Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 VYUŽITI KONOPÍ V MEDICINE - INFORMOVANOST OBYVATEL NA ŠUMPERSKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE JAROSLAVA SLÁDKOVÁ Praha 2019 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 VYUŽITÍ KONOPÍ V MEDICÍNĚ - INFORMOVANOST OBYVATEL NA ŠUMPERSKU Bakalářská práce JAROSLAVA SLÁDKOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha 2019 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 SLÁDKOVÁ Jaroslava 3CVS Schválení tématu bakalářské práce Na základe Vaší žádosti Vám oznamuji schváleni tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Šumpersku Cannabis in Medical Use - Awareness of Šumperk Region Population Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. V Praze dne 1. listopadu 2018 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že j sem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že j sem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 26. dubna 2019 podpis PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce doc. MUDr. Lidmile Hamplové, PhD. za odborné vedení při tvorbě této práce, dále pak rodině a přátelům za podporu během studia. ABSTRAKT SLÁDKOVÁ, Jaroslava. Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Sumpersku. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha. 2019. 71 stran. Tématem bakalářské práce je informovanost obyvatel na Sumpersku o využití konopí pro léčebné účely. V teoretické části je uveden popis rostliny, působení konopí, možnosti aplikace a léčby konopím. Další kapitoly jsou věnovány závislosti, legislativě a pěstování konopí. Praktická část se zabývá průzkumem, který za pomoci dotazníku zjišťoval vědomosti a zkušenosti obyvatel Sumperska s konopím. Klíčová slova Kanabinoidy. Konopí. Léčivé účinky. Legislativa. Marihuana. THC. ABSTRACT SLÁDKOVA, Jaroslava. Cannabis in Medical Use - Awareness of Sumperk Region Population. Medical College. Degree: Bachelor (Be). Supervisor: doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Prague. 2019. 71 pages. This bachelor thesis aims to determine the knowledge of the population of the Sumperk region about the medical use of cannabis. The theoretical part describes the cannabis plant, treatment with cannabis, application methods and effects. Other chapters deal with addiction, legislation and the cultivation of cannabis for medical use. The practical part describes the research methods to evaluate the knowledge and experience of cannabis within the population of the Sumperk region. Keywords Cannabinoids. Cannabis. Medical Use. THC. OBSAH ÚVOD............................................................................................ 1 BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ A POPIS ROSTLINY............... 1.1 TAXONOMIE.................................................................................. 1.1.1 KONOPÍ SETÉ (CANNABIS SATIVA)................................. 1.1.2 KONOPÍ INDICKÉ (CANNABIS INDICA).......................... 1.1.3 KONOPÍ RUMIŠTNÍ (CANNABIS RUDERALIS)................ 1.3 HISTORIE KONOPÍ...................................................................... 2 CHEMICKÉ SLOŽENÍ A PŮSOBENÍ KONOPÍ................ 2.1 CHEMICKÉ SLOŽENÍ KONOPÍ.................................................. 2.1.1 ROSTLINNÉ KANABINOIDY.............................................. 2.2 PŮSOBENÍ KONOPÍ...................................................................... 2.2.1 KANABINOIDNÍ RECEPTORY............................................ 2.2.2 ENDOGENNÍ KANABINOIDY A ENDOKANABINOIDNÍ SYSTÉM.................................................................................. 2.2.3 SYNTETICKÉ KANABINOIDY............................................ 3 ZPŮSOBY APLIKACE KANABINOIDŮ............................ 3.1 INHALAČNÍ APLIKACE (KOUŘENÍ)........................................ 3.2 PERORÁLNÍ (ENTERÁLNÍ) APLIKACE................................... 4 MOŽNOSTI LÉČEBNÉHO VYUŽITÍ KONOPÍ................ 4.1 SPECIFIKA KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ ÚČELY.......................... 4.2 LÉČEBNÉ ÚČINKY KONOPÍ....................................................... 4.2.1 ÚLEVA OD BOLESTI A NEVOLNOSTI.............................. 4.2.2 NECHUTENSTVÍ.................................................................... 4.2.3 GLAUKOM (ZELENÝ ZÁKAL)............................................ 4.2.4 EPILEPSIE..........................................................................................24 4.2.5 ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA..........................................................25 4.2.6 PARKINSONOVA CHOROBA, NEURODEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ...................................................................................25 4.2.7 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ...........................................................26 4.2.8 ASTMA................................................................................................26 4.2.9 DEPRESE A ÚZKOSTI, POSTTRAUMATICKÝ SYNDROM........27 4.2.10 ONEMOCNĚNÍ GIT...........................................................................28 4.2.11 DALŠÍ ONEMOCNĚNÍ......................................................................28 5 ZÁVISLOST A DALŠÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY KONOPÍ.........29 6 ČESKÁ LEGISLATIVA VZTAHUJÍCÍ SE KE KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ POUŽITÍ.............................................................31 6.1 VYHLÁŠKA O LÉČEBNÉM KONOPÍ.....................................................32 6.2 ZÁKON O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH..................................................33 7 PĚSTOVÁNÍ KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ POUŽITÍ V ČR...........34 7.1 PRAVIDLA SPRÁVNÉ PĚSTITELSKÉ PRAXE.....................................35 8 PRŮZKUM.......................................................................................37 8.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM, TÉMA A CÍLE.............................................37 8.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY...........................................................................38 8.3 METODIKA PRŮZKUMU.........................................................................38 8.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR...........................................................................39 8.5 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ......................................................40 8.5.1 POROVNÁNÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ POUŽÍVÁNÍ PRODUKTŮ Z KONOPÍ A ZLEPŠENÍ ZDRAVOTNÍCH OBTÍŽÍ.......................52 8.5.2 POROVNÁNÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ VĚKU A SOUHLASU S LEGALIZACÍ KONOPÍ V ČR........................................................54 8.5.3 POROVNANÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ VZDĚLÁNÍ A ZKUŠENOSTI S KONOPÍM........................................................................................56 8.6 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ.......................................................................58 8.7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU..........................................59 9 DISKUZE.........................................................................................63 9.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI......................................................................65 ZÁVĚR...................................................................................................66 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.......................................................68 PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK CBC Cannabichromem CBD Cannabidiol ČR Česká republika PTSD Posttraumatická stresová porucha SAKL Státní agentura pro konopí pro léčebné použití SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv THC Delta-9-tetrahydrocannabinol THCV Tetrahydrocannabivarin ÚZIS Ustav zdravotnických informací a statistiky ČR SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1 Chemický vzorec delta-9-tetrahydrocannabiolu..........................................14 Obrázek 2 Chemický vzorec cannabidiolu...................................................................14 Obrázek 3 Místa působení konopí v mozku.................................................................16 Obrázek 4 Chemický vzorec endokanabinoidů: anandamd a arachidonoylethanolamin 17 Seznam tabulek Tabulka 1 Onemocnění a specializace lékařů, jež mohou konopí předepsat.................21 Tabulka 2 Počty vydaných receptů a gramů konopí v ČR v letech 2015-2018.............22 Tabulka 3 Pohlaví respondentů....................................................................................40 Tabulka 4 Věk respondentů.........................................................................................41 Tabulka 5 Dosažený stupeň vzdělání respondentů.......................................................42 Tabulka 6 Zdravotní problémy respondentů.................................................................43 Tabulka 7 Znalost konopných produktů na základě vlastních zkušeností respondentů..44 Tabulka 8 Vlastní zkušenost respondentů s užíváním konopí.......................................45 Tabulka 9 Způsob získávání konopí u respondentů, kteří jej užívají.............................46 Tabulka 10 Zlepšení zdravotních potíží respondentů při užívání konopí......................47 Tabulka 11 Podoba užívání konopí u respondentů, kteří jej užívají..............................48 Tabulka 12 Potřeba informovanosti ohledně léčebného konopí pohledem respondentů 50 Tabulka 13 Znalost legislativy vztahující se ke konopí................................................51 Tabulka 14 Souhlas respondentů s legalizací konopí....................................................52 Tabulka 15 Porovnání znalosti konopných produktů s účinkem produktů na zdravotní potíže............................................... ........................................................................53 Tabulka 16 Porovnání věku a souhlasu s legalizací konopí..........................................55 Tabulka 17 Porovnání vzdělání a zkušenosti s konopím...............................................57 Tabulka 18 Skutečné četnosti souhlasu respondentů s legalizací konopí s ohledem na věk..............................................................................................58 Tabulka 19 Očekávané četnosti souhlasu respondentu s legalizací konopí s ohledem na věk...........................................................................................59 Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů.........................................................................................40 Graf 2 Věk respondentů...............................................................................................41 Graf 3 Dosažený stupeň vzdělání respondentů.............................................................42 Graf 4 Zdravotní problémy respondentů......................................................................43 Graf 5 Znalost konopných produktů na základě vlastních zkušeností respondentů.......44 Graf 6 Vlastní zkušenost respondentů s užíváním konopí............................................45 Graf 7 Způsob získávání konopí u respondentů, kteří jej užívají..................................46 Graf 8 Zlepšení zdravotních potíží respondentů při užívání konopí..............................47 Graf 9 Podoba užívání konopí u respondentů, kteří jej užívají.....................................48 Graf 10 Předpis konopí lékařem respondenta...............................................................49 Graf 11 Potřeba informovanosti ohledně léčebného konopí pohledem respondentů.....50 Graf 12 Znalost legislativy vztahující se ke konopí......................................................51 Graf 13 Souhlas respondentů s legalizací konopí.........................................................52 Graf 14 Porovnání znalosti konopných produktů s účinkem produktů na zdravotní potíže......................................................................................................................53 Graf 15 Porovnání veku a souhlasu s legalizací konopí................................................55 Graf 16 Porovnání vzdělání a zkušenosti s konopím....................................................56 Graf 17: Skutečné četnosti souhlasu respondentů s legalizací konopí s ohledem na věk ...............................................................................................................................59 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je zjistit povědomí občanů o medicínském využití konopí, konkrétně vědomosti obyvatel Sumperského regionu. Teoretická část se zabývá popisem, působením, možností léčby konopím a současnou legislativou v ČR. Teoretická část pak zpracovává údaje získané z dotazníkového šetření. Konopí jako rostlina i jako lék je využíváno už od pradávna, přesto bylo u nás zákonem schváleno jeho medicínské užívání poměrně nedávno. I tak se ale postoje lidí k této rostlině výrazně liší. U mnoha stále přetrvává povědomí o konopí jen jako o droze, která by měla být zcela zakázána. Pak je zde skupina, která o konopí mluví naopak pozitivně. Každopádně, jak ukazují průzkumy, konopí dokáže pozitivně ovlivnit zdraví člověka a může být vhodnou volbou nemocného k podpůrné léčbě nebo jako náhrada léků syntetických. Smyslem této práce tak je nejen zjištění informovanosti obyvatel daného regionu, ale také zjištění a podání informací ohledně konopí zájemcům z řad široké veřejnosti. Pro tvorbu bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: ■ Cíl 1: Zjistit podíl laické veřejnosti na Sumpersku, která má zkušenosti s užíváním konopí a vyhodnotit, kolik z nich konopí užívá rekreačně, a kolik pravidelně; ■ Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem respondenti nejčastěji konopí získávají (pokud jej užívají); ■ Cíl 3: Zjistit, zda u respondentů, kteří používají produkty z konopí, došlo ke zlepšení jejich zdravotních obtíží; ■ Cíl 4: Ověřit, zda se pohled na otázku legalizace konopí v ČR liší podle věku respondentů; ■ Cíl 5: Ověřit, zda se zkušenost s užíváním konopí liší podle vzdělání respondentů. 9 1 BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ A POPIS ROSTLINY Konopí je známé lidstvu už od nepaměti. Zmínky o něm se nachází ve starověké Číně, Egyptě, Řecku či Indii. Většina odborných zdrojů se shoduje v tom, že původem konopí je střední Asie. Lidským přičiněním se tato rostlina rozšířila téměř do celého světa. Ekologické nároky a praktické využití činí konopí vysoce adaptibilní. (BACKES, 2016). První oficiální popis konopí je z roku 1737 botanikem Carlem Linném. Botanická klasifikace konopí není zcela jednotná. Původně bylo konopí řazeno do čeledi Mareaceae (morušovitých), postupem času došlo k jeho přeřazení do čeledi Urticaceae (kopřivotvaré). V důsledku dalšího zkoumání a hodnocení byla vytvořena čeleď Cannabaceae (konopovité). Mimo konopí sem patří ještě chmel (Humulus lupulus) (RUMAN, 2014). 1.1 TAXONOMIE I co se týče druhů konopí, existuje více názorů na jejich počet. Za základní druhy se považují konopí seté, konopí indické a konopí rumištní (RUMAN, 2014). Další zdroje uvádějí pouze dva druhy konopí, konopí seté a konopí indické, přičemž jiní odborníci uznávají pouze druh konopí seté a jeho další poddruhy, například Cannabis sativa subsp. indica. Existují ale i jiné druhy, které vznikly postupným křížením (HOLLAND a kol., 2014). 1.1.1 KONOPÍ SETÉ (CANNABIS SATIVA) Konopí seté je původem z mírného pásma, vyznačuje se řídkými, úzkými listy a výškou dosahující podle způsobu pěstování až šest metrů. Patří mezi vláknitý druh, z něhož se vyšlechtily technické odrůdy konopí. Rostlina dozrává během 50 až 160 dny a má méně kanabinoidů. 1.1.2 KONOPÍ INDICKÉ (CANNABIS INDICA) Jde o nižší druh, dorůstá výšky kolem jednoho a půl až tří metrů, jehož rostliny dozrávají asi za 180 dní. Listy jsou široké, tmavě zbarvené a celkově je konopí indické 10 více košaté než konopí seté. Svůj původ má v tropickém pásmu, v zemích jako Afghánistán, Pákistán nebo Tibet. Obsahuje hojně THC i CBD látky. 1.1.3 KONOPÍ RUMIŠTNÍ (CANNABIS RUDERALIS) Jedná se o rostlinu rostoucí planě, slabě olistěnou, nezávislou na míře slunečního svitu. Dozrává asi za 70 dní. Rostliny jsou odolné proti škůdcům a nemocem. Hlavní složkou u nich je CBD, v menší míře pak THC. Roste zejména v ruských tajgách a tundrách. Často se používá při křížení (RUMAN, 2014), (HOLLAND a kol., 2014). 1.2 MORFOLOGIE Konopí řadíme mezi jednoleté rostliny. Kořen je široce rozvětvený a umožňuje čerpat živiny hluboko z půdy. Lodyha je čtyř nebo šestihranná, dutá s chloupky. Pod zevní vrstvou se nachází svazky lýkových vláken, které poskytují ochranu před zlomením. Lýková vlákna konopí jsou jedny z nejpevnějších rostlinných vláken. Listy vyrůstají z jednoho řapíku, jsou sytě zelené, vícečetné s vroubkováním, dlanitě složené. Samčí květy tvoří laty v úžlabí listů dlouhých stopek. Drobné kvítky samicích rostlin formují hrozen, sdružují se na vrcholku rostliny a tvoří takzvanou palici. Plodem je nažka (RUMAN, 2014). Semena vzchází během tří až sedmi dnů a zpočátku je charakteristický rychlý růst rostliny s vytvořením bohatého olistění. V letním období vyroste až o pět centimetrů za den. V době kvetení se růst zpomaluje a dochází k soustředění energie pro kvetení a reprodukci. Konopí je ve většině případů rostlina dvoudomá, to znamená, že tvoří samčí a samicí rostliny s vlastními typy květů (BACKES, 2016). Povrch rostliny kromě kořene a semen kryjí pryskyřičné žlázky, které tvoří ochranné látky v podobě pryskyřice. Nejvíce jich je obsaženo v samicích květenstvích. Pryskyřice je tvořena kanabinoidy, v menším množství pak terpeny, flavonidy, vosky a éterickým olejem. Tvorba a charakter obsažených látek závisí na klimatických podmínkách a dalších fyzikálních faktorech, jako je délka slunečního svitu, sucho a teplo. Zaschlá pryskyřice je známá pod názvem hašiš (HOUDKOVÁ, 2014), (RUMAN, 2014). 1.3 HISTORIE KONOPÍ Historie konopí sahá až do období 8 000 př. n. 1. Je považováno za jednu z prvních plodin, která významně ovlivnila zemědělství a obchod. Vlákna sloužila pro stavbu 11 příbytků, výrobu provazů, látek a papíru. Semena poskytovala zdroj mastných kyselin, květy pak byly využity k léčebným účelům nebo v rámci náboženských obřadů. První zmínky medicínského využití pochází z Cíny, přibližně z roku 2 700 př. n. 1., později se také začalo využívat v Indii a dále se šířilo do světa (WILCOX, 2019). V Evropě je léčba konopím zmiňována od 13. století, obliba rostla zejména ve století 19. V České republice začal proces legalizace konopí pro léčebné účely v roce 2011, zákonem schválená je léčba od roku 2013 (HAJER, 2019), (MEDICALNEWS, 2018). 12 2 CHEMICKÉ SLOŽENÍ A PŮSOBENÍ KONOPÍ Rozlišit lze tři skupiny kanabinoidů - rostlinné, endokanabinoidy a syntetické. Rostlinné kanabinoidy, jež se vyskytují v rostlině konopí, budou popsány v rámci kapitoly věnující se chemickému složení konopí a jeho nej významnější m rostlinným kanabinoidům (např. THC, CBD apod.). Endokanabinoidy se nachází v lidském těle a umožňují aktivaci kanabinoidních receptoru. Budou proto specifikovány v rámci podkapitoly popisující farmakodynamiku neboli mechanismus působení a účinkování kanabinoidů v lidském organismu. 2.1 CHEMICKÉ SLOŽENÍ KONOPÍ Aktivní složkou konopí jsou kanabinoidy. Ty v lidském těle stimulují kanabinoidové receptory a vyvolávají příslušné reakce organismu. Z chemického hlediska jsou rostlinné kanabinoidy mono a seskviterpeny, deriváty pentylresorcinolu vyskytující se v konopí (DOLEŽAL a kol., 2013). Kanabinoidy patří mezi halucinogeny, tedy sloučeniny, které vyvolávají určité psychické změny. Na obecné rovině tedy mohou ovlivňovat vnímání, cítění, nálady, myšlení apod. 2.1.1 ROSTLINNÉ KANABINOIDY V jedné rostlině konopí mohou být kanabinoidy zastoupené v různém poměru. Vždy závisí na způsobu pěstování, klimatu apod. Určují tak, jak bude zpracovaná rostlina intenzivní z hlediska psychotropních i lékařských účinků a dalších vlastností. Například konopné listy neboli bhang obsahují 0,5 - 3 % THC; květní vrcholy konopí neboli marihuana může obsahovat 3-16 % THC; hašiš neboli pryskyřičnatý výměšek konopí, který se tvoří na květních vrcholcích obsahuje 14-25 % THC a hašišový olej, tedy extrakt z této pryskyřice může obsahovat až 60 % THC (DOLEŽAL a kol, 2013). Níže jsou uvedeny některé nej významnější rostlinné kanabinoidní látky, jež se mohou v konopí vyskytovat. Delta-9-tetrahydrocannabinol neboli THC je hlavní psychoaktivně účinnou látkou konopí, která byla objevena v druhé polovině 20. stol, kdy byla izolována z hašiše. Vyskytuje se ve velkém zastoupení (ovšem v různé míře) ve všech odrůdách konopí. Má halucinogenní účinky. Známé jsou však také negativní účinky dlouhodobějšího 13 užívání THC na nervovou soustavu člověka a poškozování mozkových buněk (DOLEŽAL a kol., 2013). Obrázek 1 Chemický vzorec delta-9-tetrahydrocannabiolu Zdroj: Cannabischemistry.weebly.com, 2019 Cannabidiol neboli CBD se podobně jako THC vyskytuje v různém poměru ve všech rostlinách konopí. Na rozdíl od THC však nemá CBD psychoaktivní účinky, ale působí tlumivě. Pro své analgetické, sedativní a antibiotické vlastnosti hraje tento kanabinoid klíčovou roli v lékařském využití konopí. Poměr jeho zastoupení v rostlině konopí výrazně ovlivňuje účinky THC. Může zpomalit nástup účinků a tzv. maximální plazmatickou koncentraci THC v organismu, prodloužit působení THC nebo psychoaktivní účinky THC znatelně utlumit (MORGAN a kol, 2010). Výrazný vliv na působení THC má také další kanabinoid Cannabichromem neboli CBC, který však má v poměru k ostatním látkám v rostlinách nízké zastoupení (jeho obsah proto bývá většinou zahrnut do hodnoty CBD.). Není psychotropní, nicméně jeho přítomnost umocňuje účinky THC. Obrázek 2 Chemický vzorec cannabidiolu Zdroj: Theleafonline.com, 2014 14 Tetrahydrocannabivarin neboli THCV je propyl-derivát THC. V běžném konopí jej lze nalézt v malém množství. THCV stimuluje zejména CB1 receptory a tlumí psychoaktivní účinky THC. Je známé, že THCV má jako kanabinoid sám o sobě vysoké psychoaktivní účinky (dokonce více než THC), ale jeho efekt je velmi krátkodobý. (STEPHEN, 2016) 2.2 PŮSOBENÍ KONOPÍ Objev hlavního kanabinoidu THC odstartoval řadu výzkumných studií principů účinků této látky na specifická místa na buněčných membránách. V organismu je účinek biologicky aktivních složek konopí, kterými jsou kanabinoidy, zprostředkován jejich spojením s určitými vazebními místy, které stimulují. Tato místa se nazývají kanabinoidní receptory. Rozlišujeme receptory CB1 a CB2. Spojení a stimulace receptoru je umožněna díky endokanabinoidům nacházejícím se v lidském těle. 2.2.1 KANABINOIDNÍ RECEPTORY CB1 receptory se nachází převážně na nervových zakončeních v centrálním nervovém systému (tzn. v mozkové kůře, gangliích, hypotalamu, spinální míše apod.). CB1 reguluje nadměrné nebo nepřiměřené aktivity v mozku. Ovlivňuje tak bolest, svalovou spasticitu, nauzeu nebo křeče. Hraje také důležitou roli v koordinaci pohybů, prostorové orientaci a smyslovém vnímání. CB2 receptory se nachází převážně na periferních tkáních, například hladké svaly střeva, cévní buňky, varlata a sperma, řasnaté tělísko oka; nachází se též a v buňkách imunitního systému jako makrofágy, granulocyty, buňky brzlíku nebo patrových mandlí či v monocytech. Na receptory CB2 působí THC distribuované do organismu intravenózni, perorální, rektální nebo sublinguální aplikací (tedy jinou než kouřením). Stimulací těchto receptoru dochází ke zvyšování aktivity již zmíněných buněk imunitního systému a k následnému antiemetickému působení THC v mozkovém kmeni. (MEDICAL JANE, 2019) 15 WHERE MARIJUANA ACTS The drug Connabt&smivQ binds to The brain's owncannabinaid receptors in many diTfereriT areas. including Those highlighted below. This wides pre adinfluenceaccounTsfonhe diverse effccTS HYPOTHALAMUS Controls appetite, hormonal level e- and sěxubI behavior BASAL GANGLIA Involved in motor control end planning, bb we II as the initiation and termination of action AMYGDALA Responsi bia for anxiety, emotinn Brd fear BRAIN STEH AND SPINAL CORD Important i n the vomiting reflex andthe sensation of pain ALICE CHEN the drug—and its relatives mads by the brain—can have and offers editing opportunities for devising medications that can s pec if ica I ly t arget certa i n s ites t o cont ro I, sa y, a p peti te a r pa i n. NEOCORTEX Responsible for higher cognitive functionsand the i nt efirat ion of se nsory in form atio n HIPPOCAMPUS Important for memorg andthe leamintof fBctB. sequences and places CEREBELLUM Canter formotor cnntro and coordination Obrázek 3 Místa působení konopí v mozku Zdroj: Shroomery.org, 2009 2.2.2 ENDOGENNÍ KANABINOIDY A ENDOKANABINOIDNÍ SYSTÉM Jedná se o látky, které se přirozeně vyskytují v těle člověka (i dalších živočichů) a váží se na kanabinoidní receptory CB1 a CB2. Endogenní kanabinoidy jsou odvozeny od jedné z nej významnější nenasycené kyseliny v mozku - arachidonové kyseliny. Ta je díky své flexibilní struktuře nezbytná pro aktivaci kanabinoidního receptoru. Tyto receptory, endokananabinoidy neboli endogenní liganty, enzymy umožňující jejich biosyntézu a degradaci společně tvoří endokanabinoidní systém (DOLEŽAL a kol., 2013). V přenosu nervového signálu v rámci kanabionoidního systému hrají významnou roli mastné kyseliny a membránové lipidy (ty jsou navíc mj. zdrojem endokanabinoidů). Důležitou složkou membránových lipidů je navíc kyselina arachidonová, od které jsou endogenní kanabinoidy odvozeny. K nej významnějším objeveným endogenním kanabinoidům patří anandamd (arachidonoylethanolamid) a arachidonoylethanolamin, jejichž chemický zápis je uveden v obr. 3 níže. 16 a n andiim S d f arachi dono yl c t han í > lam S d) arach idťi n oy I ct h y no 1 am i n Obrázek 4 Chemický vzorec endokanabinoidů: anandamd a arachidonoylethanolamin Zdroj: Doležal a kol., 2013, s. 115 Fungování endokanabinoidního systému úzce souvisí s některými zdravotními obtížemi, jako jsou neurodegenerativní onemocnění (Parkinsonova, Huntingtonova choroba), roztroušená skleróza apod. Endokanabinoidní systém v lidském těle zabraňuje nadměrné aktivaci nervové soustavy. Pokud je nějakým způsobem poškozena a nefunguje optimálně (např. při snížené aktivitě nervové soustavy dochází k migrénám, fibromyalgií nebo k epilepsii; při zvýšené aktivitě nervové soustavy zase u člověka nastávají problémy se spasticitou) mohou rostlinné kanabinoidy tuto aktivitu „vyrovnat", tedy např. v případě bolestí hlavy a epilepsie sníženou aktivitu kompenzovat (Kolektiv autorů, 2014). Mechanismus endokanabinoidního systému a vztah rostlinných a endogenních kanabinoidů je předmětem mnohých lékařských výzkumů v posledních letech. Cílem těchto studií je snaha o nalezení ideálních léčiv - syneteických kanabinoidů, která by pacientům nabídla účinky podobné jako rostlinné kanabinoidy, nicméně bez nechtěných negativních účinků na centrální nervovou soustavu. 2.2.3 SYNTETICKÉ KANABINOIDY V rámci farmaceutického výzkumu jsou neustále hledány nové cesty a způsoby, jak objevit psychoaktivní syntetické kanabinoidy různých chemických struktur, tedy lépe terapeuticky využitelné kanabinoidní deriváty (SVIHOVEC, 2018). Syntetické kanabinoidy mohou být v mnoha ohledech účinnější, nicméně jsou více toxické a návykovější než rostlinné konopné substance. U některých onemocnění, které provází nevolnost však mohou syntetické látky, jelikož prochází trávícím traktem, způsobovat ospalost amalátnost a nástup účinku je delší. Příkladem syntetických kanabinoidů je např. nabilon, dronabilon, levonantradol, otenabant a další (DOLEŽAL a kol., 2013). 17 3 ZPŮSOBY APLIKACE KANABINOIDŮ Konopí nabízí četné způsoby aplikace. K nej rozšířenějším a nej praktičtější m patří zejména inhalační aplikace neboli kouření sušeného konopí a perorální aplikace, jež spočívá v konzumaci konopí prostřednictvím koláčků, mléka apod. Mezi další způsoby patří sublinguální aplikace (podání pod jazyk), injekční či rektální aplikace do konečníku. Poslední tři zmíněné způsoby aplikace se využívají především v rámci lékařské terapie, neboť nabízí alternativní způsob užití pro pacienty, kteří THC nemohou přijmout z inhalací nebo perorálně (např. kvůli onemocnění, z důvodu nevolností atd.). 3.1 INHALAČNÍ APLIKACE (KOUŘENÍ) Jak již bylo řečeno, jedná se o jeden z nejvíce rozšířených způsobu aplikace konopí. Ke kouření se využívají sušené okvětní lístky samicích rostlin (hovorově jsou též nazývány paličky či palice). Konopné listy obsahují aktivních látek podstatně méně. Někdy se též pro dosažení požadovaného účinku inhalačné aplikuje hašiš nebo hašišový olej (SVIHOVEC a kol, 2018). Marihuana jsou sušená květenství a listy rostliny. Hašiš je sušená konopná pryskyřice a má vyšší obsah THC. Nejvyšší množství pak obsahuje hašišový olej, hustá, zlatavě hnědá až černá olejnatá tekutina (MYDR, 2012). Marihuana se převážně kouří ve formě tzv. „jointu", tedy cigarety ubalené do speciálního papírku a většinou smíchané s trochou tabáku. Hašiš se kouří přímo, ze speciálních dýmek a obdobně jako marihuana se ředí tabákem. Hašišový olej se kape na tabákovou nebo marihuanovou cigaretu a poté vykouří (MYDR, 2012). Pro léčebné účely je však inhalační technika kouření považována za velice nevhodnou a nedoporučovanou. Alternativní způsob inhalace konopí bez škodlivin vznikajících v důsledku pálení nabízí vaporizace. Vaporizéry ohřívají (nepálí) konopí na takovou teplotu, při níž dochází k odpařování THC a to se poté vdechuje ve formě páry. Pro srovnání, u vysoce kvalitních a účinných vaporizérů může obsah THC v páře dosahovat až 95 %. Z toho důvodu je dosažení vrcholu plazmatické koncentrace u tohoto způsobu aplikace jedno z nejrychlejších, podobně jako je tomu v případě intravenózni aplikace. (DOLEŽAL a kol., 2013). 18 3.2 PERORÁLNÍ (ENTERÁLNÍ) APLIKACE S ohledem na lipofilitu kanabinoidů je nutné je vázat s tuky nebo oleji. Efekt po podání nastupuje většinou do 30 minut, vrchol koncentrace kolem 60 minut. Délka efektu závisí na rychlosti trávení, naplněnosti žaludku a síle produktu. Z tohoto důvodu je obtížné odhadnou správnou léčebnou dávku. (MEDICAL JANE, 2019). Mezi způsoby s rychlým nástupem účinku patří sublinguální podání, tedy aplikace formou spreje nebo kapek pod jazyk a rektální podání. Rektální aplikace je navíc vhodná u osob trpících zvracením, dezorientací nebo nejsou z jiného důvodu schopny přijímat léky perorálně. Další z možností jsou tobolky, kdy dochází k rozpuštění a uvolňování aktivní látky v tenkém střevě. Široké uplatnění nachází též použití konopného oleje, čaje, lisované šťávy nebo přimíchání sušeného konopí do stravy. (KANABINOIDY, 2019). 19 4 MOŽNOSTI LÉČEBNÉHO VYUŽITÍ KONOPÍ Konopí pro medicínské využití je pojímáno jako podpůrná nebo doplňková terapie pro zmírnění různých tělesných symptomů, jež doprovází závažná onemocnění. Pro takto legálně dostupné konopí existují určité charakteristiky, jež musí kvalitativně i kvantitativně splňovat. Takové konopí je produkováno a pěstováno výhradně jako léčivá látka, jeho pěstování a distribuce podléhají zákonným předpisům a obsahuje přesně stanovené množství účinných látek. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, mnohé studie se snaží synteticky vyrobit kanabinoidy, které by nabízely psychoaktivní a tlumící účinky, jaké nabízí rostlinné kanabinoidy získané z konopí, ale které by nepoškozovaly buňky centrální nervového systému a nezpůsobovaly jiné nežádoucí efekty. Svihovec (2018, s. 162) k tomu doplňuje, že účinek kanabinoidů je často dualistický (nízké a vysoké dávky mohou mít odlišné až protichůdné efekty), což vedle psychotropních účinků dále komplikuje využití kanabinoidů v terapii. Přes veškerou snahu a nemalé náklady mají zatím kanabinoidy v terapii pouze omezené využití. 4.1 SPECIFIKA KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ ÚČELY Jak uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv v ČR, konopí určené k léčebnému použití obsahuje mnoho účinných složek, z nichž k nej významnější m patří z medicínského hlediska: delta-9-tetrahydrocannabinol (neboli THC, povolený obsah účinných látek je stanoven od 0,3 % do 21 %) a cannabidiol (neboli CBD, povolený obsah účinných látek je stanoven od 0,1 % do 19 %) (SUKL, 2010). Mezi další obsažené látky v konopí pro léčebné využití patří například terpeny, silice, alkaloidy nebo flavonoidy. Konopí pro léčebné účely mohou v závislosti na onemocnění pacienta předepisovat pouze určití lékaři (např. kliničtí a radiační onkologové, neurologové, psychiatři apod.) v omezeném množství. Nyní je povoleno pro jednoho pacienta 180 g konopí na měsíc a musí být předepsán lékařem výhradně formou elektronického receptu (eReceptu) s omezením. (SÚKL, 2010). 20 Níže je uvedena tab. 1 popisující vybrané indikace (onemocnění) a specializované způsobilosti lékařů, kteří mohou předepisovat konopí pro léčebné účely na dané onemocnění. Tabulka 1 Onemocnění a specializace lékařů, jež mohou konopí předepsat Indikace Specializovaná způsobilost lékaře Chronická neutišitelná bolest, zejména v souvislosti s: onkologickým onemocněním degenerativním onemocněním pohybového systému systémovým onemocněním pojiva a imunopatologickými stavy, Neuropatická bolest Bolest při glaukomu • klinická onkológie • radiační onkológie • neurologie • paliativní medicína • léčba bolesti • revmatologie • ortopedie • infekční lékařství • vnitřní lékařství • oftalmologie • dermatovenerologic • geriatrie Spasticita a s ní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy Nebolestivá úporná spasticita zásadním způsobem omezující pohyb a mobilitu, nebo dýchání pacienta Mimovolné kinézy způsobené neurologickým onemocněním a další zdravotní komplikace, mající původ v neurologickém onemocnění, nebo úrazu páteře s poškozením míchy, či úrazu mozku Neurologický třes způsobený Parkinsonovou chorobou a další neurologické potíže dle zvážení ošetřujícího lékaře • neurologie • geriatrie Nauzea Zvracení Stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV • klinická onkológie • radiační onkológie • infekční lékařství • dermatovenerologic • geriatrie Syndrom Gilles de la Tourette • psychiatrie Povrchová léčba dermatóz a slizničních lézí • infekční lékařství • dermatovenerologic • geriatrie Zdroj: MZ ČR, 2015 21 Pro doplnění je uvedena ještě tab. 2, která zachycuje počet vydaných receptů a počet vydaných gramů konopí lékárnami pacientům pro léčebné použití v ČR v letech 2015 -2018. Tabulka 2 Počty vydaných receptů a gramů konopí v ČR v letech 2015-2018 2015 2016 2017 2018 Počet vydaných receptů* 50 receptů 272 receptů 100 receptů 953 receptů Počet vydaných gramů* 836 g 2579 g 1208 g 4801 g * jedná se o celkový počet případů podle dostupných statistických dat Státní agentury pro konopí pro léčebné použití. Do celkových počtů jsou zahrnuty všechny vydané druhy konopí Cannabis sativa L. s obsahem THC 6-19 % a obsahem CBD <1 % nebo 7,5 %. Zdroj: SAKL, 2018; Zpracování: vlastní Jednotlivá závažná onemocnění, která lze podpůrně či doplňkově léčit pomocí užívání konopí jsou uvedena níže. Jak již bylo zmíněno, konopí mohou předepisovat pouze vybraní specializovaní lékaři. 4.2 LÉČEBNÉ ÚČINKY KONOPÍ THC obsažené v konopí může mít příznivý vliv na nejrůznější části organismu. Tato látka aktivuje v mozku příslušné receptory, které následně spustí psychické nebo fyziologické účinky. Působení THC se v organismu může projevit povzbuzením, zklidněním nebo celkovým útlumem, redukcí napětí, nicméně může též vyvolat stavy úzkosti. Velkým přínosem THC jsou však v medicínském použití analgetické účinky. THC napomáhá tlumit migrénu a bolesti hlavy. Zklidňuje trávicí ústrojí, působí proti nevolnostem a podporuje chuť k jídlu. Má protizánětlivé účinky, zastavuje nebo tlumí svalové křeče, spazmata, ataxie a jiné pohybové či neurologické poruchy (SVIHOVEC a kol., 2018). Lze tedy říci, že celkově působí analgeticky na pohybový systém. Při rakovině se používá ke zmírnění nevolností a nepříznivých účinků ozařování a chemoterapie. Farmakologické účinky konopí shrnuje vedle psychotropních efektů jako euforie, halucinace nebo sedace, Svihovec a kol. (2018, s. 162): analgeticky efekt (bez dechové deprese), antiemetický, antispazmoidní, entikonvulzivní, neuroprotektivní, 22 antipsychotický, antiastmatický, imunosupresivní, protizánětlivý, antiglaukomatický účinek, stimulace růstu kostí atp. 4.2.1 ÚLEVA OD BOLESTI A NEVOLNOSTI Bolest je přirozenou reakcí těla na nějaké jeho poškození a je doprovodným symptomem mnoha onemocnění. Potlačit bolest lze mnohými způsoby - opiátovými narkotiky jako je morfin nebo kodein, analgetiky jako aspirin nebo ibuprofen. Problémem však může být schopnost organismu vytvořit si toleranci vůči opiátům a jejich vysoká návykovost. Syntetická analgetika zase nemusí být dostatečné účinná, zejména při větších bolestech spojených se závažnějšími chorobami. Jak shrnuje Grotenhermen (2009) výsledky jednoho německého průzkumu zaměřeného na užívání konopí pro potlačení bolesti během léčby, pacienti konopí v různých formách nejčastěji užívali na migrény a ostatní bolesti hlavy, artritídu, výhřez meziobratlových plotének, menstruační problémy, neuralgii, bolesti hrudníku a žaludku a při výskytu vedlejších účinků některých jiných léků. S bolestí, migrénami a mnoha dalšími vážnými chorobami (např. nádorová onemocnění a chemoterapie, AIDS, deprese a další) souvisí také pocity nevolnosti, které lze také zmírnit nebo potlačit díky kanabinoidům (SVIHOVEC a kol., 2018). 4.2.2 NECHUTENSTVÍ Kanabinoidy jsou také účinné proti nechutenství a podporují chuť k jídlu. Tedy dokáží pomoci s problémy s jídlem, které trápí například onkologické pacienty na chemoterapii, pacienty trpící depresemi, roztroušenou sklerózou, anorexií apod. Endogenní receptory kanabinoidů najdeme např. ve střevech. Když pociťujeme hlad, znamená to, že se ve střevě koncentrace endokanabinoidů zvýšila. Po naježení se opět sníží. THC dokáže tyto receptory aktivovat (a podpořit zvýšenou koncentraci endokonabinoidů) a vyvolat tak pocit hladu (GROTENHERMEN, 2009). Souvislosti tohoto účinku kanabinoidů popisuje Ruman (2014) na základě výsledků četných výzkumů, které prokázaly, že kanabinoidní receptory se v lidském organismu utvářejí již u plodu, zhruba ve 14 týdnu stáří. Endokanabinoidy jsou potom obsaženy i v mateřském mléce. Podílí se na správném svalovém vývoji dítěte (např. na čelistním 23 svalstvu, díky němuž může dítě mléko sát) a na správném rozvoji imunitního systému a podporují také chuť novorozenců k jídlu. Z toho vyplývá význam kanabinoidů i pro dospělého člověka, kdy konopí dokáže v rámci různých onemocnění potlačovat nechutenství a podporuje zdravou vitalitu a chuť. 4.2.3 GLAUKOM (ZELENÝ ZÁKAL) Zelený zákal je onemocnění oka, při kterém se zvyšuje množství nitrooční tekutiny. Následkem toho dochází ke poškození očního nervu, což může vést až ke ztrátě zraku. Kanabinoidy napomáhají tento nitrooční tlak snižovat (GERARD, 2015). Jinak řečeno, THC může snižovat nadměrnou produkci tzv. komorového moku (jež při běžném množství zachovává správný nitrooční tlak) a podporovat jeho odtok z oka (GROTENHERMEN, 2009). Protože kanabinoidy jsou hydro fobní a lipofilitní (tedy nejsou rozpustné vévodě, ale v olejích), aplikovala se původně účinná látka THC v oleji kapáním přímo do oka. Tento způsob však vykazoval vysokou dráždivost oka. Nejúčinnějším způsobem aplikace je proto distribuce kanabinoidů prostřednictvím krevního oběhu - vhodné je kouření, perorální aplikace nebo intravenózni. Konopí, na rozdíl od některých léků na zmírnění projevů onemocnění glaukomu, nezatěžují ledviny ani játra (DUPAL, 2010). 4.2.4 EPILEPSIE Epilepsie je záchvatovité neurologické mozkové onemocnění, přičemž záchvaty (které jsou důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk) se mohou projevovat různým způsobem a různou intenzitou (ARMENTANO, 2015). Mnoha studiemi na zvířatech byl prokázán antikonvulzivní efekt kanabinoidů. Také u lidí mohou při nízkém poškození mozku působit silně proti křečím. Všeobecně jsou dobře tolerovány a na rozdíl od antiepileptik nemají výrazné vedlejší účinky (BURNETT, 2014). Průzkumy ukázali, že CBD pomáhá zvládat příznaky autoimunních, neurodegenerativních onemocnění, ale také záchvatů při epilepsii. Extrakt z rostliny s převahou CBD a minimem THC není psychoaktivní a je tak vhodný i pro léčbu u dětí 24 a mladistvých. Dokáže snížit počet záchvatů až o 80 % a snížit množství užívaných léků (KANABINOIDY, 2019). 4.2.5 ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Roztroušená skleróza je autoimunitní choroba, při níž dochází k demyelinizaci obalů chránících nervy v mozku a míše. Vlivem toho dochází k motorickým a senzorickým dysfunkcím, celkové slabosti, zhoršení zraku. Pacienti bývají často emocionálně labilní a trpí depresemi (NETTINA, 2014). Konopí dokáže pacientům s roztroušenou sklerózou ulevit od křečí a bolestí, od brnění v končetinách, uvolňuje svalové napětí, zlepšuje schopnost koordinace pohybů a pomáhá i proti depresím. Celkově pomáhá nejen zvládat příznaky choroby, ale také zpomalovat neurodegenerativní procesy, které vedou ke konečné invaliditě jedince. K léčbě bývá v souvislosti s touto nemocí využíváno konopí také pro své protizánětlivé účinky (ARMENTANO, 2015). 4.2.6 PARKINSONOVA CHOROBA, NEURODEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ Neurodegenerativní onemocnění jsou taková, při nichž je napadena centrální nervová soustava. Dochází k degeneraci a úhynu buněk (příčinou je poškození tzv. bazálních ganglií mozku a nedostatek dopaminu), což má za následek problémy spojené s pohybovým aparátem a s duševním stavem (objevuje se např. demence apod.). Tato onemocnění jsou neléčitelná a postupně dochází ke zhoršování pacientova zdravotního stavu. Mezi tato onemocnění patří např. Alzheimerova a Huntingtonova choroba, nebo Parkinsonova choroba (ARMENTANO, 2015). Kanabinoidy mají v případě Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby za úkol u pacientů snižovat příznaky spojené s horší pohyblivostí, třesem a nestabilitou, bolestivými stavy. Pomáhají také zlepšovat spánek. U Alzheimerovy choroby může konopí zpomalovat progres onemocnění, neboť THC blokuje v mozku enzym tvořící tzv. amyloidní plaky (ty jsou zodpovědné za zabíjení mozkových buněk pacientů), čímž jejich tvorbu zpomaluje, tedy předchází poškozování nervových a mozkových buněk (GROTENHERMEN, 2009). 25 Při léčebném použití na tato onemocnění se kanabinoidy aplikují nejčastěji formou léčivých přípravků vyrobených z konopného semínka nebo konopného oleje. Ten totiž obsahuje více než 80 % polynenasycených mastných kyselin, jejichž nedostatek je v membránových buňkách centrální nervové soustavy spojen s výskytem a projevy Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. 4.2.7 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ Při rakovině dochází k nadměrnému a nekontrolovatelnému množení buněk v těle. Vlivem toho se u onkologických pacientů rakovina postupně zhoršuje a šíří. Kanabinoidy mohou významně snižovat hodnotu rakovinných buněk v lidském těle a zpomalovat jejich další šíření. U některých druhů rakoviny, jako např. gliomů neboli mozkových nádorů, neexistují dostatečně účinné léky, nicméně řada výzkumů prokázala pozitivní účinky kanabinoidů v případech, kdy byl nádor citlivý na protinádorové účinky kanabinoidů (ONDŘEJ, BRYNDOVÁ, 2012). Rakovina jako taková je spojena s mnoha typy bolestí, které mohou být způsobeny prorůstáním nádoru do svalů a kůže, kostními metastázemi nebo jinými obtížemi s ohledem nato, kde se nádor v těle nachází, např. bolest spojená s nádorovým postižením slinivky, střev, močového měchýře, plic nebo jater apod. (VLČEK, VYTŘÍSALOVÁ a kol., 2014). Ve všech těchto případech může být konopí pro své analgetické účinky pro onkologické pacienty účinnou pomocí a (alespoň dočasným) vysvobozením od boleti. Konopí pomáhá také při samotné léčbě nádorových onemocnění - tedy při chemoterapii, při níž pacienti trpí mimo bolestí také nevolnostmi, nechutenstvím, zvracením a dalšími s tím souvisejícími zdravotními komplikacemi (SVIHOVEC a kol., 2018). Konopí proto také v tomto případě pomáhá snižovat bolesti a nevolnosti, povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá bojovat s úzkostí nebo depresemi, které léčbu nádorových onemocnění často doprovázejí. 4.2.8 ASTMA Astma je plicní onemocnění zapříčiněné různorodými faktory, které stahují a zužují průdušky (bronchioly) a způsobují dusnost a kašel, případně jiné zdravotní obtíže (VLČEK, VYTŘÍSALOVÁ a kol, 2014). Mezi příčiny astmatu lze řadit alergeny, 26 studený vzduch, znečistené nebo infekční ovzduší, fyzickou námahu i stres. Konopí v tomto případě pomáhá zabránit spasmu bronchiolů a pozitivně působí i díky svým přirozeným protizánětlivým a protialergickým účinkům. Konopí obecně může přispívat ke zlepšení zdravotního stavu plic - nejen, že podle některých studií bylo prokázáno, že marihuana nenarušuje funkci plic, ale také může zvyšovat jejich objem. Toho lze využít nejen při léčbě astmatu, ale také při eliminaci karcinogenních účinků tabáku na plíce kuřáků. Důležitý je v tomto ohledu ovšem způsob aplikace (GROTENHERMEN, 2009). Konopí by v tomto případě nemělo být kouřeno (kvůli možnému poškození sliznic), ale inhalováno nebo podáváno orálně formou výluhu nebo ve sladkém pečivu. Při kašli může být účinný také sirup z konopné pryskyřice. 4.2.9 DEPRESE A ÚZKOSTI, POSTTRAUMATICKÝ SYNDROM Neurotická deprese a úzkost patří k jedněm z nejvíce běžných psychiatrických onemocnění. Člověk je kvůli nim omezen v běžných činnostech (ať už kvůli pocitům strachu nebo beznaděje), má problémy se spánkem, nedokáže se soustředit a vykazuje příznaky chronické únavy. Deprese také často doprovází jiná závažná (nevyléčitelná) onemocnění, jako např. rakovinu, roztroušenou sklerózu apod. Posttraumatická stresová porucha (neboli PTSD) je psychická reakce organismu na prožití nějaké traumatizující nebo stresové situace. Konopí může v tomto případě pomocí synergických mechanismů utlumit intenzitu či emocionální dopad traumatických vzpomínek a umožnit tak lidem trpícím PTSD, aby lépe odpočívali a spali a pociťovali menší úzkost spojenou se stresujícími vzpomínkami (ARMENTANO, 2015, s. 20). Při léčbě depresí nebo jiných psychických poruch (jako například úzkost) se využívá přirozených psychotropních účinků marihuany, která může v menších dávkách zlepšovat náladu, navozovat pocity euforie, uklidňovat nebo působit jako sedatívum. Lidé trpící depresemi také často ztrácejí chuť k jídlu nebo trpí nechutenstvím. Konopí je pro ně ideální i v tomto ohledu (ARMENTANO, 2015). 27 4.2.10 ONEMOCNĚNÍ GIT Při užívání kanabisu dochází ke stimulaci CB receptoru spojených schuti k jídlu. Stimulací receptoru dochází k růstu pocitu hladu a zvýšení apetitu s následným nárůstem hmotnosti. Tohoto efektu, spolu s antiemetickým účinkem, je možné využít zejména u pacientů s HIV nebo anorexií. CBD také odstraňuje bolest, tlumí zánět a reguluje hypermobilitu. Studie ukázaly prospěšnost léčby pacientů s dráždivým tračníkem nebo Crohnovou chorobou (HAJER, 2019). 4.2.11 DALŠÍ ONEMOCNĚNÍ Kromě výše zmíněných a blíže specifikovaných chorob, se konopí pro své všestranné účinky využívá např. při léčbě nebo pro zmírnění příznaků: HIV, cukrovky, obezity, lupénky nebo chronického svědění, abstinenčního syndromu (u závislostí na opiátech, alkoholu apod.), hypertenze, ADHD, inkontinence, dystonie, onemocnění trávicího ústrojí, osteoporózy, revmatoidní artritídy, Tourettova syndromu, žloutenky typu C apod. (ARMENTANO, 2015), (FIŠAR a kol., 2009). 28 5 ZÁVISLOST A DALŠÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY KONOPÍ Dlouhodobé užívání jakékoliv medikace je vždy spojeno s různými riziky. Platí to samozřejmě i v případě užívání konopí, nicméně podle mnoha studií, výzkumů i praxe, je konopí jednou z těch léčivých látek, které vykazují více léčivých účinků než nežádoucích (GROTENHERMEN, 2009). Jak dále tento autor dodává léčba konopím by při správném a regulovaném dávkování neměla nijak výrazně narušovat fyziologické funkce nebo poškozovat vnitřní orgány. Pokud ano, jedná se ve většině případů například o alergii na THC (nebo jiný kanabinoid). Co se vedlejších účinků konopí týče, mezi tzv. akutní vedlejší účinky můžeme řadit poruchy pozornosti, krátkodobé paměti i psychomotorických funkcí při intoxikaci, zvýšenou intenzitu smyslových vjemů, zvýšení pocitu neklidu, dále zvýšené riziko způsobení dopravní nehody při řízení pod vlivem konopí nebo zvýšené riziko psychotických symptomů útěch osob, kteří jsou k tomu v důsledku výskytu psychóz v osobní či rodinné anamnéze více náchylnější (ENGELANDER a kol., 2010). Tělesně se akutní účinky projevují zejména na kardiovaskulárním systému (snížením krevního tlaku), nicméně jak upozorňuje Grotenhermen, (2009), u terapeutického dávkování konopí lze tělesné akutní účinky pozorovat opravdu jen ojediněle. Mezi chronické (dlouhodobé) nežádoucí účinky užívání konopí lze řadit chronickou bronchitídu (u inhalační aplikace kouřením), mírné poruchy pozornosti a paměti, rozvoj schizofrenie - pokud je k tomuto onemocnění pacient v důsledku osobní či rodinné anamnézy více náchylný a také syndrom závislosti (ENGELANDER a kol., 2010). Závislost na konopí je, stejně jako jiné závislosti, vysoce subjektivní záležitostí každého uživatele. Někdo s ní dokáže i po dlouhodobějším užívání ihned přestat, jiný si získá větší závislost. Někdo má potřebu dávky nestále zvyšovat, jinému stačí stále stejné množství. Samozřejmě u nemocných pacientů je situace o to horší, že konopí má kromě příznivých účinků na psychický stav také významné pozitivní účinky na projevy daného onemocnění a může být proto obtížnější se jej vzdát. Ukazuje se, že stejně jako u jiných psychotropních drog je riziko rozvoje závislosti největší u osob, které konopí užívají denně. Uvádí se, že přibližně polovina osob užívajících konopí každodenně si na této látce vypěstuje závislost (ENGELANDER a kol., 2010, s. 16). 29 Závislost na konopí spadá pod tzv. duševní poruchy a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů (kategorie F12.2) v rámci 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Zde je závislost definována jako: Soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických stavů, který se vyvíjí po opakovaném užití substance a který typicky zahrnuje silné přání užít drogu, porušené ovládání při jejím užívání, přetrvávající užívání této drogy i přes škodlivé následky, priorita v užívání drogy před ostatními aktivitami a závazky, zvýšená tolerance pro drogu a někdy somatický odvykací stav (ÚZIS, 2018). Vzhledem k tomu, že je marihuana řazena mezi tzv. lehčí drogy, vzniká u jejích uživatelů především psychická závislost než fyzická. Fyzická závislost se projevuje u uživatelů tvrdých drog (heroin, pervitin apod.) - po vysazení tvrdé drogy se abstinenční příznaky projevují formou nevolnosti, bolestivých stavů, křečemi a mohou skončit až smrtí takového jedince. Naproti tomu psychická závislost se všeobecně upíná k potřebě znovuprožívání radostných, uklidňujících, tlumících nebo euforických pocitů, jaké užívání konopí může nabízet. V případě léčebného použití pak mezi další potřeby vedoucí k pravidelnému užívání konopí můžeme řadit zlepšení duševní i pohybové kondice, útlum boleti, nevolností apod. Podle Grotenhermena (2009) je možnost vzniku fyzické závislosti na konopí velice nízká. 30 6 ČESKA LEGISLATIVA VZTAHUJÍCÍ SE KE KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ POUŽITÍ Konopí jako rostlina patří v českém právním systému mezi návykové a omamné látky, které se vyznačují tím, že mají psychotropní účinky a uživatelům navozují potřebu opakovaného užívání, což může mít negativní i nevratný vliv na jejich zdraví. Na obecné rovině je přechovávání, pěstování, distribuce a užívání konopí s obsahem THC větším než 0,3 % považováno za trestný čin, který legislativně vymezuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb. S nabytím účinnosti této nové verze trestního zákoníku v roce 2010 vešly v platnost také některé úpravy, které se týkají konopí1. Například relativně nižší trestní sazba (oproti předchozí verzi trestního zákoníku) je stanovena pro uživatele omamných psychotropních látek kategorie „konopné drogy", kteří konopí přechovávají pro vlastní potřebu v množství větším než malém2. Pachateli tak hrozí trest odnětí svobody až na 1 rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (ČESKO, 2009). Běžně je možné pěstovat konopí, které má obsah THC nižší než 0,3 % - v takovém případě se jedná o tzv. technické konopí. To je možné podle § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, produkovat k technickým, průmyslovým nebo zahradnickým účelům na ploše do 100 m2. Pěstování, skladování, užívání a distribuce konopí s obsahem THC vyšším než 0,3 % je v ČR nelegální, výjimku tvoří konopí pro léčebné účely. Předepisování a užívání konopí pro terapeutické účinky je tedy v České republice možné, ale podléhá dohledu Státního úřadu pro kontrolu léčiv a mnoha dalším podmínkám a povinnostem, jež jsou specifikovány v některých klíčových legislativních zdrojích. Níže je uveden seznam některých nejdůležitějších legislativních předpisů podle Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL, 2019), které se vztahují k činnosti pěstování konopí pro léčebné použití, jeho předepisování, výdeje a evidence: 1 v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. je konopí vymezeno v § 283 (obchodování); § 284 (držení); § 285 (pěstování). 2 Pojmem „malé množství drog" se podle limitů stanovených Nejvyšším soudem (ze dne 13. března 2014) myslí maximálně 10 gramů sušeného konopí nebo 5 gramů hašiše. Přechovávání konopí do 10 g pro vlastní potřebu nebo pěstování do 5 rostlin konopí pro vlastní potřebuje posuzováno jako přestupek. Cokoliv překračuje tato uvedená množství - pro vlastní potřebu, je posuzováno jako trestný čin. 31 ■ Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů3; ■ Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů; ■ Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, věznění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o léčebném konopí"); ■ Vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků; ■ Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, věznění pozdějších předpisů; ■ Vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů; ■ Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, věznění pozdějších předpisů. V roce 2013 v České republice vstoupila v platnost klíčová novela zákona o užívání návykových látek (včetně konopí), která formou vyhlášky č. 221/2013 Sb. nově upravila podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Tato vyhláška byla v roce 2015 zrušena a nahrazena novou, která je blíže specifikována v následující podkapitole. 6.1 VYHLÁŠKA O LÉČEBNÉM KONOPÍ Vyhláška č. 236/2015 Sb., o léčebném konopí, vymezuje některé základní podmínky a náležitosti pro předpis a výdej i přípravu individuálně připravovaných léčivých přípravků obsahujících konopí: jednomu pacientovi staršímu 18 let lze vydat maximálně 180 g konopí - usušené rostlinné drogy - měsíčně, přičemž konopí si pacient hradí sám. Výdej probíhá výhradně v lékárnách na základě elektronických receptů vystavených lékaři se specializovanou způsobilostí. Pěstovat a dovážet mohou konopí pouze 3 Jak je dále uvedeno v textu, tento zákon byl v roce 2013 nahrazen novým č. 273/2013 Sb., nicméně plné znění zákona o návykových látkách lze nalézt v původním zákoně z roku 1998. 32 licencovaní pěstitelé. Výkup vypěstovaného konopí pro další zpracování a využití v léčebných přípravcích zajišťuje v České republice Státní ústav pro kontrolu léčiv (MZ ČR, 2015). Tato vyhláška také v přílohách uvádí přesnou specifikaci konopí, které je možné považovat za konopí pro léčebné použití ve smyslu tohoto zákona. Specifikuje tak druhy konopí používaného pro lékařské použití (Cannabis indica L. a Cannabis sativa L.) a obsah kanabinoidů THC a CBD. Dále jsou zde uvedena kritéria (parametry, metody a limity) konopí pro léčebné použití z hlediska makroskopického popisu, obsahu cizích příměsí, pesticidů, těžkých kovů, aflatoxinů, jakosti apod.4 Na závěr je také uvedena indikace onemocnění a specializované způsobilosti předepisujících lékařů (MZ ČR, 2015). 6.2 ZÁKON O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH Všeobecné legislativní úpravě se věnuje zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, který byl v roce 2013 nahrazen zákonem č. 273/2013 Sb. v novém znění. Jak je uvedeno v původní verzi tohoto legislativního dokumentu, v první části se zákon č. 167/1998 všeobecně zabývá vymezením podmínek pro manipulaci s návykovými látkami bez povolení k zacházení a s povolením. Bez povolení mohou návykové látky nabývat, pozbývat a skladovat osoby poskytující lékárenskou péči a poskytovatelé zdravotních nebo pobytových sociálních služeb. Léčebné přípravky obsahující návykové látky mohou bez povolení předepisovat pouze lékaři a na základě jejich předpisu jej mohou připravovat a vydávat pouze lékárníci v lékárnách.5 Zákon také upravuje podmínky získání licence pro pěstování konopí pro léčebné účely, dále jeho sklízení, skladování, přepravu apod. (ČESKO, 1998). Cena vypěstovaného konopí pro léčebné použití není legislativně nijak stanovena ani regulována. Samozřejmě je možné předpokládat, že vyšší ceny za legálně prodávané konopí v lékárnách i regulace maximálního možného množství vydaného za měsíc (které mnohým pacientům nemusí stačit) představují pro některé pacienty překážku, kterou řeší vlastním (nelegálním) pěstováním konopných rostlin nebo sháněním si konopí z „vlastních zdrojů". 4 viz příloha A 5 viz příloha B 33 7 PĚSTOVÁNÍ KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ POUŽITÍ V ČR Pěstovat konopí pro léčebné použití je v ČR možné pouze pod dozorem Státního úřadu pro kontrolu léčiv. U takového konopí hovoříme o tzv. „šarži", což označuje jednu sklizeň jednoho druhu konopí pro léčebné použití, vypěstovaného v místě se shodnými podmínkami a sklizeného v jeden čas (SAKL, 2016). Legislativní úprava pěstování je vymezena zejména v předpisech, které byly blíže představeny v předchozích podkapitolách; tedy zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a okrajově i ve vyhlášce č. 236/2015 Sb., o léčebném konopí. Zmíněný zákon o návykových látkách povoluje pěstování konopí pro léčebné použití jen takovým právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, kterým byla k této činnosti udělena licence Státním ústavem pro kontrolu léčiv (na základě výběrového řízení, licence má platnost 5 let). Držitel této licence může pěstování konopí pro léčebné použití zahájit, pouze pokud má od Ministerstva zdravotnictví ČR uděleno povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky. Podle § 24a odst. 3 zákona o návykových látkách je osoba, které byla udělena licence k pěstování konopí pro léčebné použití, povinna zejména: a) „ zajistit pěstování a zpracování v krytých prostorách vhodných pro tento účel; b) zabezpečit prostory, kde se pěstování, sklizeň a zpracování uskutečňují, před zneužitím; c) zajistit, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním byla zaprotokolovaná; d) kdykoliv umožnit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv bez předchozího ohlášení provést kontrolu všech prostor, které pro pěstování a zpracování využívá, a zpřístupnit mu protokoly o činnosti a další příslušnou dokumentaci" (ČESKO, 1998, § 24a). Vypěstované konopí poté příslušný licencovaný pěstitel protokolárně předává (včetně veškeré požadované dokumentace jako např. osvědčení o jakosti konopí v souladu s laboratorním nařízením SUKL) výhradně do rukou Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Jak je dále uvedeno v § 24b odst. 1 zákona o návykových látkách, 34 Státní ústav pro kontrolu léčiv musí sklizené konopí od licencovaného pěstitele vykoupit nejpozději 4 měsíce po jeho sklizni. 7.1 PRAVIDLA SPRÁVNÉ PĚSTITELSKÉ PRAXE V souvislosti s legislativou vztahující se ke konopí pro léčebné použití je nutné také při jeho pěstování dodržovat tzv. pravidla správné pěstitelské praxe. Ta upravují nejen způsobilost k pěstování konopí pro lékařské použití, ale také nároky na jeho kvalitu, také regulují obsah kanabinoidů apod. U konopí, jakožto rostlinného přípravku, má produkce a zpracování přímý vliv na kvalitu léčivé látky. Jakost výchozích materiálů a surovin potřebných pro pěstování musí být zajištěna tzv. systémem zabezpečení jakosti při pěstování, sklizni a základním zpracování. Systém se dotýká nejen zabezpečení jakosti jako takové, ale také zaměstnanců a jejich školení, budov a prostor, dokumentace, materiálu k množení rostlin, pěstování, sklizně, základního zpracování, balení, uchovávání a přepravy (SAKL, 2016). Konopí pro léčebné účely je nutné pěstovat za standardních podmínek, které zajistí, že obsah složek stanovených vyhláškou č. 236/2015 Sb., bude neměnný. Tato kritéria pro konopí pro léčebné použití jsou uvedena v příloze této práce. ■ Konopí pro léčebné použití musí být pěstováno v substrátu nezatíženém kontaminací, např. těžkými kovy, zbytky pesticidů nebo jiných chemických látek Voda k zavlažování nesmí být kontaminovaná kaly, těžkými kovy a toxickými látkami; ■ Použití pesticidů musí být omezeno v největší možné míře; ■ Standardizace podmínek během pěstování musí zahrnout následující parametry: kultivar výchozí rostliny (druh, poddruh, odrůda, chemotyp), kultivační substrát, délka cyklů nepřerušovaného osvětlení, intenzita světla, vlhkost vzduchu, teplota, zavlažování, stáří rostliny v době sklizně a další (SAKL, 2016, s. 7). Produkce konopí v ČR tak podléhá mnohým legislativním předpisům, podmínkám a přísnému dozoru státních institucí, což klade vysoké vstupní i provozní nároky na potenciální pěstitele. Jak dokládají informace poskytnuté Státním ústavem pro kontrolu léčiv, v minulosti (v roce 2016 a 2017) se nepodařilo zajistit stabilního 35 českého pěstitele konopí, a to z důvodu nezajištění dostatečně kvalitního produktu a nedodržení závazků ze strany pěstitelů (SUKL, 2017). Nyní je v České republice jeden licencovaný pěstitel konopí pro léčebné účely, zbytek konopí je k nám zatím ještě stále distribuován ze zahraničí. 36 8 PRŮZKUM Praktickou část práce zahrnuje kvantitativní průzkum za pomoci dotazníkového šetření. Průzkum byl realizován mezi obyvateli Sumperského regionu. 8.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM, TÉMA A CÍLE V teoretické části bylo mj. představeno využívání léčebného konopí pro léčbu různých onemocnění a možnosti jeho získávání, a byla zde uvedena také česká legislativa vztahující se ke konopí. V rámci výzkumu bude ověřováno, jaké má o těchto aspektech informace a povědomí laická veřejnost ve vybraném regionu, a jaké má s užíváním konopí zkušenosti. Průzkumný problém: Problematika informovanosti a vědomosti obyvatel Šumperka o konopí a jeho využití v medicíně. Téma: Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Sumpersku Cíle průzkumu: ■ Cíl 1: Zjistit podíl laické veřejnosti na Sumpersku, která má zkušenosti s užíváním konopí a vyhodnotit, kolik z nich konopí užívá rekreačně, a kolik pravidelně; ■ Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem respondenti nejčastěji konopí získávají (pokud jej užívají); ■ Cíl 3: Zjistit, zda u respondentů, kteří používají produkty z konopí, došlo ke zlepšení jejich zdravotních obtíží; ■ Cíl 4: Ověřit, zda se pohled na otázku legalizace konopí v ČR liší podle věku respondentů; ■ Cíl 5: Ověřit, zda se zkušenost s užíváním konopí liší podle vzdělání respondentů. 37 8.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Na základě výše uvedených cílů průzkumu byly formulovány výzkumné otázky: ■ Průzkumná otázka č. 1: Jaké je procentuální zastoupení oslovených lidí na Sumpersku, kteří mají zkušenost s užíváním konopí? Kolik z nich ho užívá rekreačně a kolik pravidelně? ■ Průzkumná otázka č. 2: Jaké jsou nejčastější způsoby, jak respondenti konopí získávají? ■ Průzkumná otázka č. 3: Došlo útěch, kteří používají produkty z konopí (ojediněle i pravidelně) ke zlepšení jejich zdravotních obtíží? ■ Průzkumná otázka č. 4: Má věk respondenta vliv na jeho souhlas s legalizací konopí? ■ Průzkumná otázka č. 4.1: Existuje statisticky významný vztah mezi věkem respondenta a jeho souhlasem s legalizací? ■ Průzkumná otázka č. 5: Má vzdělání respondenta vliv na jeho zkušenosti s užíváním konopí? 8.3 METODIKA PRŮZKUMU Pro splnění stanovených cílů a zodpovězení průzkumných otázek byl využit kvantitativní průzkum, konkrétně metoda dotazníku. Kvantitativní průzkum umožní posbírat větší množství dat, a získané výsledky tak zobecnit na celou zkoumanou populaci, tedy obyvatele Sumperska. Dotazník byl formulován podle položených průzkumných otázek. Obsahoval celkem 14 otázek, z nichž první 3 zkoumaly demografické údaje o respondentech (pohlaví, věk a dosažené vzdělání). U některých otázek bylo možné zvolit pouze jednu odpověď (1-3, 5, 6, 8, 10-12, 14) a jiné nabízely možnost označit zároveň více odpovědí (4, 7, 9). Posbíraná data byla zanesena do tabulky programu MS Office Excel, odkud s nimi bylo možné dále statisticky pracovat a provádět potřebné výpočty a grafická znázornění výsledků. 38 Analyzovaná data byla následně interpretována v kontextu zkoumané problematiky, aby mohlo dojít k zodpovězení stanovených průzkumných otázek. Pro zkoumání závislosti byl použit chí kvadrát test. 8.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR Průzkum probíhal mezi obyvateli Sumperska v období prosinec 2018- leden 2019. Pro výběr respondentů byly stanoveny některé znaky, které museli splňovat, konkrétně se kromě bydliště jednalo o věk, protože dotazník byl určen pouze osobám starším 18 let. Respondenti byli oslovování náhodně a po ověření, zda splňují požadovanou podmínku (věk a bydliště na Sumpersku), s nimi byl anonymně vyplněn dotazník v tištěné podobě. Celkem bylo rozdáno 90 dotazníků a vyplněno bylo 84. Návratnost dotazníku tedy byla 93 %, což lze považovat za relevantní hodnotu. Průzkumný soubor tedy tvořilo 84 respondentů. Mezi respondenty byli muži i ženy různého věku a různého dosaženého stupně vzdělání. Při oslovení byl respondentům krátce představen cíl a účel dotazníkového průzkumu. Vzhledem k tomu, že dotazník zjišťoval některé citlivé údaje nebo informace související s užíváním konopí jakožto lehké nelegální drogy, byli oslovení respondenti také informováni o naprosté anonymitě průzkumu. 39 8.5 PREZENTACE ZÍSKANÝCH UDAJU Otázka č. 1. Pohlaví Graf 1 Pohlaví respondentů ■ žena ■ muž Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 3 Pohlaví respondentů žena muž celkem absolutní četnost 44 40 84 relativní četnost 52 % 48 % 100% Zdroj: Autor, 2019 V průzkumném souboru bylo 52 % žen (počet 44) a 48 % mužů (počet 40). Z toho vyplývá, že zastoupení obou pohlaví bylo v průzkumném souboru poměrně vyrovnané. 40 Otázka č. 2. Věk Graf 2 Věk respondentů 118-25 let 126-35 let 136-45 let 146-55 let 156-65 let Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 4 Věk respondentů 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66 let a více celkem absolutní četnost 9 15 24 16 10 8 106 relativní četnost 11 % 18 % 29 % 20% 12 % 10% 100% Zdroj: Autor, 2019 Nejvíce byli v průzkumném souboru 84 dotázaných zastoupeni respondenti spadající do věkové skupiny 36-45 let (počet 24, 29 %). Ve věku 18-25 let bylo 11 % (9) ; 26-35 let bylo 18 % (15); 46-55 let bylo 20 % (16); ve věku 56-65 let bylo 12 % (10) respondentů a 66 let a více bylo 10 % (8) oslovených. 41 Otázka č. 3. Dosažené vzdělání Graf 3 Dosažený stupeň vzdělání respondentů Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 5 Dosažený stupeň vzdělání respondentů základní SŠ VŠ celkem absolutní četnost 6 55 23 84 relativní četnost 7 % 66 % 27 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Co se vzdělání týče, největší zastoupení měli v průzkumném souboru respondenti se středoškolským vzděláním (66 %, počet 55). Vysokoškolské vzdělání má 27 % oslovených (23) a základní 7 % (6). 42 Otázka č. 4. Máte nějaké zdravotní problémy? Graf 4 Zdravotní problémy respondentů Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 6 Zdravotní problémy respondentů žádné srdce, cévy pohyb, aparátu kožní choroby onkologické psychické potíže jiné celkem absolutní četnost 24 31 19 9 4 8 17 112 relativní četnost 21 % 28 % 17 % 8 % 4 % 7 % 15 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Na čtvrtou otázku, zda mají respondenti nějaké zdravotní problémy mohli dotázaní uvést více odpovědí. Z celkového počtu 112 odpovědí, které v součtu všichni respondenti na tuto otázku uvedli, 21% z nich uvedlo, že nemají žádné zdravotní problémy. Co se zbylých respondentů týče, jako nej častější byly uvedeny zdravotní obtíže spojené se srdcem a cévami (28 %), s pohybovým aparátem (17 %) nebo jiné problémy, které však nikdo dále nespecifikoval. Mezi nejméně zmiňované zdravotní problémy patřily onkologické problémy nebo kožní choroby. 43 Otázka č. 5. Setkali jste se někdy s produkty z konopí? Graf 5 Znalost konopných produktů na základě vlastních zkušeností respondentů ■ ano, bez zkušenosti ■ ano, zkušenost ■ ano, pravidelně ■ ne, neznám Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 7 Znalost konopných produktů na základě vlastních zkušeností respondentů ano, bez zkušenosti ano, zkušenost ano, pravidelně ne, neznám celkem absolutní četnost 13 35 34 2 84 relativní četnost 16 % 42 % 40 % 2 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Pátá otázka v dotazníku zjišťovala, zda se již respondenti někdy setkali s konopnými produkty. Z celkového počtu 84 respondentů 16% oslovených uvedlo, že se sice s konopnými produkty setkali, ale neměli s jejich užitím vlastní zkušenost. Respondenti ve 2 % uvedli, že se s konopnými produkty nikdy nesetkali a neznají je. 82 % respondentů uvedlo, že se již s konopnými produkty setkali. Z toho 40% oslovených uvedlo, že konopné produkty užívají pravidelně. V celkovém pohledu lze říci, že převážná většina respondentů se již s konopnými produkty setkala, přičemž mnozí z nich mají i vlastní zkušenosti s užíváním. 44 Otázka č. 6. Užívali jste někdy konopí? Graf 6 Vlastní zkušenost respondentů s užíváním konopí ■ ano, rekreačně ■ ano, léčebné ■ nikdy Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 8 Vlastní zkušenost respondentů s užíváním konopí ano, rekreačně ano, léčebné účely nikdy celkem absolutní četnost 53 19 12 84 relativní četnost 63 % 23 % 14 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Šestá otázka v dotazníku zjišťovala, do jaké míry mají respondenti vlastní zkušenosti s užíváním konopí. Celkem 86 % z 84 dotázaných uvedlo, že mají zkušenost s konopím. Z toho 63 % potvrdilo rekreační užívání nebo užívání v podobě běžně dostupných produktů a 23 % uvedlo, že konopí užívá pro léčebné účely. 14 % respondentů nikdy konopí neužilo. Lze tedy říci, že převážná většina dotázaných má nějakou zkušenost s konopím, konkrétně jich bylo 72. Tito respondenti se také dále vyjadřovali k tomu, jakým způsobem získávají konopí, zda jim konopí pomohlo s jejich zdravotními problémy (pokud je toto účel jejich užívání), a v jaké podobě užívají konopí. Výsledky těchto otázek jsou přestaveny v následujících třech grafech a tabulkách. 45 Otázka č. 7. Jakým způsobem konopí získáváte? Graf 7 Způsob získávání konopí u respondentů, kteří jej užívají ■ vlastní pěstování ■ známí, příbuzní ■ nákup volně dostupných ■ předpis od lékaře ■ nákup přes internet Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 9 Způsob získávání konopí u respondentů, kteří jej užívají vlastní pěstování známí, příbuzní nákup volně dostupných předpis od lékaře nákup přes internet celkem absolutní četnost 8 38 41 0 7 94 relativní četnost 9 % 40 % 44 % 0% 7 % 100% Zdroj: Autor, 2019 V rámci sedmé otázky bylo zjišťováno, jakým způsobem získávají konopí ti respondenti, kteří jej užívají. Z průzkumného souboru na tuto otázku odpovědělo 72 oslovených. Vzhledem k tomu, že respondenti mohli zvolit zároveň více odpovědí, je součet všech odpovědí na tuto otázku 94. Z tohoto počtu získává 44 % konopí nákupem volně dostupných produktů, 40 % od příbuzných nebo známých, 9 % si konopí pěstuje samo a 7 % jej nakupuje přes internet. Nikdo z dotázaných nezískává konopí na předpis od lékaře. 46 Otázka č. 8. Došlo při užívání konopí ke zlepšení Vašich potíží? Graf 8 Zlepšení zdravotních potíží respondentů při užívání konopí ■ ano, zásadně ■ ano, mírně ■ žádný účinek ■ ne, zhoršení ■ bez potíží Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 10 Zlepšení zdravotních potíží respondentů při užívání konopí ano, zásadně ano, mírně žádný účinek ne, zhoršení bez potíží celkem absolutní četnost 22 11 4 2 33 72 relativní četnost 31 % 15 % 5 % 3 % 46 % 100% Zdroj: Autor, 2019 U 72 respondentů, kteří potvrdili užívání konopí, jich v rámci osmé otázky v dotazníku 46 % uvedlo, že konopí neužívají pro léčbu zdravotních potíží. Z ostatních 31 % potvrdilo, že jim konopí zásadně pomohlo zdravotní potíže zlepšit, 15 % uvedlo mírné zlepšení, 5 % nezaznamenalo žádný účinek a u 3 % dokonce došlo ke zhoršení zdravotního stavu. 47 Otázka č. 9. V jaké podobě konopí užíváte nebo jste užili? Graf 9 Podoba užívání konopí u respondentů, kteří jej užívají ■ tobolky/kapky/extrakty ■ kouření vaporizace masti ■ čípky ■ přidávání do jídla Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 11 Podoba užívání konopí u respondentů, kteří jej užívají tobolky/ kapky kouření vaporizace masti čípky přidávání do jídla celkem absolutní četnost 7 31 1 49 0 18 106 relativní četnost 7 % 29 % 1 % 46 % 0% 17 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Poslední otázka, která byla směřovaná na 72 respondentů, kteří užívají konopí, zjišťovala, v jaké podobě konopí užívají. Vzhledem k tomu, že respondenti mohli zvolit zároveň více odpovědí, je součet všech odpovědí na tuto otázku 106. Z tohoto počtu bylo nejčastěji uvedeno používání ve formě masti (46 %). 29 % konopí kouří, 17 % jej přidává do jídla a konzumuje, 7% pro jeho užívání využívá tobolky, kapky nebo extrakty a pouze jeden dotázaný využívá aplikace vaporizací. Nikdo z respondentů neaplikuje konopí formou čípků. 48 Otázka č. 10. Předepisuje Váš lékař léčebné konopí? Graf 10 Předpis konopí lékařem respondenta ■ Ano ■ Ne Zdroj: Autor, 2019 Desátá otázka v dotazníku měla za úkol zjistit, zda mají respondenti povědomí o tom, zda jejich lékař předepisuje léčebné konopí. Všech 84 dotázaných uvedlo, že ne, nicméně tuto odpověď lze interpretovat také tak, že respondenti nevěděli. V souvislosti s tím také nebyla nikým specifikována specializace případného lékaře, který by konopí předepisoval. Z tohoto důvodu bude tato otázka pouze graficky zpracována, neboť výsledky nenabízí žádné vzájemné porovnání odpovědí. 49 Otázka č. 11. Uvítali byste větší informovanost ohledně léčebného konopí? Graf 11 Potřeba informovanosti ohledně léčebného konopí pohledem respondentů ano ne ■ nezájem Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 12 Potřeba informovanosti ohledně léčebného konopí pohledem respondentů ano ne nezájem celkem absolutní četnost 82 0 2 84 relativní četnost 98 % 0% 2 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Jedenáctá otázka v dotazníku zjišťovala, zda by respondenti uvítali větší informovanost ohledně léčebného konopí. 98 % ze všech 84 dotázaných uvedlo, že ano. Zbývající 2 % uvedla, že o tyto informace nemají zájem. 50 Otázka č. 12. Znáte legislativu ohledně užívání konopí v ČR? Graf 12 Znalost legislativy vztahující se ke konopí ■ ano ■ ne ■ nezájem Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 13 Znalost legislativy vztahující se ke konopí ano ne nezájem celkem absolutní četnost 9 72 3 84 relativní četnost 11 % 86 % 3 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Dvanáctá otázka se zabývala znalostí legislativy ohledně užívání konopí v ČR. Ve 3 % dotázaní uvedli, že tato problematika je vůbec nezajímá a 86 % z 84 respondentů přiznalo, že legislativu vztahující se ke konopí neznají. Pouze 11% z průzkumného souboru uvedlo, že legislativu znají. Když však byli v rámci Otázky č. 13. Jestliže ano, napište, jaký zákon nebo jaká vyhláška se vztahují k užívání konopí v České republice v dotazníku požádáni o jmenování některého konkrétního zákona nebo vyhlášky, které se v ČR k užívání konopí vztahují, nikdo z nich odpověď neuvedl. 51 Otázka č. 14. Souhlasil/a byste s úplnou legalizací konopí pro vlastní potřebu? Graf 13 Souhlas respondentů s legalizací konopí ■ rozhodně ano ■ spíše ano ■ spíše ne ■ rozhodně ne Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 14 Souhlas respondentů s legalizací konopí rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne celkem absolutní četnost 26 32 16 10 84 relativní četnost 31 % 38 % 19 % 12 % 100% Zdroj: Autor, 2019 Poslední čtrnáctá otázka zjišťovala, zda by dotázaní souhlasili s úplnou legalizací konopí, na základě čehož by ho mohli legálně užívat pro vlastní potřebu. Z počtu 84 respondentů jich 31 % uvedlo, že by s legalizací rozhodně souhlasilo a o něco více, 38%, že by spíše souhlasili. 19% spíše nesouhlasí a 12 % s legalizací rozhodně nesouhlasí. V celkovém pohledu tak lze říci, že většina oslovených (celkem 69 %) vyjádřila s legalizací souhlas. 8.5.1 POROVNÁNÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ POUŽÍVÁNÍ PRODUKTŮ Z KONOPÍ A ZLEPŠENÍ ZDRAVOTNÍCH OBTÍŽÍ V grafu níže jsou zaznamenány absolutní četnosti ohledně toho, jakým způsobem se ti, kteří potvrdili znalost konopných produktů (ať už bez vlastní zkušenosti 52 s užíváním, s nějakou zkušeností nebo pravidelným užíváním) či neznalost, vyjadřovali k tomu, zda jim konopné produkty pomohly zlepšit zdravotní obtíže. Graf 14 Porovnání znalosti konopných produktů s účinkem produktů na zdravotní potíže 18 ■ 17 15 12 10 9 ■ 6 i. o j I 111 ľ 2 ľ 1_2_ 0 0 lil 1 pu , ano, bez zkušenosti ano, zkušenost ano, pravidelně ne, nikdy ■ ano, zásadně Baňo, mírně ■ žádný účinek ■ ne, zhoršení ■ užívání i bez potíží ■ neodpověděli Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 15 Porovnání znalosti konopných produktů s účinkem produktů na zdravotní potíže Vliv na zdravotní potíže Znalost konopných produktů ano, bez zkušenosti ano, nějaká zkušenost an( pravic elně ne, neznám Celkem abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % ano, zásadně 1 4,5 9 12 0 0 22 100 ano, mírně 0 0 5 6 0 0 11 100 žádný účinek 1 25 2 1 0 0 4 100 ne, zhoršení 0 0 2 0 0 0 2 100 užívání i bez potíží 1 3 17 51,5 15 45,5 0 0 33 100 neodpověděli 10 0 0 0 0 0 2 100 12 100 Zdroj: Autor, 2019 V tabulce výše jsou pro zodpovězení průzkumné otázky důležité především hodnoty pro zkušenost s konopnými produkty na základě odpovědí „ano, nějaká zkušenost" a „ano, pravidelně" a hodnoty odpovědí ohledně zdravotního stavu, které nějakým způsobem popisují změnu stavu (tedy není důležité sledovat hodnoty pro možnost 53 „konopí užívám, i když nemám žádné potíže"). V tabulce jsou důležité výsledky pro zodpovězení této otázky vyznačeny šedou barvou. Z tabulky výše je patrné, že v obou případech těch dotázaných, kteří mají nějakou „ano" zkušenost s užíváním konopných produktů, bylo nejvíce odpovědí zaznamenáno u odpovědi, že konopné produkty jim zásadně na jejich zdravotní stav pomohly (9 u „ano nějaká zkušenost" a 12 u „ano, pravidelně"). V tomto případě bylo o něco více těch, kteří konopí užívají pravidelně (54,5%) než těch, co mají jen „nějakou zkušenost" (41 %). Obdobně je na tom odpověď, že konopné produkty respondentům pomohly mírně, která byla pro sledovanou kategorii respondentů druhou nej častější (5 u „ano nějaká zkušenost" a 6 u „ano, pravidelně"). O něco větší podíl z nich potom měli ti, kteří konopné produkty užívají pravidelně (54,5 %) než ti co mají jen „nějakou zkušenost" (45,5 %). Lze tedy říci, že u těch, kteří užívají ojediněle i pravidelně konopné produkty došlo ke zlepšení zdravotních obtíží, protože mnohem častěji uváděli, že jim konopí zásadně nebo mírně pomohlo (než nepomohlo nebo dokonce stav zhoršilo). Z toho o něco častěji potvrdili zlepšení ti, kteří konopí užívají pravidelně než ti, co ho jen někdy zkusili. 8.5.2 POROVNÁNÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ VĚKU A SOUHLASU S LEGALIZACÍ KONOPÍ V ČR V grafu níže jsou zaznamenány absolutní četnosti ohledně toho, jakým způsobem se respondenti různého věku vyjadřovali k tomu, zda souhlasí s legalizací konopí v ČR. 54 Graf 15 Porovnaní věku a souhlasu s legalizací konopí ís 16 1+ 12 10 5 6 —S- 17 5 5 Ii ll.l I lil l.l i 1H-25 fet 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66 let a více ■ rozhodně ano ■ spíše ano ■ spíše ne ■ rozhodně ne Zdroj: Autor, 2019 Tabulka 16 Porovnání věku a souhlasu s legalizací konopí Věk Souhlas s legalizací konopí v CR rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Celkem abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 18-25 let 5 55,5 4 44,5 0 0 0 0 9 100 26-35 let 8 47 4 23,5 2 11,5 3 17 17 100 36-45 let 5 21 17 71 2 8 0 0 24 100 46-55 let 5 31 4 25 5 31 2 13 16 100 56-65 let 3 30 1 10 4 40 2 20 10 100 66 let a více 0 0 2 25 3 37,5 3 37,5 8 100 Zdroj: Autor, 2019 Z vytvořené tabulky výše je patrné, že věková kategorie 18-25 let zcela souhlasí s legalizací konopí v CR (rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí). Nikdo z těchto respondentů neuvedl, že by s legalizací nesouhlasil. U nej starší věkové skupiny výzkumného souboru lze pozorovat zcela opačné tendence. Nejčastěji respondenti ve věku 66 let a více uváděli, že s legalizací nesouhlasí (rozhodně nebo spíše nesouhlasí) a jen čtvrtina z nich uvedla, že by spíše souhlasili. Obdobně je tomu i u druhé nej starší věkové skupiny výzkumného souboru: 56-65 let, kde převládá spíše nesouhlas. 55 Při pohledu na hodnoty ve sloupcích, lze říci, že z 26 respondentů, kteří by rozhodně souhlasili s legalizací, vyjádřilo tento souhlas nejvíce respondentů z kategorie 26-35 let (30 % z prvního sloupce). Z 32 respondentů, kteří by spíše souhlasili s legalizací, vyjádřilo tento souhlas nejvíce respondentů z kategorie 26-35 let (53 % z druhého sloupce). Z 16 respondentů, kteří by spíše nesouhlasili s legalizací, vyjádřilo tento nesouhlas nejvíce respondentů z kategorie 46-55 let (53 % z druhého sloupce). Z 10 respondentů, kteří by rozhodně nesouhlasili s legalizací, vyjádřilo shodně tento nesouhlas nejvíce respondentů z kategorie 26-35 let a 66 let a více (30% z druhého sloupce). V celkovém pohledu tak lze říci, že s klesající věkovou kategorií převládá spíše nesouhlas s legalizací konopí v ČR a naopak. Také je ze zjištěných četností patrné, že se míra souhlasu s legalizací u každé věkové kategorie značně liší. 8.5.3 POROVNÁNÍ ÚDAJŮ OHLEDNĚ VZDĚLÁNÍ A ZKUŠENOSTI S KONOPÍM V grafu níže jsou zaznamenány absolutní četnosti ohledně toho, jakým způsobem se respondenti různých vzdělanostních kategorií vyjadřovali k tomu, jakou mají zkušenost s konopím. Graf 16 Porovnání vzdělání a zkušenosti s konopím 40 37 ano, rekreačně ano, léčebné nikdy ■ základní ■ střední ■ vysokoškolské Zdroj: Autor, 2019 56 Tabulka 17 Porovnaní vzdělání a zkušenosti s konopím Vzdělání ZI aišenost s konopím ano, re íreačně ano, éčebné ni idy celkem abs. % abs. % abs. % abs. % základní 0 0 1 16,7 5 83,3 6 100 střední 37 67,3 13 23,6 5 9,1 55 100 vysokoškolské 16 69,6 5 21,7 2 8,7 23 100 Zdroj: Autor, 2019 Zvýše uvedené tabulky a grafu rozložení absolutních četností je zcela zřejmé, že z respondentů se středoškolským vzděláním, kteří ze všech vzdělanostních kategorií tvořili největší podíl (ve výzkumném souboru jich bylo 55), jich 67,3 % má zkušenost s rekreačním užíváním marihuany, něco přes 23 % má zkušenost s užíváním pro léčebné účely a jen 9 % nikdy konopí neužívalo. Obdobných výsledků dosahovali také respondenti s vysokoškolským vzděláním, kterých bylo ve výzkumném souboru 23. Téměř 70% z nich má zkušenost s rekreačním užíváním konopí, necelých 22% s užíváním pro léčebné potřeby a 8,7 % žádnou zkušenost nemá. Co se respondentů se základním vzděláním týče, většina jich uvedla, že zkušenost s užíváním konopí žádnou nemá a nikdo neuvedl, že by měl zkušenost s rekreačním užíváním. Z hodnoty ve sloupcích lze říci, že z 53 respondentů, kteří mají rekreační zkušenost, vyjádřilo tento souhlas nejvíce respondentů z kategorie středoškolského vzdělání (necelých 70 % z prvního sloupce). Z 19 respondentů, kteří mají zkušenost s užíváním konopí pro léčebné účely, vyjádřilo tento souhlas nejvíce respondentů také z kategorie dosaženého středního vzdělání (68,4 % z druhého sloupce). Z 12 respondentů, kteří žádnou zkušenost s konopím nemají, vyjádřilo tento nesouhlas nejvíce respondentů z kategorie dosaženého základního vzdělání (53 % z druhého sloupce). V celkovém pohledu tak lze říci, že respondenti s dosaženým středoškolským a vysokoškolským vzděláním mají nejčastěji zkušenost s rekreačním užíváním konopí, respondenti se základním vzděláním nemají téměř žádné zkušenosti a pokud ano, v jednom případě se jednalo o užívání konopí pro léčebné účely. 57 8.6 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ Pro ověření výsledků průzkumné otázky č. 4 byl stanoven předpoklad, že v otázce souhlasu s legalizací konopí v ČR lze předpokládat významné rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Datový soubor tedy obsahuje zjištěné výsledky z odpovědí na otázky v dotazníku č. 2. a 14. Verifikace proběhla pomocí chí kvadrát testu nezávislosti, při výpočtu byla použita webová aplikace www.milankabrt.cz. Byla zvolena hladina významnosti 5% a určena nulová a alternativní hypotéza. ■ Ho: Mezi názorem na legalizaci konopí a věkem na hladině významnosti 5 % není statisticky významný rozdíl; ■ Ha: Mezi názorem na legalizaci konopí a věkem na hladině významnosti 5 % je statisticky významný rozdíl. Aby byly splněny podmínky pro použití testu, byly sloučeny skupiny rozhodně ano a ano, rozhodně ne a ne a skupiny 56-65 let a 66 let a více. Hodnoty skutečných četností po sloučení jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 18: Skutečné četnosti souhlasu respondentů s legalizací konopí s ohledem na věk 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56 let a více celkem rozhodně ano, spíše ano 9 12 22 9 6 58 spíše ne, rozhodně ne 0 5 2 7 12 26 celkem 9 17 24 16 18 84 Zdroj: Autor, 2019 Dále byly vypočteny očekávané četnosti a testová statistika. Hodnoty očekávaných četností jsou uvedeny v tabulce. 58 Tabulka 19: Očekávané četnosti souhlasu respondentů s legalizací konopí s ohledem na věk 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56 let a více celkem rozhodně ano, spíše ano 6,21 11,74 16,57 11,05 12,43 58 spíše ne, rozhodně ne 2,79 5,26 7,43 4,95 5,57 26 celkem 9 17 24 16 18 84 Zdroj: Autor, 2019 Graf 17: Skutečné četnosti souhlasu respondentů s legalizací konopí s ohledem na věk 25 ■ 22 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56 a více ■ rozhodně ano, spíše ano ■ rozhodně ne, spíše ne Zdroj: Autor, 2019 Počet stupňů volnosti je stanoven podle vzorce (a-l)*(b-l), kde a je počet řádků a b počet sloupců datového souboru. Stupeň volnosti je tedy 4. Kritická hodnota pro stupeň volnosti 4 a hladinu významnosti 5 % je 9,488. Testová statistika je 21,778. Protože vypočtená hodnota je větší než kritická tabulková hodnota, na hladině významnosti 5 % se nulová hypotéza o nezávislosti jednotlivých znaků zamítá a přijímá se alternativní hypotéza, která říká, že určitá závislost existuje. 8.7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU V této bakalářské práci týkající se využití konopí v medicíně a informovanosti obyvatel v regionu bylo v průzkumném šetření zjišťováno, jakou mají obyvatelé 59 na Šumpersku zkušenost s užíváním konopí či konopných produktů, a jaké mají povědomí o léčebném využívání konopí v ČR. Bylo stanoveno pět průzkumných cílů, na které se průzkum orientoval a šest průzkumných otázek (k cíli 4 se vztahovaly dvě průzkumné otázky). CÍLI Pro naplnění cíle byly sledovány odpovědi oslovených 84 respondentů na Šumpersku ohledně toho, zda někdy užívali konopí (otázka č. 6). Průzkumná otázka č. 1: Jaké je na procentuální zastoupení oslovených lidí na Šumpersku, kteří mají zkušenost s užíváním konopím? Kolik z nich ho užívá rekreačně a kolik pravidelně? Z výsledků průzkumu vyplynulo, že 86 % ze všech dotázaných na Šumpersku uvedlo, že mají zkušenost s konopím. Z toho 63 % potvrdilo rekreační užívání nebo užívání v podobě běžně dostupných produktů a 23 % uvedlo, že konopí užívá pro léčebné účely. Lze tedy říci, převážná většina dotázaných má nějakou zkušenost s konopím. CÍL 2 V druhém cíli byly sledovány odpovědi 72 respondentů na Šumpersku, kteří potvrdili nějakou zkušenost s užíváním konopí, a byli proto schopni se vyjádřit i k tomu, jakým způsobem ho získávají (otázka č. 7). Na tuto otázku mohli zvolit více možností odpovědi. Průzkumná otázka č. 2: Jaké jsou nejčastější způsoby, jak respondenti konopí získávají? Ze všech možností bylo nejčastěji ve 44 % uvedeno, že respondenti konopí získávají nákupem volně dostupných produktů, 40 % ho získává od příbuzných nebo známých, 9% si konopí pěstuje samo a7% jej nakupuje přes internet. Nikdo z dotázaných nezískává konopí na předpis od lékaře. Za nejčastější způsoby získání konopí lze tedy považovat nákup volně dostupných produktů a získání od příbuzných nebo známých. 60 CÍL 3 Třetím cílem bylo zjistit, jestli při užívání konopí došlo ke zlepšení jejich obtíží. Pro jeho naplnění byly sledovány odpovědi 69 respondentů na Sumpersku, kteří v otázce č. 5 potvrdili nějakou zkušenost s užíváním produktů konopí, na otázku č. 8 ohledně toho, zda měly tyto produkty nějaký vliv na jejich zdravotní potíže. Průzkumná otázka č. 3: Došlo u těch, kteří používají produkty z konopí (ojediněle i pravidelně) ke zlepšení jejich zdravotních obtíží? Ze získaných hodnot lze říci, že u respondentů, kteří užívají ojediněle i pravidelně konopné produkty opravdu došlo podle dostupných dat ke zlepšení zdravotních obtíží, protože mnohem častěji uváděli, že jim konopí zásadně nebo mírně pomohlo (než nepomohlo nebo dokonce stav zhoršilo). Konkrétně se zásadně zdraví zlepšilo u 41 % těch, co mají „nějakou zkušenost" a u 54,5 % těch, co užívají konopí pravidelně. K mírnému zlepšení došlo u 45,5 % těch, co mají „nějakou zkušenost" a u 54,5 % těch, co užívají konopí pravidelně. CÍL 4 Pro naplnění cíle byly sledovány odpovědi všech respondentů na Sumpersku (celkem 84) ohledně jejich věku (otázka č. 2) a souhlasu s tím, zda má být konopí v ČR legalizováno (otázka č. 14). Průzkumná otázka č. 4: Má věk respondenta vliv na jeho souhlas s legalizací konopí? Průzkumná otázka č. 4.1: Existuje statisticky významný vztah mezi věkem respondenta a jeho souhlasem s legalizací? Lze říci, že věk respondenta má vliv na jeho souhlas s legalizací konopí ČR. Míra souhlasu s legalizací se u každé věkové kategorie značně liší. V celkovém pohledu lze také říci, že s klesající věkovou kategorií převládá spíše nesouhlas s legalizací konopí v ČR a naopak. Konktrétně z těch, kteří by s legalizací souhlasili nebo spíše souhlasili, tvořili největší podíl respondenti z věkové kategorie 26-35 let (30 % z těch, co rozhodně souhlasí a 53 % z těch, co spíše souhlasí). Z těch, kteří by spíše nesouhlasili s legalizací, 61 vyjádřilo tento nesouhlas nejvíce respondentů z kategorie 46-55 let (53% z této kategorie). Věku 66 let a více respondenti nejčastěji uváděli, že s legalizací rozhodně nebo spíše nesouhlasí (za obě kategorie celkem 75 %) a podobně i u druhé nej starší věkové skupiny výzkumného souboru ve věku 56-65 let převládal spíše nesouhlas (60 %). Tato zjištěná závislost mezi věkem a souhlasem s legalizací konopí byla současně ověřena statisticky. Existuje menší pravděpodobnost než 5 %, že rozložení četností ve výzkumném souboru vzniklo náhodou. Věk má významný vliv na souhlas respondentů s legalizací konopí. CÍL 5 Pro naplnění cíle byly sledovány odpovědi všech respondentů na Sumpersku (celkem 84) ohledně jejich vzdělání (otázka č. 3) a zkušeností s užíváním konopí (otázka č. 6). Průzkumná otázka č. 5: Má vzdělání respondenta vliv na jeho zkušenosti s užíváním konopí? Zpozorovaných četností ohledně porovnání vzdělání respondenta a jeho zkušenosti s konopím je možné jednoznačně říci, že nej častější zkušenost mají respondenti se středoškolským vzděláním. Z nich má 67,3 % zkušenost s rekreačním užíváním a 23,6% zkušenost s užíváním pro léčebné účely. Obdobně jsou na tom respondenti s dosaženým vysokoškolským vzděláním, z téměř 70 % má rekreační zkušenost a necelých 22 % má zkušenost za účelem léčebného použití. V celkovém pohledu tak lze říci, že respondenti s dosaženým středoškolským a vysokoškolským vzděláním mají nejčastěji zkušenost s rekreačním užíváním konopí, respondenti se základním vzděláním nemají téměř žádné zkušenosti a pokud ano, v jednom případě se jednalo o užívání konopí pro léčebné účely. 62 9 DISKUZE Možnosti léčebného využívání konopí a informovanost laické veřejnosti o této problematice je v České republice stále otevíraným tématem. Co se využívání, pěstování a užívání konopí týče, samotná teoretická část (kapitola 7) potvrdila, že česká legislativa se v této otázce neustále aktualizuje, nehledě na to, že konopí je v tomto kontextu předmětem zájmu trestního zákoníku i subjektů zabývajících se léčivy a oblasti zdravotnictví. V průzkumu bylo pak předmětem zájmu zjištění, jakou zkušenost a vztah mají ke konopí a ke konopným produktům obyvatelé regionu Sumpersko, a zda mají povědomí o legislativě či dalších zákonem daných náležitostech vztahujících se ke konopí pro léčebné účely. Realizaci průzkumu lze zhodnotit za poměrně úspěšnou, návratnost dotazníků byla 93%. Určité limity lze samozřejmě spatřovat vtom, že dotazník se týkal citlivého tématu - zkušenosti s nelegální drogou, a někteří respondenti tak nemuseli, i přes naprostou anonymitu, odpovídat zcela pravdivě. Za účelem diskuze byly některé výsledky průzkumu porovnány se statistikami uvedenými ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2017 (MRAVČIK a kol., 2018), která vzhledem ke svému roku vydání nabízí poměrně aktuální data. Konkrétně zda lze ve výsledcích ohledně konopných látek vztahujících se na celou populaci v České republice hledat nějaké podobné tendence s výsledky průzkumu mezi obyvateli Sumperska. Ve Výroční zprávě z roku 2017 bylo například potvrzeno, že nejčastěji užitou drogou jsou v ČR dlouhodobě konopné látky, přičemž ty někdy v životě vyzkoušela asi čtvrtina dospělé populace. V průzkumu této bakalářské práce prezentujícího populaci na Sumpersku bylo těch, kteří potvrdili nějakou zkušenost s užíváním konopí 63 %. Pokud však sečtou výsledky, těch, kteří uvedli alespoň nějakou nebo rekreační zkušenost a těch, kteří navíc potvrdili pravidelné užívání pro léčebné účely, bylo ve výzkumném souboru 86 % respondentů, kteří jakýmkoliv způsobem potvrdili zkušenost s užíváním konopí. 63 Průzkum také zjišťoval, jakým způsobem konopí obyvatelé Šumperska získávají. Pro zajímavost, podle Výroční zprávy z roku 2017, z přestupků ohledně neoprávněného držení drog v malém množství pro svoji potřebu nebo pěstování rostlin v roce 2017, jich nejvíce (69 %) souviselo právě s konopnými látkami. V dotazníkovém šetření vlastní pěstování konopí potvrdil cca každý desátý obyvatel Šumperska. Vzhledem k tomu, že se jedná o trestný čin nebo přestupek, lze toto číslo považovat za poměrně vysoké. 40 % také uvedlo, že konopí získávají od známých nebo příbuzných, kde bohužel dále nelze zjistit, z jakého zdroje jej získávají oni. Co se otázky získávání konopí týče, ačkoliv teoretická část práce (kapitola 5.1) představila, že v posledních letech zaznamenal počet vydaných receptů konopí ze strany lékařů v ČR poměrně velký meziroční nárůst, z oslovených obyvatel na Šumpersku však nikdo neuvedl, že by konopí, které užívá pro léčebné účely, získával od lékaře. V této souvislosti lze také zdůraznit, že žádný z respondentů neuvedl, že by měl povědomí o tom, zda jeho lékař může předepisovat léčebné konopí. Na druhou stranu, téměř všichni (98 %) z oslovené populace na Šumpersku by ocenili více informovanosti ohledně léčebného konopí. Z toho lze usoudit, že lidé zájem o léčebné konopí mají (zejména když mnoho z nich konopí pro léčebné účely využívá a tito současně potvrdili, že jim konopné produkty na zdravotní obtíže pomáhají), ale nemají dostatek informací o možnostech jeho získávání. V teoretické části práce (kapitola 3) byly představeny metody aplikace konopí. Průzkum mezi obyvateli Šumperska vypovídá, že téměř polovina užití (46 %) konopí je formou masti. Masti jsou specifickým zpracovaným produktem, který může obsahovat jen malé množství účinných látek. Mezi dalšími častými metodami bylo uváděno kouření neboli inhalační aplikace (29 %). Je však třeba upozornit na fakt, že se může jednat i o rekreační kouření marihuany bez souvislosti s obtížemi. Pouze jeden z oslovených uvedl, že konopí užívá formou vaporizace, která byla v teoretické části představena jako méně škodlivá možnost inhalace. Na třetím místě bylo mezi obyvateli Šumperska přidávání konopí do jídla (17 %) nebo využívání tobolek, kapek či extraktů (7 %). Zvýše uvedených poznatků vyplývají také některá doporučení pro oblast informovanosti obyvatel Šumperska v otázce využívání konopí pro léčebné účely, která jsou podrobněji popsána v následující podkapitole. 64 9.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Z průzkumu jasně vyplynula potřeba a zájem obyvatel na Sumpersku získat více informací o léčebném využití konopí. V této souvislosti se proto doporučuje realizovat více veřejných a osvětových akcí. Důvěryhodným zdrojem mohou být také různé články věnující se této problematice uváděné na webových stránkách nebo na internetových stránkách různých šumperských subjektů (neziskových organizací, zdravotnických zařízení, zpravodajství apod.), případně v regionálním tisku, aby měly informace co největší dosah mezi obyvatele daného regionu. Tyto články by navíc mohly obsahovat konkrétní informace ohledně toho, lékaři jaké odbornosti na Sumpersku nebo v jeho nejbližším okolí mohou konopí předepisovat, jakým způsobem se k němu mohou lidé dostat, jaké jsou podmínky, právní předpisy atd. Průzkum také odhalil, že těch, co konopí na zdravotní potíže užívají, je poměrně dost, a zároveň ti, co konopné produkty používají, s nimi mají dobrou zkušenosti. Velká většina navíc přiznala, že konopí získává od rodiny nebo známých, nebo dokonce si ho sama pěstuje. V tomto ohledu se proto doporučuje zaměřit pozornost i na informovanost obyvatel Sumperska ohledně toho, kde všude mohou kvalitní a účinné konopné produkty získávat. Nemusí se přitom jednat pouze o informace spojené s registrovaným výdejem konopí na závažná onemocnění. V některých případech lidé ani nemusí vědět, že i na drobnější zdravotní problémy může být konopí vhodným léčivým přípravkem. Osvěta by tedy měla probíhat i v rámci informovanosti ohledně všech možných onemocnění, na která může konopí pomoci a způsobů aplikací, které jsou pro jednotlivé onemocnění nejvhodnější. Ačkoliv se tento průzkum týkal dospělých, pozitivní a včasná prevence by měla být posilována již od dětství. V tomto ohledu se proto doporučuje posílit např. ve spolupráci s Policí ČR, s neziskovými organizacemi a školami na Sumpersku apod. informovanost dětí a mladistvých ohledně užívání konopí. Tedy aby byli schopni rozpoznávat relevantní a důvěryhodné informace vztahující se k léčivým účinkům konopí a uměli rozpoznávat rozdíl mezi škodlivým a nelegálním užíváním konopí a léčivými konopnými produkty. Z dětí mají často preventivní akce dosah také na jejich rodiče, které by potom mohla zajímat právě problematika léčebného využívání konopí v ČR. 65 ZÁVĚR Tématem práce bylo Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Šumpersku. Práce nejprve v teoretické části uvedla základní poznatky ohledně konopí a látek zvaných kanabinoidy (z hlediska jejich chemického složení a působení), které jsou v různém zastoupení v konopí obsaženy a mají na organismus člověka různý vliv. Popsána byla také farmakodynamika neboli působení konopí v rámci kanabinoidních receptoru, endokanabinoidního systému a syntetických kanabinoidů. Dále se teoretická část věnovala jednotlivým způsobům aplikace kanabinoidů. Stěžejní část práce představila možnosti léčebného využití konopí z hlediska některých jeho specifik. Léčebné účinky konopí byly zvlášť popsány vzhledem k několika nejčastějším závažným onemocněním, k jejichž léčbě se často využívají. Kromě závislosti a dalších nežádoucích účinků konopí a zásad pěstování konopí pro léčebné použití v ČR, uvedla práce také českou legislativu vztahující se k léčebnému konopí, a to zejména z hlediska dvou hlavních dokumentů - vyhlášky o léčebném konopí a zákonu o návykových látkách. V rámci výzkumu práce zjišťovala, jaké má laická veřejnost povědomí o využívání léčebného konopí, zda má s užíváním konopí nějaké zkušenosti, nebo do jaké míry je v určitých aspektech o konopí pro léčivé účinky informovaná. Průzkum probíhal mezi obyvateli regionu Sumperska. Jako výzkumná metoda byl zvolen kvantitativní dotazník. Pro zpracování průzkumu bylo formulováno pět cílů a pět průzkumných otázek (k jedné z nich byla doplněna i podotázka, která sledovala závislost mezi zkoumanými znaky, ta byla ověřována statistickým chí - kvadrát testem). V souladu s prvním cílem práce bylo zjištěno, že 86 % ze všech dotázaných na Šumpersku má zkušenost s konopím, a z toho 63 % potvrdilo rekreační užívání nebo užívání v podobě běžně dostupných produktů a 23 % uvedlo, že konopí užívá pro léčebné účely. Na základě toho bylo možné říci, že převážná většina dotázaných má nějakou zkušenost s konopím. V souladu s druhým cílem práce bylo zjištěno, že nejčastěji respondenti získávají konopí nákupem volně dostupných produktů (44 %), jen o něco méně ho získává 66 od příbuzných nebo známých (40 %). Téměř každý desátý si konopí pěstuje sám. Nikdo z dotázaných nezískává konopí na předpis od lékaře. V souladu s třetím cílem práce bylo zjištěno, že u respondentů, kteří užívají ojediněle i pravidelně konopné produkty opravdu došlo podle dostupných dat ke zlepšení zdravotních obtíží. Z dostupných dat však nelze však říci, že by konopné produkty užívané pravidelně měly výrazně lepší vliv na zdravotní potíže než u těch, kteří potvrdili jen nějakou zkušenost. V souladu se čtvrtým cílem práce bylo ověřeno, že se stoupající věkovou kategorií převládá spíše nesouhlas s legalizací konopí v ČR, tedy že nejvíce by souhlasili respondenti z věkové kategorie 26-35 let a vůbec nesouhlasí ti, co uvedli 66 let a více. U této zjištěné závislosti mezi věkem a souhlasem s legalizací konopí byla současně ověřena statisticky významná souvislost a závislost lze považovat za ověřenou a platnou. Věk má významný vliv na souhlas respondentů s legalizací konopí. V souladu s pátým cílem práce bylo zjištěno, že nej častější zkušenost s rekreačním užíváním konopí mají respondenti se středoškolským vzděláním, respondenti se základním vzděláním nemají téměř žádné zkušenosti. Byla zjištěna závislosti mezi vzděláním a zkušeností s užíváním konopí. Závěrem je možné zhodnotit, že všechny cíle se podařilo naplnit a byly zodpovězeny všechny průzkumné otázky. Práce uvedla také diskuzi výsledků průzkumu s teoretickými poznatky a s výzkumnou zprávou věnující se drogové problematice (včetně konopí) v ČR za rok 2017. Z diskuze vyplynuly návrhy pro zlepšení informovanosti obyvatel, co se týče léčivého využití konopí i celkové osvěty ohledně konopí mezi mladými lidmi. 67 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ARMENTANO, P., 2015. Klinické využití konopí akanabinoidů [online]. Praha: Kopač, Pacientský spolek pro léčbu konopím, [cit. 2019-01-10]. Dostupné z: https://kopac.cz/wp-content/uploads/2017/02/KOPAC_Brozurka_Klinick%C3%A9-vyu%C5%BEit%C3%AD-konop%C3%AD.pdf BACKES, M., 2016. Konopná lékárna: praktický průvodce světem léčivé marihuany. Olomouc: Fontána. ISBN 978-80-7336-823-4. BURNETT, M., 2014. The Role ofCannabis In Epilepsy and Seizure Disorders [online]. [cit. 2019-02-14]. Dostupné z: https://www.medicaljane.com/2014/07/03/cannabis-classroom-the-role-of-cannabis-in-epilepsy-and-seizure-disorders/ ČESKO, 1998. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů [online]. In: Sbírka zákonů ČR, roč. 1998, částka 57. [cit. 2019-02-05]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-167 ČESKO, 2009. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník [online]. In: Sbírka zákonů ČR, roč. 2009, částka 11. [cit. 2019-01-13]. Dostupné z: http s ://w w w. zakonyprolidi. cz/c s/2009-40 ČESKO, 2013. Zákon. č. 273/2013 Sb., kterým semení zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. In: Sbírka zákonů ČR, roč. 2013, částka 105. [cit. 2019-02-05]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-273 DOLEŽAL, M. a kol., 2013. Farmaceutická chemie léčiv působících na centrální nervový systém. Praha: Karolinum. ISBN: 978-80-246-2382-5. DUPAL, L., 2010. Kniha o marihuaně. Praha: Maťa. ISBN 978-80-7287-136-0. ENGELANDER, M. a kol., 2010. Efektivní regulace užívání marihuany, jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo přestali užívat konopí. Praha: Úřad vlády ČR. ISBN: 978-80-7440-041-4. FISAR, Z. a kol., 2009. Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. 2. rozšířené a přepracované vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2737-0. 68 GERARD, A. 2015. Cannabis Therapy For the Treatment of Glaucoma Symptoms [online]. [cit. 2018-12-22]. Dostupné z: https://www.medicaljane.com/2015/01/06/cannabis-for-the-treatment-of-glaucom GROTENHERMEN, F., 2009. Konopí jako lék. Olomouc: Fontána, 2009. ISBN 978-80-7336-552-3. HAJER, J., 2019. Konopí - léčba budoucnosti? [online]. Praha: Kopač, Pacientský spolek pro léčbu konopím, [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://kopac.cz/konopi-lecba-budoucno sti/ HOLLAND, J. a kol., 2014. Tráva: kompletní průvodce světem marihuany v medicíně, vědě, kultuře a politice. Hodkovičky: Pragma. ISBN 978-80-7349-408-7. HOUDKOVÁ, T., 2014. Současné medicínské využití konopí v ČR [online]. Hradec Králové [cit. 2018-12-12]. Rigorózní práce. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/155866/ >. KANABINOIDY, 2019. Kanabinoid CBD zastavil 7letému chlapci epileptické záchvaty [online], [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://kanabinoidy.cz/kanabinoid-cbd-zastavil-71etemu-chlapci-epilepticke-zachvaty/ KANABINOIDY, 2019. Metody aplikace [online], [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http s ://kanabino idy. cz/vzdelani/metody- aplikace/ o KOLEKTIV AUTORU, 2014. Konopí - znovuobjevený potenciál: Sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 2010. Praha: Lukáš Běhal. ISBN 978-80-260-6957-7. MEDICAL JANE, 2019. Cannabinoids: The Science Behind Medical Cannabis [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné z: https://www.medicaljane.com/category/cannabis-classroom/cannabis-science/#cannabinoids-101 MEDICAL JANE, 2019. Cannabis Consumption Methods for Medical Patients [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://www.medicaljane.com/category/cannabis-classroom/consuming-cannabis/ MEDIC ALNE WS, 2018. V ČR je využití konopí pro léčebné účely legální od dubna 2013 [online], [cit. 2018-12-03]. Dostupné z: https://www.medicalnews.cz/v-cr-je-vyuziti-konopi-pro-lecebne-ucely-legalni-od-dubna-2013/ 69 MORGAN, J. a kol., 2010. Impact of cannabidiol on the acute memory and psychotomimetic effects of smoked cannabis. In: The British Journal of Psychiatry vol. 197, no. 4., s. 285-290. ISSN 1472-1465. MRAVČIK, V. a kol., 2018. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2017 [online]. In: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost. Praha [cit. 2019-04-08]. ISBN 978-80-7440-219-7. Dostupné na: https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/32962/837/VZdrogy2017_web 181207 .pdf MYDR, 2012. Cannabis: what is it? [online], [cit. 2019-02-03]. Dostupné z: https://www.mydr.com.au/addictions/cannabis-what-is-it MZ ČR, 2015. Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití [online]. In: Sbírka zákonů ČR, roč. 2015, částka 98. [cit. 2018-12-02]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-236 NETTINA, S., 2014. Lippincott, Manual of Nursing Practice. Ambler: Lippincott Williams & Wilkins. ISBN 978-1-4511-7354-3. ONDŘEJ, L. BRYNDO VÁ B., 2012. Konopí a léčba rakoviny z pohledu vědce. In: Legalizace. 2012, 13(5), 36-37. ISSN 1804-9818. RUMAN, M., 2014. Cannabis - konopí: průvodce světem univerzální rostliny. Praha: Malý princ. ISBN 978-80-87754-13-9. SAKL, 2016. Pravidla správné pěstitelské praxe. Specifické požadavky na hygienu k zajištění standardizované kvality a definovaný obsah účinných složek [online]. In: SAKL: Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. Praha [cit. 2019-02-05]. Dostupné na: http://www.sakl.cz/home/legislativa/pravidla-spravne-pestitelske-praxe SAKL, 2018. Statistika výdejů konopí pro léčebné použití v lékárnách [online]. In: SAKL: Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. Praha [cit. 2019-01-06]. Dostupné z: http://www.sakl.cz/konopi/statistika-vydeje-konopi/ SAKL, 2019. Legislativa [online]. In: SAKL: Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. Praha. [cit. 2019-02-08]. Dostupné na: http://www.sakl.cz/home/legislativa/ STEPHEN, H., 2016. The Cannabis Revolution: What You Need to Know. Indiana: iUniverse. ISBN: 978-1-4917-7631-5. 70 SÚKL, 2010. Konopí pro léčebné použití. In: SÚKL, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. Praha [cit. 2019-01-06]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/konopi-pro-lecebne-pouziti SÚKL, 2017. Vyjádření SÚKL k aktuální situaci u konopí pro léčebné použití [online]. In: SÚKL, Státní ústav pro kontrolu léčiv. Praha [cit. 2019-02-10]. Dostupné na: http://www.sukl.cz/sukl/vyjadreni-sukl-k-aktualni-situaci-u-konopi-pro-lecebne ŠVIHOVEC, J. a kol., 2018. Farmakologie. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-5558-8. ÚZIS, 2018. Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek (F10-F19). In: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů [online]. Praha [cit. 2019-02-08]. Dostupné z: http s ://w w w. uzis. cz/cz/mkn/index.html VLČEK, 1; VYTŘÍSALOVÁ, M. a kol., 2014. Klinická farmacie II. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4532-9. WILCOX, A., 2019. The History of Marijuana - or Most of What You Should Know By Now [online], [cit. 2019-03-01]. Dostupné z: https://herb.co/learn/the-history-of-marijuana/ 71 PŘÍLOHY Příloha A: Kritéria pro konopí pro léčebné použití.........................................................I Příloha B: Seznam lékáren oprávněných vydávat konopí pro léčebné účely..................II Příloha C: Dotazník....................................................................................................IV Příloha D: Rešerše.....................................................................................................VII Příloha E: Čestné prohlášení.....................................................................................VIII Příloha A: Kritéria pro konopí pro léčebné použití Parametr Metoda Limit Totožnost Makroskopický popis Vizuální Celá nebo nařezaná usušená vrcholičnatá květenství tmavě zelené, šedozelené až hnědozelené barvy složená do hustých klasů. Drobné květy jsou obaleny listeny, porostlými z horní strany žláznatými chlupy. TLCa) ČLb) 2.2.27 vizuální hodnocení Zkoušky na čistotu Cizí příměsi ČL 2.8.2 max. 2 % Ztráta sušením ČL 2.2.32 max. 10,0 % Zbytky pesticidů ČL 2.8.13 Odpovídající limitům uvedeným v ČL 2.8.13 Těžké kovy ČL 2.4.27 Pb - max. 5,0 ug/g Cd-max. 1,0 ug/g Hg-max. 0,1 ug/g Aflatoxiny - Aflatoxin Bi ČL 2.8.18 max. 2 ug/kg - Celkový obsah aflatoxinů Bi, B2, Gi a G2 max. 4 ug/kg Mikrobiologická jakost ČL 5.1.4 ČL 2.6.12 a 2.6.13 max. 103 CFUe)/g - TAMCC) - TYMCd) max. 102 CFU/g Rozkladné produkty - cannabinol HPLCf) - ČL 2.2.29 max. 1 % Obsah - THC (DELTA-9-tetrahydrocannabinol) - CBD (cannabidiol) HPLC - ČL 2.2.29 ± 20 % deklarovaného obsahu THC nebo CBD Zdroj: MZ CR, 2015 Tenkovrstvá chromatografie. Český lékopis. Celkový počet aerobních mikroorganismů. Celkový počet kvasinek/plísní. Kolonie tvořící j ednotka/y Vysokoúčinná kapalinová chromatografie. I Příloha B: Seznam lékáren oprávněných vydávat konopí pro léčebné účely Lékárna Adresa 1 Lékárna Hradební, s. r. o. Obchodní 1507,686 01 Uherské Hradiště 2 Lékárna FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, 656 91 Brno 3 Novodvorská Novodvorská 434, 142 00 Praha 4 4 Chodovická Chodovická 2311, 193 00 Praha 5 Lékárna Konstancie Dělnická 53, 624 00 Brno 6 Benu lékárna Národní 339/11, 110 00 Praha 1 7 Fakultní nemocnice Brno, Ustavní lékárna Jihlavská 20, 625 00 Brno 8 Fakultní nemocnice Brno Nemocniční lékárna Cernopolní 9, 613 00 Brno 9 Fakultní nemocnice Brno Nemocniční lékárna Obilní trh 11, 602 00 Brno 10 Lékárna Pod Věží s.r.o. Nám. Dr. E. Beneše 41, 769 01 Holešov 11 Lékárna Nemocnice Strakonice Radomyšlská 336, 386 29 Strakonice 12 Lékárna SPEA nám. Národních Hrdinů 2, 771 11 Olomouc 13 Lékárna Šárka Šárka 4360,796 01 Prostějov 14 Lékárna Na Poliklinice Štefánikova 1301,742 21 Kopřivnice 15 Lékárna Na Poliklinice Bří. Mrštíků 38, 690 02 Břeclav 16 Lékárna U Nádraží Sady 28. října 5, 690 02 Břeclav 17 Lékárna Halasovo náměstí Halasovo náměstí 1, 638 00 Brno 18 Lékárna Na Poliklinice 8. pěšího pluku 85, 738 02 Frýdek Místek 19 Ustavní lékárna MOU Žlutý kopec 7, 656 53 Brno 20 Lékárna FN Olomouc I.P.Pavlova 6,779 00 Olomouc 21 Nemocniční lékárna, Nemocnice Teplice o.z. Duchcovská 53, 415 29 Teplice 22 Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové 23 Lékárna Agel Nový Jičín Revoluční 2214/35,741 01 Nový Jičín 24 Lékárna Agel Ostrava Vítkovice Zalužanského 1189/8, 703 84 Ostrava 25 FN - Královské Vinohrady Šrobárova 50, 100 34 Praha 10 26 Lékárna Městské nemocnice Ostrava Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava 27 Lékárna FN Motol V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 28 Lékárna Slezské nemocnice v Opavě Olomoucká 470/86,746 01 Opava-Předměstí 29 Lékárna Nemocnice Znojmo MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo II 30 Nemocniční lékárna, Nemocnice Most o.z. J. E. Purkyně 270, 434 64 Most 31 Nemocniční lékárna, Nemocnice Chomutov o.z. Kochova 1185, 430 12 Chomutov 32 Lékárna nemocnice Děčín U Nemocnice 1, 405 99 Děčín 33 Nemocniční lékárna, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Sociální péče 3316/12A, 400 11 Ustí nad Labem 34 KKN a.s. Karlovy Vary - ústavní lékárna Bezručova 2082/19a 36001 Karlovy Vary 35" Ustavní lékárna FN - Plzeň, Bory Edvarda Beneše 13 30599 Plzeň 36 37 Ustavní lékárna FN - Plzeň, Lochotín Alej Svobody 80 30460 Plzeň LÉKÁRNA NEMOS SOKOLOV Slovenská 545, 356 01 Sokolov 38 39" Nemocniční lékárna Nemocnice Na Bulovce Budínova 67/2 180 81 Praha 8 LÉKÁRNA LANCIER Hybešova Hybešova 258/20, Brno, 602 00 40 LÉKÁRNA LANCIER Lýskova Lýskova 2, Brno, 635 01 41 LÉKÁRNA LANCIER Cejl Cejl 817/105, Brno, 602 02 42 Lékárna Neopharm Palmovka Ženkova 340/22, 180 00 Praha 8 43 Alfa farm s.r.o. Tř. 2 Května 3646, 76001 Zlín 44 Lékárna Nemocnice Jihlava Vrchlického 59, 586 01 Jihlava 45 Benu lékárna Jugoslávská 1/9, 120 00 Praha 2 46 Lékárna nemocnice -Uherskohradišťská nemocnice a.s. J.E.Purkyně 365, 68668 Uh. Hradiště 47 Nemocniční lékárna - Nemosnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace Dělnická 24, Havířov 48 49" Nemocniční lékárna, Krajská nemocnice Liberec a.s. Husova 357/10, 46001 Liberec 1-Staré Město SENIMED - Lékárna Nemocnice Hořovice K Nemocnici 1106, Hořovice 50 SENIMED - Lékárna Nemocnice Beroun Profesora Veselého 493, Beroun 51 Lékárna Thomayerovy nemocnice Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 52 53 Lékárna Galen plus a.s. Nám. Míru 149, Zidlochovice, 66701 Lékárna nemocnice v Semilech 3.května 421, Semily, 513 01 54 Lékárna nemocnice v Jilemnici Metyšova 468. Jilemnice, 514 01 55 Ustavní lékárna Orlová Masarykova 900, 73514 Orlová -Lutyně 56 Lékárna U nemocnice Vydmuchov 399/5, Ráj 73401 Karviná Zdroj: SÚKL © 2019; zpracování vlastní III Příloha C: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jaroslava Sládková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství na Vysoké škole zdravotnické v Praze, obor všeobecná sestra. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Sumpersku. Ráda bych požádala o vyplnění dotazníku uvedeného níže. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro zpracování mé práce. Děkuji za spolupráci. U některých otázek můžete označit více odpovědí. Otázky 7, 8, 9, prosím, odpovězte, pokud jste na otázku 6 odpověděli ANO. 1. Pohlaví a) Muž b) Zena 2. Věk a) 18-25 b) 26-35 c) 36-45 d) 46-55 e) 56-65 f) 66 a více 3. Dosažené vzdělání a) Základní b) Střední c) Vysokoškolské IV 4. Máte nějaké zdravotní problémy? (možno označit více možností) a) Ne b) Nemoci srdce a cév c) Nemoci pohybového aparátu d) Kožní choroby e) Onkologické onemocnění f) Psychické potíže g) Jiné (pokud chcete, uveďte): 5. Setkali jste se někdy s produkty z konopí? a) Ano, vím, že existují, ale nemám s nimi osobní zkušenost b) Ano, již jsem výrobky z konopí zkusil/a c) Ano, používám produkty z konopí pravidelně d) Ne, vůbec nevím, že existují 6. Užívali jste někdy konopí? a) Ano, ale pouze běžné produkty nebo konopí rekreačně b) Ano, užívám ho kvůli zdravotním problémům c) Ne, nikdy 7. Jakým způsobem konopí získáváte? (možno označit více možností) a) Sám/a si ho pěstuji b) Od příbuzných, známých c) Kupuji si pouze produkty volně dostupné d) Kupuji ho přes internet e) Předepisuje mi ho lékař 8. Došlo při užívání konopí ke zlepšení Vašich potíží? a) Ano, zásadně b) Ano, ale jen mírně c) Žádného účinku jsem si nevšiml/a d) Ne, je to ještě horší e) Konopí užívám, i když nemám žádné potíže 9. V jaké podobě konopí užíváte nebo jste užili? (možno označit více možností) a) Tobolky, kapky, extrakty b) Kouření c) Vaporizace d) Masti e) Cípky f) Přidávám do jídla V 10. Předepisuje Váš lékař léčebné konopí? a) Ano Jestliže ano, jedná se o lékaře s jakou specializací: ............................ b) Ne 11. Uvítali byste větší informovanost ohledně léčivého konopí? a) Ano b) Ne c) Nezajímá mě to 12. Znáte legislativu ohledně užívání konopí v ČR? a) Ano b) Ne c) Nezajímá mě to 13. Jestliže ano, napište, jaký zákon nebo jaká vyhláška se vztahují k užívání konopí v České republice........................ 14. Souhlasil/a byste s úplnou legalizací konopí pro vlastní potřebu? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne Zdroj: Autor, 2018 VI Příloha D: Rešerše Využití konopí v medicíně Klíčová slova: Konopí, marihuana, THC, kanabionidy, léčivé účinky, legislativa Cannabis, THC, Canabionidy, Medical Use Rešerše č. 58/2018 Bibliografický soupis Počet záznamů: celkem 43 záznamů (vysokoškolské práce - 4, knihy - 18, ostatní - 21) Časové omezení: 2009 - současnost Jazykové vymezení: čeština, angličtina Druh literatury: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku Datum: 30. 10. 2018 Základní prameny: • katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) • Jednotná informační brána (www.jib.cz) • Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz) • Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz) • Online katalog NCO NZO VII Příloha E: Čestné prohlášení CESTNE PROHLÁŠENI Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Využití konopí v medicíně - informovanost obyvatel na Sumpersku v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne 26. dubna 2019 Jméno a příjmení studenta VIII