1 Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U VYBRANÉ TROPICKÉ NEMOCI V GUATEMALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DOMINIKA ZAČALOVÁ Praha 2019 2 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U VYBRANÉ TROPICKÉ NEMOCI V GUATEMALE Bakalářská práce Dominika Začalová Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová Praha 2019 3 4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 20. 3. 2019 podpis 5 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce PhDr. Karolině Moravcové za její vstřícný přístup a za užitečné rady při zpracování mé bakalářské práce. 6 ABSTRAKT ZAČALOVÁ, Dominika. Ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová. Praha. 2019. 41 s. Téma bakalářské práce je ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale. Teoretická část bakalářské práce charakterizuje historií výskytu viru Zika, jakým typem komára se tento virus přenáší a dále příznaky a léčbu. Cílem práce je popsat ošetřovatelskou péči u pacientky s onemocněním virem Zika. Nosnou částí bakalářské práce je kazuistika pacientky s onemocněním virem Zika. Pacientka byla hospitalizovaná v nemocnici, kde ji byla poskytnutá ošetřovatelská péče, která byla vypracována za pomocí modelu Marjory Gordon. Ze získaných informacích, které jsme získali o pacientce, zpracujeme ošetřovatelské diagnózy. Ošetřovatelské diagnózy, které jsou podrobně rozpracovány do plánu ošetřovatelské péče, dále realizovány, a také zhodnoceny, stanovují se podle NANDA I Taxonomie II 2015–2017. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty doporučení pro praxi, které vycházejí z poznatků odborné literatury, a také získaných zkušeností z praxe. V přílohách je zobrazena mapa světa, kde se vyskytuje virus Zika, jak vypadají komáři, kteří přenáší tento virus a kde se vyskytují. Klíčová slova Komár. Léčba. Ošetřovatelská péče. Příznaky. Virus Zika. 7 ABSTRACT ZAČALOVÁ, Dominika. The Nursing Process for Selected Tropical Diseases in Guatemala. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Karolina Moravcová. Prague. 2019. 41 pages. The theme of the bachelor´s thesis is the nursing process for selected tropical diseases in Guatemala. The theoretical part of the thesis characterizes the history of the occurrence of the Zika virus, what type of mosquito is transmitted by the virus and symptoms and treatment. The aim of this work is to describe nursing care in a patient with Zika virus diseases. The main part of the thesis is a case report of a patient with Zika virus diseases. The patient was hospitalized in a hospital where she was given nursing care, which was developed using the Marjory Gordon model. From the information we have obtained about the patient, we prepare nursing diagnoses. Nursing diagnoses, which are elaborated in detail in the nursing plan, are further implemented, and also evaluated, according to NANDA I Taxonomy II 2015–2017. In the conclusion of the bachelor thesis are summarized recommendations for practice, which are based on the knowledge of professional literature and also gained experience from practice. The attachments show a map of the world where the Zika virus is present. There is shown location of the mosquitoes, that carry the virus. . Keywords Medical treatment. Mosquito. Nursing care. Symptoms. Virus Zika. 8 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM TABULEK ÚVOD..........................................................................................16 1 HISTORIE VÝSKYTU VIRU ZIKA .................................18 1.1 KVALIFIKACE OBLASTÍ POSTÍŽENÝCH VIREM ZIKA.19 2 STRUKTURA VIRU ZIKA.................................................20 2.1 KLINICKÝ OBRAZ ....................................................................21 2.2 METODY LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA .........................21 2.2.1 Přímý průkaz: RT-PCR..........................................................................22 2.2.2 Nepřímý průkaz: sérologie .....................................................................22 2.2.3 Nepřímý průkaz VNT (virus – neutralizační test)................................23 2.3 TERAPIE ......................................................................................23 3 MORFOLOGICKÝ DRUH KOMÁRA AEDES AEGYPTI …............................................................................................24 3.1 BIOTIP A VÝSKYT AEDES AEGYPTI VE SVĚTĚ ..............24 3.2 HLAVNÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ ........................................................24 4 MORFOLOGICKÝ DRUH KOMÁRA AEDES ALPOPICTUS.............................................................................25 4.1 BIOTOP A VÝSKYT AEDES ALBOPICTUS VE SVĚTĚ ......25 4.2 HLAVNÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ ........................................................25 4.3 ŽIVOTNÍ CYKLUS KOMÁRA AEDES ...................................26 4.4 ZPŮSOB PŘENOSU ....................................................................26 4.5 METODIKA ODCHYTU ............................................................27 4.6 HUBENÍ KOMÁRŮ.....................................................................27 5 ONEMOCNĚNÍ VIREM ZIKA..........................................29 5.1 GUILLAIN-BARRÉ SYNDROM...............................................29 9 5.1.1 Historie Guillain – Barré syndrom ........................................................30 5.1.2 Terapie......................................................................................................30 5.2 MIKROCEFALIE........................................................................30 5.2.1 Primární mikrocefalie.............................................................................31 5.2.2 Sekundární mikrocefalie.........................................................................31 5.3 KLINICKÝ OBRAZ A DIAGNOSTIKA...................................31 5.4 TERAPIE ......................................................................................32 6 JAK EDUKOVAT SPOLEČNOST A JAKÁ JE PREVENCE................................................................................33 6.1 PREVENCE ..................................................................................33 6.2 REPELENTY................................................................................34 6.2.1 DEET ........................................................................................................34 6.2.2 Icaridin (picaridin)..................................................................................35 6.2.3 IR3535.......................................................................................................35 6.2.4 Repelentní látky přírodního původu .....................................................35 6.3 PREVENCE PRO TĚHOTNÉ ŽENY A PRO JEJICH PARTNERY ...........................................................................................36 6.4 TĚHOTNÉ ŽENY ........................................................................36 6.5 PRO PARTNERY TĚHOTNÝCH ŽEN ....................................37 7 OČKOVÁNÍ PRO CESTOVATELÉ DO GUATEMALY.38 7.1 VAKCÍNA PROTI VIRU ZIKA.................................................39 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY S ONEMOCNĚNÍM VIREM ZIKA ........................................41 9 SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 10. 7. 2018......................50 10 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ.......51 11 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE....................................56 12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI..............................................57 ZÁVĚR........................................................................................59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................60 PŘÍLOHY 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A.……………………………Aedes ADE…………………………Neutralizační protilátky AIDP......................................Akutní zánětlivá demyelinizační polyradi-kuloneuritida BG-SENTINEL....................Past na komáry C protein…………………...Kapsidový protein ČR..........................................Česká republika CDC.......................................Centra pro kontrolu a prevenci nemocí D............................................Dech DDT.......................................Diethyltoluamid, repelent DENV ...................................Dengue virus DNA………………………...Deoxyribonukleová kyselina DK ........................................Dolní končetina EPA………………………...Agentura ochrany životního prostředí v USA E protein...............................Obalový protein ECDC....................................Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ELISA ..................................Enzymoimunoanalýza FGR......................................Obvod hlavy pří stanovení růstové retardace plodu GBS……………………...…Guillain-Barré syndrom HC.........................................Obvod hlavy CHIKV.................................Chikungunya IgG .......................................Imunoglobulin G IgM.......................................Imunoglobulin M IR3535……………………..Ethyl aminoproproonate, repelent M protein.............................Membránový protein NIF…………………………Nepřímá imunofluorescence nm………………………….Nanometr NS1…………………………Nestrukturální protein/gen NS2A.....................................Nestrukturální protein/gen NS3........................................Nestrukturální protein/gen NS4A.....................................Nestrukturální protein/gen NS4B.....................................Nestrukturální protein/gen 11 NS5........................................Nestrukturální protein/gen P.............................................Pulz PCR.......................................Polymerázová řetězová reakce RNA………………………...Ribonukleová kyselina RT-PCR……………………Kvantitativní PCR reverzní transkripce Sb…………………………...Sbírka zákonů SpO₂...................................... Saturace krve kyslíkem STD…………………………Sexuálně přenosné choroby TORCH…………………… Infekce s teratogenním účinkem na plod při těhotenství TORR.................................... Hydrostatický tlak (mm Hg) TK...........................................Krevní tlak TT............................................Tělesný tlak USA………………………… Spojené státy americké VLPs………………………....Recombinantní protein UPV.........................................Aberantní odchylky WNV…………………………Virus neutralizační test WHO........................................Světová zdravotnická organizace ZIKV........................................Virus Zika (VOKURKA, HUGO a kol., 2015) 12 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Acetminofen – paracetamol Adulticidní – dospělý jedinec u komára Anikterický – bez přítomnosti žloutenky oktetu Akaricid – skupina pesticidů k hubení roztočů Artralgie – bolest kloubů Atenuvaný – slabý Autochtonní druh – biologický druh, který se vyskytuje na daném místě přirozeně Cri-du-chat – strukturní chromozomální aberace Cyanóza – označení pro namodralé zabarvení kůže a sliznic při vyšším obsahu deoxygenovaného hemoglobinu v krvi Dipolopie – dvojité vidění Downův syndrom – trizomie na 21. chromozomu Edwardsův syndrom – trizomie na 18. chromozomu Edukace – výchova pacientů s určitou chorobou Embryopatie – souborné označení pro poškození zárodku vlivem zevních činitelů infekce Endemický – trvale se vyskytující jen na určitém místě 13 Erytém – červené zbarvení kůže způsobené rozšířením krevních cév a zvýšeným prokrvením Fenylketonurie – patří mezi dědičné metabolické poruchy. Jedná se o poruchu metabolismu aminokyseliny fenylalaninu Flaviviry – jsou malé viry o průměru 40-50 nm Germinal matrix – letální vada Hydantoin – organické látky, jejíž deriváty se užívají jako antiepileptikum Hypoxie – nedostatek kyslíku v těle Hypertermie – stav zvýšené teploty organizmu vyvolaný poruchami termoregulace, vznikající z přehřátí Chemoproxylace – podání chemoterapeutik k zabránění vzniku infekčního onemocnění Imunoglobulin – protilátky Kongenitální infekce – infekce ohrožující plod Konjuktivita – zánět spojivek Krusta – strup Moboviry – viry přenášeny komáry Plazmaferéza – je to léčebný postup, při němž dojde k odebrání, léčbě a následnému navráceni krevní plazmy do krevního oběhu Monogenní dědičnost – mutace v jediném genu Mosquito Gravid – pasti na komáry 14 Normocefalická – normální tvar hlavy Nystagmus – je rytmicky se opakující pohyb očí v určitém směru Ovitrap – pasti na komáry Pandemický – vyskytující se na velkém území Pyrethrin – jsou dvě přírodní organické sloučeniny se silným insekticidním účinkem Stomatitis aphtosa – puchýřky s červeným lemem (afty) na sliznici dutiny ústní nebo jazyka Scutum – hřbetní štít u komárů Syndrom Cornelia de Lande – spontánní genetická mutace Syndrom proteinovytologické disociace – zvýšená koncentrace celkových bílkovin a normální počet elementů Turgor – napětí kůže Vectobac 12 AS – hubení larev komárů Vectobac WDG – hubení larev komárů Virémie – označuje stav, kdy viry vstupují do krevního řečiště hostitelského organismu a krví jsou roznášeny do dalších orgánů Vertikální infekce – přenos infekce z matky na plod Yellow fever – infekční onemocnění virového původu, žlutá zimnice (ANON, 2017), (VOKURKA, HUGO a kol., 2015) 15 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Identifikační údaje o pacientce.......................................................................41 Tabulka 2 Současný stav pacientky.................................................................................43 Tabulka 3 Laboratorní výsledky krve..............................................................................48 Tabulka 4 Laboratorní výsledky krve a moči..................................................................49 Tabulka 5 Medikamentózní léčba ...................................................................................49 Tabulka 6 Příjem tekutin (10. 7. 2018)............................................................................49 16 ÚVOD Téma bakalářské práce jsme si vybrali virus Zika, toto onemocnění je aktuální v Severní a Jižní Americe, v jihovýchodní Asii, v tropické Africe, ale také v České republice. Dlouhá létá byl stranou lékařů a vědců, protože způsobuje samoúzdravné horečnaté onemocnění, a proto mu nebyl připisován větší význam. Lékaři ani vědci totiž nevěděli, že problém byl u těhotných žen. Žena, která během těhotenství prodělala toto horečnaté onemocnění, její plod se nevyvíjel správně, bylo to způsobeno tím, že virus Zika napadá mozek a způsobuje vývojové vady plodu. V roce 2016 bylo hlášeno 2119 případů nakažením virem Zika v Evropě, kdy 20 případů byl přenos sexuálně. V České republice bylo hlášeno 13 případů. V roce 2018 bylo hlášeno 1032 případů v Guatemale. (CDC, 2018c), (ECDC, 2018). Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči u pacientky s onemocněním virem Zika. Pro tvorbu teoretické a praktické části bakalářské práce byly sestaveny tyto cíle. Také obsahuje: Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Popsat tropickou nemoc v Guatemale na základě odborné literatury z provedené rešerše literatury. Cíl 2: Popsat pohled všeobecné sestry na onemocnění virem Zika. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Dle modelu Majory Gordon byl vytvořen ošetřovatelský proces, který byl aplikován u 40leté pacientky hospitalizované na onemocnění virem Zika. 17 Vstupní literatura DLHÝ, J., S. KVÁŠOVÁ a L. BÍLKOVÁ-URIEOVÁ, 2016. Virus Zika a připravenost České republiky, Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. 25(1), 19-22. ISSN 1804-8668 MANĎÁKOVÁ, Z., 2017. Epidemie onemocnění virem Zika – ECDC Rapid Risk Assessment, 10. aktualizace, 4.dubna 2017. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 26(4), 156-158. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/zpravy-epidemiologie-a-mikrobiologie NĚMCOVÁ, J. a kol., 2017. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Čtvrté doplněné vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická. ISBN 978-80-905728-1-2. SINAY, K., 2016. Applying the standard of nursing practice. Texas board of nursing bulletin, 47(4), 5-6. ISSN 11917-1578. ZELENÁ, H. a J. MRÁZEK, 2016. Virus Zika – současné poznatky a laboratorní diagnostika. Labor aktuell, 2016(4), 30-36. ISSN 1214-7672. Dostupné z: http://www.roche-diagnostics.cz/home/casopis.html Popis rešeršní strategie K vyhledáváni odborných publikací, které byly následně použity pro tvorbu bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale, byla zvolena následující klíčová slova: Komár – Mosquito, Léčba – Medical treatment, Příznaky – Symptoms, Ošetřovatelský proces – Nursing process a Virus Zika – Virus Zika. Časové vymezení bylo od roku 2009 do roku 2018. V rámci jazykového vymezení byla použita angličtina, čeština a španělština. Publikace byly vyhledány v katalogu knihoven a to v systému Medvik – knihy (= monografie), Bibliographia medica Čechoslovana (BMČ – články), Medline, Cinahl a Theses (registr vysokoškolských kvalifikačních prací) za použití Harvardského citačního stylu. Celkem bylo nalezeno 39 zdrojů, z toho 36 odborných článků. 2 kvalifikační práce, 1 monografie. Pro zpracování bakalářské práce bylo z rešerše využito 25 odborných článků, 1 kvalifikační práce a 1 monografie. Zbylé odborné články a kvalifikační práce se zabývaly o molekulární struktuře RNA, a proto byly vyřazeny. 18 1 HISTORIE VÝSKYTU VIRU ZIKA V roce 1947 byl poprvé izolován virus Zika při výzkumu viru žluté zimnice v ugandském pralese s názvem Zika, který se rozkládá na břehu Viktoriina jezera nedaleko hlavního města Kampaly. V místním jazyce, gandštině, slovo zika znamená, ,,zarostlý“. Odtud nově objevený virus získal své jméno. V této době nebyly k dispozici virové kultury k výzkumu, a tak se podalo sérum nemocné opice do mozku laboratorních myší. Všechna pokusná zvířata onemocněla. Následně byl stejný virus izolován z komárů Aedes africanus. V roce 1952 byl virus poprvé potvrzen u lidí v Ugandě a Tanzanii a od této doby byly zaznamenány sporadické humánní infekce na různých místech Afriky a Asie. Virus byl poprvé izolován z nemocného dítěte v Nigérii v roce 1968. Sérologické studie z té doby ukázaly, že se virus vyskytuje v řadě afrických (Uganda Tanzanie, Egypt Středoafrická republika, Sierra Leone, Gabon, Senegal) a asijských (Indie, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Vietnam, Indonésie). Protože virus způsoboval pouze nezávažné samoúzdravné horečnaté onemocnění, nebyl mu připisován větší význam a zůstával dlouhá léta stranou zájmu lékařů, vědců i veřejnosti. (BOŠTÍKOVÁ, 2016), (MEDICAL TRIBUNE, 2016), (STEJSKAL, 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). Infekce virem Zika vzbudila pozornost odborné veřejnosti v roce 2007 během epidemie na ostrově Yap v Mikronésii. V říjnu 2013 vypukla rozsáhlá epidemie na ostrovech Francouzské Polynésii (Tahiti, Bora-Bora), při které onemocnělo přibližně 30 tisíc osob. Na západní polokouli se virus rozšířil v roce 2014, kdy byl nalezen nejprve na Velikonočním ostrově. Infekce se postupně rozšířila na další tichomořské ostrovy a v květnu 2015 byl laboratorně prokázán první případ v Brazílii. V Brazílii byl v souvislosti s rozsáhlou epidemií viru Zika zaznamenám neobvykle vysoký počet novorozenců postižených vrozenými vývojovými vadami mozku spojenými s mikrocefalií. Takto postižené děti se rodily matkám, které v těhotenství prodělaly nákazu virem Zika. Následně byla tato souvislost jednoznačně prokázána a z toho důvodu je dnes virus Zika řazen do skupiny agens označované akronymem TORCH, zahrnující infekci s teratogenním účinkem na plod při infekci v těhotenství. V současné době dochází a aktivnímu přenosu viru asi ve 40 zemích Latinské Ameriky – Guatemala měla 466 případů hlášení o nákaze virem Zika, Tichomoří, v Thajsku, Filipínách a na Kapverdách. Během roku 2016 se virus objevil i v jihovýchodní Asii. V červenci 2016 19 byly zaznamenány první případy autochtonních nákaz v USA na Floridě. (CDC, 2018c), (ECDC, 2018), (TROJÁNEK a kol., 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). V roce 2016 bylo hlášeno 2 119 případů nakažením virem Zika v Evropě. Největší počet byl hlášen ve Francii 1 141, Španělsko 301, Velká Británie 194, Belgie 120, Itálie 101, Nizozemsko 98, Rakousko 41, Švédsko 34, Portugalsko 18, Irsko 15, Česká republika 13, Dánsko 8, Slovinsko 7 Finsko 6, Slovensko 3, Rumunsko 3, Řecko 2, Maďarsko 2, Lucembursko 2 a 20 případů byl přenos sexuálně. V roce 2018 bylo hlášeno 1032 případů v Guatemale nakažením virem Zika. (CDC, 2018c), (ECDC, 2018). 1.1 KVALIFIKACE OBLASTÍ POSTÍŽENÝCH VIREM ZIKA Oblast s všeobecným rozšířením viru Zika – oblast, kde je hlášeno více jako 10 lokálně přeneseních případů onemocnění virem Zika v jednom regionu nebo lokální přenos viru Zika ve dvou nebo více regionech nebo lokální přenos viru Zika po dobu delší než 3 měsíců. Oblast se sporadickým přenosem viru Zika – oblast, kde je hlášeno méně než 10 lokálně přenesených případů v jenom regionu v posledních 3 měsících. Nezasažené oblasti – bez přenosu viru Zika komáry. (MANĎÁKOVÁ, 2016). 20 2 STRUKTURA VIRU ZIKA Virus Zika patří mezi RNA viry z rodu Flavirus, čeledi Flaviviridae a na základě jeho přenosu komáry je zařazen mezi arboviry, tj. viry přenášené členovci, resp. moboviry, tj. viry přenášené komáry rodu Aedes (Aedes africanus, Aedes apicoargenteus, Aedes leuteoephalus, Aedes aegypti, Aedes vitattus a Aedes furcider, primárně Aedes alpopictus do této skupiny patří i viry žluté horečky, horečky dengue, japonské encefalitidy a západonilské horečky. (CALDA, 2016), (DLHÝ a kol., 2016). Arboviry jsou rozsáhlou skupinou RNA obalených virů, primárně přenášených vektory z kmene členovců. Své jméno tato skupina virů odvozuje z anglického Arthropode Borne Virures. Arbovirové nákazy probíhají nejčastěji pod obrazem meningitidy, febrilního onemocněni spojeného s vyrážkou nebo jako hemorrhagické horečky. (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). Jedná se o jednořetězcové obalené RNA viry s pozitivní polaritou vlákna. Velikost jednotlivých zástupců této virové čeledi je obdobná, pohybuje se mezi 40– 65 nm, stejně jako velikost geonomu, typicky okolo 9 500 - 12 500 nukleotidů. RNA kóduje tři strukturální proteiny (povrchový protein E, matrixový M a kapsidový C) a sedm nestrukturálních proteinů (NS1, NS2A, NS2B, NS3, NS4A, NS4B, NS5), které jsou exprimovány v různých fázích replikace viru. (BOŠTÍKOVÁ, BOŠTÍKOVÁ, 2017), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). Proteiny NS4A a NS4B jsou pravděpodobně právě zodpovědné za vývoj mikrocefalií, a to v důsledku svého negativního působení při vývoji mozku plodu – způsobují zpomalení růstu a vývoje nervových kmenových buněk až o 65 procent. (BOŠTÍKOVÁ a kol., 2017). Na základě drobných genetických odlišností se rozlišují 2 linie viru Zika – linie africká a asijská, které se liší teritoriem výskytu a pravděpodobně i svou virulencí. Africká linie byla prozatím nalezen pouze v Africe a nezdá se, že by docházelo k jejímu šíření mimo původní kontinent. Virus, který je nyní rozšířen v Latinské Americe, je asijskou linií viru; k jeho rozšíření do Ameriky došlo pravděpodobně z východního Pacifiku, kde je tato linie přítomna rovněž, stejně jako na endemických územích Asie a na Kapverdských ostrovech. Je pravděpodobné, že právě asijská linie viru je více 21 virulentní než linie africká a má také větší potenciál, pokud jde o intrauterinní infekci plodu s následných vývojovým postižením. (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). 2.1 KLINICKÝ OBRAZ Inkubační doba od okamžiku bodnutí nakaženého komára se pohybuje v rozmezí 3-12 dní. Jen ve 20-25 % probíhá nákaza symptomaticky a bývá obvykle nekomplikovaná. Klinické příznaky trvají obvykle 4-7 dní. Virémie koreluje s obdobím klinických příznaků, ale virus může být přítomen v krvi až 10 dní před nástupem symptomů. V případě asymptomatického průběhu je rovněž po dobu několika dní přítomna virémie. Typickými příznaky horečky Zika jsou náhlý vzestup teploty (zpravidla do 38,5 ℃), s vyrážkou, zánětem spojivek, bolestí svalů a kloubů, bolesti hlavy a únavy. Uvedené příznaky obvykle vymizí za 2 až 7 dní. Mezi možné komplikace získané infekce patří imunitně podmíněná leukocytopenie, trombocytopenická purpura, serózní meningoencefalitida či zánětlivá demyelinizační polyradikuloneutritida (syndrom Guillain-Barré) a také mikrocefalie, kdy je obvod hlavy nižší, než se očekávalo pro věk a pohlaví dítěte. Z klinického hlediska je velmi pravděpodobné a závažné teratogenní působení viru u gravidních žen. (TROJÁNEK a kol., 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). Příznaky podobné horečce Zika při pobytu těhotné ženy v rizikové oblasti nejsou automaticky indikací k potratu. V této situaci je nutné podstoupit testy a následně situaci konzultovat se svým gynekologem. Případný potrat je až krajním řešením, kdy zjistí gynekolog pravděpodobné poškození plodu v kombinaci s potvrzením předchozí infekce virem Zika v průběhu gravidity. Bylo zjištěno, že virémie je u těhotných žen významně delší než u netěhotných, virová RNA v krvi těhotné byla prokázána až 53 dní, zatímco u netěhotných osob trvá maximálně 7 dní. (CALDA a kol., 2016), (DLHÝ a kol., 2016), (MAĎAR, 2016), (LUPTON, 2016). 2.2 METODY LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA V diagnostice nákaz virem Zika se využívají metody přímé i nepřímé, přičemž každá má své výhody i limity a z toho plynoucí uplatnění. (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). 22 2.2.1 Přímý průkaz: RT-PCR K přímému průkazu virové RNA se používá metoda RT-PCR. Jedná se o metodu s vysokou citlivostí a specificitou. Toto vyšetřená se provádí z plazmy, séra, moči nebo spermatu, v odůvodněných případech lze vyšetřit i jiné vzorky (např. likvor, sliny, plodovou vodu nebo sekční materiál). Krev je vhodným materiálem k vyšetření metodou RT-PCR pouze prvních dnech onemocnění, maximálně do 7. dne, protože po této době již většinou virémie není přítomna. V moči bývá virus přítomen o něco déle, proto je moč vhodným materiálem k vyšetření po dobu až 14 dní od nástupu příznaků. Sperma vyšetřujeme pouze u mužů, kterým byla infekce virem Zika potvrzena jinou metodou, např. pozitivitou RT-PCR v krvi nebo v moči nebo průkazem specifických protilátek. (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). 2.2.2 Nepřímý průkaz: sérologie Protilátek třídy IgM se objevuje nejdříve 3. den od nástupů příznaků a vymizí do 3 měsíců. Protilátky třídy IgG nastupují o 1-2 dny později než IgM, ale přetrvávají dlouhodobě, snad i celoživotně, jako je tomu u jiných flavivirových infekcí. Pro stanovení specifických protilátek ve třídě IgG a IgM se využívá metoda ELISA nebo nepřímý imunofluorescence (NIF). Výhodou těchto metod je rychlost provedení, bezpečnost, možnost automatizace, standardizace a rozlišení jednotlivých tříd protilátek. Jako antigen se v těchto metodách využívá buď nativní antigen, rekombinantní E protein, nebo nestrukturální NS-1 antigen, někteří výrobci různé antigeny kombinují. (MAĎAR, 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). Prioritou je zlepšení sérologické diagnostiky. V Evropě probíhá studie, kde je použit k vyšetření antigen NS-1, který je vysoce specifický pro detekci IgM i IgG protilátek proti viru Zika a má nízkou zkříženou reaktivitu s protilátek proti horečce dengue. (MANĎÁKOVÁ, 2017). Soupravy NIF a ELISA založené na nativním antigenu nebo E proteinu se vyznačují vysokou citlivostí, ale vykazují vysokou míru zkřížených reakcí s jinými flaviviry (např. dengue, žlutá zimnice nebo klíšťová encefalitida), a to především ve třídě IgG. Séra osob očkovaných proti některému z flavivirů nebo po prodělání flavivirové infekce reagují v těchto testech často falešně pozitivně. (MAĎAR, 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). 23 U novorozenců je doporučeno vyšetření IgM protilátek k potvrzení vrozené infekce virem Zika, stejně důležitá je detekce IgM protilátek v mozkomíšním moku novorozenců s mikrocefalií. (MANĎÁKOVÁ, 2017). 2.2.3 Nepřímý průkaz VNT (virus – neutralizační test) Metodou, která dokáže přesněji rozlišit, zda se jedná skutečně o specifické protilátky proti viru Zika nebo zkřížení reagující protilátky proti jinému viru, je virus neutralizační test (VNT). VNT je rovněž velmi citlivou metodou, dokáže detekovat i nízké hladiny specifických protilátek. Pro jeho provedení je zapotřebí mít k dispozici živý virus a také buněčnou kulturu, na které se tento virus dokáže množit. Virus Zika je v ČR k dispozici, takže je toto vyšetření možné. (MAĎAR, 2016), (ZELENÁ, 2016). 2.3 TERAPIE Z hlediska terapie je třeba nemocným zajistit dostatek odpočinku, pacienta hydratovat a snažit se snížit bolestivost a horečku klasickými medikacemi. Nicméně se nedoporučuje podávat aspirin a nesteroidní protizánětlivá farmaka (naopak velmi vhodné je podání acetaminofenu). Zmiňované léky by mohly při podání na počátku rozvíjející se infekce zamezit rozlišení mezi virem Zika a dengue. V případě nerozeznání dengue a nesprávné léčby by mohlo dojít k ohrožení pacienta na životě. Z tohoto důvodu je velmi důležitá včasná laboratorní diagnostika. Vakcína proti viru Zika není k dispozici. V současné době panuje názor, že po prodělání tohoto onemocnění je člověk vůči další infekci imunní. (BOŠTÍKOVÁ a kol., 2016). 24 3 MORFOLOGICKÝ DRUH KOMÁRA AEDES AEGYPTI Aedes aegypti (Yellow fever mosquito) jedná se o tropický druh komára, který je znám ve 2 formách – tmavá, přírodní“ forma vyskytující se v tropické Africe a v oblasti Indického oceánu vyznačující se nízkou vektorovou kompetencí a světlejší ,,domácí“ velmi nebezpečná forma, se kterou se můžeme setkat v tropech a v subtropech téměř celého světa. Dospělí jedinci se vyznačují typickými bíločernými skvrnami jak na nohou, tak na těle. Jeho další šíření na sever je omezeno tím, že jsou jeho vajíčka málo odolná proti nízkým teplotám a komár není schopen zimní diapauzy. (RETTICH, 2016). 3.1 BIOTIP A VÝSKYT AEDES AEGYPTI VE SVĚTĚ V roce 1927 způsobil v Řecku rozsáhlou epidemii horečky dengue s mnoha tisíci onemocnělých. Později byl buď eradikován, nebo bez známé příčiny vymizel (za možnou příčinu se považuje příchod DDT užívaného v zemědělství nebo k hubení malarických komárů rodu Anopheles). (RETTICH, 2016). V současné době se vyskytuje v jihovýchodním Rusku. Je důležitým vektorem některých virů, především horečky dengue, horečky chikungunya, virus Zika a žluté zimnice. V minulosti tento druh komára upřednostňoval les a vodní plochy, v současnosti se dobře adaptuje ve městech. Nacházíme ho v nádržích na vodu, ve starých nepoužívaných pneumatikách, septicích, ale i uvnitř domácností, například ve vázách. Člověkem uměle vytvářené nádrže na dešťovou vodu, venkovní květníky, bazénky, ale i odhozené konzervy, skládky sjetých pneumatik jsou novým biotopem, který se pro šíření komárů stává v současnosti zásadním. Ukazuje se, že samičky kladou vajíčka co nejblíže lidským obydlím. (ŠEBESTA, 2016). 3.2 HLAVNÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ Historicky se A. aegypti stěhoval z kontinentu na kontinent plachetnicemi. Dnes je transportován kamionovou a námořní dopravou. V Holandsku se detailně sleduje jeho výskyt na skládkách sjetých pneumatik, které jsou z tohoto důvodu ošetřovány chemickými postřiky. Pro onemocnění virem Zika (stejně jakou žlutou zimnicí, ale pro tu máme účinnou vakcínu) funguje. Komáři, kteří šíří Ziku, obvykle nežijí v nadmořské výšce 2000 metrů, kvůli okolním podmínkám. (BOŠTÍKOVÁ, 2016), (CDC, 2018), (ŠEBESTA, 2016). 25 4 MORFOLOGICKÝ DRUH KOMÁRA AEDES ALPOPICTUS Aedes albopictus (Asian tiger mosquito, komár tygří) dospělí jedinci jsou poměrně malí a vykazují černobílý vzor kvůli přítomnosti bílé nebo stříbrné šupiny na černém pozadí na nohou a jiných částech těla. Aedes albopictus však může být zaměněn s jiným invazivními (Ae. aegypti) anebo domorodými druhy (Aeticus cretinus, omezený na Kypr, Řecko a Turecko) a diagnostickým znakem je přítomnost mediánu stříbra linie proti černému pozadí na scutu (dorzální část hrudníku). Samičky sají krev mimo člověka i na celé řadě volně žijících živočichů, včetně ptáků, plazů a obojživelníků. (ECDC, 2016), (ŠEBESTA, 2016). 4.1 BIOTOP A VÝSKYT AEDES ALBOPICTUS VE SVĚTĚ Aedes albopictus je v současné době v Evropě nejen nejrozšířenějším, ale ze zdravotního hlediska i nejdůležitějším invazivním druhem. Pochází z tropického jihovýchodní Asie, odkud se rozšířil do celého světa. Samičky bodají během dne hlavně ve vnějším prostředí. Je významným vektorem původce řady onemocnění (horečky dengue, horečky chikungunya, virus Zika). V Evropě byl zjištěn již v 70. letech v Albánii, kam byl zavlečen se zbožím dovezeným z Číny. V roce 1990 byl zaznamenám výskyt také v Itálii. (ŠEBESTA, 2016). Evropská populace je na rozdíl od původní tropické, schopna zimní diapauzy. Přezimuje ve stadiu vajíčka v různých kontejnerech. Úplná eradikace tohoto druhu je již v Evropě téměř nemožná. Brání tomu nejen jeho značné rozšíření, ale i legislativní překážky (výskyt na soukromých pozemcích…). (ŠEBESTA, 2016). 4.2 HLAVNÍ ZPŮSOB ŠÍŘENÍ A. albopictus patří mezi nejagresivněji se šířící druhy invazivních tropických komárů. Je velmi přizpůsobivý změnám klimatu, nicméně nevyhledává brakickou či slanou vodu. V roce 1987 byl tento druh nalezen v Texasu, ale dnes osidluje prakticky celé USA. Pravděpodobně se sem dostal ze severní Asie, spolu s importovanými pneumatikami, a podle mapových záznamů se primárně šířil podél systému dálnic. Proto jsou od roku 1988 veškeré pneumatiky z oblastí, kde se vyskytují invazivní druhy 26 komárů, před dovozem do USA ošetřeny chemickými postřiky. V Evropě se rozšířil pravděpodobně s distribucí bambusových rostlin dovážených z Číny. Komár byl již dříve zaznamenán i na našem území, konkrétně na jižní Moravě v oblasti Mikulova. (BOŠTÍKOVÁ, 2016). 4.3 ŽIVOTNÍ CYKLUS KOMÁRA AEDES Aedes a další druhy komárů mají složitý životní cyklus s dramatickými změnami tvaru, funkce a stanoviště. Vývoj komára probíhá ve čtyřech stádiích (vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec). Samička klade vajíčka na vnitřní, vlhké stěny nádob s vodou. Z vajíček se po dvou dnech líhnou larvy, přizpůsobené k životu pod vodou. Larvy se živí mikroorganismy a organickou hmotou, třikrát se svlékají, když dosáhnou určité velikosti a mají dostatek energie, tak se larvy zakuklí. Po čtyřech dnech po zakuklení, kukla praská a na hladinu se z ní dostává dospělý jedinec. Celý životní cyklus trvá 8– 10 dní při pokojové teplotě, v závislosti na úrovní krmení. (CDC, 2012). 4.4 ZPŮSOB PŘENOSU Dominantně se virus Zika přenáší na člověka prostřednictvím štípnutí infikovaného komára rodu Aedes, podobně jako je to u řady dalších arbovirových nákaz přenášených komáry (např. dengue, chikungunya anebo žlutá zimnice). Na rozdíl od nich se však virus Zika může šířit i pohlavním stykem, řadí se tedy nově také mezi sexuálně přenosně choroby (STD). Sexuální přenos byl prokázán nejen z muže na ženu, ale i z ženy na muže a také při homosexuálním styku mezi dvěma muži. K nákaze může dojít při vaginálním, análním i orálním sexu. Zdrojem infekce může být člověk se symptomatickým i asymptomatickým průběhem nákazy. Epidemiologicky významnou skutečností je dlouhá doba vylučování viru spermatem a vysoká virová nálož, která byla ve spermatu zjištěna až 100 000x vyšší než v krvi. Infekční virus byl ve spermatu izolován po 24 dnech, virová RNA až 188 dní, ve slinách 29 až 49 dnů od začátku onemocnění. Riziko možného přenosu tímto způsobem není ještě stanoveno. Virus se vyskytuje i v moči až 20 dnů a v mateřském mléce (kojení se přesto nezakazuje). Přenos nákazy byl potvrzen zatím pouze prostřednictvím spermatu, cervikálního hlenu nebo krve při krevní transfuzi. (MAĎAR, 2016), (MANĎÁKOVÁ, 2016), (ZELENÁ, MRÁZEK, 2016). 27 V současnosti se doporučuje vyloučení z dárcovství krve a dárcovství nereprodukčních tkání a buněk po dobu 28 dnů, přestože podle nových poznatků bylo zjištěno, že RNA viru Zika byla detekována v krvi až 81 dnů od začátku příznaků. Podobné nálezy jsou i u virů západonilské horečky a horečky dengue, kdy je virová RNA absorbována na erytrocytech v plné krvi. Tato data vedou k otázce o účinnosti testování RNA viru Zika v lidské plasmě. V současnosti probíhá výzkum, který povede k získání nových informací a revizi současného doporučení. (MANĎÁKOVÁ, 2017). 4.5 METODIKA ODCHYTU K odchytu aktivních samiček se nejčastěji používají past BG-Sentinel, které byly vyvinuty pro sledování výskytu antripofilních druhů komárů, zvláště Ae. aegypti a Ae. albopictus. Pasti se mohou používat spolu se speciální návnadou, která svým složením (kyselina mléčná, mastné kyseliny a amoniak) imitují zápach lidské kůže. (ŠEBESTA, 2016). Vedle uvedených pastí, které jsou poměrně nákladné, lze s výhodou použít i pasti, které se zaměřují na odchyt gravidních samiček hledající vhodné místo pro kladení vajíček. Pasti Mosquito Gravid lákají samičky ke kladení do menší nádobky naplněné speciálně připraveným nálevem, obvykle však stačí i odstátá voda. Nadletující samičky jsou nasávány do sběrné komory. Mnohem jednodušší jsou pasti Ovitrap. Dovnitř se vkládají různé předměty zhotovené nejlépe ze dřeva, které mohou být potaženy látkou. Gravidní samičky vykladou vajíčka, která se následné hledají ve vodě nebo na vložených předmětech za pomoci lupy. Lze však počkat na vylíhnutí larev, které jsou ve vodě dobře viditelné. (ŠEBESTA, 2016). 4.6 HUBENÍ KOMÁRŮ Jsou dvě diametrálně rozdílné metody hubení popovodňových populací kalamitních komárů: Hubení larev komárů ve vodě a hubení létajících komárů (dospělců) na suchu. (RETTICH, 2016). Komáry lze hubit ve stadiu larev. Larvy se na rozdíl od létajících komárů vyskytují v relativné menší ploše než později rozlétnutí dospělci. Tato metoda je technicky náročná, a vše, tj. materiál aplikační technika a personál musí být připraven před povodněmi, jinak účinek aplikace může být kriticky ohrožen z důvodu pozdní nebo 28 neodborné aplikace. Nejvhodnější a zcela selektivní (hubí jen larvy komárů) přípravky na hubení larev komárů jsou Vectobac 12 AS a Vectobac WDG. V případě Vectobacu se jedná o požerový (nikoliv kontaktní) bioxid, který musí být larvami komárů v ošetřených líhništích pozřen. Larvy 4. stadia před kuklením a kukly již nežerou a je-li přípravek aplikován v této době, tak účinek je nulový. Na aplikaci je velmi málo času 5–7 dní od zaplavení líhnišť). (RETTICH, 2016). Adulticidní zásah (proti dospělým létajícím komárům). Ten je technicky jednodušší než larvicidní zásah. Je na něj relativně dostatek času a může být cíleně prováděn v nejvíce postižených oblastech. Je ovšem mnohem méně ekologicky a zahubí celou řadu necílového létajícího hmyzu. Opět se ukázalo důležitost distribuce repelentů v nejvíce postižených oblastech. (RETTICH, 2016). 29 5 ONEMOCNĚNÍ VIREM ZIKA O souvislost s infekcí virem Zika se spekuluje u mnoha matek, kterým se narodilo dítě s nedostatečně vyvinutým mozkem a tzv. mikrocefalií (malá hlava), často s nitrolebními kalcifikacemi. Může také dojít k poškození plodu v děloze a jeho úmrtí. Kromě toho může virus Zika vyvolat vzácný Guillainův – Barréův syndrom (akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie, těžké postižení nervové soustavy. (CALDA, 2016), (DLHÝ a kol., 2016). 5.1 GUILLAIN-BARRÉ SYNDROM Polyradikuloneutritida (Guillain-Barré syndrome – GBS, Acute inflammatory demyelinating polyradiculoneuropathy – AIDP) je akutní zánětlivé postižení periferních nervů, včetně míšních kořenů. GBS je charakterizován progresivní svalovou slabostí (parézou), parestéziemi – brnění a slabost v dolních končetinách, které se mohou rychle rozšířit na horní část těla a pak na celé tělo, což způsobuje paralýzu a areflexií – vymizení, nepřítomnost reflexů. Typická forma má ascendentní vzestupný, progresivní průběh. Senzorické, autonomní a kmenové léze jsou rovněž běžné. U závažných stavů dochází v důsledku obrny dýchacích svalů k respiračním selhání s nutností UPV. Přesná příčina GBS není známa, avšak 50-70 % případů se objeví po 1-2 týdnech po respirační nebo gastrointestinální infekci nebo jiném imunitním podnětu, která indikuje aberantní (odchylný) autoimunitní reakce zaměřenou na periferní nervy a jejich páteřní kořeny. Souhra mezi mikrobiálním a hostitelskými faktory, které diktují, zda a jak se imunitní odpověď posouvá k autoreaktivitě, je stále nejasná a nic není známo o genetických a environmentálních faktorech, které ovlivňují citlivost jednotlivce na onemocnění. Nové postinfekční formy, jakou jsou ty, které jsou způsobeny virem Zika, je třeba pečlivě analyzovat za účelem zlepšení výsledků pacienta by měl být výzkum i nadále zaměřen na identifikaci nových biomarkerů závažnosti onemocnění a lepšího způsobu prevence poškození axonem. Ačkoli v současnosti době neexistuje lék, existují pouze léčebné postupy, které snižují symptomy a většina lidí se v průběhu času zotavuje. (ESPOSITO, 2017), (HAVRÁNEK a kol, 2008), (HON, 2017), (SINAY, 2016). 30 5.1.1 Historie Guillain – Barré syndrom První popis nemoci pochází od Landryho z roku 1859. Eichosrst v roce 1877 a Leyden v roce 1880 popsali lymfocytární zánět nervů u některých případů periferní neuropatie. V roce 1916 Guillain, Barré a Strohl dále rozšířili klinický popis nemoci a jako první odhalili typický laboratorní nález – proteinocytologickou disociaci v mozkomíšním moku (zvýšené proteiny při normální počtu buněk). Likvorolický nález v kombinaci s typickým klinickým obrazem GBS odlišit od onemocnění s postižením buněk předních rohů míšních. V roce 1949 Haymaker a Kernohan popsali klinické a histopatologické znaky včetně zánětlivých změn periferního nervu v padesáti smrtelných případech GBS. V osmdesátých letech devatenáctého století byla efektivní léčbou GBS shledána plazmafaréza a v letech devadesátých se přišlo na efektivitu léčby intravenózních imunoglobulinem. (BURNS, 2008), (HAVRÁNEK a kol., 2008). 5.1.2 Terapie Syndrom GBS je potenciálně život ohrožující. Pacienti s GBS by měli být hospitalizováni, aby mohli být pečlivě sledováni. Podpůrná péče zahrnuje sledování dýchání, srdečního tepu a krevního tlaku. V případech, kdy pacientova schopnost dýchat je narušena, je obvykle umístěn na ventilátor. Všichni pacienti s GBS by měli být sledování kvůli komplikacím, které mohou zahrnovat abnormální srdeční rytmus, infekce, krevní sraženiny a vysoký nebo nízký krevní tlak. Není známo léčení GBS. Léčba však může pomoci zlepšit symptomy GBS a zkrátit jejich trvání. Vzhledem k autoimunitní povaze onemocnění je jeho akutní fáze typicky léčena imunoterapií, jako je výměna plazmy k odstranění protilátek z krve nebo intravenózního imunoglobulinu. Nejčastější je prospěšné při zahájení léčby 7 až 14 dní po objevení příznaků. V případech, kdy svalová slabost přetrvává po akutní fázi onemocnění, mohou pacienti vyžadovat rehabilitační služby k posílení svalů a obnovení pohybu. (WHO, 2016). 5.2 MIKROCEFALIE Mikrocefalie, tj. hlavička pod dolní hranicí pro příslušné stáří, nevelni vzácné onemocnění a prakticky si u nás nezaslouží žádnou pozornost. Během fetálního života by mikrocefalie měla být diagnostikována pouze tehdy, když je obvod hlavy (HC) menší než 3 standardní odchylky pro příslušné gestační stáří. Není úplné jasné, jaké může mít nález malé hlavičky vliv na vývoj dítěte. (CALDA, 2016). 31 5.2.1 Primární mikrocefalie Primární genetická mikrocefalie může být monogenně podmíněna (s autozomálně recesivním či autozomálně dominantním typem dědičnosti), nebo se vyskytuje v rámci komplexních genetických syndromů (např. Downův syndrom, Edwardův syndrom, cri-du-chat syndrom či syndrom Cornelie-de-Langenové). (MUNTAU, 2014). 5.2.2 Sekundární mikrocefalie Sekundárně vzniklá mikrocefalie vzniká jako následek působení nepříznivých faktorů zevního prostředí v průběhu fázi rychlého vývoje mozku ať již v prenatálním období, nebo v průběhu prvních dvou let života. Úloha zde hrají například perinatální hypoxie, kongenitální infekce (zarděnky, toxoplasmóza, Zika virus), alkohol (alkoholové embryopatie), léčiva (hydantoinové embryopatie), metabolická onemocnění matky (mateřská fenylketonurie) či ionizující záření. K rozvoji mikrocefalie může také vést těžká meningitida či encefalitida prodělaná v raném kojeneckém věku. Existuje forma tzv. radiální mikrocefalie, kdy je výrazně redukována velikost mozku, ale jinak je mozek morfologicky fyziologicky vytvořen, ale počet neuronů je snížen na 70 % oproti zdravému jedinci. Je způsobena snížením tvorby neuronů v germinal matrix (jedná se o letální vadu). (MUNTAU, 2014), (SEIDL, 2014). 5.3 KLINICKÝ OBRAZ A DIAGNOSTIKA Oba stavy se mohou prezentovat v děloze. Čistou (nebo také se syndromy nespojenou) mikrocefalii je třeba odlišovat od syndromové mikrocefalie. Sdružení jiné anomálie může pomoci při prenatální diagnostice, zatímco izolovanou mikrocefalii může být obtížně nebo dokonce nemožné diagnostikovat před třetím trimestrem, protože u mnoha plodů jsou měření ve 2 trimestru normální. Dalším bodem diskuze je význam malého obvodu hlavy při stanovení růstové retardace plodu (FGR); tj. s ohledem na to, zda je prognóza lepší v porovnání s absolutní či relativní mikrocefalií. Také se může jednat o dědičnou velikost hlavičky (rodiče s malým obvodem hlavy). Je významná korelace mezi dětským obvodem hlavy (HC) při narození a mateřskou HC. Děti rodičů, kteří mají menší hlavu, se rodí také s menší hlavou. Údaje o Zika infekce v těhotenství jsou velmi omezené. Nejsou důkazy o tom, že těhotenství by bylo predisponované k onemocnění Zika virem, či že by infekce probíhala závazněji než 32 u netěhotných. Vertikální infekce, tj. z matky na plod, probíhat může. V současnosti byly publikovány kasuistiky dokumentující výskyt mikrocefalie u dětí infikovaných matek. (CALDA, 2016), (MAYO CLINIC, 2018). 5.4 TERAPIE Obvykle neexistuje žádná léčba pro mikrocefalií, ale zasáhnout co nejdříve podpůrné terapie, jako je logopedie a ergoterapie, může pomoci zlepšit rozvoj a kvalitu života vašeho dítěte. (CALDA, 2016). 33 6 JAK EDUKOVAT SPOLEČNOST A JAKÁ JE PREVENCE Edukace společnosti je životné důležitá, a to hlavně oblastech endemických či pandemických. Sestry mají významný vliv na změnu zdravotního chování pacientů, mohou včasně odhalit příznaky infekce a také významně přispět k rozpoznání a hlášení ohnisek. Je to odpovědnost sester, pomáhat lidem v nouzi a kontrolovat šíření viru Zika. (LORI, 2016). Aby bylo možné účinně podporovat pacienty s potenciálním nebo diagnostickým onemocněním viru Zika, musí držet krok s nejnovějšími informacemi a pokyny. Musí nejen vzdělávat jedince, ale i společnost, nejdůležitější je prevence, jak se chránit, abychom neonemocněli virem Zika, jak se virus Zika přenáší a hlavní je ochrana před tímto onemocněním. (LORI, 2016), (WILSON, NGUYEN, 2017). Důležité jsou příznaky, které toto onemocnění má, a to je teplota, bolest kloubů, svalů, hlavy, zánět spojivek a vyrážka po těle. Pokud je pacient s virem Zika pozitivní nebo si myslí, že má toto onemocnění, aby neváhal a vyhledat lékařskou péči. Virus Zika se dá lehce zaměnit s onemocněním dengue, ale na toto onemocnění lidé mohou zemřít. Pro ženy v reprodukčním věku se snaží sestry nebo i porodní asistentky, poradit a navrhnout odklad těhotenství, jak doporučuje WHO. Během těhotenství, kdy žena onemocnění virem Zika, může způsobit vážné vývojové vady plodu, a proto by se, ženy neměly bát a vyhledat lékařskou péči. (LORI, 2016). Účinků viru Zika jsou obvykle relativně mírné a nevyžadují žádnou zvláštní péči. Nemocní lidé, kteří byli vystaveni viru Zika vyžadují dostatek odpočinku, tekutin, léky proti bolesti a horečce. Měli by přesto vyhledat lékařskou péči. (LORI, 2016), (WILSON, NGUYEN, 2017). 6.1 PREVENCE Základním preventivním opatřením je likvidace komárů a lokalit, ve kterých se mohou úspěšně množit, stejně jako maximální opatření pro zamezení kontaktu mezi komárem a člověkem. Použít vhodný repelent na obnažené části těla (nikdy ne pod oblečení), případně na okraj oblečení, vždy dle jeho návodu k aplikaci (nenanášíme na 34 poraněnou a spálenou kůži. Věnování dostatečné pozornosti oblečení (přednostně světlejších barev a s dlouhými rukávy a nohavicemi), používání moskytiér, sítí v oknech a ve dveřích. Pomáhá i zapnutá klimatizace, protože proudění vzduchu nemá tento hmyz v oblibě. Pokud možno neprocházet hustými porosty, vysokou trávou či stojatou vodou. Při pobytu v tropech se doporučuje nejprve aplikovat krémy na opalování a poté na tato místa nanést repelenty. Děti vyžadují zvláštní opatření. Pokud jsou mladší dvou měsíců, není vhodné repelenty používat. Děti je třeba opět vhodně oblékat, zakrývat končetiny, sítí překrývat postýlky či kolébky. V případě, že je dítě starší dvou měsíců, aplikuje dospělý repelent na své ruce a rozetře vše na dětský obličej, s výjimkou úst a očních víček. Kojící ženy by měly používat pouze repelenty označené jako vhodné pro tuto skupinu. Virus Zika se dá spolehlivě zabít roztokem manganistanu draselného, teplotami na 60℃, naopak nulovou účinnost vykazuje 10 % roztok etanolu. (BOŠTÍKOVÁ a kol., 2016), (ČECHOVÁ, 2009), (MAĎAR, 2016), (WILSON, NGUYEN, 2017). 6.2 REPELENTY Repelenty jsou přípravky, které mají chránit před napadením hmyzem a jinými parazity. Tato ochrana se děje ponejvíce odpuzováním nebo maskováním pachů oběti, i když existují i některé repelentní přípravky, které škůdce nejen odpuzují ale i zabíjejí (obsahující insekticidy, akaricidy). (ČECHOVÁ, 2009). Převážně většina cizopasníku, vyhledávají teplokrevné živočichy, jejichž krví se živí, se orientuje podle tepla, vydechovaného oxidu uhličitého (i kůži), pachem kyseliny máselné a dalších těkavých látek z potu. K repelentům narušujícím tuto identifikaci patří chemické látky jako DEET, iracidin, IR 3535. (ČECHOVÁ, 2009). 6.2.1 DEET DEET (N, N-diety-meta-toluamid) je bezbarvá kapalina, bez zápachu, nerozpustná ve vodě, charakterizována jako lehce toxická při požití, vniknutí do oka a při dlouhodobém styku velmi vysokých koncentrací s kůži. Látka byla vyvinuta na sklonku 2.světové války (r.1946) pro americkou armádu, od roku 1957 je registrována pro civilní použití. V roce 1998 americká agentura EPA (Environmental Protection Agency) vydala rozhodnutí, že nejsou známy žádné důvody pro omezení využití DEET (z hlediska rizik pro životní prostředí i pro lidský organizmus). Dle Americké 35 pediatrické akademie je pro děti do 2 let věku doporučováno použít přípravky s koncentrací DEET max. do 30 %. Koncentrace DEET v repelentním přípravku je určujícím faktorem pro dobu repelentní účinnosti, ačkoliv může být odlišná pro různé druhy ektoparazitů. DEET je bezpečný pro použití na bavlně, vlně a nylonu. Rozpouští umělou hmotu, a to vinyl a jiné syntetické materiály. (ČECHOVÁ, 2009), (KATZ a kol., 2008). 6.2.2 Icaridin (picaridin) KBR 3023 (2-(2-hydroxyetyl)-,1-metylpropylester kyseliny 1 piperidinkarboxylové Icaridin, ester kyseliny piperidinkarboxylové, KBR 3023) je po chemické stránce piperidinový derivát. Jedná se o bezbarvou kapalinu, bez zápachu, nerozpustná ve vodě, charakterizovanou jako lehce toxická při požití, vniknutí do oka a při dlouhodobém styku vysokých koncentrací s kůži. Icaradin byl vyvinut firmou Bayer a na Evropský trh uveden v letech 2000–2001. Vykazuje stejnou efektivitu jako repelentní látka DEET, ale bez významnější iritace (zvláště očí a sliznic). Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje výborné repelentní vlastnosti srovnatelné se standardem, kterým je látka DEET. Na rozdíl od něj picaridin nerozpouští umělou hmotu a jiné syntetické materiály a oděvy. (RETTICH, 2017). 6.2.3 IR3535 IR3535(3-(Nbutyl-N-acetyl) -amin propionová kyselina, Merk 3535) je strukturálně podobný amunoacidalaninu. Fyzikálně se jedná o lehce nažloutlou kapalinu, bez zápachu, charakterizovanou jako dráždivou (zvláště v kontaktu s očima). EPA jej klasifikovala jako biopesticid a repelentní látky prakticky netoxickou pro savce, včetně dětí. V Evropě je dostupný již asi 20 let a jeho účinnost je dle EPA deklarována proti komárům, klíšťatům a muchničkám. (ČECHOVÁ, 2009). 6.2.4 Repelentní látky přírodního původu Přírodní látky s repelentním účinkem jsou obvykle silně aromatické látky, jejichž vůně/zápach je pro tyto parazity nepříjemná. Takovými látkami jsou například citronela, eukalyptový olej, tea tree olej a další. Jejich výhodou je, že v lidském organismu většinou nevyvolávají alergickou reakci, nejsou toxické a jejich aplikace je považována za bezpečnou a jednoduchou. Avšak díky jejich těkavosti není doba repelentní účinnosti dostatečně dlouhá. Proto je třeba během doby, v níž chceme být chránění, aplikace 36 pravidelně opakovat. Například pro kontinuální repelentní účinek citronelové silice musí být její aplikace opakována každých 15-30 minut. Technologie mikroenkapsulace může dobu účinnost těchto přípravků značně prodlužovat. Některé látky rostlinného původu, jako jsou pyrethriny, mohou prokazovat též účinek insekticidní (např. extrakty některých druhů chryzantém a kopretin). (RETTICH, 2017). 6.3 PREVENCE PRO TĚHOTNÉ ŽENY A PRO JEJICH PARTNERY CDC doporučuje zvláštní opatření pro těhotné ženy a pro partnery těhotných žen, jelikož neexistuje očkovací látka ani léčba viru Zika, proto je nezbytná prevence. (CDC, 2018a), (LUPTON, 2016). 6.4 TĚHOTNÉ ŽENY Těhotné ženy by neměly cestovat do oblastí s rizikem vzniku Zika, protože infekce virem Zika během těhotenství může způsobit vážné vrozené vady. Pokud však musíte cestovat – před cestou se poraďte se svým lékařem nebo jiným poskytovatelem zdravotní péče. Přísně dodržujte kroky k zabránění štípnutím komárem během cesty a po dobu 3 týdnů po návratu. Přísně dodržujte kroky, které zabraňují sexuálním přenosu během cesty. Po návratu navštivte svého lékaře, i když nemáte příznaky. Pokud ultrazvuk ukazuje abnormality, které mohou souviset s nákazou virem Zika. Promluvte si se svým lékařem. Žijete anebo často cestujete (denně nebo týdně) do oblasti s rizikem virem Zika. Pokud máte příznaky (horečka s vyrážkou, bolesti hlavy, bolesti kloubů anebo svalová bolest) kdykoliv během těhotenství, měli byste být vyšetření. Pokud nemáte příznaky, měli byste být testování na první návštěvě před prenatální péči a následně dva další testy na pravidelných prenatálních ošetřovacích návštěvách během těhotenství. Riziko infekce Zika při budoucích těhotenstvích. Na základě dostupných důkazů se domníváme, že Zika virus u ženy, která není těhotná, nepředstavuje riziko vrozených vad v budoucích těhotenství poté, co virus se nevyskytuje v její krvi. Jakmile je člověk nakažený virem Zika, je pravděpodobné, že bude chráněn do budoucna. (CDC, 2018a), (LUPTON, 2016). 37 6.5 PRO PARTNERY TĚHOTNÝCH ŽEN Přísně dodržujte kroky k zabránění štípnutím komárem během cesty a po dobu 3 týdnů po návratu. Používejte kondom pokaždé, když máte sex anebo nemějte sex po zbytek těhotenství, i když nemáte příznaky nebo se necítíte špatně. (CDC, 2018a). 38 7 OČKOVÁNÍ PRO CESTOVATELÉ DO GUATEMALY Očkováním neboli vakcinací je nazýván proces vpravování vakcín do lidského organismu. Jeho hlavním úkolem je stimulovat imunitní systém jedince a chránit jej tak před infekčním onemocněním. (BĚLOHLÁVKOVÁ, 2017). Povinné očkování – žlutá zimnice se v této zemi nevyskytuje. Z nařízení vlády země však záznam o platném očkování může být vyžadován při příletu z endemické oblasti výskytu žluté zimnice (subsaharská Afrika a Latinská Amerika včetně transferů). (AVENIER, 2015). Základní očkování pro každého cestovatele – proti žloutence typu A lze očkovat samostatně dvěma dávkami s minimálním odstupem 6 měsíců, ochrana je dlouhodobá. Očkovat je možné také kombinovanou vakcínou proti typu A a B třemi dávkami (2 před odjezdem), ochrana je dlouhodobá až doživotní. Očkování proti břišnímu tyfu se provádí jednou vakcínou, která poskytuje ochranu na 3 roky. Přeočkování se provádí pouze v případě potřeby. Proti tetanu, jehož původce se vyskytuje celosvětově, se v ČR očkuje v rámci pravidelného očkování. Přeočkování se provádí po 10-15 letech, u osob nad 60 let věku po 10 letech. (AVENIER, 2015), (CDC, 2018b). Pravidelná očkování – zkontrolujte si platnost pravidelných očkování (tetanus, záškrt, spalničky, příušnice atd.). Kapénkové infekce – cestujete-li letadlem nebo jinými prostředky hromadné přepravy, zvažte očkování proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám, proti chřipce, spalničkám nebo planým neštovicím. Tyto nemoci se přenáší vzduchem a vyskytují se celosvětově, některé celoročně a jiné sezónně. Malárie se v této zemi vyskytuje endemicky. Rozhodnutí ohledně druhu a způsobu antimalarické chemoprofylaxe patří plně do kompetence odborníků na cestovní medicínu – závisí např. na přesné oblasti pobytu, ročním období, délce pobytu, aktuální programů v dané zemi, účinnosti, resp. rezistenci vůči některým typům léků atd. (AVENIER, 2015). Není očkování – virus Zika je velké riziko v Guatemale. Zika infekce během těhotenství může způsobit vážné vrozené vady. Proto by těhotné ženy neměly cestovat do Guatemaly. Partneři těhotných žen a párů, kteří plánují těhotenství, by měl znát 39 možná rizika v těhotenství a dodržovat preventivní kroky. (AVENIER, 2015), (CDC, 2018b), (IAMAT, 2018). 7.1 VAKCÍNA PROTI VIRU ZIKA Vědci pracující na získání nové vakcíny často sahají po technologiích, jež byly již dříve užit při rozvoji vakcín proti jiným lidským nemocem, zejména těm, způsobeným příbuzným flaviviry. Jedná se o vakcíny purifikované inaktivované, chimérické, podjednotkové, DNA a RNA, živé vektorové, rekombinantní proteinové či tzv. viruslike particels (VLPs). (BĚLOHLÁVKOVÁ, 2017). V cestě jim však stojí řada překážek. Jednak je o biologii viru Zika a chorobě, kterou způsobuje, známo stále jen málo informací, jednak samotné očkování proti flavivirovým nákazám, jako je Zika či denguee, není jednoduchá záležitost, a to z důvodu jevu známého jako zvýšená infektivita v přítomnosti protilátek (ADE – antibody dependent enhancement). Imunitní systém po nakažení či vakcinací vytváří neutralizační protilátky, které jsou schopné vázat se na povrchové proteiny viru a zabránit tak infekci. Při tomto fenoménu však vzniklé protilátky jsou schopné neutralizovat jeden určitý virus, nejsou schopné zablokovat i po navázání se virus jiný, avšak podobný. Naopak může dojít k usnadnění průniku takového viru do buněk, jež by v normální situaci nenapadal, což potenciálně u infikované osoby vede k navození mnohem těžšího průběhu onemocnění. A přesto, že se virus Ziky vyskytuje zřejmě v jediném sérotypu, tak vědci během několika studií prokázaly, že protilátky vytvořené proti viru dengue, jsou in vitro tímto způsobem také schopné infektivitu patogenu Ziky navýšit. Je tedy možné, že osoby, které byly již dříve vystaveny viru dengue, a které jsou následně napadeny virem Zika, trpí v důsledku ADE závažnější formou nemoci. Vědci rovněž zkoumají, zda existuje možnost, že by zvýšenou infektivitu mohl vyvolat i virus dengue či Ziky obsaženy v podané vakcíně, ať už proti jednomu či druhému onemocnění. Kvůli domnělému teratogenímu účinku viru Ziky, jsou cílovou skupinou vakcinace především ženy v reproduktivním věku či počátečních fázích těhotenství. To pro výzkumné pracovníky představuje výrazné komplikace při samotném vývoji a testování připravených vakcín, jež by měly být nejen efektivní, ale také bezpečné. Z důvodu ne zcela probádané patogeneze viru je potenciální hrozbou i možnost, že by vakcíny obsahující atenuovaného či neuropatologické poruchy podobné těm, jež nastanou po vlastní infekci virem Ziky. (BĚLOHLÁVKOVÁ, 2017). 40 Nejméně o třech farmaceutických společnostech se ví, že buď uvažují, nebo aktivně pracují na výrobě vakcíny, včetně nadnárodních firem Glaxo Smith Kline a Sanofi. Ale společnost, která se zdá být nejdále je relativně malá biotechnologická firma s názvem Inovio Pharmaceuticals. (CALDA, 2016). 41 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY S ONEMOCNĚNÍM VIREM ZIKA Cílem praktické části bakalářské práce byl zpracován ošetřovatelský proces u pacientky s onemocněním virem Zika. Byl vypracován komplexní ošetřovatelský proces, který proběhl v nemocnici Ciudad Vieja v Guatemale. Sběr anamnestických údajů byl využit a následně aplikován do modelu Marjory Gordon. Na základě ošetřovatelských problémů, které jsme nalezli, byl stanoven potenciální a aktuální ošetřovatelské diagnózy dle NANDA I Taxonomie II. 2015-2017. (HERDMAN, KAMITSURU, 2015). Ošetřovatelské diagnózy byly rozděleny a seřazeny dle priorit. Byl zpracován a vyhotoven plán ošetřovatelské péče, který byl zpracován v závěrečný části bakalářské práce a zhodnocen. Za účelem vypracování bylo použito pozorování, rozhovor s pacientkou, lékařská dokumentace a ošetřovatelská dokumentace. Dle zákona č.101/2000 Sb o ochraně osobních údajů, jsou následující identifikační údaje smyšlené. Časová data byla pozměněna z důvodu dodržení dikce platné národní a evropské legislativy. Pacientka pod pseudonymem Rosa dala ústní souhlas se zpracováním jejich údajů pro účely této bakalářské práce. Tabulka 1 Identifikační údaje o pacientce Jméno a příjmení: Rosa Datum přijmu: 9. 7. 2018 Datum narození: 1978 Čas přijmu: 10:00 h Rodné číslo: XXXXX/XXXX Typ přijetí: neplánované Věk: 40 let Účel přijetí: ke stanovení diagnózy Adresa trvalého pobytu: Guatemala Oddělení: Interna – lůžková část Zaměstnání: žena v domácnosti Přijal: X. Y Stav: vdaná Ošetřující lékař: MUDr. X. Y Státní občanství: GTM Odeslal lékař: MUDr. X. Y Zdroj: lékařská dokumentace, 2018 Pacientka byla poučena o léčebné řádu: 9. 7. 2018 a podepsala v den přijmu informovaný souhlas s hospitalizací. Důvod přijetí udávaný pacientkou: 42 Mám několik dní horečku, která je doprovázena i zimnicí. Ústa mám velice bolavá. Nemůžu se pořádně najíst ani napít. Objevila se mi i vyrážka po těle. Bojím se, že mám stejnou nemoc, jak měl můj bratr. Medicínská diagnóza při přijmu: Virus Zika Vitální funkce v den příjmu 9. 7. 2018 TK: 120/75 torr Váha: 42 kg TF: 75/min., pravidelný Výška: 145 cm TT: 38,5 ℃ BMI: 20,0 D: 20/min SpO₂: 98 % Řeč: plynulá španělština Krevní skupina: nezjištěna Stav vědomí: při vědomí, orientovaná Orientace místem, časem, osobou: plně orient. Pohyblivost: neomezená, volný režim Anamnéza: Pozn.: Informace jsem získala při přijmu (9. 7. 2018) s rozhovorem s pacientkou. Rodinná anamnéza: Matka je diabetička ve věku 55 let. Otec zemřel při autonehodě ve věku 52 let v roce 2015. Manžel se s ničím neléčí věk 42 let. Bratr ve věku 38 let zemřel na onemocnění dengue v roce 2016. Sestra ve věku 36 let zdravá, vdaná. Bratr ve věku 35 let zemřel při autonehodě v roce 2015. Děti má čtyři, dcera zdravá (25 let) vdaná, syn zdravý (23 let) svobodný, dcera zdravá (20 let) vdaná, dcera zdravá (7 let). Vnoučata pacientky jsou zdravé a s ničím se neléčí. Osobní anamnéza: V dětství prodělala pacientka běžné dětské nemoci. Očkování proběhlo dle norem v Guatemale. Úrazy žádné nebyly. Hospitalizovaná byla pouze při porodech, které měla bez komplikacích. Transfuze žádné nedostala. 43 Farmakologická anamnéza: Pacientka žádné léky neužívá. Gynekologická anamnéza: Pacientka má čtyři děti, které se narodily přirozeným porodem, těhotenství u všech dětí proběhlo bez komplikací. Paní Rosa za svůj život nepodstoupila umělé přerušení těhotenství a ani neměla samovolný potrat. Menstruaci měla prvně ve 12 letech. První těhotenství v 15 letech. V roce 2016 si nechala vložit podkožní implantát – antikoncepční tyčinku, která je na 5 let. Na gynekologické vyšetření chodí jednou za rok. Alergologická anamnéza: Pacientka neudává žádné alergie. Abúzy: Paní Rosa alkohol vůbec nepije, jelikož ji nechutná. Kávu pije jedenkrát za den, a to hlavně ráno, bez cukru a bez mléka. Cigarety a jiné návykové látky neužívá. Sociální anamnéza: Pacientka žije se svojí matkou, manželem a s nejmladší dcerou v rodinném domě. Vztahy v rodině jsou velmi dobré. Svoji matku často doprovází do nemocnice na kontroly. Pracovní anamnéza: Pacientka se stará o domácnost. Nikdy nepracovala. Posouzení současného stavu ze dne 10. 7. 2018 Tabulka 2 Současný stav pacientky SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Hlava a krk ,,Bolí mě trochu hlava.ʻʻ Hlava je normocefalická, na poklep trochu bolestivá, ale na pohmat neudává bolest, bez známek deformit. Obličej symetrický, bez 44 patologický změn. Bulvy ve středním postavením, bez nystagmu, bez diplopie, hybné všemi směry, konjunktivitida (zánět spojivek), skléry bez ikteru. Oči, nos a uši bez výtoku, slyší dobře, jazyk plazící se středem, na pravé straně stomatitis aphtosa neboli afty, a proto i problémy s polykáním, hrdlo bez zápachu z úst. Chrup vlastní, sanovaný. Rty souměrné bez prasklin, červené. Krk štíhlý, souměrný bez známek otoků, bez deformit, náplň krčních žil nezvětšena, krční uzliny nehmatné, nebolestivé. Hrudník a dýchací systém ,,Nemám problémy s dýcháním, nezadýchávám se. ʻʻ Hrudník souměrný, bez deformit, bez srdečního vyklenutí. Prsa bez patologických změn, bradavky bez výtoku. Poslechové dýchaní čisté, sklípkové bez vrzotů a pískotů. Počet dechu 20/min. Saturace 98 %. Srdeční a cévní systém ,,Problémy se srdcem nemám.ʻʻ Srdeční akce pravidelná, bez šelestů, ozvy ohraničeny. Srdeční rytmus je pravidelný (72/min). Tlak 120/75 torrů. Dolní končetiny bez otoků a také bez zánětlivých změn včetně trombózy, lýtka nebolestivá, pulzace dobře hmatná. Břicho a GIT ,,Bolesti břicha nemám, na stolici chodím každý den ráno.ʻʻ Břicho v úrovni hrudníku, volně po hmátne a měkké, na dotyk nebolestivé. Peristaltika slyšitelná, plyny odchází normálně. Slezina, játra a pankreas jsou nezvětšené. Stolice pravidelná a naposledy 10. 07. 2018. Močový a pohlavní ,,Problémy s močením Genitál ženský, bez infekcí, 45 systém nemám ani s pohlavním ústrojím.ʻʻ chodí na pravidelné gynekologické prohlídky. Moč je světle žlutá, bez příměsi. Kosterní a svalový systém ,,Bolí mě klouby a svaly.ʻʻ Artralgie – bolest kloubů při doteku a pohybu, klouby jsou ušlechtilého tvaru. Hybnost krční páteře je v normě, páteř je symetrická bez deformit. Nervový systém a smysly ,,Nepoužívám brýle, slyším dobře.ʻʻ Pacientka je orientovaná místem, časem, osobou i prostorem, Slyší dobře, brýle nenosí – momentálně má zánět spojivek, čich, chuť, hmat bez patologie. Citlivost smyslů v normě, reflexy reagují na podmět. Endokrinní systém ,,Moje maminka má problémy s cukrovku, problémy se štítnou žlázou v rodině nikdo nemá.ʻʻ Štítná žláza je nebolestivá a nezvětšená. Onkologická prevence ,,Nic mi zatím není.ʻʻ Mízní uzliny bez patologie. Kůže a její adnexa ,,Objevila se mi vyrážka v dekoltu a jsem poštípána od hmyzu, které mě svědí.ʻʻ Kůže tmavší v oblasti dekoltu a trupu erytém, bez známek krvácení, ikterická, bez cyanózy. Hydratace a kožní turgor v normě. Kůže na pravé DK – krusty poštípané hmyzem. Nehty upravené, Vlasy černé barvy, upravené a čisté. ZDROJ: lékařská dokumentace, 2018 Utřídění informací dle Marjory Gordon ze 10. 7. 2018 – Ošetřovatelská anamnéza Doména 1: Podpora zdraví Dostala ráno léky, tak čeká až mi zaberou a bude se cítit zase lépe. Neví, jak se mohla nakazit. Pacientka během svého život nikdy vážně nestonala. Chodí na pravidelné prohlídky ke svému lékaři. Se svojí matkou a dcerou chodí často na procházky na tržnici, která není daleko od jejího domova. Její matka je diabetička, která musí chodit na pravidelné kontroly ke svému lékaři, aby se ji změřila hladina glykémie, jelikož doma nemají glukometr. Doména 2: Výživa 46 Paní Rosa má momentálně dietu 0S, je to dieta čajová. Chrup má vlastní a udržovaný. Hydratace a kožní turgor v normě. V domácím prostředí se pacientka stravuje pravidelně. Ráno snídá se svojí rodinou, kdy manžel odjíždí do práce, zůstává sama se svojí matkou a s nejmladší dcerou. Vaří zdravě a snaží se vyvarovat sladkých jídel, jelikož její matka je diabetička, aby neměla problémy s glykémií. Oběd je hodně bohatý na zeleninu, kterou si sami pěstují, obědvá se svojí rodinou. K večeři mají občas maso (dvakrát nebo třikrát do týdne), hlavně zeleninu, kukuřičnou placku anebo těstoviny, večeří společně se svojí rodinou. MBI: 20 – normální hodnota. Její hmotnost se za poslední rok nezměnila. Pacientka vypije 1 litr vody denně, ale v letních období i ten 1,5 litru vody denně, voda je filtrovaná. Kávu pije jenom ráno, nemá ji ráda sladkou ani s mlékem. Měřící technika: Body Mass Index (BMI) Doména 3: Vylučování a výměna Pacientka chodí na stolici pravidelně, a to každé ráno. Poslední stolice byla 10. 07. 2018. Potíže s vylučováním moče neudává, močí spontánně. Moč je světle žlutá, bez příměsi. Doména 4: Aktivita a odpočinek Pacientka nemá problém se spánkem doma, obvykle spí 8 hodin. V nemocnici se jí moc dobře nespí, jelikož je v jiném prostředí, a to ji způsobuje, že její spánek je nekvalitní. Za noc se několikrát probudila, spí jenom šest hodin denně. Prášky na spaní si nevzala. Vzpomněla si i na svého bratra, který zemřel na nemoc dengue. Volný čas tráví v posteli a odpočívá. Cítí se hodně slabá. Ošetřovatelský problém: únava Doména 5: Percepce a kognice Pacientka je orientovaná místem, osobou i prostorem. Problém s komunikací nemá, řeč je plynulá a srozumitelná, se sluchem nemá problém. Brýle nenosí. Doména 6: Sebepercepce 47 Pacientka je optimistická. Svůj život by za nic nevyměnila. Je velice šťastná se svojí rodinou. Doména 7: Vztahy mezi rolemi Paní Rosa nikdy nepracovala, celý život je doma. Stará se o rodinu, vaří a uklízí. Žije v rodinném domu, kde má i zahrádku. Problémy v rodině nejsou. Žije se svojí matkou, nejmladší dcerou a s manželem. Ostatní děti ji navštěvují hodně často. Hlídá vnoučata svým dcerám. Svoji sestru navštěvuje často, bydlí nedaleko jejího domu. Její sestra jí i navštívila v nemocnici. Doména 8: Sexualita Paní Rosa je šťastná se svým životem, porodila čtyři děti. Menstruace ji začala ve 12 letech. První těhotenství v 15 letech. Od roku 2016 si nechala vložit podkožní implantát – antikoncepční tyčinku, která je na 5 let. Na gynekologické vyšetření chodí jednou za rok. Žádnou gynekologickou operaci neprodělala. Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Pacientka má veliký strach, že má stejnou nemoc, jak měl její bratr. Její bratr zemřel v roce 2016 na onemocnění dengue, které má stejné příznaky jako onemocnění virem Zika. Těší se domů za svojí rodinou. Ošetřovatelský problém: posttraumatický syndrom, strach Doména 10: Životní principy Na prvním místě je rodina. Pacientka je katolička a do kostela chodí každý týden se svojí rodinou. Doména 11: Bezpečnost a ochrana Paní Rosa se necítí dobře, má teplotu 38,5 ℃, která je doprovázená i zimnicí. Sledování bilance tekutin, jelikož se potí. Objevily se jí vřídky v ústech, obtížně se ji polyká. Kůže v oblasti dekoltu a trupu se ji objevila vyrážka. Kůže na pravé dolní končetině jsou krusty, jelikož byla poštípána hmyzem. Momentálně má zánět spojivek. Oči má vysušené a červené. Alergie žádné neudává. Nemá zavedenou periferní žilní kanylu. 48 Použitá měřící technika: příjem tekutin Ošetřovatelský problém: hypertermie, poškozená sliznice ústní, narušená integrita kůže, riziko suchého oka Priorita: střední Doména 12: Komfort Pacientka při příjmu bolesti neuváděla. Druhý den si začala stěžovat, že ji bolí kolena a svaly. Začala pociťovat i bolesti hlavy. Bolest označila číslem 6 (0-10) na numerické škále bolesti. Po podání analgetik bolesti ustoupily a snížily se na stupeň 3. Pacientka byla poučena, že při výskytu bolesti se má obrátit ke zdravotnickému personálu. Ošetřovatelský problém: akutní bolest Použita měřící technika: numerická škála bolesti Priorita: střední Doména 13: Růst a vývoj Pacientka nikdy neměla problémy s vývojem. Váha se za celý rok nezměnila. Výška je stále stejná. Medicínský management Ordinovaná vyšetření – odběry krve a moči dle standardu oddělení (viz tab. 3 a 4) Výsledky Tabulka 3 Laboratorní výsledky krve Název vyšetření Výsledek Referenční rozmezí Hemoglobin 130 g/l 120-60 Leukocyty 4,5 10⁹/l 4,00-10,00 Hematokrit 0,42 l/l 0,40-0,50 Trombocyty 75 10⁹/l 150-400 Erytrocyty 4,44 10¹²/l 3,80-5,20 49 ZDROJ: lékařská dokumentace, 2018 Podle výsledků z tabulky číslo 3, lze zjistit, že pacientka Rosa má velice nízkou hodnotu krevních destiček. Všechny další hodnoty jsou v pořádku. Tabulka 4 Laboratorní výsledky krve a moči Vyšetření Výsledek PCR sérum + moč ZIKV-pozitivní PCR sérum DEKV – negativní PCR sérum CHIKV – negativní ZDROJ: lékařská dokumentace, 2018 Pacientka Rosa je pozitivní na onemocnění viru Zika a negativní na onemocnění dengue a chikungunya. Medikamentózní léčba: Tabulka 5 Medikamentózní léčba Název léku Aplikace Síla Dávkování Skupina Paracetamol Per os 250 mg 1–0–1 ANALGETICA, ANTIPYRETICA ZDROJ: lékařská dokumentace, 2018 Tabulka 6 Příjem tekutin (10. 7. 2018) ČAS PŘÍJEM 10: 00 50 ml 11:00 100 ml 12:00 50 ml 14:00 100 ml 16:00 150 ml 17:00 150 ml 19:00 100 ml 21:00 100 ml 22:00 100 ml Celkový příjem 900 ml ZDROJ: lékařská dokumentace, 2018 50 9 SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 10. 7. 2018 Paní Rosa je 40letá pacientka, která byla přijata neplánovaně, na podezření onemocnění virem Zika dne 9. 7. 2018. v 10:00 hodin, na interní oddělení v Guatemale. Do nemocnice ji přivedl její manžel. Při příjmu byly změřeny fyziologické funkce: TK: 120/75 torr, P: 75/min, TT: 38,5 ℃, D: 20/min, SpO₂ 98 %, pacientka je plně při vědomí, orientována časem, místem i osobou. Pacientka byla vyšetřena lékařem, kdy měla horečku, která byla doprovázena i zimnicí, ústa měla bolavá a objevila se ji vyrážka a na dolní pravé končetiny byla poštípaná hmyzem. Cítí se velice unavená. Byly provedeny odběry krve a moče. Pacientka byla seznámena s řádem oddělení, s právy pacientů, následně podepsala informovaný souhlas s hospitalizací a byl ji přiložen identifikační náramek. Dne 10. 7. 2018 se zdravotní stav pacientky zhoršil, kdy ji začala bolet kolena a svaly, začala trpět bolestí hlavy a dostala zánět spojivek. Teplotu měla 38,5 ℃. Bolest označila číslem 6 (0-10) na numerické škále bolesti. Po podání analgetik bolesti ustoupily a snížily se na stupeň 3. Problém s močením nemá, hydratace v normě, na stolici byla ráno. V nemocničním prostředí špatně spí, několikrát se za noc probouzí. Vzpomněla si i svého bratra, který zemřel na onemocnění dengue. Má strach, že taky zemře. 51 10 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ Ošetřovatelské diagnózy, které byly stanoveny u pacientky 2. den hospitalizace a byly sestaveny dle NANDA I Taxonomie II. 2015–2017. Celkem bylo stanoveno 8 ošetřovatelských diagnóz. AKUTNÍ BOLEST – 00132 HYPERTERMIE – 00007 NARUŠENÁ INTEGRITA KŮŽE – 00046 POSTTRAUMATICKÝ SYNDROM – 00141 POŠKOZENÁ SLIZNICE ÚSTNÍ – 00045 RIZIKO SUCHÉHO OKA – 00219 STRACH – 00148 ÚNAVA – 00093 Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny pomocí NANDA I Taxonomie II. Byly vybrány dvě podrobné ošetřovatelské diagnózy, které byly z hlediska ošetřovatelské péče nejaktuálnější v den 10. 7. 2018, akutní bolest (00132) a hypertermie (00007). OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA: AKUTNÍ BOLEST – 00132 Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potenciálního poškozená tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem. (HERDMAN, KAMITSURU, 2015, s. 404). Určující znaky: výraz v obličeji (zbitý pohled), vyhledávání antalgické polohy, vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti (pacientka udává bolest číslem 6 na numerické škále bolesti) 52 Související faktory: biologičtí původci zranění Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacientka má zmírněnou bolest po podání analgetik z hodnot 6 na hodnotu 3 do 2 hodin. Cíl dlouhodobý: Pacientka nebude udávat bolest v den propuštění z nemocnice do 72 hodin. Očekávané výsledky: Pacientka bude využívat numerickou stupnici bolesti do 1 hodiny. Pacientka bude znát úlevovou polohu do 1 hodiny. Pacientka nebude projevovat mimoslovní komunikaci při výskytu bolesti do 1 dne Pacientka bude sledovat efektivitu analgetik do 1 hodiny. Pacientka bude rozumět vzniku bolesti do 2 hodin. Pacientka nebude udávat bolest v den propuštění z nemocnice do 72 hodin Ošetřovatelské intervence: 1. Proveď důkladný rozbor bolesti s pacientkou (lokalizace, druh, trvání), všeobecná sestra, každé 2 hodiny. 2. Nauč pacientku využívat numerickou stupnici bolesti 0-10, všeobecná sestra, do 1 hodiny. 3. Sleduje efektivitu analgetik, všeobecná sestra, do 1 hodiny. 4. Vysvětli a nauč pacientce úlevovou polohu, všeobecná sestra, do 1 hodiny. 5. Sleduj projev mimoslovní komunikace (držení těla, výrazy v obličeji) všeobecná sestra, při zjištění bolesti u pacienta. 6. Podej analgetika pacientce dle ordinace lékaře, všeobecná sestra 53 7. Sleduj všechny vitální funkce organismu (TK, TT, P, D) dle ordinace lékaře, zapisuj vitální funkce do dokumentace, všeobecná sestra, při zjištění bolesti u pacientky. 8. Informuj lékaře při změně stavu pacientky, všeobecná sestra, ihned. 9. Nauč pacientku relaxačním metodám (dechové cvičení), zapisuj dechové cvičení do dokumentace, všeobecná sestra, od vzniku bolesti do 1 dne 10. Zaznamenávej bolest do dokumentace, všeobecná sestra, průběžně. Realizace (2. den hospitalizace, 10. 7. 2018) Pacientka lokalizuje bolest v oblasti kolen, svalů a hlavy, na numerické škále hodnotí číslem 6. Po dvou hodinách pacientka udává snížení bolesti na numerické škále hodnotí číslem 3. Jsou změřeny fyziologické funkce před i po podání analgetik, kde nebyly významné rozdíly. Všechny údaje, které byly změřeny, tak byly zapsány do ošetřovatelské dokumentace. Pacientka je informována, jaká analgetika užívá a zná jejich vedlejší účinky, vše konzultovala se svým lékařem. Pacientka se cítí lépe a veškerý čas tráví na pokoji, kde odpočívá. Čeká až ji navštíví rodina. Realizace (5. den hospitalizace 13. 7. 2018) Pacientka byla propuštěná do domácí péče. Hodnocení ke dni 13. 7. 2018 Cíl krátkodobý byl u pacientky splněn, kdy po dvou hodinách aplikace analgetik byla snížená bolest z hodnoty 6 na hodnotu 3 na numerické škále. Cíl dlouhodobý byl splněn, kdy pacientka byla propuštěna do domácí péče, Intenzita bolesti vykazovala hodnotu 0. Pacientka neměla žádnou bolest. OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA: HYPERTERMIE 00007 Doména: 11: Bezpečnost/ochrana Třída 6: Termoregulace Definice: Tělesná teplota nad normálním rozmezím v průběhu dne v důsledku selhání termoregulace. (HERDMAN, KAMITSURU, 2015, s. 392). 54 Určující znaky: zarudlá kůže, pokožka teplá na dotek, Související faktory: nemoc, dehydratace Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacient má tělesnou teplotu v mezích 37- 38,5 ℃ do 48 hodin. Cíl dlouhodobý: Pacient má normální teplotu pod 37 ℃, kdy bude propuštěn z nemocnice do 72 hodin. Očekávané výsledky: Pacientka bude mít tělesnou teplotu pod 38 ℃ do 4 hodin. Pacientka bude mít tělesnou teplotu pod 37 ℃ do 12 hodin. Pacientka bude mít tělesnou teplotu v normě při odchodu z nemocnice do 72 hodin. Pacientka nebude mít příznaky dehydratace do 12 hodin. Ošetřovatelské intervence: 1. Podávej pacientovi léky dle ordinace lékaře, všeobecná sestra 2. Sleduj tělesnou teplotu, všeobecná sestra, každé 4 hodiny 3. Zapisuj bilanci tekutin, všeobecná sestra, 12 hodin 4. Kontroluj výměnu osobního a ložního prádla, všeobecná sestra, dle potřeby Realizace (2. den 10. 7. 2018) Pacientce jsou podávány léky dvakrát za den dle ordinace lékaře, monitorování tělesné teploty každé 4 hodiny. Hodnoty 13:00 – 37,9 ℃, 17:00 – 37,7 ℃, 21:00 – 37,6 ℃, 1:00 – 37,4 ℃, 5:00 – 37,2 ℃, 9:00- 37 ℃. Sledování bilance tekutin je 900 ml. Pacientka je hydratována. Kožní turgor má v normě. Realizace (5. den 13. 7. 2018) Pacientka v den propuštění do domácí peče má tělesnou teplotu 36,3 ℃. Hodnocení ke dni 13. 7. 2018 55 Cíl krátkodobý a dlouhodobý byl splněn. Pacientce nestoupla tělesná teplota nad 38 ℃. Tělesná teplota byla monitorována a poklesla z hodnoty 37,9 ℃ na hodnotu 37 ℃, neobjevily se u ní známky dehydratace. Pacientka v den propuštění do domácí péče měla tělesnou teplotu v normě. 56 11 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE Paní Rosa byla neplánovaně přijata na interní oddělení v nemocnici Ciudad Vieja v Guatemale 9. 7. 2018 z důvodu onemocnění virem Zika. První den hospitalizace měla pacientka teplotu, vyrážku a v ústech malé vřídky. Měla velký strach ze své nemoci. Druhý den hospitalizace se pacientce přitížilo. Objevily se nové symptomy, a to bolest hlavy, kloubů, svalů, dostala i zánět spojivek. Dostala medikaci dle ordinace lékaře a odpočívala na lůžku. V tento den byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy, které obsahovaly krátkodobé a dlouhodobé cíle, očekávané výsledky a ošetřovatelské intervence. Celkem bylo stanoveno 8 ošetřovatelských diagnóz a jednalo se o tyto diagnózy: Akutní bolest, Hypertermie, Narušená integrita kůže, Posttraumatický syndrom, Poškozená sliznice ústní, Riziko suchého oka, Strach a Únava. Byly vybrány dvě nejaktuálnější ošetřovatelské diagnózy (akutní bolest a hypertermie) z hlediska ošetřovatelské péče, a to druhý den hospitalizace, kdy se pacientce hodně přitížilo a diagnózy byly podrobně rozpracovány. Ošetřovatelská péče byla provedena podle koncepčního modelu Magory Gordon dle NANDA I Taxonomie II. 2015–2017. Pacientka byla propuštěna do domácí péče a to 5. den pobytu na oddělení. Během pobytu ji navštívila sestra a manžel. Před propuštěním jsme pacientku edukovali, ohledně prevence, přenosu a ochraně onemocněním virem Zika. Zhodnocení celkové ošetřovatelské péči hodnotíme kladně. 57 12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Statistiky ke dni 14. 3. 2019 informují o nových 19 případech o nákaze virem Zika v Guatemale. (SEMEPI, 2019) Léčba onemocněním virem Zika se léčí paracetamolem, jelikož neobsahuje kyselinu acetylsalicylovou. Protože onemocnění virem Zika a dengue se dá lehce zaměnit. Jsou stejné příznaky i symptomy, akorát dengue způsobuje hemoragickou horečku, na kterou lidé umírají. Čekání na výsledky z laboratoře může být zdlouhavé, a proto se vždycky podává paracetamol. Doporučení pro praxi vycházelo z poznatků odborné literatury a získaných zkušeností z praxe. Doporučení pro zdravotnický personál: - přistupovat k pacientovi individuálně, nezapomínat na bio psycho socio spirituální potřeby - sledujete pacientovy verbální i nonverbální projevy - edukujte – pacienta, ale i jeho rodinu (prevence, přenos a ochrana) před virem Zika - vysvětlete příznaky i léčbu onemocnění virem Zika - komunikujte s pacientem jako s rovnocennou osobou (nepovyšujte se), nepoužívejte odborná slova, ale jednoduchá slova, kterým rozumí Doporučení pro pacientky/pacienty: - nepodceňovat varovné signály svého těla o všem informujte všeobecnou sestru anebo lékaře - dodržujte klidový režim, aktivně doplňujte tekutiny a odpočívejte - dodržujte (prevenci, přenos a ochranu) před virem Zika Doporučení pro zdravotnicky personál edukace společnosti: - aktivně získávejte nové informace a pokyny před onemocněním virem Zika 58 - edukujte – jedince, ale i společnost před virem Zika (nepoužívat odbornou terminologii, ale srozumitelné informace), využijte (letáky či edukační materiál) - vysvětlete těhotným ženám, které se vyskytují v endemické či pandemické oblasti anebo jejich partneři, kteří se vyskytovali v této oblasti, aby se nechaly vyšetřit, i když se necítí nemocně - partneři těhotných žen, kteří se vyskytovali v endemické či pandemické oblasti s výskytem virem Zika, aby navštívili svého lékaře, i když se necítí nemocně - nebát se požádat o pomoc - používat bariérovou metodu ochrany 59 ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla zaměřena na pacientku s onemocněním virem Zika. Případy nakažených virem Zika ve světě stoupá, a proto je důležité, aby všichni infikovaní pacienti mohli dostat základní potřebné léky. Jsou velice nezbytné preventivní prohlídky u těhotných žen, protože virus Zika ohrožuje vývoj plodu Téma bakalářské práce Ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale. Celkem byly stanoveny tři cíle. V teoretická část bakalářské práce byl stanoven první cíl, popsat tropickou nemoc v Guatemale na základě odborné literatury z provedené rešerše literatury a druhý cíl byl popsat pohled všeobecné sestry na onemocnění virem Zika. Tyto cíle, které byly stanoveny v teoretické část bakalářské práce, byly splněny. V praktické části bakalářské práce byl stanoven jeden cíl, a to vytvořit ošetřovatelský proces u 40leté pacientky hospitalizované na onemocnění virem Zika dle modelu Majory Gordon. Celkem bylo stanoveno 8 ošetřovatelských diagnóz. Byly vybrány dvě nejaktuálnější (akutní bolest a hypertermie) ošetřovatelské diagnózy, které byly podrobně rozpracovány. U těchto diagnóz byl navržen, a poté také realizován plán ošetřovatelské péče. Praktická část byla založena na informacích od pacientky, které byly získány z její zdravotní dokumentaci a rozhovoru. Cíl, který byl stanoven v praktické části bakalářské práce, byl splněn. 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON, 2017. Výkladový ošetřovatelský slovník. Praha: Grada. ISBN 978-247-2240-5 AVENIER, 2015. Guatemala. [cit.18-12-08]. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/guatemala BĚLOHLÁVKOVÁ, K., 2017. Problematika očkování při cestě do zahraničí. Diplomová práce, 60-61. Dostupné z: https://theses.cz/id/13ap4q/STAG86830.pdf BOŠTÍKOVÁ, N. a V. BOŠTÍKOVÁ, 2017. Nové virové hrozby a riziko importovaných virových nákaz. Zdravotnictví a medicína, 2017(4), 42-43. ISSN 2336- 2987 BOŠTÍKOVÁ, V., N. BOŠTÍKOVÁ a P. BOŠTÍK, 2017. Zajímavosti ze světa arbovirových nákaz. Vojenské zdravotnické listy, 86(3), 104-113. ISSN 0372-7025. Dostupné z: http://www.mmsl.cz/archive BOŠTÍKOVÁ, V., M. SALAVEC a P. BOŠTÍK, 2016. Evropou obchází strašidlo jménem virus Zika. Zdravotnictví a medicína, 2016(3), 47. ISSN 2336-2987. BURNS, T., 2008. Guillaing-Barré Syndrome. Seminars in neurology, 28(2), 152-167. ISSN 0271-8235 [cit. 2018-11-04] Dostupné z: http://www.orpha.net/data/patho/Pro/en/GuillainBarre-FRenPro834v01.pdf CALDA, P., 2016. Deset otázek a odpovědí o viru Zika. Medical tribune, 12(4). ISSN 1214-8911. Dostupné z: http://www.tribune.cz/tituly/tmr 61 CALDA, P., M. BŘEŠTÍM, A. ŠÍPEK a L. MACHALA, 2016. Stanovisko managementu těhotenství při podezření na infekci virem Zika Česká společnost pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii (www.csupg.cz). Aktuální gynekologie a porodnictví [online], 8, 26-28 [cit. 2018-08-07]. ISSN 1803-9588. Dostupné z: http://www.actualgyn.com/pdf/en_2016_194.pdf CALDA, P, 2016. Je ohrožení těhotných Zika virem reálné, nebo se jedná o koincidenci a fikci? Aktuální gynekologie a porodnictví [online]. 8,13-16. [cit.2018-08-07]. ISSN 1803-9588. CDC, 2012. Mosquito life cycle. Zveřejněno dne: 19. 1. 2012 [cit. 18-10-10]. ISSN 1545-1151.Dostupné z: https://www.cdc.gov/dengue/resources/factSheets/MosquitoLifecycleFINAL.pdf CDC, 2018a. Pregnant women. Zveřejněno dne: 24.4.2018 [cit. 18-12-08]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/pregnancy/zika/protect-yourself.html CDC, 2018b. There is a risk of Zika at your selected destination. Zveřejněno den: 17. 08. 2018 [cit. 18-12-08]. ISSN 0095-3539. Dostupné z: https://wwwnc.cdc.gov/travel/page/risk-of-zika-selected-destination CDC, 2018c. Health information for travelers to Guatemala. Zveřejněno dne: 12. 3. 2018 [cit. 18-12-08]. Dostupné z: https://wwwnc.cdc.gov/travel/destinations/traveler/none/guatemala ECDC, 2018. Annual epidemiological report for 2016 – Zika virus infection. Zveřejněno den: 1. 10. 2018 [cit.18-12-09]. Dostupné z: 62 https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/documents/AER_for_2016-Zika-virus- infection.pdf CZECHTRADE, 2018. Guatemala: Základní charakteristika teriroria, ekonomický přehled. Zveřejněno dne: 4.10. 2018 [cit.18-12-08]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/guatemala-zakladni-charakteristika-teritoria- 19269.html#sec2 ČECHOVÁ, L., 2009. Ochrana před klíšťaty a obtížným hmyzem. Praktické lékarenství, 184-188. ISBN 978-80-87327-14-2 DLHÝ, J., S. KVÁŠOVÁ a L. BÍLKOVÁ-URIEOVÁ, 2016. Virus Zika a připravenost České republiky, Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. 25(1), 19-22. ISSN 1804-8668 ESPOSITO, S., M. R. LONGO, 2017. Guillain-Barré syndrome, Autoimminity Reviews. 16(1), 96-101. ISSN 1568-9972. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1568997216302178 HAMARNEH, I., 2012. Geografie turismu mimoevropská teritoria. Praha: Grada, 54. ISBN 978-80-247-4430-8 HAVRÁNEK, J., V. DEDEK, M. FAJT, P. HEINIGE, K. BOSCH, 2008. GuillainBarré syndrom. Pediatrie pro praxi, 9(1), 51-54, ISSN 1213-0494. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/01/11.pdf 63 HERDMAN, T. H., S. KAMITSURU, 2015. Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace 2015-2017. 10. vydání 1. české vydáno. Přeložila Pavla KUDLOVÁ. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-5412-3. HON, P., 2017. Intenzivní péče o pacienty s Guillain-Barré syndromem. Neurologie pro praxi, 18(2), 98-102. ISSN 1803-5280. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2017/02/02.pdf IAMAT, 2018. Guatemala general health risks: Dengue. Zveřejněno dne 4.12. 2018 [cit.18-12-08]. Dostupné z: https://www.iamat.org/country/guatemala/risk/dengue KATZ, M. T., J. H. MILLER a A. A. HEBERT, 2008. Insect repellents: Historical perspectives and new developments. J Am Acad Dermatol, 58(5), 865-871. ISSN 0190- 9622. Dostupné z: http://www.jaad.org/article/S0190-9622(07)01467-3/pdf LORI, W., 2016. What neonatal nurses need to knot about the Zika virus, Academy news, 35(3), 175. ISSN 1091-6490. LUPTON, K., 2016. Zika virus disease: a public health emergency of international concern. British journal of nursing, 25 (4), 198-202. ISSN 0966-0461. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26911164 MAĎAR, R., 2016. Praktické informace k horečce Zika. Pediatrie pro praxi, 17(2), 121. ISSN 1213-0494. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/archov.php MANĎÁKOVÁ, Z., 2016. Epidemiologická aktualita: Epidemie virem Zika a možné komplikace související s infekcí virem Zika: ukončení stavu ohrožení veřejného zdraví 64 mezinárodního významu (PHEIC) 18. 11. 2016. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 25(11-12), 375. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/zpravy-epidemiologie-a-mikrobiologie MANĎÁKOVÁ, Z., 2016. Epidemiologická aktualita: 8 aktualizace hodnocení rizik epidemie onemocnění Zika virem. Zveřejněno dne 6.9.2016 [cit. 18-12-08]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/8-aktualizace-hodnoceni-rizik-epidemie-onemocneni- zika-virem-1 MANĎÁKOVÁ, Z., 2017. Epidemie onemocnění virem Zika – ECDC Rapid Risk Assessment, 10. aktualizace, 4.dubna 2017. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 26(4), 156-158. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/zpravy-epidemiologie-a-mikrobiologie MAYO CLINIC, 2018. Microcephaly. Zveřejněno dne 21. 9. 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné z: http://www.mayoclinic.org/es-es/dideades- conditions/microcephaly/symptoms-causes/syc-20375051 MEDICAL, Tribune, 2016. Po hrozbě eboly se objevilo nové riziko: virus zika. Medical tribune, 12(2). ISSN 1214-8911. Dostupné z: http://www.tribune.cz/tituly/mtr MUNTAU, A. C., 2014. Pediatrie. Praha: Grada, 85. ISBN 978-80-247-4588-6. NĚMCOVÁ, J. a kol., 2017. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Čtvrté doplněné vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická. ISBN 978-80-905728-1-2. 65 RETTICH, F., 2016. Poučení z povodní v červnu 2013 vzhledem k hubení kalamitních komárů. Ektoparaziti člověka – sborník, 68. Zveřejněno dne 5. 4. 2016 [cit. 2019-1-25]. Dostupné z: http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2016-04- 05%20Ektoparaziti%20cloveka.pdf#page=68 RETTICH, F., 2016. Vyskytují se komáři potencionální vektoři (přenášeči) viru Zika v Evropě?. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 25(1), 22-23. ISSN 1804- 8668. RETTICH, F., 2018. Repelenty proti komárům nejen malarickým (rodu Anopheles). Zveřejněno dne 4. 4. 2017 [cit. 2018-11-10]. Dostupné z: http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2017%20Aktualne%20o%20malarii.pdf SCHECHTER, D. C. a V. LUCAS, 2013. Guatemala. Lonely planet, 200-203 ISBN 978-174-321-784-9 SEPEMI, 2019. Bolestín de la semana epidemiológica. Zveřejněno dne: 14. 3. 2019 [cit. 19-03-14]. Dostupné z: http://epidemiologia.mspas.gob.gt/files/Publicaciones%202019/Boletines%202019/BO LETIN_SEMEPI%20_2.pdf SEIDL, Z. a M. VANEČKOVÁ, 2014. Diagnostická radiologie: Neurologie. Praha: Grada, 32-34. ISBN 978-80-247-4546-6 SINAY, K., 2016. Applying the standard of nursing practice. Texas board of nursing bulletin, 47(4), 5-6. ISSN 11917-1578. 66 STEJSKAL, F., 2016. Nové nemoci: jejich šíření (nejen) v Evropě a rizika výskytu na území ČR. Ektoparaziti člověka – sborník, 43-45. Zveřejněno dne 5. 4. 2016 [cit. 2019- 1-25]. Dostupné z: http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2016-04- 05%20Ektoparaziti%20cloveka.pdf#page=43 ŠEBESTA, O., 2016. Aktuální výskyt invazivních druhů komárů v Evropě a riziko jejich šíření do České republiky. Hygiena, 61(1), 24-28. ISSN 1802-6281. Dostupné z: http://www.szu.cz/svi/hygiena/show.php?kat=archiv TROJÁNEK, M., H. ROHÁČOVÁ, H. ZELENÁ a F. STEJSKAL, 2016. První případy infekce virem Zika byly prokázány v České republice. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 25(2), 57-59. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/zpravy-epidemiologie-a-mikrobiologie VOKURKA, M. a J. HUGO a kol., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2. WHO, 2016. Guillain-Barré syndrome. Zveřejněno dne: 31. 10. 2016 [cit. 18-10-10]. Dostupné z: http://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/guillain-barré-syndrome WILSON, A. a T.N.M. NGUYEN, 2017. The Zika virus epidemic: Public health role for nurses. The online journal of issues in nursing, 22(1), 4. ISSN 1091-3734 ZELENÁ, H., 2016. Aktuální informace k možnostem diagnostiky viru Zika v NRL pro arboviry. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Zveřejněno dne: 12. 4. 2016 [cit. 19-1- 28]. Dostupné z: https://zuova.cz/Home/Clanek/diagnostika-zika-viru 67 ZELENÁ, H. a J. MRÁZEK, 2016. Virus Zika – současné poznatky a laboratorní diagnostika. Labor aktuell, 2016(4), 30-36. ISSN 1214-7672. Dostupné z: http://www.roche-diagnostics.cz/home/casopis.html 68 PŘÍLOHY Příloha A – Guatemala.......................................................................................................I Příloha B – Mapa rozšíření viru Zika ve světě, ve Střední Americe i v Evropě...............II Příloha C – Aedes aegypti a Aedes albopictus................................................................III Příloha D – Mapa rozšíření komára Aedes aegypti ve světe a Aedes albopictus v E.....IV Příloha E – Životní cyklus komára Aedes........................................................................V Příloha F – Mikrocefalie .................................................................................................VI Příloha G – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů..........................................VII Příloha H – Rešeršní protokol ......................................................................................VIII I Příloha A – Guatemala Guatemala ležící ve Střední Americe na území mezi Tichým a Atlantským oceánem oplývá přírodním, kulturním i historickým bohatstvím. Hraniční státy jsou Mexiko, Belize, Salvador, Honduras. Hlavní a nejlidnatější město je Ciudad de Guatemala (téměř 1 milion obyvatel). (CZECHTRADE, 2018). Střední Amerikou neboli pevninským mostem mezi (Severní a Jižní Amerikou) prostupuje po celé délce pásmo Kordiller, dosahující nejvyšších výšek na severu. Je to oblast seizmicky značně neklidná s velkým počtem vulkánu, z části dodnes činných. Celkem se vyskytuje 37 vulkánů a z toho jsou 3 aktivní. Celé území spadá do tropického podnebního pásu, s vyšší nadmořskou výškou ale teploty klesají. K největším přírodním krásám se řadí vulkanické pásmo s doposud aktivními sopkami, hluboká údolí, město Livingstone s mangrovníky a kokosovými palmami, termální vodopády Finca El Paraíso, čí Monterrico, přímořské letovisko. Největší část mayských památek je soustředěna do Peténského pralesa (např. Tikal). V celé zemi najdeme i pozůstatky slavné koloniální minulosti, jehož centrem bylo město Antigua. V Guatemale žije podle posledních odhadů 16,9 mil. obyvatel. (HAMARNECH, 2012), (SCHECHTER a VIDGEN, 2013). II Příloha B – Mapa rozšíření viru Zika ve světě, ve Střední Americe i v Evropě ECDC.EUROPA.EU http://ecdc.europa.eu/en/publications-data/current-zika- transmission-worldwide Mapa rozšíření viru Zika ve Střední Americe 19. prosince 2017 ECDC.EUROPA.EUhttps://ecdc.europa.eu/en/publications-data/zika-transmission- caribbean III Mapa rozšíření viru Zika v Evropě 2016 ECDC.EUROPA.EUhttps://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/documents/AER_for_2016- Zika-virus-infection.pdf IV Příloha C – Aedes aegypti a Aedes albopictus ECDC.EUROPA.EU http://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/facts/mosquito- factsheets/aedes-aegypti ECDC.EUROPA.EU http://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/facts/mosquito- factsheets/aedes-albopictus V Příloha D – Mapa rozšíření komára Aedes aegypti ve světe 25. února 2016 WHO http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/246091/WHO-ZIKV-SRF-16.3- eng.pdf;jsessionid=C6A59B1C607DB06659CEC2CB78436387?sequence=11 VI Mapa rozšíření komára Aedes albopictus v Evropě duben 2017 ECDC.EUROPA.EU https://ecdc.europa.eu/en/publications-data/aedes-albopictus- current-known-distribution-europe-april-2017 VII Příloha E – Životní cyklus komára Aedes CDC.GOV http://www.cdc.gov/dengue/entomologyecology/m_lifecycle.html ASTROLOT http://astrolot.cz/denik/Images/moskyt_zivotni_cyklus.jpg VIII Příloha F – Mikrocefalie CDC.GOV https://www.cdc.gov/ncbddd/birthdefects/documents/surveillance- microcephaly-webinar.pdf IX Příloha G – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5 a to vše se souhlasem pacientky. V Praze dne 20.3.2019 ............................................. Jméno a příjmení studenta X Příloha H – Rešeršní protokol Ošetřovatelský proces u vybrané tropické nemoci v Guatemale Dominika Začalová Jazykové vymezení: čeština, angličtina, španělština Klíčová slova: Komár – Mosquito, Léčba – Medical treatment, Příznaky – Symptoms, Ošetřovatelský proces – Nursing process, Virus Zika – Virus Zika Časové vymezení: 2009–2018 Typ rešerše: vícezdrojová Počet záznamů: celkem počet záznamů 39 (36 odborných článků, 2 kvalifikační práce, 1 monografie) Základní prameny: Katalogy knihoven systému Medvik – knihy (=monografie) Bibliographia medica Čechoslovana (MBČ – články) Theses – registr vysokoškolských kvalifikačních prací Medline Cinahl