Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
O AED
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VERONIKA VČELIŠOVÁ
Praha 2019
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
O AED
Bakalářská práce
VERONIKA VČELIŠOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář
Vedoucí práce: Ing. Soňa Jexová PhD.
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 25. 3. 2019
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala své vedoucí práce Ing. Soně Jexové PhD. za
odborné vedení mé práce, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem
respondentům, kteří se zapojili do mého průzkumného šetření.
ABSTRAKT
VČELIŠOVÁ, Veronika. Informovanost studentů středních škol o AED. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Ing. Soňa Jexová
PhD. Praha. 2019. 80 stran.
Bakalářská práce se zabývá informovaností studentů středních škol o AED,
takzvaných automatizovaných externích defibrilátorech.
V teoretické části se práce zaměřuje na první pomoc a její rozdělení. Práce se
věnuje podrobně samotné kardiopulmonální resuscitaci. Kapitole o automatizovaném
externím defibrilátoru (dále jen AED) předchází kapitoly o anatomickém funkčním
uspořádání srdce a převodním systému srdečním. Dále práce obsahuje kapitolu
o poruchách srdečního rytmu, zejména pak o rytmech defibrilovatelných a o základních
informacích o defibrilaci. Poslední kapitola je věnována samotnému AED, jeho historii,
použití a rozmístění na veřejných prostranstvích.
V praktické části je provedeno průzkumné šetření, které se zabývá
informovaností studentů středních škol o existenci AED a jeho použití. Cílem práce je
zjistit, jaké znalosti studenti mají, a především pak porovnat studenty gymnázií
a středních odborných učilišť. Součástí práce je informační zdroj pro studenty.
Klíčová slova
Automatizovaný externí defibrilátor. Defibrilovatelný rytmus. Kardiopulmonální
resuscitace. Laická první pomoc.
ABSTRACT
VČELIŠOVÁ, Veronika. High School Students´ Knowledge of AED. Medical college.
Degree of qualification: Bachelor (Bc.). Supervisor: Ing. Soňa Jexová PhD. Prague.
2019. 80 pages.
Bachelor thesis focusing on the awareness of the secondary school students about AED,
so-called automated external defibrillators.
The theoretical part focuses on the first aid and its division. The thesis deals with
cardiopulmonary resuscitation in more detail. The chapters on an automated external
defibrillator (AED) precede the chapter on the anatomical functioning of the heart and
the cardiac conduction system. Another part includes a chapter on heart rhythm disorders,
especially defibrillable rhythmes and basic defibrillation information. The last chapter is
devoted to the AED itself, its history, use and deployment in public spaces.
In the practical part there is an exploratory survey, which deals with the awareness of
secondary school students about the existence of AED and its use. The aim of this thesis
is to find out what knowledge the students have, and especially to compare students of
grammar schools and secondary vocational schools. The thesis also includes an
information source for students.
Keywords
Automated external defibrillator. Defibrillable rhythm. Cardiopulmonary resuscitation.
Lay first aid.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
SEZNAM GRAFŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ
ÚVOD...........................................................................................13
1 PRVNÍ POMOC....................................................................15
1.1 ROZDĚLENÍ PRVNÍ POMOCI ................................................16
1.2 PŘÍSTUP K POSTIŽENÉMU ....................................................17
1.3 POSOUZENÍ SITUACE A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ...17
1.4 NEODKLADNÁ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE 18
1.4.1 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE ................................. 19
1.4.2 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE DĚTÍ....................... 20
1.4.3 ROZŠÍŘENÁ NEODKLADNÁ RESUSCITACE ............................... 21
1.4.4 PODÁVÁNÍ FARMAK BĚHEM ROZŠÍŘENÉ NEODKLADNÉ
RESUSCITACE..................................................................................................... 22
1.4.5 NEZAHÁJENÍ KPR............................................................................... 23
1.4.6 ZÁSTAVA OBĚHU VE SPECIFICKÝCH SITUACÍCH.................. 23
2 ANATOMICKÉ FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SRDCE......25
2.2 PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ ..............................................25
2.3 PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU ..........................................26
2.3.1 KOMOROVÁ FIBRILACE .................................................................. 27
2.3.2 BEZPULZOVÁ KOMOROVÁ TACHYKARDIE.............................. 28
2.3.3 FLUTTER KOMOR............................................................................... 28
2.4 DEFIBRILACE ............................................................................29
2.4.1 HISTORIE DEFIBRILACE........................................................................ 30
3 AUTOMATIZOVANÝ EXTERNÍ DEFIBRILÁTOR .....31
3.1 HISTORIE AED...........................................................................31
3.2 BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA PRO POUŽITÍ AED..............32
3.3 POUŽITÍ AED..............................................................................33
3.4 VYUŽITÍ AED U DĚTÍ...............................................................34
3.5 UMÍSTĚNÍ AED...........................................................................34
3.6 DOPORUČENÉ OZNAČENÍ AED............................................35
3.7 BUDOUCNOST AED ..................................................................36
4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................37
4.1 CÍLE PRÁCE................................................................................37
4.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY............................................................37
4.3 VÝBĚROVÝ SOUBOR ...............................................................37
4.4 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ........................38
4.5 PREZENTACE VÝSLEDKŮ ZÁVISLOSTI............................58
4.6 DISKUZE ......................................................................................62
4.7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI......................................................66
ZÁVĚR ........................................................................................67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AED automatizovaný externí defibrilátor
AHA American Hearth Asociation
ALS advanced life support
AMP ampule
BLS basic life support
EKG elektrokardiografie
GPS Global Positioning System
ERC European Resuscitation Council
FiO₂ inspirační koncentrace kyslíku
ILCOR International Liaison Committee on Resuscitation
KPR kardiopulmonální resuscitace
NR neodkladná resuscitace
NZO náhlá zástava oběhu
PBLS paediatric basic life support
PEA bezpulzová elektrická aktivita
PNP přednemocniční péče
RLP rychlá lékařská pomoc
ROSC return of spontaneous circulation
RZP rychlá zdravotnická pomoc
SpO₂ nasycení krve kyslíkem
ZZS zdravotnická záchranná služba
(VOKURKA, Martin et al, 2015)
9
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Automacie – samovolné pohyby
Gasping – terminální lapavé dýchání
Hypovolemie – snížení objemu obíhající krve
Hypoxie – nedostatek kyslíku
Intraoseální – nitrokostní
Intravenózní – nitrožilní
Irevezribilní – nezvratný, nevratný
Kapnometrie – metoda měření obsahu oxidu uhličitého
Maligní – smrtelný
Perfuze – průtok krve tkání, orgánem
Sternum – hrudní kost
Tachykardie – zvýšená tepová frekvence
Tibie – kost holenní
Torsade de pointes – druh komorové tachykardie
Transdermální – působící přes kůži
(VOKURKA, Martin et al, 2015)
10
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Pohlaví respondenta....................................................................................... 38
Tabulka 2 Věk respondenta ............................................................................................ 39
Tabulka 3 Typ školy ....................................................................................................... 40
Tabulka 4 Subjektivní ohodnocení znalostí PP .............................................................. 41
Tabulka 5 Jak zjistím, zda postižený dýchá.................................................................... 43
Tabulka 6 Poskytnutí první pomoci z pohledu zákona................................................... 45
Tabulka 7 Frekvence srdeční masáže ............................................................................. 46
Tabulka 8 Tísňová linka ZZS ......................................................................................... 47
Tabulka 9 Svědci události............................................................................................... 48
Tabulka 10 Poskytnutí první pomoci.............................................................................. 49
Tabulka 11 Byl použit AED?.......................................................................................... 50
Tabulka 12 Víte, k čemu se používá AED?.................................................................... 51
Tabulka 13 Kde jste se dozvěděli o AED? ..................................................................... 52
Tabulka 14 Oprávnění použití AED............................................................................... 54
Tabulka 15 Kde AED najít?............................................................................................ 55
Tabulka 16 Označení AED............................................................................................. 56
Tabulka 17 Použití AED................................................................................................. 57
Tabulka 18 Otázky č. 3 a č. 4 ......................................................................................... 59
Tabulka 19 Průzkumná otázka č.2 test nezávislosti ....................................................... 59
Tabulka 20 Otázky č. 3 a č. 7 ......................................................................................... 60
Tabulka 21 Průzkumná otázka č. 4 test nezávislosti ...................................................... 60
Tabulka 22 Otázky č. 3 a č. 16 ....................................................................................... 61
Tabulka 23 Průzkumná otázka č. 5 test nezávislosti ...................................................... 61
11
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Pohlaví respondenta............................................................................................. 38
Graf 2 Věk respondenta .................................................................................................. 39
Graf 3 Typ školy............................................................................................................. 40
Graf 4 Subjektivní ohodnocení znalostí PP .................................................................... 42
Graf 5 Jak zjistím, zda postižený dýchá ......................................................................... 44
Graf 6 Poskytnutí první pomoci z pohledu zákona......................................................... 45
Graf 7 Frekvence srdeční masáže ................................................................................... 46
Graf 8 Tísňová linka ZZS ............................................................................................... 47
Graf 9 Svědci události..................................................................................................... 48
Graf 10 Poskytnutí první pomoci.................................................................................... 49
Graf 11 Byl použit AED? ............................................................................................... 50
Graf 12 Víte, k čemu se používá AED?.......................................................................... 51
Graf 13 Kde jste se dozvěděli o AED?........................................................................... 53
Graf 14 Oprávnění použití AED..................................................................................... 54
Graf 15 Kde AED najít? ................................................................................................. 55
Graf 16 Označení AED................................................................................................... 57
Graf 17 Použití AED....................................................................................................... 58
12
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Chain od survival .......................................................................................... 19
Obrázek 2 Zprůchodnění dýchacích cest záklonem hlavy.............................................. 19
Obrázek 3 Nepřímá srdeční masáž ................................................................................. 20
Obrázek 4 Převodní systém srdeční................................................................................ 26
Obrázek 5 Komorová fibrilace ....................................................................................... 28
Obrázek 6 Komorová tachykardie .................................................................................. 28
Obrázek 7 Flutter komor................................................................................................. 29
Obrázek 8 Úspěšnost defibrilace v závislosti na čase od srdeční zástavy...................... 30
Obrázek 9 Automatizovaný externí defibrilátor ............................................................. 31
Obrázek 10 Jednotné označení AED podle ILCOR ....................................................... 36
13
ÚVOD
V Evropě se každé dvě minuty přihodí náhlá zástava oběhu. Šanci na přežití dává
jen rychlá a účelná pomoc. Pokud člověku se srdeční zástavou není poskytnuta první
pomoc a od zástavy uběhlo více než 15 minut, postižený prakticky už nemá šanci na
přežití. V dnešní době je první pomoc velmi diskutované téma, ale kolik jedinců by bylo
opravdu schopno v nějaké situaci účelně zareagovat.
U většiny srdečních zástav je zdravotnickou záchrannou službou detekován
defibrilovatelný rytmus. V případě, že je automatizovaný defibrilátor použit laickými
zachránci do pár minut od zástavy, šance na přežití pacienta rapidně stoupá. Pokud je
prováděna kardiopulmonální resuscitace bez použití AED, tato šance klesá o 4 % každou
minutou. Proto je v současné době kladen velký důraz na použití AED laickými zachránci
a dochází také k velkému rozvoji umisťování AED na veřejná místa s velkou koncentrací
lidí nebo na místa, kde je zvýšené riziko srdeční zástavy.
Toto téma jsem si vybrala proto, že si myslím, že je velmi důležité, aby každý
občan bez výjimky ovládal základní první pomoc a měl základní vědomosti o AED i o
jeho použití. Podstatné je, aby se tyto znalosti učili již studenti středních škol a mladší
děti, tyto informace se nám v životě rozhodně neztratí.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Interpretovat první pomoc a poruchy srdečního rytmu.
Cíl 2: Podat ucelený náhled na AED.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Zhodnotit znalosti studentů středních škol o první pomoci, konkrétně o AED.
Cíl 2: Porovnat znalosti studentů gymnázií a středních odborných učilišť.
Cíl 3: Vytvořit informační letáček.
14
Vstupní literatura
1. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-
247-3240-4.
2. LEJSEK, Jan. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN
978-80-246-2090-9.
3. REMEŠ, Roman a Silvia TRNOVSKÁ. Praktická příručka přednemocniční
urgentní medicíny. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5.
4. ŠEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 2.,
doplněné a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-
80-271-0596-0.
Popis rešeršní strategie
V první fázi vyhledávání byla vymezena a definována klíčová slova v českém
a slovenském jazyce automatizovaný externí defibrilátor, defibrilovatelný rytmus,
kardiopulmonální resuscitace, laická první pomoc (v anglickém jazyce automated
external defibrillator, defibrillable rhythm, cardiopulmonary resuscitation, lay first aid).
Vyhledání odborné literatury, která byla následně použita pro vypracování bakalářské
práce s názvem Informovanost studentů středních škol o AED, proběhlo v období
prosinec 2018 až únor 2019. Časové vymezení v anglickém a českém jazyce bylo zvoleno
od roku 2009 až po současnost. Rešerše byla zpracována ve spolupráci s Národní
lékařskou knihovnou. Pro vyhledávání bylo použito elektronických databází
Bibliographia medica Čechoslovaca, Medvic, Solen, PubMed a vyhledávače Google
Scholar. Pomocí rešerše bylo dohledáno 47 článků a 21 knižních titulů. Následovalo
vyhledávání dostupných plnotextů, převážná většina byla publikována v recenzovaných
časopisech. Pro realizaci bakalářské práce byly využito 23 zdrojů. Některé články a knihy
byly vyřazeny pro své úzce medicínské zaměření, tématu se týkaly jen okrajově či byly
zaměřeny na jinou cílovou skupinu.
15
1 PRVNÍ POMOC
První pomoc je soubor jednoduchých a účelných opatření, jejichž cílem je
záchrana života anebo zdraví (LEJSEK, 2013, str. 11). Za neposkytnutí první pomoci
hrozí člověku až dva roky vězení (viz. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Jedná se
o první zásah, který postiženému člověku podává každá osoba znalá postupů první
pomoci, která je svědkem události, ať už úrazu nebo náhlé poruchy zdraví. Tato osoba by
se měla starat o zabránění zhoršení stavu postiženého a pokusit se zajistit podmínky pro
jeho další léčbu, před příjezdem kvalifikovaného zdravotnického personálu. Úkony první
pomoci by měly být zahájeny co nejdříve, pokud je to možné a zachránci nehrozí žádné
nebezpečí. Nelze předpokládat, že laický zachránce dokáže správně zhodnotit všechny
aspekty konkrétní situace jako kvalifikovaný zdravotník, ale základní standartní postupy
především pro neodkladnou kardiopulmonální resuscitaci, zástavu masivního krvácení,
které postiženého ohrožuje na životě a péči o člověka v bezvědomí by měl ovládat každý
z nás. Tato primární péče, která se odehrává v několika málo minutách, pak většinou
rozhodne o přežití člověka. Je pak na každém z občanů, jak rozšiřuje poznatky
o poskytování první pomoci. Každý člověk se může naučit postupy první pomoci
a následně pak poskytnout základní péči postiženému, avšak každá situace vyžadující
poskytnutí první pomoci je jedinečná, není tedy možné předat jedinci přehled všech
možností a variant. Lze určit pouze obecné principy, které mají tyto situace společné
(LEJSEK, 2013).
Hlavní cíle první pomoci:
- zachovat život (oběti, zachránců i dalších přítomných),
- ochránit postiženého před dalším poškozením a zajistit bezpečné prostředí,
- zabránit dalšímu zhoršování stavu postiženého a umožnit další léčbu,
- poskytnout uklidnění a úlevu od bolesti, zmírnit utrpení,
- zajistit podmínky pro odpovídající transport.
KLID A ROZVAHA, SPRÁVNOST A ÚČELNOST, ROZHODNOST A RYCHLOST
(LEJSEK, 2013, str.12).
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 150
16
Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez
nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání
povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
zákazem činnosti (ČESKO, 2009).
1.1 ROZDĚLENÍ PRVNÍ POMOCI
První pomoc dělíme do několika fází.
1. Technická první pomoc
V této fázi se odstraňují zevní příčiny, které poruchu zdraví vyvolaly nebo situaci
zhoršují. Zachránce by měl zhodnotit situaci tak, aby nevystavoval nebezpečí život
a zdraví své, ani nikoho jiného v okolí. Pokud je člověk svědkem dopravní nehody, je
potřeba zastavit provoz nebo upozorňovat projíždějící vozidla, aby byla zajištěna
bezpečnost všech zúčastněných. Samozřejmostí je také reflexní vesta nebo osvětlení.
Příklady dalších bezpečnostních kroků jsou odstranění zdroje otravných výparů, uzavření
přívodu unikajícího plynu, vypnutí zdroje elektrického proudu, uhašení ohně atd.
Nedílnou součástí této fáze je zajistit podmínky pro poskytování zdravotnické první
pomoci, to znamená vyprostit postiženého, pokud je to potřeba a přesunout ho na
bezpečné místo (LEJSEK, 2013).
2. Laická první pomoc
Laickou první pomoc poskytuje kdokoliv, kdo se stal svědkem události (náhlé
poškození zdraví nebo úraz). Součástí této fáze je svépomoc, kdy se raněný, pokud je
toho schopen, ošetřuje sám. Vzájemná pomoc, to znamená, že si ranění vzájemně
pomáhají. Pomoc neškolených laiků, kdy pomáhají blízcí a přihlížející a také pomoc
vyškolených laiků, sem se řadí neprofesionální zdravotníci. Přivolání zdravotnické
pomoci je samozřejmě součástí laické první pomoci. Do té doby, kdy péči o raněného
17
přebírá odborný zdravotnický personál, by se zachránci měli o tohoto postarat
a poskytnout mu potřebnou péči (LEJSEK, 2013).
3. Odborná první pomoc
Její součástí je přednemocniční neodkladná péče, kterou na místě události
poskytnou výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Péče je nadále
poskytována i během transportu do zdravotnického zařízení, kde pak následuje
nemocniční neodkladná péče (LEJSEK,2013).
1.2 PŘÍSTUP K POSTIŽENÉMU
Velmi důležité je vybudování vztahu mezi zachráncem a postiženým, jelikož
postižený by měl získat důvěru vůči zachránci a věřit, že mu poskytuje tu nejlepší,
účinnou pomoc. Panika v této situaci není na místě, zachránce by se měl chovat sebejistě
a klidně, nicméně rozhodně. Pokud se tomu tak neděje a zachránce je bezradný nebo
zděšený, není možné, aby postiženého přesvědčil o správnosti svého jednání. Důležitými
aspekty jsou také slušné a zdvořilé jednání, být trpělivý, pokud možno, zachovat
důstojnost poškozeného, to znamená, zajistit jeho intimitu a snažit se zabránit tomu, aby
na člověka přihlíželi nezúčastněné osoby. Samozřejmostí je empatie a zájem
o poškozeného, ne však ho příliš litovat. Významnou součástí je také komunikace,
nejenže můžete zjistit různé informace, například okolnosti úrazu nebo kde to dotyčného
bolí, ale hlavně můžete tímto způsobem kontrolovat jeho stav vědomí a dýchání.
Komunikace také může odvést pozornost poškozeného a částečně ho uklidnit, což je
velmi podstatný proces, ačkoliv je často zanedbávaný. Je potřeba vyvarovat se
spekulacím a unáhleným prognózám o stavu poškozeného (LEJSEK, 2013).
1.3 POSOUZENÍ SITUACE A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
V momentě, kdy se školený zachránce ocitne v situaci, kdy došlo k náhlé příhodě,
je povinen zodpovědně posoudit tuto situaci a také určit priority počínání své i ostatních
osob. V tu chvíli se stane odpovědným za správné pořadí událostí a za vhodně poskytnutá
opatření první pomoci. V první řadě, by měl zachránce zhodnotit, zda je okolí, ve kterém
zasahuje, bezpečné a jak by se případně dalo využít. V žádném případě nesmí zachránce
ohrozit svůj vlastní život. Ke zmírnění ohrožení vlastního zdraví se používají ochranné
18
prostředky, do kterých řadíme například gumové rukavice, resuscitační roušky, ale také
reflexní vesty (v případě, že je zachránce svědkem dopravní nehody). Úkolem školeného
zachránce je samozřejmě i ochrana bezpečnosti postižených i ostatních osob, které jsou
události přítomné (LEJSEK, 2013).
1.4NEODKLADNÁ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE
Neodkladná resuscitace (NR) je soubor jednoduchých a logicky na sebe
navazujících diagnostických a léčebných postupů sloužících k rozpoznání selhání
vitálních funkcí a neprodlenému obnovení dodávky okysličené krve u osob postižených
náhlou zástavou oběhu (NZO) s cílem uchránit před nezvratným poškozením vitálně
důležité orgány, zejména mozek a srdce (ŠEBLOVÁ, 2018, str. 117).
Situaci, při které došlo z nějakého důvodu k přerušení cirkulace krve v krevním
oběhu, nazýváme náhlá zástava oběhu. NZO může mít mnoho příčin, avšak nejčastější
příčinou je onemocnění srdce. Pokud dojde k návratu spontánní cirkulace (ROSC), byla
neodkladná resuscitace úspěšná. Pod ROSC řadíme následující známky – spontánní
ventilace, ale ne gasping, spontánní pohyb nebo kašel. Pouhých asi 10 vteřin je doba mezi
okamžikem zástavy oběhu a výpadkem funkce mozku. Oběh a dýchání je možné obnovit
v resuscitačním čase, tj. doba, mezi zástavou oběhu a nástupem nenávratných poškození
orgánů (pro mozek je to přibližně 4-6 minut), aniž by došlo k nenávratnému poškození
orgánů. Z nejvíce senzitivních orgánů na hypoxii je již zmíněný mozek. V případě, že se
překročí resuscitační čas, začínají se postupně objevovat nenávratná morfologická
poškození tohoto orgánu. Následkem tohoto poškození mohou být neurologické výpadky,
irevezribilní kóma až smrt mozku. Je nutné zahájit NR do 5 minut od NZO, aby její
výsledky byly co nejlepší. Kroky, které na sebe jednotlivě navazují, se nazývají řetězec
přežití neboli chain od survival (REMEŠ, 2013).
19
Obrázek 1 Chain od survival
Zdroj: Remeš, 2013, str. 72
1.4.1 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE
Každý laik bez výjimky by měl být schopen poskytnout základní NR neboli basic
life support (BLS), aniž by měl speciální vybavení a pomůcky. Platí zde pravidlo „vše,
co je potřeba, jsou dvě ruce“. Samozřejmostí je i poskytnutí pomoci od zdravotnických
pracovníků, kteří zrovna nemají žádné pomůcky. Nedostatek pomůcek však nikoho
neopravňuje k nezahájení základní NR, ale tato situace může vést k výběru jiných
postupů, například pokud zachránce u sebe nemá resuscitační roušku, bude provádět
resuscitaci bez umělého dýchání. Tento postup se volí v případě možného ohrožení
zachránce přenosným infekčním onemocněním. Mezi úkony základní NR patří: zavolání
na tísňovou linku, dle Petržely (2016) je důležité, aby volající stručně sdělil dispečerovi,
co se stalo, postačí neodborný popis toho, co vidíme. Je nutné sdělit přibližný věk pacienta
a jeho pohlaví. Ovšem úplně nejdůležitější je sdělit místo události, snažit se zjistit název
ulice nebo dispečerovi sdělit nějaké záchytné body, například nějaká velká budova
s nápisem atd. Dalšími úkony jsou polohování postiženého (nejlépe na zádech na tvrdém
povrchu), zprůchodnění dýchacích cest (záklon hlavy a zvednutí brady), rozpoznání NZO
(postižený nereaguje na vnější podněty a nedýchá normálně), nepřímá masáž srdce,
umělé dýchání (to jen v případě, že byl zachránce vyškolen a je ochotný umělé dýchání
použít) (REMEŠ, 2013).
Obrázek 2 Zprůchodnění dýchacích cest záklonem hlavy
Zdroj: ŠEBLOVÁ, 2018, str. 139
20
Pokud člověk nereaguje na oslovení a jiný vnější podnět, například zatřesení
ramenem a normálně nedýchá, to znamená, že buď nedýchá vůbec nebo jen v dlouhých
intervalech (gasping), je to jasnou indikací k zahájení NR. Nepřímá srdeční masáž je
nejdůležitějším úkonem v základní NR. Jak už bylo napsáno, provádění umělých vdechů
není povinné, pokud není zachránce proškolen, tento provádí pouze masáž srdce.
Proškolený zachránce provádí NR v poměru 30:2 (komprese hrudníku : umělé vdechy)
u dospělého člověka. U dětí je tento poměr 15:2 a u novorozenců po porodu 3:1.
Zachránce pak provádí masáž srdce stlačováním sterna nejméně 5 centimetrů hluboko
(u dětí je to 1/3 předozadního průměru hrudníku). Masáž se provádí o frekvenci nejméně
100/min. Ruce zachránce by měly být proplé a opírat se o střed hrudníku postiženého.
Laické veřejnosti není doporučováno zjišťovat zástavu oběhu metodou palpace velkých
tepen. Pokud je zachránce na místě, kde je dostupný automatizovaný externí defibrilátor,
je nejlepší volbou ho použít, o tom ale pojednává kapitola o AED. NR může být ukončena
v případě, že se resuscitovaný člověk začne probouzet, například začne otevírat oči, hýbat
se a normálně dýchat nebo v případě, že dorazí profesionální zdravotníci a NR
převezmou. V posledním případě můžeme NR ukončit, pokud dojde k úplnému
vyčerpání zachránců (REMEŠ, 2013).
Obrázek 3 Nepřímá srdeční masáž
Zdroj: ŠEBLOVÁ, 2018, str.141
1.4.2 ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE DĚTÍ
Základní neodkladná resuscitace dětí neboli peadiatric basic life support (PBLS).
Uvedené informace jsou aplikovány na děti ve věkovém rozmezí 1 měsíc života do
puberty, ne na novorozence. V situaci, kdy není zachránce školený v poskytování
neodkladné resuscitace dětí, je možné použít postupy NR dospělých. Postup je stejný jako
u dospělého člověka až do uvolnění dýchacích cest, poté nastává změna a u dítěte
21
zahajujeme resuscitaci 5 iniciálními vdechy, pokud dítě nejeví známky života po těchto
vdeších, 15krát stlačíme hrudník do 1/3 předozadního průměru hrudníku a dáme 2 umělé
vdechy. Po 1 minutě neodkladné resuscitace voláme ZZS. AED se doporučuje použít až
u dětí, které jsou starší 1 roku (REMEŠ, 2013).
1.4.3 ROZŠÍŘENÁ NEODKLADNÁ RESUSCITACE
Rozšířená neodkladná resuscitace neboli advanced life support (ALS) je
prováděna profesionálními týmy zdravotnických pracovníků, kteří zasahují v místě
selhání základních životních funkcí. V posádkách RLP je vedoucím posádky lékař –
specialista oboru urgentní medicína v posádkách RZP je to zdravotnický záchranář.
Povinností týmu je poskytnutí rozšířené NR, která navazuje na základní NR, která již byla
prováděna svědky události. V ideálním případě by NR měla vést k obnovení spontánního
oběhu, dále by měli profesionální zachránci zajistit stabilizaci základních životních
funkcí a transportovat postiženého do zdravotnického zařízení, kde mu budou schopni
poskytnout poresuscitační péči. Zachránci jsou vybaveni různými pomůckami
a speciálními přístroji. Do rozšířené NR řadíme EKG – monitorování elektrické činnosti
srdeční a analýza srdečního rytmu. Elektroimpulzoterapii – podání defibrilačních
výbojů při fibrilaci komor nebo bezpulzové komorové tachykardii. Zajištění oxygenace
a ventilace – pokud mají zachránci dostačující praktické zkušenosti a potřebné vybavení,
je indikováno zajistit dýchací cesty tracheální intubací (lékaři). Zajištění dýchacích cest
je samozřejmě možné i pomocí dostupných supraglotických pomůcek, touto metodou
může zajistit dýchací cesty i nelékařský zdravotnický personál. Umělou plicní ventilaci
– se záměrem dosáhnout normální ventilace, v PNP se hodnota FiO₂ řídí hodnotou SpO₂
(94-98 %). Kapnometrii – pomocí této metody ověřujeme správnou polohu tracheální
kanyly, ověřujeme kvalitu prováděné NR, a hlavně díky ní rozpoznáme ROSC. Zajištění
vstupu do cévního řečiště – ať už intravenózně nebo intraoseálně. Aplikaci léků
a infuzních roztoků. A poslední, velmi důležitou věc, kterou řadíme do rozšířené NR je
vyloučení a léčba potenciálně reverzibilních příčin NZO, což jsou takzvané 4H (hypoxie,
hypo/hypertermie, hypovolemie, hypo/hyperkalemie) a 4T (tenzní pneumotorax,
tamponáda srdeční, intoxikace, trombembolie). Tyto příčiny se snažíme odstranit,
například dekompresí hrudníku při tenzním pneumotoraxu, nebo pokud má postižený
hypotermii, zahříváme ho. Je nezbytné, aby všechny tyto úkony byly uskutečněny
v prvních minutách od zahájené NR. Hlavním cílem NR, ať už základní nebo rozšířené,
je kvalitní a co nejméně přerušovaná masáž srdce. Nicméně je nutné masáž občas
22
přerušit, ale to jenom k provedení nezbytných úkonů, jako jsou například defibrilace,
kontrola rytmu, tracheální intubace atd. Toto přerušení, by však mělo být pouze na co
nejkratší dobu. A to na maximálně 10 vteřin na tracheální intubaci a maximálně 5 vteřin
na kontrolu srdečního rytmu (REMEŠ, 2013).
1.4.4 PODÁVÁNÍ FARMAK BĚHEM ROZŠÍŘENÉ NEODKLADNÉ
RESUSCITACE
Důvodem podávání farmak při NR je především zlepšení perfuze životně
důležitých orgánů a také odvrácení těžké hypoxie organismu. Abychom mohli v průběhu
NR podávat farmaka, je nutné zajistit vstup do cévního řečiště. Z pravidla je tento vstup
zajištěn periferní žilní kanylací, následně pak podáváme izotonický roztok krystaloidu,
takzvaný fyziologický roztok. Pokud podáme bolusovou dávku farmaka, je potřeba po ní
podat taktéž bolusovým podáním minimálně 20 ml roztoku krystaloidu (ŠEBLOVÁ,
2018).
V současné době je intraoseální vstup doporučován v případě, že se na druhý
pokus nepovede zajistit intravenózní vstup. Zavádí se pomocí speciální jehly a k ověření
správně polohy se používá aspirace a test volné aplikace látky. V minulosti se jehla
zaváděla vrtavými pohyby do dřeně tibie, v současnosti však novější technologie jehlu
nastřelují nebo používají speciální vrtačku, s její pomocí je zavedení hotové během
několika málo vteřin (ŠEBLOVÁ, 2018).
Intraoseální vstup většinou zavádíme u postižených v šokovém stavu, při srdeční
zástavě, intoxikaci, hypovolemii, dehydrataci, diabetickém kómatu atd. Intraoseálním
vstupem se tekutiny dostanou do centrálního krevního řečiště během několika vteřin
(KELNAROVÁ, 2013)
Pokud u NZO najdeme bezpulzovou elektrickou aktivitu (PEA) nebo asystolii, je
potřeba co nejrychleji zajistit žilní vstup a podat 1 mg (1 amp) adrenalinu a poté ho
podávat každých 3-5 minut. Atropin se v současné době již nepoužívá (REMEŠ, 2013).
U rytmů jako je komorová fibrilace (KF), bezpulzová komorová tachykardie,
případně flutter komor podáváme 1 mg adrenalinu po 3. výboji a poté každých 3-5 minut
1 mg. Amiodaronu podáváme 300 mg (2 amp Cordarone/Sedacoron) po 3. výboji, další
dávka se podává 150 mg (1 amp). Martínková (2018), udává, že je Amiodaron lékem 1.
23
volby i u supraventrikulárních a komorových tachykardiích a samozřejmě také
u komorové fibrilace. Magnesium je doporučeno podat v případě, že má postižený
arytmii typu torsade de pointes. K podání náhradních roztoků je jasnou indikací
hypovolemický stav, způsobený například krvácením, ale v ostatních případech slouží
tyto roztoky pouze jako nosný prostředek k podávání léků (REMEŠ,2013).
1.4.5 NEZAHÁJENÍ KPR
Existují i situace, ve kterých se KPR nezahajuje. Jak již bylo zmíněno, hlavní je
zdraví a život zachránců, pokud by tedy zahájení a poskytování první pomoci mohlo
nějakým způsobem ohrozit zachránce, KPR se nezahájí. Dále to platí pro poranění
neslučitelné se životem, pokud má pacient například oddělenou hlavu od trupu. Dále také
pokud má postižený jisté známky smrti, těmi jsou posmrtné skvrny (červenofialové
skvrny na spodní straně těla) a posmrtná ztuhlost (od 2 hodin). KPR se také nezahajuje,
pokud bylo úmrtí postiženého očekáváno (terminální stadium nevyléčitelné choroby).
V případě, že od zástavy oběhu prokazatelně uplynulo více než 15 minut a postižený
nebyl resuscitován, lékař již KPR nezahajuje, z důvodu, že lze předpokládat nevratné
poškození mozku (BYDŽOVSKÝ, 2011).
1.4.6 ZÁSTAVA OBĚHU VE SPECIFICKÝCH SITUACÍCH
Hypoxie
Pokud vznikne srdeční zástava z hypoxie, je to z pravidla následkem asfyxie, což
je nejčastější příčina NZO nekardiálního původu. Po této zástavě oběhu je velmi vzácné,
aby pacient přežil a pokud přežije, s velkou pravděpodobností bude mít závažné
neurologické poškození (https://cprguidelines.eu/, 2015).
Hypo-/hyperkalémie
Tyto elektrolytové poruchy mohou být příčinu srdečních arytmií nebo zástavy
oběhu. Arytmie, které pacienta ohrožují na životě jsou velmi často spojeny s poruchami
metabolismu draslíku, převážně s hyperkalémií (https://cprguidelines.eu/, 2015).
Hypotermie (náhodná)
Je to neřízený pokles teploty tělesného jádra na hodnotu pod 35 °C. Pokud je
lidské tělo podchlazené, snižuje se buněčná spotřeba kyslíku zhruba 6 % na každý 1 °C
poklesu teploty tělesného jádra. V případě, že má člověk teplotu tělesného jádra 18 °C,
24
mozek je schopný tolerovat zástavu oběhu až po dobu 10krát delší než v případě, že by
měl teplotu 37 °C. Tímto způsobem se uplatňují ochranné účinky hypotermie na mozek
a myokard. Avšak toto platí jen v případě, že hluboké hypotermii nepředcházela asfyxie
(https://cprguidelines.eu/, 2015).
Tenzní pneumothorax
V přednemocniční péči se vyskytuje zhruba u 5 % pacientů, kteří měli závažný
úraz. V případech, kdy má pacient tenzní pneumothorax se provádí punkční dekomprese
hrudníku, což je rychle proveditelný úkon a mohou jej provádět zpravidla všichni
zaměstnanci záchranných služeb. Jedná se o jednoduchý chirurgický řez a rychlou disekci
do pleurální dutiny (https://cprguidelines.eu/, 2015).
Srdeční tamponáda
V těchto případech dává pacientům šanci na přežití jen okamžitá dekomprese
perikardiálního vaku. Pokud není možné thorakotomii provést, je na zvážení provést
perikardiocentézu pod ultrazvukovou kontrolou (https://cprguidelines.eu/, 2015).
25
2 ANATOMICKÉ FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SRDCE
Lidské srdce (cor) je dutý svalový orgán, který je uložený v hrudním koši člověka
z předozadního pohledu šikmo, tvarově je podobný kuželi. Jeho velikost odpovídá
přibližně velikosti pěsti člověka, kterému srdce náleží. Hrot srdce směřuje doleva, dolů
a dopředu. Srdce má v sobě 4 dutiny – pravou předsíň a pravou komoru, levou předsíň
a levou komoru. Dutiny pravostranné jsou odděleny od těch levostranných předsíňovou
a komorovou přepážkou. Z pravé komory vystupuje kmen plicnice a srdečnice (aorta)
vychází z komory levé. Do pravé předsíně vede dolní a horní dutá žíla a do levé předsíně
vstupují dvě pravé a dvě levé plicní žíly. Mezi pravou předsíní a pravou komorou je
trojcípá chlopeň a mezi levou síní a předsíní je chlopeň dvojcípá. Stěnu srdce tvoří
endokard (srdeční nitroblána), myokard (srdeční svalovina) a perikard (osrdečník).
Z komor má nejsilnější myokard levá komora. Endokard mají silnější předsíně oproti
komorám (DYLEVSKÝ, 2009).
Srdce má čerpací funkci, která je výsledkem pravidelného střídání kontrakce
srdečního svalu, což se nazývá systola a následné ochabnutí, čemuž se říká diastola. Ve
fázi diastoly se srdce naplní krví, pak přichází na řadu systola, při které se krev vypudí
do oběhu. Pod tlakem se krev z komor vypuzuje do velkých tepen. Aortou jde krev do
velkého oběhu, plicnicí pak do oběhu malého. Jak již bylo napsáno, levá komora má
silnější svalovinu než komora pravá a to přibližně (4-5)krát, je to z důvodu, že musí krev
vypuzovat proti většímu odporu ve velkém oběhu. Pravá komora vypuzuje krev do
malého oběhu, který má nízkotlaké řečiště a jehož smyslem je okysličení krve a eliminace
oxidu uhličitého v plicích (MOUREK, 2012).
2.2 PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ
Srdce je velmi zajímavé tím, že kromě toho, že má svalová vlákna, která umožňují
vykonávat mechanickou práci (pumpování krve), má také tkáň specializovanou, která
umožňuje tvorbu a převod vzruchů. Před každou kontrakcí srdce dochází k aktivaci, která
je spojená s elektrickými změnami na povrchu membrán. Převodní systém srdeční má za
úkol zkoordinovat tuto aktivaci a zajišťuje pravidelnou rytmickou činnost srdce
(BULÍKOVÁ, 2015).
26
Do převodního systému srdečního patří sinoatriální uzel, atrioventrikulární uzel
(síňokomorový), Hisův svazek, Tawarova raménka a Purkyňova vlákna. Sinoatriální uzel
(SA) je primární centrum automacie v srdci. V SA uzlu se buňky depolarizují a on tak
vytváří pravidelné vzruchy, které mají frekvenci 60-80/min. Z SA uzlu se vzruch dále šíří
do atrioventrikulárního (AV) uzlu. Tento uzel je jediným místem převodu vzruchu ze síní
na komory. Pokud SA uzel z nějakého důvodu vypoví svou funkci, je AV uzel schopný
za něj převzít funkci tvorby vzruchu, a to o frekvenci 40-60/min. Dále vzruch pokračuje
do Hisova svazku, který se dělí na pravé a levé Tawarovo raménko, odtud se vzruch šíří
Purkyňovými vlákny do svaloviny komor. Každá část systému má svoji automacii
a refrakterní periodu, což znamená rychlost tvorby vzruchů a schopnost propouštět
vzruchy určité frekvence na nižší stupeň vodivého systému. Cyklus se opakuje po každé
kontrakci, vždy když se srdce znovu elektricky nabije, přibližně 60-90krát za minutu
(BULÍKOVÁ,2015).
Obrázek 4 Převodní systém srdeční
zdroj: BULÍKOVÁ, 2015, str.18
2.3 PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU
Poruch srdečního rytmu je obrovské množství a dělí se do několika skupin.
Klasifikujeme je na základě několika hledisek, podle patogenetických mechanizmů
(porucha tvorby a vedení vzruchu a jejich kombinace), podle místa vzniku (sinusové,
supraventrikulární a komorové), podle srdeční frekvence (tachykardie a bradykardie)
a podle klinické závažnosti (benigní a maligní). Maligní srdeční arytmie, které mohou
27
způsobit zástavu oběhu, dělíme na defibrilovatelné, tj. komorová fibrilace (KF),
bezpulzová komorová tachykardie (KT), případně flutter komor (ten je ale velmi vzácný)
a nedefibrilovatelné, tj. bezpulzová elektrická aktivita (BEA) a asystolie. Práce se
zaměřuje na ty defibrilovatelné (BULÍKOVÁ, 2015).
2.3.1 KOMOROVÁ FIBRILACE
Na EKG je viditelná jako vlnovka, která má různou amplitudu kmitů. Je to
chaotické míhání pravé a levé komory. Rozlišujeme jemnovlnnou a hrubovlnnou fibrilaci
komor, ovšem rozlišování je spíše subjektivní, nejsou objektivní kritéria. Pokud má KF
malou amplitudu těsně předchází asystolii (BULÍKOVÁ, 2015).
Každou minutu klesá přežívání pacientů postižených KF asi o 7-10 %, přesto má
tato arytmie nejlepší prognózu. Průběh KF dělíme do tří fází, a to na elektrickou fázi (0-
5 minut), cirkulační/mechanickou fázi (5-15 minut) a na fázi metabolickou (po 15
minutách). V první fázi, tedy v té elektrické, má myokard dostatek energetické rezervy,
tudíž samotná defibrilace stačí k obnovení perfuzního rytmu. V době, kdy se staly AED
veřejně přístupnými, došlo k dramatickému zlepšení v přežívání pacientů, kteří
zkolabovali v kasinech a na letištích. Je to z důvodu, že pacienti byli defibrilováni během
elektrické fáze, tzn. do 5 minut. Často se tak u nich vrací perfuzní hemodynamicky
stabilní rytmus. V cirkulační fázi na EKG dochází ke snížení amplitudy vln a začnou se
zde objevovat „jemné“ fibrilační vlnky. V této fázi je úspěšná defibrilace bez kompresí
hrudníku velmi vzácná. I když je KF ukončena, pacient má PEA rytmus. Komprese
hrudníku tu hrají hlavní roli v nastolení stupně koronární a mozkové perfuze. Pokud jsou
prováděny komprese, mají vlny vyšší amplitudu i frekvenci a „hrubý“ rytmus. To vše je
spojeno s vyšší pravděpodobností úspěšné defibrilace. V poslední fázi, tedy té
metabolické, která nastává po 15 minutách KF, klesá šance na úspěšnou defibrilaci. V této
fázi je již rozvinuté ireverzibilní buněčné poškození. Prozatím se zkoumají možnosti,
které by mohly zpozdit tuto fázi nevratného postižení, snad by mohla pomoci terapeutická
hypotermie. Ale pokud je trvá neléčená srdeční zástava déle než 15 minut, přežije velmi
málo postižených (O'ROURKE,2010).
28
Obrázek 5 Komorová fibrilace
Zdroj: ŠEBLOVÁ, 2018, str. 143
2.3.2 BEZPULZOVÁ KOMOROVÁ TACHYKARDIE
KT má rychlou a pravidelnou frekvenci komor nad 160/min, ale může být až do
220-260/min. Ve svalovině komor je ložisko, které se depolarizuje s vysokou frekvencí.
Komorové komplexy jsou široké, protože se vzruchy svalovinou komor šíří neobvyklou
cestou. Na EKG nejsou přítomny vlny P a jsou zde viditelné vysoké komorové komplexy
různého tvaru (BULÍKOVÁ, 2015).
Je potřeba vědět, že komorová tachykardie s pulsem může kdykoliv přejít do
komorové tachykardie bez pulzu (DOBIÁŠ, 2013).
Obrázek 6 Komorová tachykardie
Zdroj: BULÍKOVÁ, 2015, str. 44
2.3.3 FLUTTER KOMOR
Flutter komor je velmi vzácná komorová arytmie, objevuje se opravdu zřídkakdy.
Jeho frekvence je okolo 300/min. na EKG se objevují zdeformované komplexy, které
připomínají sinusoidní křivku. Je to takzvaná přechodná arytmie mezi komorovou
tachykardií a fibrilací komor. Flutter komor je vždy bez hmatného pulzu. V zásadě je
rozdíl mezi KF a flutterem komor jen ve frekvenci (DOBIÁŠ, 2013).
29
Obrázek 7 Flutter komor
Zdroj: https://www.techmed.sk
2.4 DEFIBRILACE
Je to metoda, která vede k obnovení normálního sinusového rytmu, pokud
u pacienta dojde ke komorové fibrilaci nebo bezpulzové komorové tachykardii, pomocí
výboje přesně definovaného stejnosměrného proudu. Avšak většina srdečních zástav, 80-
90 %, je způsobena fibrilací srdce. Tuto arytmii je nutné co nejrychleji léčit defibrilací
elektrickým výbojem. Časná defibrilace v praxi napomáhá přežití pacientů, kteří jsou
postiženi primárně náhlou srdeční zástavou, ta může být způsobena například infarktem
myokardu, zhoubnou arytmií, onemocněním koronárních tepen, ale také úrazem
elektrickým proudem nebo podchlazením. Ostatní zástavy srdce, které KF provází, se
nazývají sekundární, k těm dochází po primární zástavě dýchání (dušení, úrazy atd.) nebo
při závažných poruchách rovnováhy vnitřního prostředí (např. porušení rovnováhy iontů).
U defibrilace hraje roli především čas, jde o časovou prodlevu od vzniku fibrilace do
podání defibrilačního výboje, protože jak již bylo napsáno v předešlé kapitole, každá
minuta prodlení snižuje pravděpodobnost přežití o 7-10 %. Prakticky žádného pacienta
postiženého arytmií nelze úspěšně defibrilovat po 11.-12. minutě (viz. Obrázek 7).
Dalším předpokladem k úspěšné defibrilaci je předcházející prokrvení srdečního svalu
prováděnou KPR. V opačném případě není možné obnovit činnost řídícího centra, tj. SA
uzel, které je umístěno v srdci (ŠEBLOVÁ, 2018).
30
Obrázek 8 Úspěšnost defibrilace v závislosti na čase od srdeční zástavy
Zdroj: ŠEBLOVÁ. 2018, str. 144
Defibrilátory jsou přístroje, které generují definovaný elektrický proud, ten, když
projde srdcem, depolarizuje celý myokard najednou a umožní tak obnovení normální
elektrické aktivity. Existují dva typy defibrilátorů, monofázické a bifázické. Typy
s monofázickým typem vlny se stále ještě používají, ale už se nevyrábějí. V dnešní době
se převážně používají defibrilátory s bifázickým typem vlny, o energii 120-200 J,
eventuálně až 360 J. Defibrilace bifázická je naprosto bezpečná a její účinnost při použití
je stejná nebo vyšší v porovnání s monofázickými výboji.
2.4.1 HISTORIE DEFIBRILACE
Již v roce 1775 Petr Christian Abildgaard ukázal, že život slepice může být
ovlivněn elektrickými impulzy a že je možné obnovit její puls působením elektrického
impulzu přes její hruď z vnějšku. Profesoři Jean-Louis Prévost a Frederic Batelli v roce
1899 přišli na to, že pokud proud prochází přes srdce zvířete, může zastavit fibrilaci
komor. První zařízení pro podávání elektrických výbojů srdci vynalezl William Bennett
Kouwenhoven v roce 1932, bylo určeno pro léčbu chorob, které byly způsobeny
nepravidelnou elektrickou aktivitou srdce. První vnitřní úspěšná defibrilace (to znamená
přímo na srdci při operaci) lidského srdce byla provedena v roce 1947 chirurgem
Claudem Beckem. V roce 1956 byla provedena první externí defibrilace srdce psa
a konečně v roce 1956 Paul Maurice Zoll provedl první úspěšnou externí defibrilaci
lidského srdce. V roce 1968 profesor Bohumil Peleška z pražského IKEM první přenosný
defibrilátor. První defibrilace záchranáři paramediky byla provedena v Portlandu
a Oregonu v roce 1969 (ŠEBLOVÁ, 2018).
31
3 AUTOMATIZOVANÝ EXTERNÍ DEFIBRILÁTOR
AED je přenosné zařízení, které je propracovaně řízené počítačem. Podle analýzy
křivky EKG instruuje hlasovými pokyny laické zachránce o bezpečném provedení
defibrilace při KPR ještě před příjezdem profesionálního záchranného týmu, v některých
úpravách AED jsou možné i pokyny vizuální (LEJSEK, 2013).
Rozhodnutí automatiky AED není možné vůbec ovlivnit oproti ručně ovládaným
lékařským defibrilátorům. Aby podání výboje bylo naprosto bezpečné pro záchrance,
byly vyvinuty „hands-free“ jednorázové samolepící elektrody. Jen počítač rozhoduje
o tom, zda je vhodné podat automaticky nastavený výboj. Přístroj je nastaven na snadné
používání nejen pro profesionální zdravotníky, ale hlavně pro zaškolené a zacvičené
laické zachránce, kteří zahajují pomoc v prvních minutách. Ve světě jsou velice příznivé
praktické výsledky a zkušenosti s defibrilací. V případě, kdy byla defibrilace provedena
do 3 minut, podařilo se dosáhnout 4-5násobného zvýšení obnovení životních funkcí na
rozdíl od regionů, kde nebyly dostupné AED. V případě, kdy byla dostupnost AED
komplikovaná a defibrilace byla provedena v 5.-6. minutě, byla její úspěšnost zvýšena na
2-3násobek (ŠEBLOVÁ, 2018).
Obrázek 9 Automatizovaný externí defibrilátor
Zdroj: REMEŠ. 2013, str. 78
3.1 HISTORIE AED
Mezi lety 1974-1980 vyvinuli Arch Diack, Robert Rullman a W. Stanley Welborn
prototyp automatizovaného externího defibrilátoru. Tento prototyp pak rozšířili v okolí
Portlandu a podrobili ho zkušebnímu provozu, následovaly další úpravy přístroje. V roce
1979 se začaly AED vyrábět sériově, avšak až v roce 1990 bylo povoleno americkými
32
úřady, aby AED mohli začít používat i laičtí zachránci, do této doby jej mohl využívat
pouze odborný personál. Letecké společnosti byly největšími průkopníky v rozmístění
AED. Společnost Virgin Atlantic umístila na palubu svých letadel AED už v roce 1990.
Následovala největší americká společnost American Airlines, která do letadel umístila
přístroje v roce 1997. Palubní personál amerických leteckých společností musí být
proškolen v používání AED od roku 2004 (OLOS, 2011).
V roce 2002 byla prvně vybavena budova v České republice AED, a to rozhlasová
stanice Svobodná Evropa. Následovalo tehdejší Letiště Ruzyně a paluby některých
mezinárodních leteckých spojů. AHA, ILCOR A ERC v roce 2005 vydaly nová
doporučení k provádění k NR vzhledem k výhodám časného použití AED vyškolenými
laickými zachránci (ŠEBLOVÁ, 2018).
3.2 BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA PRO POUŽITÍ AED
Pro úspěšnou defibrilaci je nutné eliminovat faktory, které mohou ovlivnit nebo
i znemožnit analýzu srdečního rytmu, tímto faktorem může být například pohyb pacienta
(ten může být buď aktivní – křeče, gasping atd. anebo pasivní – pokud zachránci
manipulují s pacientem). Dalším rušivým elementem mohou být rušivé signály, například
z mobilního telefonu, vysílačky atd. Pokud má postižený na sobě z nějakého důvodu vodu
nebo pot, může to způsobovat zkratování mezi elektrodami mezi elektrodami a tím pádem
snižovat účinek defibrilace. V takovém případě je nezbytné před nalepením
defibrilačních elektrod rychle, avšak pečlivě osušit hrudník postiženého. Je také nutné
odstranit veškeré kovové šperky a transdermální medikaci (léčivé náplasti, např. hormony
nebo analgetika). Tyto náplasti totiž fungují jako izolant, snižují účinek defibrilace a také
mohou způsobit popáleniny kůže. Pokud má postižený implantovaný kardiostimulátor
nebo nějaké jiné zařízení, musí se defibrilační elektroda nalepit cca 5 cm vedle něj nebo
pod něj nebo je možné zvolit jinou pozici defibrilačních elektrod. V případě, že má
postižený ochlupenou hruď, je zde špatný kontakt mezi elektrodou a pokožkou, také
může docházet k jiskření a vzniku popálenin. Je možné ochlupení rychle oholit nebo
ostříhat místo plánovaného umístění elektrod, ale nemělo by to vést k odložení defibrilace
(LEJSEK, 2013).
33
3.3 POUŽITÍ AED
V případě, kdy je na provádění NR více zachránců, probíhá více kroků současně.
Sehnání, donáška a aktivace AED s nalepením defibrilačních elektrod jedním
zachráncem, to vše probíhá současně s KPR, kterou provádí ostatní zachránci. KPR se
může přerušit až v momentě, kdy defibrilátor začne analyzovat srdeční rytmus. Tyto
prodlevy však musí být co nejkratší. AED se uvede do činnosti otevřením krytu přístroje
nebo se zapíná stisknutím tlačítka „ZAPNOUT / ON“. Zároveň s tímto krokem se spustí
hlasová navigace, která naviguje zachránce. V momentě, kdy AED vyzve zachránce
k nalepení elektrod, umístí nalepovací elektrody na hrudník postiženého, primárně se
elektrody umisťují antero-laterárně, to znamená předo-bočně (jedna elektroda leží vpravo
od sterna pod pravou klíční kostí, druhá leží ve střední axilární čáře). Existují i jiné polohy
nalepení elektrod, které jdou alternativně použít, a to latero-laterárně (na boční stěny
hrudníku vpravo a vlevo), antero-posteriorně (jedna elektroda leží vpředu vlevo nad
prekordiem, druhá vpravo na zádech nahoře) nebo diagonálně (jedna elektroda
prekordiálně vlevo, druhá vpravo na zádech nahoře). Elektrody pro dospělé pacienty mají
průměr 8-12 cm, tyto jsou vhodné i pro děti od 8 let. U dětí mladších 8 let se používají
speciální pediatrické elektrody. Je nezbytné, aby byly elektrody dobře přitisknuté
k hrudníku. Po nalepení elektrod začíná analýza rytmu, v tomto momentě může být
přerušena srdeční masáž. Analýza se zahájí buď automaticky, nebo pokud zachránce
stiskne tlačítko na přístroji, v této chvíli musí zachránci odstoupit od pacienta,
nemanipulovat s ním, a hlavně se ho nedotýkat. Záleží na typu AED, ale analýza trvá
přibližně 5-15 vteřin. Na konci analýzy přístroj buď doporučí, nebo nedoporučí podání
výboje. V případě, že je výboj doporučen, spustí se nabíjení přístroje, během něho je
možné pokračovat v srdeční masáži. Podání výboje proběhne automaticky nebo
stisknutím tlačítka „výboj“ na přístroji. Zachránce, který obsluhuje AED, musí obstarat,
aby se pacienta během podání výboje nikdo nedotýkal. Bezprostředně po podání výboje,
ať už byl úspěšný nebo ne, se pokračuje v provádění KPR po dobu 2 minut. Některé starší
přístroje mohou zachránce nabádat ke znehybnění pacienta a následné analýze rytmu, tyto
přístroje jsou konstruované podle dříve platných doporučení, ve kterých se analýza rytmu
dělala ihned po aplikaci defibrilačního výboje. V tomto případě musí zachránce výzvu
ignorovat a resuscitaci přerušuje až po 2 minutách KPR. Pořadí kroků analýza rytmu –
výboj – KPR 2 minuty – analýza rytmu – výboj…pokračuje do doby, kdy se obnoví
34
spontánní dýchání a krevní oběh, pokud pacienta převezmou profesionální záchranáři
nebo pokud AED podá hlášení o nedoporučení výboje (LEJSEK, 2013).
V případě, že není doporučen výboj přístrojem a pokud nejsou známy nepřímé
známky účinné spontánní cirkulace, jakou jsou dýchání, pohyb nebo kašel, je možné, že
příčinou zástavy oběhu je asystolie nebo bezpulzová elektrická aktivita. V této situaci
zachránci pokračují v KPR po dobu 2 minut a následuje znovu analýza rytmu, tento
proces se opakuje (LEJSEK, 2013).
Některé AED mají dětské defibrilační elektrody, u kterých přístroj automaticky
sníží energii podávaných výbojů. U některých typů AED je možné snížit energii výbojů
programově. Pro děti do 8 let věku je doporučená energie výbojů 50-75 J. Pokud není
AED vybaven dětskými elektrodami, je v krajní situaci je možné použít přístroj určený
pro dospělé (LEJSEK, 2013).
3.4 VYUŽITÍ AED U DĚTÍ
U dětí je srdeční zástava velmi vzácná, výskyt je o mnoho nižší než u dospělých.
Zástavy se pohybují od 1-10 případů na 100 tisíc osob ročně. Spousta studií se zabývá
použitím AED u dospělých, ale je velmi málo zkušeností s použitím AED u dětí. Podle
nových resuscitačních doporučení se považuje použití AED u dětí za bezpečné, pokud je
dítě starší 1 roku. U mladších dětí se použití nedoporučuje, ale existují výjimečné případy,
ve kterých byla defibrilace úspěšná i u dětí mladších 1 roku. Pro defibrilaci dětí se
používají speciální pediatrické elektrody, ty dokážou snížit energii výboje na 50-75 J.
Energie jde snížit i softwarem defibrilátoru. Pokud se energie snížit nedá, je možné použít
přístroj pro dospělé (OLOS, 2011).
3.5 UMÍSTĚNÍ AED
Umístění AED k veřejnému použití není nebezpečné. Je doporučeno, aby přístroje
byly uloženy do speciálních nástěnných skříněk, ty musí být viditelně označeny. Tyto
skříňky musí být veřejně přístupné, aby AED mohl být použit ihned vždy, když je potřeba,
z toho důvodu nemohou být uzamčené nebo zapečetěné. Skříňky mají většinou zvukový
nebo světelný alarm, aby bylo zabráněno odcizení nebo poškození přístroje. Tyto alarmy
jsou vyslány také na tísňovou linku nebo jiná čísla k přivolání pomoci (speciálně
35
vyškolený pracovník nebo přímo záchranná služba). V této době jsou AED umístěny
v obchodních centrech, úředních domech, na letištích, ve sportovních halách, na velkých
vlakových nádražích, v letadlech a jiných budovách s vysokou koncentrací lidí. Jsou to
také místa, která nemají tak velkou koncentraci lidi, ale za to je zde zvýšené riziko srdeční
zástavy, jsou to například koupaliště a bazény, fitness centra, domovy pro seniory nebo
rodiny s rizikovými pacienty. AED najdeme i na místech, která jsou těžko dostupná pro
záchranné složky, například vysokohorská střediska. Často jsou AED k nalezení u složek
IZS, které na místo události dorazí jako první (tzv. first responders), to jsou dobrovolní
hasiči, Policie ČR, městská policie, Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba,
ale i Horská služba ČR. American Heart Association doporučuje, aby AED byl umístěn
vždy tak, aby byl dosažitelný svižnou chůzí do 60-90 vteřin z jakéhokoliv místa daného
místa. (MUKNŠNÁBLOVÁ, 2016).
V současné době je na území České republiky kolem stovky AED. V této době
dochází k velkému rozvoji umisťování AED (MUKNŠNÁBLOVÁ, 2016).
Zde je pár příkladů, kde se nachází AED na území hlavního města Prahy:
- Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
- Česká zemědělská univerzita Praha-Suchdol
- Aquapalace Praha Průhonice-Čestlice
- Palladium Praha
- Střední zdravotnická škola Ruská ul.
- ÚHKT-ústav hematologie a krevní transfuze
- Vodní záchranná služba-výcvikové centrum
- HC Kobra Praha-zimní stadion
- Úřad městské části Praha 1
(http://www.narodniregistr-aed.estranky.cz/, 2019)
3.6 DOPORUČENÉ OZNAČENÍ AED
Označení AED je jednotné a je zavedeno celosvětově dle návrhu ILCOR. Toto
označení platí i pro skříňky a stojany, kde je přístroj umístěn. Dále jsou takto označeny
i směrové tabule, které ukazují nejbližší cestu k AED. Označení je v podobě zelenobílé
značky, která má obdélníkový tvar. Je zde znázorněn piktogram ve tvaru srdce, uprostřed
36
je symbol blesku. Nahoře v pravém roku je umístěn bílý kříž, ten je tam z důvodu
všeobecného povědomí pro označení zdravotnického materiálu pro první pomoc. Symbol
může být doplněn nápisem „AED“. Pro samotné označení přístroje jsou dána jasná
pravidla (MUKNŠNÁBLOVÁ, 2016).
Obrázek 10 Jednotné označení AED podle ILCOR
Zdroj: MUKNŠNÁBLOVÁ, 2016, str. 29
3.7 BUDOUCNOST AED
V České republice bohužel není počet AED dostačující. Existuje velmi mnoho
míst, která sice mají velkou koncentraci lidí, ale jsou stále bez přístroje. Je zde myšlenka,
že by se mohla využít technika bezpilotních dronů. Ty by mohly být využity IZS
k monitorování místa zásahu, ale hlavně také k záchraně životů. V úvahu by se také
mohly brát takzvané „létající AED“, který by vyslal na místo události dispečer ZZS
společně se sanitním vozem. Tento přístroj by byl na místě dříve než samotní záchranáři
a svědek události by tak mohl mít k dispozici AED již pár minut po kolapsu a mohl by
tak podat účinnou první pomoc. Nabízí se dvě možnosti, jak toto zrealizovat. První
možností je připevnit AED ke klasickému dronu, ten by přístroj pouze přepravil na místo.
Druhá možnost, značně účinnější, je takzvaný ambulance dron. Tento vynález vymyslel
23letý student z Nizozemska Alec Momont. Vynalezl AED a dron v jednom. Vzhledem
k tomu, že ambulance dron je schopný se pohybovat až 100 km/h rychlostí, dokáže se
k pacientovi v okruhu 12 km2
, dostat již do jedné minuty ze základny. Tím pádem zvýší
pacientovu šanci na přežití o mnoho procent. Tento sofistikovaný přístroj má v sobě
zabudovaný GPS lokátor, podle kterého najde místo události, díky souřadnicím
zaměřených z mobilního telefonu volajícího. Dalším obrovským přínosem přístroje je
zabudovaná kamera, díky které dispečer ZZS vidí vše, co se na místě události děje a může
tak zachránce hlasově navigovat. Prototyp tohoto dronu v dnešní době létá v Amsterdamu
a je prý velmi účinný. Momentálně u nás není dovoleno používání ambulance dronů,
jedním z důvodů je nedořešená legislativa (MUKNŠNÁBLOVÁ, 2016).
37
4 PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 CÍLE PRÁCE
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly zvoleny následující cíle:
Cíl 1: Zhodnotit znalosti první pomoci studentů středních škol, konkrétně o AED.
Cíl 2: Porovnat znalosti studentů gymnázií a středních odborných učilišť.
Cíl 3: Vytvořit informační letáček.
4.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Pro tvorbu praktické části byly stanoveny následující průzkumné otázky:
1. Jaké jsou subjektivní znalosti první pomoci studentů středních škol?
2. Existuje závislost mezi typem školy a subjektivním hodnocením znalostí první
pomoci?
3. Kolik studentů ví, k čemu se používá AED?
4. Existuje závislost mezi typem školy a znalostmi první pomoci, konkrétně znalostmi o
frekvenci masírování při KPR?
5. Existuje závislost mezi typem školy a znalostí studentů, jak je označen AED?
4.3 VÝBĚROVÝ SOUBOR
Průzkum jsme řešili pomocí kvantitativní průzkumné metody, a to anonymním
dotazníkem, který je tvořen 17 položkami, obsahuje uzavřené, polouzavřené i otevřené
otázky. První tři otázky jsou zaměřeny na věk, pohlaví studenta a na to, jakou školu
studuje. Dalších 7 otázek je zaměřeno na laickou první pomoc a zbylých 7 otázek se týká
AED. Dotazníky jsme rozdali studentům středních škol. Dotazníky byly vytvořeny
pomocí webové stránky https://www.vyplnto.cz/. Sběr dotazníkového šetření probíhal
v období od 17. 2. 2019 do 9. 3. 2019. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 137
respondentů, návratnost byla 100 %.
Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v absolutní i relativní četnosti. Jsou
znázorněny v tabulkách a výsečových grafech a pod grafy je vždy jejich interpretace.
Závislost mezi jednotlivými daty jsme zkoumali pomocí testu chí kvadrát. Pro
tento test jsme použili webovou aplikaci aplikace test chí kvadrát nezávislosti
v kontingenční tabulce http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/.
38
4.4 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
Průzkumný soubor byl tvořen studenty středních škol, konkrétně studenty
středních škol s maturitou, gymnázií a studentů středních odborných učilišť.
Analýza studentů středních škol dle pohlaví
Tabulka 1 Pohlaví respondenta
Pohlaví Absolutní
četnost
muž 37
žena 100
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Jak můžeme vidět z tabulky 1, v dotazníkovém šetření odpovídalo více žen než
mužů.
Graf 1 Pohlaví respondenta
Zdroj: Autor, 2019
27 %
73 %
Pohlaví
muž žena
39
Z průzkumného šetření bylo zjištěno, že dotazník vyplnilo o mnoho více žen než
mužů. Celkem dotazník vyplnilo 137 respondentů, z toho bylo 100 (73 %) žen a 37 (27
%) mužů.
Věková analýza studentů středních škol
Tabulka 2 Věk respondenta
Věk Absolutní četnost
15 5
16 19
17 44
18 43
19 21
20 4
21 1
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Vzhledem k tomu, že dotazník byl předložen studentům středních škol, bylo jasné,
že se věkové rozmezí bude pohybovat od 15 let věku do 20 let věku.
Graf 2 Věk respondenta
Zdroj: Autor, 2019
4 %
14 %
32 %
31 %
15 %
3 %
1 %
Věk respondenta
15 16 17 18 19 20 21
40
Graf 2 nám udává věk respondentů, do průzkumného šetření se zapojili studenti
ve věkovém rozmezí 15-21 let. Z šetření vyplývá, že největší zastoupenou skupinou jsou
studenti, kterým je 17 let, těch bylo celkem 44 (32 %). Další velkou skupinou jsou
studenti, kterým je 18 let, těch bylo 43 (31 %). 21 (15 %) studentů je ve věku 19 let. Ve
věku 16 let je 19 (14 %) studentů. 15letých studentů bylo 5 (4 %). 4 (3 %) studenti ve
věku 20 a 1 (1 %) student ve věku 21 let.
Analýza dle typu střední školy
Tabulka 3 Typ školy
Odpověď
respondenta
Absolutní
četnost
gymnázium 30
střední odborné
učiliště
31
střední školu s
maturitou
76
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 3 Typ školy
Zdroj: Autor, 2019
22 %
23 %
55 %
Typ školy
gymnázium střední odborné učiliště střední škola s maturitou
41
Z průzkumného šetření bylo zjištěno, že převážná většina studentů navštěvuje
střední školu ukončenou maturitou. Těchto respondentů bylo 76 (55 %). Dále graf
ukazuje dvě téměř stejně velké skupiny, jedna z nich jsou studenti, kteří navštěvují střední
odborné učiliště, těch je 31 (23 %) a skupina studentů gymnázií, kterých je 30 (22 %).
Otázka č. 4
Jak hodnotíte své znalosti první pomoci? Ohodnoťte je jako ve škole, od 1 do 5.
a) 1
b) 2
c) 3
d) 4
e) 5
Tabulka 4 Subjektivní ohodnocení znalostí PP
Odpověď
respondenta
Absolutní četnost
1 16
2 44
3 57
4 16
5 4
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
42
Graf 4 Subjektivní ohodnocení znalostí PP
Zdroj: Autor, 2019
Z průzkumného šetření vyplynulo, že necelá polovina (41 %) respondentů
považuje své znalosti první pomoci za dobré. Potěšující je, že 44 (32 %) studentů si myslí,
že jeho znalosti jsou chvalitebné. Graf znázorňuje 2 stejné skupiny studentů, těmi jsou
studenti, kteří si myslí, že jejich znalosti jsou na výborné úrovni, těch je celkem
16 (12 %). stejně velká skupina jsou studenti, jejichž znalosti jsou podle nich dostačující.
Pouze 4 (3 %) studenti napsali, že jejich znalosti jsou na nedostačující úrovni.
Otázka č. 5
Uvidíte na ulici ležet člověka, který nereaguje na oslovení, ani na bolestivý podnět.
Jak zjistíte, zda dýchá?
a) nevím
b) podívám se, jestli se mu zvedá hrudník
c) nejprve mu zakloním hlavu a poté se budu dívat, jestli se mu zvedá hrudník
d) dám mu před ústa zrcátko a budu se dívat, jestli se zamlží
e) jinak, napište
12 %
32 %
42 %
12 %
3 %
Subjektivní ohodnocení znalostí první
pomoci
1 2 3 4 5
43
Tabulka 5 Jak zjistím, zda postižený dýchá
Odpověď respondenta Absolutní četnost
dám mu před ústa zrcátko a budu se dívat,
jestli se zamlží (odpověď d)
32
dívat se na hrudník nebo zrcátko, podle
situace
1
nad ústa postiženého přiložím své ucho a
budu poslouchat, jestli dýchá a zároveň se
budu dívat na hrudník, jestli se zvedá
1
nejprve mu zakloním hlavu a poté se budu
dívat, jestli se mu zvedá hrudník (odpověď
c)
60
nevím (odpověď a) 1
podívám se, jestli se mu zvedá hrudník
(odpověď b)
37
poslechnu, jestli nedýchá, popřípadě
zkusím nahmatat tep
1
přiložím mu pravé ucho k zakloněné hlavě
a hlídám hrudník a pocit dechu na uchu.
1
přiložím ucho k jeho ústům 1
přiložím ucho k ústům tak, abych viděla
na hrudník, jestli se zvedá
1
uvolním DC, poté přiložím hlavu k
hrudníku a pozoruji ústa
1
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
44
Graf 5 Jak zjistím, zda postižený dýchá
Zdroj: Autor, 2019
Z grafu č. 5 zjišťujeme, že převážná většina studentů, tedy 60 (44 %), zaškrtla
odpověď c, to jest, že by postiženému nejprve zaklonili hlavu a pak by se dívali, zda se
mu zvedá hrudník. 37 (27 %) respondentů by se pouze podívalo, zda se postiženému
zvedá hrudník, bez záklonu hlavy. 32 (23 %) respondentů by k ústům přiložili zrcátko
a dívali by se, zda se zamlží. Pouze jeden (1 %) student zaškrtl odpověď, že by nevěděl,
jak zjistit, zda postižený dýchá. Studenti měli rovněž v otázce č. 5 možnost napsat svou
vlastní odpověď, takových bylo 7 (5 %). Tyto odpovědi byly vesměs podobné jako
odpovědi, které měli na výběr. 5 respondentů by přikládalo své ucho k ústům postiženého.
1 student uvedl, že by se pokusil nahmatat tep postiženého.
Otázka č. 6
Je ze zákona povinnost poskytnout první pomoc člověku, který je ohrožen na životě?
a) ano, vždy
b) ano, jen pokud mně samotnému nehrozí nebezpečí
c) nevím
d) ne
1 %
27 %
44 %
23 %
5 %
Jak zjistím, zda postižený dýchá
odpověď a) odpověď b) odpověď c) odpověď d) odpověď e)
45
Tabulka 6 Poskytnutí první pomoci z pohledu zákona
Odpověď respondenta Absolutní četnost
ne 1
ano, jen pokud mně
samotnému nehrozí
nebezpečí
98
ano, vždy 38
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 6 Poskytnutí první pomoci z pohledu zákona
Zdroj: Autor, 2019
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 98 studentů, tedy 71 %, si myslí že je ze
zákona povinnost poskytnout první pomoc, pouze v případě, že jim samotným nehrozí
nebezpečí. 38 (28 %) respondentů si myslí, že je povinné poskytnout první pomoc vždy.
Pouze 1 (1 %) respondent odpověděl, že ze zákona není povinné poskytnout první pomoc.
Otázka č. 7
Jakou frekvencí budete masírovat dospělého člověka? (stlačení/min)
1 %
72 %
28 %
Poskytnutí první pomoci z pohledu zákona
ne ano, jen pokud mně samotnému nehrozí nebezpečí ano, vždy
46
a) nevím
b) nejméně 100 stlačení za minutu
c) nejméně 150/min
d) pod 100 stlačení za minutu
Tabulka 7 Frekvence srdeční masáže
Odpověď
respondenta
Absolutní četnost
nejméně 100 stlačení
za minutu
109
nejméně 150/min 7
nevím 6
pod 100 stlačení za
minutu
15
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 7 Frekvence srdeční masáže
Zdroj: Autor, 2019
Graf 7 znázorňuje, že většina studentů, tedy 109 (80 %), uvedla, že srdeční masáž
by se měla provádět minimální frekvencí 100 stlačení za minutu. 7 (5 %) dotazovaných
80 %
5 %
4 %
11 %
Frekvence srdeční masáže
nejméně 100/min nejméně 150/min nevím pod 100/min
47
studentů si myslí, že srdeční masáž by se měla provádět frekvencí minimálně 150 stlačení
za minutu. Frekvenci pod 100 stlačení za minutu uvedlo 15 (11 %) dotazovaných. 6 (4
%) studentů neví, v jaké frekvenci by masírovalo.
Otázka č. 8
Jakou linku budete volat, pokud budete muset přivolat zdravotnickou záchrannou
službu?
-napište
Tabulka 8 Tísňová linka ZZS
Odpověď respondenta Absolutní četnost
112 6
135 1
150 1
155 129
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 8 Tísňová linka ZZS
Zdroj: Autor, 2019
4 %
1 % 1 %
94 %
Tísňová linka ZZS
112 135 150 155
48
Z průzkumného šetření jsme zjistili, že naprostá většina respondentů, tedy 129 (94
%), odpověděla, že by volali tísňovou linku 155. 6 (4 %) respondentů uvedlo, že by volali
tísňovou linku 112. 1 (1 %) student by volal na číslo 135 a 1 (1 %) by zavolal na číslo
150.
Otázka č. 9
Byl/a jste někdy svědkem události, při které bylo potřeba zahájit resuscitaci?
a) ano
b) ne
Tabulka 9 Svědci události
Odpověď respondenta Absolutní četnost
ne 115
ano 22
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 9 Svědci události
Zdroj: Autor, 2019
84 %
16 %
Svědci události
ne ano
49
Graf 9 znázorňuje, že pouhých 22 (16 %) respondentů z dotazovaných 137, bylo
svědky situace, při které bylo nutné zahájit resuscitaci. Zbylých 115 (84 %) svědky takové
situace nebylo.
Otázka č. 10
Pokud ano, podílel/a jste se na poskytování první pomoci?
a) ano
b) ne
Tabulka 10 Poskytnutí první pomoci
Odpověď respondenta Absolutní četnost
ne 9
ano 13
Celkem 22
Zdroj: Autor, 2019
Graf 10 Poskytnutí první pomoci
Zdroj: Autor, 2019
41 %
59 %
Poskytnutí první pomoci
ne ano
50
Z 22 (100 %) respondentů, kteří byli svědky události, při které bylo nutné zahájit
resuscitaci, uvedlo 13 (59 %) z nich, že se podíleli na poskytování první pomoci. Zbylých
9 (41 %) respondentů se na poskytování první pomoci nepodílelo.
Otázka č. 11
Byl použit automatizovaný externí defibrilátor (dále jen AED)?
a) ano
b) ne
Tabulka 11 Byl použit AED?
Odpověď respondenta Absolutní četnost
ne 16
ano 6
Celkem 22
Zdroj: Autor, 2019
Graf 11 Byl použit AED?
Zdroj: Autor, 2019
73 %
27 %
Byl použit AED?
ne ano
51
Z 22 (100 %) svědků události, uvedlo 16 (73 %) dotazovaných, že při poskytování
první pomoci nebyl použit AED. Zbylých 6 (27 %) uvedlo, že AED při poskytování první
pomoci použit byl.
Otázka č. 12
Víte, k čemu se používá AED?
a) ano
b) ne
Tabulka 12 Víte, k čemu se používá AED?
Odpověď respondenta Absolutní četnost
ne 26
ano 111
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 12 Víte, k čemu se používá AED?
Zdroj: Autor, 2019
19 %
81 %
Víte, k čemu se používá AED?
ne ano
52
Jak můžeme vidět z grafu 12, většina dotazovaných studentů, tedy 111 (81 %), ví,
k čemu se AED používá. Zbylých 26 (19 %) studentů to neví.
Otázka č. 13
Kde jste se poprvé dozvěděl/a o existenci AED?
a) nevím, co to je, neslyšel/a jsem o tom
b) z médií
c) ve škole
d) na kurzu první pomoci
e) jinde, napište
Tabulka 13 Kde jste se dozvěděli o AED?
Odpověď respondenta Absolutní četnost
JSDH (Jednotka Sboru
Dobrovolných Hasičů)
1
na akci záchranné služby 1
na kurzu první pomoci 23
na kurzu táborového vedoucího 1
nevím 2
nevím, co to je, neslyšel/a jsem o
tom
24
od kamarádky 1
od rodiny, pracuje v oboru 1
sbor dobrovolných hasičů 1
seriál 1
ve skautu 1
ve škole 53
z médií 26
zdravotnický kroužek na ZŠ 1
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
53
Graf 13 Kde jste se dozvěděli o AED?
Zdroj: Autor, 2019
Z průzkumného šetření jsme zjistili, že 53 (39 %) dotazovaných studentů se
o AED dozvěděli ve škole. 26 (19 %) z nich se o AED dozvěděli v médiích. 24 (17 %)
studentů uvedlo, že neví, co to AED je a nikdy o něm neslyšeli. Na kurzu první pomoci
se o AED dozvědělo 23 (17 %) studentů. V této otázce měli studenti také možnost napsat
svou vlastní odpověď, takových bylo 11 (8 %). 2 z nich uvedli, že se o AED dozvěděli
ve sboru dobrovolných hasičů. 1 student uvedl, že se o přístroji dozvěděl od rodinného
příslušníka, který pracuje v oboru. Dále si můžeme všimnout v tabulce č. 13 odpovědí
jako jsou ze seriálu, od kamarádky, ve skautu, na akci záchranné služby a ve
zdravotnickém kroužku na základní škole, tyto odpovědi jsou vždy po jednom
respondentovi.
Otázka č. 14
Kdo je oprávněn použít AED?
a) nevím
b) pouze proškolený odborník s certifikátem
c) pouze zdravotnický personál
e) kdokoliv, kdo je svědkem události
17 %
18 %
39 %
19 %
8 %
Kde jste se dozvěděli o AED?
na kurzu první pomoci nevím, co to je, neslyšel/a jsem o tom ve škole z médií ostatní
54
Tabulka 14 Oprávnění použití AED
Odpověď respondenta Absolutní četnost
kdokoliv, kdo je svědkem události 66
nevím 20
pouze proškolený odborník s
certifikátem
16
pouze zdravotnický personál 35
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 14 Oprávnění použití AED
Zdroj: Autor, 2019
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že téměř polovina dotazovaných, tedy 66
(48 %) respondentů, odpovědělo, že AED může použít kdokoliv, kdo je svědkem
události. 35 (25 %) studentů uvedlo, že AED může použít pouze zdravotnický personál.
20 (15 %) studentů vůbec neví, kdo je oprávněn použít AED. Poslední skupinou jsou
studenti, kteří si myslí, že AED mohou používat pouze proškolení odborníci
s certifikátem, těch je celkem 16 (12 %).
Otázka č. 15
48 %
15 %
12 %
26 %
Oprávnění použití AED
kdokoliv, kdo je svědkem události nevím
pouze proškolený odborník s certifikátem pouze zdravotnický personál
55
Kde AED najít?
a) nevím
b) pouze v nemocnicích a sanitkách
c) na veřejných prostranstvích
d) jinde, napište
Tabulka 15 Kde AED najít?
Odpověď respondenta Absolutní
četnost
na veřejných prostranstvích 65
nevím 28
pouze v nemocnicích a sanitkách 41
tam, kde je značka s AED. 1
v autolékárničce, ale i nemocnice a sanitky 1
v dnešní době už ho lze i koupit na internetu. 1
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 15 Kde AED najít?
47 %
20 %
30 %
2 %
Kde AED najít?
na veřejných prostranstvích nevím pouze v nemocnicích a sanitkách ostatní
56
Zdroj: Autor, 2019
Z dotazníkového šetření jsme zjistili, že téměř polovina dotazovaných studentů,
tedy 65 (48 %), uvedla, že AED najdou na veřejných prostranstvích. 41 (30 %)
dotazovaných si myslí, že AED mohou najít pouze v nemocnicích a sanitkách. 28 (20 %)
studentů uvedlo, že neví, kde by AED hledali. V této otázce měli také respondenti
možnost napsat svou vlastní odpověď, takoví byli 3 (2 %). 1 z nich odpověděl, že AED
můžeme najít i v autolékárničkách, další uvedl, že AED najdeme tam, kde je jeho značka.
A poslední z nich odpověděl, že AED se dá v dnešní době koupit i na internetu.
Otázka č. 16
Jak je označeno místo, kde je uložený AED?
a) nevím
b) modročervená plocha s bleskem
c) zelenobílý piktogram srdce a blesku
d) zelený piktogram Aeskulapovy hole
Tabulka 16 Označení AED
Odpověď respondenta Absolutní četnost
modročervená plocha s bleskem 15
nevím 54
zelenobílý piktogram srdce a
blesku
61
zelený piktogram Aeskulapovy
hole
7
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
57
Graf 16 Označení AED
Zdroj: Autor, 2019
Analýza odpovědí ukázala, že 61 (45 %) dotazovaných respondentů uvedlo, že
znak AED je zelenobílý piktogram srdce a blesku. Podobný počet, tedy 54 (39 %)
respondentů, uvedl, že neví, jak se AED označuje. 15 (11 %) dotazovaných uvedlo, že
AED se označuje modročervenou plochou s bleskem. Zbylých 7 (5 %) studentů si
myslí, že na označení AED je znázorněn zelený piktogram Aeskulapovy hole.
Otázka č. 17
Pokud byste byl/a v nouzové situaci, použil/a byste AED?
a) nevím, bál/a bych se
b) nepoužil/a
c) použil/a
Tabulka 17 Použití AED
Odpověď respondenta Absolutní četnost
nepoužil/a 7
nevím, bál/a bych se 58
použil/a 72
11 %
39 %
45 %
5 %
Označení AED
modročervená plocha s bleskem nevím
zelenobílý piktogram srdce a blesku zelený piktogram Aeskulapovy hole
58
Celkem 137
Zdroj: Autor, 2019
Graf 17 Použití AED
Zdroj: Autor, 2019
Graf č. 17 ukazuje, že větší polovina dotazovaných, tedy 72 (53 %) respondentů,
uvedla, že by AED použili. Poměrně velká část respondentů, 58 (42 %), by se báli a neví,
zda by AED použili. Pouhých 7 (5 %) dotazovaných uvedlo, že by AED v nouzové situaci
nepoužili.
4.5 PREZENTACE VÝSLEDKŮ ZÁVISLOSTI
Průzkumná otázka č. 2: Existuje závislost mezi typem školy a subjektivním
hodnocením znalostí první pomoci?
Pro zjištění této závislosti byly zkoumány otázky č. 3 a č. 4. Otázka č. 3 zjišťovala,
jakou školu student studuje a otázka číslo č. 4, jak studenti hodnotí své znalosti první
pomoci. Protože nebyly splněny podmínky pro použití testu (více než 20 % hodnot bylo
větších než 5), museli jsme sloučit skupiny u otázky č. 4 a to odpovědi a) a b) do jedné
skupiny a odpovědi c), d) a e) do skupiny druhé. První skupina označuje studenty, kteří
odpověděli, že jejich znalosti odpovídají známkám 1 a 2, tudíž znalosti velmi dobrý. Ve
5 %
42 %53 %
Použití AED
nepoužil/a nevím, bál/a bych se použil/a
59
druhé skupině jsou studenti, kteří odpověděli, že jejich znalosti odpovídají známkám 3, 4
a 5, tudíž znalosti neuspokojivé.
Tabulka 18 Otázky č. 3 a č. 4
Typ školy Subjektivní hodnocení první pomoci
1 2 3 4 5 Celkem
gymnázium 6 9 9 6 0 30
střední odborné
učiliště
1 6 19 3 2 31
střední školu s
maturitou
9 29 29 7 2 76
Celkem 16 44 57 16 4 137
Zdroj: Autor, 2019
Tabulka 19 Průzkumná otázka č.2 test nezávislosti
ČETNOSTI SKUTEČNÉ ČETNOSTI OČEKÁVANÉ ČETNOSTI
Typ školy velmi
dobré
znalosti
neuspokojivé
znalosti
Celkem velmi
dobré
znalosti
neuspokojivé
znalosti
Celkem
gymnázium 15 15 30 13,14 16,86 30
střední odborné
učiliště
7 24 31 13,58 17,42 31
střední škola s
maturitou
38 38 76 33,28 42,72 76
Celkem 60 77 137 60 77 137
Zdroj: Autor, 2019
Vypočtená hodnota testového kritéria je 7,333, kritická tabulková hodnota pro
hladinu významnosti 5 % a pro 2 stupně volnosti je 5,991. Protože je vypočtená hodnota
větší než kritická tabulková, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézou o
nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám
říká, že zde určitá závislost existuje.
60
Průzkumná otázka č. 4: Existuje závislost mezi typem školy a znalostmi první
pomoci, konkrétně znalostmi o frekvenci masírování při KPR?
Pro zjištění této závislosti byly zkoumány otázky č. 3 a č. 7. Pomocí otázky č. 3
jsme zjišťovali, jakou školu studenti studují. Otázka č. 7 zkoumala, zda studenti ví, jakou
frekvencí by masírovali dospělého člověka. Správná odpověď je nejméně 100 stlačení za
minutu, proto jsme tuto jednu označili jako správnou a ostatní jako odpovědi chybné.
Tabulka 20 Otázky č. 3 a č. 7
Typ školy Odpověď respondenta Celkem
nejméně 100
stlačení za
minutu
nejméně 150
stlačení za
minutu
nevím pod 100
stlačení za
minutu
gymnázium 20 2 1 7 30
střední odborné učiliště 16 5 4 6 31
střední školu s
maturitou
73 0 1 2 76
Celkem 109 7 6 15 137
Zdroj: Autor, 2019
Tabulka 21 Průzkumná otázka č. 4 test nezávislosti
ČETNOSTI SKUTEČNÉ ČETNOSTI OČEKÁVÁNÉ ČETNOSTI
Typ školy správná
odpověď
chybná
odpověď
Celkem správná
odpověď
chybná
odpověď
Celkem
gymnázium 20 10 30 23,87 6,13 30
střední odborné učiliště 16 15 31 24,66 6,34 31
střední škola s maturitou 73 3 76 60,47 1,.53 76
Celkem 109 28 137 109 28 137
Zdroj: Autor, 2019
Vypočtená hodnota testového kritéria je 30,647, kritická tabulková hodnota pro
hladinu významnosti 5 % a pro 2 stupně volnosti je 5,991. Protože je vypočtená hodnota
61
větší než kritická tabulková, na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézou o
nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme alternativní hypotézu, která nám
říká, že zde určitá závislost existuje.
Průzkumná otázka č. 5: Existuje závislost mezi typem školy a znalostí
studentů, jak je označen AED?
Pro zjištění této závislosti byly zkoumány otázky č. 3 a č. 16. Otázkou č. 3 jsme
zjišťovali, jakou školu studenti studují a otázkou č. 16, zda studenti ví, jak se označují
AED. Správná odpověď na otázku byla zelenobílý piktogram srdce a blesku, tuto
odpověď jsme tedy označili, jakou správnou a zbylé odpovědi jako chybné.
Tabulka 22 Otázky č. 3 a č. 16
Typ školy Odpověď respondenta
modročervená
plocha s
bleskem
nevím zelenobílý
piktogram
srdce a blesku
zelený
piktogram
Aeskulapovy
hole
Celkem
gymnázium 2 11 15 2 30
střední odborné učiliště 4 16 8 3 31
střední školu s maturitou 9 27 38 2 76
Celkem 15 54 61 7 137
Zdroj: Autor, 2019
Tabulka 23 Průzkumná otázka č. 5 test nezávislosti
ČETNOSTI SKUTEČNÉ ČETNOSTI OČEKÁVÁNÉ ČETNOSTI
Typ školy správná
odpověď
chybná
odpověď
Celkem správná
odpověď
chybná
odpověď
Celkem
gymnázium 15 15 30 13,36 16,64 30
střední odborné učiliště 8 23 31 13,8 17,2 31
62
střední škola s
maturitou
38 38 76 33,84 42,16 76
Celkem 61 76 137 61 76 137
Zdroj: Autor, 2019
Vypočtená hodnota testového kritéria je 5.678, kritická tabulková hodnota pro
hladinu významnosti 5 % a pro 2 stupně volnosti je 5,991., na hladině významnosti 5 %
nulovou hypotézou o nezávislosti jednotlivých znaků nezamítáme.
4.6 DISKUZE
Bakalářská práce si kladla za cíl zhodnotit znalosti studentů středních škol o první
pomoci, konkrétně pak o AED. Dalším cílem bylo porovnat znalosti studentů gymnázií
a středních odborných učilišť. Posledním cílem práce bylo vytvořit informační zdroj pro
studenty, což je v našem případě informační letáček, kde je znázorněna a stručně popsána
neodkladná kardiopulmonální resuscitace s použitím AED. Vzhledem k tomu, že ani
polovina dotazovaných studentů nevěděla, jak se AED označuje, je zde vyobrazen i znak
přístroje. Prostřednictvím průzkumného šetření jsme se snažili zjistit co nejvíce informací
od studentů pro dosažení cílů, které jsme předem stanovili.
Do dotazníkového šetření se zapojila mnohem více žen než mužů, zapojilo se 100
žen (73 %) a 37 mužů (27 %), ženy tedy byly ochotnější než muži. Dvěma nejvíce
zastoupenými skupinami byli studenti ve věku 17 a 18 let věku.
Téma automatizované externí defibrilátory a informovanost veřejnosti o těchto
přístrojích je aktuální a hodně diskutované. Z prací jsme vybrali pro diskuzi práce, které
se zabývají přímo informovanosti studentů středních škol stejně jako naše práce.
Informovanosti žáků českobudějovických středních škol o první pomoci a o používání
AED se věnuje bakalářská práce Moniky Zelinkové z roku 2015, absolventky
Masarykovy Univerzity. Průzkum této práce byl rovněž zpracován pomocí kvantitativní
průzkumné metody, a to anonymním dotazníkem. ZELINKOVÁ (2015) se také studentů
ptala, zda je ze zákona povinnost poskytnout první pomoc. V otázce měla na výběr
odpovědi: ano, ne a pouze pro kvalifikované osoby. Z jejího průzkumu vyplynulo, že 92
% studentů odpovědělo, že je poskytnutí první pomoci ze zákona povinné, pouze 2 %
63
studentů odpověděla, že ne, což je velmi podobný výsledek s tím naším. Z našeho
průzkumného šetření jsme totiž zjistili, že téměř 100 % studentů si myslí, že je poskytnutí
pomoci povinné ze zákona a necelé 1 % procento (pouze 1 student) uvedl, že ne. S tím
rozdílem, že v našem dotazníku jsme měli na výběr odpovědi: ano, vždy; ano, pokud mně
samotnému nehrozí nebezpečí a ne. 72 % studentů uvedlo, že je povinné poskytnout
pomoc jen v případě, že jim samotným nehrozí nebezpečí, což byla správná odpověď.
Ostatní studenti odpověděli, že první pomoc musí poskytnout vždy. ZELINKOVÁ
(2015) ve své práci nekonkretizovala správnou odpověď bezpečím zachránce,
domníváme se, že to ovlivnilo výsledky a že v případě, že by dala na výběr jiné odpovědi,
procento studentů by nebylo tak vysoké. V každém případě považuji naše výsledky za
uspokojivé.
Otázku, která zjišťovala, zda studenti ví, na jakou linku by volali v případě
potřeby ZZS, také obsahují obě práce. Lze konstatovat, že výsledky mají prakticky stejné
procentuální rozpětí. Z průzkumu ZELINKOVÉ (2015) vyplynulo, že 93 %
dotazovaných studentů ví, že tísňová linka ZZS je 155, my jsme v našem průzkumu
zjistili, že linku 155 by volalo 94 % dotazovaných, což považuji za velmi dobrý výsledek.
ZELINKOVÁ (2015) také uvedla, že 5 % studentů by volilo linku 112, v našem
průzkumu se pro tuto možnost rozhodla 4 % dotazovaných. Vzhledem k tomu, že linka
112 je jednotné evropské číslo tísňového volání, není tato odpověď úplně chybná, ale
pokud se nejedná o rozsáhlejší mimořádnou událost nebo volající není mimo ČR, není
vhodné tuto linku volat, protože se volající nedovolá přímo na linku ZZS, ale dispečer ho
bude muset přepojit, což zabere nějaký čas navíc. Pokud si ale volající ve stresu
nevzpomene na linku 155, je samozřejmě možné zavolat i na linku 112.
ZELINKOVÁ (2015) se taktéž studentů dotazovala, jak by zprůchodnili dýchací
cesty postiženému. 77 % dotazovaných uvedlo, že by postiženému zaklonili hlavu, což je
správná odpověď, velmi nás ale překvapilo, že 21 % studentů si myslí, že je potřeba
postiženému vytáhnout jazyk z úst, takovou odpověď v našem průzkumu neuvedl nikdo.
Domníváme se, že to může být způsobeno tím, že práce Zelinkové vznikla v roce 2015 a
že v té době ještě nebyl tento mýtus o první pomoci dostatečně vyvrácen laickým
zachráncům. V našem dotazníku jsme se studentů nedotazovali přímo na zprůchodnění
dýchacích cest, ale otázka byla zaměřena na to, jak by studenti zjišťovali, zda postižený
dýchá. 44 % z nich uvedlo, že by postiženému nejprve zaklonili hlavu a poté by se dívali,
zda se mu zvedá hrudník. Záklon hlavy je velmi důležitý úkon a patří mezi základní úkony
64
první pomoci, myslíme si, že by tuto informaci mělo vědět větší procento studentů,
konstatujeme tedy, že tento výsledek je neuspokojivý.
Dále byly výsledky našeho průzkumu porovnány s diplomovou prací Kristýny
Vaňkové, absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci, z roku 2016. Studentka se
zabývala informovaností studentů středních škol o AED. VAŇKOVÁ (2016) se studentů
tázala, zda ví, jak se AED označuje. Výsledky se v tomto případě velmi liší od našich.
VAŇKOVÁ (2016) uvedla, že pouhých 23 % studentů ví, jak se AED označuje. Z našeho
průzkumu vyplynulo, že 45 % dotazovaných uvedlo správnou odpověď. Přibližně stejná
část studentů (39 %) ale uvedlo, že neví, jak se přístroj označuje. Zbylí studenti označili
chybnou odpověď. Velmi nás překvapila tato neznalost studentů, ale myslíme si, že tento
znak už pravděpodobně někdy viděli, jen netušili, co značí. Nicméně můžeme
zkonstatovat, že výsledky nejsou uspokojivé ani v jedné práci.
VAŇKOVÁ (2016) se taktéž studentů dotazovala, zda ví, kdo je oprávněn použít
AED. Výsledky průzkumného šetření VAŇKOVÉ (2016) ukazují, že 48,5 % uvedlo
správnou odpověď, a to, že AED může použít každý zachránce. 51,5 % dotazovaných
uvedlo, že AED může použít pouze zdravotnický personál. Výsledky našeho
průzkumného šetření jsou velmi podobné, 48 % studentů si myslí, že AED může použít
kdokoliv, kdo je svědkem události vyžadující AED. 26 % studentů se domnívá, že AED
může použít pouze proškolený odborník s certifikátem a 15 % neví, kdo je oprávněn
použít AED. Je znepokojivé, že v obou případech, pouze necelá polovina dotazovaných
studentů ví, že AED může použít i laický zachránce. Lze tedy předpokládat, že druhá
polovina studentů vůbec netuší, že by tak mohli někomu zachránit život. Tyto výsledky
označujeme za velmi neuspokojivé.
Další porovnávaná otázka měla za úkol zjistit, zda studenti ví, kde se AED
nachází. Tyto výsledky nás překvapily. VAŇKOVÁ (2016) uvedla, že pouhých 16 %
dotazovaných studentů ví, kde by přístroj hledali. Zbylých 84 % neví, kde se přístroj
nachází. Výsledky z našeho průzkumného šetření vyšly mnohem lépe, ovšem znalosti
studentů také nejsou na dostačující úrovni. Zjistili jsme, že 47 % studentů ví, že AED
najdou na různých veřejných prostranstvích. 30 % dotazovaných odpovědělo, že AED se
nachází pouze v nemocnicích a sanitkách a 20 % studentů neví, kde se AED nachází.
Velmi nás znepokojila odpověď jednoho ze studentů, který uvedl, že AED najdeme
v autolékárničce. Domníváme se, že student si přístroj pravděpodobně s něčím spletl.
Přístroj AED rozhodně není povinnou výbavou autolékárničky.
65
Pomocí průzkumné otázky č. 1 jsme zjišťovali, jaké jsou subjektivní znalosti první
pomoci studentů středních škol. V dotazníku byla otázka položena tak, jak by studenti
ohodnotili své znalosti první pomoci pomocí známek jako ve škole. Z našeho
průzkumného šetření vyplynulo, že nejvíce studentů (42 %) ohodnotilo své znalosti
známkou 3, tedy dobře. Na tuto průzkumnou otázku navazuje 2. otázka, a to, jestli existuje
závislost mezi typem školy a subjektivním hodnocením znalostí první pomoci. Zde jsme
aplikovali test chí kvadrát, ve kterém jsme použili odpovědi z otázek č. 3 a č. 4. v testu
chí kvadrát nám vyšlo, že zde určitá závislost existuje. Studenti se hodnotili více záporně
než kladně. Studenti z gymnázií a středních škol s maturitou se hodnotili z 50 % kladně
a z 50 % záporně. Ale u studentů ze středních odborných učilišť jsme zjistili, že pouhá
čtvrtina studentů uvedla, že si myslí, že jejich znalosti jsou na velmi dobré úrovni. Zbylé
tři čtvrtiny si myslí, že mají znalosti na neuspokojivé úrovni. Domníváme se, že to může
být ovlivněno kvalitou výuky první pomoci na těchto školách.
3. průzkumnou otázku jsme si stanovili, kolik studentů ví, k čemu se používá
AED. V rámci průzkumného šetření jsme zjistili, že 81 % dotazovaných studentů ví,
k čemu se přístroj používá a 26 % z nich to neví. ZELINKOVÁ (2015) se studentů tázala,
jestli se již někdy setkali s pojmem automatizovaný externí defibrilátor. Pouhých 28 %
uvedlo, že ano, zbylých 72 % se s tímto pojmem nesetkalo. V tomto případě hodnotím
kladně výsledky našeho průzkumu. Domníváme se, že to může být ovlivněno tím, že od
roku 2015 se zlepšila informovanost laických zachránců.
Průzkumná otázka č. 4 zjišťovala, zda existuje závislost mezi typem školy a
znalostmi první pomoci, konkrétně znalostmi o frekvenci masírování při KPR. Závislost
jsme ověřovali pomocí testu chí kvadrát, ve kterém jsme použili odpovědi z otázek č. 3 a
č. 7. V testu chí kvadrát nám vyšlo, že zde určitá závislost existuje. Nejvíce úspěšní byli
studenti ze středních škol s maturitou, naprostá většina z nich věděla, jakou frekvencí by
masírovali hrudník postiženého. Domníváme se, že je to ovlivněno tím, že většina
dotazníků byla rozeslána studentům ze zdravotnického lycea. Na druhém místě jsou
studenti z gymnázií, dvě třetiny z nich uvedli správnou odpověď a třetina odpověď
chybnou. Nejhůře jsou na tom studenti ze středních odborných učilišť, kteří se rozdělili
na polovinu, polovina z nich věděla a druhá ne.
Poslední průzkumná otázka č. 5 zněla, existuje závislost mezi typem školy a
znalostí studentů, jak je označen AED? Závislost jsme ověřovali taktéž pomocí testu chí
kvadrát, zde jsme použili otázku č. 3 a č. 16. Z testu jsme zjistili, že polovina studentů
z gymnázií ví, jak se AED označuje a druhá polovina to neví. Stejně tak dopadly výsledky
66
studentů ze středních škol s maturitou. Nejhorší výsledek měli studenti ze středních
odborných učilišť. 68 % z nich neví, jak se AED označuje a pouhých 32 % z nich to
vědělo.
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z výsledků našeho průzkumného šetření navrhujeme následující doporučení pro
praxi:
• Zlepšit kvalitu výuky první pomoci na školách.
• Motivovat studenty k zájmu o první pomoc, například pořádat na školách
přednášky, na kterých si studenti mohou vyzkoušet praktické úkony –
kardiopulmonální resuscitaci, obsluhu AED atd.
• Edukovat studenty o tom, kde se nachází přístroje AED, a hlavně jak se označují.
• Vytvořit poutavé informační letáčky o první pomoci s AED pro studenty, které
mohou mít kdykoliv u sebe.
• Vytvořit informační letáček s veřejnými místy, kde se AED nachází.
• Podporovat studenty k absolvování kurzu první pomoci.
67
ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti studentů středních
škol o AED. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
V teoretické části jsme si stanovili dva cíle, a to interpretovat první pomoc a
poruchy srdečního rytmu a podat ucelený náhled na AED. V první kapitole se zabýváme
první pomocí a jejím rozdělení, je zde také podkapitola, která se podrobně věnuje samotné
kardiopulmonální resuscitaci. Druhá kapitola se věnuje anatomickému funkčnímu
uspořádání srdce, je zde popsán převodní systém srdeční a poruchy srdečního rytmu.
Práce se také zabývá defibrilací a její historií. Poslední kapitola je věnována samotnému
automatizovanému externímu defibrilátoru, jeho historii, bezpečnostním pravidlům jeho
používání, jeho využití u dětí, umístění AED a jeho označení. Můžeme konstatovat, že
cíle v teoretické části byly splněny.
V praktické části jsme si stanovili 3 cíle, a to zhodnotit znalosti studentů středních
škol o první pomoci, konkrétně o AED. Další cílem bylo porovnat studenty gymnázií a
středních odborných učilišť a poslední cíl byl vytvořit informační letáček pro studenty.
Zhodnotili jsme výsledky kvantitativního průzkumu pomocí dotazníkové šetření. Test
závislosti některých otázek jsme dělali pomocí testu chí kvadrát.
Z našeho průzkumného šetření jsme zjistili, že znalosti studentů nejsou
dostačující. Pouze necelá polovina studentů věděla, jak se přístroj AED označuje. Stejně
tak je to i s otázkou, kdo je oprávněn použít AED, polovina studentů vůbec neví, že by
přístroj mohli použít i oni, pokud by byli v nouzové situaci. Většina studentů ví, k čemu
se AED používá, ale nepoužili by ho, protože neví, že jsou oprávněni. Pouhá necelá
polovina studentů ví, kde by přístroj našli. Tyto znalosti označujeme za neuspokojující.
Navrhujeme zlepšit informovanost studentů o AED, například pomocí informačních
letáčků nebo přednášek o první pomoci. O prvním cíli praktické části můžeme říci, že byl
splněn.
Druhým cílem bylo porovnat studenty gymnázií a středních odborných učilišť.
Z průzkumného šetření jsme zjistili, že studenti z gymnázií své znalosti hodnotili
z poloviny kladně a z poloviny záporně, zatímco studenti ze středních odborných učilišť
se ze třech čtvrtin hodnotili záporně. Se znalostmi o frekvenci masírování hrudníku při
68
KPR jsou na tom lépe studenti z gymnázií, dvě třetiny z nich uvedly správnou odpověď.
Pouhá polovina studentů ze středních odborných učilišť uvedla správnou odpověď. Stejně
tak u otázky, jak je označen AED, měli lepší výsledky studenti z gymnázií než studenti
ze středních odborných učilišť. Zjistili jsme, že polovina studentů z gymnázií ví, jak se
přístroj značí. Pouhá třetina studentů ze středních odborných učilišť ví, jak se AED
označuje. Navrhujeme zlepšit výuku první pomoci na školách. Můžeme konstatovat, že
druhý cíl praktické části byl také splněn. Posledním cílem praktické části práce bylo
vytvořit informační letáček pro studenty. Tento cíl byl také splněn, letáček je přiložen
v přílohách, jako příloha B.
Musíme konstatovat, že problematika laické první pomoci s AED je zajímavé, a
hlavně velmi důležité téma. Každý občan bez výjimky by měl být schopný poskytnout
první pomoc. Je důležité, aby se tyto věci učili studenti na středních školách a samozřejmě
své znalosti stále rozšiřovali.
69
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Automatizovaný externí defibrilátor. Záchranka - Mobilní aplikace pro život [online].
2016 [cit. 2019-03-20]. Dostupné z: https://www.zachrankaapp.cz/cs/aed
BULÍKOVÁ, Táňa. EKG pro záchranáře nekardiology. Přeložil Ludmila MÍČOVÁ.
Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5307-2.
BYDŽOVSKÝ, Jan. Předlékařská první pomoc. Praha: Grada, 2011. Zdraví & životní
styl. ISBN 978-80-247-2334-1.
ČESKO, 2009. Zákon č. 150 ze dne 9. února 2009, o neposkytnutí pomoci. In: Sbírka
zákonů České republiky. 386. ISSN 1211-1244. Dostupné z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5405
DOBIÁŠ, Viliam. Klinická propedeutika v urgentní medicíně. Praha: Grada, 2013. ISBN
978-80-247-4571-8.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 3240-
4.
Flutter komôr. TECHMED [online]. Peter Blahút, 2017 [cit. 2019-03-07]. Dostupné z:
https://www.techmed.sk/komorovy-flutter/
KÁBRT, Milan. Test chí-kvadrát nezávislosti v kontingenční tabulce. Aplikovaná
statistika [online]. 2011 [cit. 2019-03-21]. Dostupné z:
http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php
KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2.,
přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4200-7.
70
LEJSEK, Jan. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-
2090-9.
MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 2., zcela
přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-
4157-4.
MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl.
vyd. Praha: Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3918-2.
MUKNŠNÁBLOVÁ, Martina. Automatický defibrilátor v praxi. Zdravotnictví
a medicína. 2016, 2016(7-8), 28-29. ISSN 1210-0404.
Národní registr AED. Národní registr AED [online]. 2019 [cit. 2019-02-28]. Dostupné z:
http://www.narodniregistr-aed.estranky.cz/clanky/praha.html
OLOS, Tomáš, Filip BURŠA, Roman GŘEGOŘ a David HOLEŠ. Problematika
rozmístění a použití automatizovaných externích defibrilátorů v České
republice. Časopis lékařů českých. 150(9), 494-497. ISSN 0008-7335.
O'ROURKE, Robert A., Richard A. WALSH a Valentín FUSTER. Kardiologie: Hurstův
manuál pro praxi. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3175-9.
PETRŽELA, Michal. První pomoc pro každého. 2., doplněné vydání. Praha: Grada
Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5556-4.
REMEŠ, Roman a Silvia TRNOVSKÁ. Praktická příručka přednemocniční urgentní
medicíny. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5.
71
ŠEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 2., doplněné
a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0596-0.
Urgentní medicína: Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015 [online].
MEDIPRAX CB, 2015, 18(mimořádné vydání) [cit. 2019-02-20]. ISSN 1212-1924.
Dostupné z:
https://cprguidelines.eu/sites/573c777f5e61585a053d7ba5/content_entry573c77e35e615
85a053d7baf/57e192854c84860895c389dd/files/DOPORUC_ENE__POSTUPY_PRO_
RESUSCITACI-ERC2015_Souhrn_doporuc_eni__CZE.pdf?
VAŇKOVÁ, Kristýna. Informovanost studentů středních škol o automatickém externím
defibrilátoru [online]. Olomouc, 2016 [cit. 2019-02-11]. Dostupné z:
. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci,
Pedagogická fakulta. Vedoucí práce: PhDr. Petr Matouch.
VOKURKA, Martin et al., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-
807345-456-2.
ZELINKOVÁ, Monika. Informovanost žáků českobudějovických středních škol o první
pomoci a o používání AED [online]. Brno, 2015 [cit. 2019-03-21]. Dostupné z:
. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta
sportovních studií. Vedoucí práce: Zdeňka Kubíková.
72
PŘÍLOHY
Příloha A - Dotazník..........................................................................................................I
Příloha B - Informační letáček......................................................................................... V
Příloha C - Značení AED, Vysoká škola zdravotnická ..................................................VI
Příloha D - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů...........................................VII
Příloha E - Rešeršní protokol...................................................................................... VIII
I
Příloha A - Dotazník
Dobrý den,
jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické v Praze. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění
následujícího dotazníku, který slouží jako podklad pro moji bakalářskou práci. Tento
dotazník je určen především pro studenty středních škol.
1) Pohlaví
- žena
- muž
2) Kolik je vám let?
-
3) Jakou školu studujete?
-gymnázium
-střední školu s maturitou
-střední odborné učiliště
-jinou…………..
4) Jak hodnotíte své znalosti první pomoci? Ohodnoťte je jako ve škole, od 1
do 5.
-1
-2
-3
-4
-5
5) Uvidíte na ulici ležet člověka, který nereaguje na oslovení, ani na bolestivý
podnět. Jak zjistíte, zda dýchá?
-nevím
II
-podívám se, jestli se mu zvedá hrudník
-nejprve mu zakloním hlavu a poté se budu dívat, jestli se mu zvedá hrudník
-dám mu před ústa zrcátko a budu se dívat, jestli se zamlží
-jinak…………
6) Je ze zákona povinnost poskytnout první pomoc člověku, který je ohrožen
na životě?
-ano, vždy
-ano, jen pokud mně samotnému nehrozí nebezpečí
-nevím
-ne
7) Jakou frekvencí budete masírovat dospělého člověka? (stlačení/min)
-nevím
-nejméně 100 stlačení za minutu
-nejméně 150/min
-pod 100 stlačení za minutu
8) Jakou linku budete volat, pokud budete muset přivolat zdravotnickou
záchrannou službu?
-napište……….
9) Byl/a jste někdy svědkem události, při které bylo potřeba zahájit
resuscitaci?
-ano
III
-ne
Pokud ne větvení skočí na otázku 12
10) Podílel/a jste se na poskytování první pomoci?
-ano
-ne
11) Byl použit automatizovaný externí defibrilátor (dále jen AED)?
-ano
-ne
12) Víte, k čemu se používá AED?
-ano
-ne
13) Kde jste se poprvé dozvěděl/a o existenci AED?
-nevím, co to je, neslyšel/a jsem o tom
-z médií
-ve škole
-na kurzu první pomoci
-jinde ……………………….
14) Kdo je oprávněn použít AED?
-nevím
-pouze proškolený odborník s certifikátem
-pouze zdravotnický personál
- kdokoliv, kdo je svědkem události
15) Kde AED najít?
-nevím
-pouze v nemocnicích a sanitkách
-na veřejných prostranstvích
IV
-jinde………………
16) Jak je označeno místo, kde je uložený AED?
- nevím
-modročervená plocha s bleskem
-zelenobílý piktogram srdce a blesku
-zelený piktogram Aeskulapovy hole
17) Pokud byste byl/a v nouzové situaci, použil/a byste AED?
-nevím, bál/a bych se
-nepoužil/a
-použil/a
Mockrát Vám děkuji za Vaši ochotu a čas strávený vyplňováním mého dotazníku.
V
Příloha B - Informační letáček
Zdroj: https://www.zachrankaapp.cz/cs/aed
VI
Příloha C - Značení AED, Vysoká škola zdravotnická
Zdroj: Autor, 2019
VII
Příloha D - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Informovanost studentů středních škol o AED v rámci studia/odborné
praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7,
Praha 5.
V Praze dne .......................
.............................................
Jméno a příjmení studenta
VIII
Příloha E - Rešeršní protokol
PRŮVODNÍ LIST K REŠERŠI
Jméno: Veronika Včelišová
Název práce: Informovanost studentů středních škol o automatizovaném externím
defibrilátoru
Jazykové vymezení:
čeština, angličtina
Vyhledávací termíny:
Defibrillators, automated external, public access, AED, defibrilátory, elektrická
defibrilace, automatické externí, první pomoc
Časové vymezení: 2009-2019
Druhy dokumentů:
Knihy, články, abstrakta, kvalifikační práce
Počet záznamů: 31 zahraniční zdroje
74 čs. zdroje
Základní prameny:
Katalogy knihoven systému Medvik – knihy (=monografie)
Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ – články)
Theses, Repozitář závěrečných prací UK-registry vysokoškolských kvalifikačních prací
Internet
Medline
Zpracovala:
Mgr.Lojdová, NLK
12. 2. 2019