HODNOCENI VEDOUCÍHO BAKALÁRSKE PRACE AKADEMICKÝ ROK 2018/2019 Autor práce Lucie Pokorná Název práce Zkušenosti studentů 1. ročníku oboru Všeobecná sestra s klinickou praxí Vedoucí práce Mgr. Eva Marková, Ph.D. Oponent PhDr. Ivana Jahodová, PhD. Studijní obor Všeobecná sestra (3AVS) Počet stran (úvod-závěr) 68 Počet stran teoretické části 28 Počet stran praktické části 40 Počet příloh 5 Počet titulů použité literatury v českém jazyce 24 Počet titulů použité literatury v cizin jazyce i 16 Počet internetových zdrojů 18 Originalita práce v % 98% Počet konzultací1 20 Sledovaná kritéria Pomocný rejstřík pro hodnocení závěrečných prací. Označte X, zda předložená práce obsahuje níže uvedené znaky. neobsahuje obsahuje částečně obsahuje A Úvodní část AI Zřetelné vymezení do oblasti ošetřovatelství. X A2 Jasná a zřetelná formulace tématu a cíle práce (co má být ověřeno, zjištěno, čeho má být dosaženo, co nového chce autor zjistit). X B Dosavadní řešení problému Bl Práce obsahuje přehled názorů vztahujících se k danému tématu na základě odborné literatury (přiměřený počet použitých zdrojů včetně internetu). X B2 Je zřetelné, kde jde o autorský text a kde o kompilaci (kompilace má hodnotící nadhled, nejde o mechanické výpisky z literatury). X C Praktická část Cl Obsahová konzistence praktické části s částí teoretickou a s cíli práce. X C2 Použití vhodných metod a nástrojů (ošetřovatelský model/kazuistika/průzkum). X D Analytická část Dl Použitá metodika má požadované náležitosti a fáze/je provedena analýza získaných údajů. X D2 Zhodnocení/diskuze umožňuje zpracování doporučení, výstupů práce (obsahuje diskuzi s uvedenými teoretickými zdroji). X E Závěry a přínos pro oblast ošetřovatelství El Splnění stanovených cílů práce. X E2 Práce obsahuje doporučení pro praxi. X E3 Výstupem práce je využitelný materiál. X F Formální úroveň práce Fl Úplnost obligátních náležitostí, dodržení formálních náležitostí a struktury, grafická a typografická úroveň práce (titulní list, čestné prohlášení, abstrakt, klíčová slova, přílohy). X F2 Cizojazyčná verze abstraktu - jazyková úroveň. F3 Stylistická a gramatická úroveň (terminologická správnost, překlepy, gramatické chyby, rozsah, proporcionalita...). X F4 Bibliografie dle platné normy (správnost zápisu citací, citační nekázeň, dodržení ČSN 690: 2, 2011, harvardský styl zápisu zdrojů, dostačující počet zdrojů). X F5 Respektování legislativních a etických norem. X 1 Vyplňuje pouze vedoucí práce. Pozitiva: Autorka si vybrala zajímavé téma bakalářské práce, ale těžké z pohledu analýzy získaných údajů. Bylo to její první setkání s kvalitativním výzkumem. Pracovala s velkým nasazením. Aktivně vyhledávala odborné informace ke kvalitativnímu výzkumu. Vyžádala si nadstandardní počet konzultací k bakalářské práci. V teoretických východiscích popsala významné momenty vzdělávání sester v ČR (např. Mnichovská deklarace, zákon č. 96/2004 Sb.). Dále je obecně popsán obor Všeobecná sestra a detailněji pak obor na soukromé vysoké škole, kde probíhalo šetření. Je škoda, že nebylo možné porovnat výsledky s lékařskou fakultou, která šetření odmítla. Další část textu se věnuje preklinické přípravě studentů, podrobněji je popsán předmět Ošetřovatelské postupy, na který navazuje odborná praxe. Autorka obecně popsala klinické prostředí, byť pouze na základě jednoho pramene (Gurková, 2017). Dále rozpracovala odbornou ošetřovatelskou praxi s uvedením cílů a její organizací, která je běžná na soukromé vysoké škole. Hojně přitom čerpala z loogbooku, který mají studenti k dispozici. Popsána je také problematika spojená se vstupem studentů na pracoviště, kde probíhá odborná praxe, neboť je to moment spojený se stresem, kterému jsou nejvíce vystaveni právě studenti 1. ročníků, což autorka dokládá argumenty ze zahraniční literatury, kde je téma přece jen častěji zkoumáno a publikováno. V bakalářské práci jsou uvedeny inovační výukové metody (např. simulace, využití informačních a komunikačních technologií, peer programy), které se jeví jako vhodné pro použití při nácviku ošetřovatelských postupů. Autorka nejprve formulovala výzkumný problém, cíle výzkumu a výzkumné otázky zaměřené na zjištění zkušeností a postojů studentů 1. ročníku oboru Všeobecná sestra. Obsáhle charakterizovala metodu focus group. Realizovala a popsala dvě skupinové diskuse se 6 a 7 studentkami. Podrobně vysvětlila výběr výzkumného vzorku, zde použita metoda samovýběru. Snažila se vytvořit příjemné a bezpečné prostředí pro účastnice focus group, využila dynamiky skupiny s úmyslem dosáhnout jistého sebeodhalení účastnic a dostat se tak ke skrytým tématům. Autorka práce vystupovala a v roli moderátorky diskuse, v roli pozorovatele skupinového dění byla její kolegyně. Podařilo se jí získat citlivé informace o emocích, pocitech a postojích studentek, i když na začátku prvního setkání použila v zahřívacím kole otázky, které diskusi studentek málem strhly jiným směrem, jak sebekriticky popisuje v diskusi. Skupinu se jí nakonec podařilo navést správným směrem. Skupinové setkání se opakovalo po absolvování odborné praxe studentek, tedy pouze jednou (bakalářskou práci je prostě nutné napsat ve vymezeném čase), takže nedošlo k teoretickému nasycení tématu, čehož si je autorka vědoma. Popsala obě realizovaná diskusní setkání poměrně podrobně, zejména pak tu pasáž o analýze získaných údajů - otevřené kódování. Pokusila se rovněž o určitý kritický nadhled na sebe jako výzkumnici a moderátorku v jedné osobě. Interpretovala své analýzy, které argumentačně opírá o prostudovanou literaturu. Snad jen poznámka na okraj, že kategorie SMRT mohla být obsáhleji interpretována, jsou zde uvedeny ve větší míře pouze výpovědi studentek. Autorka napsala obsáhlou diskusi, ve které se zamýšlí nad metodologickými otázkami svého šetření, a též porovnává svá zjištění s jinými pracemi. Navrhla doporučení pro praxi vyplývající zrealizovaného šetření. Některá doporučení jsou realizována již nyní, jiná jsou podnětem k zamyšlení. Některá však nepůjdou realizovat, neboť výuka je koncipována v určitém logickém sledu a nelze např. některá výuková témata předřadit jiným. To ale studentka nemohla vědět, neboť se nezabývá didaktikou. Na základě prostudování konkrétních výsledků výzkumu byla autorka poučena, že veškeré informace, které během šetření získala jsou výhradním majetkem školy a podléhají mlčenlivosti autorky (viz Prohlášení vedoucího práce je součástí tohoto posudku). V závěru jsou shrnuty nej důležitější výsledky provedeného kvalitativního výzkumu. Negativa: Překročen limit rozsahu bakalářské práce. V abstraktu uvedeno, že byla použita k analýze dat metoda zakotvené teorie, což není tak docela přesné, neboť bylo použito otevřené kódování, tedy jedna z analytických částí této teorie. Zde je též nepřesně uvedený počet respondentů 8, ve skutečnosti v prvním sezení 6, ve druhém 7. V kapitole 1 nejsou citovány přímo dokumenty jako např. tzv. Mnichovská deklarace, evropská směrnice 2005/36/ES, zákon č. 96/2004 Sb., nýbrž pouze sekundární zdroj Kutnohorská (2010). Chybí citace zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Kapitola 12 neobsahuje žádný text. Podle mého názoru bylo zbytečné členění na podkapitoly a oddíly (co kategorie to oddíl). Práce obsahuje pravopisné a stylistické chyby v míře, která nijak nesnižuje srozumitelnost celého textu. Závěr: Autorka si vybrala zajímavé, ale těžké téma z pohledu analýzy získaných údajů. Pracovala s velkým nasazením. V abstraktu jsou uvedeny nepřesnosti týkající se použité metody a počtu respondentů. Rozsah teoretické části je obsahově přiměřený s dobrou úrovní autorčiny argumentace. V jedné kapitole však autorka použila sekundární místo primárních zdrojů. Hojně čerpala ze zahraniční literatury, kde je téma zkušeností studentů s klinickou praxí častěji publikováno. Obsáhlý je popis samotného kvalitativního šetření. Autorka nejprve stanovila výzkumný problém, cíle výzkumu a výzkumné otázky. Podrobně popsala použitou metodu focus group, výběr zkoumaného vzorku i průběh obou diskusních setkání a provedla analýzu získaných dat metodou otevřeného kódování. Diskuse je hodnotná a autorka se v ní kriticky zamýšlí nad metodologickými otázkami, které řešila v průběhu šetření. Porovnává výsledky svého zkoumání s obdobných, provedenými zejména v zahraničí. Pokusila se zformulovat doporučení pro praxi. V závěru pak shrnula zásadní výsledky svého šetření. Práce obsahuje pravopisné a stylistické chyby, které nemají vliv na srozumitelnost textu. Je třeba ocenit odvahu autorky s jakou realizovala své první kvalitativní šetření. Její práce podporuje význam klinické praxe studentů, která je důležitou částí přípravy sester na jejich budoucí povolání. Práci k obhajobě: DOPORUČUJI Návrh na hodnocení: A B C D E FX X V Praze dne 26. 4.2019 Mgr. Eva Marková, Ph.D. Podpis PROHLÁŠENÍ VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Na základě prostudování konkrétních výsledků výzkumu zjišťujícího zkušenosti studentů 1. ročníku oboru Všeobecná sestra s klinickou praxí byla autorka bakalářské práce Lucie Pokorná poučena, že veškeré informace, které během šetření získala jsou výhradním majetkem školy a podléhají mlčenlivosti autorky. V Praze dne 26. 4. 2019 Podpis