Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5
EDUKAČNÍ PROCES U PACIENTA SE STOMIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VLASTA ŠOLTYSOVÁ
Praha 2019
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
EDUKAČNÍ PROCES U PACIENTA SE STOMIÍ
Bakalářská práce
VLASTA ŠOLTYSOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD.
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce doc. PhDr. Jitce Němcové,
PhD. za její cenné rady a čas, který mi věnovala při řešení dané problematiky.
ABSTRAKT
ŠOLTYSOVÁ, Vlasta. Edukační proces u pacienta se stomií. Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka
Němcová, PhD. Praha. 2019. 52 s.
Bakalářská práce se zabývá edukačním procesem u pacienta se stomií, konkrétně
ileostomií. Teoretická část podává stručné a ucelené informace ze zvolených zdrojů.
Nejprve informuje o druzích stomie. Navazuje problematika karcinomu tlustého střeva,
konečníku a tenkého střeva, jeho epidemiologii, etiologii a prevenci. Zabývá se
screeningem, diagnostikou a popisuje příznaky při výskytu adenokarcinomu. Obsahuje
informace o průběhu předoperační, perioperační a pooperační péče o pacienta
a důležitost role stomické sestry, zahrnuje obecné informace o edukaci u pacienta se
stomií, popisuje stomické systémy a pomůcky. Praktická část obsahuje edukační proces
u pacienta s ileostomií, společně s kazuistikou a posouzení stavu pacienta dle Marjory
Gordonové a praktická doporučení.
Klíčová slova
Edukace. Edukační proces. Péče o stomie. Stomická sestra. Stomie.
ABSTRACT
ŠOLTYSOVÁ, Vlasta. Edukationsprozess bei Patienten mit Stoma.
Medizinische Hochschule, o. p. s. Qualifizierungsstufe: Bachelor (Bc.). Betreuer der
Arbeit: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Prag. 2019. 52 s.
Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit dem Edukationsprozess bei Patienten mit
Stoma, konkret mit Ileostoma. Der theoretische Teil liefert kurze und komplette
Informationen aus ausgewählten Quellen. Zunächst wird über die Arten von Stoma
informiert. Darauf folgt die Problematik von Dickdarmkrebs, Mastdarmkrebs und
Dünndarmkrebs, dessen Epidemiologie, Ätiologie und Prävention. Es befasst sich mit
Screening, Diagnose und beschreibt die Symptome bei Adenokarzinom. Es enthält
Informationen über den Verlauf der präoperativen, perioperativen und postoperativen
Versorgung des Patienten und die Wichtigkeit der Rolle der Stomaschwester, weiterhin
allgemeine Informationen über die Edukation bei Patienten mit Stoma, es werden
Stoma-Systeme und Hilfsmittel beschrieben. Der praktische Teil enthält den
Edukationsprozess bei einem Patienten mit Ileostoma, zusammen mit der Kasuistik und
Zustandsbeurteilung des Patienten nach Marjory Gordon. Das Ziel dieser Arbeit ist es,
möglichst viel Wissen zu übergeben, das zur leichteren Adaptation des Lebens mit
Stoma beiträgt. Am Ende der Arbeit werden praktische Empfehlungen genannt.
Schlüsselwörter
Edukation. Edukationsprozess. Stomavesrorgung. Stomaschwester. Stoma.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK
ÚVOD................................................................................................................. 15
1 STOMIE A JEJÍ DRUHY ............................................................................ 18
1.1 STŘEVNÍ STOMIE.............................................................................. 18
1.1.1 ILEOSTOMIE................................................................................. 19
1.2 DERIVACE MOČI A UROSTOMIE................................................... 19
1.3 OSTATNÍ STOMIE.............................................................................. 21
2 PROBLEMATIKA NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ TENKÉHO
A TLUSTÉHO STŘEVA................................................................................ 22
2.1 KARCINOM TENKÉHO STŘEVA..................................................... 22
2.2 KARCINOM TLUSTÉHO STŘEVA................................................... 23
2.3 KARCINOM KONEČNÍKU ................................................................ 23
3 DIAGNOSTIKA A SCREENING ............................................................... 25
4 EPIDEMIOLOGIE....................................................................................... 26
4.1 VÝSKYT KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČR..................... 26
5 ETIOLOGIE................................................................................................. 28
6 SYMPTOMATOLOGIE ADENOKARCINOMU ...................................... 29
7 PŘEDOPERAČNÍ, PERIOPERAČNÍ A POOPERAČNÍ PÉČE
O PACIENTA................................................................................................. 30
7.1 PŘEDOPERAČNÍ PÉČE...................................................................... 30
7.2 PERIOPERAČNÍ PÉČE ....................................................................... 30
7.3 POOPERAČNÍ PÉČE........................................................................... 31
7.3.1 KOMPLIKACE............................................................................... 31
8 PRÁCE STOMICKÉ SESTRY.................................................................... 34
9 EDUKACE................................................................................................... 35
9.1 SPECIFIKA EDUKACE U PACIENTA SE STOMIÍ ......................... 36
9.2 PŘEDOPERAČNÍ EDUKACE ............................................................ 36
9.3 POOPERAČNÍ EDUKACE.................................................................. 37
9.3.1 PRAKTICKÁ UKÁZKA ................................................................ 37
9.3.2 STOMICKÉ SYSTÉMY................................................................. 38
9.3.3 STOMICKÉ POMŮCKY................................................................ 39
10 KAZUISTIKA A EDUKACE PACIENTA ............................................. 41
10.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI............................................................ 64
ZÁVĚR ............................................................................................................... 66
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 67
PŘÍLOHY ..............................................................................................................I
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ATC antibiotika
DNA postup užívající moderních vyšetřovacích metod
molekulární biologie umožňujících odhalení některých
dědičných chorob a jejich přenosu na základě analýzy
DNA z buněk vyšetřovaného jedince
FR fyziologický roztok
ILCO sdružení českých stomiků
JIP jednotka intenzivní péče
PEG perkutánní endoskopická gastrostomie
PMK permanentní močový katétr
PŽK periferní žilní katétr
TEN tromboembolická nemoc
(VOKURKA, HUGO a kol., 2015)
SEZNAM POUŽITÝH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ABORÁLNÍ vzdálený od úst
ADENOKARCINOM zhoubný nádor ze žlázového epitelu
ANGIO označuje krevní cévy, ve složeninách
i mizní cévy nebo cévám podobné vývody
ASCENDENTOSTOMIE chirurgické vyústění vzestupného tračníku
AXIÁLNÍ osový, ve směru osy
CÉKOSTOMIE viz stomie, cékum
CÉKUM slepé střevo
CROHNOVA NEMOC zánětlivé střevní onemocnění, které
postihuje různé úseky střeva
DERIVACE odvození, odvedení
DESCENDENTOSTOMIE chirurgické vyústění sestupného tračníku
(část tlustého střeva v levé polovině břicha)
DRÉN pomůcka k odvádění tekutin
DUEDENOSTOMIE chirurgické vyústění dvanáctníku skrz
břišní dutinu
EPICYSTOSTOMIE chirurgické vyústění močového měchýře
břišní stěnou
ETIOLOGIE nauka o příčinách nemoci, příčina nemoci
EZOFAGOSTOMIE chirurgické vyústění jícnu na přední straně
krku
GARDNERŮV SYNDROM dědičné onemocnění charakterizované
četnými polypy v tlustém střevě s vysokým
rizikem zhoubného zvratu
GASTROENTEROLOGIE lékařský obor zabývající se výzkumem,
diagnózou a léčbou chorob trávícího
systému
GASTROSTOMIE chirurgické vyústění žaludku skrz břišní
stěnu
IDIOPATICKÝ bez známé příčiny
ILEOSTOMIE chirurgické vyústění ilea břišní stěnou
s odváděním jeho obsahu
INKONTINENCE neschopnost udržet moč nebo stolici
INTERMITENTNÍ přerušovaný, přerývaný, s přestávkami
INVAZE proniknutí, vniknutí, napadení
JEJUNOSTOMIE chirurgické vyústění lačníku skrz břišní
dutinu
KANCEROGEN látka vyvolávající zhoubné rakovinu,
zhoubné bujení
KANYLA kovová nebo plastová trubička umožňující
proudění tekutin nebo vzduchu, která na
rozdíl od jehly nemá hrot
KARCINOM zhoubný nádor vznikající z epitelu
KATÉTR cévka
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM rakovina tlustého střeva a konečníku
KOLOSKOPIE(KOLONOSKOPIE) endoskopická metoda k vyšetření tlustého
střeva
KONTINENCE schopný udržet
KONVEXNÍ vypouklý
KUTÁNNÍ kožní
LAPAROSKOPIE endoskopické vyšetření břišní dutiny
LAPAROTOMIE chirurgické otevření břišní dutiny
LYMFA míza, tekutina vznikající ve většině orgánů
a je z nich odváděna lymfatickými cévami
zpět do krve
METASTÁZA dceřiné ložisko, obvykle zhoubného nádoru
nebo infekce
NEFROSTOMIE umělé vyústění ledviny a odvádění moči
pomocí cévky skrz kůži přímo do ledvinné
pánvičky.
NEURO označuje vztah k nervu, nervovému
systému či k psychice
ORTOTOPICKÁ na správném, přiměřeném, stejném místě
PARASTOMÁLNÍ (PARASTOMICKÝ) vedle stomie
PEUTZŮV-JEGHERSŮV SYNDROM vrozené autozomálně dominantně dědičné
onemocnění charakterizované intestinální
polypózou spojenou s pigmentací rtů,
obličeje či ústní sliznice
POLYP zřetelné vyklenutí sliznice stopkatého nebo
přisedlého charakteru
POLYPÓZA onemocnění s hromadným výskytem
polypů, např. v trávicí trubici, v nosní
dutině
PREKANCERÓZY předrakovinný stav
PUNKCE nabodnutí, bodnutí
RECTOSIGMOIDEUM část tlustého střeva na přechodu esovité
kličky
SCREENING použití diagnostických testů k vyhledávání
rizikových nebo nemocných osob
v exponované populaci zdánlivě zdravých
osob bez příznaků daných onemocnění
SIGMOIDEOSTOMIE chirurgické vyústění esovité kličky (část
tlustého střeva)
STENT endoprotéza vkládaná do trubicových
orgánů k zajištění jejich průchodnosti,
výztuž
STOMIE umělé vyústění dutého orgánu na povrch
těla
SYMPTOMATOLOGIE soubor příznaků, kterými se může projevit
určitá nemoc
TRANSVERZOSTOMIE chirurgické vyústění příčného tračníku
URETEROILEOSTOMIE chirurgické vyústění močovodu do
terminální části tenkého střeva
URETEROSTOMIE chirurgické vyústění močovodu skrz břišní
stěnu
(VOKURKA, HUGO a kol., 2015)
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK
Graf 1 Úmrtnost na zhoubné nádory v ČR ..................................................................... 24
Graf 2 Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu u obou pohlaví........................ 26
Graf 3 Prevalence kolorektálního karcinomu u obou pohlaví ....................................... 27
Tabulka 1 Medicínský management ze dne 04. 11. 2018............................................... 42
Tabulka 2 Základní údaje ............................................................................................... 43
Tabulka 3 Vstupní test .................................................................................................... 47
Tabulka 4 Výstupní test .................................................................................................. 62
Tabulka 5 Srovnání vstupního a výstupního testu.......................................................... 62
15
ÚVOD
Bakalářská práce se zabývá edukačním procesem u pacienta se stomií. Informuje
o problematice karcinomů, což jsou nejčastější příčiny vzniku stomií. Z tohoto důvodu
je důležité tyto pacienty řádně edukovat.
Pojem stomie je v současné době velmi aktuálním tématem, jelikož pacientů
s nemocemi, které vedou k nutnosti vytvoření stomie, stále přibývá. Stomie je vyvedení
trávicího nebo močového traktu na břišní stěnu, slouží k odvádění výměšků. Nejčastěji
dosahuje velikosti 2-5 cm a nachází se podbřišku, v pravé nebo v levé polovině. Může
být vyvedena z každého úseku trávicí trubice.
Ke vzniku stomie vede nejčastěji nádorové onemocnění. Nádor vzniká
nekontrolovatelným dělením buněk. Zdravá buňka mutuje většinou v důsledku působení
vnějších faktorů, řadíme mezi ně například ionizující záření nebo kancerogeny, mutace
mohou být i dědičné. V České republice je nejčastější karcinom tlustého střeva
a konečníku. V 90 % se vyskytuje hlenotvorný a tabulární karcinom tlustého střeva. Pro
nádory konečníku je riziková strava bohatá na tuky, obezita nebo kouření.
Z hlediska vzniku stomie je důležitá včasná diagnostika nádoru, aby k vytvoření
nemuselo docházet. V současné době je hlavní metodou screeningu test na okultní
krvácení, které se provádí pacientům nad 50 let každý rok. Existují i volně dostupné
testy, které si může zakoupit každý sám a otestovat se doma. Kolonoskopie se provádí
jednou za 10 let, kontroluje se konečník včetně celého střeva. V roce 2018 bylo nově
diagnostikováno 8095 nádorů tlustého střeva.
Stomie se může také používat k podávání výživy nebo k výměně vzduchu, tzv.
tracheostomie.
Pro pacienty se stomií je nejnáročnější stomii přijmout a naučit se s ní žít, což
bývá velmi obtížné. Stomie významně ovlivňuje bio-psycho-sociální oblast nemocného,
představuje zásah do osobního života, není jednoduché se s ní vypořádat Nejdůležitější
je zajištění bezpečného a hygienického vyprazdňování. V dnešní době existují kvalitní
pomůcky, které umožňují co nejvíce možnou adaptaci na přítomnost stomie.
Edukace pacienta se stomií je z tohoto důvodu velmi důležitá. Pacient je
seznámen s předoperační přípravou, se stavem po operaci a s možnostmi, které v oblasti
péče o stomii existují.
16
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Poskytnout ucelené informace, ze zvolených zdrojů, o stomii a o střevních
nádorech, které jsou její nejčastější příčinou.
Cíl 2: Představit screeningové metody, společně s epidemiologií karcinomu tlustého
střeva a konečníku, popsat jeho příznaky, rizikové faktory a prevenci. Charakterizovat
předoperační, perioperační a pooperační péči o pacienta se stomií.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Vytvořit dle modelu Marjory Gordonové edukační proces u 23letého pacienta,
kterému z důvodu adenokarcinomu konečníku byla vytvořena ileostomie.
Cíl 2: Vypracovat praktická doporučení pro pacienty s nově vytvořenou ileostomií,
rodinné příslušníky a všeobecné sestry.
Vstupní literatura:
1. DRLÍKOVÁ, K., V. ZACHOVÁ, M. KARLOVSKÁ a kol., 2016. Praktický
průvodce stomika. Praha: Grada. 13-25. ISBN 978-80-24757-12-4.
2. KALA, Z. a kol., 2009 Nádory podjaterní oblasti. Praha: Grada. 223-300.
ISBN 978-80-247-2868-4.
3. NĚMCOVÁ, J. a kol., 2017. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství,
Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Čtvrté doplněné
vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-905728-1-2.
4. ZACHOVÁ, V. a kol., 2010. Stomie: pro střední zdravotnické školy. První
vydání. Praha: Grada. 27-159. ISBN 978-80-24732-56-5.
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborných publikací, které byly použity pro tvorbu bakalářské
práce s názvem „Edukace pacienta se stomií“, proběhlo v období listopad 2018 až únor
2019. Vyhledávací období pro rešerši (viz Příloha) bylo stanoveno od roku 2010 do
roku 2019. Celkem bylo vyhledáno 42 záznamů, z toho 5 kvalifikačních prací, 18
knižních vydání a ostatních zdrojů 19. Pro vyhledávání byl použit katalog Národní
lékařské knihovny (www.medvik.cz), Jednotná informační brána (www.jib.cz),
Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz), databáze vysokoškolských prací
(www.theses.cz) a online katalog NCO NZO. Jako klíčová slova byla zvolena
v českém, slovenském a německém jazyce tyto slova: stomie, stomická sestra, edukace,
17
edukační proces, péče o stomie, das Stoma, die Stomaschwerster, die Edukation, die
Stomapflege.
18
1 STOMIE A JEJÍ DRUHY
Stomie vychází z řeckého slova stoma, steatos (ústa, otvor, ústní) a znamená
vyústění dutého orgánu na povrch těla jeho chirurgickým vyšitím anebo pomocí katétru
(DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016, s. 23). Stomie dosahuje
nejčastěji velikosti 2-5 cm, v závislosti na průsvitu tlustého střeva. Její tvar je buď
kulatý či oválný (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Z hlediska fyziologie poznáme zdravou stomii podle toho, že je vlhká a lesklá.
Stomie může být ohrožena zánětem, v tomto případě je začervenalá. Jelikož stomie
nemá žádná nervová zakončení, není sensitivní, tudíž její bolest nelze zaznamenat.
Nejčastěji se lokalizuje na břiše, na levé či pravé polovině podbřišku (MICHÁLKOVÁ,
2010).
Nejčastější význam stomie je vývod orgánů trávicího či močového traktu na
břišní stěnu. Slouží k odvádění výměšků. V jiném případě může stomie sloužit
k podávání výživy nemocnému, například PEG. Využívat se může také k výměně
dýchacích plynů, například tracheostomie. K tomu, aby mohla stomie vzniknout, je
zapotřebí chirurgický zákrok, nejčastěji probíhá laparotomicky či laparoskopicky.
Existuje ovšem i punkční stomie, která slouží k speciální výživě nemocného či
k umožnění proudění vzduchu do průdušnice a plic. Takováto punkční stomie je
opatřená dreny, katétry, kanylami či stenty (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ
a kol., 2016).
1.1 STŘEVNÍ STOMIE
Střevní stomie může být dočasná nebo trvalá. Trvalá stomie se využívá
v případech, kdy již není možné obnovit návaznost dutých orgánů z důvodu velkého
poškození některé části orgánu. Trvalá stomie se dělá i v případě, že je u pacienta velmi
vysoké riziko dalších operací a anastezie (MICHÁLKOVÁ, 2010).
Trvalá stomie může být voperována technikou koncové jednohlavňové stomie či
dvouhlavňové, axiální, kličkové stomie. Stomie se může objevit na všech částech
trávicího traktu (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016):
jícen = ezofagostomie
žaludek = gastrostomie
tenké střevo = duedenostomie, jejunostomie, ileostomie
19
tlusté střevo = cékostomie, ascendentostomie, transverzostomie,
descendentostomie, sigmoideostomie (JÁNSKÁ, 2012).
1.1.1 ILEOSTOMIE
Ileostomie je vyústění tenkého střeva na stěnu břišní. Obsah střeva je řídké
a vodnaté konzistence, vzhledem ke svému kyselému pH je vůči okolní kůži velmi
agresivní (KALÁBOVÁ, 2016, s. 40). Léčba Ileostomie může být buď terminální či
dvouhlavňová (BRAUN MEDICAL, 2014).
U terminální ileostomie se vývod tenkého střeva provádí nejčastěji v oblasti
pravého podbřišku a následná část střeva se úplně chirurgicky odstraní. Stomie se
chirurgicky vyoperuje na povrch těla tak, aby vyčnívala 2–3 centimetry nad pokožku.
Účelem tohoto zákroku je především to, aby se obsah střeva promísený s trávicími
šťávami nedostal do přímého kontaktu s pokožkou. Toto poté zaručuje i lepší následnou
péči o postižené místo (BRAUN MEDICAL, 2014).
Dvouhlavňová ileostomie je chirurgicky vytvořený umělý vývod tenkého střeva.
Vývod vede z podbřišku dvěma otvory – orálním a aborálním. Tento způsob ileostomie
je voperován v případě, že má být kus střeva na přechodnou či trvalou dobu uveden
zcela mimo svoji funkčnost. Při operaci se chirurgicky vytáhne střevo v kličce břišní
stěnou, zafixuje se a otevře se tak, aby mohly vzniknout 2 výstupy. Při dvouhlavňové
ileostomii je třeba dbát na bezpečné a hygienické vyměňování stomických pomůcek
(BRAUN MEDICAL, 2014).
1.2 DERIVACE MOČI A UROSTOMIE
Derivaci moči lze definovat jako jakýkoliv vývod moči z těla člověka.
Urostomie patří mezi nejméně častý druh stomie. Ošetřování je složitější pro agresivitu
moče a častou frekvenci vylučování (JÁNSKÁ, 2012, s. 18). Derivace může být
urostomie, ureteroileostomie, odvod moči pomocí katétrů či pomoci stentů
(DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Nefrostomie
Nefrostomie je provedená formou punkce v lokálním znecitlivění.
Nefrostomický dren je zaveden do ledvinné pánvičky a zajišťuje tak derivaci moči
(DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Epicystostomie
Epicystostomií je nazývána derivace moči přímo z močového měchýře. Tato
20
stomie se nejčastěji zavádí při striktuře nebo poranění močové trubice či u vybraných
operačních výkonů. Epicystostomie se nejčastěji zavádí chirurgicky do malé pánve
formou drenážního katétru. Jedná se především o dočasný vývod močových cest
(DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Permanentní katetrizace
Permanentní katetrizace, jak již název vypovídá je trvalé řešení derivace moči.
Jedná se především o metodu využívanou u mužů majících problém s prostatou a dále
pak u dlouhodobě ležících pacientů. Permanentní katetrizace se nejčastěji zavádí
formou Foleyova balonku (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Čistá intermitentní katetrizace
Čistá intermitentní katetrizace je metoda jednorázového cévkování. Tuto metodu
vývodu moči si může pacient zajišťovat sám, případně s dopomocí rodiny. Důležitá je
edukace a náležité vysvětlení postupu. (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol.,
2016).
Ortotopická náhrada močového měchýře
Ortotopická náhrada močového měchýře je chirurgický zákrok, při kterém
dochází k úplnému odstranění močového měchýře. Vytváří se nový měchýř ze
segmentu tenkého střeva (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Kontinentní derivace kontrolované análním svěračem
Kontinentní derivace je chirurgicky vytvořená rezervoár z určité části tlustého
střeva, do kterého jsou napojeny močovody. Moč tedy odchází společně se stolicí
(DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Inkontinentní urostomie
Inkontinentní urostomie je vytvořena pomocí chirurgického zákroku, při němž
dochází k vytvoření stomie, a to ve všech výše uvedených vazbách (DRLÍKOVÁ,
ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Kutánní ureterostomie
Při kutánní ureterostomii se močovody vyvádí přes stěnu břišní, většinou se
jedná o paliativní zákrok. Při tomto zákroku musí pacienti používat urostomické
pomůcky (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
21
Ureteroileostomie
Ureteroileostomie se provádí chirurgicky, kdy při zákroku je vytažena
a resekovaná klička tenkého střeva, která je dále použita pro vytvoření močového
rezervoaru a stomie. Vývod je zde vytvořen přes stěnu břišní. Pacient je trvale odkázán
na užívání urostomických pomůcek (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol.,
2016).
1.3 OSTATNÍ STOMIE
Stomie může být rovněž nápomocná při výživě nemocného jedince, jedná se
o výživovou kanylu neboli gastrostomii. Využívá se v případě, že jedinec není schopný
přijímat potravu přirozenou cestou. Gastrostomie může být zavedena buď dočasně či
trvale. Dočasně je využívána u pacientů, kteří mají z nějakého důvodu problém
s přijímáním potravy. Trvalá gastrostomie se využívá u pacientů, kterým selhává
polykací reflex (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Gastrostomie se zavádí chirurgicky pomocí flexibilního endoskopu, kdy se za
jeho pomoci přes ústa prosvicuje v žaludku místo žádané pro punkci. Chirurgický
zákrok je bezbolestný. Po operaci je důležité zejména prvních 4-6 týdnů dodržovat
zvýšenou hygienu, aby se místo dobře hojilo (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ
a kol., 2016).
Do výživového katétru se poté aplikuje strava konzistence vhodná průchodu
prostřednictvím kanyly tak, aby nedocházelo k jejímu ucpání. Strava by měla být stále
bohatá na všechny důležité živiny. Výživa se podává cca ve 300 ml dávkách každé 2–3
hodiny během dne. Strava se aplikuje pomocí Janettovi stříkačky (DRLÍKOVÁ,
ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
22
2 PROBLEMATIKA NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ
TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA
Zhoubné nádorové onemocnění lze definovat jako stav nemoci, typický pro
nekoordinovaný růst abnormálních buněk, které se poté ihned šíří do dalších tkání, a to
v krevním a mízním systému. Nádorové buňky rostou samostatně bez jakýchkoliv
regulačních zásahů organismu. Tento růst ovšem vede k postupným ztrátám
energetických a nutričních potřeb normálních buněk. Nádorové onemocnění může mít
celou řadu onemocnění s rozdílným průběhem a může zasáhnout jakoukoliv část
lidského těla. Nádory lze dělit na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné)
(NOVOTNÝ, VÍTEK, PETRUŽELKA, 2009).
Nádorové onemocnění vzniká nekontrolovatelným bujením buněk. Lze jej
definovat jako vícestupňový multietiologický proces, který vzniká výsledkem působení
vnitřních i vnějších faktorů. Zdravá buňka se přemění na nádorovou buňku důsledkem
změny genetické informace a vznikají mutace. Příčinou vzniku těchto mutací bývají
zpravidla zevní faktory, například: ionizující záření, kancerogeny a některé viry. Vznik
mutací může být rovněž dědičný z generace na generaci. Nádorová onemocnění se
mohou vyskytovat v jakémkoliv věku, většinou ovšem platí, že zvýšené riziko vzniku
tohoto onemocnění roste s věkem lidí. Tento fakt je dán tím, že se stoupajícím věkem
klesá schopnost opravovat mutace v DNA a zároveň se také prodlužuje doba působení
zevních faktorů (NOVOTNÝ, VÍTEK, PETRUŽELKA, 2009).
2.1 KARCINOM TENKÉHO STŘEVA
Karcinom tenkého střeva se v naší společnosti vyskytuje velmi vzácně, pouze
u 0,2 % pacientů (KALA, KISS, VÁLEK a kol., 2009).
Rakovina tenkého střeva vzniká maligní přeměnou buněk mukózy. Přestože
mukóza tvoří 90 % povrchu celé sliznice střeva, zhoubné nádory se zde objevují spíše
výjimečně. Rakovina tenkého střeva se občas může objevit ve formě familiární
polypózy, Peutzova-Jeghersova syndromu, Gardnerova syndromu či v důsledku
Crohnovi choroby. Karcinomy z tenkého střeva metastazují hlavně do jater (KALA,
KISS, VÁLEK a kol., 2009).
Nádory tenkého střeva se ve většině případů objevují v časném stádiu, a to
z důvodu, že jsou spojeny s příznaky obstrukce tenké kličky, postižený může mít
křečovité bolesti břicha, či střevní neprůchodnost, což je nutné řešit s lékařem.
23
Metastázy na tenkém střevě bývají ve většině případů rozšířeny z jiné části trávicí
trubice či z ovariálního karcinomu. Nádor na tenkém střevě může být komplikován
obstrukcí pasáže, nebo krvácením do trávicí trubice (KALA, KISS, VÁLEK a kol.,
2009).
Rakovina tenkého střeva má obecně velmi špatnou prognózu, dokonce ani po
operaci zasažené části orgánu nejsou velké naděje na uzdravení. Důvod je přikládán
především velmi bohatému lymfatickému zásobení oblasti. Dle statistik v časovém
horizontu 5 let, rakovinu tenkého střeva přežívá přibližně jen 20 % nemocných (KALA,
KISS, VÁLEK a kol., 2009).
2.2 KARCINOM TLUSTÉHO STŘEVA
Rakovina tlustého střeva je jednou z nejrozšířenějších forem karcinomu u nás.
Rakovina tlustého střeva se šíří buď lokálně, homogenně nebo lymfaticky. Lokální
šíření je obvykle plošné, kdy karcinom může prorůstat až skrze stěnu střevního epitelu
do okolních tkání a ostatních přilehlých orgánů. Homogenní šíření karcinomu je
specifikováno jako šíření nádorové buňky dále do organismu, metastázy vznikají
nejčastěji v játrech a plicích. Karcinom tlustého střeva se může šířit i jinými formami,
např. angioinvaze, neuroinvaze, a jiné (HOCH, 2009).
Nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku lze dělit na
(ABRAHÁMOVÁ, 2014):
karcinom tračníku
karcinom rectosigmoideální
karcinom konečníku
anální karcinom
Mezi nejčastější karcinom tlustého střeva patří hlenotvorný a tabulární
adenokarcinom, který se objevuje až u 90 % všech zhoubných nádorů tlustého střeva.
Ostatní nádory tlustého střeva se objevují spíše výjimečně (HOCH, 2009).
2.3 KARCINOM KONEČNÍKU
Karcinom konečníku patří společně s karcinomem tlustého střeva k nejčastěji
vyskytovaným v České republice. Mezi nejrizikovější faktor vzniku tohoto karcinomu
je především složení stravy, tedy nadměrný příjem živočišných tuků, červeného masa
a uzenin. Riziková je i obezita či strava chudá na obsah vlákniny. Vliv na vznik nádoru
má rovněž kouření a celkově nedostatečný pohyb a s tím spojený špatný životní styl.
24
Rizikovým faktorem je také věk. U lidí starších padesáti let je vznik rakoviny častější
než u jiných věkových skupin (LINKOS, 2019b).
Mezi hlavní příznaky vzniku karcinomu konečníku jsou především změny
v trávicím traktu, tedy průjem, zácpa, nedokonalé či obtížné vyprazdňování. Dalšími
projevy jsou taktéž bolesti břicha, větší plynatost, křečové stahy břicha či pocit plnosti
a nafouklosti. Nejčastějším příznakem ovšem bývá krev ve stolici. Karcinom konečníku
je bohužel velmi často objeven v pokročilejším stádiu onemocnění, úmrtnost je tedy
vysoká (viz Graf 1). Metastázy z karcinomu konečníku se nejčastěji dostávají do jater,
kdy v rámci předoperačního vyšetření je nezbytné stanovit počet a objem jaterních
metastáz (LINKOS, 2019b).
Graf 1 Úmrtnost na zhoubné nádory v ČR
(LINKOS, 2019a)
25
3 DIAGNOSTIKA A SCREENING
Pacient má největší šance na úplné uzdravení v případě včasné diagnostiky
a s tím souvisejícím podchycením nádoru v raném stádiu. Problémem může být fakt, že
karcinom mnohdy roste několik let a pacient nepociťuje žádné potíže. V tomto případě
může být nádor odhalen pouze pravidelným screeningem nebo náhodně při vyšetření
jiného onemocnění. Karcinom v rané fázi může způsobovat přítomnost nepatrného
množství krve ve stolici, což ne vždy je pacientem včasně zachyceno (LINKOS,
2019b).
Testování na krev ve stolici neboli okultní krvácení, je nenáročné a může jej
provádět buď praktický lékař, nebo si jej může pacient zakoupit v lékárně a otestovat se
na toto krvácení sám. Pokyny, jak toto samovyšetření provést jsou obsaženy
v příbalovém letáku. Test na okultní krvácení by měl být prováděn každoročně u osob,
které dosáhnou věku 50-54 let. Při celkovém vyhodnocování testu je zapotřebí vzít 3
vzorky po sobě jdoucí stolice. V případě, že v některém z těchto vzorků se ukáže
i nepatrná přítomnost krve, jsou nutná další vyšetření, obvykle se jedná o koloposkopii
(viz Příloha G). Osoby staré 55 a více let se ve vlastním zájmu mohou testovat na
okultní krvácení sami, nebo mohou využít primární screeningovou koloskopii, kterou
stačí podstoupit 1krát za 10 let (viz Příloha H) (VYZULA a kol., 2019).
Při screeningové koloskopii je zapotřebí důkladně prohlédnout nejen konečník,
ale i celé střevo. Tato metoda umožňuje taktéž odběr tkání, které se ihned odesílají na
histologické vyšetření. Koloskopem se provádí i preventivní ablace polypů. Včasné
zjištění skrytého krvácení do stolice zachytí nádorové bujení až v 17 % případů,
přičemž koloskopie odhalí nádor ve 100 % případů. Screeningová koloskopie je zatím
v České republice využívána jako alternativa k testu na okultní krvácení, a to od roku
2009 (LINKOS, 2019b).
26
4 EPIDEMIOLOGIE
Karcinomy tenkého střeva jsou velmi vzácné. Přestože povrch tenkého střeva
tvoří 90 % povrchu trávicího traktu, karcinomy představují pouze 10 % nádorů
gastrointestinálního traktu a jen 1–5 % všech nádorů vůbec. Celkem 64 % nádorů
tenkého střeva je maligních. Adenokarcinomy jejuna a ilea tvoří asi 55 % karcinomů
tenkého střeva. Vznik nádorů tenkého střeva je velmi nízký, ovšem mortalita je vysoká.
Postiženi jsou nejčastěji lidé středního věku, často mladší 50 let a zřídka mladší 30 let
(VÁLEK, MATĚJOVSKÁ, 2014).
4.1 VÝSKYT KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČR
Rakovina tlustého střeva a konečníku se v České republice vyskytuje mimořádně
často. Při srovnání s jinými státy je u nás dokonce nejvyšší výskyt tohoto onemocnění.
Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi
u 8000 osob a téměř 4000 pacientů na toto onemocnění v naší zemi každoročně umírá.
V posledních letech došlo ale k výraznému zlepšení. V roce 2018 se Česká republika
v Evropě posunula v incidenci až na 15. místo (viz Příloha I) a v úmrtnosti až na místo
18. (viz Příloha J) (KOLOREKTUM, 2019).
V posledních letech výskyt karcinomu každým rokem stoupá, ovšem úmrtnost se
snižuje. Nejčastěji postihuje pacienty ve věku mezi 60 a 79 lety. V 19 % případů se ale
jedná o jedince mladší než 60 let (KOLOREKTUM, 2019).
Graf 2 Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu u obou pohlaví
(KOLOREKTUM, 2019)
Z grafu je patrné, že od 80. let 20. století postupně stoupá incidence karcinomu
tlustého střeva. Například v roce 2000 bylo zjištěno přibližně 7500 nových případů,
27
v roce 2014 bylo zjištěno téměř 8500 případů. Vzrůst incidence může být způsoben
nejen samotným vzrůstem zjištěných případů, ale může to být také ovlivněno
modernějšími metodami, zavedenými preventivními programy, jako jsou testy na
okultní krvácení a v neposlední řadě vyšší informovaností obyvatelstva. Mortalita
neboli úmrtnost postupně klesá i přes vyšší incidenci. Nižší úmrtnost může souviset
s modernějšími postupy v léčbě i s časným záchytem karcinomu tlustého střeva a s tím
související léčbou (KOLOREKTUM, 2019).
Graf 3 Prevalence kolorektálního karcinomu u obou pohlaví
(KOLOREKTUM, 2019)
V posledních letech (viz Graf 3) se prevalence, tedy počet žijících osob,
u kterých byl karcinom diagnostikován a léčen, stále zvyšuje. Například v roce 2015
byla prevalence kolorektálního karcinomu 64 126 osob, což je o 18 073 osob více než
v roce 2005 (KOLOREKTUM, 2019).
28
5 ETIOLOGIE
Vlastní příčiny tohoto onemocnění nejsou zcela známy, předpokládá se řada
rizikových faktorů, které mohou karcinomy způsobit. Mezi nejhlavnější patří věk,
pohlaví (mužské) a dědičná dispozice. V tomto případě je nejrizikovější, pokud byl
zaznamenán výskyt u příbuzných 1. stupně, tedy rodičů, sourozenců nebo dětí. Dále
mezi rizikové faktory řadíme jiná nezhoubná onemocnění tenkého a tlustého střeva
a konečníku, například adenomatózní polypózu. Důležitým rizikovým faktorem jsou
faktory zevního prostředí, kam patří nevhodné stravovací návyky (ZACHOVÁ a kol.,
2010).
Se vznikem karcinomu může souviset i nezdravý životní styl s nedostatečným
příjmem ovoce, zeleniny a vlákniny. Zvýšená konzumace červeného masa a společně
s tím i živočišných tuků a sacharidů. Pravidelné pití většího množství piva, látky v něm
mohou působit kancerogenně (ŠAFRÁNKOVÁ, NEJEDLÁ, 2017).
Prevencí je tedy zdravý životní styl, zvýšení příjmu potravy s vyšším obsahem
vlákniny, snížená konzumace červeného masa a společně s tím i živočišných tuků.
Důležitý je i zvýšený příjem ovoce a zeleniny a pravidelný pohyb. Problémy může
způsobovat i častá zácpa, proto je vhodná taková úprava, aby stolice byla pravidelná.
Za preventivní se považuje i úprava váhy, která odpovídá výšce člověka. Optimální
váhu si může každý pacient zjistit jednoduše pomocí Body Mass Indexu. Nedílnou
součástí prevence jsou preventivní prohlídky u praktického lékaře, testy na okultní
krvácení a nebo koloskopie.
Stomie může být zavedena také v případě těchto onemocnění: idiopatické střevní
záněty (vznikající bez známé příčiny) – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, ileózní
stavy (střevní neprůchodnost), perforace (proděravění) střeva, ischemie (nedokrevnost),
prekancerózy (předrakovinné stavy), nádorová onemocnění, inkontinence
a v neposlední řadě úrazové stavy (ZACHOVÁ a kol., 2010).
29
6 SYMPTOMATOLOGIE ADENOKARCINOMU
Označení adenokarcinom vzniklo v závislosti na tom, že vychází z výstelky
střevních žláz. Určení nádoru tenkého střeva je velmi obtížné, a to především z důvodu
relativně vzácného výskytu tohoto onemocnění, neurčité symptomatologii a velmi
rozmanitého průběhu. Adenokarcinom jejuna či ilea se nejčastěji projevuje
obstrukčními příznaky nebo okultním krvácením. Průměrná doba do určení diagnózy
trvá 8–12 měsíců a k diagnóze zpravidla vede až laparotomie. Přežití u adenokarcinomu
tenkého střeva je závislé na včasné diagnóze a radikální chirurgické terapii, po které
dále následuje onkologická léčba. Celkem 77–100 % případů je v době diagnózy
operabilních, ale mnohdy je již přítomno značné postižení regionálních lymfatických
uzlin (VÁLEK, MATĚJOVSKÝ, 2014).
Adenokarcinom tlustého střeva se nachází nejčastěji v konečníku, dále se může
vyskytovat v esovité kličce, ale i ve slepém střevě a vzestupném tračníku. Nejméně se
vyskytuje v příčném a sestupném tračníku. Adenokarcinom konečníku lze vyhmatat.
Mezi nejčastější příznaky řadíme chronické krvácení z nádoru, které může vést až
k chudokrevnosti. Může se projevovat poruchami střevní pasáže, střídáním průjmu
a zácpy, přítomností krve ve stolici a křečemi. S karcinomem tlustého střeva může také
souviset horší odchod střevních plynů, pocit plnosti, úbytek na váze bez jiné zjevné
příčiny a méně často zvýšená teplota. V krajních případech se může vyskytnout i ileus.
Adenokarcinom nejčastěji metastazuje do jater, mezenteriálních lymfatických uzlin a do
pobřišnice. Z důvodu metastází mohou být symptomy rozšířené o změnu barvy kůže
a přítomnosti volné tekutiny v dutině břišní. (ŠAFRÁNKOVÁ, NEJEDLÁ, 2017).
30
7 PŘEDOPERAČNÍ, PERIOPERAČNÍ A POOPERAČNÍ
PÉČE O PACIENTA
Péče o pacienta je multioborová činnost. Na zdravotní péči se mohou podílet
lékař internista, gastroenterolog, chirurg, onkolog a jejich týmy. Spolupráce je možná
i s psychologem či psychiatrem. Záleží na individuálních potřebách pacientů, kteří se
musí vyrovnat s diagnózou a následnou léčbou (ZACHOVÁ a kol., 2010, s. 56).
7.1 PŘEDOPERAČNÍ PÉČE
Předoperační péče o pacienta začíná v okamžiku, kdy se rozhodne
o chirurgickém výkonu a končí převozem pacienta na operační sál. Cílem předoperační
péče je snížení rizik spojených se zákrokem a anestezií, zvýšení kvality perioperační
péče a obnovení požadované funkční zdatnosti jedince. Jedná se zde především o péči
stomické sestry a lékaře, kteří pacienta připraví na operační zákrok a seznámí jej
s postupem a následnou léčbou. V některých případech je možné využít i pozitivní
zkušenost pacienta - dobrovolníka, který již léčbu absolvoval (ŘEDINOVÁ, 2010).
Chirurgický zákrok patří k jedné z nejvíce stresujících situací v životě člověka,
proto je důležité mu poskytnout dostatek informací před vlastní operací. Důležitou
předoperační fází je také psychická podpora a kontakt s rodinou nemocného, který vede
k lepší pooperační spolupráci pacienta se zdravotníky. Hlavním cílem předoperační
péče je tedy dosáhnout přijetí, čili akceptace stomie. Do předoperační péče je přizvána
i stomická sestra, která pacientovi nejen vysvětluje problematiku stomie, ale také mu
názorně ukazuje různé pomůcky a metody péče o stomii. S pacientem je sestavován
individuální plán a dokumentace (MICHÁLKOVÁ, 2010). Zdravotnický personál by
měl při péči o pacienta klást důraz především na psychologický aspekt této
problematiky. Psychická příprava na operaci spočívá v minimalizování pocitů strachu
a psychického stresu z blížícího se operačního výkonu, kterého docílíme vhodně
vedeným rozhovorem (DROBNÁ, 2010, s. 55).
7.2 PERIOPERAČNÍ PÉČE
Za perioperační péči je považováno předání pacienta na operační sál včetně jeho
veškeré dokumentace. Po skončení operace se v rámci perioperační péče umyje kůže
kolem stomie a důkladně osuší. Ještě na operačním stole sálová sestra nalepí stomickou
pomůcku. Otvor by měl být o asi 5 až 10 mm větší, než je průměr stomie, a to pro
případ pooperačního otoku (LÚČAN, 2011).
31
7.3 POOPERAČNÍ PÉČE
Pooperační péče o stomika je bezprostřední či následná. V rámci bezprostřední
pooperační péče je pacient umístěn na vhodné pooperační oddělení, kde probíhá
intenzivní sledování všech vitálních funkcí, péče o invazivní vstupy, drény, operační
ránu a intenzivní léčba včetně léčby bolesti. Pro samotného pacienta je to jedno
z nejvíce náročných období a je zde plně závislý na pomoci ošetřovatelského personálu.
Ihned po operaci je potřeba neustále sledovat barvu a funkčnost stomie a celkově
pečovat o okolní kožní kryt. Je nutné monitorovat i odchod plynů (LÚČAN, 2011).
Následná pooperační péče je poté zaměřena především na edukaci a péči
o stomii, jež by měla navazovat na edukaci předoperační. V této fázi je zapotřebí
pomoci pacientovi přizpůsobit se nové situaci. Úkolem celého edukačního procesu je,
aby z nemocnice odešel soběstačný člověk, který je schopný samostatného ošetřování
stomie. Jestliže je pooperační stav pacienta dobrý, začíná se s edukací již v prvních
dnech po operaci (LÚČAN, 2011).
7.3.1 KOMPLIKACE
Pooperační komplikace mohou být časné či pozdější. Časné komplikace se
objevují ihned po operaci a během hospitalizace pacienta avšak nejdéle do 3 měsíců od
operace. Mezi lokální komplikace patří nevhodně umístěná stomie, krvácení, nekróza,
parastomální absces, retrakce stomie a kožní komplikace (dermatitida). Časné celkové
komplikace, zejména hrozící po ileostomii, jsou dehydratace a poruchy vnitřního
prostředí. V pozdním pooperačním období se objevuje především parastomální kýla,
prolaps stomie nebo stenóza (VYTEJČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ, WIRTHOVÁ,
OTRADOVCOVÁ, PAVLÍKOVÁ, 2013, s. 165).
Nevhodné umístění stomie
Nevhodné umístění stomie se jako komplikace vyskytuje spíše výjimečně
u akutních výkonů, kdy nebyla stomie před operací řádně zakreslena. Jde především
o umístění v kožní řase, jizvě, v třísle nebo příliš na boku. Řešením této komplikace
jsou flexibilní stomické pomůcky (kroužek, vyrovnávací pasta, konvexní systém).
Mnohdy se ovšem stává, že musí dojít k nové operaci a přemístění vývodu
(VYTEJČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ, WIRTHOVÁ, OTRADOVCOVÁ, PAVLÍKOVÁ,
2013).
32
Krvácení
Při silném krácení ze stomie je zapotřebí pacienta znovu hospitalizovat nebo
dokonce operovat. Příčinou krvácení může být recidiva základního onemocnění, trauma
či požití některých léků (VYTEJČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ, WIRTHOVÁ,
OTRADOVCOVÁ, PAVLÍKOVÁ, 2013).
Nekróza
Důsledkem nekrózy je nedostatečný přívod krve do tkáně, který způsobuje
nedostatečnou výživu střeva. Příčinou nekrózy může být buď otok střeva, útlak z okolí
či vytvoření malého otvoru na střevo. Při této komplikaci je nutné stomii kontrolovat
a průběžně odstraňovat nekrózy. Nekrotická sliznice se odloučí a stomie zůstane
v úrovni kůže. Pokud se střevo dostane pod úroveň kůže, je potřeba provést úpravu
stomie (VYTEJČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ, WIRTHOVÁ, OTRADOVCOVÁ,
PAVLÍKOVÁ, 2013, s. 166).
Podráždění kůže
Podráždění kůže nejčastěji způsobuje zatékání stolice pod podložku. Příčina
může být buď ve špatně těsnící podložce, ve špatném průměru pomůcky, ve špatné
hygieně nebo v nesnášenlivosti materiálu (VYTEJČKOVÁ, SEDLÁŘOVÁ,
WIRTHOVÁ, OTRADOVCOVÁ, PAVLÍKOVÁ, 2013).
Parastomální absces
Parastomální absces vzniká v důsledku rané infekce v perioperačním období. Při
takto zánětlivých reakcích se odebírá bakteriální kultivace přímo z rány a dle výsledků
se nasadí léčba antibiotiky (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Retrakce stomie
Zanoření stomie pod břišní stěnu nejčastěji vzniká v důsledku výkyvů tělesné
hmotnosti, nepříznivého stavu střeva při operaci nebo infekce rány s poruchou hojení.
Pacienti při této komplikaci mají problémy s hygienou (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Parastomální kýla
Parastomální kýla je nejčastější komplikací u všech stomií. Jedná se o kýlu
v jizvě. Je-li kýla malá a nepůsobí pacientovi obtíže, může se léčit konzervativně
s pomocí kýlního pásu. U větších kýl, které jsou překážkou pro ošetřování stomickými
pomůckami se zvažuje operace, a to zpravidla plastika s pomocí síťky (SLEZÁKOVÁ
a kol., 2010, s. 46).
33
Prolaps stomie
Prolaps stomie způsobuje výhřez proximální části střeva skrze vyústění stomie.
Vyskytuje se převážně u obézních pacientů a při zvýšeném nitrobřišním tlaku, který je
způsoben například chronickým kašlem nebo zácpou (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Stenóza
Stenóza může být způsobená zjizvenou tkání v okolí stomie či prorůstáním
tumoru. Pacienti s touto komplikací si nejvíce stěžují na nadýmání a na špatný odchod
stolice (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Hypergranulace
Dochází k ní, pokud je vystřižený průměr planžety malý. Dráždí okraje stomie
a dochází k růstu granulací (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Polyp
Výrůstek, který je nutný řešit chirurgickým zákrokem, může se jednat
o předrakovinný stav nebo pouze o slizniční granulom (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ,
KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Macerace
Je nadměrná vlhkost kůže, střevo je přirozeně vlhké. Může docházet k poruše
rovnováhy mezi kůží a přišitím střeva. V okolí stomie je barva kůže vybledlá, může být
i svraštěná (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Alergická reakce
Pomůcky pro stomiky jsou hypoalergenní. Alergickou reakci vyvolávájí vlivy
způsobené léčbou onemocnění a mikroby shromažďující se na kůži. Provádí se
alergické testy, kdy se na kůži aplikuje část lepivé hmoty, buď na vnitřní stranu paže,
nebo na hrudník, pozorujeme reakci kůže. Mají na výběr z různých druhů pomůcek,
které obsahují výtažky z rostlin (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
Komplikace nutné k vyhledání lékaře
Mezi ně patří absces, perforace střeva, nekróza sliznice stomie, hyperkeratóza
a píštěl (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
34
8 PRÁCE STOMICKÉ SESTRY
Stomická sestra je zaškolená sestra, která je určená přímo pro péči o pacienta se
stomií. Podmínkou pro výkon povolání stomické sestry je zapotřebí odborná způsobilost
v oboru všeobecná sestra, porodní asistentka nebo zdravotnický záchranář a dále
osvědčení o výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Stomická sestra
absolvuje dvoutýdenní kurz Aeskulap Academy, na kterém poté musí složit závěrečné
zkoušky, díky kterým získá zvláštní odbornou způsobilost. Tato způsobilost je v oblasti
edukace pacienta v předoperační a pooperační péči, péči o stomického pacienta a jeho
rodinu, péči o dětského pacienta se stomií od 3 let věku, zhodnocení nutrice stomika,
irigace stomika a péči o pacienta s rozsáhlým laparostomickým defektem nebo píštělí
(VÁLEK, MATĚJOVSKÁ, 2014).
Úkolem stomické sestry je především edukační činnost stomiků, a to jak
předoperační, tak pooperační. V rámci této činnosti sestavuje individuální plán, který je
ušitý přímo na míru a individualitu každého pacienta (JUŘENÍKOVÁ, 2010).
Stomasestra rovněž pomáhá určit místo, které je vhodné pro stomii. Nejvhodnější místo
pro zavedení stomie je rovná plocha na kůži na viditelném místě (BURCH, 2014).
Se stomickou sestrou se pacient setkává v poradně přibližně 2 týdny před
plánovanou operací. Pacient zde získá ucelené informace v péči o stomii. Stomasestra
provází pacienta po celou dobu hospitalizace i po propuštění do domácího ošetřování,
práce stomické sestry nekončí. Pacient by jí měl navštěvovat v pravidelných
prohlídkách. První návštěva v poradně by se měla uskutečnit 3 týdny po propuštění
z hospitalizace, další za 3 měsíce a poté jednou za rok, jestliže se nevyskytnou
problémy v péči o stomii. Stomasestra může převzít pacienta do programu v blízkosti
jeho bydliště. Pacient má možnost vyhledat stomické sestry pracující v agenturách
domácí péče (DRLÍKOVÁ, ZACHOVÁ, KARLOVSKÁ a kol., 2016).
35
9 EDUKACE
Edukace je z latinského slova educo, educare a v překladu znamená vychovávat
či vzdělávat. Cílem vzdělávání je naučit nové poznatky skupinu lidí či jednotlivce, pro
které mohou být významné a užitečné. Edukaci stomiků má zpravidla na starost
stomasestra, která pacientovi poskytne veškeré důležité informace, potřebné
k bezproblémovému žití s nemocí a se základní péčí o sebe sama (JUŘENÍKOVÁ,
2010).
Při edukaci používá stomasestra různé pomůcky, jako je například text,
prezentace, modely, jednotlivé pomůcky, ukázky či videa. Pro každý úspěšný edukační
proces jsou nejdůležitější edukační cíle a plány, díky kterým stomasestra ví, co pacienta
potřebuje naučit a zároveň pacient ví, co se potřebuje dozvědět k bezproblémovému žití
s touto nemocí. Tyto cíle by měly být především konkrétní a srozumitelné, a to jak pro
stomasestru, tak pro pacienta. Je tedy zřejmé, že každý edukovaný pacient by měl být
přítomen při plánování cílů a celkové péče o sebe sama. Výsledek edukačního plánu
poté směřuje do oblasti kognitivní (znalosti, ošetřování stomie, rizika a komplikace,
informace o vyhledání další potřebné pomoci), psychomotorické (zvládání péče
o stomie) a afektivní (postojové chování klienta, jestli přijal stomii jako součást svého
těla, či zda se s tímto musí ještě vyrovnat.). Správná edukace má za cíl pomoci
především prevenci vzniku komplikací, posuzování změny ve vzhledu, postavení stomie
a orientace v nabídce pomůcek. Dobře informovaný pacient by měl mít při odchodu
z nemocnice pocit jistoty, dostatek dovedností a znalostí, aby se řádně postaral o stomii.
Správná edukace klientovi také umožňuje posoudit, zda situaci zvládne sám doma, či
zda potřebuje zapojit do procesu stomickou sestru, lékaře nebo příbuzné (ZACHOVÁ
a kol., 2010).
Edukace stomika může být:
Obecná – jedná se o veškeré aktivity všeobecné sestry, která pečuje
o nemocného. Pacient sleduje sestru a učí se od ní. Smyslem této
edukace je získat informace a osvojit si dovednosti a znalosti potřebné
k žití s touto nemocí.
Speciální – zde se stomická sestra zaměřuje individuálně na každého
klienta a dle jeho povahy a závažnosti onemocnění mu pomáhá sestavit
edukační plán (ZACHOVÁ a kol., 2010).
36
V oblasti edukace je také neméně důležitá reedukace, která pomáhá nemocnému
k maximální samostatnosti a připravuje pacienta na život se stomií. Reedukace
v definici znamená opětovná výchova, nácvik ke zpětnému nabytí informací, funkcí
a dovedností (ZACHOVÁ a kol., 2010).
9.1 SPECIFIKA EDUKACE U PACIENTA SE STOMIÍ
Směr a úspěšnost edukace se odvíjí nejen od stomické sestry, ale také od
určitých rysů pacienta. Je nutné podotknout, že každá edukace je velmi individuální dle
rysů pacienta. Mezi ty nejdůležitější patří:
Schopnosti – co nemocný zvládne a co naopak nezvládne
Stavba těla – tělesná stavba jedince, motorika, handicapy, smyslové funkce,
kostru těla
Charakter – určuje pacientovu zásadovost, čestnost, spolehlivost,
zodpovědnost…
Životní dráha – cíle a směr pacienta
Temperament – určuje intenzitu prožívání nemoci
Zaměřenost – kam nemocný směřuje, co je jeho životní cesta, co chce dokázat
(ZACHOVÁ a kol., 2010).
9.2 PŘEDOPERAČNÍ EDUKACE
Předoperační edukace nastává v případě, že se u daného pacienta rozhodne
o operačním zákroku. Pacient by se měl ještě před operací setkat se stomickou sestrou,
která mu poskytne veškeré informace o následné péči a vysvětlí mu společně s lékařem
možnosti léčby (JANÍKOVÁ, ZELENÍKOVÁ, 2013).
Předoperační edukace se uskutečňuje přímo v nemocnici, tedy za asistence
stomické sestry, která je s pacientem nejlépe v samostatné místnosti. Je vhodné si najít
samostatný pokoj, nebo vyšetřovnu. Při informování budoucího stomika mluví stomická
sestra pomalu, srozumitelně, dostatečně nahlas a vždy stojí čelem k pacientovi. Při
rozhovoru je rovněž důležité, aby byla sestra vnímavá a aktivně se pacienta dotazovala.
Pří pozorování pacienta a jeho reakcí poté sestra ještě získává o pacientovi další
informace, které později může využít při individuálním plánování celé edukace.
Stomická sestra tak poznává klienta jako člověka, jeho zájmy, nepříjemné reakce
a vnímání problémů. Důležité je rovněž poznamenat, že u každého pacienta je potřeba
rozvrhnout si jinou časovou délku edukace. Jelikož edukace probíhá v nemocnici je
37
důležitou součástí dokumentace. Dokumentace také slouží jako právní doklad toho, že
k edukaci došlo. V případě, že klient nemá o edukaci zájem, stvrzuje toto svým
podpisem, který je rovněž založen do dokumentace (ZACHOVÁ a kol., 2010).
9.3 POOPERAČNÍ EDUKACE
S pooperační edukací pacienta začíná stomasestra ihned s ohledem na jeho
zdravotní, psychický a fyzický stav. Při této edukaci je žádoucí také přítomnost dalších
členů rodiny, kteří se nejen naučí jak pacientovi pomoci, ale také více pochopí jeho
nový způsob života a mohou mu být v případě potřeby nápomocni (ZACHOVÁ a kol.,
2010).
Hlavním cílem pooperační edukace je především to, aby pacient odcházel domů
soběstačný a dokázal se o stomii sám postarat. Co se týče stomické sestry, tak by měla
být stejná, která pacientovi poskytla předoperační edukaci. U pacientů, kteří odmítli
předoperační edukaci, začíná stomasestra teoretickými poznatky. Sestra pacientovi
rovněž předá písemné materiály, kde je komplexně popsána péče o stomii. Novému
pacientovi je vhodné společně s tištěným materiálem půjčit také pomůcky od různých
výrobců, aby si je sám vyzkoušel a zjistil, které mu nejvíce vyhovují. Při edukaci může
být nápomocný i katalog či časopis, ve kterém se stomik dozvídá další informace.
Pacient by v rámci této edukace měl názorně vidět výměnu pomůcky nejprve na
modelu, kdy aplikaci pomůcky provádí sestra a pacient pouze sleduje postup, případně
se ptá na doplňující otázky (ZACHOVÁ a kol., 2010).
9.3.1 PRAKTICKÁ UKÁZKA
Praktická ukázka se provádí ve sprše nebo také ve stomické místnosti dle
pracoviště a stavu stomika. Stomasestra ukazuje pacientům se stomií přesný návod jak
si pomůcky připravit doma. Má nachystané různé pomůcky, protože v pooperačním
období dochází ke změnám na stomatu. Sestra by měla mít na pacienta co možná
nejvíce času, aby nebyl ve stresu a věděl, že se jí může na vše zeptat. Sestra by neměla
během edukace nikam odbíhat. Místnost, kde je nácvik realizován, je vyvětraná,
dostatečně osvětlená s přiměřenou teplotou a se židlí nebo lehátkem a zrcadlem. Mezi
základní pomůcky stomika patří: rukavice, teplá voda, ručník, ubrousky, netkaná gáza,
odpadkový koš, nůžky, tužka, příslušenství a konkrétní stomické pomůcky. První
výměnu pomůcky u zrcadla provádí sestra, kdy se na ni stomik dívá a učí se správný
postup (KRŠKA, 2011).
38
9.3.2 STOMICKÉ SYSTÉMY
V současnosti si pacient může vybrat z osmi druhů stomických pomůcek,
respektive výrobců:
Coloplast
B. Braun
Dansac
WELLAND Medical
Lipoelastic
Eakin
Sabrix
ConvaTex
Všechny tyto uvedené firmy dodávají kompletní sortiment jednodílných
a dvoudílných pomůcek v různých tvarech, velikostech a barvách, které se odlišují
konstrukčním provedením, konstrukcí filtru a uzamykacího systému (JÁNSKÁ, 2012, s.
27).
Stomické systémy jsou jednodílné a dvoudílné. Mezi jednodílné systémy patří
sáčky s adhezivní podložkou, které si pacient lepí přímo na kůži. Při naplnění sáčku se
poté mění 1krát až 2krát denně celý systém. Dále existují také sáčky výpustné, které
jsou určeny pro stomiky s tekutým střevním obsahem, při jejich naplnění se obsah sáčku
vypouští (KRŠKA, 2011).
Dvoudílný systém se skládá z podložky a sáčku, které jsou spojeny přírubovým
kroužkem. Spojení sáčku s podložkou je zajištěno vzájemným přicvaknutím. Podložka
se mění zhruba jednou za 3-5 dní (HOLUBOVÁ, NOVOTNÁ, MAREČKOVÁ, 2013).
Dvoudílný systém je výhodný především pro velké množství odlišných
podložek, které mohou být konvexní, flexibilní či standardní. Standardní jsou vyrobeny
ze želatiny, která zlepšuje hojení kožních defektů. Flexibilní mají tvořený střed ze
želatiny a okraje z bílého mikropólu. Konvexní podložka je vhodná u stomiků
s prolabující stomií. Pro bezbolestné použití dvoudílného systému se dále ještě používá
adaptér, který napomáhá zacvaknutí sáčku k podložce (ZACHOVÁ, 2010). Dalším
systémem je systém dvoudílné adhezivní technologie, který se skládá z podložky
a sáčku. Podložka a sáček se spojují pomocí lepící plochy. Tak jako u dvoudílného
systému, při jeho naplnění se vymění sáček za nový a podložka se ponechá. Stomik
může v neposlední řadě zvolit také speciální podložku, která je vyrobena z tvarovatelné
39
technologie. Tato podložka umožňuje tvarovat otvor prsty do takové velikosti a tvaru,
aby seděl na stomii (ZACHOVÁ a kol., 2010).
9.3.3 STOMICKÉ POMŮCKY
Existuje velké množství dalších stomických pomůcek, které jsou pacientovi
nápomocné při dalším životě se stomií. Vybrané jsou uvedeny níže.
Sáčky
Stomické sáčky mohou být průhledné, béžové, nebo béžové s okénkem. Dále
mohou být buď s filtrem, nebo bez filtru. Béžové sáčky se doporučují novým stomikům,
jelikož obsah sáčku nevidí. Dochází u nich tak k rychlejší adaptaci se stomií.
(ZACHOVÁ, 2010). Na trhu existují následující typy sáčků:
Dvojdílný systém – skládá se z podložky, která je přilepena na kůži a na ni se
upevní sběrný sáček. Výpustný sáček jednodílný – lepí se přímo na kůži a umožňuje
opakované vypouštění střevního obsahu bez odlepování sáčku. Uzavřený sáček
jednodílný – lepí se přímo na kůži a při jeho naplnění střevním obsahem se musí odlepit
a vyměnit za nový. Postu při výměně stomického systému či sáčku je u všech stejný.
Výpustné sáčky se doporučují ileostomikům a stomikům s řídkým střevním obsahem
(ZACHOVÁ a kol., 2010, s. 71-72).
Odstraňovací a čistící roztoky
Poskytují pomoc při odstranění zbytků pomůcky, adhezivní hmoty, a rovněž
očisťují okolí stomie, před aplikací nové pomůcky (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Ochranný film
Ochranný film může mít podobu pasty, masti, nebo silikonu. Film se nanáší na
kůži, jeho úkolem je chránit pokožku před exkrementy (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Ochranné krémy
Ochranné krémy pacient pravidelně nanáší na suchou pokožku, jako prevenci
vzniku komplikací. Krém se nanáší před přímou aplikací pomůcky na okolí stomatu. Po
zaschnutí si pacient nalepí na postižené místo pomůcku (ZACHOVÁ a kol., 2010).
Zásyp
Zásyp se aplikuje na místa, která vznikla vlivem podtečení pomůcky. Svým
složením jsou specifické (ZACHOVÁ a kol., 2010)
40
Pohlcovače zápachu
Pohlcovače zápachu se používají k odstranění nepříjemných pachů. Mohou být
ve formě sprejů, které jsou vyrobeny na vodní bázi a používají se především
v místnostech určených k ošetřování stomie. Existují také pohlcovače zápachu vyrobené
na olejové bázi, které se aplikují přímo do sáčku. V sáčku se poté promíchávají
s obsahem a pohlcují tak nepříjemný zápach. Rovněž existuje pohlcovací absorpční
prášek, který redukuje nejen zápach, ale také vlhkost (KRŠKA, 2011).
Zahušťovací prostředky
Zahušťovacím prostředkem ve stomii je tableta, která se vkládá do sáčku a svým
účinkem zahušťuje obsah (JUŘENÍKOVÁ, 2010).
Přídržný pás
Přídržný pás nosí stomici především pro lepší pocit bezpečí, a to hlavně
u zvýšené fyzické námaze či při zvýšeném vyprazdňování. Pás je opatřený háčky, na
které se připne sáček a utáhne se podle obvodu pasu (KRŠKA, 2011).
Kýlní pás
Kýlní pás je určen pro pacienty s parastomální kýlou, či pro pacienty s menší
svalovou sílou v oblasti břicha při fyzické aktivitě (KRŠKA, 2011).
Stomické kryty
Používají se na krátkou dobu, a to především při sportu, společenské události,
nebo po irigaci. Ve stomické krytce je obsažená savá vrstva, která absorbuje malé
množství stolice (ILCO, 2018).
Stomické zátky
Tyto zátky zabraňují volnému průchodu stolice. Zátka je opatřená filtrem, který
umožňuje odchod plynů a zároveň odstranění zápachu. Výhodou stomické zátky je
redukce plynů a používání pomůcky bez potřeby sáčku (JUŘENÍKOVÁ, 2010).
Irigační souprava
Irigační souprava se používá při irigaci střeva, což je prováděno za účelem
vypláchnutí či vyprázdnění střeva. Mezi pomůcky této soupravy patří irigační nádoba,
irigační hadice s konusem k bezproblémovému zavedení, sáček, svorka na sepnutí
hadice, krytky, obal a vazelína (SÁLUSOVÁ, LIPTÁKOVÁ, 2011).
41
10 KAZUISTIKA A EDUKACE PACIENTA
Dne 4. listopadu 2018 byl na chirurgické oddělení v Praze přijat 23letý pan M.
Č. k plánované operaci adenokarcinomu rekta. Společně s operací bylo naplánováno
možné vytvoření ileostomie. Pacient byl přijat bez známek infekce, orientován místem,
časem, situací a osobou, fyziologické funkce při přijetí – krevní tlak 124/80, tep – 78,
tělesná teplota 36,6 °C. Veškeré předoperační vyšetření hotové. Se zdravotnickým
personálem plně spolupracoval. Se svou diagnózou a operačním výkonem je seznámen.
Pacient podepsal souhlas s hospitalizací i s operačním výkonem. Určil rodinné
příslušníky, kterým lze podávat informace o jeho zdravotním stavu a společně s nimi
určil heslo pro komunikaci. Operace je plánovaná na 05. 11. 2018.
V praktické části jsou pozměněny identifikační údaje a časová data z důvodu
dodržení dikce platné legislativy vztahující se k ochraně osobních údajů.
1. Fáze – POSUZOVÁNÍ
Jméno: M. Č. Bydliště: Most
Věk: 23 let Pohlaví: muž
Stav: svobodný Oddělení: chirurgie
Státní příslušnost: ČR Typ přijetí: plánované
Datum přijetí: 04. 11. 2018 Rasa: europoidní
Etnikum: slovanské
Důvod přijetí: plánovaný operační výkon
Medicínská diagnóza hlavní: adenokarcinom konečníku C18-C21
Pojišťovna: Všeobecná zdravotní pojišťovna, 111
Vzdělání: středoškolské, v současné době student vysoké školy
Nynější onemocnění: pacient v červnu roku 2018 zaznamenal přítomnost krve ve
stolici, objevila se u něj průjmovitá stolice. S vyhledáním lékaře otálel a navštívil ho až
v srpnu téhož roku. Na základě doporučení praktického lékaře podstoupil u specialisty
odborné vyšetření, tzv. koloskopii, která byla provedena v září ve městě Most. Při
koloskopii byl odebrán vzorek tkáně na histologické vyšetření. Histologie vzorku
prokázala adenokarcinom rekta. Pacient byl na základě výsledků odeslán
k operativnímu odstranění karcinomu společně s možným vytvořením ileostomie.
42
Osobní anamnéza: pacient prodělal v dětství běžná dětská onemocnění. Jiná chronická
onemocnění neguje. V 15 letech měl zlomenou levou horní končetinu. Hospitalizován
nikdy nebyl. U pacienta nebyla nikdy nutná transfúze krve. Očkován dle očkovacího
průkazu, prodělal běžná dětská onemocnění.
Alergická anamnéza: je alergický na ACYLPYRIN.
Urologická anamnéza muže: pacient neprodělal žádné urologické onemocnění, sám
provádí časté vyšetření varlat. Urologa do této doby nevyhledal.
Abúzy: pacient konzumuje alkohol příležitostně. Pacient je kuřák, spotřeba cigaret: 15
denně. Jiné návykové látky neguje.
Farmakologická anamnéza: neužívá trvale žádné léky.
Rodinná anamnéza: v rodině je přítomna genetická zátěž z hlediska rakoviny. Matka
prodělala karcinom dělohy s metastázemi do tlustého střeva. Tento stav vyžadoval
vytvoření kolostomie. Sestra trpí Crohnovou chorobou, otec je zdráv. Další sourozence
nemá.
Pracovní anamnéza: pacient studuje posledním rokem na vysoké škole v oboru
ekonomiky. Přivydělává si na občasných brigádách při studiu. Na pracovištích, kam
dochází na občasnou výpomoc má s kolegy velmi dobrý vztah. Ekonomické podmínky
jsou dle jeho slov dostačující na jeho záliby. Finančně je závislý na rodičích.
Spirituální anamnéza: pacient se nehlásí k žádné víře (ateista).
Tabulka 1 Medicínský management ze dne 04. 11. 2018
Název léku Síla Dávkování Způsob
aplikace
Farmakoterapeutická
Skupina
Plasmalyte 1000ml ve 12 hod. (6
hod.)
Intravenózně Elektrolyty a minerály
Fraxiparine 0,4 ml v 18 hod. Subcutálně Antikoagulancia
Oxazepam 10 mg ve 20 hod. Per os Anxiolytika
Fortrans 4 sáčky ve 12 hod. Per os Laxantia
43
Dle ordinace lékaře bude podán 05. 11. 2018:
Cefuroxim (antibiotika) 1,5 g do 100 ml 1/1 FR, v 07:15 hodin.
Dormicum (hypnotika, sedativa) 7,5 g, v 07:15 hodin.
Tabulka 2 Základní údaje
Tělesný stav Bez patologií.
Mentální stav Pacient je orientován všemi směry
(osobou, časem, místem a situací).
Komunikace Pacient dobře artikuluje, řeč je v normě,
neverbální komunikace přiměřená.
Zrak, sluch Pacient nepotřebuje brýle, ani
naslouchadlo.
Řečový projev Dobrý.
Paměť Neporušená.
Motivace Pacient projevuje zájem o informace
týkající se ileostomie.
Pozornost Plná, bez problému.
Typové vlastnosti Pacient se jeví jako optimistický typ
osobnosti.
Vnímavost Obává se života se stomií. Pacient na
základě onkologického onemocnění
přehodnotil životní priority.
Pohotovost Přiměřená, odpovědi bez prodlevy.
Nálada Pacient má emoce přiměřené vzhledem
k nastalé situaci.
44
Sebevědomí Přiměřené, obavy z přítomnosti stomie
jsou pochopitelné.
Charakter Klidný, optimistický, vyrovnaný.
Poruchy myšlení Myšlení je logické, odpovídá dané situaci.
Chování Pacient působí klidně a vzhledem k situaci
relativně vyrovnaně.
Učení Typ: taktilně – kinestetický, logický.
Styl: hmatový a pohybový.
Postoj: jeví zájem o nové informace.
Bariéry: strach o hygienu střevního
vývodu, o zvládnutí dietního režimu
a sexuálního života.
45
Posouzení fyzického stavu, zdravotních problémů a edukačních potřeb
Posouzení podle Marjory Gordonové
1. Podpora zdraví
Pacient nedocházel k praktickému lékaři ani na urologické vyšetření, jeho
životní styl nepodporuje zdraví. Po zjištění onkologického nálezu, přehodnotil životní
priority. Chtěl by se věnovat zdravému životnímu stylu a přestat kouřit.
Nedostatek informací o pozitivním vlivu na organismus při odvykání kouření.
2. Výživa
Pacient je střední postavy, jeho výška je 176 cm a váha 77 kg, jeho BMI je 24,9.
Pacient nemá dietu, jí nepravidelně, často s rodinou a přáteli griluje, holduje červenému
masu. Příležitostně popíjí alkoholické nápoje. Pitný režim dodržuje cca 2 l tekutin za
den. Pacient by se chtěl pravidelně stravovat a dodržovat dietu pro stomiky,
nekonzumovat alkohol.
Nedostatek znalostí zdravého životního stylu a rozšíření znalostí ohledně
bezezbytkové diety pacientů se střevním vývodem.
3. Vylučování
V současné době má pacient problém se stolicí, převážně průjmovitého vzhledu,
poslední stolice dnes ráno. Močí spontánně, moč čirá a bez příměsi.
Nedostatek zručnosti při výměně stomického sáčku a hygienických návyků
v péči o stomii.
4. Aktivita, odpočinek
Pacient se věnuje cyklistice, studiu, rád hraje fotbal, relaxuje při poslechu
moderní hudby, často hraje počítačové hry a ve volném čase navštěvuje s přítelkyní
hrady a zámky. Spí přibližně 6 hodin denně.
5. Vnímání, poznávání
Nemá žádné obtíže, je plně při vědomí. Nenosí brýle ani naslouchadlo. Má velký
zájem o své onemocnění. Pacientovo vědomí je plné a jasné.
6. Sebepojetí
Pacient se vnímá jako optimista. Rád se obklopuje větší společností přátel. Je
velmi aktivní.
7. Role, vztahy
Pacient má velmi dobré zázemí. Žije s rodiči a mladší sestrou v rodinném domě.
Má o 2 roky mladší přítelkyni, která ho podporuje. Partnery jsou necelé 3 roky. Mimo
46
rodinu je velmi komunikativní, má mnoho přátel, se kterými společně s přítelkyní tráví
volný čas.
8. Sexualita
Pacient má stálou partnerku, sexuální život vede bez problému. Projevuje obavu
z budoucího sexuálního styku po vytvoření ileostomie.
Nedostatek informací pacienta ohledně možnosti konzultace s psychologem za
přítomnosti přítelkyně, předání kontaktu na klub stomiků.
9. Zvládání zátěže
Při stresové zátěži se uchyluje k samotě a k poslechu moderní hudby.
10. Životní hodnoty
Pro pacienta je velice důležité ukončit vysokoškolské vzdělání. Do budoucna by
si chtěl zajistit s přítelkyní vlastní bydlení a založit rodinu.
11. Bezpečnost, ochrana
Pacient se necítí ohrožen, má pocit bezpečí. Rodina spolu s přítelkyní mu
vyjadřují blízkost a podporu.
12. Komfort
Pacient nemá obavy z operačního výkonu, cítí se nejistý v péči o stomii,
sexuálním životě s vývodem, s dodržováním a přípravou nastavené diety.
13. Jiné (růst a vývoj)
Bez patologických změn, přiměřený věku.
Profil rodiny
Pacient je studentem vysoké školy se zaměřením na ekonomiku. Žije s rodiči
a sestrou v rodinném domě. Vztahy jsou uspokojivé. Otec je zdráv, matka má
vytvořenou kolostomii po onkologickém onemocnění, sestra má Crohnovu chorobu.
Pacient má třetím rokem vážnou známost, plánují svatbu a založení rodiny.
Zdroje pomoci a podpory rodiny, sociálně-ekonomický stav
Pacient má fungující rodinu. S přítelkyní má pevný vztah. Finanční situace je
uspokojivá.
Životní styl, kultura, náboženství, hodnoty, postoje
Pacient nežije zdravým životním stylem. Je kuřák, denně vykouří 15 cigaret.
Alkohol požívá příležitostně, o víkendech, tato konzumace se nepovažuje za závislost.
47
Stravu nepřijímá pravidelně. Rád griluje převážně červené maso, ovoce a zeleninu
konzumuje ve velmi malém množství. Pitný režim dodržuje, pije cca 2 litry vody denně.
Spí okolo šesti hodin denně. Ze sportu preferuje jízdu na kole a s kamarády hraje fotbal.
Mezi jeho další volnočasové aktivity patří hry na počítači. S přítelkyní rádi navštěvují
hrady a zámky. Při stresové zátěži vyhledává samotu a poslech moderní hudby. Pacient
je ateista.
Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí
Pacient žije v dobře fungující rodině. Matka má trvalou kolostomii a sestra
Crohnovu chorobu. Přítelkyně i rodina budou pacientovi oporou ve stávající situaci
a pomohou mu k rychlé adaptaci v životě se stomií.
Porozumění současné situace rodinou
Rodiče s přítelkyní nemocného jsou informováni o jeho zdravotním stavu.
Rodina pacienta plně podporuje a chápe vážnost jeho onemocnění, jsou si vědomi
dalších postupů léčby.
Tabulka 3 Vstupní test
Otázky: Odpovědi:
Víte, co vše bude probíhat během předoperační přípravy? NE
Víte, co znamená perioperační péče? NE
Víte, na jaké oddělení budete po operaci převezen? NE
Víte, kde je nutné provádět výměnu stomického sáčku? NE
Víte, jak často je potřeba stomický sáček měnit? NEJSEM SI JIST
Už s Vámi někdo mluvil o tom, že ještě před operací Vás přijde
navštívit stomická sestra?
NE
Víte, z jakých stomických pomůcek budete mít na výběr? MOC SE V NICH
NEORIENTUJI
Víte, jaká dieta je pro Vás vhodná po vytvoření stomie? NE
Už jste slyšel o českém Ilcu? NE
Existují pomůcky, které pohlcují zápach? NE
Víte, kde Vám pomohou s odvykáním kouřením? NE
Víte, jak správně vstávat z lůžka po operaci? NE
48
Po zodpovězení otázek pacientem byl zjištěn nedostatek znalostí pacienta,
hlavně v oblasti předoperační přípravy, perioperační a pooperační péči, v budoucím
výběru potravin a jejich přípravě. Informace týkající se stomie věděl pacient alespoň
okrajově, nýbrž se se stomií setkává doma u své matky a byl již edukován stomickou
sestrou. Nedostatek znalostí, jak se správně posadit a vstát po operačním výkonu.
O sdružení stomiků je neinformován a stejně tak o poradnách pro odvykání kouření.
Motivace pacienta: pacient se aktivně zajímá o nové informace v oblasti stomie a péče
o ní. Chce udržovat správnou hygienu v péči o ileostomii, dodržovat zdravý životní styl
a léčebný režim včetně diety. Rád by se naučil správného postupu pohybů po operačním
výkonu. K operaci přistupuje optimisticky, věří v úspěšnost operace vzhledem
k včasnému diagnostikování nemoci. Jeho prioritou je úspěšné dokončení vysoké školy
a brzký návrat do každodenního života.
2. Fáze – DIAGNOSTIKA
Nedostatek vědomostí:
o předoperační přípravě, perioperační a pooperační péče
o označení vývodu stomickou sestrou,
neznalost správného postupu vstávání z lůžka po operaci,
v oblasti péče o ileostomii,
v oblasti bezezbytkové diety stomiků,
v oblasti možného kontaktu s psychologem a sdružením stomiků,
o pozitivním vlivu na organismus při odvykání kouření.
Nedostatek v postojích:
obava z vytvoření ileostomie,
obava z nedostatečné hygieny ileostomie,
obava z adaptace k životu se stomií,
nejistota v dodržování dietního režimu,
obava ze sexuálního života,
obava z nedostatku vůle při odvykání kouření.
obava z bolesti při pohybu po operačním výkonu
49
Nedostatek zručnosti:
obava z nezvládnutí hygienické péče o ileostomii,
obava z nezvládnutí výměny stomického sáčku,
obava s vyprazdňováním stomického sáčku.
3. Fáze - PLÁNOVÁNÍ
Dle priorit: na základě nedostatku jsou sestaveny priority edukace:
předoperační příprava, perioperační a pooperační péče,
označení vývodu stoma sestrou a nácvik vhodného vstávání po operaci,
hygienické péči o ileostomii,
stravování stomiků včetně diety,
podpora pacienta v adaptaci života se stomií,
pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření.
Dle struktury: 6 edukačních jednotek:
dodržovaní předoperačního a pooperačního režimu,
informace o označení vývodu stomickou sestrou a nácvik vhodného vstávání po
operaci,
získání zručnosti v péči o ileostomii,
dieta - stravování ileostomiků,
podpora pacienta v adaptaci života s ileostomií,
pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření.
Dle cílů:
Kognitivní - pacient zná postup v předoperační přípravě, perioperační
a pooperační péči a správné pohyby po operačním výkonu. Orientuje se ve
výběru pomůcek v péči o stomii a pomůcek potřebných k výměně stomického
sáčku, ví koho vyhledat při vyskytnutí problémů, uvědomuje si nutnost
dodržování diety a pozitivní vlivy na organismus při odvykání kouření.
Afektivní - pacient je aktivní, ochoten se účastnit výuky, má zájem o nové
informace, změnu životního stylu.
Behaviorální - pacient dodržuje dietu, plně spolupracuje v předoperační
přípravě a se stomickou sestrou, využívá správných poloh po operaci,
50
samostatně pečuje o střevní vývod, v době hospitalizace nekouří, dodržuje
zdravý životní styl a kontaktuje sdružení stomiků.
Dle místa realizace: v nemocničním nadstandardním pokoji, u lůžka pacienta,
v koupelně.
Dle času: první dvě edukační jednotky probíhaly před operací, první den hospitalizace,
zbylé čtyři edukační jednotky po operaci pacienta. Edukace probíhala v rozmezí 7 dnů
v ranních a odpoledních hodinách.
Dle výběru: vstupní a výstupní test, zpětná vazba - otázky pro pacienta před a po
edukaci, výklad, komunikace, praktický nácvik, rozhovor, vysvětlení.
Edukační pomůcky: pomůcky pro výměnu stomického sáčku - igelitový sáček na
odpad, netkaná gáza, toaletní papír, rukavice, stomický sáček, zrcadlo, čistící pěna,
edukační listy, emitní miska, písemné pomůcky a pomůcky k praktickému nácviku.
Dle formy: individuální.
Typ edukace: iniciální, reedukace.
Struktura edukace:
1. Edukační jednotka – Předoperační příprava, perioperační a pooperační péče.
2. Edukační jednotka – Informace o označení vývodu stoma sestrou a nácvik
vstávání z lůžka, odkašlání a kýchnutí po operaci.
3. Edukační jednotka – Péče o ileostomii s výměnou stomického sáčku.
4. Edukační jednotka – Bezezbytková dieta stomiků.
5. Edukační jednotka – Podpora pacienta v adaptaci života se stomií.
6. Edukační jednotka – Pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření.
Časový harmonogram edukace:
1. Edukační jednotka: 04. 11. 2018, 10:00-11:00 hodin (60 minut).
2. Edukační jednotka: 04. 11. 2018, 14:40-15:00 hodin (20 minut).
3. Edukační jednotka: 08. 11. 2018, 14:00-15:00 hodin (60 minut).
4. Edukační jednotka: 09. 11. 2018, 15:00-15:30 hodin (30 minut).
5. Edukační jednotka: 10. 11. 2018, 13:00-13:20 hodin (20 minut).
6. Edukační jednotka: 10. 11. 2018, 13:20-13:40 hodin (20 minut).
51
4. Fáze – REALIZACE
1. Edukační jednotka
Téma edukace: Předoperační příprava, perioperační a pooperační péče.
Místo edukace: u lůžka, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 04. 11. 2018, 10:00-11:00 hodin (60 minut).
Cíle:
Kognitivní: pacient zná zásady TEN, orientuje se v předoperační přípravě,
v pooperační a perioperační péči.
Afektivní: pacient spolupracuje, jeví zájem o TEN a ošetřovatelskou péči.
Behaviorální: pacient dodržuje předoperační přípravu, perioperační
a pooperační péči, zásady TEN.
Forma: individuální.
Prostředí: nemocniční.
Edukační metody: výklad, rozhovor, edukační list (metoda tištěného slova), vysvětlení
nejasností – odpovědi na dotazy od pacienta.
Edukační pomůcky: edukační list a písemné pomůcky (papír a tužka).
Realizace 1. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se, vytvoření klidné a příjemné
atmosféry, seznámení s důvodem edukace (5 minut).
Expoziční fáze: (30 minut).
Vzhledem k Vašemu zítřejšímu plánovanému operačnímu výkonu, Vás dnes
krátce po poledni všeobecná sestra vyzve, abyste vypil 2 l čaje, kde budete mít
rozpuštěný lék zvaný Fortrans, který slouží k vyprázdnění střev. Je nutné, abyste celé
množství vypil co nejrychleji, tím nebudete obtěžován nočním nucením na stolici.
V odpoledních hodinách Vám ošetřovatelka oholí operační pole, jestliže jste se již
oholil sám, alespoň toto místo zkontroluje. Omezení ve stravě máte již nyní, k obědu
a večeři Vám bude servírován pouze bujón, jiné jídlo již nekonzumujte, pít můžete. Od
půlnoci budete lačnit tzn. nesmíte nic jíst, pít ani kouřit. Periferní žilní katétr již máte
zaveden, ten Vám zajistí dostatečnou hydrataci a výživu po operačním výkonu. V 18:00
hodin Vám bude aplikována injekce do podkoží břicha, která brání vzniku trombózy
(krevní sraženiny) ničeho se nemusíte obávat, jedná se o malou jehlu.
52
Přibližně ve 20:00 hodin dostanete tabletu na zklidnění, aby se Vám snadněji
usínalo. V 06:00 hodin ráno Vás probudí všeobecná sestra. Podle operačního programu
jdete na operaci jako první. Ještě před ranní hygienou je nutné, aby byly nasazeny
kompresní punčochy, které jste si přinesl, s tím Vám všeobecná sestra pomůže. Tyto
punčochy slouží preventivně proti vzniku krevní sraženiny. Po ranní hygieně si musíte
sundat veškeré šperky (náušnice, řetízky, hodinky, prsteny), zabalíte si veškeré věci do
připraveného košíku, včetně mobilu, který musí být vypnutý. Zdravotnický personál
Vám mobilní telefon po operaci podá, jen jak to Váš zdravotní stav dovolí. Pokud máte
u sebe větší hotovost či jiné cennosti, je možné si je uložit do trezoru. Následně si
obléknete empír, který dostanete od zdravotnického personálu a ulehnete do postele.
Kompresní punčochy budete mít na sobě po celou dobu i po převozu na JIP, nesmíte je
sám sundávat. Až budete převezen na standartní oddělení, všeobecná sestra Vás
informuje o možnosti sundání punčoch. Zpravidla to bývá v době, kdy budete více
chodit než ležet.
V 07:15 hodin všeobecná sestra přinese premedikaci Dormicum, kterou zapijete
malým douškem vody, jedná se o tabletu. Poté Vám podá do žilního katétru infúzní
roztok s antibiotiky Cefuroximem, který musí být aplikován 30 minut před odjezdem na
sál. V 07:45 hodin budete převezen pomocným personálem i s lůžkem a zdravotnickou
dokumentací na operační odděleni, kde začíná perioperační péče, ujme se Vás zde
všeobecná sestra, která Vám podá Metrodinazom 500 mg, jedná se opět o antibiotika
a bude Vám zaveden permanentní močový katétr. O dalším postupu na operačním sále
Vás již bude informovat operační tým. Po operaci Vám bude v rámci perioperační péče
nalepen stomický sáček a budete převezen na JIP, tím perioperační péče končí.
Po operaci budete převezen na JIP, kde budete napojen na monitor, který bude
po celou dobu kontrolovat fyziologické funkce (dech, tep, krevní tlak, okysličení krve
a srdeční akci), budete mít nadále zaveden PŽK a PMK, který se většinou odstraňuje
první den po operaci, je potřeba, abyste močil sám do močové láhve. V době, kdy
budete ležet na JIP Vás navštíví stomická sestra, která se bude zajímat o Váš fyzický
i psychický stav, abyste mohli začít s péčí o střevní vývod. Zpět na standartní oddělení
budete převezen v době, kdy ileostomie bude již funkční a bude odvádět odpad, budete
močit a veškeré Vaše fyziologické funkce budou v pořádku, tzv. budete bez komplikací.
Fixační fáze: shrnutí důležitých informací, vyzdvihnout dodržování
ošetřovatelské péče (15 minut).
53
Hodnotící fáze: zpětná vazba, odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich
vyhodnocení, diskuze (10 minut).
Otázky pro pacienta:
Co si musíte sundat před odjezdem na operační sál?
Kam si uložíte všechny své věci před odjezdem na operační sál?
Dostanete injekci v rámci předoperační přípravy?
Od kolika hodin musíte lačnit?
Kam budete převezen po operaci?
Kdy si budete moci sundat kompresní punčochy?
Zhodnocení 1. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Pacient je plně informován o postupu
v předoperační přípravě, perioperační a pooperační péči, uvědomuje si důležitost
dodržení zásad TEN. Pacient plně spolupracoval. Stanovené cíle byly splněny. Edukace
probíhala v délce 60 minut.
2. Edukační jednotka
Téma edukace: Informování označení vývodu stomickou sestrou a nácvik správných
poloh po operačním výkonu.
Místo edukace: u lůžka, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 04. 11. 2018, 14:40-15:00 hodin (20 minut).
Cíle:
Kognitivní: pacient si je vědom o označení vývodu, zná správné úlevové polohy
po operaci.
Afektivní: pacient naslouchá a chápe důležitost označení stomie, rozumí
důležitosti používání úlevových poloh.
Behaviorální: pacient spolupracuje při označení vývodu, pacient užívá
správných pooperačních poloh.
Forma: individuální.
Prostředí: nemocniční.
Edukační metoda: výklad, rozhovor, edukační list (metoda tištěného slova), praktický
nácvik.
54
Edukační pomůcky: edukační list, písemné pomůcky (papír a tužka), lůžko pacienta.
Realizace 2. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se s pacientem, vytvoření klidného
a příjemného prostředí, seznámení s důvodem edukace (2 minuty).
Expoziční fáze: (8 minut).
Zítra jste objednaný k operačnímu výkonu. Lékař, který Vás bude zítra operovat,
Vám již vysvětlil, proč je vhodné vyústění tenkého střeva. Je nutné, aby byla stomie co
nejlépe umístěna, z tohoto důvodu Vás dnes navštíví kolem 16:00 hodin stomická
sestra. Nemusíte se ničeho bát, označení se kreslí fixem a je bezbolestné. Stomickou
sestrou budete požádán, abyste oblékl kalhoty s páskem, provedl dřep a posadil se.
Ileostomie se nesmí nacházet v ohybu a kožní řase. Pro demonstraci Vám bude na
krátkou dobu nalepena planžeta se sáčkem. Důvodem je snaha o určení nejvhodnějšího
místa pro vývod tak, aby Vás neomezoval v běžných denních činnostech a byl Vám
zachován co nejvyšší komfort. Po operačním výkonu je velice důležité, abyste znal
vhodné polohy ke zmírnění bolesti při vstávání z lůžka, sedu, odkašlání nebo kýchnutí.
To vše si nyní natrénujete. Nácvik sedu: nejprve si lehněte na lůžko, otočte se na levý
bok a opřete se o levý loket ruky, pravou ruku zatněte v pěst a opřete se o matraci
postele k prsům, současně s horní částí těla jdou nohy z lůžka dolů. Odkašlání: pokrčte
kolena, ruce dejte v bok a přidržujte břicho, snažte se tahem rukama přiblížit k sobě.
Sníží se tím otřesy břicha a tím i bolestivost. Kýchání: postup je stejný, jako při
odkašlání, pouze před kýchnutím položte jazyk na patro, tím oddálíte kýchnutí a budete
mít dostatek času na realizaci polohy. Pacient demonstruje správný postup při
úlevových polohách po operačním výkonu.
Fixační fáze: opakovaní důležitých informací a odpovědi na otázky pacienta (5
minut).
Hodnotící fáze: zpětná vazba, odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich
vyhodnocení, diskuze (5 minut).
Otázky pro pacienta:
Z jakého důvodu Vás navštíví stomická sestra?
Je označení bolestivé?
Je nějaká možnost vyzkoušení si přítomnosti stomie?
Jak správně kýchat po operaci?
55
Zhodnocení 2. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Cíle edukace byly splněny. Pacient aktivně a plně
spolupracoval, při závěrečné diskuzi zmínil víru v úspěšnou operaci bez vytvoření
a vyústění stomie. Na otázky odpověděl správně. Je velice důležité obeznámit pacienta
o příchodu stomické sestry s předstihem. Je velice důležité naučit používání úlevových
poloh před operací, aby pacient nepociťoval takovou bolest. Pacient demonstroval
správné polohy po operaci, které mu pomohou ke zmírnění bolesti. Obsah edukace byl
zvolen vhodně. Edukace probíhala v délce 20 minut.
3. Edukační jednotka
Téma edukace: Péče o ileostomii s výměnou stomického sáčku.
Místo edukace: v koupelně, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 08. 11. 2018, 14:00-15:00 hodin (60 minut).
Cíl edukace:
Kognitivní: pacient se orientuje ve stomických pomůckách, uvědomuje si
význam dodržování hygienické péče.
Afektivní: pacient spolupracuje, snaží se získat co nejvíce vědomostí.
Behaviorální: pacient samostatně ovládá výměnu stomické pomůcky
a hygienickou péči o ileostomii.
Forma edukace: individuální.
Prostředí edukace: nemocniční.
Edukační metoda: výklad, diskuze, praktický nácvik, vysvětlení nejasností – odpovědi
na dotazy od pacienta.
Edukační pomůcky: stomický sáček (vhodný na stávající planžetu), igelitový sáček,
toaletní papír, gumové rukavice, netkaná gáza, čistící pěna, osvěžovač vzduchu,
zrcadlo, emitní miska, edukační list, písemné pomůcky.
Realizace 3. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se, navození příjemného a klidného
prostředí, seznámení pacienta s edukací (10 minut).
Expoziční fáze: (30 minut).
56
Včera Vás navštívila stomická sestra, dala Vám k dispozici několik stomických
systémů a příslušenství, které Vám usnadní péči o stomii. Dnes si nacvičíte zručnost při
výměně stomického sáčku a zopakujete si pomůcky, které s touto činností potřebujete.
Nejprve si připravte veškeré pomůcky, které budete potřebovat: igelitový sáček
na odpadky, toaletní papír, netkanou gázu, čistící pěnu, gumové rukavice, vhodný sáček
na stávající planžetu, pohlcovač zápachu a zrcadlo, které již máte připravené
v koupelně. Rozevřete si igelitový pytel, položte jej do umyvadla, nasaďte si gumové
rukavice, vypusťte sáček do toaletní mísy a řádně ho uzavřete. Postavte se k zrcadlu tak,
abyste dobře viděl na stomii. Směrem ze shora dolů odstraňte sáček z planžety a odložte
jej do igelitového pytle. Zatlačte si, jako když potřebujete vykonat potřebu a zbytky
stolice očistěte toaletním papírem. Vše odkládejte do igelitového sáčku. Nyní si
vezměte čistící pěnu, kterou aplikujte na netkanou gázu a otřete dočista stomii a její
okolí, suchou gázou stomii otřete do sucha, můžete si sundat rukavice a opět je odložte
do igelitového sáčku. Když je vývod očištěn a osušen, nasadíte sáček nový. Směrem ze
spodní části nahoru. Vždy zkontrolujte, jestli je ve spodní části uzavřen. Nyní vezměte
igelitový sáček, kam jste odkládal použité věci, pevně ho uzavřete a odložte do
odpadkového koše. Jelikož máte ileostomii, tak stolice bude mít tekutou konzistenci,
proto můžete přidávat do sáčku gel, který způsobí zahuštění obsahu a pohltí zápach, je
vhodný zejména při sportu či cestování. Sáček s pevným dnem se doporučuje měnit
2krát denně. Pro Vás je nyní vhodnější používat sáček výpustný, jelikož ileostomie
bude v současnosti odvádět až 1500ml odpadu. Nutná je kontrola plnosti sáčku
v průběhu dne a jeho vypouštění do záchodové mísy. Sáček nezapomeňte vždy uzavřít
ve spodní části. Pokud Vám činní problém sklánět se k záchodové míse, můžete využít
emitní misku na jedno použití. Výpustný sáček je vhodný měnit každý den. Po každé
výměně či vypouštění obsahu si umyjte ruce a osvěžte vzduch připraveným
osvěžovačem vzduchu.
Od stomické sestry máte možnost výběru stomických systémů od různých
společností, bylo by vhodné, abyste jich vyzkoušel co nejvíce, jen tak zjistíte, které
Vám nejvíce vyhovují. Máte zde také tzv.stomické příslušenství (zásyp, ochranný film,
těsnící proužky, pasty aj.). Pacient demonstruje správný postup při výměně stomického
sáčku.
Fixační fáze: shrnutí a zopakování důležitých informací, odpovědi na otázky
pacienta (15minut).
57
Hodnotící fáze: zpětná vazba, odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich
vyhodnocení (5 minut).
Otázky pro pacienta:
Dokážete vyjmenovat pomůcky potřebné k výměně sáčku?
Musí se vypouštět obsah sáčku?
Na co nesmíte zapomenout po vypuštění?
Jaký sáček je nyní pro Vás vhodnější?
Zhodnocení 3. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Pacient zcela samostatně provedl výměnu
stomického sáčku. Orientuje se v pomůckách a aktivně se snaží vyhledat nejvhodnější
planžetu se sáčkem. Pacient realizoval výměnu stomického sáčku. Edukace byla vhodně
zvolena. Edukace probíhala v délce 60 minut.
4. Edukační jednotka
Téma edukace: Bezezbytková dieta stomiků.
Místo edukace: u lůžka, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 09. 11. 2018, 15:00-15:30 hodin (30 minut).
Cíl edukace:
Kognitivní: pacient chápe nutnost dodržování dietního režimu.
Afektivní: pacient se zajímá o vhodnou skladbu potravin a jejich úpravu,
prokazuje dostatek vědomostí.
Behaviorální: pacient dodržuje bezezbytkovou dietu.
Forma edukace: individuální.
Prostředí edukace: nemocniční.
Edukační metoda: výklad, rozhovor, diskuze.
Edukační pomůcky: edukační list, písemné pomůcky (papír a tužka).
Realizace 4. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se, navození příjemné a klidné
atmosféry, vysvětlení důvodu edukace (5 minut).
Expoziční fáze: (15 minut).
58
Na základě Vašich obav ohledně dodržování bezezbytkové diety, byla pro Vás
sestavena tabulka vhodných a zakázaných potravin, která Vám bude nápomocná ke
snadnější orientaci. Dodržujte striktně doporučení ohledně výběru stravy
a bezezbytkovou dietu. Měl byste dostatečně pít přibližně 2-2,5 litru vody denně. Měl
byste oddělit příjem tekutin a jídla. Potravu přijímejte v menších porcích, 5-7krát denně.
Teplota jídla by neměla být ani teplá ani studená. Při přípravě pokrmů používejte
vaření, dušení, pečení bez tuku a pod poklicí, aby se nevytvořila kůrka, nebo jí
nekonzumujte. Při zahušťování pokrmů použijte pouze mouku rozmíchanou ve vodě,
vyvarujte se jíšce, pečení na tuku či smažení. Zeleninu nekonzumujte syrovou, vždy by
měla být tepelně upravená. Momentálně se zeleniny doporučuje pouze mrkev. Během
několika týdnů již sám poznáte, které potraviny Vám činí potíže a vše se stabilizuje. Do
jídel si můžete přidávat různé potravinové doplňky pro doplnění energie a bílkoviny.
Fixační fáze: shrnutí informací, odpovědi na otázky pacienta (5 minut).
Hodnotící fáze: zpětná vazba, odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich
vyhodnocení, diskuze (5 minut).
Otázky pro pacienta:
Jakou teplotu by mělo mít Vaše jídlo?
Můžete pít v průběhu jídla?
Měl byste se vyvarovat konzumace syrové zeleniny?
Jakou technologii k přípravě jídla byste neměl používat?
Kolik tekutin byste měl denně vypít?
Zhodnocení 4. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Pacientovi byl ponechán edukační list, napomohl
mu ke snadnější orientaci v potravinách povolených v bezezbytkové dietě. Edukace
byla vybrána vhodně, probíhala v délce 30 minut.
5. Edukační jednotka
Téma edukace: Podpora pacienta k adaptaci života se stomií.
Místo edukace: u lůžka, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 10. 11. 2018, 13:00-13:20 hodin (20 minut).
59
Cíl:
Kognitivní: pacient se seznámil se sdružením stomiků a s možností využít
konzultace s psychologem již v nemocnici.
Afektivní: pacient vnímá sdružení stomiků a konzultaci s psychologem
podpůrně k adaptaci života se stomií.
Behaviorální: pacient kontaktuje sdružení stomiků a navštíví psychologa.
Forma edukace: individuální.
Prostředí edukace: nemocniční.
Edukační metoda: výklad, rozhovor, vysvětlení nejasností – odpovědi na dotazy od
pacienta.
Edukační pomůcky: edukační list, písemné pomůcky.
Realizace 5. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se, navození příjemné a klidné
atmosféry, objasnění důvodu edukace (5 minut).
Expoziční fáze: (10 minut).
K zařazení do běžného života zajisté patří i otázka sexuálního života se stomií.
Přínosem pro Vás i Vaší partnerku by mohlo být sezení s psychologem, kde můžete
jakékoliv téma prodiskutovat. Je možné Vám zajistit konzultaci již v nemocnici. Další
možností je obrátit se na stomickou sestru, která Vám doporučí pomůcky, které můžete
použít, jednou z nich je kontinenční disk. Velmi důležitá je, konzultace s lékařem, dále
musí být stomie zdravá. Kontinenční disk se nedoporučuje používat dříve než 6 měsíců
po operaci, pokuď nepodstupujete jinou léčbu. Obava ze zápachu je pochopitelná, tomu
se dá zabránit filtrem na fungující pomůcku, vytvořit příjemnou romantickou atmosféru
přítmí s aromatickými svíčkami, použít do stomického sáčku tabletu, která tekutý obsah
přemění v gel a pohlcuje zápach, dále jsou různé pásy a obaly na stomické sáčky. Od
stomické sestry jste již dostal před 2 týdny veškeré kontakty, brožury na specialisty,
stomická sdružení a společnosti, které se zabývají stomickými pomůckami. Nejspíš jste
pozapomněl, je ovšem možnost požádat stomickou sestru o jejich dodání. Máte možnost
kontaktovat sdružení stomiků, kde se také řeší otázky běžného života a určitě se s Vámi
podělí bez ostychu o cenné rady a zkušenosti. V naší republice je tzv. České ILCO,
které sdružuje 20 spolků stomiků a dalších 7 spolků s ním spolupracuje. Pořádají různé
společné aktivity, zájezdy, výlety, ale najdete zde i sociální pomoc.
60
Fixační fáze: shrnutí informací, doplňující dotazy od pacienta, dialog (3
minuty).
Hodnotící fáze: zpětná vazba, odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich
vyhodnocení.
Otázky pro pacienta:
Jakého odborníka můžete vyhledat s otázkami sexuality?
Pomůže Vám klub stomiků s otázkami běžného života?
Existují pomůcky, které pohlcují zápach?
Zhodnocení 5. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Pacientovi byly předány vědomosti o lékařských
specialistech a sdružení stomiků. Pacienta uklidnilo vědomí existencí různých pomůcek
pro stomiky, které mu usnadní nejen sexuální život, ale jsou i vhodné při sportu či
společenských setkáních. Má záměr kontaktovat sdružení ILCO a požádal o radu
psychologa. Edukace byla vybrána vhodně a probíhala v délce 20 minut.
6. Edukační jednotka
Téma: Pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření.
Místo edukace: u lůžka, v nadstandardním pokoji pacienta.
Čas edukace: 10. 11. 2018, 13:20-13:40 hodin (20 minut).
Cíl:
Kognitivní: pacient si uvědomuje škodlivost kouření a pozitivního vlivu na
organismus pokud se rozhodne pro odvykání.
Afektivní: pacient se zájmem poslouchá a klade dotazy.
Behaviorální: pacient dodržuje režimová opatření a v době hospitalizace
nekouří.
Forma edukace: individuální.
Prostředí edukace: nemocniční.
Edukační metoda: výklad, rozhovor.
Edukační pomůcky: edukační list, písemné pomůcky.
61
Realizace 6. edukační jednotky:
Motivační fáze: pozdravení a představení se, zajištění klidné atmosféry,
seznámení s důvodem edukace (2minuty).
Expoziční fáze: (10minut).
O negativním vlivu kouření na organismus jste již slyšel mnoho. Kouřením
škodíte opravdu celému organismu. Velice zajímavé je, co se děje v lidském těle pokud
se rozhodnete přestat kouřit. Již po 20 minutách vykouřené cigarety klesne tep a budete
mít teplejší pokožku. Za 8–12 hodin bude na své úrovni kyslík v krvi, zlepšení čichu
a chuti pocítíte za 2–3 dny, 2 týdny až 3 měsíce trvá organismu zlepšení krevního oběhu
a plic, po jednom roce se snižuje riziko kardio-vaskulárních onemocnění o třetinu a po
pěti letech o polovinu, za10 let je snížené riziko vzniku onkologického onemocnění a po
15 letech je možnost srdečního infarktu stejné jako u nekuřáka. Při odvykání kouření
Vám mohou pomoci různé druhy léků volně prodejných v lékárnách, můžete volit mezi
spreji, pastilkami, náplastmi a žvýkacími gumami. Nejvhodnější formou je obrátit se na
poradnu odvykání kouření, kde budete pod dohledem lékaře a který Vám i může
naordinovat léky, které jsou pouze na lékařský předpis.
Fixační fáze: shrnutí informací, doplňující otázky pacienta, komunikace (6
minut).
Hodnotící fáze: odpovědi pacienta na připravené otázky a jejich vyhodnocení.
Otázky pro pacienta:
Víte, co vše si způsobujete kouřením?
Víte, jak reaguje organismus po 20 minutách nekouření?
Jsou v lékárnách volně dostupné léky vhodné při odvykání kouření?
Víte, kam se máte obrátit, když se rozhodnete s odvykáním kouření?
Zhodnocení 6. edukační jednotky
Stanovené cíle byly splněny. Edukace proběhla velice přínosně, pacienta zaujal
časový vliv na organismus, pokud přestane kouřit. Pacient přistupoval zodpovědně
a v době hospitalizace se rozhodl nekouřit. Má povědomost kam se obrátit s problémem
při odvykání kouření. Edukace probíhala v délce 20 minut.
62
5. Fáze - VYHODNOCENÍ
Závěrem edukace byly pacientovi položeny stejné otázky, na které odpovídal
v procesu posuzování, v této fázi projevoval nedostatek vědomostí, zručností
a psychické vyrovnanosti.
Tabulka 4 Výstupní test
Otázky: Odpovědi:
Víte, co vše bude probíhat během předoperační přípravy? ANO
Víte, co znamená perioperační péče? ANO
Víte, na jaké oddělení budete po operaci převezen? ANO
Víte, kde je nutné provádět výměnu stomického sáčku? ANO
Víte, jak často je potřeba stomický sáček měnit? ANO
Už s Vámi někdo mluvil o tom, že ještě před operací Vás přijde
navštívit stomická sestra?
ANO
Víte, z jakých stomických pomůcek budete mít na výběr? ANO
Víte, jaká dieta je pro Vás vhodná po vytvoření stomie? ANO
Už jste slyšel o českém Ilcu? ANO
Existují pomůcky, které pohlcují zápach? ANO
Víte, kde Vám pomohou s odvykáním kouřením? ANO
Víte, jak správně vstávat z lůžka po operaci? ANO
Tabulka 5 Srovnání vstupního a výstupního testu
Otázky: Odpovědi
před:
Odpovědi
po:
Víte, co vše bude probíhat během předoperační přípravy? NE ANO
Víte, co znamená perioperační péče? NE ANO
Víte, na jaké oddělení budete po operaci převezen? NE ANO
Víte, kde je nutné provádět výměnu stomického sáčku? NE ANO
Víte, jak často je potřeba stomický sáček měnit? NEJSEM SI
JIST
ANO
Už s Vámi někdo mluvil o tom, že ještě před operací Vás
přijde navštívit stomická sestra?
NE ANO
63
Víte, z jakých stomických pomůcek budete mít na
výběr?
MOC SE
V NICH
NEORIENTUJI
ANO
Víte, jaká dieta je pro Vás vhodná po vytvoření stomie? NE ANO
Už jste slyšel o českém Ilcu? NE ANO
Existují pomůcky, které pohlcují zápach? NE ANO
Víte, kde Vám pomohou s odvykáním kouřením? NE ANO
Víte, jak správně vstávat z lůžka po operaci? NE ANO
Pacient získal vědomosti v předoperační přípravě, perioperační a pooperační
péči. Uvědomuje si důležitost dodržování veškerých pokynů od zdravotnického
personálu.
Pacient v edukačním procesu byl v časovém předstihu informován o návštěvě
stomické sestry a označení místa vzniku stomie.
Pacient se naučil úlevovou polohu při vstávání z lůžka po operačním zákroku.
Pacient si prohloubil zručnost spojenou s výměnou stomického sáčku a jeho
vyprázdnění během dne. Získal dovednosti v oblasti hygienické péče o střevní
vývod.
Pacient se orientuje ve výběru potravin, které může konzumovat vzhledem
k bezezbytkové dietě. Zná i nejvhodnější technologie k přípravě jídla a jakým
způsobům přípravy by se měl vyvarovat. Byl seznámen se zdravým životním
stylem, nutností pravidelného stravování a pitným režimem.
V rámci zdravého životního stylu byla pacientovi doporučena poradna pro
odvykání kouření.
Ke snadnějšímu začlenění do běžného života byl pacient informován o sdružení
stomiků a možnosti konzultací s lékařskými odborníky.
Edukační proces probíhal v 6 edukačních jednotkách, byly předány vědomosti,
které jsou pro pacienta přínosem. Pacient se zájmem spolupracoval.
Otázky pro pacienta, které byly položeny v úvodu a závěru edukace, byly
porovnány a na základě vyhodnocení, byla zjištěna vyšší úroveň informovanosti
a výrazné zlepšení zručnosti. Pacient projevil spokojenost a větší důvěru v sebe
při zpětném začleňování do běžného života. Vyjádřil odhodlání vyhledat
64
lékařskou pomoc při odvykání kouření, dodržování diety a zdravého životního
stylu.
Na základě zpětné vazby od pacienta a porovnání odpovědí na otázky, byl
edukační proces pro pacienta prospěšný a všechny cíle byly úspěšně splněny.
10.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Žijících pacientů se stomií stále přibývá, na základě této skutečnosti, byla
vypracována doporučení.
Doporučení pro pacienty
Během hospitalizace dodržujte pokyny zdravotnického personálu, léčebný režim
a stravovací omezení. Život se stomií přináší nutnou sebedisciplínu, smíření se stomií
trvá různě dlouhou dobu, jedná se o měsíce i roky. Sledujte vývoj produktů pro stomiky,
dodržujte hygienické zásady v péči o stomii a její okolí. Vyhledávejte odbornou pomoc
při vyskytnutí psychických či fyzických problémů. V poradně stomické sestry se ptejte.
Své otázky se snažte formulovat co nejpřesněji a spolu s nimi sdělte i důvod dotazů.
Nevyhýbejte se společnosti, snažte se zapojit k běžnému životu. Nebuďte netrpěliví,
neustálým opakováním běžných činností získáte zpět jistotu a důvěru v sebe.
Doporučení pro rodinu a osoby blízké
Rodina by měla být pro pacienta oporou, bylo by vhodné, aby společně s ním
dodržovala léčebný režim. Podporovala ho v běžných činnostech. Měla by se aktivně
účastnit na přípravě pokrmů vhodných pro pacienty se stomií. Vhodná je psychická
podpora, která je pro stomika velmi důležitá. Rodina by společně s pacientem měla
podnikat aktivity vhodné pro stomiky, mohou se setkávat společně s ním se členy
spolků stomiků. Stomik je jako první konfrontován se členy rodiny, kteří by ho měli
šetrně vždy upozornit na nedostatečnost péče o stomii, ať už hygienické či estetické.
Měla by být k rodinnému příslušníku se stomií vlídná, nedoporučuje se přehnaná lítost.
Svému blízkému poskytnout dostatek času k adaptaci.
Doporučení pro všeobecné sestry
Všeobecná sestra je první ze zdravotnického personálu, se kterou pacient přijde
do styku a bude se s ní setkávat nejčastěji. Měla by být empatická a schopná předat
pacientovi co nejvíce nových vědomostí, činností spojených s jeho nemocí,
hospitalizací a podněcovat ho k aktivnímu zapojení se do léčebného procesu. Pacienta
65
by měla posuzovat individuálně a komplexně tak, aby mu byla opravdu nápomocná
a mohla posoudit jeho bio-psycho-sociální potřeby. Všeobecná sestra by se měla
orientovat ve stomických pomůckách a příslušenstvích. Dokáže zastoupit stomickou
sestru v její nepřítomnosti v běžné ošetřovatelské péči o stomického pacienta. Měla by
znát předoperační přípravu, perioperační a pooperační péči. Má na paměti, že
hospitalizovaní pacienti jsou velice stresováni ze změny prostředí a budoucího
operačního zákroku s možností vytvoření vývodu. Pacienti očekávají příchod všeobecné
sestry, která jim předá dostatek vědomostí a psychické podpory. Správně vyhodnotí
chování pacienta, jeho psychické rozpoložení, fyzické schopnosti, limity a tak zvolí
vhodný čas edukace. Orientuje se v dietním režimu a skladbě jídelníčku pacientů se
stomií. Pacient je inkontinentní, neovládá odchod plynů. Má neustálý pocit strachu
z podtečení pomůcky, ze zápachu a trpí úzkostí z budoucí adaptace do běžného života.
Ačkoliv se zdá, že běžná výměna stomického sáčku je snadná, pacienti potřebují získat
zručnost a v přítomnosti všeobecné sestry se cítí jistěji. Pomoc, ochota, klidné jednání,
empatie a věnovaný dostatek času pacientovi jistě prospějí.
66
ZÁVĚR
Předložená práce s názvem edukační proces u pacienta se stomií se zabývala
sestavením edukačního procesu u pacienta na chirurgickém oddělení před a po
operačním výkonu.
Cílem teoretické části je poskytnout ucelené informace, ze zvolených zdrojů
o stomii a o střevních nádorech, které jsou její nejčastější příčinou. V práci jsou
popsány jednotlivé druhy stomie, zabývá se problematikou a specifiky nádorového
onemocnění konečníku, tenkého a tlustého střeva. Dalším cílem je popis jednotlivých
screeningových metod společně s epidemiologií karcinomu tlustého střeva a konečníku,
popsat příznaky, rizikové faktory a prevenci tohoto onemocnění. Dále pak představení
předoperační, perioperační a pooperační péči. V této části bakalářské práce byly tyto
cíle rozšířeny o poznatky z vybraných zdrojů. Závěr teoretické části se věnuje
pomůckám a příslušenstvím pro pacienty se stomií a rolí stomické sestry. Domníváme
se, že všechny cíle teoretické části bakalářské práce byly naplněny.
Cílem praktické části bylo sestavení edukačního procesu u pacienta před
operačním výkonem a po vytvoření ileostomie. Během posuzování byly zjištěny
nedostatky v postojích, zručnosti a vědomostech pacienta. Vstupní test tyto deficity
potvrdil v úlevových polohách po operaci, u předoperační přípravy, perioperační
a pooperační péči. Dále u označení vhodného místa pro ileostomii, výměny stomického
sáčku, bezezbytkové diety, zdravého životního stylu, multidisciplinárního týmu
a sdružení stomiků. V průběhu edukačního procesu, byly pacientovi kladeny dotazy,
které byly zpětnou vazbou, zda pacient všemu správně porozuměl. Pacient byl
soustředěný, vyjadřoval spokojenost s nabytými vědomostmi, zručnostmi a postoji. Na
závěr edukace byl pacient požádán o vyplnění otázek, které byly totožné s otázkami ve
fázi posuzování. Podle odpovědí z výstupního testu, bylo zjištěno, že pacient získal
nové vědomosti, postoje a zručnost. Edukace byla pro pacienta přínosná a všechny cíle
byly splněny. Závěrem praktické části byla sepsána doporučení pro praxi.
Stanovené cíle celé bakalářské práce byly naplněny. Bakalářská práce může být
využita k edukování pacientů, kteří přicházejí na chirurgické oddělení k operačnímu
výkonu i v pokračování edukace u pacientů se stomií.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ABRAHÁMOVÁ, J., 2014. Rakovina tlustého střeva a konečníku. První vydání. Praha:
Triton. 8. ISBN 978-80-725-4133-1.
BRAUN MEDICAL, 2014. Příručka pro pacienty. - Ileostomie. Zveřejněno dne: 01. 06.
2014. [cit. 2018-10-16]. Dostupné z: http://www.stomici.cz/doc/ileostomie.pdf
BURCH, J., 2014. Care of patients with peristomal skin complications. Nursing
standard, 28(37). ISSN 0029-6570.
DRLÍKOVÁ, K., V. ZACHOVÁ, M. KARLOVSKÁ a kol., 2016. Praktický průvodce
stomika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5712-4.
DROBNÁ, P., 2010. Psychická podpora nemocných se stomií. Sestra, 3(55). ISSN
1210-0404.
DUŠEK, L., M. ZAVORAL, O. MÁJEK, Š. SUCHÁNEK, J. MUŽÍK, T. PAVLÍK, L.
ŠNAJDROVÁ a J. GREGOR, 2019. Kolorektum.cz – Program kolorektálního
screeningu v České republice. [online]. Masarykova univerzita, Brno. [cit. 2019-04-11].
Dostupný z WWW: http://www.kolorektum.cz. ISSN 1804-0888.
HAMPLOVÁ, L., 2016. Edukační karty k projektu: Kouření. [online]. Dostupné z:
http://www.vszdrav.cz/cz/leve-menu/projekty/
HOCH, J., 2009. Návrh standardu chirurgické léčby kolorektálního karcinomu. Loketbulletin.
13(2). 5. ISSN 1804-1558.
HOLUBOVÁ, A., H. NOVOTNÁ a J. MAREČKOVÁ, 2013. Ošetřovatelská péče
v gastroenterologii a hematologii. První vydání. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-
204-2806-6.
ILCO, 2018. Pomůcky. Zveřejněno dne: 01. 01. 2018. [cit. 2019-03-16]. Dostupné z:
https://www.ilco.cz/pomucky/
JANÍKOVÁ, E. a R. ZELENÍKOVÁ, 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii: pro
bakalářské a magisterské studium. První vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-
4412-4.
68
JÁNSKÁ, P., 2012. Kvalita života pacientů se stomií [online]. Praha. [cit. 2018-08-31].
Bakalářská práce. Karlova Univerzita, 2. lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství.
Dostupné z:
JUŘENÍKOVÁ, P., 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-2171-2.
KALA, Z., I. KISS, V. VÁLEK a kol., 2009. Nádory podjaterní oblasti. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2868-4.
KALÁBOVÁ, M., 2016. Rady k ošetřování stomií. Praha: Diakonie ČCE. Rady pro
pečující. ISBN 978-80-879-5311-2.
KRŠKA, Z., 2011. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané
kapitoly. První vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3815-4.
LINKOS, 2019. O nádorech tlustého střeva a konečníku. Zveřejněno dne: 01. 01. 2019.
[cit. 2019-03-16]. ISSN 2570-8791. Dostupné z: http://www.linkos.cz/nadory-travici-
trubice-jicen-zaludek-tenke-strevo-tluste-strevo-konecnik-rit-c15-21/o-nadorech-
tlusteho-streva-a-konecniku/
LINKOS, 2019a. Česká republika a rakovina v číslech. Zveřejněno dne: 20. 01.
2019. [cit. 19-03-16]. ISSN 2570-8791. Dostupné z: https://www.linkos.cz/narodni-
onkologicky-program/co-musite-vedet/ceska-republika-a-rakovina-v-cislech/
LÚČAN, J., 2011. Stómie stomici. Turany: P+M. ISBN 978-80-894-1011-8.
MICHÁLKOVÁ, H., 2010. Problematika uspokojování potřeb klienta se stomií. [online].
České Budějovice. [cit. 2018-08-31]. Disertační práce. Jihočeská univerzita,
Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z:
NĚMCOVÁ, J. a kol., 2018. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. [online]. Praha. Páté doplněné
vydání. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Dostupné z:
https://sharepoint.vszdrav.cz/Poklady%20k%20vuce/Studijn%C3%AD%20materi%C
3%A1ly%20k%20p%C5%99edm%C4%9Btu%20Semin%C3%A1%C5%99%20k%20
bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9%20pr%C3%A1ci.aspx. ISBN 978-80-88249-
02-3.
69
NOVOTNÝ, J., P. VÍTEK a L. PETRUŽELKA, 2009. Klinická a radiační onkologie
pro praxi. Praha: Triton. ISBN 978-80-7254-736-4.
ŘEDINOVÁ, M., 2010. České ILCO a jeho dobrovolníci. Sestra. 9(50-51). ISSN 1210-
0404.
SÁLUSOVÁ, V. a K. LIPTÁKOVÁ, 2011. Vliv kolostomie na aktivity denního života
stomiků. Sestra. 21 (10). ISSN 1210:0404.
SLEZÁKOVÁ, L. a kol., 2010. Ošetřovatelství v chirurgii I. První vydání. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-3129-2.
ŠAFRÁNKOVÁ, A. a M. NEJEDLÁ, 2017. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-1148-5.
VÁLEK, J. a B. MATĚJOVSKÁ, 2014. Neobvyklý zdroj krvácení do
gastrointestinálního traktu. Gastroent hepatology. 68(6). ISSN 1804-7874.
VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-7345-456-2.
VYTEJČKOVÁ, R., P. SEDLÁŘOVÁ, V. WIRTHOVÁ, I. OTRADOVCOVÁ a P.
PAVLÍKOVÁ, 2013. Ošetrovatelské postupy v péči o nemocné II Speciální část. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-3420-0.
VYZULA, R. a kol., 2019. Modrá kniha České onkologické společnosti. Brno:
Masarykův onkologický ústav. ISBN 978-80-86793-48-1.
ZACHOVÁ, V. a kol., 2010. Stomie: pro střední zdravotnické školy. První vydání.
Praha: Grada. ISBN 978-80-24732-56-5.
ZACHOVÁ, V., 2010. Zásady bezbolestné péče o stomiky. Sestra. 20(52). ISSN 1210-
0404.
I
PŘÍLOHY
Příloha A - Pokyny pro pacienta na chirurgickém oddělení před operačním výkonem .. II
Příloha B – Vhodná poloha při vstávání z lůžka po operačním výkonu......................... III
Příloha C - Hygienické pomůcky a potřeby k výměně stomického sáčku .....................IV
Příloha D - Bezezbytková dieta (strava s omezením zbytků).......................................... V
Příloha E - Podpora pacienta k adaptaci života se stomií..............................................VII
Příloha F - Pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření................................... VIII
Příloha G - Screeningový program v ČR........................................................................IX
Příloha H - Screeningový program v ČR......................................................................... X
Příloha I - Celosvětové umístění ČR ve výskytu zhoubného nádoru tlustého střeva
a konečníku ..................................................................................................XI
Příloha J - Celosvětové umístění ČR v úmrtnosti na zhoubný nádor tlustého střeva
a konečníku .................................................................................................XII
Příloha K – Protokol o sběru dat.................................................................................. XIII
Příloha L – Rešerše......................................................................................................XIV
Příloha M – Čestné prohlášení...................................................................................... XV
II
Příloha A - Pokyny pro pacienta na chirurgickém oddělení před operačním výkonem
1. DODRŽUJTE POKYNY PRACOVNÍKŮ
2. ODCHOD VŽDY HLASTE NA SESTERNĚ (neodcházejte z oddělení po 12:00
hodině z důvodu předoperační přípravy)
3. DODRŽUJTE LÉČEBNÝ REŽIM
4. DODRŽUJTE DIETU – konzumujte pouze servírovaný bujón
5. OD PŮLNOCI LAČNĚTE – nic nejezte, nepijte a nekuřte
6. NA VYZVÁNÍ VŠEOBECNÉ SESTRY SI V DEN OPERACE
NAVLÉKNĚTE KOMPRESNÍ PUNČOCHY – sestra Vám pomůže
7. VYKONEJTE RANNÍ HYGIENU
8. ODLOŽTE VŠECHNY ŠPERKY (náušnice, řetízky, hodinky…)
9. VŠECHNY VĚCI SI ZABALTE DO KOŠÍKU, VČETNĚ VYPNUTÉHO
MOBILNÍHO TELEFONU
10. SVLÉKNĚTE SE A ZCELA NAHÝ POUZE S NASAZENÝMI
KOMPRESNÍMI PUNČOCHAMI ULEHNĚTE DO POSTELE
11. DBEJTE POKYNŮ VŠEOBECNÉ SESTRY
12. VYČKEJTE ODVOZU NA OPERAČNÍ ODDĚLENÍ
Děkujeme za dodržování pokynů a léčebného režimu.
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
III
Příloha B – Vhodná poloha při vstávání z lůžka po operačním výkonu
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
IV
Příloha C - Hygienické pomůcky a potřeby k výměně stomického sáčku
IGELITOVÝ SÁČEK NA ODPAD
GUMOVÉ JEDNORÁZOVÉ RUKAVICE
TOALETNÍ PAPÍR
NETKANÁ GÁZA
MYCÍ PĚNA
STOMICKÝ SÁČEK VHODNÝ NA PLANŽETU
EMITNÍ MISKA
ZRCADLO
OSVĚŽOVAČ VZDUCHU
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
V
Příloha D - Bezezbytková dieta (strava s omezením zbytků)
Při této dietě nezůstávají zbytky ve střevech, nezpůsobuje plynatost a je
stravitelná. Z tohoto důvodu musíte přijímat pouze doporučené potraviny. Při
zpracování, zbavte suroviny viditelného tuku! Tuto dietu doporučuje lékař pacientům po
vytvoření ileostomie. Doporučují se přijímat minerály, či zvýšený obsah sodíku
v kuchyňské soli. ODDĚLUJTE PITÍ A KONZUMACI JÍDLA. JEZTE V MENŠÍM
MNOŽSTVÍ, 5-7 PORCÍ DENNĚ.
NEJVHODNĚJŠÍ PŘÍPRAVA POKRMŮ
vaření,
dušení,
smažení bez tuku.
Dbejte na dostatečné uvaření, vše musí být měkké, tvrdší suroviny rozmixujte.
Nepoužívejte jíšku, pečení či smažení na tuku.
VHODNÉ NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE
velmi slabé ovocné šťávy ředěné vodou,
minerální vody nesycené,
čaj,
mrkvová šťáva.
ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
Alkohol se doporučuje konzumovat jen velmi příležitostně, destiláty se
NEDOPORUČUJÍ.
Velmi kvalitní, červené a bílé víno (max. 2 drinky za den),
pivo (max. 2 drinky za den).
VHODNÉ POTRAVINY
Maso: losos, filé, treska, krůtí, hovězí, telecí, vepřové, kuřecí, králík a kvalitní šunka.
Přílohy: loupaná bílá rýže dušená, jemný knedlík, bramborová kaše, těstoviny.
Omáčky: koprová, dietní svíčková s prolisovanou zeleninou, rajská.
Polévky: vývary z kterých odstraníme tuk, z hovězího či drůbežího masa.
Pečivo: mělo by být jeden den staré, rohlíky netučné, veka, méně tučná vánočka,
piškoty, suchary.
Mléčné výrobky: používáme nízkotučné sýry bez příchuti, do 30 % tuků v sušině,
nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou, tvaroh netučný přírodní, můžeme přidat banán,
džem, ovocnou přesnídávku (viz. Ovoce).
VI
Ovoce: pouze zralé banány. Meruňky, jablka a broskve zbavíme slupek a jader,
udusíme a prolisujeme. Z těchto druhů připravujeme ovocnou kaši, šťávu nebo pudink.
Zelenina: nekonzumujeme nikdy syrovou. Vhodná je vařená mrkev, jemně nastrouhaná
nebo rozmixovaná.
Koření: solíme mírně, vhodný je mletý kmín, kopr, petrželová nať, citrónová šťáva,
vanilka. Můžeme použít kořenící přípravky, které obsahují jemně mletou a sušenou
zeleninu.
Moučníky: doporučují se piškoty (plněný džemem, bublanina s meruňkami…)
Tuky: čerstvé máslo na pečivo, na omaštění bramborové kaše, do hotového pokrmu,
olivový olej.
NEVHODNÉ POTRAVINY
Maso: prorostlé vepřové, bůček, uzené, masové konzervy, vnitřnosti, zvěřina, tlačenka,
prejt, jitrnice, jelita a uzeniny.
Přílohy: smažené bramborové krokety a hranolky, brambory, celozrnné těstoviny,
kynuté knedlíky.
Omáčky: smetanové (křenová, okurková, játrová, houbová, hořčicová…) a kupované
hotové omáčky.
Pečivo: čerstvý chléb, veškeré celozrnné, těžké kynuté, vánočky, koláče, buchty,
ořechové sušenky a pečivo smažené.
Mléčné výrobky: zrající sýry, s plísněmi, tučný tvaroh, tučné sýry, ochucené tvarohové
pomazánky, jogurty s čokoládou, obilím, kusovým ovocem, oříšky.
Ovoce: Veškeré ovoce vyjma banánů, broskví, meruněk a jablek. Z grepů a pomerančů
pouze šťávu.
Zelenina: Je vyloučena z jídelníčku kromě mrkve, včetně hub a luštěnin.
Koření: chilli, pálivá paprika, pepř, pikantní, kečup, worchester, sojová omáčka,
hořčice.
Moučníky: kynuté a smažené druhy.
Tuky: škvarky, sádlo, slanina, smetana, lůj.
Nápoje: černá káva, čokoláda, ostré zeleninové a ovocné šťávy, kakao, coca-cola,
nasycené nápoje, tonic.
Vejce NEKONZUMUJEME, k přípravě pokrmů použijeme pouze celá vejce v menším
množství.
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
VII
Příloha E - Podpora pacienta k adaptaci života se stomií
Ke snadnější adaptaci Vám mohou pomoci specialisté z multidisciplinárního
týmu.
Multidisciplinární tým:
- psycholog,
- nutriční terapeut,
- chirurg,
- onkolog,
- angeziolog aj.
Pojítkem mezi specialisty a Vámi je stomická sestra nebo při hospitalizaci na
oddělení zdravotnický personál, můžete se na ně kdykoli obrátit.
Dalším významným pomocníkem v adaptaci je:
- České ILCO (sdružení stomiků).
V současné době je členem 20 spolků z celé republiky. Řeší problémy spojené
otázkami života se stomií. Najdete zde odpovědi na Vaše veškeré otázky, nemusíte být
členem, stačí je pouze kontaktovat.
Vysvětlení pojmu ILCO:
ILeum – část tenkého střeva
COlon – tlusté střevo
(https://www.ilco.cz/)
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
VIII
Příloha F - Pozitivní vliv na organismus při odvykání kouření
(HAMPLOVÁ, 2016, dostupné z: http://www.vszdrav.cz/cz/leve-menu/projekty/)
Při odvykání kouření Vám mohou pomoci volně prodejné léky.
Nejvhodnějším řešením je vyhledat poradnu pro odvykání kouření, kde Vám
lékař může předepsat léky, a budete pod odborným dohledem. Odborné poradny lehce
najdete na internetu, dle kraje Vámi zvoleného.
(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)
IX
Příloha G - Screeningový program v ČR
(VYZULA a kol., 2019, s. 268)
X
Příloha H - Screeningový program v ČR
(VYZULA a kol., 2019, s. 269)
XI
Příloha I - Celosvětové umístění ČR ve výskytu zhoubného nádoru tlustého střeva
a konečníku
(KOLOREKTUM, 2019, dostupné z: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-
odborniky--epidemiologie-kolorektalniho-karcinomu--epidemiologie-kolorektalniho-
karcinomu-v-mezinarodnim-srovnani)
XII
Příloha J - Celosvětové umístění ČR v úmrtnosti na zhoubný nádor tlustého střeva
a konečníku
(KOLOREKTUM, 2019, dostupné z: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-
odborniky--epidemiologie-kolorektalniho-karcinomu--epidemiologie-kolorektalniho-
karcinomu-v-mezinarodnim-srovnani)
XIII
Příloha K – Protokol o sběru dat
XIV
Příloha L – Rešerše
(Zdroj: knihovna Vysoké školy zdravotnické o.p.s., Duškova 7, Praha 5)
XV
Příloha M – Čestné prohlášení
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Edukační proces u pacienta se stomií v rámci studia/odborné praxe
realizované na Vysoké škole zdravotnické o.p.s., Duškova 7, Praha 5 se souhlasem
managementu zařízení.
V Praze dne
Vlasta Šoltysová