Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
DÁRCOVSTVÍ KRVE OČIMA PRVODÁRCE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JANA SOBOTKOVÁ
Praha 2019
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
DÁRCOVSTVÍ KRVE OČIMA PRVODÁRCE
Bakalářská práce
JANA SOBOTKOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně
citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce Mgr. Haně Tošnarové, Ph.D. za
vedení mé bakalářské práce, podnětné rady a trpělivost při konzultacích. Dále bych ráda
poděkovala své rodině za podporu během studií.
ABSTRAKT
SOBOTKOVÁ, Jana. Dárcovství krve očima prvodárce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. Praha. 2019.
75 s.
Tématem bakalářské práce je Dárcovství krve očima prvodárce. Teoretická část
práce se zaměřuje na popis historie dárcovství. Dále popisuji anatomii krve, krevní transfúze,
krevní skupiny, samotné dárcovství krve a na závěr oceňování dárců v Novém Městě na
Moravě společně s benefity pro dárce v celé ČR. Pro získání nových a stálých dárců je
potřeba propagace dárcovství, o které se ve své práci také zmiňuji. V praktické části aplikuji
kvantitativní průzkum a dotazníkovým šetřením zkoumám motivace dárců k dárcovství
a spokojenost s informovaností z pohledu dárce. Výstupem bakalářské práce je vyhotovení
informačního letáku pro prvodárce, který popisuje, jak postupovat v průběhu celého
dárcovství.
Klíčová slova
Benefity dárců. Dárcovství krve. Krevní skupiny. Prvodárce. Transfúze.
ABSTRACT
SOBOTKOVÁ, Jana. Blood Donation from the View of the Primary Donors. Medical
College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Hana Tošnarová, PhD. 2019. 75 pages.
The topic of the bachelor thesis is Blood Donation from theView of the Primary Donors.
The theoretical part focuses on description of the history of donation. Then I describe
anatomy of blood, blood transfusion, blood groups, blood donation itself, and in conclusion
the donor valuation in Nové Město na Moravě together with benefits for donors in the Czech
Republic. In my bachelor thesis I also mention the need of promotion and publicity which is
essential for acquirement of the new and regular donors. In the practical part I apply
quantitative re-search and through the questionnaire I examine donors´motivation to become
a donor and their satisfaction with provided information to donors. The output of my
bachelor thesis is the information leaflet I made for primary donors to guide them through
the whole donation pro-cedure.
Keywords:
Benefits of donors. Blood donation. Blood groups. Primary donors. Transfusion.
Obsah
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
ÚVOD......................................................................................................................12
1 HISTORIE DÁRCOVSTVÍ KRVE...............................................................14
1.1 PRVNÍ TRANSFUZE..............................................................................15
2 KREV................................................................................................................17
2.1 FUNKCE KRVE ......................................................................................17
2.2 JEDNOTLIVÉ SLOŽKY KRVE............................................................18
2.3 VZNIK A VÝVOJ FORMOVANÝCH ELEMENTŮ ..........................21
3 KREVNÍ SKUPINY ........................................................................................23
3.1 AB0 SYSTÉM...........................................................................................24
3.2 RH SYSTÉM ............................................................................................24
4 TRANSFUZE KRVE ......................................................................................26
4.1 INDIKACE K PODÁNÍ TRANSFUZE KRVE.....................................27
4.2 AUTOTRANSFUZE................................................................................27
5 DÁRCOVSTVÍ KRVE....................................................................................28
5.1 REGISTR DÁRCŮ KRVE......................................................................28
5.2 KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ DÁRCŮ KRVE .........................................29
5.3 KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ DÁRCŮ KRVE.................................30
5.3.1 Dočasné vyloučení...............................................................................30
5.3.2 Trvalé vyloučení .................................................................................32
5.4 STANDARDNÍ POSTUP PŘI ODBĚRU ..............................................32
5.5 ODBĚRY KRVE A JEJÍCH SLOŽEK..................................................34
5.5.1 Odběr plné krve..................................................................................34
5.5.2 Odběry jednotlivých složek krve, aferéza ........................................35
5.6 KOMPLIKACE ODBĚRU .....................................................................35
6 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ...................................................................................36
6.1 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ V NAŠEM REGIONU....................................36
6.2 PROPAGACE DÁRCOVSTVÍ...............................................................37
7 DÁRCOVSTVÍ KRVE OČIMA PRVODÁRCE..........................................40
7.1 CÍLE PRŮZKUMU .................................................................................40
7.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY .......................................................................40
7.3 METODIKA PRŮZKUMU.....................................................................40
7.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR A ORGANIZACE PRŮZKUMU ..............41
7.5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU.....................................................................41
8 VÝPOČTY .......................................................................................................67
9 DISKUSE..........................................................................................................69
9.1 DOPORUČENÍ ........................................................................................70
10 ZÁVĚR .............................................................................................................72
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................73
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Krevní skupiny........................................................................................24
Tabulka 2 Pohlaví dárce...........................................................................................42
Tabulka 3 Věk dárce ................................................................................................43
Tabulka 4 Dosažené vzdělání ..................................................................................44
Tabulka 5 Získání informací....................................................................................45
Tabulka 6 Důvod k dárcovství.................................................................................47
Tabulka 7 Známí dárci krve.....................................................................................48
Tabulka 8 Potřeba krevní transfuze .........................................................................49
Tabulka 9 Hlavní motiv k dárcovství krve...............................................................50
Tabulka 10 Další motivace k dárcovství krve..........................................................52
Tabulka 11 Výhody z darování................................................................................54
Tabulka 12 Zjištění komplikací v průběhu darování ...............................................55
Tabulka 13 Ovlivnění rozhodnutí darovat krev .......................................................56
Tabulka 14 Informovanost o průběhu dárcovství ....................................................57
Tabulka 15 Dostatek času na dotazník.....................................................................58
Tabulka 16 Pocity po prvním darování....................................................................59
Tabulka 17 Dostatečné ocenění ...............................................................................61
Tabulka 18 Dostatečná propagace dárcovství..........................................................62
Tabulka 19 Dostatek dárců v transfuzních zařízeních .............................................63
Tabulka 20 Písemný návod o dárcovství .................................................................64
Tabulka 21 Vzhled písemného návodu....................................................................65
Tabulka 22 Relevantní četnosti................................................................................67
Tabulka 23 Absolutní četnosti .................................................................................68
Graf 1 Pohlaví dárce ...............................................................................................42
Graf 2 Věk dárce.....................................................................................................43
Graf 3 Dosažené vzdělání .......................................................................................44
Graf 4 Získání informací.........................................................................................45
Graf 5 Důvod k dárcovství......................................................................................47
Graf 6 Známí dárci krve..........................................................................................48
Graf 7 Potřeba krevní transfuze ..............................................................................49
Graf 8 Hlavní motiv k dárcovství krve ...................................................................50
Graf 9 Další motivace k dárcovství krve ................................................................52
Graf 10 Výhody z darování.....................................................................................54
Graf 11 Zjištění komplikací v průběhu darování....................................................55
Graf 12 Ovlivnění rozhodnutí darovat krev............................................................56
Graf 13 Informovanost o průběhu dárcovství.........................................................57
Graf 14 Dostatek času na dotazník .........................................................................58
Graf 15 Pocity po prvním darování.........................................................................59
Graf 16 Dostatečné ocenění ....................................................................................61
Graf 17 Dostatečná propagace dárcovství ..............................................................62
Graf 18 Dostatek dárců v transfuzních zařízeních..................................................63
Graf 19 Písemný návod o dárcovství ......................................................................64
Graf 20 Vzhled písemného návodu.........................................................................65
12
ÚVOD
Bakalářská práce se zaměřuje na dárcovství krve. K výběru tématu mě motivovala
myšlenka zabývat se podrobněji jednou z možností záchrany druhého člověka. Jak všichni
víme, podáním krevní transfuze můžeme zachránit lidský život. Zvolené téma jev této době
považováno za aktuální a veřejnosti známé. Dárcovství, ať už krve nebo kostní dřeně, je
samo o sobě věc zvláštní. Darujeme kousek sebe samého a k tomu je potřeba pevná vůle
a odvaha. Dalším důvodem pro výběr tématu je fakt, že sama autorka je dárcem krve
a zajímají ji podrobnější informace ohledně tohoto tématu. Ležet na odběrovém lůžku
s myšlenkou, že tento čin může opravdu pomoci někomu dalšímu, je velmi motivující.
Položme si otázku: „Je tento malý skutek, důležitý?“.
Teoretická část pojednává o potřebných informacích pro porozumění tématu
dárcovství krve. Nejprve se budu zabývat historií dárcovství. Pokud mezi sebou porovnáme
dárcovství dříve a nyní, je zřejmé, že jde medicína stále vpřed novým poznatkům. Dle mého
názoru je to velice záslužné. Dále popisuji anatomii krve a krevní skupiny. V další kapitole
zmiňuji krevní transfuze a samotný dárcovský odběr. A v neposlední řadě zmiňuji benefity
pro dárce v Novém Městě na Moravě. Pro získání nových a stálých dárců je potřeba
propagace dárcovství, o kterém se práce také zmiňuje. V této bakalářské práci se zkoumá
motivace dárců pro dárcovství. Dále se zjišťuje spokojenost a informovanost z pohledu
dárce. Výsledkem této práce je vyhotovení informačního letáku pro nové dárce o celém
procesu darování, který je započat vstupem na transfuzní oddělení. Celý průzkum probíhal
na transfuzním oddělení v Novém Městě na Moravě.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1 – sumarizace poznatků o dárcovství krve
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1 – zjistit, odkud se prvodárci nejčastěji dozvídají o dárcovství krve a jejich hlavní motiv
k dárcovství
Cíl 2 – zjistit, zda jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství krve
Cíl 3 – vyhotovení informačního letáku pro nové dárce o průběhu celého procesu dárcovství
13
Vstupní literatura:
PENKA, Miroslav a kol. Hematologie a tansfuzní lékařství. I, Transfuzní lékařství. 1. vyd.
Praha: Grada, 2011. str. 488. ISBN 978-80-247-3459-0.
PENKA, Miroslav, Eva TESAŘOVÁ a kolektiv. Hematologie a tansfuzní lékařství. II,
Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. str. 192. ISBN 978-80-247-3460-6.
ROKYTA, Richard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TURKOVÁ. Učebnice Somatologie. 6.
vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. str. 260. ISBN 978-80-7478-514-6.
ŘEHÁČEK, Vít a kol. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. str. 237. ISBN 978-
80-247-4534-3.
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborných publikací, které byly následovně využity pro tvorbu
bakalářské práce, zajistila Vysoká zdravotnická škola o. p. s. v Praze (Rešerše č. 67/2018).
Školní knihovnou byly vyhledány kvalifikační práce, knihy, články a sborníky. Od českých
autorů bylo vyhledáno 26 zdrojů, od zahraničních autorů celkem 11 zdrojů. Klíčová slova
v českém jazyce byla: dárcovství krve, transfuze, legislativa dárců, krevní skupiny, benefity
dárců, prvodárce. Použity byly pouze citované zdroje, které se týkaly tématu bakalářské
práce.
14
1 HISTORIE DÁRCOVSTVÍ KRVE
Transfuze krve, dárcovství, krevní skupiny a krevní banky. To vše jsou pojmy, které
žádnému z nás nepřipadají cizí. Že lze podáním krve zachránit život druhého člověka, ví asi
každý. Vnímání krve a její funkce jako tekutiny důležité pro zachování života organismu je
staré pravděpodobně jako lidstvo samo. Mezi tímto neuvěřitelným časovým úsekem od
samotné historie po současnost vede dlouhá cesta. Již od pradávna lidé krev považovali za
nadpřirozenou a zázračnou tekutinu. Dávno před naším letopočtem se považovala krev za
nositele života. Lidé přinášeli bohům krvavé oběti, dále krví stvrzovali pokrevní bratrství
a také se s ní pečetily smlouvy uzavřené s ďáblem. Krev byla také považována za elixír
života a nejmocnější lék, od něhož se očekávalo především omlazení a „změna v chování“.
Proto se údajně Alžběta Báthoryová koupala v krvi mladých zabitých panen, proto Římané
pili krev umírajících gladiátorů, kteří byli vzorem síly a odvahy, proto byl starý umírající
papež Inocenc VIII. v roce 1492 léčen krví mladých chlapců, kterou pravděpodobně pil.
Ovšem pokud se oprostíme od mystických představ, je nutno uznat, že krev má pro
zachování životních funkcí nenahraditelný význam. Nejstarší dochované záznamy o pokusu
transfuze pochází ze 17. století. Převáděla se krev zvířecí i lidská a téměř pokaždé převod
krve končil smrtí. Mezi darováním krve dříve a nyní je velký rozdíl. K dárcovství krve se
váží jména významných objevitelů (ŘEHÁČEK a kol., 2013), mezi které např. patří
následující osobnosti.
William Harvey
William Harvey byl lékař, který se narodil v Anglii roku 1578. Jako první správně
vysvětlil, jak funguje krevní oběh a popsal funkci srdce. Jeho největším zájmem byl
mechanismus oběhu krve a anatomie. Všechny získané informace stavěl na experimentech.
K experimentům používal zvířata, kterým vstřikoval do žil barvivo, díky kterému pozoroval,
jak se tekutina šíří jejich tělem. Jako další pokus rozřezal zvířata, aby zjistil stavbu jejich
srdce a cév. Později formuloval myšlenku, že krev neustále plyne v jakémkoliv těle jedním
směrem, přičemž srdce je orgán, který krev pohání a jehož chlopně zabraňují zpětnému toku
krve. Myšlenku potvrdil experimentem – obinadlem na horní části těla tak zabránil toku
z dolní části těla, čím se vyprázdnily žíly na předloktí do doby, než obinadlo opět uvolnil.
Roku 1628 byla vydána kniha o pohybu srdce a krve. (ŘEHÁČEK a kol., 2013).
15
Karl Landsteiner
Karl Landsteiner byl vědec a profesor patologické anatomie, který se narodil ve Vídni
roku 1868. Rozhodl se prozkoumat problém s poskytováním krevních transfuzí. Mísil
vzorky svojí krve s ostatními vzorky. Některé se mísily úspěšně, ale v některých vznikla
sraženina. K. Landsteiner si uvědomil, že se vzorky liší. Zásadním objevem, který umožnil
bezpečně podávat krevní transfuze, bylo objevení krevních skupin, o které se zasloužil právě
díky svým pokusům se vzorky krve. Jednalo se o skupiny A, B, 0, které pojmenoval jako A,
B, C. Za tento objev získal roku 1930 Nobelovu cenu. Roku 1940 objevil K. Landsteiner
společně s A. Wienerem tzv. Rh (rhesus) faktor. (ŘEHÁČEK a kol., 2013).
Jan Janský
Jan Janský byl český sérolog, neurolog a profesor psychiatrie, který se narodil v Praze
roku 1873. Roku 1907 popsal čtvrtou krevní skupinu, která obsahovala znaky současně jak
A, tak B a v kompletním souboru nazýval krevní skupiny jako I, II, III, IV. J. Janský byl
první, kdo správně roztřídil lidskou krev do čtyř skupin podle aglutinačních vlastností. Až
ve 30. letech minulého století se ustálilo označení krevních skupin jako A, B, AB a 0. Jedná
se o nejdůležitější skupinový systém červených krvinek (erytrocytů), který musí být při
transfuzích přísně respektován, jinak by byl pacient ohrožen na životě.
(https://zivotopis.osobnosti.cz/2017/).
1.1 PRVNÍ TRANSFUZE
První nejstarší doložený převod byl uskutečněn v roce 1665. Anglický fyziolog
Richard Lower provedl transfuzi v Oxfordu mezi dvěma psy. Krční tepnu jednoho psa
(dárce) spojil s krční tepnou druhého psa (příjemce) pomocí stříbrné trubice.
První technicky ověřenou a úspěšnou krevní transfuzi u člověka provedl roku 1667
Jean Baptist Denis ve Francii. Tehdy k transfuzi využil krve z jehněte. Ovšem další jeho
pokusy převést krev ze zvířete na člověka byly neúspěšné.
16
Roku 1816 se zajímal o studia krevních transfuzí profesor fyziologie a porodnictví
James Blundell, který provedl první transfuzi roku 1819. Poté vydal knihu, kde zdůraznil
důležitou zásadu, že člověku lze podat pouze lidskou krev. Při transfuzi doporučoval
opatrnost a při možných komplikacích přerušit převod nebo používat krev od jiného dárce.
V minulém století se prováděly jenom přímé transfuze. To znamená, že krev
odebraná od dárce se ihned aplikovala příjemci. Dnes se provádějí pouze nepřímé transfuze,
což znamená, že příjemci se aplikuje krev zásadně z krevního vaku. (PENKA, TESAŘOVÁ
a kol., 2012).
17
2 KREV
Krev je tekutý orgán, který zabezpečuje stálost vnitřního prostředí organismu. Tím,
že k jednotlivým buňkám přináší kyslík z plic a živiny z tenkého střeva a současně odvádí
zplodiny látkové přeměny, vytváří vhodné životní podmínky pro všechny buňky v organismu.
Tento úkol může plnit jen neustále proudící tekutina. Krev v těle obíhá uzavřenou soustavou
cév, její pohyb zabezpečuje svou činností srdce, které pracuje jako tlakové čerpadlo.
(PENKA a kol., 2011, str. 53).
Krev (sanguis) je červená, neprůzračná tekutina kolující v cévním systému a skládá
se z krevních elementů (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky) a z krevní plazmy
v poměru zhruba 1:1. Celkové množství krve v organismu tvoří 6-8 % tělesné hmotnosti
(4,5-6 litrů). Muži mají větší množství krve, ve vztahu k jejich tělesné hmotnosti. Ve dvou
oběhových systémech zajišťuje oběh krve orgán nazývaný srdce. Tzv. velký krevní oběh,
který rozvádí tepnami (artérie) krev do jednotlivých tkání těla, odevzdá kyslík v kapilárách
a přijme oxid uhličitý a žílami (vény) se opět vrací. Tzv. malý krevní oběh je veden do plic,
kde se krev okysličí a čtyřmi plicními žílami se vrací zpět do srdce a do celého těla. (PENKA
a kol., 2011)
2.1 FUNKCE KRVE
Mezi funkce krve patří transport látek, udržování obranyschopnosti v organismu,
podílení se na udržování stálosti vnitřního prostředí a udržování stálého objemu.
1. Transport látek
Zajišťuje transport kyslíku a oxidu uhličitého mezi tkáněmi a plícemi, roznáší živiny
ke tkáním, vylučuje odpadní produkty, přenáší hormony k cílovým strukturám a dále se
podílí na udržování stálé tělesné teploty.
2. Udržování obranyschopnosti v organismu
Součástí obranných mechanismů organismu jsou bílé krvinky a specializované
plazmatické bílkoviny.
18
3. Podílení se na udržování stálosti vnitřního prostředí
Podílí se na udržování stálosti pH krve pomocí tzv. nárazníkových systémů.
4. Udržování stálého objemu
Krev udržuje stálý objem pomocí hemostatických systémů, které se uplatňují např.
při zástavě krvácení. (PENKA a kol., 2011)
2.2 JEDNOTLIVÉ SLOŽKY KRVE
Červené krvinky (erytrocyty) – jsou bezjaderné buňky diskovitého tvaru. Jejich
počet se liší pohlavím. U mužů je 4,3-5,3 x 1012
/l krve a u žen je 3,8-4,8 x 1012
/l krve.
Životnost erytrocytů je zhruba 120 dnů. Jejich hlavní funkcí je přenos kyslíku a oxidu
uhličitého (transport dýchacích plynů) mezi plícemi a tkáněmi. Nepatrná část kyslíku
zůstane rozpuštěna v krevní plazmě a většina se váže na krevní barvivo (hemoglobin).
Hemoglobin (Hb) je červené krevní barvivo, které se skládá ze dvou částí: z nebílkovinného
hemu a z bílkovinného globinu. Na tzv. nebílkovinný hem se váže železo a na něj se dále
váže kyslík. Hemoglobin se liší podle obsahu kyslíku v krvi. Hemoglobin bez kyslíku
(redukovaný) je obsažen v žílách a má tmavě červenou barvu. Opakem je hemoglobin
s navázaným kyslíkem (oxyhemoglobin), který je obsažen v tepnách a má jasně červenou
barvu. (DYLEVSKÝ, 2009).
Obrázek 1 Červené krvinky
Zdroj: https://eluc.kr-olomoucky.cz
19
Bílé krvinky (leukocyty) – jsou bezbarvé, jaderné buňky. Jejich počet je 4-9 x 109
/l krve.
Počet leukocytů se mění během dne, při tělesné aktivitě a dle příjmu potravy. Životnost
leukocytů je od několika hodin až po celý život. Dělíme je na dvě skupiny dle toho, zda
obsahují či neobsahují v cytoplazmě granula: granulocyty a agranulocyty. Granulocyty mají
barvitelná zrnéčka a podle barvitelnosti je lze dělit do dalších tří skupin: neutrofilní, bazofilní
a eozinofilní. Granulocyty se velice aktivně pohybují a jsou schopny pohlcovat drobné
částečky hmoty a bakterií (fagocytovat) a tím zdolávají infekce v organismu. Agranulocyty
dělíme na dvě skupiny: lymfocyty a monocyty. Agranulocyty se podílejí na obranných
reakcích proti infekci pomocí přenosu protilátek. (DYLEVSKÝ, 2009).
Krevní destičky (trombocyty) – jsou malá krevní tělíska, která nemají jádro a jsou
nepravidelného tvaru. Jejich počet je 150-400 x 109
/l krve. Životnost trombocytů je zhruba
5-10 dnů. Trombocyty se uplatňují především při zástavě krvácení (hemostáze) a při srážení
krve v organismu.
Obrázek 2 Bílé krvinky
Zdroj: https://eluc.kr-olomoucky.cz
20
Obrázek 3 Krevní destičky
Zdroj: https://eluc.kr-olomoucky.cz
Krevní plazma – je nažloutlá a lehce zkalená tekutina, která obsahuje organické
a anorganické látky. Krevní plazma tvoří u dospělého člověka zhruba 5 % tělesné hmotnosti,
což činí 2,5-3,5 l. Rozpuštěných látek je 9 až 10 %, zbývajících 90 % je voda.
Anorganické látky: důležitými ionty jsou sodík (Na+
), chloridy (Cl)
a bikarbonát
(HCO3
),
které udržují osmotický tlak krve, udržují stálé pH krve a objem krve. Vápník (Ca+
)
je důležitý pro srážení krve a svalovou kontrakci. Krevní plazma obsahuje ještě další
anorganické látky – železo, jod, aj.
Organické látky: krevní plazma obsahuje další důležité látky, kterými jsou cukry
(sacharidy), tuky (lipidy), bílkoviny (proteiny) a další organické látky (kyselina močová,
aminokyseliny a močovina).
1. Cukry – jejich množství je 3,3-5,5 mmol/l. Hlavním zástupcem cukrů je glukóza, která
je důležitá především pro činnost centrálního nervového systému (CNS).
Glukóza se rychleji odbourává a ukládá se v játrech a ve svalech ve formě
glykogenu.
2. Tuky – jejich množství je 6-10 g/l v krevní plazmě. Tuky jsou různých typů (mastné
kyseliny, cholesterol, aj.). Představují důležitý zdroj pro energii a jsou důležité
pro buněčné membrány (fosfolipidy). Pomaleji se odbourávají a mohou být
ukládány v tukových buňkách.
3. Bílkoviny – tvoří množství 60-80 g/l a dělí se do tří skupin: albuminy, globuliny
a fibrinogen. Krevní plazma obsahuje další typy bílkovin, které se uplatňují
při obranných reakcích organismu.
21
Albuminy – podílejí se na transportu různých látek, udržení onkotického tlaku plazmy
a vytváří proteinovou rezervu organismu.
Globuliny – podílejí se na transportu látek a účastní se na obranných pochodech
v organismu.
Fibrinogen – základní a významný faktor krevního srážení. (ROKYTA, MAREŠOVÁ,
TURKOVÁ, 2014).
2.3 VZNIK A VÝVOJ FORMOVANÝCH ELEMENTŮ
Krevní elementy časem zanikají, mají omezenou dobu života, a proto je zapotřebí
jejich neustálá obnova. Krvetvorba (hematopoéza) je proces probíhající jak před narozením
(prenatálně), tak po narození (postnatálně). Krevní elementy (formované elementy) vznikají
z kmenových buněk, které jsou přítomny v kostní dřeni (u plodu i novorozenců jsou
přítomny ještě ve slezině a játrech). Hlavní funkcí kmenových buněk je sebe obnova a vývoj
v další typy buněk, které jsou buňkami dokončenými pro vývoj krevních elementů
(erytrocytů, leukocytů, megakaryocytů, monocytů a lymfocytů). Pro krvetvorbu je velmi
důležité vhodné prostředí, tedy kostní dřeň, dále dostatek látek důležitých pro stavbu buněk
a také přítomnost látek zvaných růstové faktory a hormony. (ŘEHÁČEK a kol., 2013).
1. Vývoj a tvorba červených krvinek (erytropoéza)
Červené krvinky při vývoji ztrácí buněčné jádro a organely, tvoří se v nich
hemoglobin. Nejdůležitějším faktorem pro červené krvinky je erytropoetin, který se tvoří
v ledvinách a krví se přenáší do kostní dřeně. Tvoří se tehdy, když je nedostatek kyslíku ve
tkáních (hypoxie), který je způsoben nedostatkem hemoglobinu (anemie) nebo krvácením.
Zhruba během sedmi dnů buňky ztrácí své jádro. Erytrocyty mají životnost zhruba 120 dnů.
Poté se rozpadají a zanikají. Z části rozpadlých erytrocytu se uvolňuje železo, díky kterému
se vytvoří nový hemoglobin a zbylé části jsou fagocytovány v kostní dřeni a ve slezině.
22
2. Vývoj a tvorba bílých krvinek (granulopoéza a monocytopoéza)
Granulocyty – největším vlivem pro granulocyty je růstový faktor. Vznikají v kostní
dřeni.
Agranulocyty: Monocyty – po skončení jejich vývoje postupují do krevního oběhu,
kde zůstávají zhruba 2-4 dny. Dále vstoupí do tkání, kde se změní na největší lidské krvinky,
které fagocytují (tkáňové makrofágy). Lymfocyty – vyvíjejí se v kostní dřeni. B-lymfocyt
se vyvíjí neustále v kostní dřeni a poté, co opustí kostní dřeň, usadí se v lymfatických tkáních
(např. slezina, lymfatické uzliny). T-lymfocyt – opustí kostní dřeň a zbytek vývoje probíhá
v brzlíku (thymus).
3. Vývoj a tvorba krevních destiček (megakaryocytární linie)
Vznikají v kostní dřeni a odtud jsou později vyplavovány do krve. Jejich životnost je
okolo 5-10 dnů a poté zanikají ve slezině a v játrech. (ROKYTA, MAREŠOVÁ,
TURKOVÁ, 2014), (PENKA, TESAŘOVÁ a kol. 2012).
23
3 KREVNÍ SKUPINY
Nejvýznamnější systémy pro lidskou krev jsou systémy krevních skupin AB0 a Rh
faktor.
Červené krvinky mají na povrchu svých membrán různé antigeny bílkovinné
povahy, zvané aglutinogeny. Nejvíce známé jsou aglutinogeny A a B. Podle toho, který je
z těchto antigenů přítomen, se určuje krevní skupina jedince.
Krevní skupina A – Tvoří se aglutinogen A
Krevní skupina B – Tvoří se aglutinogen B
Krevní skupina AB – Tvoří se oba aglutinogeny, A i B
Krevní skupina 0 – Žádný aglutinogen
V krevní plazmě jsou obsaženy bílkovinné protilátky, zvané aglutininy (anti-A,
anti-B). Krevní skupina jedince rozhoduje o tom, které aglutininy jsou v krvi obsaženy.
Krevní skupina A – Tvoří se aglutinin anti-B
Krevní skupina B – Tvoří se aglutinin anti-A
Krevní skupina AB – Žádný aglutinin
Krevní skupina 0 – Tvoří se aglutinin anti-A, anti-B (DYLEVSKÝ, 2009)
24
3.1 AB0 SYSTÉM
Přehled krevních vlastností znázorňuje následující tabulka.
Tabulka 1 Krevní skupiny
Zdroj: https://mendelmuseum.muni.cz
3.2 RH SYSTÉM
Dalším významným druhem krevního systému je tzv. Rhesus faktor. Tento název je
pojmenován podle opice z druhu Maccacus Rhesus, v jehož krvi byl poprvé nalezen.
Objevitelem se stal A. Wiener, který experimentoval s krví opice. V tomto systému jsou
osoby buď Rh pozitivní (Rh+
) anebo Rh negativní (Rh).
Význam v tomto systému mají
antigeny C/c, D/d, E/e, ovšem největší význam má antigen D, který se nachází rovněž na
povrchu červených krvinek. Pokud se antigen D nachází v krvi jedince, je Rh pozitivní.
Pokud se ovšem antigen D v krvi jedince nenachází, pak je Rh negativní. Uvádí se, že se
v evropské populaci vyskytuje 85 % jedinců, kteří jsou Rh+
a 15 % jedinců, kteří jsou Rh-
.
25
Rh systém se od AB0 systému liší tak, že protilátky proti Rh pozitivní skupině (antiD
protilátky), se u Rh negativních lidí nevyskytují přirozeně, ale tvoří se tehdy, až se
organismus poprvé setká s cizím antigenem. Pokud se do krve Rh negativního člověka
dostane krev Rh pozitivního člověka v malém množství, nebude odpověď organismu tak
silná, protože se protilátky proti Rh faktoru teprve začínají vytvářet. Ovšem problém nastane
tehdy, pokud se jedinec s jiným typem krve setká opakovaně. Tehdy už jsou protilátky
vytvořeny a organismus by zareagoval silněji a nastaly by vážné zdravotní komplikace.
Tento problém může postihnout ženy v těhotenství. Pokud je matka Rha
dítě zdědí
po otci Rh+
faktor, dojde k tzv. Fetální erytroblastóze = hemolytická nemoc novorozenců.
Fetální erytroblastóza je stav, kdy imunitní systém matky bojuje proti dítěti. Pokud je dítě
Rh+,
poté imunitní systém matky tento antigen nezná a považuje ho za cizí. Tělo matky začne
vytvářet protilátky, které u dítěte zapříčiní různé formy novorozenecké žloutenky nebo různé
nervové poruchy. První těhotenství není v tomto případě rizikové, ovšem další těhotenství
jsou rizikovější. Z toho důvodu, že se v těle matky mohou při prvním porodu vytvořit
protilátky anti-D, které mohou ohrozit další plod. Proto se v dnešní době podávají matce do
72 hodin po prvním porodu anti-D protilátky, případně se podají již v graviditě.
Dědičnost Rh systému zajišťují dva geny: RHD (určuje buď přítomnost anebo
nepřítomnost antigenu D) a RHCE (určuje antigeny C/c, E/e). Jak bylo řečeno, antigen
D rozhoduje o Rh+
faktoru. Můžeme tedy říci, že Rh+
jedinci jsou dominantní a Rh-
jedinci
jsou recesivní homozygoti. (http://www.genetika-biologie.cz/2014/), (DYLEVSKÝ, 2009)
Rodiče Rh+x Rh+ - Dítě Rh+
nebo RhRodiče
Rh+ x Rh- - Dítě Rh+
nebo RhRodiče
Rh- x Rh- - Dítě pouze Rh(DYLEVSKÝ,
2009)
26
4 TRANSFUZE KRVE
Transfuzí krve se rozumí podání krve nebo krevních složek od dárce do krevního
oběhu příjemce. Krevní transfuzi je možno považovat za transplantace orgánu.
Transfuzní přípravky
Transfuzní přípravky jsou přípravky, které mají léčivé účinky a jsou vyráběné
z lidské krve nebo jejich složek.
Typy transfuzních přípravků:
1. Erytrocytové transfuzní přípravky
2. Trombocytové transfuzní přípravky
3. Granulocyty z aferézy
4. Plazma a odvozené přípravky
Skladování transfuzních přípravků
Každý transfuzní přípravek má stanovené rozmezí teplot, ve kterém je skladován a je
určena doba použitelnosti. Prostředí, ve kterém jsou přípravky skladovány (chladničky,
mrazicí boxy) musejí udržovat danou teplotu v celém prostoru. Teplota je proto
kontrolována, zapisována a neustále monitorována. Jedním z ideálních způsobů monitorace
teplot je centrální monitorovací jednotka, na kterou jsou napojena teplotní čidla v celém
prostoru skladování. Pokud se změní teplota mimo stanovenou mez, jednotka alarmuje
obsluhu světelným nebo zvukovým signálem. Každý výrobce má povinnost při výdeji
každého transfuzního přípravku poskytnout příbalový leták s veškerými informacemi
o krevním přípravku. (PENKA, 2012).
27
4.1 INDIKACE K PODÁNÍ TRANSFUZE KRVE
Rozhodnout se, zdali pacientovi podat krevní transfuzi, je velmi složitý proces.
Důležitou roli hraje aktuální stav pacienta, další léčebný postup, výsledky laboratorních
vyšetření a další faktory.
Pro přesný postup při podání krevní transfuze se dnes používá metoda „čtyř S“:
- Správná indikace;
- Správný transfuzní přípravek;
- Správný čas;
- Správné množství (u každého pacienta se postupuje individuálně). (PENKA a kol.,
2011)
4.2 AUTOTRANSFUZE
Autotransfuze neboli autologní krevní transfuze, znamená odběr krve či
jednotlivých krevních složek, které pocházejí z vlastního krevního oběhu příjemce. V dnešní
době je to jedna z možností, jak zamezit možným komplikacím transfuze právě díky podání
vlastní krve, kterou lze odebrat jedním ze způsobů, které nám moderní techniky
autotransfuze poskytují. (PENKA a kol., 2011), (PENKA, TESAŘOVÁ a kol., 2012).
28
5 DÁRCOVSTVÍ KRVE
Dárcovství krve je věc dobrovolná a bezplatná. Znamená to, že je v souladu
s Etickým kodexem darování krve a s léčbou pomocí krevních transfuzí Mezinárodní
společnosti pro transfuzi krve. Zvýšení bezpečnosti transfuzních přípravků v praxi
napomáhají právě tyto dva základní principy. Nábor nových dárců by měl být právě
dobrovolný a bez vazby na jakoukoliv finanční náhradu. I přes tuto podmínku dárci dostávají
peněžní vyrovnání za přímé cestovní výlohy, občerstvení a také různé vyznamenání. Nábory
dárců se uskutečňují v jednotlivých zdravotnických zařízeních v České republice, které jsou
zaměřeny na transfuzní služby.
Registry pravidelných dárců krve by ve vyspělých zemích měly představovat
optimálně 4-6 % populace. V České republice se zastoupení dárců v populaci pohybuje
kolem 3 %. (PENKA a kol., 2011, str. 95).
5.1 REGISTR DÁRCŮ KRVE
Nezbytnou podmínkou pro fungování každého transfuzního zařízení je kvalitní
a dostatečně velký registr dárců krve. Ve většině případů se s nedostatkem dárců setkávají
převážně velká města. Registr dárců rozlišujeme na tyto typy:
1. Registr aktivních dárců krve – dárci v tomto registru pravidelně dochází na
odběry plné krve nebo jejich složek a splňují podmínky pro odběr.
2. Registr dočasně vyřazených dárců krve – dárci v tomto registru dočasně
nesplňují podmínky pro odběr a jsou zařazeni mezi aktivní dárce tehdy, jakmile pomine
dočasný důvod k jejich vyřazení.
3. Registr trvale vyřazených dárců krve – dárci v tomto registru jsou trvale
vyřazeni z dárcovství krve.
V České republice byl pod záštitou Ústavu hematologie a krevní transfuze a odborné
Společnosti pro transfuzní lékařství vytvořen Národní transfuzní informační systém, který
zahrnuje celostátní registr všech dárců se vzácnou krevní skupinou a trvale vyřazenými dárci
krve. Tento systém je přístupný všem výrobcům transfuzních přípravků i transfuzním
odběrovým centrům. Díky tomuto systému je zajištěna maximální dostupnost dárců se
29
vzácnou krevní skupinou a vysoká bezpečnost vyráběných transfuzních přípravků na území
ČR. Do tohoto systému se dárci zařadí, pokud mají pozitivní výsledky testů na přenosné
nemoci (zejména hepatitida B, C, infekce virem lidského imunodeficitu typu 1 a 2 a jsou
potvrzeny konfirmačním vyšetřením v Národní referenční Laboratoři Státního zdravotního
ústavu (NRL SZÚ). (MCCULLOUGH, 2012), (ŘEHÁČEK a kol., 2013).
5.2 KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ DÁRCŮ KRVE
V České republice se výběr dárců řídí stanovenými pravidly ve vyhlášce č. 143/2008
Sb., o lidské krvi, která je v souladu s Doporučením Rady Evropy. Způsobilost, zda může
být jedinec dárcem či nikoliv, určuje lékař na základě údajů uvedených v dotazníku dárce
krve. Dále musí přihlédnout k jeho celkovému zdravotnímu stavu a dále vyhodnocuje
výsledky vyšetření krevního obrazu, který absolvuje každý dárce krve před samotným
darováním. Každý dárce dostává dotazník, který se týká jeho zdravotního stavu a jeho
povinností je vyplnit dotazník podle pravdivých údajů a nic nezamlčet, tyto informace
stvrzuje svým podpisem. Lékař pak nese odpovědnost za výběr dárců a za provedené odběry.
Každý, kdo splňuje následující podmínky, se může stát dárcem krve:
1. Věková kategorie – 18-65 let (prvodárcem může být osoba do 60 let);
2. Tělesná váha – pokud jedinec váží alespoň 50 kg;
3. Dobrý zdravotní stav – pokud jedinec netrpí závažným chronickým onemocněním
a cítí se zdráv;
4. Hladina hemoglobinu – ženy (125 g/l a více), muži (135 g/l a více);
5. Krevní tlak – systolický (méně než 180 mm Hg), diastolický (méně než 100 mm
Hg);
6. Pravidelný rytmus a pulzová frekvence – 50-100 tepů/min.
Dárci, kteří darují krevní složky aferézou, musí splňovat další podmínky. K tomuto
typu odběrů se nepřijímají osoby s trombofilními stavy, dále žilní trombózou a epilepsií
uvedenou v anamnéze. Kvalitní žilní vstup je velkou výhodou. Před přístrojovým odběrem
se doporučuje absolvovat nejméně jeden odběr plné krve a to bez komplikací. U dárců, kteří
darují plazmu formou aferézy, se musí alespoň 1krát ročně kontrolovat hladina
30
plazmatických bílkovin, která nesmí být pod 60 g/l. U dárců, kteří darují trombocyty formou
trombocytaferézy, musejí mít určitý počet krevních destiček a to nejméně 150 x 109
/l.
Velká pozornost se musí věnovat zdravotnímu stavu dárce. U dárce by neměly být
projevující známky sideropenie, podvýživy, intoxikace drogami či alkoholem a v místě
vpichu nesmějí být známky kožního onemocnění, včetně atopického ekzému.
K odběru se nepřijímají: jedinci, se kterými nelze navázat kvalitní kontakt, tedy
jazyková bariéra či jiné důvody. Cizinci, kteří se chtějí stát dárci, musejí mít v České
republice (výjimkou jsou občané členských států EU) dlouhodobý pobyt a platné zdravotní
pojištění z důvodu úhrady zdravotní péče.
Odběr plné krve představuje: ztrátu železa více než 200 mg, jehož doplnění trvá
zhruba 40-50 dnů, proto se nesmějí odebírat další plné krve dříve jak za 8 týdnů. Z tohoto
důvodu mohou muži darovat krev zhruba 5krát ročně a ženy 4krát. Pravidelným dárcům krve
se nedoporučuje přesahovat počet odběrů u mužů více než 4krát ročně a ženám více než
3krát ročně. Příliš časté dárcovství může proto způsobit pokles hladiny hemoglobinu
a následně vznik anémie. Není to ovšem pravidlem. (PENKA, TESAŘOVÁ a kol., 2012),
(ŘEHÁČEK a kol., 2013).
5.3 KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ DÁRCŮ KRVE
Dárci, kteří nesplňují podmínky pro dárcovství krve, se řadí do registru buď
dočasného vyloučení anebo trvalého vyloučení. Níže jsou uvedena kritéria pro vyloučení
dárců.
5.3.1 Dočasné vyloučení
Mezi dočasné vyloučení dárců patří: infekce, riziko infekčního onemocnění
přenosného transfuzí, očkování a další důvody. Pro přehlednost jsou jednotlivé důvody
rozpracovány.
Infekce:
- horečka Q, tuberkulóza, osteomyelitida – odklad 2 roky od uzdravení;
- syfilis – odklad 1 rok od uzdravení;
31
- toxoplazmóza – odklad 3 měsíce od uzdravení;
- revmatická horečka – odklad 2 roky od vymizení příznaků;
- horečka – vyšší než 38 °C – odklad 2 týdny od vymizení příznaků;
- chřipky – odklad 2 týdny od vymizení příznaků;
- malárie – odklad 3 roky od vymizení příznaků;
- virus západonilské horečky – odklad 28 dní od opuštění oblasti, ve které se virus
přenáší.
Riziko infekčního onemocnění přenosného transfuzí – odklad 6 měsíců:
- prodělané endoskopické vyšetření;
- poranění se vpichem injekční jehly;
- pokud pacient dostane transfuzní přípravek;
- chirurgický výkon v celkové anestezii;
- body-piercing, tetován;
- po akupunktuře, kterou neprovádí lékař a není provedena jednorázovými jehlami;
- riziko nákazy v domácnosti osobou s hepatitidou B.
Očkování:
- usmrcené viry, bakterie, toxoidy, očkovací látky proti hepatitidě A, B, vzteklině
a klíšťové encefalitidě – bez vyloučení;
- oslabené bakterie a viry – odklad na 4 týdny.
Další důvody:
- ženy v těhotenství a v období laktace – odklad 6 měsíců po porodu nebo po
přerušení těhotenství, v období laktace se ovšem dárcovství nedoporučuje;
- malý chirurgický zákrok – odklad 1 týden;
- zubní zákrok, ošetření – odklad do následujícího dne;
- užití léků – záleží na vlastnosti léčiv a na léčebném onemocnění, rozhodne lékař.
32
5.3.2 Trvalé vyloučení
Důvody pro trvalé vyloučení jsou: chronické závažné onemocnění, onemocnění
diabetes mellitus, sklon ke krvácivosti, infekční onemocnění, rizikové sexuální chování,
zhoubná onemocnění, přenosná spongiformní encefalopatie, užití intravenózního nebo
intramuskulárního léčiva, které nepředepsal lékař v anamnéze. Pro přehlednost jsou
jednotlivé důvody rozpracovány.
- chronické závažné onemocnění – gastrointestinální, kardiovaskulární, urogenitální,
imunitní, respirační, aj.;
- onemocnění diabetes mellitus – při léčbě inzulinem;
- sklon ke krvácivosti – koagulopatie v rodině;
- infekční onemocnění – hepatitida B, hepatitida C, infekce původem viru lidského
imunodeficitu typu 1 a 2, aj.;
- rizikové sexuální chování – jedinci, kteří jsou ohroženi sexuálním chováním pro
riziko získání pohlavní choroby;
- zhoubná onemocnění – výjimkou je rakovina in situ – úplné uzdravení;
- přenosná spongiformní encefalopatie – např. Creutzfeldtova – Jakobova choroba,
osoby s vyšším rizikem vyvinutí TSE, osoby s transplantací rohovky nebo štěp tvrdé pleny
mozkové, dále pobyt ve Francii nebo ve Velké Británii v letech 1980 – 1996 delší, jak
6 měsíců a transfuze v zahraničí před rokem 1996;
- užití intravenózního nebo intramuskulárního léčiva, které nepředepsal lékař
v anamnéze (užívání drog, anabolických steroidů, aj.). (ŘEHÁČEK a kol., 2013).
5.4 STANDARDNÍ POSTUP PŘI ODBĚRU
Standardní postup při odběru krve dárci je rozpracován do jednotlivých následujících
bodů.
1. Příchod dárce na transfuzní stanici – každý dárce, který přijde na transfuzní
stanici, obdrží od personálu Poučení pro dárce krve. Dárci je přiděleno pořadové číslo a poté
obdrží Dotazník dárce krve k vyplnění.
33
2. Vyplnění dotazníku – dárce dle pravdivosti vyplní dotazník, který obsahuje
informace o jeho zdravotním stavu.
3. Udělení informovaného souhlasu – dárce podepisuje informovaný souhlas,
kterým stvrzuje pravdivé informace, které uvedl v dotazníku, dále že souhlasí se samotným
odběrem krve, vyšetřením a se zpracováním osobních údajů v souladu se zákonem.
4. Základní vyšetření – dárci je odebraný krevní obraz.
5. Občerstvení – Na odběr krevního obrazu i samotný odběr krve by dárci neměli
chodit nalačno. Postačí lehká snídaně a dostatek tekutin. Den před odběrem nejíst nic
tučného a nepít alkohol. Dále by dárce před odběrem neměl kouřit. Mezitím, kdy dárce čeká
na výsledky laboratorních vyšetření, je mu poskytnuto malé občerstvení, tj. čaj a pečivo.
6. Vyšetření lékařem – poté, co jsou hotové výsledky odebraného kontrolního
vzorku, je dárce pozván na vyšetření k lékaři, který změří dárci krevní tlak, provede fyzikální
vyšetření a zhodnotí dotazník (anamnézu) od dárce. Jeli dárce způsobilý, lékař to dále
zaznamená do karty a dárci může být krev odebrána. Pokud dárce způsobilý není, lékař to
též zaznamená do karty, informuje dárce o dalším postupu a o tom, zda jde o dočasné
vyřazení nebo o trvalé vyřazení z registru dárců. Popřípadě za jak dlouho bude moci dárce
krev opět darovat.
7. Vlastní odběr – odběr krve provádí zdravotní sestry na odběrovém sále, tj. ve
zvláštní odběrové místnosti. Dárce je poučen o omytí místa vpichu mýdlem a následně jde
na odběrové lůžko. Odběr se provádí v pololeže. Sestra pečlivě zdezinfikuje místo vpichu.
Poté se pokračuje vpichem do žíly a čeká se, než se naplní požadované množství do krevního
vaku. Odběr by neměl trvat déle, jak 10 minut. Po provedeném odběru sestra ošetří místo
vpichu a dárce se jde občerstvit.
8. Pracovní volno – podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je
dárcovství krve pracovní překážkou. Dárce má v den odběru pracovní volno s náhradou
mzdy ve výši 100%. Dále se dárci vyplatí finanční obnos za cestovní jízdné.
9. Odpočinek – po samotném odběru by dárce neměl řídit automobil nejméně půl
hodiny. Dárce by se měl doma vyvarovat těžkým a výškovým pracím.
(http://www.nnm.cz/2017/).
34
5.5 ODBĚRY KRVE A JEJÍCH SLOŽEK
Dárcovství krve a jejích složek se provádí na transfuzních stanicích. Jsou určeny pro
výrobu transfuzních přípravků a případně k výrobě krevních derivátů, které se odebírají ve
specializovaných centrech. Odběry krve se provádí dvěma způsoby, buď otevřeným anebo
uzavřeným systémem.
Odběrová soustava s otevřeným systémem
Jednotlivé součásti setu pro odběr jsou dodány zvlášť a jsou sestaveny bezprostředně
před odběrem. Je zde vyšší riziko kontaminace. Frekvence odběru krve a množství, které se
odebere, je dáno legislativou. Vzorky, které odebíráme pro laboratorní vyšetření, nesmí při
žádném druhu odběru přesáhnout 30 ml.
Odběrová soustava s uzavřeným systémem
Jednotlivé součásti setu pro odběr jsou propojeny vzájemně i s odběrovou jehlou,
která je součástí soustavy vaku. Je zde nižší riziko kontaminace, nežli u otevřeného systému.
(PENKA, TESAŘOVÁ a kol., 2012).
5.5.1 Odběr plné krve
Odběry plné krve se zásadně provádí pomocí odběrového setu, který má uzavřený
systém. Krev je odebrána do jednorázových a jednoúčelových vaků, které obsahují
protisrážlivý roztok. Ten obsahuje citronan sodný a obvykle je doplněn jinými látkami, které
stabilizují odebrané buňky. V současné době už jsou tyto stabilizační přísady součástí
roztoků, kde jsou resuspendovány složky krve. Součástí odběrové soupravy je satelitní
váček, který umožňuje odebrat vzorky krve (zhruba 25 ml) a dá se tak snížit riziko
kontaminace přípravku téměř o 2/3.
Před odběrem je nutné místo vpichu řádně dezinfikovat (a dle návodu dezinfekčního
roztoku nechat 30 sekund působit). Pokud se nepodaří první vpich, je nutné použít novou
odběrovou soupravu. Jakmile se zahájí odběr vpichem a následně odtékáním krve do
krevního vaku, je zapotřebí krev mísit s antikoagulačním roztokem. K tomuto úkonu se
používají tzv. odběrové váhy, které jsou nastaveny tak, aby mísení řádně zajistily.
35
U standardního odběru se odebírá 450 ml ± 10 % krve a samotný odběr by měl trvat do 10
minut. Pokud se tak nestane a krev je odebraná pomaleji, déle než 12 minut, není možné
z odebrané krve vyrobit trombocytový přípravek. A pokud odběr trvá déle, jak 15 minut,
není možné odebranou krev použít na výrobu krevní plazmy. Po odebrání daného množství
krve se uzavře odběrová hadička pomocí tlačky nebo sterilním svárem a jehla je vyndána ze
žíly dárce. Místo vpichu se zajistí sterilním tamponem a přelepením přičemž nezbytné je
stlačení místa vpichu. Dárce by měl do stabilizace oběhu zůstat v klidu.
5.5.2 Odběry jednotlivých složek krve, aferéza
Patří sem: odběr několik jednotek plazmy (plazmaferéza), odběr jedné nebo více
jednotek trombocytů (trombocytaferéza) a odběr jedné až dvou jednotek erytrocytů
(erytrocytaferéza). (ŘEHÁČEK a kol., 2013), (PENKA a kol., 2011).
5.6 KOMPLIKACE ODBĚRU
U odběru plné krve se komplikace vyskytují zhruba v 0,5-1 % případů. Nejčastější
komplikací se stává modřina v místě vpichu nebo kolaps (oběhová reakce dárce po
odběru), tehdy dárci hrozí i zranění při pádu. Dalšími možnými komplikacemi jsou
alergické reakce např. na dezinfekční roztok nebo poškození nervového cévního svazku,
který je doprovázen parestéziemi při vpichu. Pokud se k odběru používají přístroje, tak se
stávají poměrně častými komplikacemi parestézie (brnění prstů, trnutí rtů i jazyka), které
vznikají proto, že se snižuje hladina kalcia. Tyto reakce však odezní brzy po podání kalcia
a při zpomalení návratové rychlosti, vzácně dochází také ke křečím a ztrátě vědomí. Je
důležité dárce neustále kontrolovat a informovat ho, aby případné komplikace hlásil včas.
Při nesprávné manipulaci může být hemolýza v přístroji nebo vniknutí vzduchu do soupravy.
(ŘEHÁČEK a kol., 2013).
36
6 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ
Mezinárodní přijatelnou definici dobrovolného dárcovství krve definoval Český
červený kříž:
Dárcovství je považováno za dobrovolné a bezplatné, pokud tak osoba, která krev,
plazmu nebo krevní buňky dává, činí z vlastní svobodné vůle a nedostává za to žádnou úplatu
v hotovosti nebo způsobem, který je možné považovat za náhražku peněz. Toto zahrnuje i
pracovní volno delší, než je doba rozumně potřebná pro darování a s ním spojenou cestu.
Malé pozornosti, občerstvení a náhrada přímých nákladů na dopravu jsou v souladu
s dobrovolným bezplatným dárcovstvím. (PENKA a kol., 2013, str. 21).
Dárcovství krve propaguje na celospolečenské úrovni Český červený kříž (ČČK),
občanská sdružení i orgány státní správy. Jednotlivé transfuzní zařízení spolupracují s ČČK
a v jejich kompetenci je nábor dárců a jejich oceňování. V České republice se oceňují
bezpříspěvkoví dárci krve od roku 1960. Od roku 1998 se jako jeden odběr počítá i jakýkoli
odběr krve nebo krevních složek, tj. odběr plné krve, odběr plazmy i odběr krevních destiček.
Bezplatný dárce může mít také několik motivací a těmi jsou:
1. Nárok na volno v den odběru.
2. Dárce může uplatnit slevu na daních.
3. Dárce může využít výhody ve své zdravotní pojišťovně, zaměstnavatelů nebo
jiných organizací.
4. Dárce je oceněn Českým červeným křížem (ČČK), který uděluje medaile prof.
MUDr. Jana Janského a zlaté kříže za určitý počet odběrů. (ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ,
2018)
6.1 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ V NAŠEM REGIONU
Oceňování dárců zajišťuje ČČK společně s transfuzní stanicí v Novém Městě na
Moravě. Předávání ocenění probíhá ve Žďáru nad Sázavou za přítomnosti dárců, kterým
jsou medaile nebo kříže uděleny, dále za přítomnosti organizace ČČK a pracovníků
transfuzního oddělení.
37
Oceňování probíhá v tomto pořadí:
Za 1. odběr – kapka krve (odznak)
Za 10 odběrů – bronzová medaile prof. MUDr. Janského
Za 20 odběrů – stříbrná medaile prof. MUDr. Janského
Za 40 odběrů – zlatá medaile prof. MUDr. Janského
Za 80 odběrů – zlatý kříž III. třídy
Za 120 odběrů – zlatý kříž II. třídy
Za 160 odběrů – zlatý kříž I. třídy
Za 250 odběrů – plaketa ČČK Dar krve – dar života (http://www.nnm.cz/2017/).
6.2 PROPAGACE DÁRCOVSTVÍ
Krev je velmi důležitá a ničím nenahraditelná tekutina. Podle ČČK, který je hlavní
institucí ve vzniku bezpříspěvkového dárcovství krve a transfuzních stanic, zaznamenáváme
déletrvající pokles počtu dárců v naší zemi. O to víc je tato informace znepokojující, protože
se zvyšuje počet starší osob, tj. potencionálních příjemců krve. Podle statistik od roku 2007
došlo k poklesu z cca 300 tisíc dárců na 250 tisíc dárců krve. Na transfuzních stanicích jsou
zásoby pouze k pokrytí potřeb pacientů. Ovšem v případě, že nastane mimořádná situace pro
výdej krve, např. chřipkové epidemie, transfuzní stanice nebudou mít dostatek rezerv. Proto
je dárcovství krve a jeho propagace velmi důležitá a veřejnosti známá věc.
Při postupně klesajícím počtu dobrovolných dárců krve je zároveň nejistá
budoucnost dostatečných zásob krve v nemocnicích. Naším cílem je zastavit pokles dárců
krve v nemocnicích a co nejrychleji se vrátit k počtu alespoň 300 tisíc darujících dárců
ročně.“ Přitom ani počet 300 tisíc dárců krve nebyl optimální (ten by pro zemi velikosti ČR
měl dle doporučení WHO činit alespoň 400 tisíc), avšak trend dalších let je bohužel právě
opačný. Je důležité tento trend zvrátit a snažit se zvýšit počet nově registrovaných dárců
krve. Český červený kříž v zájmu dostatku bezpečné krve pro pacienty v ČR, kteří ji nezbytně
potřebují, proto doporučuje potenciálním i stávajícím dárcům krve, všem zdravým lidem,
aby darovali svou krev bezpříspěvkově v nemocničních transfúzních zařízeních. (ČESKÝ
ČERVENÝ KŘÍŽ, 2018)
38
Důležitou částí propagace je i vyzdvihnout rozdílnou motivaci pro prvodárce od
určitých transfuzních stanic. Odlišné jsou transfuzní zařízení pro odběr plné krve a krevní
plazmy. Plazma, která je odebírána v plazmaferetických centrech, je surovina, která je
vyvážena z ČR po celé Evropě. Za odběr krevní plazmy tedy dostane dárce motivaci
v podobě finanční kompenzace, tj. peněžní částku. Kdežto odběr krve je věc bezpříspěvková,
tj. dárce za ni nedostane peněžní odměnu. Je dobré apelovat na to, že je dárcovství
bezpříspěvkové, ačkoliv dárce dostává určité benefity. A motivující je i to, že se najdou dárci
krve, kteří jsou ochotni pomoci i bez nároku na finanční kompenzaci. Propagace dárcovství
by mohla mít dobrý vliv na zvýšení počtu nových prvodárců, kteří se rozhodnout krev
darovat. (MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, 2019)
ČČK uvádí několik možností propagace dárcovství:
1. Studentské krvebraní – propagace na středních a vysokých školách, kde se mohou
noví dárci zaregistrovat do soutěže a získat tak možné výhry v obchodu, který je partnerem
krvebraní
2. Daruj krev jen jako – studenti jsou zváni na exkurzi na transfuzní stanice
3. Studentská krev – projekt byl realizován pro získání studentů jako nových dárců
do určitého věku
Státní zdravotní ústav uvádí také možnosti propagace dárcovství:
Metodika:
Metodika projektu byla zaměřena na způsoby komunikace, které jsou této části
populace blízké - tj. spolupráce s médii, rozhlasovou stanicí preferovanou mladou generací,
exkurze na transfuzním oddělení. Součástí motivačního programu bylo vytvoření
informativního materiálu o dárcovství krve - brožura, leták a rovněž i soutěž o nejlepší logo
s tématikou dárcovství.
Výstupy:
Vítězné návrhy soutěže
Leták - skládačka "Daruj krev"
Články a ohlasy v tisku
39
Přívěsek na klíče s logem
Dopis ředitelům škol
Jízdní řády s propagační ploškou "Daruj krev"
Fotodokumentace s popiskami
Tričko s logem (STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV, 2009)
40
7 DÁRCOVSTVÍ KRVE OČIMA PRVODÁRCE
V této praktické části mé bakalářské práce se zaměřujeme na vyhodnocení dat, která
byla získána kvantitativním průzkumným šetřením v nemocnic Nové Město na Moravě na
transfuzní stanici. Data byla opatřena pomocí dobrovolného anonymního dotazníku.
Dotazník se vztahoval na dárce v prvním roce, tj. max. 4 odběry.
7.1 CÍLE PRŮZKUMU
Cíl 1 – zjistit, odkud se prvodárci nejčastěji dozvídají o dárcovství krve
Cíl 2 – zjistit hlavní motiv prvodárců darovat krev
Cíl 3 – zjistit, zda jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství krve
Cíl 4 - vyhotovení informačního letáku pro nové dárce o průběhu celého procesu dárcovství
7.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Průzkumná otázka 1 – Jakou nejčastější formou se dárci dozvídají o dobrovolném
bezpříspěvkovém dárcovství krve?
Průzkumná otázka 2 – Jaký hlavní motiv vede prvodárce k rozhodnutí darovat
krev?
Průzkumná otázka 3 - Jsou prvodárci dostatečně informováni o procesu dárcovství
krve?
7.3 METODIKA PRŮZKUMU
Metodikou průzkumu bakalářské práce byla zvolena kvantitativní metoda. K získání
potřebných dat byl zvolen anonymní dotazník, který byl zaměřen na prvodárce.
Dotazník se týkal prvodárců v prvním roce (tj. max. 4 odběry). Dotazník obsahoval
20 uzavřených otázek. První část dotazníku byla zaměřena na věk, pohlaví a vzdělání
prvodárce. Další část se zaměřila na informace informovanosti a motivu dárcovství. A další
částí jsou otázky, které se týkají komplikací odběru, spokojenosti prvodárců o dárcovství
41
a propagací dárcovství. Vyplněno bylo celkem 130 dotazníků. Ovšem na vyhodnocení dat
jich bylo pouze 120, protože zbylých 10 dotazníků bylo vyplněných neúplně.
7.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR A ORGANIZACE PRŮZKUMU
Jednotlivé dotazníky rozdávala všeobecná sestra každému prvodárci zvlášť, který
přišel do ambulance a po vyplnění dotazníku dárce předal dotazník zpět všeobecné sestře.
Díky tomu byla návratnost dotazníků stoprocentní. Šetření probíhalo na Hematologické
stanici v Novém Městě na Moravě od začátku listopadu 2018 do konce ledna 2019. Výběr
respondentů byl záměrný, tj. aby byl prvodárce v průběhu prvního roku (max. 4 odběry).
Vyplněné dotazníky byly následně přepsány do elektronické formy. S celým průzkumem
byla nemocnice řádně seznámena a následně byl podepsán informovaný souhlas
s dotazníkovým šetřením náměstkyní pro ošetřovatelskou péči. Prvodárci byli ochotni
dotazníky vyplnit. Následná získaná data byla vyhodnocena a graficky vizualizována
pomocí grafů a tabulek v programu Excel Office a následně popsána krátkým komentářem.
V rámci lepší vizualizace jsme zvolili interpretaci dat pomocí grafů i tabulek.
7.5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU
Celá práce se skládá z analýzy výsledků dotazníkového šetření, které bylo zaměřené
na prvodárce (max. 4 odběry za první rok). Jedná se o dárce, kteří docházejí na transfuzní
oddělení v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Celkem se podařilo zajistit 120 dotazníků,
které jsou vyhodnoceny v grafech a tabulkách a následně jednotlivě popsány. Pro průzkumné
otázky jsou z dotazníku otázky č. 4, 8, 13. Podrobnější informace jsou uvedeny v sekci níže:
42
Otázka 1 – Pohlaví dárce?
Tabulka 2 Pohlaví dárce
Pohlaví dárce Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Žena 35 29,17 %
Muž 85 70,83 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 1 Pohlaví dárce
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 1 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %), z toho 85 (70,83 %)
mužů a 35 (29,17 %) žen.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
Žena Muž
29,17%
70,83%
Pohlaví dárce
43
Otázka 2 – Kolik je Vám let?
Tabulka 3 Věk dárce
Věk dárce Absolutní četnost Relativní četnost (%)
19-24 28 23,33 %
25-34 27 22,50 %
35-44 31 25,83 %
45-54 26 21,67 %
55-64 8 6,67 %
65 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 2 Věk dárce
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 2 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Nejvíce zastoupena
byla věková skupina 35-44 let v počtu 31 respondentů (25,83 %). Dále ve věku 19-24 let
odpovědělo 28 respondentů (23,33 %). Věková skupina 25-34 let byla zastoupena počtem
27 respondentů (22,50 %). Dále ve věku 45-54 let odpovědělo 26 respondentů (21,67 %).
Věková skupina 55-64 let byla zastoupena počtem 8 respondentů (6,67 %). Jako poslední
možnost byla odpověď 65 let, kterou neuvedl ani jeden respondent (0 %).
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
19-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65
23,33% 22,50%
25,83%
21,67%
6,67%
0%
Věk dárce
44
Otázka 3 – Vaše dosažené vzdělání?
Tabulka 4 Dosažené vzdělání
Dosažené vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Základní 15 12,50 %
Vyučen / Středoškolské 56 46,67 %
Vysokoškolské 49 40,83 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 3 Dosažené vzdělání
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 3 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázkou č. 3 se
zjišťovalo dosažené vzdělání dárců. Nejčastější odpověď byla vyučen/středoškolské
vzdělání, kdy odpovědělo celkem 56 respondentů (46,67 %). Další odpovědí bylo
vysokoškolské vzdělání, přičemž odpovědělo 49 respondentů (40,83 %). Poslední možností
bylo základn vzdělání, na které odpovědělo 15 respondentů (12,50 %).
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00%
50,00%
Základní Vyučen / Středoškolské Vysokoškolské
12,50%
46,67%
40,83%
Dosažené vzdělání
45
Otázka 4 – Odkud jste se dozvěděl/a o dárcovství?
Tabulka 5 Získání informací
Získání informací Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Internet 12 10,00 %
Tisk 3 2,50 %
Rádio 2 1,67 %
Lékař 13 10,83 %
Rodina 21 17,50 %
Zaměstnání 11 9,17 %
Přátelé 35 29,17 %
Škola 23 19,17 %
Jiné 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 4 Získání informací
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 4 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Touto otázkou se
zjišťovalo, odkud prvodárci získali informace o dárcovství. Nejčastěji od přátel, kdy
odpovědělo 35 respondentů (29,17 %). Dále ze školy, 23 respondentů (19,17 %). Další
možností byla rodina, 21 respondentů (17,50 %). Následuje informace získaná od lékaře
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
10,00%
2,50% 1,67%
10,83%
17,50%
9,17%
29,17%
19,17%
0%
Získání informací
46
v počtu 13 respondentů (10,83 %). Dalším zdrojem je uveden internet, na který odpovědělo
12 respondentů (10,00 %). Jako další je uvedeno zaměstnání od 11 respondentů (9,17 %).
V malém počtu byl uveden zdrojem informací tisk od 3 respondentů (2,50 %). Dále jako
zdroj rádio, který uvedli 2 respondenti (1,67 %). Poslední odpověď je možnost jiné, kterou
neuvedl žádný respondent (0 %).
47
Otázka 5 – Co Vás přivedlo k dárcovství?
Tabulka 6 Důvod k dárcovství
Důvod k dárcovství Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Udělat dobrý skutek 86 71,67 %
Den volna 32 26,67 %
Zvědavost, jaký je průběh 2 1,67 %
Jiné 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 5 Důvod k dárcovství
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 5 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Touto otázkou se
zjišťovalo, co přivedlo prvodárce k tomu, aby darovali krev. V největším zastoupení byla
odpověď udělat dobrý skutek, kdy odpovědělo 86 respondentů (71,67 %). Druhou nejčastější
odpovědí byl den volna, což uvedlo 32 respondentů (26,67 %). Dále 2 respondenti (1,67 %)
uvedli jako zvědavost, jaký je průběh. A poslední možnost jiné neuvedl žádný respondent
(0 %).
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
Udělat dobrý skutek Den volna Zvědavost, jaký je
průběh
Jiné
71,67%
26,67%
1,67% 0%
Důvod k dárcovství
48
Otázka 6 – Znáte někoho ze svého okolí, kdo chodí darovat krev?
Tabulka 7 Známí dárci krve
Známí dárci krve Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 74 61,67 %
Ne 46 38,33 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 6 Známí dárci krve
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 6 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázkou č. 6 jsme
zjišťovali, zdali respondenti znají někoho ve svém okolí, kdo chodí darovat krev.
V největším početním zastoupení byla odpověď ano od 74 respondentů (61,67 %). Druhá
odpověď byla ne, na kterou odpovědělo 46 respondentů (38,33 %).
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Ano Ne
61,67%
38,33%
Známí dárci krve
49
Otázka 7 – Setkal/a jste se s někým, kdo potřeboval krevní transfuzi?
Tabulka 8 Potřeba krevní transfuze
Potřeba krevní transfuze Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 42 35,00 %
Ne 78 65,00 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 7 Potřeba krevní transfuze
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 7 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Tato otázka se týkala
odpovědi, zdali se respondenti setkali s někým, kdo potřeboval krevní transfuzi. V největším
zastoupení od 78 respondentů (65,00 %) byla odpověď ne. Jako další možnost byla odpověď
ano, na kterou odpovědělo 42 respondentů (35, 00%).
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Ano Ne
35,00%
65,00%
Potřeba krevní transfuze
50
Otázka 8 – Jaká je Vaše hlavní motivace k dárcovství krve?
Tabulka 9 Hlavní motiv k dárcovství krve
Hlavní motiv k dárcovství krve Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Pomoc druhému člověku 62 51,67 %
Kontrola zdravotního stavu 20 16,67 %
Daňové úlevy pro dárce 7 5,83 %
Ocenění Českým červeným křížem 0 0 %
Volno v den odběru 11 9,17 %
Občerstvení po odběru 8 6,67 %
Benefity od zdravotní pojišťovny 12 10,00 %
Jiné 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 8 Hlavní motiv k dárcovství krve
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 8 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Zjišťovalo se, jaká je
hlavní motivace k dárcovství krve. Největší početní zastoupení má odpověď pomoc
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00% 51,67%
16,67%
5,83%
0%
9,17%
6,67%
10,00%
0%
Hlavní motiv k dárcovství krve
51
druhému člověku od 62 respondentů (51,67 %). Další hlavní motivací pro 20 respondentů
(16,67 %) je kontrola zdravotního stavu. Dále 12 respondentů (10, 00%) uvedlo benefity od
zdravotní pojišťovny. Dalším motivem bylo volno v den odběru, což uvedlo 11 respondentů
(9,17 %). Dále 8 respondentů (6,67 %) uvedlo občerstvení po odběru. Další možností jsou
daňové úlevy pro dárce, což uvedlo 7 respondentů (5,83 %). Ani jeden respondent (0 %)
neuvedl ocenění ČČK a odpověď jiné.
52
Otázka 9 – Jaký je Váš další důležitý motiv k dárcovství krve?
Tabulka 10 Další motivace k dárcovství krve
Další motivace k dárcovství krve Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Pomoc druhému člověku 7 5,83 %
Kontrola zdravotního stavu 40 33,33 %
Daňové úlevy pro dárce 3 2,50%
Ocenění Českým červeným křížem 0 0 %
Volno v den odběru 25 20,83 %
Občerstvení po odběru 10 8,33 %
Benefity od zdravotní pojišťovny 35 29,17 %
Jiné 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 9 Další motivace k dárcovství krve
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 9 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). U této otázky nás
zajímalo, co je pro dárce druhý důležitý motiv k dárcovství. Nejvíce je zastoupen
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
5,83%
33,33%
2,50%
0%
20,83%
8,33%
29,17%
0%
Další motivace k dárcovství krve
53
40 respondenty (33,33 %) kontrola zdravotního stavu. Dále benefity od zdravotní pojišťovny
od 35 respondentů (29,17 %). Dále 25 respondentů (20,83 %) uvedlo volno v den odběru.
Jako další možnost je občerstvení po odběru, kdy odpovědělo 10 respondentů (8,33 %). Dále
7 respondentů (5,83 %) uvedlo pomoc druhému člověku. V zastoupení 3 respondentů
(2,50 %) byly daňové úlevy pro dárce. Jako ocenění od ČČK a odpověď jiné neuvedl žádný
respondent (0 %).
54
Otázka 10 – Daroval/a byste krev i v případě, že by z darování neplynuly žádné výhody?
Tabulka 11 Výhody z darování
Výhody z darování Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 82 68,33 %
Ne 38 31,67 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 10 Výhody z darování
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 10 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Zjišťovalo se, zdali
by respondenti darovali krev i v případě, že by z darování neplynuly žádné výhody.
82 respondentů (68,33 %) odpověděli, že ano. Naopak pouze 38 respondentů (31,67 %)
odpovědělo ne.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Ano Ne
68,33%
31,67%
Výhody z darování
55
Otázka 11 – Zjišťoval/a jste si, jaké komplikace mohou nastat v průběhu darování krve?
Tabulka 12 Zjištění komplikací v průběhu darování
Zjištění komplikací v průběhu
darování
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 61 50,83 %
Ne 59 49,17 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 11 Zjištění komplikací v průběhu darování
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 11 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). V otázce č. 11 se
zjišťovalo, zdali dárci vědí, jaké komplikace mohou nastat v průběhu darování krve.
Odpověď ano odpovědělo 61 respondentů (50,83 %). Odpověď ne uvedlo 59 respondentů
(49,17 %).
48,00%
48,50%
49,00%
49,50%
50,00%
50,50%
51,00%
Ano Ne
50,83%
49,17%
Název grafu
56
Otázka 12 – Ovlivnily by možné komplikace a rizika odběru Vaše rozhodnutí darovat krev?
Tabulka 13 Ovlivnění rozhodnutí darovat krev
Ovlivnění rozhodnutí darovat
krev
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 46 38,33 %
Ne 74 61,67 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 12 Ovlivnění rozhodnutí darovat krev
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 12 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Zjišťovali jsme, zdali
by ovlivnily možné komplikace a rizika odběru rozhodnutí darovat krev. Většina
respondentů počtem 74 (61,67 %) odpovědělo, že ne. Dále 46 respondentů (38,33 %)
odpovědělo ano.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Ano Ne
38,33%
61,67%
Ovlivnění rozhodnutí darovat krev
57
Otázka 13 – Byl/a jste při prvním darování krve dostatečně informován/a zdravotnickým
personálem o průběhu darování?
Tabulka 14 Informovanost o průběhu dárcovství
Informovanost o průběhu
dárcovství
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 115 95,83 %
Ne 5 4,17 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 13 Informovanost o průběhu dárcovství
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 13 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Na tuto otázku
odpovědělo 115 respondentů (95,83 %) ano. Zbylých 5 respondentů (4,17 %) odpovědělo
ne.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
Ano Ne
95,83%
4,17%
Informovanost o průběhu dárcovství
58
Otázka 14 – Měl/a jste dostatek času na vyplnění dotazníku, který vyplňuje každý dárce?
Tabulka 15 Dostatek času na dotazník
Dostatek času na dotazník Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 104 86,67 %
Ne 16 13,33 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 14 Dostatek času na dotazník
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 14 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázka č. 14 se týkala
respondentů, zdali mají dostatek času na vyplnění dotazníku pro dárce krve. Nejvíce byla
zastoupena odpověď ano v počtu 104 respondentů (86,67 %). Dále pak 16 respondentů
(13,33 %) odpovědělo ne.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
Ano Ne
86,67%
13,33%
Dostatek času na dotazník
59
Otázka 15 – Jaké byly Vaše pocity po prvním darování krve?
Tabulka 16 Pocity po prvním darování
Pocity po prvním darování Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Velmi dobré, učinil/a jsem
správnou věc
68 56,67 %
Mohu se pochlubit okolí 2 1,67 %
Nepřemýšlím nad věcí, beru
dárcovství jako samozřejmost
45 37,50 %
Je mi to jedno, neřeším to 5 4,17 %
Negativní pocity 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 15 Pocity po prvním darování
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 15 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Touto otázkou se
zjišťovalo, jaké mají dárci pocity po prvním darování. V největším zastoupení v počtu
68 respondentů (56,67 %) byla odpověď velmi dobré, učinil/a jsem správnou věc. Dále 45
respondentů (37,50 %) zodpovědělo, nepřemýšlím nad věcí, beru dárcovství jako
samozřejmost. Dalších 5 respondentů (4,17 %) odpovědělo je mi to jedno, neřeším to.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Velmi dobré,
učinil/a jsem
správnou věc
Mohu se
pochlubit okolí
Nepřemýšlím
nad věcí, beru
dárcovství jako
samozřejmost
Je mi to jedno,
neřeším to
Negativní
pocity
56,67%
1,67%
37,50%
4,17%
0%
Pocity po prvním darování
60
Poslední 2 respondenti (1,67 %) zodpověděli, že se mohou pochlubit okolí. Nikdo
z respondentů (0 %) neudal negativní pocity.
61
Otázka 16 – Myslíte, že jste jako dárce dostatečně doceňován?
Tabulka 17 Dostatečné ocenění
Dostatečné ocenění Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano, přijde mi to dostačující 106 83,33 %
Myslím, že bychom měli mít více výhod 14 11,67 %
Ne, dárcovství by se mělo zpoplatnit a
měly by se zlepšit výhody
0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 16 Dostatečné ocenění
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 16 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Touto otázkou se
zjišťovalo, zdali si dárci myslí, že jsou dostatečně doceňováni. Nejvíce odpovědělo
106 respondentů (83,33 %) ano, přijde mi to dostačující. Dále 14 respondentů (11,67 %)
uvedlo myslím, že bychom měli mít více výhod. Žádný z respondentů (0 %) neuvedl
odpověď ne, dárcovství by se mělo zpoplatnit a měly by se zlepšit výhody.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
Ano, přijde mi to
dostačující
Myslím, že bychom měli
mít více výhod
Ne, dárcovství by se mělo
zpoplatnit a měly by se
zlepšit výhody
83,33%
11,67%
0%
Dostatečné ocenění
62
Otázka 17 – Myslíte si, že je dárcovství krve dostatečně propagováno?
Tabulka 18 Dostatečná propagace dárcovství
Dostatečná propagace
dárcovství
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 41 34,17 %
Ne 79 65,83 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 17 Dostatečná propagace dárcovství
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 17 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázka č. 17 zjišťuje,
zdali si dárci myslí, že je dárcovství krve dostatečně propagováno. Více respondentů v počtu
79 (65,83 %) uvedlo odpověď ne. Dále pak 41 respondentů (34,17 %) uvedlo odpověď ano.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Ano Ne
34,17%
65,83%
Dostatečná propagace dárcovství
63
Otázka 18 – Domníváte se, že mají transfuzní zařízení dostatek dárců?
Tabulka 19 Dostatek dárců v transfuzních zařízeních
Dostatek dárců v transfuzních
zařízeních
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 33 27,50 %
Ne 87 72,50 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 18 Dostatek dárců v transfuzních zařízeních
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 18 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázka č. 18 zjišťuje,
zdali si dárci myslí, že mají transfuzní zařízení dostatek dárců. V počtu 87 respondentů
(72,50 %) odpovědělo, že ne. Zbylých 33 respondentů (27,50 %) uvedlo odpověď ano.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
Ano Ne
27,50%
72,50%
Dostatek dárců v transfuzních zařízeních
64
Otázka 19 – Uvítal/a byste jako prvodárce písemný návod, jak postupovat v průběhu celého
dárcovství?
Tabulka 20 Písemný návod o dárcovství
Písemný návod o dárcovství Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 87 72,50 %
Ne 33 27,50%
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 19 Písemný návod o dárcovství
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 19 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Touto otázkou jsme
zjišťovali, zdali by dárci uvítali písemný návod, jak postupovat v průběhu celého darování.
Ve větším zastoupení v počtu 87 respondentů (72,50%) byla odpověď ano. Odpověď ne
uvedlo 33 respondentů (27,50 %).
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
Ano Ne
72,50%
27,50%
Písemný návod o dárcovství
65
Otázka 20 – Pokud jste u otázky č. 19 odpověděl/a ano, uveďte, jak by měl písemný návod
vypadat?
Tabulka 21 Vzhled písemného návodu
Vzhled písemného návodu Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Informační leták k dispozici
pro každého dárce
70 58,33 %
Informační brožura k dispozici
pro každého dárce
4 3,33 %
Informační leták umístěný na
transfuzní stanici
46 38,33 %
Jiné 0 0 %
Celkem 120 100,0 %
Zdroj: Autor, 2019
Graf 20 Vzhled písemného návodu
Zdroj: Autor, 2019
Na otázku č. 20 odpovědělo celkem 120 respondentů (100 %). Otázkou č. 20 se
zjišťovalo, jak by měl vypadat písemný návod o průběhu dárcovství krve. Odpověď
informační leták k dispozici pro každého dárce odpovědělo 70 respondentů (58,33 %). Další
odpověď informační leták umístěný na transfuzní stanici uvedlo 46 respondentů (38,33 %).
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Informační leták k
dispozici pro
každého dárce
Informační brožura k
dispozici pro
každého dárce
Informační leták
umístěný na
transfuzní stanici
Jiné
58,33%
3,33%
38,33%
0%
Vzhled písemného návodu
66
Dále 4 respondenti (3,33 %) uvedli odpověď informační brožura k dispozici pro každého
dárce. Žádný z respondentů (0 %) neuvedl odpověď jiné.
67
8 VÝPOČTY
Po analýze výsledků dotazníkového šetření byla k druhému průzkumnému cíli
stanovena doplňující hypotéza, jejímž cílem bylo ověřit, zda má dosažené vzdělání
souvislost se zdrojem informací prvodárců o dárcovství krve. Pro testování nezávislosti jsme
použili test chí kvadrát. Zvolili jsme hladinu významnosti 5 %. Pro testování jsme použili
webovou aplikaci http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/.
Nulová hypotéza H0 Neexistuje závislost mezi vzděláním a zdrojem informací
prvodárců o dárcovství krve.
Alternativní hypotéza H1: Závislost mezi vzděláním a zdrojem informací prvodárců
o dárcovství krve existuje.
Vzhledem k počtu respondentů a zachování podmínek pro výpočet testu nezávislosti
byly sloučeny následující proměnné:
internet a tisk, rádio
rodina a přátelé
zaměstnání a škola
ZŠ a SOU/SŠ
Tabulka 22 Relevantní četnosti
Zdroj info.
Vzdělání
ZŠ/SOU/SŠ VŠ Celkem
Tisk, rádio, internet 12 5 17
Lékař 8 5 13
Rodina, přátelé 32 24 56
Zaměstnání, škola 19 15 34
Celkem 71 49 120
Zdroj: Autor, 2019
68
Tabulka 23 Absolutní četnosti
Zdroj info.
Vzdělání
ZŠ/SOU/SŠ VŠ Celkem
Tisk, rádio, internet 10,06 6,94 17
Lékař 7,69 5,31 13
Rodina, přátelé 33,13 22,87 56
Zaměstnání, škola 20,12 13,88 34
Celkem 71 49 120
Zdroj: Aplikace Kábrt
Po dosazení do vzorce pomocí aplikace Kábrt vychází testové kritérium:
G = 1.194 a kritická hodnota: χ(1-α); df = 7.815
Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých
znaků nezamítáme.
Závěr: Není prokázána závislost mezi dosaženým vzděláním a zdrojem informací
prvodárců o dárcovství krve.
69
9 DISKUSE
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, odkud se prvodárci nejčastěji dozvídají
o dárcovství krve. Dalším cílem bylo zjistit hlavní motiv prvodárců darovat krev. Dále jsme
zjišťovali, zda jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství krve. Jako
poslední cíl bylo vyhotovení informačního letáku pro nové dárce o průběhu celého procesu
dárcovství. Výsledky průzkumu jsou srovnávány s bakalářskou prací Kamily Práškové
z roku 2017 s názvem Dárcovství krve pohledem dárců. Dále je bakalářská práce porovnána
s bakalářskou prací Zdeňky Jankové z roku 2014 s názvem Dárcovství krve.
Cílem 1 bylo zjistit, odkud se prvodárci nejčastěji dozvídají o dárcovství krve. Navazující
průzkumná otázka 1 byla zaměřena na to, jakou nejčastější formou se dárci dozvídají
o dobrovolném bezpříspěvkovém dárcovství krve. Chtěli jsme získat přehled o propagaci
dárcovství, protože počet dárců klesá a je důležité vědět, odkud se dozvídají informace.
Mezi 120 respondenty byly tyto nejčastější odpovědi: Nejčastěji od přátel, kdy odpovědělo
35 respondentů (29,17 %). Dále ze školy, 23 respondentů (19,17 %). Další možností byla
rodina, 21 respondentů (17,50 %). Následuje informace získaná od lékaře v počtu
13 respondentů (10,83 %). Dalším zdrojem je uveden internet, na který odpovědělo
12 respondentů (10,00 %). Jako další je uvedeno zaměstnání od 11 respondentů (9,17 %).
V malém počtu byl uveden zdrojem informací tisk od 3 respondentů (2,50 %). Dále jako
zdroj rádio, který uvedli 2 respondenti (1,67 %). Poslední odpověď je možnost jiné, kterou
neuvedl žádný respondent (0 %). Výsledek lze porovnat s bakalářskou prací Práškové
(2017), kde autorka řeší podobnou výzkumnou otázku. Je nutné vyzdvihnout výsledky, kdy
42 respondentů (33,6 %) uvedlo jako zdroj informací od přátel. Dále 26 respondentů (20,8
%) uvedlo zdroj rodinné příslušníky, dále pak v menším zastoupení školu, zaměstnání a
média. Odpovědi u obou prací jsou velmi podobné, ačkoliv jde o dárce z jiného regionu.
Cílem 2 bylo zjistit hlavní motiv prvodárců darovat krev. Navazující průzkumná otázka 2
byla zaměřena na to, jaký hlavní motiv vede prvodárce k rozhodnutí darovat krev. Je
zvláštní, že dárci krve mají mnoho benefitů, které jim umožňují různé výhody. I přes to klesá
počet dárců.
Největší početní zastoupení má odpověď pomoc druhému člověku od 62 respondentů
(51,67 %). Další hlavní motivací pro 20 respondentů (16,67 %) je kontrola zdravotního
70
stavu. Dále 12 respondentů (10, 00%) uvedlo benefity od zdravotní pojišťovny. Dalším
motivem bylo volno v den odběru, což uvedlo 11 respondentů (9,17 %). Dále 8 respondentů
(6,67 %) uvedlo občerstvení po odběru. Další možností jsou daňové úlevy pro dárce, což
uvedlo 7 respondentů (5,83 %). Ani jeden respondent (0 %) neuvedl ocenění ČČK a
odpověď jiné. U autorky bakalářské práce (PRÁŠKOVÁ, 2017) jsou výsledky velmi
podobné a lze je porovnat. Autorka práce se ptala na téže otázku. Jaká je motivace k zahájení
dárcovství. Nejvíce byla v zastoupení 68,4 % odpověď touha někomu pomoci. Dále 17,1 %
- možná jednou sám budu potřebovat krevní transfuzi. V 7,7 % odpověď volno v den odběru
a až poté byla kontrola zdravotního stavu v 5,1 %, přičemž v mém výsledku je tato možnost
na druhém místě. V obou výzkumech je patrné, že hlavní důvod, proč chodí dárci darovat
krev je touha pomoci druhému člověku.
Cílem 3 bylo zjistit, zdali jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství krve.
Navazující průzkumná otázka 3 byla zaměřena na to, zda jsou dárci dostatečně
informováni o procesu dárcovství krve.
Ze 120 respondentů na tuto otázku odpovědělo 115 respondentů (95,83 %) ano.
Zbylých 5 respondentů (4,17 %) odpovědělo ne. Výsledky jsme porovnali s bakalářskou
prací (JANKOVÁ, 2014), kde autorka řeší podobnou výzkumnou otázku, tj. informace o
dárcovství krve. Výsledky vyšly takové, že 73 respondentů (24,9 %) uvedlo, že si dostupné
informace zjišťovali už před prvním darováním krve. Dále 131 respondentů (44,7 %) zjistilo
informace od známých. A 89 respondentů (30,4 %) zjišťovalo informace na transfuzní
stanici. V obou výzkumech je patrné, že jsou dárci dostatečně informováni o procesu
dárcovství krve.
Cílem 4 bylo vyhotovit informační leták pro nové dárce o průběhu celého procesu
dárcovství. Informační leták je uveden v přílohách.
9.1 DOPORUČENÍ
V dnešní době dochází ke snížení počtu dárců na transfuzních stanicích. Nyní
množství krve od dárců pokrývá pouze potřeby pro nemocnice. Transfuzní stanice poskytují
transfuzní přípravky pacientům, kteří ji potřebují. Dále se krevní deriváty používají na různé
laboratorní pokusy. Tím narůstá riziko, že nebude dostatek krve do zásoby pro hromadné
katastrofy, např. chřipkové epidemie. Proto je důležité dárcovství krve propagovat, aby se
71
počet nových dárců zvyšoval. K tomu jsou potřeba různé formy propagace. Na základě
propagace jsou navrženy tyto možnosti: do dárcovství krve zapojit zaměstnavatele, kteří pro
své zaměstnance uspořádají různé přednášky. Provádět osvětu na středních a vysokých
školách o nutnosti dárcovství krve. Dále pak více zapojení médií a sociálních sítí, které dnes
a denně využívá velké procento populace. Jako další možností je pořádání různých festivalů
a více benefitů pro dárce krve. Taková diskuze je ovšem komplexní a přesahuje rozsah této
práce.
V příloze G je vyhotovený leták pro prvodárce krve.
72
10 ZÁVĚR
Tato bakalářská práce se zabývala dárcovstvím krve na transfuzní stanici v Novém
Městě na Moravě. V této práci jsme chtěli zjistit, odkud se prvodárci nejčastěji dozvídají o
dárcovství krve. Dále pak hlavní motiv prvodárců k rozhodnutí darovat krev. Dále jsme
zjišťovali, zdali jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství krve.
Posledním cílem bylo vyhotovení informačního letáku pro nové dárce o procesu dárcovství.
Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsme popisovali
historii dárcovství, krev jako takovou, dále pak krevní skupiny. Jako další jsme popisovali
transfuzi krve, samotné dárcovství krve, oceňování dárců a propagaci. V části praktické byly
stanoveny 4 cíle a 3 průzkumné otázky. V prvním cíle jsme zjišťovali, odkud se prvodárci
nejčastěji dozvídají o dárcovství krve. U prvního cíle se ukázalo, že nejčastěji se dozvídají
o průběhu dárcovství od přátel v počtu 35 (29,17 %), dále pak ze školy s počtem 23 (19,17
%) z celkového počtu 120 respondentů. Dalším cílem bylo zjistit hlavní motiv prvodárců
darovat krev. Z celkového počtu 120 respondentů byla nejčastější odpověď pomoc druhému
člověku v počtu 62 respondentů (51,67 %). Dále pak nejvíce zastoupena kontrola
zdravotního stavu v počtu 20 respondentů (16,67 %) z celkového počtu 120 respondentů.
Dalším cílem jsme zjistili, zda jsou prvodárci dostatečně informováni o průběhu dárcovství
krve. Z celkového počtu 120 respondentů byla odpověď ano od 115 respondentů (95,83 %),
pouze 5 respondentů (4,17 %) zodpovědělo ne. Čtvrtým cílem bylo vyhotovit informační
leták o průběhu dárcovství krve.
I přesto, že je tato práce v rámci svého charakteru omezena svým zkoumaným
vzorkem, výsledky naznačují tato fakta. Průzkum ukazuje, že se nejvíce o dárcovství
dozvídají dárci od svých přátel. Přátelé nás obklopují dnes a denně. Je dobré dárcovství
neustále propagovat, ať už od přátel, rodiny, médií aj. Je velmi záslužné, že největším
motivem je pro dárce touha po pomoci druhému člověku. Nikdy nevíme, kdy se my sami
ocitneme v nouzi a budeme potřebovat pomoct jiných. Prvodárci uvedli, že jsou dostatečně
informováni od zdravotního personálu, což je velmi záslužné. Výstupem této bakalářské
práce je vyhotovení informačního letáku o celém procesu dárcovství krve.
Jak je již zmíněno, dárcovství krve je velmi záslužný čin. Avšak není příliš mnoho dárců,
kteří chodí darovat krev. Je nepopiratelné, že by bylo dobré, kdyby počet dárců jedině
stoupal. V této průzkumné práci bylo dosaženo všech stanovených cílů.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Český červený kříž. Oceňování bezpříspěvkových dárců krve [online]. 2019 [cit. 2019-03-
07]. Dostupné z: https://www.cervenykriz.eu/cz/cz_root.aspx
Český rozhlas - Planetárium. William Harvey a koloběh krve [online]. 2011 [cit. 2019-02-
01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/planetarium/historie/_zprava/william-harvey-a-
kolobeh-krve--880936.
KELNAROVÁ, Jarmila a kolektiv. Ošetřovatelství pro střední školy - 2. ročník. 1. vyd.
Praha: Grada, 2009. str. 236. ISBN 978-80-247-3106-3.
Masarykova univerzita – Mendelovo muzeum. Krevní skupiny [online]. 2011 [cit. 2019-01-
01] Dostupné z:
https://mendelmuseum.muni.cz/aplikace/mmMendelovoMuzeum/KrevniSkupiny/lang_cs/i
ndex.html.
Nemocnice Nové Město na Moravě. Oddělení klinických laboratoří a trasfůzní služby.
[online]. 2017 [cit. 2019-01-01] Dostupné z: http://www.nnm.cz/oklt/darci_ocenovani.htm.
Osobnosti.cz. Jan Janský [online]. 2017 [cit. 2019-01-01] Dostupné z:
https://zivotopis.osobnosti.cz/jan-jansky.php.
PENKA, Miroslav a kol. Hematologie a tansfuzní lékařství. I, Transfuzní lékařství. 1. vyd.
Praha: Grada, 2011. str. 488. ISBN 978-80-247-3459-0.
PENKA, Miroslav, Eva TESAŘOVÁ a kolektiv. Hematologie a tansfuzní lékařství. II,
Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. str. 192. ISBN 978-80-247-3460-6.
ROKYTA, Richard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TURKOVÁ. Učebnice Somatologie. 6.
vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. str. 260. ISBN 978-80-7478-514-6.
ŘEHÁČEK, Vít a kol. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. str. 237. ISBN 978-
80-247-4534-3.
ŠÍPEK, Antonín jr. Genetika-Biologie. Váš zdroj informací o genetice a biologii [online]
2014 [cit. 2019-01-01] Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/krevni-skupiny.
74
Vsetínská nemocnice. Historie krevní transfuze. [online]. 2016 [cit. 2019-01-01] Dostupné
z: http://www.nemocnice-vs.cz/download/Historie_krevni_transfuze.pdf.
Zdraví-život. Historie dárcovství krve. [online]. 2017 [cit. 2019-01-01] Dostupné z:
http://www.zdravi-zivot.eu/index.php?/historie-darcovstvi-krve
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4.
MCCULLOUGH, Jeffrey J. Transfusion medicine. Chichester: Wiley-Blackwell, 2012.
ISBN 978-1-4443-3705-1
HARMENING, Denise. Modern blood banking & transfusion practices. 6th ed. Philadephia:
F.A. Davis. 2011. ISBN 978-0-8036-2682-9.
HEIDEN, M., 2011. Harmonization of blood safety within EU - donor selection criteria.
Transfuze a hematologie dnes, 17(Suppl. 3), 26-27. ISSN 1213-5763.
ANON, 2017. Nedostatek dárců krve. Zdravotnické noviny, 66(40), 6. ISSN 0044-1996.
SOUKUPOVÁ, Irena, 2012. Jak přilákat dárce krve? Na moderní technologie. Zdravotnické
noviny, 61(16), 7. ISSN 1805-2355.
Ministerstvo vnitra České Republiky. Daruj krev s českým rozhlasem. 2019. Tištěný
informační materiál.
Státní zdravotní ústav. Propagace dárcovství krve u mladých lidí. 2009 . Tištěný informační
materiál.
Ministerstvo zdravotnictví České Republiky. Informace o výkladu pojmu "bezplatné
dárcovství krve". 2019. Tištěný informační materiál.
Český červený kříž. Úřad ČČK. Bude dost krve pro naše nemocné? Darujte ji! 2018. Tištěný
informační materiál.
PRÁŠKOVÁ, Kamila, 2017. Dárcovství krve pohledem dárců [online]. Brno [cit. 2019-03-
08]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z:
.
JANKOVÁ, Zdeňka, 2014. Dárcovství krve [online]. Brno [cit. 2019-03-08]. Bakalářská
práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z:
.
75
ELUC. učebnice. [online]. [cit. 2019-02-02] Dostupné z: https://eluc.kr-
olomoucky.cz/verejne/lekce/196
Masarykova univerzita – Mendelovo muzeum. Krevní skupiny. [online]. 2011 [cit. 2019-02-
02] Dostupné z: https://mendelmuseum.muni.cz/aplikace/mmMendelovo
Muzeum/KrevniSkupiny/lang_cs/index.html.
PŘÍLOHY
Příloha A – Dotazník pro prvodárce ...........................................................................I
Příloha B - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů.....................................IV
Příloha C - Žádost o umožnění sběru dat..................................................................V
Příloha D - Rešeršní protokol...................................................................................VI
Příloha E - Souhlas s poskytnutím fotografie transfuzního zařízení...................... VII
Příloha F - Souhlas s poskytnutím fotografie fyzické osoby ................................VIII
Příloha G - Informační leták o průběhu dárcovství krve .........................................IX
Příloha H - Dotazník pro dárce krve na transfuzním zařízení..................................XI
Příloha I - Odběrová místnost...............................................................................XIII
Příloha J - Ocenění pro dárce................................................................................XIV
I
Příloha A – Dotazník pro prvodárce
Dotazník k bakalářské práci
Dobrý den,
jmenuji se Jana Sobotková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.
v Praze. V současné době píši bakalářskou práci na téma: „Dárcovství krve očima
prvodárce“. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku, jehož
výsledky budou sloužit pro podklad k vypracování mé bakalářské práce. Dotazník je zcela
anonymní a dobrovolný a týká se dárců v prvním roce (max. 4 odběry). V následujících
otázkách prosím zakroužkujte odpověď, případně dle instrukcí vypište.
Předem děkuji za Vaši spolupráci a čas, který jste k vyplnění dotazníku věnovali.
1. Jste:
a) žena b) muž
2. Kolik je Vám let?
a) 18-24
b) 25-34
c) 35-44
d) 45-54
e) 55-64
f) 65
3. Vaše dosažené vzdělání:
a) základní
b) vyučen/středoškolské s maturitou
c) vysokoškolské
4. Odkud jste se dozvěděl/a o dárcovství? (1 odpověď):
a) internet d) lékař g) přátelé
b) tisk e) rodina h) škola
c) rádio f) zaměstnání ch) jiné:
5. Co Vás přivedlo k dárcovství? (1 odpověď):
a) udělat dobrý skutek
b) den volna
c) zvědavost, jaký je průběh
d) jiné:
II
6. Znáte někoho ze svého okolí, kdo chodí darovat krev?
a) ne b) ano:
a. rodina
b. přátelé
c. kolegové
d. spolužáci
e. jiné:
7. Setkal/a jste se s někým, kdo potřeboval krevní transfúzi?
a) ne b) ano:
a. rodina
b. přátelé
c. kolegové
d. spolužáci
e. jiné:
8. Jaká je Vaše hlavní motivace k dárcovství krve? (1 odpověď):
a) pomoc druhému člověku e) volno v den odběru
b) kontrola zdravotního stavu f) občerstvení po odběru
c) daňové úlevy pro dárce krve g) benefity od zdravotní pojišťovny
d) ocenění Českým červeným křížem h) jiné:
9. Jaký je Váš další důležitý motiv k dárcovství krve? (1 odpověď):
a) pomoc druhému člověku
b) kontrola zdravotního stavu
c) daňové úlevy pro dárce krve
d) ocenění Českým červeným křížem
e) volno v den odběru
f) občerstvení po odběru
g) benefity od zdravotní pojišťovny
h) jiné:
10. Daroval/a byste krev i v případě, že by z darování neplynuly žádné výhody?
a) ano
b) ne
11. Zjišťoval/a jste si, jaké komplikace mohou nastat v průběhu darování krve?
a) ano
b) ne
12. Ovlivnily by možné komplikace a rizika odběru Vaše rozhodnutí darovat krev?
a) ano
b) ne
III
13. Byl/a jste při prvním darování krve dostatečně informován/a zdravotnickým
personálem o průběhu darování?
a) ano
b) ne
14. Měl/a jste dostatek času na vyplnění dotazníku, který vyplňuje každý dárce?
a) ano
b) ne
15. Jaké byly Vaše pocity po prvním darování krve?
a) velmi dobré, učinil/a jsem správnou věc
b) mohu se pochlubit okolí
c) nepřemýšlím nad věcí, beru dárcovství jako samozřejmost
d) je mi to jedno, neřeším to
e) negativní pocity
16. Myslíte, že jste jako dárce dostatečně doceňován?
a) ano, přijde mi to dostačující
b) myslím, že bychom měli mít více výhod
c) ne, dárcovství by se mělo zpoplatnit a měly by se zlepšit výhody
17. Myslíte si, že je dárcovství krve dostatečně propagováno?
a) ano
b) ne
18. Domníváte se, že mají transfuzní zařízení dostatek dárců?
a) ano
b) ne
19. Uvítal/a byste jako prvodárce písemný návod, jak postupovat v průběhu celého
dárcovství? (od příchodu na transfúzní stanici, až po ukončení vlastního odběru)
a) ano
b) ne
20. Pokud jste u otázky č. 19 odpověděl/a ano, uveďte, jak by měl písemný návod vypadat?
a) informační leták k dispozici pro každého dárce
b) informační brožura k dispozici pro každého dárce
c) informační leták umístěný na transfuzní stanici
d) jiné:
IV
Příloha B - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem Dárcovství krve očima prvodárce v Nemocnici Nové Město na Moravě
v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o.
p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................
.............................................
Jméno a příjmení studenta
V
Příloha C - Žádost o umožnění sběru dat
VI
Příloha D - Rešeršní protokol
Dárcovství krve očima prvodárce
Klíčová slova:
Dárcovství krve, transfúze, legislativa dárců, krevní skupiny, benefity dárců, prvodárce
Blood donation, Transfucion, Blood Group, Benefits of blood donation
Rešerše č. 67/2018
Bibliografický soupis
Počet záznamů: celkem 37 záznamů
(kvalifikační práce – 5, monografie – 16, ostatní – 16)
Časové omezení: 2009
Jazykové vymezení: čeština, slovenština, angličtina
Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku
Datum: 14. 11. 2018
Základní prameny:
katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
Souborný katalog ČR (www.caslin.cz)
Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike)
Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz)
Jednotný portál knihoven (www.knihovny.cz)
PubMED (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)
VII
Příloha E - Souhlas s poskytnutím fotografie transfuzního zařízení
VIII
Příloha F - Souhlas s poskytnutím fotografie fyzické osoby
IX
Příloha G - Informační leták o průběhu dárcovství krve
Informační leták o průběhu dárcovství krve – nemocnice
Nové Město na Moravě
1. Přijdu na transfuzní stanici… 2. Zaregistruji se v evidenci…
3. Čekám na výzvu od sester… 4. Odběr krve na vyšetření…
5. Vyplním dotazník pro dárce krve… 6. Jdu k lékaři na vyšetření…
X
7. Opláchnu místo vpichu vodou a mýdlem… 8. Probíhá vlastní odběr plné
krve…
9. Po dokončení odběru čekám… 10. Odpočívám, abych předešel/a
komplikacím…
11. Přebírám kapku krve za 1. odběr, 12. Nyní se občerstvuji po
peníze za jízdné a daňovou úlevu… odběru…
Zdroj: Autor, 2019
XI
Příloha H - Dotazník pro dárce krve na transfuzním zařízení
XII
Zdroj: Autor, 2019
XIII
Příloha I - Odběrová místnost
Zdroj: Autor, 2019
XIV
Příloha J - Ocenění pro dárce
Zdroj: Autor, 2019