Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V ZZS ÚK A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE LUKÁŠ VAIS, DiS. Praha 2018 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZZS ÚK A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Bakalářská práce Lukáš Vais, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2018 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu a neakademického titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne: 19. 3. 2018 podpis PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou chtěl poděkovat vedoucí práce doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD., za odbornou pomoc a především čas, který mi věnovala nejen při konzultacích, ale také při elektronické korespondenci. Další obrovský dík patří všem kolegům a spolupracovníkům, za podporu a spolupráci při realizaci výzkumu. ABSTRAKT VAIS, Lukáš. Vzdělávání zaměstnanců v ZZS ÚK a přeshraniční spolupráce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha. 2018. 91 stran. Bakalářská práce představuje interní vzdělávání a projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb na Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje. Teoretická část práce popisuje organizační strukturu Vzdělávacího a výcvikového centra, koncepci interního vzdělávání, realizaci adaptačního procesu a ověřování odborných znalostí nebo realizaci metodických cvičení. Teoretická část se stručně zabývá i projektem Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Cílem průzkumné práce bylo získat dotazníkovou formou souhrn informací od lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků napříč celou organizací. Zajímalo nás, jak hodnotí tito pracovníci stávající koncepci a formu vzdělávání, jak hodnotí zdravotnické školení a školení v problematice hromadného postižení zdraví. Dále bylo pro nás velmi důležité hodnocení projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb a jakým směrem by se mělo vzdělávání rozvíjet do budoucna. Závěrem bych zhodnotil získané informace, ve kterých celkem 97,4 % všech respondentů souhlasilo s tvrzením, že je důležité se celoživotně vzdělávat a 93,5 % respondentů uplatnilo získané znalosti ze vzdělávání v praxi. Tyto výsledky napověděly, že interní vzdělávání není vnímáno jako represivní nástroj, ale naopak je v celé organizaci u lékařských i nelékařských pracovníků vnímáno velmi pozitivně a má praktický přínos při každodenním výkonu povolání. Klíčová slova Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků. Přeshraniční spolupráce. Vzdělávání na ZZS ÚK. ABSTRACT VAIS, Lukáš. Ausbildung der Mitarbeitern desmedizinischen Rettungsdienstes der Region Ústí nad Labem und die grenzüberschreitende Zusammenarbeit. Hochschule für Gesundheitswesen GnV. Qualifikationsgrad: Bachelor (Bc.). Leiterin der Arbeit: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Prag. 2018. 91 Seiten. Die Bachelorarbeit stellt die interne Bildung und das Projekt der Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Weiterbildung auf dem Gebiet der Gesundheitsdienste beim Rettungsdienst der Region Ústí nad Labem vor. Der theoretische Teil beschreibt die Organisationsstruktur des Bildungs- und Trainingszentrums, die Konzeption der internen Bildung, Umsetzung des Anpassungsprozesses sowie die Prüfung von Fachkenntnissen oder die Durchführung von methodischen Übungen. Der theoretische Teil befasst sich kurz auch mit dem Projekt der Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Weiterbildung auf dem Gebiet der Gesundheitsdienste. Das Ziel der Forschungsarbeit war es, in Form eines Fragebogens zusammenfassende Informationen von ärztlichen und arztähnlichen Gesundheitsberufen im Rahmen der gesamten Organisation zu gewinnen. Es hat uns interessiert, wie diese Mitarbeiter die bestehende Konzeption und die Form der Weiterbildung sowie die Gesundheitsschulungen und Schulungen über die Problematik der massenhaften Gesundheitsbeschädigung bewerten. Weiterhin war für uns die Auswertung des Projektes der Grenzüberschreiteden Zusammenarbeit und Weiterbildung auf dem Gebiet der Gesundheitsdienste äußerst wichtig, sowie in welcher Richtung sich die Bildung künftig weiterentwickeln sollte. Schließlich würde ich die gewonnenen Informationen auswerten, nach denen insgesamt 97,4 % aller Befragten der Behauptung zustimmten, dass es wichtig ist sich lebenslang weiterzubilden, wobei 93,5 % der Befragten die bei der Bildung gewonnenen Erkenntnisse bereits in der Praxis zur Geltung brachten. Diese Ergebnisse deuteten an, dass die interne Bildung nicht als eine Art von Repression wahrgenommen wird, sondern ganz im Gegenteil in der gesamten Organisation bei den ärztlichen und arztähnlichen Berufen sehr positiv wahrgenommen wird und praktische Vorteile bei der alltäglichen Berufsausübung bietet. Schlüsselwörter Lebenslange Bildung und Weiterbildung von Gesundheitsberufen, grenzüberschreitende Zusammenarbeit, Bildung beim Rettungsdienst der Region Ústí nad Labem. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ ÚVOD........................................................................................................................ - 16 - 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ- 19 - 1.1 LEGISLATIVA................................................................................................ - 19 - 1.2 KREDITNÍ SYSTÉM...................................................................................... - 20 - 2 ÚSTECKÝ KRAJ A ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ÚSTECKÉHO KRAJE............................................................................................ - 21 - 2.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA................................................................ - 21 - 2.1.1 VÝJEZDOVÉ ZÁKLADNY..................................................................... - 21 - 2.1.2 VÝJEZDOVÉ SKUPINY ......................................................................... - 22 - 2.1.3 ZDRAVOTNICKÉ OPERAČNÍ STŘEDISKO........................................ - 24 - 3 VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉCENTRUM ZZS ÚK ............................... - 25 - 3.1 HLAVNÍ ÚKOL VVC ZZS ÚK...................................................................... - 26 - 3.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VVC ZZS ÚK............................................. - 26 - 3.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VZDĚLÁVACÍCH A VÝCVIKOVÝCH CENTER V ČR...................................................................................................... - 26 - 3.3.1 LEKTOR JAKO OSOBNOST.................................................................. - 27 - 3.3.2 INSTRUKTOR VZDĚLÁVACÍHO CENTRA ........................................ - 28 - 3.3.3 INSTRUKTOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ NA VÝJEZDOVÉ ZÁKLADNĚ - 29 - 3.3.4 MATERIÁLOVÉ A PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ VVC ZZS ÚK......... - 31 - 3.4 ČINNOST VVC ZZS ÚK ................................................................................ - 31 - 3.4.1 KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ V ZZS ÚK ................................................ - 32 - 3.4.2 ADAPTAČNÍ PROCES............................................................................ - 36 - 3.4.3 KOORDINACE PROJEKTU ČASNÁ DEFIBRILACE V ÚSTECKÉM KRAJI - 39 - 3.4.4 OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÝCH ZNALOSTÍ ............................................ - 40 - 3.4.5 PŘÍPRAVA A REALIZACE METODICKÝCH A TAKTICKÝCH CVIČENÍ............................................................................................................ - 42 - 4 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB ........................................................................... - 44 - 4.1 UJEDNÁNÍ O PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB................................................................................. - 44 - 4.2 PARTNEŘI PROJEKTU ............................................................................ - 45 - 4.3 PROJEKTOVÉ AKTIVITY ....................................................................... - 45 - 5 PRŮZKUM ....................................................................................................... - 47 - 5.1 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY .......................................................................... - 47 - 5.2 METODIKA PRŮZKUMU........................................................................ - 47 - 5.3 PRŮZKUMNÝ SOUBOR .......................................................................... - 48 - 5.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM................................................................... - 48 - 5.5 PRŮZKUMNÝ VZOREK .......................................................................... - 48 - 5.6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .......................................... - 49 - 5.7 VERTIFIKACE VÝSLEDKŮ.................................................................... - 72 - 6 DISKUSE........................................................................................................... - 74 - 6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ..................................................................... - 77 ZÁVĚR ..................................................................................................................... - 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... - 81 PŘÍLOHY .................................................................................................................. - 85 - SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AED .........................................................Automatizovaný externí defibrilátor AKS .........................................................Akutní koronární syndrom ALS..........................................................Advanced Life Support AP ............................................................Adaptační proces ATLS .......................................................Advanced Trauma Life Support CMP.........................................................Cévní mozková příhoda ČJ .............................................................Český jazyk DPČ..........................................................Dohoda o pracovní činnosti EKG .........................................................Elektrokardiograf FR.............................................................First Responder HPZ…………………………………......Hromadné postižení zdraví HZS..........................................................Hasičský záchranný sbor IZS ...........................................................Integrovaný záchranný systém KPR..........................................................Kardiopulmonární resuscitace LVS .........................................................Letecká výjezdová skupina NJ.............................................................Německý jazyk NZO .........................................................Náhlá zástava oběhu PČR..........................................................Policie České republiky RLP .........................................................Rychlá lékařská pomoc RZP .........................................................Rychlá zdravotnická pomoc SNP..........................................................Stanoviště neodkladné péče SRN..........................................................Spolková republika Německo START.....................................................Snadné třídění a rychlý transport TANR.......................................................Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TIK...........................................................Třídící identifikační karta VVC……………………………….........Vzdělávací a výcvikové centrum ZOS…………………………………......Zdravotnické operační středisko ZZS UL....................................................Zdravotnická záchranná služba Ústí nad Labem ZZS ..........................................................Zdravotnická záchranná služba ZZSÚK…………………………….........Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje (VOKURKA a kol., 2015) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Call-taker – operátor přijímací a vyhodnocující tísňovou výzvu Defibrilátor – přístroj, který vyhodnocuje srdeční rytmus a doporučuje v indikovaných situacích podání defibrilačního výboje Dispečer – operátor, jehož pracovní náplň je operační řízení (vysílání prostředků) Pomocný dispečer – operátor, jehož náplní je komunikace s výjezdovými posádkami Registr AED – seznam známých AED na ZOS Simulace – je napodobení nějaké skutečné věci, stavu nebo procesu Supervize - práce pod dohledem (supervizor poskytuje zpětnou vazbu) (VOKURKA a kol., 2015) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 Pracovní zařazení.......................................................................................- 49 Tabulka 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů...................................................- 50 Tabulka 3 Celoživotní vzdělávání ..............................................................................- 51 Tabulka 4 Délka vzdělávacích školení .......................................................................- 52 Tabulka 5 Potkávání se na vzdělávání........................................................................- 53 Tabulka 6 Frekvence školení ......................................................................................- 54 Tabulka 7 Smíšené školení .........................................................................................- 55 Tabulka 8 Praktický význam vzdělávání....................................................................- 56 Tabulka 9 Tematické okruhy zdravotnického školení................................................- 57 Tabulka 10 Rozvržení vzdělávacího dne....................................................................- 58 Tabulka 11 Zpětná vazba ............................................................................................- 59 Tabulka 12 Zážitková forma vzdělávání ....................................................................- 60 Tabulka 13 Nový model vzdělávání problematiky HPZ ............................................- 61 Tabulka 14 Setkávání se na školení HPZ ...................................................................- 62 Tabulka 15 Úvodní přednáška a rozprava ..................................................................- 63 Tabulka 16 Projekt přeshraniční spolupráce...............................................................- 64 Tabulka 17 Informovanost o projektu ........................................................................- 65 Tabulka 18 Znalosti cizího jazyka..............................................................................- 66 Tabulka 19 Stres při předávání pacienta.....................................................................- 67 Tabulka 20 Výměnná stáž ...........................................................................................- 68 Tabulka 21 Forma vzdělávání.....................................................................................- 69 Tabulka 22 Tematické okruhy....................................................................................- 70 Tabulka 23 Preferovaný lektor ...................................................................................- 71 Tabulka 24 Skutečné četnosti .....................................................................................- 72 Tabulka 25 Očekávané četnosti ..................................................................................- 73 Graf 1 Osobnost lektora VVC ZZS ÚK......................................................................- 28 Graf 2 Pracovní zařazení.............................................................................................- 49 Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání responderů ..........................................................- 50 - Graf 4 Celoživotní vzdělání........................................................................................- 51 Graf 5Délka vzdělávacích školení ..............................................................................- 52 Graf 6 Potkávání se na vzdělávání..............................................................................- 53 Graf 7 Frekvence školení............................................................................................- 54 Graf 8 Smíšené školení...............................................................................................- 55 Graf 9 Praktický význam vzdělávání..........................................................................- 56 Graf 10 Tematické okruhy zdravotnického školení....................................................- 57 Graf 11 Rozvržení vzdělávacího dne..........................................................................- 58 Graf 12 Zpětná vazba..................................................................................................- 59 Graf 13 Zážitková forma vzdělávání ..........................................................................- 60 Graf 14 Nový model vzdělávání problematiky HPZ..................................................- 61 Graf 15 Setkávání se na školení HPZ.........................................................................- 62 Graf 16 Úvodní přednáška a rozprava ........................................................................- 63 Graf 17 Projekt přeshraniční spolupráce ....................................................................- 64 Graf 18 Informovanost o projektu ..............................................................................- 65 Graf 19 Znalosti cizího jazyka....................................................................................- 66 Graf 20 Stres při předávání pacienta...........................................................................- 67 Graf 21 Výměnná stáž ................................................................................................- 68 Graf 22 Forma vzdělávání ..........................................................................................- 69 Graf 23 Tematické okruhy..........................................................................................- 70 Graf 24 Preferovaný lektor .........................................................................................- 71 - SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Přehled výjezdových složek ZZS ÚK ...................................................... - 22 Obrázek 2 Výjezdové prostředky ZZS ÚK................................................................ - 23 Obrázek 3 LVS - KRYŠTOF 015.............................................................................. - 23 Obrázek 4 Krajské operační středisko ZZS ÚK ........................................................ - 24 Obrázek 5 Tým ZZS ÚK na soutěži Rallye Rejvíz ................................................... - 25 Obrázek 6 Lektorský tým – příprava školení HPZ.................................................... - 30 Obrázek 7 Simulátor SimJunior................................................................................. - 31 Obrázek 8 Zdravotnické školení – ABCDE .............................................................. - 33 Obrázek 9 Zdravotnické školení – POROD .............................................................. - 33 Obrázek 10 Školení HPZ - úvodní přednáška ........................................................... - 35 Obrázek 11 Školení HPZ – praktický nácvik ............................................................ - 36 Obrázek 12 Ověření odborných znalostí – záchranáři............................................... - 41 Obrázek 14 Ověřování odborných znalostí – řidiči................................................... - 42 Obrázek 15 Metodické cvičení RALLYE OSTROV, 2017 ...................................... - 43 Obrázek 16 Výměnná stáž v Pirně............................................................................. - 46 - - 16 - ÚVOD Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků je tématem, kterému je věnováno stále více pozornosti. Systém postgraduálního vzdělávání zdravotníků musí reagovat na pokrok v medicíně stejně jako na zvyšující se nároky na nelékařský personál z důvodu nedostatku lékařů. Zákonné orgány reagují na tyto situaci vydáváním nových zákonů a novel. Od roku 2011, kdy začal platit Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, je součástí organizační struktury každé záchranné služby institut vzdělávacího a výcvikového střediska. Na konci roku 2017 vešel v platnost nový zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb. a došlo k zrušení stávajícího kreditního systému celoživotního vzdělávání nelékařských pracovníků. Tato skutečnost vedla k tomu, že vzdělávací a výcviková střediska mají povinnost zajistit dostatečnou erudovanost zaměstnanců, a to jak po stránce teoretické, tak i praktické. Tato bakalářská práce představuje interní vzdělávání zdravotnických pracovníků na ZZS Ústeckého kraje. Důraz je kladen na organizační strukturu a činnosti Vzdělávacího a výcvikového centra, které autor předkládané práce vede z pozice vedoucího záchranáře VVC. Jednotlivé kapitoly představují základní organizační pilíře a výseč základních činností, které VVC zajišťuje. Bakalářská práce stručně představuje i projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb, který aktuálně probíhá na ZZS Ústeckého kraje ve spolupráci se Spolkovou republikou Německo, jehož hlavním koordinačním článkem je VVC. Ke zmapování názoru zdravotnických pracovníků napříč celou organizací byl vytvořen anonymní dotazník, který byl distribuován prostřednictvím všech vedoucích pracovníků výjezdových základen. Praktická část této bakalářské práce shrnuje kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků, kterými se práce snaží zjistit postoj zdravotnických pracovníků v celé organizaci ke vzdělávání, jejich spokojenost se stávající formou vzdělávacích aktivit a vnímání projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Komplexním cílem je informovat veřejnost o stávajícím interním systému vzdělávání a přeshraniční spolupráci na ZZS Ústeckého kraje. Získané výsledky mohou pomoci vedoucím pracovníkům lépe poznat motivaci a ochotu zaměstnanců - 17 k celoživotnímu vzdělávání a přinést cenné informace k dalšímu rozvoji interního vzdělávání na ZZS Ústeckého kraje. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Představení infrastruktury interního vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje Cíl 2: Představení projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Vyhodnocení stávající koncepce vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje Cíl 2: Zhodnocení zdravotnického školení Cíl 3: Zhodnocení školení v problematice hromadného postižení zdraví (HPZ) Cíl 4: Vyhodnocení projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb Cíl 5: Zpracování doporučení pro rozvoj vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě Vstupní literatura BUREŠ, Petr a Lukáš VAIS, 2013. Směrnice k realizaci a ukončení adaptačního procesu, přípravné praxe a nástupní praxe. Interní dokument Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje LANGER, Tomáš, 2016. Moderní lektor – Průvodce úspěšného vzdělavatele dospělých. První vydání. Praha: GRADA. ISBN 978-80-271-0093-4. ŠEBLOVÁ, Jana, Jiří KNOR a kol., 2013. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. První vydání. Praha: GRADA. ISBN 978-80-247-4434-6. TRUHLÁŘ, Anatolij, 2012. Informace z březnových kurzů ALS. Urgentní medicína. 15(1), s. 41-42. ISSN 1212-1924. - 18 VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2015. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2. Popis rešeršní strategie Literární rešerše byla vyhotovena v rešeršním oddělení Národní lékařské knihovny v Praze v lednu roku 2018 pomocí online zadání. Vyhledávací období pro rešerši bylo stanoveno od roku 2007 do roku 2017, v českém a německém jazyce. Základní prameny pro vyhledávání byly katalogy knihoven systému Medvik – knihy (monografie), Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ – články), Theses - registr vysokoškolských kvalifikačních prací a Internet. Při zpracování literární rešerše nebylo použito vyhledávání pouze dle klíčových slov. Prostřednictvím pošty bylo doručeno CD s obsahem 49 záznamů. Ke zpracování bakalářské práce byly využity i jiné zdroje, a to zejména výroční zprávy a materiály ze Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, příspěvkové organizace. - 19 - 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Šeblová, Knor a kol. (2013, s. 13) uvádějí: Všichni zdravotníci v oboru urgentní medicíny musí být dobře připraveni a vycvičeni na zvládnutí časově naléhavých urgencí. Patří sem především resuscitace, ošetření závažného traumatu, management akutního koronárního syndromu a akutní cévní mozkové příhody, ale i další stavy, jejichž řešení se odehrává v řešení intenzivní péče a nejvyšší naléhavosti – anafylaxe, závažné neúrazové krvácení, gynekologické, chirurgické a porodnické urgence a další. Půvab, ale i zrádnost oboru spočívá právě v nejistotě, co a v jaké závažnosti bude lékař řešit v následujících minutách s dalším pacientem. Nejistota je trvalým průvodcem kariérou v urgentní medicíně. 1.1 LEGISLATIVA Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků je v České republice definováno příslušnými zákony. Pro lékaře, zubní lékaře a farmaceuty je základem zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Česko (a2014) definuje: Celoživotní vzdělávání je průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky, je nově odbornou základnou zákon 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Česko (b2004) definuje: Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu příslušného povolání. - 20 Česko (2011, § 9) ukládá, že každá zdravotnická záchranná služba v České republice má zákonnou povinnost vybudovat vzdělávací a výcvikové středisko. 1.2 KREDITNÍ SYSTÉM NCONZO (2017) na svých stránkách informuje, že dnem 1. září 2017 nabyl účinnosti zákon č. 201/2017 Sb., který přináší zásadní změnu v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotních pracovníků (NLZP). Jednou ze zásadních změn, která tato novela zákona přinesla, je zrušení Hlavy VI – Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, kdy oprávnění vykonávat příslušné zdravotnické povolání bez odborného dohledu již není podmiňováno získáním osvědčení. Zároveň se v Hlavě V § 54, ruší kreditní systém a vydávání osvědčení. Celoživotní vzdělávání je nadále povinné, zatím však není nastavený žádný kontrolní systém. Doklady o absolvování vzdělávacích aktivitách a kurzů budou nadále vydávány pro potřebu dokládání celoživotního vzdělávání. - 21 - 2 ÚSTECKÝ KRAJ A ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ÚSTECKÉHO KRAJE Český statistický úřad (2017) na svých stránkách popisuje že, rozloha Ústeckého kraje je 5 339 km2 , což představuje necelých 7 % rozlohy České republiky. Ústecký kraj se rozprostírá na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje sousedí se Spolkovou republikou Německo, a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem. Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů (Litoměřice, Děčín, Chomutov, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí, z toho je 59 obcí se statutem města. Ke konci roku 2016 měl Ústecký kraj 821 337 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (154 obyvatel/km2 ) je vyšší než vykazuje celostátní průměr (134 obyvatel/km2 ) a je po Hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. 2.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ZZS ÚK (a2018) informuje na svých stránkách, že: Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace vznikla k 1. 1. 2004 sloučením zdravotnických záchranných služeb působících v Ústeckém kraji k tomuto datu s výjimkou ZS Litoměřice, ZS Lovosice a ZS Roudnice nad Labem, které se k jednotnému vedení ZZS ÚK připojily o rok později. Jednotné řízení systému poskytování přednemocniční neodkladné péče v Ústeckém kraji bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 52/22/2003 ze dne 17. 12. 2003. Veškeré úkoly naplňuje ZZS ÚK v rámci garantované věcné a odborné způsobilosti a při dodržování veškerých obecně závazných předpisů i norem nižší právní síly upravujících technické, hygienické, odborné i etické podmínky výkonu poskytování zdravotní péče s přihlédnutím ke specifikům odborné neodkladné péče. 2.1.1 VÝJEZDOVÉ ZÁKLADNY ZZS ÚK (2016) ve výroční zprávě uvádí, že výjezdové základny jsou pracoviště zdravotnické záchranné služby, odkud jsou na pokyn operátora zdravotnického - 22 operačního střediska vysílány pozemní výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci, pozemní výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci, nebo letecká výjezdová skupina RLP. Jejich rozmístění na území kraje je realizováno v souladu s platným Plánem pokrytí území Ústeckého kraje výjezdovými základnami zdravotnické záchranné služby, zpracovaného Ústeckým krajem a vydaného Radou Ústeckého kraje dne 13. 3. 2013 usnesením č. 14/10R/2013, aktualizovaného Radou Ústeckého kraje dne 1. 4. 2015 usnesením č. 18/79R/2015 tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut (dle §5 odst. 2. Zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě). V ZZS ÚK je celkem 21 výjezdových základen, kde jsou k dispozici pozemní výjezdové skupiny a na výjezdové základně v Ústí n. L. je k dispozici také letecká výjezdová skupina a zřízeno zdravotnické operační středisko. 2.1.2 VÝJEZDOVÉ SKUPINY ZZS ÚK (2016) popisuje výjezdové skupiny, které používají ke své činnosti speciálně upravené a vybavené pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky, pracovní oděv a další potřeby pro výkon odborné činnosti. V rámci celé organizace je jednotná unifikace zásahového vybavení. Činnost výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém provozu a má charakter činnosti u lůžka neodkladné a rizikové práce (ZZS ÚK, 2016). Obrázek 1 Přehled výjezdových složek ZZS ÚK Zdroj: KOVAŘÍKOVÁ, 2017 - 23 RYCHLÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC ZZS ÚK (2016) specifikuje skupinu RZP, v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidičů-záchranářů ZZS a středních zdravotnických pracovníků-záchranářů, z nichž je zdravotnický záchranář vedoucím výjezdové skupiny. V Ústeckém kraji je 45 posádek RZP přes den a 39 RZP posádek na noc (ZZS ÚK, 2016). RYCHLÁ LÉKAŘSKÁ POMOC ZZS ÚK (2016) také představuje skupiny RLP s nejméně tříčlennou posádkou, jejímiž členy jsou pracovníci uvedení výše a dále lékař, který je současně vedoucím skupiny. V Ústeckém kraji je celkem 13 posádek RLP ve dne i v noci. LETECKÁ VÝJEZDOVÁ SKUPINA ZZS ÚK (2016) se také zmiňuje o LVS, kterou tvoří pilot a zdravotnická část posádky. Ta je dvoučlenná ve složení lékař a zdravotnický záchranář.. V Ústeckém kraji je 1 posádka LVS. Provozní doba LZS Ústí nad Labem je daná smlouvu uzavřenou mezi provozovatelem vrtulníku DSA, a.s. a Ministerstvem zdravotnictví. Provoz je pouze přes den mezi východem a západem slunce. Obrázek 2 Výjezdové prostředky ZZS ÚK Zdroj: ZZS ÚK, 2017 Obrázek 3 LVS - KRYŠTOF 015 Zdroj: DSA, 2015 - 24 - 2.1.3 ZDRAVOTNICKÉ OPERAČNÍ STŘEDISKO ZZS ÚK (2016) charakterizuje i ZOS ZZS ÚK, které je centrálním pracovištěm operačního řízení, pracuje v nepřetržitém režimu. Pracoviště ZOS je dimenzováno pro 12 pracovníků (zdravotničtí záchranáři). V denní směně tedy je 7 pracovníků ZOS (5x Call-taker, 1x Dispečer směny a 1x Pomocný dispečer) a vedoucí záchranář ZOS. Ve směně noční je 5 pracovníků ZOS (3x Call-taker, 1x Dispečer směny a 1x Pomocný dispečer). ZOS pracuje při vyhodnocování tísňové výzvy v sekvenčním režimu. Franěk (2015, s. 39) uvádí: Při sekvenčním (sériovém) zpracování je tísňová výzva zpracovávána postupně na dvou pracovištích: call-taker získá potřebné informace, které předává k vyřízení dispečerovi, jehož úlohou je vybrat a vyslat vhodné síly a prostředky na místo události a poté koordinovat jejich aktivity. Operační středisko tedy pracuje vždy týmově. Obrázek 4 Krajské operační středisko ZZS ÚK Zdroj: ZZS ÚK, 2013 - 25 - 3 VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉCENTRUM ZZS ÚK ZZS ÚK (2016) ve své zprávě představuje VVC Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, p. o., které se zřídilo v souladu se zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. VVC je organizačně zařazeno do útvaru náměstka pro nelékařské profese. V čele VVC je vedoucí vzdělávání společně s lékařem pro vzdělávání a společně připravují a plní koncepci vzdělávání v ZZS ÚK. V období před vznikem VVC bylo kontinuální vzdělávání prováděno formou dílčích školení a seminářů na jednotlivých výjezdových stanovištích za využití vlastních výukových prostředků. Tento způsob vzdělávání nebyl řízen centrálně a byl zcela v režii vedoucích lékařů a záchranářů jednotlivých výjezdových základen. Ke konci roku 2012 došlo k finální přípravě spuštění činnosti vzdělávacího centra ZZS ÚK, jehož úkolem je zajišťovat jak průběžné vzdělávání všech zaměstnanců v ZZS ÚK, tak i školení členů ostatních složek integrovaného záchranného systému. Vítková a kol. (2016) připouští, že: S prichádzajúcimi organizačnými změnami s edukačné a tréningové centrum rozrástlo na samostanú složku, ktorej hlavnou náplňou je predovšetkým pokrývať interné potřeby implementácie každej novej zavedenej pomócky, preškolenia zamestnancov v róznzch odborných témach, alebo zaradených odporúčaných postupov, či smerníc. Pre tieto aktivity sú nevyhnutelnou časťou ľudia, ktori vzdelávanie realizujú. Obrázek 5 Tým ZZS ÚK na soutěži Rallye Rejvíz Zdroj: ŠTĚPÁNEK, 2014 - 26 - 3.1 HLAVNÍ ÚKOL VVC ZZS ÚK Vais (2018) na stránkách ZZS ÚK uvádí: Hlavním úkolem vzdělávacího a výcvikového centra ZZS ÚK je zajištění systematického prohlubování odborných znalostí a praktických dovedností u všech zdravotnických pracovníků napříč celou organizací. Konkrétní témata jednotlivých vzdělávacích bloků zahrnují zejména ty nejurgentnější stavy a situace, s jejichž řešením se v profesním životě setkáváme, a jejich výběr je výrazně ovlivňován i zpětnou vazbou z reálných výjezdů. Zážitková výuka je jedním z významných elementů v procesu celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Vzdělávání nám tak umožňuje nepřímo ovlivňovat a řídit kvalitu poskytované péče. Kromě znalostí odborných je v našem oboru podstatným předpokladem úspěchu i dobře fungující týmová spolupráce, proto se většiny školení účastní dohromady lékaři, záchranáři i řidiči, společně se učí i trénují a při konkrétních nácvicích spolupracují. Výuka tzv. netechnických dovedností (vedení týmu a týmová spolupráce) je tedy dalším důležitým úkolem VVC. Soustředíme se i na zlepšování spolupráce s jednotlivými složkami IZS, ve zdravotnické problematice pravidelně školíme kolegy z PČR, HZS a městské policie, kteří jsou hlavním výkonným článkem v našem projektu „Časná defibrilace v Ústeckém kraji“. 3.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VVC ZZS ÚK VVC je organizačně zařazeno do útvaru náměstka pro nelékařské profese. V čele VVC je vedoucí vzdělávání společně s lékařem pro vzdělávání a společně připravují a plní koncepci vzdělávání v ZZS ÚK. Vedoucí vzdělávání je zaměstnán na plný úvazek a má k sobě zástupce vedoucího vzdělávání, který pracuje ve vzdělávání na poloviční úvazek. Společně sestavují a koordinují lektorský tým, který je složen z 27 instruktorů vzdělávacího centra a 8 instruktorů pro vzdělávání na výjezdové základně. 3.3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VZDĚLÁVACÍCH A VÝCVIKOVÝCH CENTER V ČR Vařeková (2016) ve svém zápisu přestavuje jednotlivá VVC v ČR: VVC Zlínského kraje – 13 lektorů NLZP, 0 lektorů lékařů - 27 VVC Karlovarského kraje – 14 lektorů NLZP. 12 lektorů lékařů VVC Moravskoslezského kraje – 34 lektorů NLZP, 0 lektorů lékařů VVC Plzeňského kraje – 19 lektorů NLZP, 5 lektorů lékařů VVC Jihočeského kraje – lektoři po celém kraji VVC Libereckého kraje – 20 interních lektorů, 15 externích školitelů VVC Olomouckého kraje – 25 lektorů NLZP, 2 lektory lékaře VVC Středočeského kraje – cca 30 lektorů NLZP (2-3 lektoři na okres) VVC Královehradeckého kraje – 15 lektorů NLZP + 5 inspektorů provozu VVC Praha – 45 lektorů VVC Ústeckého kraje – 35 lektorů NLZP, 4 lektoři lékaři VVC Jihomoravského kraje – 9 lektorů NLZP, 9 lektorů lékařů 3.3.1 LEKTOR JAKO OSOBNOST Langer (2016, s. 14) vysvětluje, že: Obecně je lektorem vzdělavatel dospělých působící v oblasti dalšího vzdělávání. Původně byl sice tento pojem užíván pro externího univerzitního učitele, dnes však už lektora najdeme spíše v kurzech, na školeních a dalších vzdělávacích akcích pro dospělé. Langer (2016) rozděluje kompetence lektora do tří základních pilířů. Prvním pilířem jsou kompetence odborné, týká se odborné činnosti, jsou to kompetence získané vzděláním, kurzy a samozřejmě praxí při výkonu svého povolání. Každý lektor v ZZS ÚK je vysílán na kurz ALS. Dle Truhláře (2012) je v kurzu ALS kromě zvládnutí doporučených postupů kladen důraz i na netechnické dovednosti, např. udržení situačního přehledu, způsob vedení týmu, vhodné poskytování zpětné vazby po ukončení péče o pacienta atd. Kalianková a Kocourková (2013) přiblížily, jaké podmínky je třeba splnit pro úspěšné absolvování kurzu ALS. Každý účastník musí předem nastudovat manuál, který obdrží v dostatečném předstihu před kurzem. Toto je podmínkou pro úspěšné zvládnutí vstupního testu, kterým dvoudenní kurz začíná. Jeho vlastní náplní jsou přednášky k tématu resuscitace a řešení modelových situací v menších pracovních skupinách. Na závěr kurzu musí účastník obstát v řešení simulovaného scénáře a zvládnout závěrečný test. Další kurz, který musí lektor VVC ZZS ÚK absolvovat (jako pozorovatel), je kurz Advanced trauma life support - ATLS. - 28 Dle Kubalové, Dědka a Kočího (2016) kurz ATLS signifikantně zlepšuje znalosti a klinické dovednosti účastníků, jejich organizační schopnosti i přístup k prioritám při péči o těžce zraněného pacienta. To se opět pozitivně promítá v lektorských dovednostech, i když se lektoři jako nelékařští zdravotničtí pracovníci mohou tohoto kurzu zúčastnit pouze jako pozorovatelé. Langer (2016) popisuje druhý pilíř, kompetence metodické (didaktické). Jde o celý komplex znalostí a dovedností, zejména pak o dovednost efektivní komunikace, motivace a aktivizace studentů. Součástí těchto kompetencí je umění verbální i neverbální komunikace. Třetím pilířem jsou kompetence osobní, osobní charakteristiky lektora. Schopnost empatie, smysl pro spravedlnost, důslednost a rozhodnost, stejně jako flexibilita a smysl pro humor. Zdroj: VAIS, 2017 3.3.2 INSTRUKTOR VZDĚLÁVACÍHO CENTRA Instruktor vzdělávacího centra (hlavní lektor) je nelékařský zdravotnický pracovník, který je zaměstnán na DPČ. Všichni hlavní lektoři mají svou hlavní pracovní náplň jako záchranáři, operátoři nebo letečtí záchranáři (mnohdy všech těchto činností). Tato skutečnost má velmi pozitivní význam při samotné lektorské činnosti. Hlavní lektoři Graf 1 Osobnost lektora VVC ZZS ÚK - 29 mohou uplatňovat získané zkušenosti z reálných zásahů při samotném školení. Například lektor, který je zaměstnán na pozici operátora, výjezdového záchranáře a současně je i leteckým záchranářem, má velmi dobré znalosti a zkušenosti v operačním řízení, zásahu u závažných traumat a ve směřování pacienta. Dle ZZS ÚK (2015) se instruktor vzdělávacího centra podílí na periodickém školení všech zdravotnických zaměstnanců v ZZS ÚK. Náplň práce: - je přímo podřízen vedoucímu vzdělávacího centra - podílí se na týmovém vývoji obsahu aktivit a školení - zabezpečuje řízení kvality a koordinaci vzdělávání ve vzdělávacím centru - zajišťuje řízení instruktorů pro vzdělávání na výjezdové základně - zajišťuje realizaci vzdělávacích programů na spádovém území - aktivně se podílí na plnění infrastruktury vzdělávání - spolupracuje na přípravě a realizaci odborných seminářů a konferencí - podílí se na přípravě standardů a metodických pokynů - podílí se na přípravě prezentací a přednášek pro vzdělávací centrum - zajišťuje obsluhu a údržbu technických pomůcek ve vzdělávacím centru - plní harmonogramy vzdělávacího centra - dohlíží na kvalitu a řídí kvalitu vzdělávání - sleduje novinky a postupy v PNP - neustále si zvyšuje své odborné znalosti a dovednosti 3.3.3 INSTRUKTOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ NA VÝJEZDOVÉ ZÁKLADNĚ Podle ZZS ÚK (2015) je instruktor pro vzdělávání na výjezdové základně (lokální lektor), opět nelékařský zdravotnický pracovník, který je zaměstnán na DPČ. Stejně jako hlavní lektor vykonává hlavní pracovní činnost v oboru záchranářství, ale není využíván na periodické školení. Lokální lektoři jsou využíváni zejména pro individuální školení přímo na jednotlivých výjezdových základnách (kolega školí kolegu). Tito lektoři jsou prodlouženou rukou VVC a mohou interpretovat potřeby zaměstnanců ve smyslu ke vzdělávání. - 30 Náplň práce: - je přímo podřízen vedoucímu vzdělávacího centra - podílí se na týmovém vývoji obsahu aktivit a školení - zajišťuje přípravu prezentací a přednášek na výjezdové základně - zajišťuje realizaci vzdělávacích programů na výjezdové základně - spolupracuje na přípravě a realizaci odborných seminářů a konferencí - aktivně se podílí na plnění infrastruktury vzdělávání - plní harmonogramy vzdělávacího centra - sleduje novinky a postupy v PNP - neustále si zvyšuje své odborné znalosti a dovednosti - zajišťuje odborný dohled nad novým zaměstnancem na výjezdové základně - je kontrolován instruktorem vzdělávacího centra - dále plní úkoly určené instruktorem vzdělávacího centra Obrázek 6 Lektorský tým – příprava školení HPZ Zdroj: AUTOR, 2015 - 31 Obrázek 8 Resuscitační figuríny Zdroj: AUTOR, 2018 3.3.4 MATERIÁLOVÉ A PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ VVC ZZS ÚK Vzdělávání zaměstnanců by se neobešlo bez dostatečného materiálového a přístrojového vybavení. Rychlý rozvoj vědy a techniky umožňuje ve vzdělávání zdravotnických pracovníků využívat sofistikované modely s možností okamžitého vyhodnocení zpětné vazby. Toto vybavení je ve vzdělávání využíváno téměř každodenně, ať už při realizaci samotného periodického školení, nebo při školení složek IZS v rámci projektu Časná defibrilace v Ústeckém kraji. (viz Příloha B) 3.4 ČINNOST VVC ZZS ÚK Institut vzdělávání zaměstnanců v ZZS ÚK se dělí dle charakteru své činnosti na několik odvětví. Mimo zajišťování a zprostředkovávání kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků je VVC hlavním koordinačním článkem při realizaci adaptačního procesu u nového zaměstnance, koordinuje průběh projektu Časná defibrilace v Ústeckém kraji v úzké spolupráci se složkami IZS. Dále se VVC věnuje přípravě a realizaci metodických cvičení složek IZS, průběžně ověřuje odborné znalosti u zdravotnických pracovníků a aktivně se podílí na realizaci projektu Přeshraniční spolupráci. Obrázek 7 Simulátor SimJunior Zdroj: AUTOR. 2018 - 32 - 3.4.1 KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ V ZZS ÚK Koncepce zdravotnického školení se připravuje na období jednoho roku a školení HPZ vychází z koncepce dlouhodobé. ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLENÍ ZZS ÚK (2016) ve výroční zprávě představuje zdravotnické školení, které je zaměřené na prohlubování technických a netechnických dovedností v poskytování neodkladné péče u všech zdravotnických profesí. Školí se současně lékaři, záchranáři, operátoři i řidiči. Školení je pro všechny zdravotnické pracovníky povinné (i externí zaměstnanci). Zaměstnanci mají hodiny na vzdělávání zaneseny do ročního harmonogramu práce, tudíž tyto hodiny vykazují do hlavního výkazu práce. Samotný vzdělávací den je rozdělen do několika bloků a na teoretickou a praktickou (simulační) část, délka školícího dne je 6 hodin. Školící den je koncipován na 12 lidí (3 výjezdové základny po 4 lidech) a školí 3 lektoři NLZP. Zaměstnanci z výjezdových základen v západní části kraje jsou primárně vzděláváni ve VVC Chomutov, zaměstnanci z výjezdových základen na východě pak do VVC Ústí nad Labem. Dále dle ZZS ÚK (2016) se školení každý rok mění, ale jeho hlavní premisou je zaměření se na řešení nejčastějších či nejkomplikovanějších naléhavých akutních stavů. Vlastní formou je pak řešení simulovaných scénářů s tématem neodkladné resuscitace, zajišťování pacienta se závažným úrazem, extramurálního porodu a jeho možných komplikací či s praktickým nácvikem řešení krizových situací. Součástí nácviků je i poskytnutí okamžité zpětné vazby. Zdravotnické školení zaměřené na akutní interní stavy vychází z koncepce kurzu ALS. Cílem přednášky je nabídnout účastníkům kurzu jednoduchý postup (nástroj), kterým se dá snadno docílit komplexní vyšetření pacienta a včasně rozpoznat život ohrožující stavy. Podle ALS (2010) je vyšetření ABCDE (A zhodnocení a zprůchodnění dýchacích cest, B zhodnocení ventilace, C zhodnocení oběhu podle pulzu, kapilární návrat, orientace v EKG záznamu, D neurologické vyšetření + glykémie, E celkový pohled na pacienta, hledání dalších možných příčin, které ho ohrožují na životě, pacient má i záda) jednoduchý a universální algoritmus používaný v oborech urgentní medicíny na celém světě. - 33 ZZS ÚK (2016) ještě popisuje zdravotnické školení zaměřené na přístup k pacientovi se závažným traumatem – přednáška a simulace zaměřené na osvojení si postupu ABCDE (ATLS) při vyšetřování pacienta se závažným traumatem, kde je kladen důraz na zajištění katastrofického krvácení, stabilizaci krční páteře, tepelný komfort, časový faktor, směřování pacienta a manipulaci s imobilizačními pomůckami. Porodnické školení je zaměřené na zvládnutí fyziologického porodu v sanitním voze (diskomfort v malém prostoru, práce s omezeným vybavením) a zvládnutí základních porodních a poporodních komplikací, včetně péče o kompromitovaného novorozence. Nejprve je teoretická přednáška a pak se řeší simulované scénáře ve vozu ZZS. Obrázek 9 Zdravotnické školení – POROD Zdroj: AUTOR, 2017 Obrázek 8 Zdravotnické školení – ABCDE Zdroj: AUTOR, 2018 - 34 ŠKOLENÍ OPERÁTORŮ Franěk (2015, s. 178) píše: Žádná činnost, zajišťovaná člověkem, se neobejde bez chyb tzv. „lidského faktoru“. Bylo by pošetilé zavírat před tímto faktem oči, stejně jako jednu chybu postihovat drakonickými tresty. Cílem systému by mělo být především umět chybu identifikovat, vzít si z chyb poučení a přijmout taková opatření – ať už metodická nebo kontrolní – aby nedocházelo k opakování stejné chyby. Na ZZS ÚK se vzdělávají operátoři systematicky:  teoretické přednášky (mapové podklady a lokalizace volajícího, telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace, telefonicky asistovaná první pomoc a porody po telefonu)  rozbory (poslechy) jednotlivých hovorů, které jsou vyhodnoceny psychologem ZZS ÚK, jako náročné – společný rozbor a poučení se z vlastních chyb  praktické nácviky (simulované scénky na poskytování první pomoci a řešení nestandardních situací – dopravní nehody, hromadné postižení zdraví nebo nácvik sestavení záložního dispečerského pracoviště ŠKOLENÍ HROMADNÉHO POSTIŽENÍ ZDRAVÍ Metodika podle Hlaváčkové (2015) byla předlohou pro vznik dlouhodobé koncepce vzdělávání v problematice hromadného postižení zdraví (HPZ) na ZZS ÚK. Školení je opět povinné pro všechny zdravotnické pracovníky (lékaře, záchranáře, řidiče i operátory).  Školení HPZ v roce 2015 - TEORETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ (kurzy a virtuální prostředí) - školení se konalo v učebně (statické školení) a základem školení byla teoretická přednáška a rozbor videa z Pražské 155 (úkol Boston), za pomocí interaktivního programu se posádky učily uvědomovat si rizika a poskytnout první strukturalizovanou situační zprávu na ZOS.  Školení HPZ v roce 2016 - BASIC (teorie/praxe) - školení zaměřené na praxi v managementu činností při řešení HPZ, ověření získaných znalosti ze vzdělávání 2015 a to s důrazem na třídění a komunikaci v místě události (radiofonie, komunikace s IZS a odsun). Školení se konalo v učebně, ale už s praktickým nácvikem třídění, volání na ZOS a vyplňování identifikační karty (TIK). - 35  Školení HPZ v roce 2017 – ADVANCE (praxe) – Na základě zkušeností z realizovaných školení v loňském roce a požadavku složek IZS se úsek Krizového řízení a Vzdělávací centrum ZZS ÚK rozhodlo naplánovat a realizovat v roce 2017 „Metodické cvičení - školení posádek ZZS ve spolupráci s HZS a PČR“ ve zvládání simulovaných mimořádných událostí a hromadného postižení zdraví. Dle Trpišovského (2017) je cílem tohoto cvičení příprava a osvojení si znalosti třídění zraněných osob metodou START, komunikace mezi složkami IZS, vytvoření krizového štábu a jeho působení při mimořádné události, vedení evidence zraněných osob na straně PČR, činnostech na SNP – TIK karta, obsluha technického vybavení na řešení HPZ, a vše co s tím souvisí. Vais (a2017) popisuje školení, kterého se vždy účastnilo 15 příslušníků PČR, 15 příslušníků HZS a 50 zaměstnanců ZZS ÚK. Samotnému praktickému nácviku předcházela krátká úvodní rozprava a teoretická přednáška, pro připomenutí základních postupů při řešení HPZ. Po přednášce byli účastníci rozděleni na dvě skupiny (zasahující posádky a pacienti), pro přehlednost byli pacienti rozlišeni modrými vestami a poučeni o druhu poranění pacienta, kterého ve scénáři představují. Vybraní pacienti měli za úkol sledovat reakci zasahujících posádek a při závěrečné rozpravě poskytnout zpětnou vazbu z jejich pohledu. Simulovaný scénář se celkem konal třikrát. Nejprve se nechaly posádky řešit scénář bez zásahu lektorského týmu, který celé školení koordinoval. Po prvním Obrázek 10 Školení HPZ - úvodní přednáška Zdroj: AUTOR, 2017 - 36 nácviku se konala druhá ukázka - komentované řešení celé situace lektorským týmem. Naposledy došlo ke „střídání rolí“ pacientů a posádek a celý scénář byl řešen kompletně ještě jednou. Po každém scénáři následovala pečlivá zpětná vazba ze všech pohledů:  globálně  lektor ZOS – zhodnocení komunikace s operátorem, poskytnutí situační zprávy  lektor VELITEL ZÁSAHU A VEDOUCÍ ZDRAVOTNICKÉ SLOŽKY – zhodnocení vzájemné komunikace, umístění SNP, organizace práce  lektor START – zhodnocení správnosti prvotního třídění a poskytnutí správné a efektivní první pomoci  pacienti – zpětná vazba od pacientů  lektor SNP – zhodnocení správnosti lékařského přetřídění, vyplnění TIK  lektor ODSUN – zhodnocení postupů při odsunu pacientů, komunikace se ZOS, evidence pacientů  zasahující posádky ZZS, PČR a HZS – prostor na jejich dotazy, nesrovnalosti 3.4.2 ADAPTAČNÍ PROCES Jednou ze základních činností VVC je péče o nového zaměstnance a koordinace adaptačního procesu, který se v organizaci řídí dle platné směrnice: Směrnice k realizaci a ukončení adaptačního procesu, přípravné praxe a nástupní praxe pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Obrázek 11 Školení HPZ – praktický nácvik Zdroj: ZZS ÚK, 2017 - 37 Bureš a Vais (2013) ve směrnici uvádějí, že adaptační proces (AP) je začlenění nově nastupujícího zdravotnického pracovníka. Má usnadnit období zapracování a dosažení optimálního pracovního výkonu v co nejkratší době v novém pracovním prostředí, orientaci a seznámení se s novou prací, ztotožnění zaměstnance s firemní kulturou, vytvořit vztahy ke spolupracovníkům včetně vztahů k nadřízeným a podřízeným a pochopit styl a organizaci práce. V neposlední řadě je jeho úkolem zahájit formování pocitu zodpovědnosti, samostatnosti a sounáležitosti k zaměstnavateli. V průběhu AP si nelékařský zdravotnický pracovník ověří soubor základních znalostí a získá zkušenosti pro výkon práce, včetně seznámení se s prostředím, spolupracovníky a pracovním týmem. V celém období tohoto procesu probíhá hodnocení, z něhož by měly vyplynout perspektivy uplatnění na daném pracovišti a možnosti jeho dalšího rozvoje po odborné i osobnostní stránce. Cílem AP je pomoci novému zaměstnanci snadněji se adaptovat v novém pracovním prostředí, ale také poznat, prověřit, zhodnotit, popřípadě doplnit, prohloubit a rozšířit schopnosti, znalosti a dovednosti nelékařských zdravotnických pracovníků při uplatňování jejich teoretických vědomostí a praktických dovedností v praxi, získat plnohodnotného člena pracovního týmu. Řízení procesu adaptace zajistí jeho efektivitu. REALIZACE ADAPTAČNÍHO PROCESU V ZZS ÚK Dle Bureše a Vaise (2013) je do adaptačního procesu zařazen zaměstnanec, který nastupuje po získání odborné způsobilosti nově do pracovního procesu, nelékařský zdravotnický pracovník, který přerušil výkon povolání na dobu delší 6 let nebo nelékařský zdravotnický pracovník, který přechází na jiné pracoviště zdravotnického zařízení a nemá z předchozího zdravotnického zařízení splněný adaptační proces. Bureš a Vais (2013) také upřesňují délku adaptačního procesu, která je v organizaci nastavena na 12 měsíců po nástupu nového zaměstnance do APOD. Tato doba může být v odůvodnitelných případech individuálně zkrácena, ne však na dobu kratší 6 měsíců. Součástí AP je v co nejkratší době po nástupu povinná stáž na ZOS v Ústí nad Labem (6 hodin) a proškolení ve výukovém centru (6 hodin), dle dokumentace o průběhu adaptačního procesu. Zbylý průběh je realizován nelékařským školícím pracovníkem formou hodnotícího pohovoru nebo prověřením praktických dovedností s účastníkem adaptačního procesu, včetně krátkého zápisu do příslušné dokumentace o průběhu adaptačního procesu. Školitel účastníka ve všem - 38 zaškoluje a průběžně informuje vedoucího záchranáře o průběhu a ten informuje průběžně (minimálně 1x měsíčně) náměstka pro nelékařské profese a vedoucího vzdělávání. Ukončení AP je uskutečněno ve VVC Ústí nad Labem formou závěrečné zkoušky. Zkouška se skládá z ústní, praktické a technické části. Cílem závěrečné zkoušky je obhajoba závěrečné seminární práce, prověření teoretických a praktických dovedností a to vše za přítomnosti zkušební komise. Po ukončení adaptačního procesu navazuje v délce tří směn tzv supervize (práce pod dohledem) zkušeného zaměstnance, který poskytuje novému zaměstnanci okamžitou zpětnou vazbu a vypracovává protokol o supervizi. REALIZACE PŘÍPRAVNÉ PRAXE Dále Bureš a Vais (2013) popisují Přípravnou praxi, kterou absolvuje každý nově nastupující nelékařský zdravotnický pracovník, který již adaptační proces splnil, ale výkon nového povolání se od předchozího liší. Nebo nelékařský zdravotnický pracovník, u kterého bylo zjištěno, že má značné nedostatky v praktických dovednostech či teoretických znalostech, které jsou nezbytně nutné k výkonu jeho povolání. Přípravná praxe obvykle trvá po dobu 3 měsíců. Tato doba může být v odůvodnitelných případech individuálně zkrácena. Konečná délka přípravné praxe je závislá na znalostech, dovednostech a schopnostech konkrétního účastníka a přiměřeně se upravuje i s ohledem na dlouhodobé či časté pracovní absence z důvodu nemocnosti či jiné nepřítomnosti. Jelikož nelékařský zdravotnický pracovník již adaptační proces v předchozím zaměstnání splnil, tak se jedná o zkrácený proces po dobu 3 měsíců, ve kterém se zaměstnanec zapracuje na svou novou pracovní pozici. Po dobu přípravné praxe má účastník přiděleného nelékařského školícího pracovníka. Školitel průběžně informuje vedoucího záchranáře o průběhu a ten informuje průběžně (minimálně 1x měsíčně) náměstka pro nelékařské profese a vedoucího vzdělávání. Ukončení přípravné praxe je formou výstupního pohovoru za přítomnosti komise složené z vedoucího záchranář příslušné výjezdové základny, vedoucího vzdělávání, nelékařského školícího pracovníka popř. náměstka pro nelékařské profese. Po ukončení přípravné praxe navazuje v délce tří směn tzv supervize. - 39 NÁSTUPNÍ PRAXE Bureš a Vais (2013) ještě popisují, že do Nástupní praxe je zařazen každý nově nastoupený nelékařský nižší zdravotnický pracovník, který přechází na jiné pracoviště a nemá z předchozího zařízení splněnou nástupní praxi, nebo který z předchozího zaměstnání nástupní praxi splněnou má, ale výkon nového povolání se od předchozího liší. Délka nástupní praxe je stanovena na dobu 6 měsíců. V průběhu nástupní praxe má účastník nástupní praxe po celou dobu přiděleného nelékařského zdravotnického školícího pracovníka. Školitel průběžně informuje vedoucího záchranáře o průběhu a ten informuje vedoucího vzdělávání. Ukončení nástupní praxe probíhá praktickou zkouškou účastníka před komisí (vedoucí záchranář, nelékařský nižší zdravotnický školící pracovník a popř. vedoucí vzdělávání). Praktická zkouška probíhá buď na příslušné výjezdové základně, nebo ve VVC v Ústí nad Labem. 3.4.3 KOORDINACE PROJEKTU ČASNÁ DEFIBRILACE V ÚSTECKÉM KRAJI Smržová a kol. (2013) zmiňují, že nejdůležitějším koordinačním článkem projektu Časná defibrilace v Ústeckém kraji je ZZS ÚK a jeho hlavním organizačním článkem je VVC. Tento projekt je zaměřený na racionální zpřístupnění časné defibrilace v Ústeckém kraji. Smyslem celého projektu je zachránit co nejvíce možných pacientů postižených náhlou srdeční zástavou. Projekt je založený na úzké spolupráci se složkami IZS a vybranou městskou policií, kteří slouží jako tzv first respondeři. Tyto vybrané složky mají přidělený automatizovaný externí defibrilátor a jsou každoročně proškolováni lektory VVC v poskytování základní první pomoci a neodkladné resuscitace s použitím AED. Hlavní důraz je kladen na včasné rozpoznání srdeční zástavy a správné použití AED. Alfou i omegou celého projektu je správně fungující řetězec přežití, jehož síla je daná silou jeho nejslabšího článku. Prvním článkem je samotný volající, který musí být správně instruován operátorem ZOS. V případě vyslovení podezření na náhlou zástavu oběhu je nutné volajícího po telefonu správně instruovat k efektivnímu poskytování neodkladné resuscitace (TANR) do příjezdu FR nebo posádky ZZS. Včasné rozpoznání NZO je klíčovým faktorem, a proto jsou operátoři ZOS každoročně trénováni a vzděláváni v problematice TANR. VVC shromažďuje data z aktivací a zásahů jednotlivých FR, - 40 koordinuje školení všech FR, vede statistické údaje a vyhodnocuje fungování celého projektu Časná defibrilace v Ústeckém kraji. TÝM REALIZUJÍCÍ PROJEKT ČASNÁ DEFIBRILACE Vais (2016) popisuje, že tým realizující projekt Časná defibrilace v Ústeckém kraji je složen z lektorů VVC a jeho činnost se dělí na několik pilířů: Technický pilíř:  servis všech přístrojů AED v krajském registru  kultivace krajského registru na ZOS  online přístup k aplikaci veřejných AED  získávání dat a hodnocení KPR  distribuce záznamů o KPR cílovému pracovišti Administrativní pilíř:  evidence všech aktivací  sběr dat prostřednictvím protokolu o aktivaci FR  statistické údaje  přeživší pacienti  příprava, kompletace a aktualizace smluv Edukační pilíř:  periodické školení FR (1x ročně)  školení nových FR  školení laické veřejnosti  kalendář školících akcí  zpětná vazba FR  konference, prezentace a odborná literatura 3.4.4 OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÝCH ZNALOSTÍ Urban (2015) líčí další činnost VVC - tou je kontrola a dohled nad kvalitou odborných znalostí a dovedností u zdravotnických pracovníků. Jedním ze způsobů, jak tyto informace získat, je ověření odborných znalostí. Předmětem ověření znalostí je - 41 prověřit znalosti aktuálních doporučených postupů odborných společností v poskytování přednemocniční neodkladné péče. Ověření znalostí probíhá u všech nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří jsou nasazeni ve výjezdových posádkách – RLP, RZP, LVS a na dispečinku ZOS. Na každého zaměstnance je jednou za dva roky vyčleněno 30 minut, během kterých prokazuje své znalosti v oblasti neodkladné kardiopulmonální resuscitace, a to jak v teoretické rovině, tak předvedení praktických úkonů. Dále, na základě losu nebo přiděleného tématu, zaměstnanci odpovídají na otázky týkající se nejčastějších akutních stavů a jejich řešení v terénu. Vždy se jedná o aplikované případy z praxe. Od zaměstnance se očekává – popis onemocnění, příznaky, vyšetření a terapii, tak jak by byla reálně prováděna v terénu ve výjezdu. TÉMATA PRO OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ ZÁCHRANÁŘŮ Urban (2015) popisuje tématické okruhy k ověření znalostí u záchranářů, které tvoří algoritmus KPR, akutní stavy – dušnost, křečové stavy, AKS, CMP, pacient s vážným traumatem, pozitivní lékový list ZZS ÚK, přístrojové a technické vybavení používané na ZZS UL. Obrázek 12 Ověření odborných znalostí – záchranáři Zdroj: AUTOR, 2017 - 42 TÉMATA PRO OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ ŘIDIČŮ Dále Urban (2015) popisuje témata pro ověření zanlostí řidičů. Algoritmus KPR, místopis, příprava pomůcek a materiálu pro poskytování PNP, spojovací technika, imobilizace pacienta, orientace v zásahových batozích a uložení materiálu a přístrojů ve výjezdovém voze ZZS, nakládání a manipulace s tlakovými lahvemi, pozitivní lékový list ZZS ÚK, přístrojové a technické vybavení používané na ZZS UL. Samotná příprava ověření znalostí probíhá tak, že je termín ověřování znalostí zaměstnancům oznámen na provozní schůzi. Doba na přípravu je celkově cca 4 měsíce. Témata pro ověření znalostí připravují lektoři VVC. Distribuce tematických okruhů je zajištěna mailem všem zaměstnancům a jejich tištěná podoba vyvěšena na veřejných nástěnkách v prostorách ZOS, denní místnosti i společné chodby. Pro přípravu řidičů jsou vytvářeny pracovní skupiny, kdy je každý řidič přidělen do skupiny se dvěma záchranáři, kteří plní roli mentorů pro přípravu na ověření odborných znalostí. 3.4.5 PŘÍPRAVA A REALIZACE METODICKÝCH A TAKTICKÝCH CVIČENÍ Přípravu metodických a taktických cvičení organizuje v úzké spolupráci s úsekem krizové připravenosti vzdělávací centrum. Nejvýznamnější vzdělávací akcí je, každoročně od roku 2014, metodické cvičení složek IZS Rallye Ostrov. Obrázek 13 Ověřování odborných znalostí – řidiči Zdroj: AUTOR, 2015 - 43 Dle Urbana (2017) se jedná o metodické cvičení, které je koncipované jako soutěž posádek ZZS ÚK a od roku 2017 i s účastí posádek ze Spolkové republiky Německo v rámci projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Předlohou vzniku naší interní soutěže Rallye Ostrov je mezinárodní soutěž Ralley Rejvíz, které se každoročně účastníme. Soutěžní charakter metodického cvičení dodává jistou přidanou hodnotu a poskytuje přehled napříč celou organizací, jak si dokáží jednotlivé posádky poradit při řešení specifických situacích ve výjezd. Obrázek 14 Metodické cvičení RALLYE OSTROV, 2017 Zdroj: ZZS ÚK, 2017 - 44 - 4 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB ZZS ÚK (b2018) na svých stránkách popisuje, že hlavním cílem a přínosem je zlepšení spolupráce zdravotnických záchranných služeb v ČR a Sasku a tím zajištění řádově vyšší kvality a efektivity poskytování zdravotnické péče. Seznámení s postupy a organizací práce u jednotlivých partnerů. Realizace projektu přispěje k zlepšení spolupráce zdravotnických záchranných služeb v rámci mezinárodní smlouvy uzavřené 25. 11. 2015 a tím k zajištění zvýšení kvality a efektivity při zajišťování přednemocniční neodkladné péče a při řešení mimořádných událostí na území Ústeckého kraje. Podle Rytíře (2015) smlouva o přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranářů navazuje na společnou součinnost dalších složek integrovaného záchranného systému, policie a hasičů. 4.1 UJEDNÁNÍ O PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB ANON (2015) vystihuje spolupráci, ketrá je uzavřena mezi Ministerstvem vnitra svobodného státu Sasko a Karlovarským, Libereckým a Ústeckým krajem. Cílem Ujednání o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen: Ujednání), je usnadnění poskytování přeshraniční přednemocniční neodkladné pomoci a vzájemná pomoc při zásazích výjezdových skupin v situacích, kdy tyto služby nemůže zajistit vlastní zdravotnická záchranná služba daného státu. Účelem Ujednání je praktická realizace Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen: Rámcová smlouva) ze 4. 4. 2013. Pro usnadnění zásahů zdravotnických záchranných služeb, vzniklo zásahové území na obou stranách česko-německé hranice, které je vyznačeno na mapě. (viz Příloha C). - 45 - 4.2 PARTNEŘI PROJEKTU ZZS ÚK (b2018) na svýsch stránkách informuje o všech partnerech v Projektu přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Vedoucí projektu:  Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Sociální péče 799/7A, 400 11 Ústí nad Labem Partneři projektu:  Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická, příspěvková organizace, Palachova 35, Ústí nad Labem  NĚMECKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ - SASKO  NĚMECKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ - PIRNA  NĚMECKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ - DIPPOLDISWALDE  NĚMECKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ - SEBNITZ  NĚMECKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ - ANNABERG-BUCHHOLZ  MANAGEMENT AKADEMIE SACHSEN – DRÁŽĎANY 4.3 PROJEKTOVÉ AKTIVITY Vzdělávací centrum ZZS ÚK je klíčovým článkem při realizaci projektu a úzce se podílí na realizaci projektových aktivit:  Analýza systému zdravotnické záchranné služby a jeho podmínek v Sasku a v ČR  Analýza strategií vzdělávání oboru zdravotnický záchranář v Sasku a v ČR  Rozvoj společné strategie pro budoucí spolupráci zdravotnických záchranných služeb v příhraničním prostoru.  Příprava společných výukových/školicích programů, pořízení vybavení pro výuku/školení profesního vzdělávání při společných zásazích.  Jazyková příprava – intenzivní týdenní kurzy (NJ/ČJ) školení, semináře a konference záchranářů v jednotném poskytování péče  Konání společných cvičení – 2x/rok (1x ČR, 1x SRN)  Společné cvičení řidičů ZZS 2x za projekt  Konání výměnných stáží záchranářů a lékařů (ČR/Sasko) - 46  Pořízení vybavení pro školení a řešení mimořádných událostí jednotlivými partnery Obrázek 15 Výměnná stáž v Pirně Zdroj: ZZS ÚK, 2017 - 47 - 5 PRŮZKUM Praktická část byla zpracována metodou kvantitativního průzkumu za použití dotazníkového šetření. Téma: Vzdělávání zaměstnanců v ZZS ÚK a přeshraniční spolupráce Průzkumný problém: Efektivnost vzdělávání zdravotnických pracovníků v ZZS ÚK Cíle průzkumu: Hlavní cíl: Vyhodnocení interního vzdělávání v ZZS ÚK Dílčí cíl 1: Vyhodnocení stávající koncepce vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje Dílčí cíl 2: Zhodnocení zdravotnického školení Dílčí cíl 3: Zhodnocení školení v problematice hromadného postižení zdraví (HPZ) Dílčí cíl 4: Vyhodnocení projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb Dílčí cíl 5: Rozvoj vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě 5.1 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Průzkumná otázka 1: Jaké jsou názory respondentů na stávající koncepci vzdělávání? Průzkumná otázka 2: Jak hodnotí respondenti zdravotnické školení? Průzkumná otázka 3: Jak hodnotí respondenti novou formu školení HPZ? Průzkumná otázka 4: Jak vnímají respondenti projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb? Průzkumná otázka 5: Kam směřovat vzdělávání v dalších letech? 5.2 METODIKA PRŮZKUMU K získání potřebných dat jsme zvolili kvantitativní dotazníkový průzkum metodou elektronického anonymního dotazníku, který obsahuje 23 uzavřených otázek (Příloha A). Dotazník je rozdělen do šesti pomyslných oblastí. V první oblasti - 48 (průzkumná otázka 1) obsahující otázku 3 až 8 jsme chtěli zjistit názory respondentů na stávající koncepci vzdělávání. Druhá oblast (průzkumná otázka 2) obsahuje otázky 9 až 12 a v této oblasti jsme chtěli znát názor na zdravotnické školení. Třetí oblast (průzkumná otázka 3) obsahuje otázky 13 až 15 a měla za cíl zjistit, jaké je hodnocení nového formy školení problematiky hromadného postižení zdraví. Čtvrtá oblast (průzkumná otázka 4) obsahuje otázky 16 až 20 a měla za cíl zjistit, jak je vnímán projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Pátá oblast (průzkumná otázka 5) obsahuje otázky 20 až 23 a cílem těchto otázek bylo zjistit, jakým směrem se má dál vzdělávání rozvíjet. A v posledním oddílu, který tvoří otázky 1 až 3, jsme se dotazovali na osobní údaje o respondentech. Výsledky našeho průzkumného šetření jsme vyhodnotili pomocí programu Survio, který nám získané odpovědi exportoval do programu Microsoft Office Excel, a následně jsme je převedli do tabulek a grafů. 5.3 PRŮZKUMNÝ SOUBOR Základního průzkumného souboru tvořilo 155 vyplněných dotazníků. Dotazníky byly zaslány elektronickou formou na náhodně vybrané emailové adresy lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků napříč celou organizací ZZS ÚK. 5.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM V prosinci 2017 jsme začali se sběrem literárních zdrojů pro teoretickou část bakalářské práce, stanovili jsme si průzkumné cíle a vytvořili si dotazník pro sběr dat kvantitativního průzkumného šetření, které probíhalo v lednu a únoru roku 2018. V únoru 2018 jsme získaná data začali zpracovávat a vyhodnocovat. 5.5 PRŮZKUMNÝ VZOREK Dotazník jsme distribuovali prostřednictvím náhodně vybraných emailů zdravotnických pracovníků v ZZS ÚK. Rozeslali jsme celkem do organizace 200 dotazníků a z toho bylo určeno 50 dotazníků pro lékaře, 50 dotazníků pro řidiče a 100 dotazníků pro zdravotnické záchranáře. Celkem se nám vrátilo 155 vyplněných dotazníků, což činní návratnost 77,5 %. - 49 - 5.6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Otázka č. 1 Jaké je Vaše pracovní zařazení? Zdroj: Survio, 2018 Tabulka 1 Pracovní zařazení Počet Podíl v % 38 24,50 99 63,90 3 1,90 15 9,70 155 100,00Celkem Pracovnízařazení Řidič Zdravotnický záchranář Operátor Lékař Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů bylo 38 (24,5 %) řidičů, 99 (63,9 %) respondentů bylo zdravotnických záchranářů, 3 (1,9 %) respondenti byli operátoři a 15 (9,7 %) respondentů byli lékaři. Graf 2 Pracovní zařazení - 50 Otázka č. 2 Jake je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Počet Podíl v % 21 13,50 46 29,70 40 25,80 48 31,00 155 100,00Celkem Dosažené vzdělání Výuční list Střední škola Vyšší odborná škola Vysoká škola Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů má 21 (13,5 %) výuční list, 46 (29,7 %) střední školu, 40 (25,8 %) respondentů má vyšší odbornou školu a 48 (31 %) respondentů je vysokoškolsky vzdělaných. Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání responderů - 51 Otázka č. 3 Souhlasíte s tvrzením, že je důležité se v naší profesi neustále/celoživotně vzdělávat? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 3 Celoživotní vzdělávání Počet Podíl v % 151 97,40 3 1,90 1 0,60 155 100,00Celkem Celoživotní vzdělávání ANO NE Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 151 (97,4 %) respondentů souhlasí s celoživotním vzděláváním, 3 (1,9 %) respondenti nesouhlasí a 1 (0,6 %) respondent neví. Graf 4 Celoživotní vzdělání - 52 Otázka č. 4 Vyhovuje Vám délka vzdělávacích školení v současné rozsahu? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 4 Délka vzdělávacích školení Počet Podíl v % 124 80,00 20 12,90 11 7,10 155 100,00Celkem Délka vzdělávacích školení Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 124 (80%) respondentů vyhovuje délka školení, 20 (12,9 %) respondentů délka školení nevyhovuje a 11(7,1 %) respondentů neví. Graf 5Délka vzdělávacích školení - 53 Otázka č. 5 Jak vnímáte, že se na školení potkáváte i se zaměstnanci z okolních výjezdových základen? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 5 Potkávání se na vzdělávání Počet Podíl v % 120 77,40 35 22,60 0 0,00 155 100,00Celkem Potkávání se na vzdělávání Nevadími to, vítám to Nevadí mi to, je mi to jedno Vadí mi to Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 120 (77,4 %), že jim nevadí potkávat na školení jiné zaměstnance a vítají to, 35 (22,6 %) respondentů odpovědělo, že jim to také nevadí, protože jim je to jedno a 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že jim to vadí. Graf 6 Potkávání se na vzdělávání - 54 Otázka č. 6 Jak Vám vyhovuje aktuální frekvence školení? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 6 Frekvence školení Počet Podíl v % 107 69,00 13 8,40 35 22,60 155 100,00Celkem Frekvence školení Vyhovuje Nevyhovuje, moc často Nevyhovuje, málo často Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 107 (69 %) respondentů, že jim frekvence školení vyhovuje, 13 (8,4 %) respondentů odpovědělo, že jim nevyhovuje školení, je moc často a 25 (22,6 %) respondentům školení nevyhovuje, protože je málo často. Graf 7 Frekvence školení - 55 Graf 8 Smíšené školení Otázka č. 7 Jak hodnotíte, že jste na školení společně s lékaři, záchranáři i řidiči? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 7 Smíšené školení Počet Podíl v % 117 75,50 35 22,60 3 1,90 155 100,00Celkem Smíšené školení Nevadími to - vítám to Nevadí mi to - je mi to jedno Vadí mi to Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 117 (75,5 %) respondentů, že jim smíšené školení nevadí a vítají to, 35 (22,6 %) respondentům smíšené školení také nevadí, protože jim je to jedno a 3 (1,9 %) respondentům smíšené školení vadí. - 56 Graf 9 Praktický význam vzdělávání Otázka č. 8 Myslíte si, že jste díky vzdělávacím aktivitám získali znalosti a dovednosti, které mohou skutečně ovlivnit Váš praktický postup ve výjezdu? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 8 Praktický význam vzdělávání Počet Podíl v % 145 93,50 6 3,90 4 2,60 155 100,00Celkem Praktický význam vzdělávání Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 145 (93,5 %) respondentů, že mohou uplatnit získané dovednosti v praxi, 6 (3,9 %) respondentů si myslí, že získané dovednosti neuplatní v praxi a 4 (2,6 %) respondenti nevědí. - 57 Graf 10 Tematické okruhy zdravotnického školení Otázka č. 9 Jsou pro Vás tematické okruhy zařazované do zdravotnického školení aktuální? Zdroj: SRVIO, 2018 Tabulka 9 Tematické okruhy zdravotnického školení Počet Podíl v % 135 87,10 7 4,50 13 8,40 155 100,00Celkem Tematické okruhy zdravotnického školení Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 135 (87,1 %) respondentů, že jsou zařazované tematické okruhy ve zdravotnickém školení aktuální, 7 (4,5 %) respondentů odpovědělo, že nejsou témata aktuální a 13 (8,4 %) respondentů neví. - 58 Graf 11 Rozvržení vzdělávacího dne Otázka č. 10 Vyhovuje Vám nynější rozvržení vzdělávacího dne na teoretickou část a praktický nácvik? Zdroj: SURVIO 2018 Tabulka 10 Rozvržení vzdělávacího dne Počet Podíl v % 140 90,30 7 4,50 8 5,20 155 100,00Celkem Tematické okruhy zdravotnického školení Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 140 (90,3 %) respondentů, že jim rozvržení vzdělávacího dne vyhovuje, 7 (4,5 %) respondentům rozvržení vzdělávacího dne nevyhovuje a 8 (5,2 %) respondentů neví. - 59 Graf 12 Zpětná vazba Otázka č. 11 Poskytují Vám lektoři vzdělávacího centra při školení zpětnou vazbu vhodným způsobem? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 11 Zpětná vazba Počet Podíl v % 130 83,90 7 4,50 18 11,60 155 100,00Celkem Zpětná vazba Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 130 (83,9 %) respondentů opovědělo, že jim lektoři poskytují zpětnou vazbu správným způsobem, 7 (4,5 %) respondentům nevyhovuje způsob poskytování zpětné vazby a 18 (11,6 %) respondentů neví. - 60 Graf 13 Zážitková forma vzdělávání Otázka č. 12 Zážitková forma vzdělávání v ZZS ÚK může být pro Vás v některých situacích stresující. Souhlasíte přesto s tím, že je tato metoda účinná a efektivní? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 12 Zážitková forma vzdělávání Počet Podíl v % 125 80,60 9 5,80 18 13,50 21 100,00Celkem Zážitková forma vzdělávání Souhlasím Nesouhlasím Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 125 (80,6 %) respondentů, že je zážitková forma školení efektivní, 9 (5,8 %) respondentů s tímto tvrzením nesouhlasí a 18 (13,5 %) respondentů neví. - 61 Graf 14 Nový model vzdělávání problematiky HPZ Otázka č. 13 V roce 2017 byl zaveden nový model vzdělávání v problematice HPZ. Považujete tento model za efektivnější, než tomu bylo v předchozích letech? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 13 Nový model vzdělávání problematiky HPZ Počet Podíl v % 108 69,70 39 25,20 8 5,20 155 100,00Celkem Nový model vzdělávání problematky HPZ Lepší Stejný Horší Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 108 (69,7 %) respondentům, že je nový model vzdělávání HPZ lepší, 39 (25,2 %) respondentů tvrdí, že je školení HPZ stejné a 8 (5,2 %) respondentů tvrdí, že je školení horší. - 62 Graf 15 Setkávání se na školení HPZ Otázka č. 14 Na školení HPZ se nově potkáváte s ostatními složkami IZS. Jak to hodnotíte? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 14 Setkávání se na školení HPZ Počet Podíl v % 141 91,00 7 4,50 7 4,50 155 100,00Celkem Setkávání se na školení HPZ Přínosné Nepřínosné Nevím, je mi to jedno Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 141 (91 %) respondentů odpovědělo, že je přínosné se na školení potkávat se složkami IZS, 7 (4,5 %) respondentům odpovědělo, že je pro ně nepřínosné se na školení potkávat se složkami IZS a 7 (4,5 %) respondentů neví. - 63 Graf 16 Úvodní přednáška a rozprava Otázka č. 15 Pomáhá Vám před samotným praktickým nácvikem v HPZ úvodní rozprava a teoretická přednáška? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 15 Úvodní přednáška a rozprava Počet Podíl v % 143 92,30 6 3,90 6 3,90 155 100,00Celkem Úvodní přednáška a rozprava Určitě ano Nepotřebuji to Je mi to jedno Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 143 (92,3 %) respondentů, že je úvodní přednáška určitě potřeba, 6 (3,9 %) respondentů odpovědělo, že úvodní přednášku nepotřebují a 6 (3,9 %) respondentům je to jedno. - 64 Graf 17 Projekt přeshraniční spolupráce Otázka č. 16 Domníváte se, že je projekt Podpora přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb přínosný? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 16 Projekt přeshraniční spolupráce Počet Podíl v % 75 48,40 4 2,60 76 49,00 155 100,00Celkem Projekt přeshraniční spolupráce Ano Ne Nemám dostatek informací, nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 75 (48,4 %) respondentů odpovědělo, že je projekt přínosný, 4 (2,6 %) respondentů si myslí, že projekt není přínosný a 76 (49 %) respondentů neví, protože nemá o projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb dostatek informací. - 65 Graf 18 Informovanost o projektu Otázka č. 17 Jste dostatečně informováni o tomto projektu? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 17 Informovanost o projektu Počet Podíl v % 37 23,90 118 76,10 155 100,00Celkem Informovanost o projektu Ano Ne Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 37 (23,9 %) respondentů odpovědělo, že je o projektu dostatečně informováno, 118 (76,1 %) respondentů odpovědělo, že není o projektu dostatečně informováno. - 66 Graf 19 Znalosti cizího jazyka Otázka č. 18 Máte znalost cizího jazyka na komunikační úrovni? Pokud ano, tak jakého? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 18 Znalosti cizího jazyka Počet Podíl v % 22 14,20 49 31,60 22 14,20 62 40,00 155 100,00Celkem Znalost cizího jazyka NJ AJ Nemám RUS Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 22 (14,2 %) respondentů, že se domluví německým jazykem, 49 (31,6 %) respondentů se domluví anglickým jazykem, 22 (14,2 %) respondentů se domluví ruským jazykem a 62 (40 %) oslovených respondentů nemá znalosti cizího jazyka na komunikační úrovni. - 67 Graf 20 Stres při předávání pacienta Otázka č. 19 Je pro Vás stresující předávat pacienta cizojazyčné posádce? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 19 Stres při předávání pacienta Počet Podíl v % 55 35,50 40 25,80 60 38,70 155 100,00Celkem Stres při předávání pacienta Ano Ne Nepředával/a jsem Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 55 (35,5 %) respondentů odpovědělo, že jsou ve stresu při předávání cizojazyčné posádce, 40 (25,9 %) respondentů odpovědělo, že nejsou ve stresu a 60 (38,7 %) respondentů odpovědělo, že ještě pacienta cizojazyčné posádce nepředávali. - 68 Graf 21 Výměnná stáž Otázka č. 20 Výměnná stáž – byla by to pro Vás zajímavá zkušenost? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 20 Výměnná stáž Počet Podíl v % 82 52,90 17 11,00 56 36,10 155 100,00Celkem Výměnná stáž Ano Ne Nevím Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 82 (52,9 %) respondentů, že by to mohla být zajímavá zkušenost, 17 (11 %) respondentů odpovědělo, že by to pro ně nebyla zajímavá zkušenost a 56 (36,1 %) respondentů odpovědělo, že neví. - 69 Graf 22 Forma vzdělávání Otázka č. 21 Jakou formu vzdělávání preferujete? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 21 Forma vzdělávání Počet Podíl v % 9 5,80 9 5,80 137 88,40 155 100,00Celkem Forma vzdělávání Teoretický výklad Praktický nácvik Kombinace obou výše uvedených Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů odpovědělo 9 (5,8 %) respondentů odpovědělo, že preferují teoretický výklad, 9 (5,8 %) respondentů odpovědělo, že preferují praktický nácvik a 137 (88,4 %) respondentů odpovědělo, že preferují kombinaci teoretického výkladu s praktickým nácvikem. - 70 Graf 23 Tematické okruhy Otázka č. 22 Jaké tematické okruhy Vás nejvíce zajímají? Zaškrtněte max. 3 odpovědi. Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 22 Tematické okruhy Počet Podíl v % 76 15,48 89 18,13 98 19,96 61 12,42 16 3,26 51 10,39 31 6,31 33 6,72 36 7,33 491 100,00Celkem Tematické okruhy Porodnictví Pediatrie Přístrojové vybavení Závažné trauma Internístavy Operačnířízení HPZ Komunikace Zdravotnické právo Celkový počet respondentů byl 155 (100 %) a každý respondent měl možnost označit max. tři odpovědi a celkem bylo zaznamenáno 491 (100 %) odpovědí. Porodnická tematika byla označena 76krát (15,48 %), pediatrie byla označena celkem 89krát (18,13 %), položka závažná traumata byla označena celkem 98krát (19,96 %), položka interní stavy byla označena 61krát (12,42 %), operační řízení bylo označeno celkem 16krát (3,26 %), téma HPZ bylo označeno 51krát (10,39 %), komunikace byla označena - 71 Graf 24 Preferovaný lektor celkem 31krát (6,31 %), zdravotnické právo bylo označeno celkem 33krát (6,72 %) a přístrojové vybavení bylo označeno celkem 36krát (7,33 %). Otázka č. 23 Jakého lektora preferujete? Zdroj: SURVIO, 2018 Tabulka 23 Preferovaný lektor Počet Podíl v % 7 4,50 16 10,30 132 85,20 155 100,00Celkem Preferovaný lektor Lektor lékař Lektor nelékař Je to jedno, pokud je zkušený Z celkového počtu 155 (100 %) respondentů 7 (4,5 %) respondentů odpovědělo, že preferuje lektora lékaře, 16 (10,3 %) respondentů odpovědělo, že preferují lektora nelékaře a 132 (85,2 %) respondentů odpovědělo, že je to jedno, pokud je lektor zkušený. - 72 - 5.7 VERTIFIKACE VÝSLEDKŮ Tato část je vyhrazena výpočtům, které sloužily pro vyhodnocení průzkumné otázky 2 (otázka č. 1 a otázka č. 11). Statistické ověření výsledků průzkumné otázky 2 pomocí chí-kvadrátu testu. Datový soubor obsahuje výsledky z odpovědí č. 1 a č. 11. Zajímalo nás, zda má pracovní zařazení respondenta vliv na vnímání poskytované zpětné vazby lektorem VVC. Soubor pro statistickou metodu (n) obsahoval 155 odpovědí respondentů a hladina významnosti byla 5 %. Byla použita webová aplikace http://www.milankabrt.cz. Vytvořili jsme tabulku č. 24 skutečných četností a vypočítali očekávané četnosti (tabulka č, 25). U vypočtených očekávaných četností jsme provedli kontrolu podmínek použitelnosti testu, aby byly splněny podmínky, museli jsme sloučit skupiny. Ve sloupcích jsme sloučili skupinu zdravotničtí záchranáři se skupinou operátoři, které nesplňovaly podmínky, další skupiny jsme ponechali oddělené lékaři a řidiči. V řádkách druhého znaku byly rozděleny skupiny na Ano, Ne a Nevím. Znak 1 – pracovní zařazení a poslední skupina byla sloučena Znak 2 – odpověď respondentů z dané skupiny Ano, Ne, Nevím Úkolem testu je rozhodnout, zda ovlivňuje pracovní zařazení respondenta jeho názor na to, jestli poskytují lektoři zpětnou vazbu vhodným způsobem. Tabulka 24 Skutečné četnosti Ano 130 Ne 7 Nevím 18 nj 15515 38 102 Skutečné četnosti n.j 2 3 13 1 1 5 Lékaři řidiči záchranáři + operátoři 12 34 84 - 73 Tabulka 25 Očekávané četnosti Ano 130 Ne 7,01 Nevím 18 nj 155,01 Očekávané četnosti n.j 1,74 4,41 11,85 0,68 1,72 4,61 Lékaři řidiči záchranáři + operátoři 12,58 31,87 85,55 15 38 102,01 Výpočtem testovacího kritéria je 1,283 Kritická tabulková hodnota pro 1. stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 % je 9,488. Závěr: Protože kritická tabulková hodnota pro 1 stupeň volnosti je větší, než vypočtení testovacího kritéria rozhodnutí je takové, že na hladině významnosti 5 % nulová hypotéza o nezávislosti jednotlivých znaků nebyla zamítnuta. To znamená, že určitá závislost mezi tím jaké je pracovní zařazení respondenta a vnímání poskytované zpětné vazby lektorem VVC existuje. - 74 - 6 DISKUSE Bakalářská práce si kladla za cíl vyhodnotit efektivnost vzdělávání zdravotnických pracovníků v ZZS Ústeckého kraje. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit interní vzdělávání v ZZS ÚK. Na hlavní cíl navazovaly dílčí cíle korelující se stanovenými průzkumnými otázkami. Průzkumná otázka 1 byla zaměřena na vyhodnocení stávající koncepce vzdělávání v ZZS ÚK. Ověřovali jsme ji otázkami 3, 4, 5, 6, 7 a 8 z našeho dotazníku. Chtěli jsme zjistit, jak hodnotí zaměstnanci stávající koncepci interního vzdělávání. Velice kladně nás potěšily odpovědi u otázky č. 3, že celkem 151 respondentů (97,4 %) souhlasilo s tvrzením, že je důležité se celoživotně vzdělávat. Tento výsledek koresponduje s tvrzením Šeblové, Knora a kol. (2013): Všichni zdravotníci v oboru urgentní medicíny musí být dobře připraveni a vycvičeni na zvládnutí časově naléhavých urgencí. Dosavadní délka a frekvence školení, byla hodnocena respondenty jako vyhovující a z 98,1 % respondentům nevadilo společné školení lékařů, záchranářů, operátorů a řidičů. Jednou z nejdůležitějších otázek celého dotazníkového šetření, byla otázka č. 8., kde jsme se dotazovali, zda se respondenti domnívají, že díky vzdělávacím aktivitám získali znalosti a dovednosti, které mohou skutečně ovlivnit jejich praktický postup ve výjezdu? Nečekaně nás překvapilo, že 145 respondentů (93,5 %) odpovědělo kladně, 6 (3,9 %) respondentů záporně a 2,6 % nevědělo, jak odpovědět. Při tomto zjištění nás zajímalo, kteří z 6 respondentů odpověděli záporně. Z lékařů odpověděl záporně jeden, stejně tak i jeden zdravotnický záchranář, ale celkem tři odpovědi byly od řidičů. Jednou z možných příčin, proč bylo nejvíce záporných odpovědí od řidičů, by mohl být samotný obsah školení, který byl především nastaven pro potřeby lékařů a záchranářů. Ze získaných informací jsme usoudili, že byla stávající koncepce vzdělávání nastavena správně a zaměstnancům tato forma vyhovovala. Průzkumná otázka 2 byla zaměřena na vyhodnocení zdravotnického školení v ZZS ÚK. V našem dotazníku jsme ověřovali tuto problematiku otázkami č. 9, 10, 11 a 12. U otázky č. 9, kde jsme se dotazovali, zda se respondenti domnívají, že jsou tematické okruhy zařazované do zdravotnického školení pro ně aktuální, jsme se opět soustředili na podrobnější rozbor. Zde kladně odpovědělo 135 (87,1 %) respondentů, záporně 7 (4,5 %) a 13 (8,4 %) neumělo na otázku odpovědět. Nejvíce nás zajímal rozbor - 75 záporných odpovědí, záporně odpověděli dva lékaři, tři zdravotničtí záchranáři, jeden řidič a jeden operátor. Jelikož se u záporných odpovědí jednalo o jednotlivce z každé skupiny, tak jsme tomu nepřirovnávali žádnou příčinu. Odpovědi respondentů na otázku č 10, která se týkala rozvržení vzdělávacího dne, byly v 90,3 % pozitivní. Tento výsledek jsme předpokládali, jelikož bylo školení koncipováno podobně, jako kurz ALS, který i popisuje Kalianková a Kocourková (2013). Ještě jsme se zajímali o konkrétní odpovědi na otázku č. 11, která se dotazovala na poskytování zpětné vazby. Celkem 81,9 % (130) respondentů odpovědělo, že byla zpětná vazba poskytována lektory vhodně, takto odpovědělo 81 (81,82 %) z celkového počtu záchranářů, 34 (89,47 %) řidičů, 12 (80 %) lékařů a 3 (100 %) operátoři. Toto zjištění mělo pro nás veliký význam, jako zpětná vazba na hodnocení práce lektorů. Na otázku č. 12, kde jsme se dotazovali na zážitkovou formu vzdělávání, souhlasilo 80,6 % (125) respondentů s tvrzením, že je tato metoda účinná. Díky získaným informacím jsme vyhodnotili, že je zdravotnické školení hodnoceno zaměstnanci napříč ZZS ÚK kladně. Průzkumná otázka 3 byla zaměřena na zhodnocení nové formy školení v problematice hromadného postižení zdraví. Tuto průzkumnou otázku nám měly pomoci zodpovědět otázky č. 13, 14 a 15. Otázkou č. 13 jsme se dotazovali, jestli respondenti považují nový model školení za efektivnější. Bylo příjemným zjištěním, když 108 (69,7 %) respondentů ohodnotilo novou formu školení, jako lepší. Uspokojivým zjištěním, byly i odpovědi 39 (25,2 %) respondentů, kteří ohodnotili školení, jako stejné. Na školení HPZ se nově potkávaly všechny složky IZS a otázkou č. 14 jsme se zajímali o konkrétní názor respondentů, jestli toto setkávání hodnotí, jako přínosné. Respondenti odpověděli v 91 % (141) pozitivně a tudíž setkávání vnímali, jako přínosné. Pouze 7 (4,5 %) respondentů setkávání vnímalo, jako nepřínosné. Zajímalo nás, jestli takto odpověděli pouze jednotlivci nebo určitá skupina respondentů. Bližší rozbor těchto odpovědi ukázal, že takto odpověděl 1 (6,67 %) lékař, 2 (5,26 %) řidiči a 4 (4,04 %) záchranáři. Dále jsme otázkou č. 15 prováděli šetření, jestli respondenti chtějí mít před samotným praktickým nácvikem úvodní teoretickou přednášku k problematice HPZ. Celkem 143 (92,3 %) respondentů odpovědělo, že přednášku určitě chtějí. Ze získaných odpovědí jsme usoudili, že nová forma školení v problematice HPZ, kterou uvádí Vais (2017), byla lepší než v předchozích letech. Průzkumná otázka 4 měla za cíl vyhodnotit projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti záchranných služeb. V našem dotazníku jsme tuto otázku - 76 ověřovali otázkami č. 16, 17, 18, 19 a 20. Otázkou č. 16 jsme se dotazovali respondentů, jestli se domnívají, že je projekt přínosný. Zjistili jsme, že 76 (49 %) respondentů nemá dostatečné informace o projektu a neumí na tuto otázku odpovědět, celkem 4 (2,6 %) z oslovených respondentů dokonce odpovědělo záporně. Otázkou č. 17 jsme vyhodnocovali informovanost o projektu a překvapilo nás, že 118 (76,1 %) respondentů nemá o projektu dostatečné informace, což koresponduje výsledky z předchozí otázky č. 16. Vyhodnocením odpovědí na otázku č. 18 jsme získali informace o tom, jak jsou na tom respondenti s komunikací v cizím jazyce. Udivilo nás zjištění, že celkem 62 (40 %) respondentů nemá znalosti cizího jazyka na komunikační úrovni. Zajímal nás bližší rozbor těchto respondentů a zjistili jsme, že takto odpovědělo 32 (32.32 %) zdravotnických záchranářů, 25 (65,79 %) řidičů, 3 (100 %) operátoři a 2 (13,33 %) lékaři. U řidičů toto zjištění můžeme přisoudit požadavkům na jejich vzdělání. U lékařů jsme toto zjištění očekávali, ale překvapily nás výsledky u zdravotnických záchranářů, jelikož součástí jejich studia je jazyková příprava. Další otázka č. 19 měla za cíl vyhodnotit, jestli jsou respondenti ve stresu, když předávají pacienta cizojazyčné posádce. Zjistili jsme, že 60 (38 7%) respondentů nemá zkušenost s předávání cizojazyčné posádce, tuto hodnotu přisuzujeme geografické rozloze Ústeckého kraje. Zajímavé zjištění bylo, že je ve stresu 55 (35,5%) respondentů a z toho je 7 lékařů (46,67 %), 37 (37,37 %) zdravotnických záchranářů, 10 (26,32 %) řidičů a 1 (33,33 %) operátor. Jednou z možností, proč uvedli respondenti v dotazníku, že jsou ve stresu, mohla být nedostatečná jazyková vybavenost, ale i třeba nízká četnost těchto předání a komunikace s cizojazyčnou posádkou, k tomuto tvrzení nás vedlo vyhodnocení odpovědí u lékařů. Jelikož v otázce č. 18 uvedl pouze jeden lékař, že nemá znalosti cizího jazyka na komunikační úrovni, ostatních 14 lékařů tyto dovednosti mají a přitom uvedlo 7 lékařů v otázce č. 19, že jsou při předávání cizojazyčné posádce ve stresu. Poslední otázkou č. 20 jsme analyzovali zájem respondentů o výměnnou stáž. Kladně jsme hodnotili zájem o výměnné stáže, takto odpovědělo 82 (52,9%) dotazovaných respondentů, tento soubor respondentů se skládal ze 7 (46,67 %) lékařů, 59 (59,60 %) zdravotnických záchranářů, 14 (36,84 %) řidičů a 2 (66,67 %) operátorů. Za pozornost také stály odpovědi nevím, kterých bylo celkem 56 (36,10 %) složených ze 7 (46,47 %) lékařů, 30 (30,30 %) zdravotnických záchranářů, 18 (47,37) řidičů a 1 (33,33 %) operátora. Díky získaným informacím ze všech otázek jsme vyhodnotili, že jsou respondenti, potažmo zaměstnanci ZZS ÚK, nedostatečně informováni o Projektu přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti záchranných složek. Dále jsme naším šetřením zjistili, jak významný podíl mají - 77 v dotazníkovém šetření respondenti s neznalostí cizího jazyka na komunikační úrovni. Pozitivní výsledkem našeho šetření bylo zjištění, že více jak polovina oslovených respondentů by byla ochotna účastnit se výměnné stáže a více jak jedna třetina o tom uvažovala. Průzkumná otázka 5 měla za úkol získat informace k dalšímu směřování vzdělávání. Tuto průzkumnou otázku nám měly pomoci zodpovědět otázky č. 21, 22 a 23 v dotazníkovém šetření. Otázkou č. 21 jsme se dotazovali na preferovanou formu vzdělávání. Respondenti odpověděli v 88,4 %, že preferují kombinaci teoretické a praktické výuky. Toto zjištění potvrdilo tvrzení ZZS ÚK (2016), že byla stávající forma vzdělávání nastavena správně a zaměstnancům ZZS ÚK vyhovovala. Otázka č. 22 měla za úkol analyzovat, jaké tematické okruhy jsou žádané. Každý respondent měl možnost označit tři odpovědi. Dle získaných informací z dotazníku respondenti označili 98krát problematiku závažného traumatu, jako druhé nejčastěji označené téma byla s 89 označením pediatrická problematika a třetí nejčastěji volenou problematikou bylo se 76 označeními porodnictví. Tento výsledek opět potvrdil tvrzení ZZS ÚK (2016) o správně zvoleném tematickém obsahu zdravotnického školení. Poslední otázkou dotazníkového šetření byla otázka č. 23, které měla získat informace o preferovaném lektorovi. Získané informace potvrdily naše prognózy, ale velmi pozitivně nás překvapilo, že z 15 (100 %) lékařů preferoval lektora lékaře pouze jeden a ostatních 14 lékařům označilo, že preferují zkušeného lektora, tak jako dalších 118 respondentů. Toto zjištění společně s výsledky z otázky č. 11 nás přesvědčilo o tom, že lektoři nelékaři nejsou na školení lékaři vnímáni negativně, dále jsme vyhodnotili, že zvolený obsah a forma zdravotnických školení je z pohledu respondentů vyhovující a vzdělávání může byt koncipováno stejně, jako je tomu nyní i v dalších letech. 6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě získaných dat z dotazníkového šetření a zpracovaných výstupů obsažených v této bakalářské práci lze práci využít pro účely zlepšení a zkvalitnění interního vzdělávání na Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje. Bakalářská práce může sloužit i široké veřejnosti jako zdroj poskytující komplexní informace o interním vzdělávání v ZZS ÚK. Bakalářská práce může najít uplatnění a využití především u vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání a vedoucích pracovníků - 78 v projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Z bakalářské práce mohou tito pracovníci čerpat zpětnou vazbu prostřednictvím informací, které byly získány pomocí validního dotazníkového šetření napříč celou organizací ZZS ÚK. - 79 - ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo představit a vyhodnotit interní vzdělávání na ZZS Ústeckého kraje. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části byla zmíněna zákonná norma a povinnost celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Dále byl v teoretické části představen Ústecký kraj a jeho geografická rozloha, která hraje významnou roli, jak v samotném rozmístění výjezdových základen, tak i v koncepci vzdělávání v ZZS ÚK a především v realizaci projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Dále byla popsána organizační struktura zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. V této části práce bylo popsáno i vzdělávací a výcvikové centrum, včetně jeho základních činností, a také byl představen projekt Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Praktická část se snažila zodpovědět definované otázky a cíle. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo získat prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření napříč celou organizací zpětnou vazbu, a tím zhodnotit stávající koncepci vzdělávání. Jedním z úkolů bylo i vyhodnocení projektu Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Dotazníkovým šetřením jsme zjistili, že 97,4 % všech respondentů souhlasí s celoživotním vzděláváním zdravotnických pracovníků. Díky průzkumné otázce č. 8, jsme získali zpětnou vazbu o pozitivně vnímané efektivitě vzdělávání ZZS ÚK. Mnozí zaměstnanci (93,5 %) ve svých odpovědích potvrdili, že při vzdělávání získané vědomosti a dovednosti účinně uplatnili při výkonu svého povolání. Odpovědi respondentů na otázku č. 13 poukázaly na spokojenost s novou formou školení v problematice HPZ. Dalším velmi důležitým zjištěním pro nás bylo, že 76,1 % všech respondentů není dostatečně informováno o Projektu přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb. Podle odpovědí na otázku č. 20 jsme vyhodnotili, že respondenti mají o projekt a jeho aktivity zájem. Poslední část dotazníkového šetření byla zaměřena na další rozvoj vzdělávacího centra. Díky získaným odpovědím na cílené otázky jsme vyhodnotili, že je nynější koncepce interního vzdělávání v ZZS ÚK sestavena správně a zaměstnancům vyhovuje - 80 a do budoucna není potřeba koncepci zásadně upravovat. Všechny stanovené cíle se nám podařilo naplnit. Bakalářská práce by mohla být v praxi využita především vedoucími pracovníky vzdělávacího a výcvikového centra ZZS ÚK jako užitečná zpětná vazba ke stávající podobě vzdělávání v organizaci. Výsledky z části dotazníkového šetření, která se zabývala projektem Přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických služeb, by mohli ocenit pracovníci zodpovědní za průběh a koordinaci projektu na ZZS ÚK. Tyto výsledky totiž poukazují na značný zájem zaměstnanců o projekt, ale současně na jejich nedostatečnou informovanost o projektu.. - 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON, 2015. Ujednání o přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb. [online]. [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/Admin/_upload/files/8/Ujednani_Sasko_ZZS.pdf BUREŠ, Petr a VAIS, Lukáš, 2013. Směrnice k realizaci a ukončení adaptačního procesu, přípravné praxe a nástupní praxe. Interní dokument Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje ČESKO, a2004. Zákony pro lidi: Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-95 ČESKO, b2004. Zákony pro lidi: Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96 ČESKO, 2011. Zákony pro lidi: Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374 ČESKO, 2017. Zákony pro lidi: Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpis. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017- 201 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2017. Charakteristika Ústeckého kraje. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xu/charakteristika_kraje EUROPEN RESUSCITATION COUNCIL – ERC GUIDELINES, 2010. Advanced Life Support. Course Manual. Belgium: ERC. ISBN 978-90-7915-728-0. - 82 FRANĚK, Ondřej, 2015. Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska. Osmé vydání. Praha: MUDR. ONDŘEJ FRANĚK. ISBN 978-80-905651-1-1. HLAVÁČKOVÁ, Dana, 2015. Vzdělávání a výcvik k řešení HPO/HPZ. Pracoviště krizové připravenosti ZZS Středočeského kraje. [online]. [cit. 26. 2. 2018]. Dostupné z: www.unbr.cz/Data/files/Konf%20MEKA%202015/6_Hlaváčková.pdf KALIANKOVÁ, Ivana a Petra KOCOURKOVÁ, 2013. Kurz ALS Provider a jeho přínos pro dvě klinické profese. Urgentní medicína. 16(4), s. 47. ISSN 1212-1924. KÁBRT, Milan, 2018. Aplikovaná statistika. [online]. [cit. 11. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/final.php KOVAŘÍKOVÁ, Štěpánka, 2017. Přehledová tabulka výjezdových stanovišť ZZS ÚK. Interní dokument Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje KUBALOVÁ, Jana, Jakub DĚDEK a Jaromír KOČÍ, 2016. Mají kurzy ATLS® místo ve vzdělávání lékařů v ČR? Urgentní medicína. 19(3), s. 51-54. ISSN 1212-1924. LANGER, Tomáš, 2016. Moderní lektor – Průvodce úspěšného vzdělavatele dospělých. První vydání. Praha: GRADA. ISBN 978-80-271-0093-4. NCONZO, 2017. Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. [online]. [cit. 4. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.nconzo.cz/web/guest/info- registr RYTÍŘ, Zdeněk, 2015. Kraje podepsaly dohodu se Saskem o spolupráci záchranek. Ústecký kraj.[online]. [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/kraje- podepsaly-dohodu-se-saskem-o-spolupraci-zachranek/d-1694274/p1=204698 SMRŽOVÁ, Eva a kol., 2013. Projekt Časné defibrilace v Ústeckém kraji. Urgentní medicína 16(1), s. 15-19. ISBN 1212-1924. SURVIO, 2018. Vytvoření dotazníku zdarma. [online].[cit. 22. 2. 2018] Dostupné z: https://www.survio.com/cs/ ŠEBLOVÁ, Jana., Jiří KNOR a kol., 2013. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. První vydání. Praha: GRADA. ISBN 978-80-247-4434-6. ŠTĚPÁNEK, Karel, 2014. Rallye Rejvíz 2014. - 83 TRPIŠOVSKÝ, Jan, 2017. Metodické cvičení – školení složek IZS 2017. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. TRUHLÁŘ, Anatolij, 2012. Informace z březnových kurzů ALS. Urgentní medicína. 15(1), s. 41-42. ISSN 1212-1924. URBAN, Radek, 2015. Závěrečná zpráva o provedeném ověření znalostí zaměstnanců ZZS ÚK, p. o. na základně v Ústí nad Labem – NLZP – záchranářů a řidičů. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. URBAN, Radek, 2017. Rallye Ostrov. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. [online]. [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné z:http://www.rallyeostrov.cz/index.html VAIS, Lukáš, a2016. Přehled činnosti AED týmu. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje VAIS, Lukáš, b2016. Materiálové vybavení VVC ZZS ÚK. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje VAIS, Lukáš, a2017. Manuál pro lektora – Metodické cvičení – školení složek IZS. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje VAIS, Lukáš, b2017. Výběrové řízení na lektora VVC ZZS ÚK. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje VAIS, Lukáš, 2018. Vzdělávací a výcvikové centrum. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.zzsuk.cz/vzdelavaci- a-vycvikove-centrum/ VAŘEKOVÁ, Vlasta, 2016. Setkání vzdělavatelů ZZS – Zápis. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje. VITKOVÁ, Martina a kol., 2016. Vzdelávanie posádok ZZS v oblasti nozologickej jednotky trauma. Urgentní medicína. 19(3), s. 47-50. ISSN 1212-1924. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2015. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2. ZZS ÚK, 2015. Pracovní zařazení a charakteristika práce. Interní dokument Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje. ZZS ÚK, 2016. Zpráva o činnosti ZZS ÚK p. o. za rok 2016. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.zzsuk.cz/wp-content/uploads/2016/04/2016.pdf - 84 ZZS ÚK, a2018. Historie. [online]. [cit. 22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.zzsuk.cz/zdravotnicka-zachranna-sluzba-usteckeho-kraje/ ZZS ÚK, b2018. Program spolupráce ČR – Sasko 2014-2020. [online]. [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.zzsuk.cz/program-spoluprace-cr-sasko-2014-2020/ - 85 - PŘÍLOHY Příloha A Dotazník ...........................................................................................................I Příloha B Materiálové vybavení VVC............................................................................ V Příloha C Přeshraniční zásahové území.........................................................................VI Příloha D Čestné prohlášení .........................................................................................VII Příloha E Průvodní list k rešerši ................................................................................. VIII Příloha F Objednávka Překladu .....................................................................................IX I Příloha A Dotazník II III IV Zdroj: SURVIO, 2018 V Zdroj: VAIS, b2016 Příloha B Materiálové vybavení VVC VI Příloha C Přeshraniční zásahové území Zdroj: ANON, 2015 VII Příloha D Čestné prohlášení VIII Příloha E Průvodní list k rešerši IX Příloha F Objednávka Překladu