeční arytmie, čímž se odhalí místo vzniku arytmií. V tomto místě je provedena ablace. Dalším vyšetřením před zavedením kardiostimulátoru je laboratorní screening, v indikovaných případech koronarografická intervence. Základem pro uvažování o implantaci kardiostimulátoru je nepravidelná nebo pomalá srdeční akce. Před zavedením trvalé kardiostimulace se zvažuje, zda objevená arytmiemůže pacienta ohrozit na životě nebo ho omezuje v denní aktivitě. Zde se berou v potaz dvě hlediska:  Dle Koláře et al. (2009) hledisko eletrokardiografické- indikovaná určitá převodní porucha (síňokomorová blokáda, sinusová zástava, sinusová bradykardie) 31  Dle Koláře et al. (2009) hledisko klinické- indikované při přítomnosti příznaků jako jsou synkopa, nízký minutový objem. 1.4.5.1 Nebradykardické indikace Dle Štejfy (2007) se do nebradykardických indikací řadí:  Syndrom dlouhého Q-T intervalu,  hypertrofická obstrukční kardiomyopatie se šířkou QRS komplexu nad 150ms  prevence vzniku síňových tachydysrytmií 1.4.5.2 Bradykardické indikace  Dle Štejfy (2007) do bradykardických arytmií vedoucích k zavedení trvalé kardiostimulace zařazujeme symptomatické trvalé či intermitentní bradykardie, převážně způsobeny atrioventrikulární blokádou II. nebo III. stupně, fibrilací či flutterem síní s pomalou odpovědí komor, dysfunkce sinusového uzlu. 1.4.6 Komplikace  Krvácení, hematom Dle Táborského a Kautznera (2013) jde o nejčastější, ale nezávažnou komplikaci. Hematom se po operační ráně v místě implantace kardiostimulátoru sám vstřebá.  Dráždění bránice Dle Táborského a Kautznera (2013) lze pozorovat dráždění díky umístění spodní strany srdce, která nasedá na bránici. Při určitém umístění může být proto stimulace přejímat i brániční sval. Taková situace se projeví například neutišitelným škytáním. 32  Perforace Dle Táborského a Kautznera (2013) se řadí do vzácných komplikací. Jde o proděravění srdeční předsíně či komory v důsledku přílišného tlaku konce stimulační elektrody. Krev se tímto následkem dostává do osrdečníku. Jde o závažnou komplikaci, která vyžaduje operační řešení.  Alergická reakce Dle Táborského a Kautznera (2013) se tyto komplikace mohou vyskytnout při nepřiměřené imunitní reakci na desinfekce nebo podávané látky.  Infekční komplikace Dle Táborského a Kautznera (2013) za přísně aseptických podmínek na operačním sále jsou velice ojedinělé. Infekce se objevují v místě kapsy kardiostimulátoru nebo v tkáních okolo elektrod. Tato infekce je vždy riziková v přenesení do cévního řečiště a srdce. Pokud k infekci dojde, obvykle se původní kardiostimulátor vyjme a implantuje se druhý z opačné strany.  Poruchy srdečního rytmu Dle Táborského a Kautznera (2013) se poruchy rytmu ve spojení s implantací vyskytují ojediněle. V případě závažné poruchy je třeba arytmii vyrušit elektrickým výbojem. Dále se výjimečně objevuje pneumotorax a hemotorax, vniknutí vzduchu nebo krve do pohrudnice poraněním punkční jehlou. Stejně tak je nepatrné riziko poranění nervů uložených poblíž cévy, kterou jsou stimulační elektrody vedeny. 1.5 ZAVEDENÍ TRVALÉHO KARDIOSTIMULÁTORU Jako každý operační výkon, i implantace kardiostimulátoru vyžaduje speciální přípravu pacienta. Jde o invazivní plánovaný výkon a má své zákonitosti. Jedním z hlavních kroků je zde edukace pacienta o důležitosti implantace kardiostimulátoru, poučení o zásadách po výkonu na lůžku a následné soužití s přístrojem. 1.5.1 Ošetřovatelská péče před výkonem Dle Kvasničky a Havlíčka (2010) je prvním krokem k implantaci souhlas pacienta s touto metodou léčby. Pacient musí být náležitě poučen o užívání léků před 33 implantací. Vysazení antikoagulačních léků minimálně pět dnů před implantací je nutností. Dále se provádí vyšetření laboratorní screening, rentgen srdce a plic, ověření alergií a točí se dvanáctisvodový elektrokardiogram. Před odjezdem na arytmologický sál se pacientovi podává profylaktická dávka antibiotik intravenózně. V případě psychické nepohody je vhodné si s pacientem opětovně promluvit o plánovaném zákroku a vše mu pečlivě vysvětlit. 1.5.2 Implantace kardiostimulátoru Dle Táborského a Kautznera (2013) se výkon implantace provádí v lokální anestezii. Pacient je po celou dobu při vědomí a může komunikovat se zdravotnickým personálem. K umístění elektrod se využívají dvě cesty. Častěji využívanou cestou je punkce podklíčkové žíly Seldingerovou technikou. Druhou cestou může být preparovaná hlavová žíla. Za pomoci rentgenové kontroly, tzv. skiaskopie, se zavádí a fixuje konec elektrody na mezikomorové přepážce. V případě dvoudutinového kardiostimulátoru je druhý konec umístěn v pravé síni a v případě biventrikulárního je konec třetí elektrody zanořen v koronárním sinu. Na závěr se vytvoří kapsa pro vložení kardiostimulátoru, na který jsou napojeny umístěné elektrody, a pomocífixačních stehů je přístroj přichycen pro případné nežádoucí pohyby. 1.5.3 Ošetřovatelská péče po výkonu Dle Kvasničky a Havlíčka (2010) je pacient ihned po dokončení implantace převezen na kardiologickou jednotku intenzivní péče, kde je nutné zaznamenávat každou hodinu fyziologické funkce. Na monitoru je třeba nastavit viditelnost stimulů. Pacienta je třeba poučit o nutnosti dodržovat klid na lůžku a nepoužívat končetinu, na jejíž straně došlo k implantaci kardiostimulátoru. K dislokaci elektrody dochází nejčastěji v prvních 24-48 hodinách po implantaci. Změna polohy elektrody v srdci vede k přerušení vedení vzruchů do myokardu a bezprostředně pacienta ohrožuje na životě. Práce sestry nyní spočívá v udržení pacientova komfortu, kontrole fyziologických funkcí a čistotě operační rány. Ránu je vhodné komprimovat. Pacientovi se dále intermitentně podávají antibiotika pro snížení možnosti infekční komplikace. S časovým odstupem po výkonu se provádí rentgenové snímkování pro vyloučení pneumotoraxu. Pacientům je po výkonu doporučeno vyhýbat se po dobu několika týdnů 34 fyzické zátěži, šetřit končetinu, při které byl kardiostimulátor implantován a též omezení zvedání těžkých břemen. 1.6 SLEDOVÁNÍ PACIETA V ARYTMOLOGICKÉ AMBULANCI Dle Kvasničky a Havlíčka (2010) je pro zjištění vhodného nastavení kardiostimulátoru a kontroly životnosti zdroje nutné pacienta zvát do arytmologické ambulance. Kontroly se provádí v pravidelných intervalech pomocí speciálně vyvinutých programátorů s počítačovým softwarem. Každý pacient u sebe musí nosit průkaz pacienta s kardiostimulátorem, ve kterém jsou uvedené osobní údaje o pacientovi, typ implantovaného stroje a technické parametry, datum implantace, kontakt na kardiostimulační centrum, do kterého pacient dochází a datum příští kontroly. U pacientů, kteří mají biventrikulární systém je zjišťováno procento komorové stimulace. 1.6.1 Dálková monitorace arytmií a přístrojů Dle Kvasničky a Havlíčka (2010) je dálková monitorace u pacientů s implantovaným kardiostimulátorem vhodná pro zjištění časnější detekce klinických arytmií (např. komorových tachyarytmií, fibrilace síní) a technických problémů s přístrojem, např. fraktura elektrody, defekt izolace. Pacienti jsou vybaveni zařízením, které pravidelně odesílá informace o stavu kardiostimulátoru. Ty jsou vyhodnocovány v implantačním centru a v případě zjištění závažnějšího nálezu je pacient pozván na řádnou kontrolu. 1.6.2 Omezení s implantovaným kardiostimulátorem Dle Gurkové (2011) by se měli klienti několik dnů po operaci vyvarovat zvedání operované paže nebo zdvihání těžkých břemen. V místě implantace kardiostimulátoru by měli udržovat okolí rány čisté a pozorovat případné známky začervenání, bolesti či infekce. Kromě nedoporučovaných kontaktních sportů, kde může dojít přímo k poškození kardiostimulátoru, se též nedoporučuje střílení v případě, že se puška opírá o paži na místě implantace. Není doporučeno používání obloukové svářečky a při rehabilitaci by se měli klienti vyhnout magnetoterapii, elektroléčbě a iontoforéze. 35 Elektromagnetická pole, vyskytující se například při magnetické rezonanci nebo v okolí magnetických bezpečnostních bran, mohou nepříznivě působit na snímání srdečních pulsů. Klienti by neměli nosit mobilní telefon v náprsní kapse. V případě, že lidé s kardiostimulátorem dostanou na jakékoliv odborné vyšetření, vždy by měli implantovaný kardiostimulátor nahlásit. 36 2 KVALITA ŽIVOTA Když je pro pacienta je vytvořen ošetřovatelský plán, směřuje pokud možno k jeho celkové spokojenosti, ke zdraví jako holistickému pojmu. Celý koncept je smyslem pro zvyšování pozitivního subjektivního prožitku z každého dne. Za výsledek můžeme považovat odpovídající kvalitu života, se kterou by měl být klient spokojen. Dle Gurkové (2011) je dnes ve zdravotnictví trendem stále více hodnotit nejen laboratorní a klinické výsledky, ale stejně tak subjektivní prožívání a pocity pacienta. Pokud ale do hodnocení kvality života vztáhneme definici zdraví od WHO, bereme v potaz hodnocení mnoho dalších aspektů života, které dalece přesahují možnosti zdravotnictví. Pro co nejvíce objektivní hodnocení kvality života z hlediska medicínského a klinického byl vytvořen koncept, který zodpovídá všestranný dopad nemoci na život pacienta, ať už v oblasti fyzické, psychické, tak sociální. Zároveň zahrnuje oblast každodenního fungování v životě. 2.1 DEFINICE KVALITY ŽIVOTA Dle Gurkové (2011, s. 15): Na první pohled jednoduchý pojem, který však zároveň představuje přímo nepozorovatelnou, latentní proměnnou, popsatelnou a měřitelnou pouze zprostředkovaně. V odborných diskurzech rezonuje otázka, zda je vůbec definovatelný a měřitelný, když bereme do úvahy komplexnost jeho intera individuálních determinant. I navzdory tomu se jeh vývoj v ošetřovatelství posunul od medicínského k multidimenzionálnímu psychologickému konstruktu, často fragmentovanému s ohledem na jeho empirickou pozorovatelnost a uchopitelnost. Dle Ireinové a Konečné (2016) s odkazem na slovník českého jazyka můžeme vymezit pojem kvalita do dvou významů. Prvním je normativní kategorie vyjadřující optimální úroveň nebo očekávání, představu jednotlivce nebo skupiny. Druhý je všeobecný výraz pro označení specifické charakteristiky, vlastností bez zdůraznění míry uspokojení potřeb. Kvalita je teoretický pojem, který ovlivňují kvalitativní a kvantitativní indikátory subjektivně pro každého jedince, vzhledemk zeměpisnému popisu, době ve 37 které jedinec žije a v podmínkách, které má okolo sebe. Není obecným pravidlem to, že když někdo trpí chronickým onemocněním, nemá dostatečně kvalitní život. Stejně tak nelze s jistotou říci, že zdravý jedinec je spokojený se svou kvalitou života. Dle Gurkové (2011, s. 23): Sociální, kulturní, politické, ekonomické, medicínské, interpersonální, psychologické, filozofické a historické aspekty lidského života byly různou měrou a v různém historickém a sociokulturním kontextu začleněny do velkého množství definic a přístupů k tomuto pojmu. 2.2 METODY MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA S NEMOCÍ Dle Mandincové (2011) nelze chronicky nemocným pacientům obecně zvýšit kvalitu života důrazem na léčebné postupy. Ve většině případů jsou v rozporu vedlejší účinky léčby a snaha o zlepšení kvality života. Proto se měření kvality života považuje za podklad veškerých zdravotnických pokynů. Téma kvality života pacienta nebylo do osmdesátých let dvacátého století příliš aktuální. Jedním z prvních pilířů zkoumání byla potřeba tehdejších farmakoekonomických společností znát efektivitu léčby a finanční nákladnost, stejně tak případné přidělení zdrojů do různých koutů zemí. Druhým pilířem byla potřeba zjistit, jak úspěšné jsou dopady terapeutických intervencí a dokázání klinické úspěšnosti léčby. Dle Gurkové (2011) se v těchto letech poprvé začal používat koncept pro měření kvality života pacientů s chronickým onemocněním, zvaný HRQoL. Byl tedy vytvořen pro účely ekonomických a klinických analýz. Cílem tohoto konceptu bylo hodnotit kvalitu života a též její změnu ve vztahu k nemoci a související zdravotní péči, z pohledu objektivní i subjektivní zkušenosti jedince. Koncept umožňuje popsat průběh, manifestaci a léčbu ze subjektivního pohledu jedince. Odpovídá hodnotě života pacienta s určitým postižením, může být koncipován ve vztahu s určitou diagnózou. Existuje mnoho dalších podobných nástrojů pro hodnocení kvality života. Rozdělení dle Dragomerické a Prajsové (2009) je následující:  Podle osoby hodnotitele, tedy hodnocení externí, druhou osobou, nebo hodnocení interní, samotným respondentem. Stejně tak může být hodnocení smíšené, využití interního i externího přístupu. 38  Podle zaměření otázek dotazníku či rozhovoru. Jaké oblasti jsou do dotazníku zahrnuty a co je dotazníkem měřeno.  Podle výsledků, zda je výstupem dotazníku respondentův profil v jednotlivých aspektech, nebo jestli je výstupem jedno číslo, představující určitý stupeň kvality života.  Podle rozsahu zaměření nástroje a cílové populace. Sem bychom mohli zařadit dotazníky směřující k obecné kvalitě života bez ohledu na nemoc a naopak dotazníky, které již počítají s tím, že respondent žije s určitou chronickou indispozicí. 39 EMPIRICKÁ ČÁST Na kardiologickém oddělení, kde byl prováděn průzkum, jsou pacienti s kardiostimulátorem neustále. Jelikož jsou onemocnění srdce v mnoha případech chronická, se spoustou pacientů se setkáváme na oddělení opakovaně. Postupem času sledujeme, kam spěje jejich léčba a to nás motivovalo k tomu zjistit zpětnou vazbu od našich pacientů. Do průzkumu se tedy zapojili pacienti navštěvující kardiologické oddělení v Plzni, kde se přímo podílíme o stabilizaci jejich stavu a zlepšení kvality života. Téma: Kvalita života před a po implantaci kardiostimulátoru. Problém: Jaká je kvalita života před a po implantaci kardiostimulátoru. Cíle průzkumu: Hlavní cíl: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl v kvalitě života u pacientů před a po zavedení kardiostimulátoru. Dílčí cíl 1: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl ve spokojenosti klienta s náplní svých volnočasových aktivit před a po zavedení kardiostimulátoru? Dílčí cíl 2: Zjistit, zda se zvýšila podpora rodiny vůči klientovi po zavedení kardiostimulátoru. Průzkumné otázky: 1. Zjistit, do jaké míry ovlivňuje kvalitu života trvalý kardiostimulátor v oblasti volnočasových aktivit? 2. Zjistit, zda měla rodina významný podíl na pohodě pacienta před a po implantaci? 2.3 METODA Data k průzkumu jsme získali pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Průzkumné šetření bylo anonymní, byl určen pouze pacienty kardiologického oddělení ve FN Plzeň. Pro průzkum byl vytvořen originální dotazník se specifickými otázkami pro klienty s kardiostimulátorem, protože existující dotazníky posuzující kvalitu života jsou příliš obecné. Standardizovaný dotazník se skládá z 15 otázek. 40 Otázky 1 až 2 byly do dotazníku zasazeny pro identifikaci respondentů do věkových kategorií a pohlaví. Toto bylo provedeno, abychom získali poměrné zastoupení rozdílných věkových kategorií a pohlaví. Otázky 6, 7, 8, 11, 12, 13 a 15 jsou směřovány na zodpovězení hlavního cíle. Otázka 4, 5 a 14 zodpovídá průzkumnou otázku číslo 2. Otázka číslo 3, 9 a 10 zodpovídá průzkumnou otázku číslo 3. Struktura dotazníku je součástí přílohy C. Do kardiologických ambulancí bylo vydáno celkem 60 dotazníků. Vrátilo se 58 dotazníků, z nichž 3 nebyly vyplněny podle instrukcí, a tedy do průzkumu naší práce nebyly zahrnuty. Vyhodnoceno bylo 55 dotazníků. Návratnost byla 97 %, což můžeme hodnotit jako velice úspěšnou. 2.4 VÝBĚROVÝ SOUBOR Výběrovou skupinu dotazovaných tvořili klienti pravidelně docházející na kontroly do kardiologické ambulance do Fakultní nemocnice v Plzni. Dotazníky byly rozdávány v období únor a březen 2018. Po krátkém rozhovoru s klienty a uvedení dotazníku jako podkladu bakalářské práce byli ochotni se pustit do podrobnějšího rozhovoru a jeho následné vyplnění. 2.5 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Z celkového počtu navrácených dotazníků jsme první dvě otázky věnovali demografickému demonstrování zúčastněných respondentů. Zmíněné rozřazení respondentů je znázorněno v grafu č. 1. a 2. Následující výsledky otázek č. 3. až č. 15. jsou hodnoceny v tabulce Excel, kde jsou znázorněny absolutní a relativní četnosti, včetně procentuálního čísla, vycházejícího z 55 odevzdaných a správně vyplněných dotazníků, dále jsou tato čísla četností vyobrazeny v grafech, které jsou přehlednější pro představu rozdílu odpovědí respondentů před a po implantaci. Druhá tabulka Excel u každé otázky prezentuje výsledky statistiky, zpracované pomocí chí kvadrát testu nezávislosti. Zde byla kritická hodnota stanovena na 3,841. V případě, že závislost mezi znaky vyšla vyšší než kritická hodnota, existuje zde statisticky významná závislost a tyto výsledky jsou červeně zvýrazněny. 41 Graf č. 1 Pohlavní zastoupení respondentů Z celkového množství 55 respondentů zúčastněných v dotazníkovém šetření bylo 37 (67 %) mužů a 18 (33 %) žen. Graf č. 2 Věkové zastoupení respondentů Z celkového množství 55 respondentů zúčastněných v dotazníkovém šetření bylo 13 (24 %) do 60 let a 42 (76 %) nad 60 let. 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Muž Žena Pohlaví Pohlaví 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Do 60 let Nad 60 let Věk Věk 42 Otázka č. 3 Máte po dobu léčení oporu u vaší rodiny? ANO – NE Tabulka č. 1 Otázka č. 3 Otázka č. 3 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 47 86 51 93 Ne 8 14 4 7 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 3 Máte po dobu léčení oporu u vaší rodiny? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 3 odpovědělo z 55 respondentů, že před implantací kardiostimulátoru měli podporu u rodiny 47 (85 %), 8 respondentů (15 %) uvedlo, že podporu u rodiny neměli. Po implantaci respondenti uvedli, že 51 (93 %) mají podporu u rodiny a 4 respondenti (7 %) nadále nemají podporu u rodiny. U otázky č. 3 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2. Vypočtená testová statistika je 1,497 0 10 20 30 40 50 60 Před implantací Po implantaci Ano Ne 43 kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 2 Otázka č. 3 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 3 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 49 49 Ne 6 6 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 4 Věnujete se pohybové aktivitě bez omezení? ANO – NE Tabulka č. 3 Otázka č. 4 Otázka č. 4 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 28 51 31 56 Ne 27 49 24 44 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 4 Věnujete se pohybové aktivitě bez omezení? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 Před implantací Po implantaci Ano Ne 44 Na otázku číslo 4 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru mohlo vykonávat pohybové aktivity bez omezení 28 (51 %), 27 respondentů (49 %) odpovědělo, že nemohli vykonávat pohybové aktivity. Po implantaci respondenti uvedli, že 31 respondentů (56 %) je spokojeno a 24 respondentů (44 %) nadále není spokojeno s možností věnovat se svým oblíbeným pohybovým aktivitám. U otázky č. 4 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4. Vypočtená testová statistika je 0,329, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 4 Otázka č. 4 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 4 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 29,5 29,5 Ne 25,5 25,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 5 Účastníte se běžných aktivit s rodinou či přáteli? ANO – NE Tabulka č. 5 Otázka č. 5 Otázka č. 5 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 42 76 31 56 Ne 13 24 24 44 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 45 Graf č. 5 Účastníte se běžných aktivit s rodinou či přáteli? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 5 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru mohlo vykonávat aktivity s rodinou a přáteli 42 (76 %), 13 respondentů (24 %) odpovědělo, že nemohli vykonávat aktivity s rodinou a přáteli. Po implantaci respondenti uvedli, že 31 respondentů (56 %) je spokojeno a 24 respondentů (44 %) nadále není spokojeno s možností vykonávat aktivity s rodinou. U otázky č. 5 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 6. Vypočtená testová statistika je 4,928, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 6 Otázka č. 5 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 5 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 36,5 36,5 18,5 18,5 18,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Před implantací Po implantaci Ano Ne 46 Otázka č. 6 Jste spokojen/a se svým zdravím? ANO – NE Tabulka č. 7 Otázka č. 6 Otázka č. 6 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 31 56 43 78 Ne 24 44 12 22 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 6 Jste spokojen/a se svým zdravím? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 6 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru bylo spokojeno se svým zdravím 31 (56 %), 24 respondentů (44 %) odpovědělo, že nebylo spokojeno se svým zdravím. Po implantaci respondenti uvedli, že 43 respondentů (78 %) je spokojeno a 12 respondentů (22 %) nadále není spokojeno se svým zdravím. U otázky č. 6 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 8. Vypočtená testová statistika je 5,946, 0 10 20 30 40 50 Před implantací Po implantaci Ano Ne 47 kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 8 Otázka č. 6 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 6 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 37 37 Ne 18 18 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 7 Žijete beze strachu o svoji budoucnost? ANO – NE Tabulka č. 9 Otázka č. 7 Otázka č. 7 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 33 60 35 64 Ne 22 40 20 36 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 48 Graf č. 7 Žijete beze strachu o svoji budoucnost? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 7 odpovědělo z 55 respondentů, že se jich před implantací kardiostimulátoru nebálo o svou budoucnost 33 (60 %), 22 respondentů (40 %) odpovědělo, že se o svoji budoucnost obávali. Po implantaci respondenti uvedli, že 35 respondentů (64 %) má obavy o svoji budoucnost a 20 respondentů (36 %) se o svoji budoucnost nyní nebojí. U otázky č. 7 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 10. Vypočtená testová statistika je 0,154, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 10 Otázka č. 7 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 7 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 34 34 Ne 21 21 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Před implantací Po implantaci Ano Ne 49 Otázka č. 8 Spíte dobře? ANO – NE Tabulka č. 11 Otázka č. 8 Otázka č. 8 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 36 65 39 71 Ne 19 35 16 29 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 8 Spíte dobře? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 8 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru spalo dobře 36 (65 %), 19 respondentů (35 %) odpovědělo, že dobře nespali. Po implantaci respondenti uvedli, že 39 respondentů (71 %) může dobře spát a 16 respondentů (29 %) nadále nespí dobře. U otázky č. 8 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 12. Vypočtená testová statistika je 0,377, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Před implantací Po implantaci Ano Ne 50 testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 12 Otázka č. 8 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 8 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 37,5 37,5 Ne 17,5 17,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 9 Jste spokojen/a ve svém partnerském životě? ANO – NE Tabulka č. 13 Otázka č. 9 Otázka č. 9 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 21 38 37 67 Ne 34 62 18 33 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 9 Jste spokojen/a ve svém partnerském životě? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Před implantací Po implantaci Ano Ne 51 Na otázku číslo 9 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru bylo spokojeni v partnerském životě 21 (38 %), 34 respondentů (62 %) odpovědělo, že nebyli spokojeni v partnerském životě. Po implantaci respondenti uvedli, že 37 respondentů (67 %) je spokojeno a 18 respondentů (33 %) nadále není spokojeno v partnerském životě. U otázky č. 9 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 14. Vypočtená testová statistika je 9,337, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 14 Otázka č. 9 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 9 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 29 29 Ne 26 26 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 10 Jste spokojen/a se svými vztahy s okolím? ANO – NE Tabulka č. 15 Otázka č. 10 Otázka č. 10 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 37 67 49 89 Ne 18 33 6 11 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 52 Graf č. 10 Jste spokojen/a se svými vztahy s okolím? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 10 odpovědělo před implantací kardiostimulátoru, že spokojeno se svými vztahy s okolím bylo 37 respondentů (67 %), 18 respondentů (33 %) odpovědělo, že nebyli spokojeni. Po implantaci respondenti uvedli, že 49 respondentů (89 %) je spokojeno a 6 respondentů (11 %) nadále není spokojeno se svými vztahy s okolím. U otázky č. 10 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 16. Vypočtená testová statistika je 7,674, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 16 Otázka č. 10 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 10 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 43 43 Ne 12 12 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 10 20 30 40 50 Před implantací Po implantaci Ano Ne 53 Otázka č. 11 Udržujete si během dne pozitivní náladu? ANO – NE Tabulka č. 17 Otázka č. 11 Otázka č. 11 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 47 85 52 95 Ne 8 15 3 5 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 11 Udržujete si během dne pozitivní náladu? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 11 odpovědělo před implantací kardiostimulátoru 47 respondentů (85 %), že si udržovalo pozitivní náladu a 8 respondentů (15 %) odpovědělo, že měli během dne špatné nálady. Po implantaci respondenti uvedli, že 52 respondentů (95 %) nyní má dobrou náladu přes den a 3 respondenti (5 %) nadále pociťují špatnou náladu během dne. U otázky č. 11 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 18. Vypočtená testová statistika je 2,525, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože 0 10 20 30 40 50 60 Před implantací Po implantaci Ano Ne 54 testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 18 Otázka č. 11 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 11 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 49,5 49,5 Ne 5,5 5,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 12 Máte chuť k jídlu? ANO – NE Tabulka č. 19 Otázka č. 12 Otázka č. 12 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 43 56 46 78 Ne 12 44 9 22 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 12 Máte chuť k jídlu? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Před implantací Po implantaci Ano Ne 55 Na otázku číslo 12 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru mělo chuť k jídlu 43 (78 %), 12 respondentů (22 %) odpovědělo, že neměli chuť k jídlu. Po implantaci respondenti uvedli, že 46 respondentů (84 %) má chuť k jídlu a 9 respondentů (16 %) nadále nemá chuť k jídlu. U otázky č. 12 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 20. Vypočtená testová statistika je 5,946, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 20 Otázka č. 12 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 12 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 44,5 44,5 Ne 10,5 10,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 13 Jste spokojen/a se s dostupností zdravotní péče? ANO – NE Tabulka č. 21 Otázka č. 13 Otázka č. 13 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 46 84 44 80 Ne 9 16 11 20 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 56 Graf č. 13 Jste spokojen/a se s dostupností zdravotní péče? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 13 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru bylo spokojeno s dostupností zdravotní péče 49 (89 %), 9 respondentů (11 %) odpovědělo, že s dostupností zdravotní péče spokojeno nebylo. Po implantaci respondenti uvedli, že 44 respondentů (80 %) je spokojeno a 11 respondentů (20 %) nadále není spokojeno s dostupností zdravotní péče. U otázky č. 13 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 22. Vypočtená testová statistika je 0,244, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 22 Otázka č. 13 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 13 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 37 37 Ne 18 18 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Před implantací Po implantaci Ano Ne 57 Otázka č. 14 Můžete vykonávat volnočasové aktivity bez omezení? ANO – NE Tabulka č. 23 Otázka č. 14 Otázka č. 14 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 7 13 16 29 Ne 48 87 39 71 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 14 Můžete vykonávat volnočasové aktivity bez omezení? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 14 odpovědělo z 55 respondentů, že jich před implantací kardiostimulátoru mohlo vykonávat volnočasové aktivity 7 (13 %), 48 respondentů (87 %) odpovědělo, že nemohli vykonávat volnočasové aktivity. Po implantaci respondenti uvedli, že 16 respondentů (29 %) nyní může a 39 respondentů (71 %) se nadále nemůže věnovat volnočasovým aktivitám. U otázky č. 14 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 24. Vypočtená testová statistika je 4,453, 0 10 20 30 40 50 60 Před implantací Po implantaci Ano Ne 58 kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 24 Otázka č. 14 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 14 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 11,5 11,5 Ne 43,5 43,5 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Otázka č. 15 Cítíte se po spánku odpočinutý/á? ANO – NE Tabulka č. 25 Otázka č. 15 Otázka č. 15 Odpověď Před implantací Po implantaci Absolutní četnost Relativní četnost (%) Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 27 49 30 55 Ne 28 51 25 45 Celkem 55 100 55 100 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 59 Graf č. 15 Cítíte se po spánku odpočinutý/á? Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Na otázku číslo 15 odpovědělo z 55 respondentů, že se jich před implantací kardiostimulátoru cítilo po spánku odpočinutě 27 (49 %), 28 respondentů (51 %) odpovědělo, že neměli dostatečně kvalitní spánek. Po implantaci respondenti uvedli, že 30 respondentů (55 %) je spokojeno a 25 respondentů (45 %) nadále není spokojeno s kvalitou spánku. U otázky č. 15 byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 26. Vypočtená testová statistika je 3,119, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 26 Otázka č. 15 Očekávané četnosti Očekávané četnosti - Otázka č. 15 Odpověď Před implantací Po implantaci Ano 37 37 Ne 18 18 Celkem 55 55 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 5 10 15 20 25 30 35 Před implantací Po implantaci Ano Ne 60 Výsledky hlavního cíle: Hlavní cíl: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl v kvalitě života u pacientů před a po zavedení kardiostimulátoru. Tabulka č. 27 Hlavní cíl Před implantací Po implantaci Otázka ano ne ano ne Č. 6 31 24 43 12 Č. 7 33 22 35 20 Č. 8 36 19 39 16 Č. 11 47 8 52 3 Č. 12 43 12 46 9 Č. 13 46 9 44 11 Č. 15 27 28 30 25 Celkem 263 122 289 96 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 16 Celkový počet odpovědí hlavního cíle Zdroj: vlastní průzkum, 2018 0 50 100 150 200 250 300 350 Před implantací Po implantaci Ano Ne 61 Celkově bylo u hlavního cíle zodpovězeno před implantací 263 (34 %) ano a 122 (16 %) ne. Po implantaci se pozitivní odpovědi zvýšily na 289 (38 %) a negativní se snížily na 96 (12 %) ne. U hlavního cíle byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 27. Vypočtená testová statistika je 4,326, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá závislost existuje. Tabulka č. 28 Hlavní cíl Očekávané četnosti Před implantací celkem Po implantaci celkem ano 276 276 ne 109 109 385 385 770 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Výsledky 1. Dílčího cíle Dílčí cíl 1: Zjistit, zda je významný statistický rozdíl ve spokojenosti klienta s náplní svých volnočasových aktivit před a po zavedení kardiostimulátoru? Tabulka č. 29 1. Dílčí cíl Před implantací Po implantaci Otázka ano ne ano ne Č. 4 28 27 31 24 Č. 5 42 13 31 24 Č. 14 7 48 16 39 Celkem 77 88 78 87 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 62 Graf č. 17 Celkový počet odpovědí 1. Dílčí cíl Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Celkově bylo u 1. Dílčího cíle zodpovězeno před implantací 77 (23 %) ano a 88 (27 %) ne. Po implantaci se pozitivní odpovědi zvýšily na 78 (24 %) a negativní se snížily na 87 (26 %) ne. U 1. Dílčího cíle byla zkoumána závislost odpovědi na stavu (před implantací, po implantaci). Byl použit test nezávislosti chí kvadrát. Byly vypočteny očekávané četnosti, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 30. Vypočtená testová statistika je 0,012, kritická hodnota pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 3,841. Protože testová statistika je nižší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme. Tabulka č. 30 1. Dílčí cíl Očekávané četnosti Před implantací celkem Po implantaci celkem ano 77,5 77,5 ne 87,5 87,5 165 165 330 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 70 72 74 76 78 80 82 84 86 88 90 Před implantací Po implantaci Ano Ne 63 Výsledky 2. Dílčího cíle Dílčí cíl 2: Zjistit, zda se zvýšila podpora rodiny vůči klientovi po zavedení kardiostimulátoru. Tabulka č. 31 2. Dílčí cíl Před implantací Po implantaci Otázka ano ne ano ne Č. 3 47 8 51 4 Č. 9 21 34 37 18 Č. 10 37 18 49 6 Celkem 105 60 137 28 Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Graf č. 18 Celkový počet odpovědí 2. Dílčí cíl Zdroj: vlastní průzkum, 2018 Celkově bylo u 2. Dílčího cíle zodpovězeno před implantací 105 (32 %) ano a 60 (18 %) ne. Po implantaci se pozitivní odpovědi zvýšily na 137 (42 %) a negativní se snížily na 28 (8 %) ne. 0 50 100 150 200 250 300 350 Před implantací Po implantaci Ano Ne 64 2.6 DISKUZE Hlavní tématem bakalářské práce bylo zjistit, zda je statistický rozdíl v kvalitě života před a po zavedení trvalého kardiostimulátoru za pomoci otázek 6, 7, 8, 11, 12, 13 a 15. Na základě celkové statistiky, která je zpracovaná na straně 60, můžeme konstatovat, že se kvalita života u pacientů s kardiostimulátorem zvýšila. Vypočtená testová statistika s výsledem 4,326 překročila kritickou hodnotu pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 %, tedy 3,841. V procentuálním vyjádření odpovědí klientů se pozitivní ohlasy na kvalitu života s kardiostimulátorem zvýšily o 4 % ve srovnání se spokojeností před zavedením. Pomocí průzkumné otázky č. 1 bylo zjišťováno, zda je významný statistický rozdíl v oblasti užití volnočasových aktivit klienta před a po zavedení stimulátoru. Pro tento cíl byly využity otázky číslo 4, 5 a 14. Na základě statistiky, která je zpracovaná na straně 61, můžeme konstatovat, že se kvalita života u pacientů s kardiostimulátorem nezvýšila. Vypočtená testová statistika s výsledem 0,012 nepřekročila kritickou hodnotu pro 1 stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 %, tedy 3,841. V procentuálním vyjádření odpovědí klientů se pozitivní ohlasy na kvalitu života s kardiostimulátorem zvýšily o pouhé 1 % ve srovnání se spokojeností před zavedením. Díky zjištěným statistickým faktům lze tvrdit, že implantace kardiostimulátoru nepomáhá klientům lépe prožít volnočasové aktivity. Pomocí průzkumné otázky č. 2 bylo zjišťováno, zda má rodina významný podíl na pohodě pacienta před a po implantaci stimulátoru. Tento cíl zodpovídaly otázky č. 3, 9 a 10. Celkově bylo u průzkumné otázky zodpovězeno před implantací 105 (32 %) ano a po implantaci se pozitivní odpovědi zvýšily na 137 (42 %). Uvedená data svědčí o faktu, že se klientům dostává v nemoci vyšší podpory a pozornosti od rodinných příslušníků. 2.7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Díky statistickým výsledkům z uplynulého dotazníkového šetření je patrné, že rozdíl v kvalitě života před zavedeným kardiostimulátorem není příliš rozdílný v porovnání s kvalitou života po zavedení stimulátoru. V tomto případě je vhodné se 65 zaměřit na primární, sekundární a terciální prevenci kardiovaskulárních onemocnění u klientů, u kterých jsou patrné rizikové faktory pro rozvoj ICHS, do kterých patří rodinná zátěž, hypertenze, obezita, diabetes mellitus, kouření, nezdravé stravování nebo nedostatek pohybu. Na základě výsledků je doporučení pro klienty následující:  Preference zdravé a vyvážené stravy  Vyvarovat se kouření a nadměrnému požívání alkoholu  Každodenní pohyb minimálně 30 minut střední zátěže  Pravidelná návštěva lékaře V rámci výstupu bakalářské práce byly uspořádány dva semináře pro klienty kardiovaskulárního centra v Plzni, kde byla hlavním tématem právě terciální prevence a proběhla zde edukace ohledně léčby a implantace stimulátoru. 66 ZÁVĚR Kvalita života bude vždy aktuálním tématem. Vlivem vývoje technologií ve zdravotnictví bude dále zvyšována úroveň ošetřovatelské péče a spokojenost klientů. V teoretické části bakalářské práce na téma Porovnání kvality života klienta před a po implantaci trvalého kardiostimulátoru, byly vysvětleny fyziologické a patofyziologické jevy koronárního systému, vznik arytmií, seznámení s kompenzačními metodami, samotný proces primoimplantace a sledování klienta. Druhá kapitola se zabývá tématem kvalita života. V praktické části jsou uvedeny výsledky cílů bakalářské práce hodnotící rozdíly v kvalitě života klienta před a po zvedení stimulátoru. Výběrový soubor pro vyplnění kvalitativního dotazníku tvořilo 55 respondentů, kteří se léčí ve FN Plzeň. Hlavním cílem bylo zjistit, jak kardiostimulátor ovlivňuje kvalitu života klienta. Pomocí testové statistiky chí kvadrát byla ověřena prevalence pozitivních dopadů na život klientů. První dílčí cíl prověřoval možnosti klientů ve volnočasových aktivitách. I přes velice nepatrné rozdíly vyšel tento cíl kladně. Druhý dílčí cíl se týkal podpory klienta rodinou. I v tomto případě se spokojenost klientů zvýšila. V závěru práce je vhodné uvést, že dotazník nebyl limitovaný věkem, pohlavím, důvodem k implantaci kardiostimulátoru ani případným přidruženým onemocněním. Demografické údaje na začátku dotazníkového šetření jasně ukazují, že jsou odpovědi převážně od gerontů, kteří přesáhli důchodový věk. Můžeme usuzovat, že právě to jsou důvody, proč je rozdíl v kvalitě života tak nízký. . 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ASCHERMANN, Michael, WIDIMSKÝ, Petr, VESELKA, Josef, LINHART, Aleš a KRUPIČKA, Jiří, 2004. Kardiologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-290-0. BENNETT, David H, 2014. Srdeční arytmie: praktické poznámky k interpretaci a léčbě. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5134-4. BYDŽOVSKÝ, Jan, 2011. Předlékařská první pomoc. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2334-1. ČIHÁK, Radomír, 2016. Anatomie. Třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5636-3. EISENBERGER, Martin, BULAVA, Alan a FIALA, Martin, 2012 Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3677-8. DRAGOMIRECKÁ, Eva a PRAJSOVÁ, Jitka, 2009. WHOQOL-OLD: příručka pro uživatele české verze dotazníku WHO pro měření kvality života ve vyšším věku. Praha: Psychiatrické centrum. ISBN 978-80-871-4205-9. DYLEVSKÝ, Ivan, 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3240-4. GURKOVÁ, Elena, 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3625-9. IREINOVÁ, Martina a KONEČNÁ Hana, 2016. Slovník nářečí českého jazyka. Praha: Středisko společných činností AV ČR. Věda kolem nás. ISBN 978-80-270-0125-5. KITTNAR, Otomar, 2011. Lékařská fyziologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3068- 4. KOLÁŘ, Jiří et al., 2009. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-604-5. KVASNIČKA, Jiří a HAVLÍČEK, Aleš, 2010. Arytmologie pro praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-678-6. MANDINCOVÁ, Petra, 2011. Psychosociální aspekty péče o nemocného: onemocnění štítné žlázy. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3811-6. 68 MATES, Martin, KALA, Petr a ČERVINKA, Pavel, 2016. Koronární cirkulace. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-487-6. O'ROURKE, Robert A., WALSH, Richard A. a FUSTER, Valentin, 2010. Kardiologie: Hurstův manuál pro praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3175-9. ROKYTA, Richard, MAREŠOVÁ, Dana a TURKOVÁ, Zuzana, 2010. Somatologie. Praha: WoltersKluwer, Česká republika. ISBN 978-80-7357-454-3. SOVOVÁ, Eliška a SEDLÁŘOVÁ, Jarmila, 2014. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247- 4823-8. STANĚK, Vladimír, 2014. Kardiologie v praxi. Praha: Axonite CZ. Asclepius. ISBN 978-80-904899-7-4. ŠTEJFA, Miloš, 2007. Kardiologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978- 80-247-1385-4. VOKURKA, Martin a HUGO Jan, 2015. Praktický slovník medicíny. 11. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-734-54-647. E-knihy: KAZIMOUR, Ivan. Historie zdravotnictví [online]. Martin Koláček - E-knihy jednou: Copyright, 2017 [cit. 2018-02-11]. ISBN 978-80-7512-760-0. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=tmrnDQAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=historie +zdravotnictv%C3%AD&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiW9NCDxZ7ZAhVDiiwKHQ HBBt0Q6AEIKDAA#v=onepage&q=historie%20zdravotnictv%C3%AD&f=false Články: TÁBORSKÝ Miloš, KAUTZNER Josef, 2013. Summary of the 2013 ESC Guidelines on cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy: Prepared by the Czech Society Of Cardiology. [online]. Cor et Vasa 55 e57– e74, Dostupné z : http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010865013001392 Web: BLAHÚT Peter, TECHmED.sk. TECHmED.sk [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné z: https://www.techmed.sk/ 69 I PŘÍLOHY Příloha A - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce A II Příloha B - Dotazník, který sloužil pro průzkumné šetření III Příloha C – Rešerše . V Příloha D – Potvrzení o seminář VI II Příloha A - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce III Příloha B – Dotazník, který sloužil pro průzkumné šetření. DOTAZNÍK PRO KLIENTY S IMPLANTOVANÝM KARDIOSTIMULÁTOREM Vážené respondentky, vážení respondenti, jsem studentka třetího ročníku bakalářského studia oboru Zdravotnický záchranář a obracím se na Vás s žádostí o vyplnění mého dotazníku, který poslouží jako podklad pro bakalářskou práci na téma „Porovnání kvality života před a po implantaci trvalého kardiostimulátoru“. Dovoluji si Vás požádat o co nejpřesnější a pravdivé vyplnění otázek. Účast ve výzkumu je dobrovolná a anonymní. Správné odpovědi prosím vždy kroužkujte. Předem Vám děkuji za spolupráci. Michaela Knedlíková, DiS. 1. Jakého jste pohlaví? a) muž b) žena 2. V jakém věku jste prodělal/a implantaci kardiostimulátoru? a) do 60 let b) nad 61 let Otázka Před implantací kardiostimulátoru Po implantaci kardiostimulátoru 3. Máte po dobu léčení oporu u rodiny? ano ne ano ne 4. Věnujete se pohybové aktivitě bez omezení? ano ne ano ne 5. Účastníte se běžných aktivit s rodinou či přáteli? ano ne ano ne 6. Jste spokojen/a se svým zdravím? ano ne ano ne 7. Žijete beze strachu o svoji budoucnost? ano ne ano ne IV 8. Spíte dostatečně? ano ne ano ne 9. Jste spokojený/á ve svém partnerském životě? ano ne ano ne 10. Jste spokojen/a se svými vztahy s okolím? ano ne ano ne 11. Udržujete si během dne pozitivní náladu? ano ne ano ne 12. Máte chuť k jídlu? ano ne ano ne 13. Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? ano ne ano ne 14. Můžete vykonávat volnočasové aktivity bez omezení? ano ne ano ne 15. Cítíte se po spánku odpočinutý/á? ano ne ano ne V Příloha C – Rešerše Porovnání kvality života klienta před a po implantaci trvalého kardiostimulátoru Michaela Knedlíková Jazykové vymezení:čeština, angličtina Klíčová slova: Časové vymezení: 2007-2016 Druh dokumentů: knihy, e-knihy, články, webové stránky Počet záznamů: 21 (knihy: 19, e-knihy: 1, články: 1, webové stránky: 1) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: katalog Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (www.svkpk.cz) VI Příloha D – Potvrzení o semináři