VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA PO
TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU
Bakalářská práce
JIŘINA KÁŇOVÁ, DiS.
Stupeň vzdělání: Bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD.
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně
citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
Jiřina Káňová
PODĚKOVÁNÍ
Za neocenitelnou pomoc bych touto cestou upřímně poděkovala vedoucímu práce
doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD., za její cenné rady ochotu a připomínky při zpracování
bakalářské práce.
ABSTRAKT
KÁŇOVÁ, Jiřina, Dis. Ošetřovatelský proces u pacienta po totální endoprotéze
kyčelního kloubu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.).
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha. 2019. 49 s.
Tématem této bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta po totální
endoprotéze kyčelního kloubu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Teoretická část je tvořena kapitolami zaměřenými na popis, historii, indikaci,
kontraindikaci, předoperační přípravu, pooperační péči, pooperační komplikace TEP
a rehabilitaci. Teoretická část je zpracována na základě rešeršních zdrojů. V praktické
části bakalářské práce je prezentován popis ošetřovatelské péče poskytnuté konkrétnímu
pacientovi po totální endoprotéze kyčelního kloubu, který byl hospitalizován na oddělení
rehabilitační péče v Chomutově. Zde jsou zpracovány konkrétní ošetřovatelské diagnózy
dle NANDA I taxonomie II 2015-2017, u kterých je stanoven cíl, očekávané výsledky,
intervence, realizace a hodnocení. Praktická část je zpracována dle modelu Marjory
Gordonové. V závěrečné části této bakalářské práce jsou navržena doporučení pro praxi.
Dále byl zhotoven edukační materiál k nácviku chůze o berlích, zaměřený na pacienty po
totální endoprotéze kyčelního kloubu (příloha A).
Klíčová slova
Kyčel. Kyčelní kloub. Ošetřovatelská péče. Totální endoprotéza.
ABSTRACT
KÁŇOVÁ, Jiřina, Dis. Nursing proces in Patients after Total Hip Joint Endoprosthesis.
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: : doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD.
Prague. 2019. 49 pages.
The theme of this bachelor thesis is nursing process of the patient after total hip
replacement. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical
part consists of chapters focused on description, history, indication, contraindication,
preoperative preparation, postoperative care, postoperative complications of TEP and
rehabilitation. This part is based on research sources. In the practical part of the thesis is
presented a description of the nursing care which is provided to a particular patient after
total hip replacement, who was hospitalized in the department of rehabilitation care in
Chomutov. There are specific nursing diagnoses according to NANDA I taxonomy II
2015-2017, where the goal, expected results, interventions, realization and evaluation are
set. The practical part is processed according to the Marjory Gordon model. The final part
of this thesis deals with a recommendation for practice. Finally training material was
produced for crutch walking training aimed at patients after total hip arthroplasty (Annex
A).
Keywords
Hip. Hip join. Nursing care. Total endoprosthesis.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
ÚVOD......................................................................................................13
1 TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU .........15
1.1 BIOMECHANIKA KYČELNÍHO KLOUBU..................................... 15
1.2 HISTORIE KYČELNÍCH NÁHRAD .................................................. 16
1.3 ROZDĚLENÍ ENDOPROTÉZ KYČELNÍHO KLOUBU ................. 17
2 INDIKACE....................................................................................19
2.1 KOXARTRÓZA ..................................................................................... 19
2.2 REVMATOIDNÍ ARTRITIDA............................................................. 20
2.3 ZLOMENINY PROXIMÁLNÍHO FEMURU..................................... 20
2.4 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ ............................................................. 20
2.5 REIMPLANTACE UMĚLÉ NÁHRADY ............................................ 21
2.6 INFEKT ................................................................................................... 21
3 KONTRAINDIKACE ..................................................................22
4 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA..................................................23
4.1 DLOUHODOBÁ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA.............................. 23
4.2 KRÁTKODOBÁ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA.............................. 24
4.3 BEZPROSTŘEDNÍ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA ......................... 25
5 POOPERAČNÍ PÉČE..................................................................26
5.1 0. POOPERAČNÍ DEN .......................................................................... 26
5.2 1. POOPERAČNÍ DEN .......................................................................... 27
5.3 2–6. POOPERAČNÍ DEN...................................................................... 27
5.4 OD 7. POOPERAČNÍHO DNE............................................................. 27
5.5 NÁSLEDNÁ DOMÁCÍ PÉČE............................................................... 28
5.6 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE.......................................... 28
5.7 ZÁSADY PO TEP KYČELNÍHO KLOUBU V DOMÁCÍM
PROSTŘEDÍ.......................................................................................................... 29
6 POOPERAČNÍ KOMPLIKACE................................................30
6.1 BOLEST .................................................................................................. 30
6.2 LUXACE TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZY .............................................. 30
6.3 PERIPROTETICKÉ ZLOMENINY .................................................... 30
6.4 HETEROTOPICKÉ OSIFIKACE ....................................................... 31
6.5 PORANĚNÍ NERVŮ.............................................................................. 31
6.6 NESTEJNÁ DÉLKA KONČETIN........................................................ 31
6.7 KRVÁCENÍ............................................................................................. 31
6.8 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC....................................................... 32
6.9 INFIKOVANÁ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU ............ 32
6.10 PORUCHY SPOJENÉ S HOJENÍM OPERAČNÍ RÁNY................. 33
7 REHABILITACE.........................................................................34
7.1 REHABILITACE BĚHEM HOSPITALIZACE ................................. 34
7.2 REHABILITACE PO PROPUŠTĚNÍ.................................................. 35
8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ENDOPROTÉZOU KYČELNÍHO KLOUBU................................36
8.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE..................................................................... 36
8.2 ANAMNÉZA........................................................................................... 37
8.3 SCREENINGOVÉ VYŠETŘENÍ SESTROU PŘI PŘÍJMU 27. 9. (tj.
5 den od operace)................................................................................................... 39
8.4 ZHODNOCENÍ STAVU AKTUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTA
PODLE MODELU FUNKČÍCH VZORCŮ M. GORDON 27. 9. (tj. 5 den od
operace) .................................................................................................................. 40
8.5 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT......................................................... 46
8.6 SITUAČNÍ ANALÝZA ZE DNE 27. 9. 2019 ....................................... 48
8.7 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ......................... 49
8.8 CELKOVÉ HODNOCENÍ PÉČE 27. 9. 2019...................................... 57
9 DOPORUČENÍ PRO PRAXI......................................................59
ZÁVĚR....................................................................................................61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................62
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ALP (alkalická fosfatáza)
ALT (alaninaminotransferáza)
AST (aspartátaminotransferáza)
BMI (boddy mass index)
CEP (cervikokapitální endoprotéza)
CRP (C-reaktivní protein)
DK (dolní končetina)
DM (diabetes mellitus)
EKG (elektro kardio gram)
GGT (gama – glutamyltransferáza)
JIP (jednotka intenzivní péče)
LHK (levá horní končetina)
PHK (pravá horní končetina)
PMK (permanentní močový katetr)
RA (revmatoidní artritida)
TEN (tromboembolická nemoc)
TEP (totální endoprotéza)
VAS (vizuální analogová škála bolesti)
(TRNA, KALA a kol., 2016), (VOKURKA, HUGO, 2015)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Analgetika (léky tlumící bolest)
Autotransfúze (vrácení dříve odebrané krve pacientovi)
Anestezie (znecitlivění určité části těla)
Antalgický (působící proti bolesti)
Antikoagulancia (léčiva snižující srážlivost krve)
Artritida (zánět kloubu)
Benigní (nezhoubný)
Burzitida (zánět kloubního váčku)
Degenerativní (jevící úpadek)
Destrukce (zničení)
Drenáž (odvádění sekretů z operační rány, nejčastější: Redonův drén)
Edukace (výchova, vzdělávání)
Endoprotéza (umělá náhrada poškozeného kloubu)
Extenze (natažení)
Fixace (upevnění, zpevnění, ustálení)
Flexe (ohnutí)
Chronická (trvající delší dobu, pomalu vyvíjející se)
Implantace (zavedení cizího orgánu)
Indikace (důvod k léčebnému nebo diagnostickému výkonu)
Intravenózně (aplikace do žíly)
Kontraindikace (stav pacienta, který znemožňuje provedení určitého výkonu)
Luxace (vymknutí, vykloubení kloubu)
Maligní (zhoubný)
Nádor (chorobný útvar vzniklým nadměrným bujením tkáně)
Nekróza (odumření živé tkáně)
Osteoporóza (kostní atrofie, řídnutí kostí ve stáří)
Osteoartróza (nezánětlivé degenerativní onemocnění)
Proximální (blízký, horní)
Primární (prvotní, původní)
Trombóza (ucpání cévy trombem)
Premedikace (podávání léků k útlumu před chirurgickým zákrokem)
Reimplantace (opakovaná implantace)
Relativní (podmíněný)
Sekundární (druhotná, vedlejší)
Subkutánně (pod kůži)
Transfúze (převod krve, plazmy z léčebných důvodů)
(VOKURKA, HUGO, 2015)
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Farmakologická anamnéza………………………………………………….38
Tabulka 2 Medikamentózní léčba 27. 9. 2019…………………………………………46
Tabulka 3 Laboratorní výsledky – biochemické vyšetření….…………………………47
Tabulka 4 Laboratorní výsledky – krevní obraz, rozpočet leukocytů.…………………47
Tabulka 5 Vyšetření moče – moč chemicky a mikroskopicky.………………………..48
13
ÚVOD
Pro tuto bakalářskou práci bylo zvoleno téma „Ošetřovatelský proces u pacienta po
totální endoprotéze kyčelního kloubu“. Toto téma je stále více aktuální, zejména v dnešní
době, ve které je hlavním trendem nadměrné sportování, které má za následek úrazy
a opotřebení kyčelních kloubů. Mezi další problémy patří také nezdravý životní styl, který
vede k obezitě a má za následek nepřiměřené přetěžování kyčelních kloubů. Kyčelní
klouby jsou jedny z největší kloubů v lidském těle. Díky nim se můžeme volně pohybovat
a zároveň se jedná o nosné klouby trupu a balanční klouby. Totální endoprotéza kyčelního
kloubu neboli umělá náhrada kyčelního kloubu je jedna z nejčastějších operací na
ortopedickém oddělení. Potřeba náhrad kyčelních kloubů neustále vzrůstá, a to nejen
očekávaným stárnutím populace. Ročně se implantuje více než 10 000 kyčelních
endoprotéz. Indikace k této umělé náhradě jsou různé, mohou to být traumatické
zlomeniny, artróza kyčelního kloubu, degenerativní onemocnění, aseptická kostní
nekróza, vrozené vady kyčelních kloubů, revmatoidní artritida, onkologické příčiny.
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Tato bakalářská práce
může sloužit jako informační zdroj o dané problematice.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byl stanoven následující cíl:
1. Zpracování tématu totální endoprotézy kyčelního kloubu z dohledaných
odborných zdrojů.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
1. Realizace ošetřovatelského procesu u konkrétního pacienta po totální endoprotéze
kyčelního kloubu.
2. Popsání individualizované péče s využitím NANDA I taxonomie II.
3. Zhotovení edukačního materiálu k nácviku chůze o berlích zaměřený na pacienty
po totální endoprotéze kyčelního kloubu.
14
Vstupní literatura
DUNGL, Pavel a kol., 2014. Ortopedie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-
80247-4357-8.
DYLEVSKÝ, Ivan, 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3240-4.
SEDLÁŘ, Martin a kol., 2017. Zlomeniny proximálního femuru: komplexní péče
o pacienta. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-518-7.
NĚMCOVÁ, Jitka a kol., 2018. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 4. doplněné vydání. Praha: Vysoká
škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5, Duškova 7, 150 00. ISBN 978-80-905728-1-2.
Popis rešeršní strategie
Vypracování samostatné rešerše probíhalo v období od listopadu 2018 až do prosince
2019. Před vypracováním rešerše proběhl sběr informaci ze systému Medvik. Pomocí
klíčových slov v českém jazyce kyčel, kyčelní kloub, ošetřovatelská péče, totální
endoprotéza a klíčových slov v anglickém jazyce hip, hip join, nursing care, total
endoprosthesis, byla zpracována rešerše, kterou provedla Městská knihovna Chomutov.
Celkem bylo nalezeno 92 záznamů. V bakalářské práci bylo využito celkem 27 zdrojů
z toho 23 knih, 2 odborné časopisy a 2 internetové zdroje v anglickém jazyce. Některé
zdroje literatury nebyly využity pro opakující se informace. Veškeré použité zdroje
v bakalářské práci byly vydány mezi roky 2009-2018.
15
1 TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU
Totální endoprotéza kyčelního kloubu neboli TEP, je umělá náhrada kyčelního kloubu,
hlavice kosti stehenní a jamky kosti pánevní (DYLEVSKÝ, 2009).
K této výměně se přistupuje z důvodu poškození kloubu v takovém rozsahu, při kterém
již kyčelní kloub nesplňuje svoji funkci, způsobuje tak nepříjemné bolesti a handicap
v jakémkoliv pohybu běžného života. Bolesti mohou být způsobeny úrazem, zánětlivými
procesy nebo také degenerativními změnami. Operace se provádí v celkové nebo
epidurální anestezii. Konkrétní způsob záleží na zdravotním stavu pacienta
(VILÍMOVSKÝ, 2012).
Totální endoprotéza zvyšuje délku kvalitního života a v České republice se za jeden
rok implantuje více než 10 000 kyčelních náhrad. Ve Spojených státech je to více než
300 000 náhrad za rok. V posledních letech se považuje operace TEP kyčle za základní
ortopedickou operaci. Totální endoprotéza kyčelního kloubu napomáhá pacientům
k plnohodnotnému životu (DUNGL a kol., 2014), (FORAN, 2015a).
Obor, který se zabývá výměnou kloubních náhrad, se nazývá aloplastika. Ta využívá
cizí materiál k úplné nebo částečné rekonstrukci kloubu (KRŠKA a kol., 2011).
1.1 BIOMECHANIKA KYČELNÍHO KLOUBU
V těle se nachází jeden z největších a nejvíce namáhaných kloubů, kterým je stavebně
jednoduchý kulovitý kloub, kloub kyčelní (articulatio coxae). Tento kloub umožňuje
širokou škálu pohybů. Biomechanika kyčelního kloubu je popsána z Pauwelsových
studií, které v roce 1935 zveřejnil ve své práci o mechanickém zatížení kyčle. Pauwelson
popisuje zátěž kyčelního kloubu tlakem tělesné hmotnosti a dynamickým tahem svalů.
Při stoji na jedné noze působí na kloub síly rovnající se čtyřnásobku tělesné hmotnosti
(SEDLÁŘ a kol., 2017).
Rozpětí pohybů kyčelního kloubu umožňuje flexi asi do 120 stupňů (zvětšuje se při
současné abdukci), extenzi do 13 stupňů, abdukci do 40 stupňů (zvětšuje se při současné
flexi), addukci do 10 stupňů, zevní rotaci (15 stupňů) a vnitřní rotaci do 35 stupňů (rotace
oběma směry se zvětšuje při současné flexi), (SEDLÁŘ a kol., 2017).
16
1.2 HISTORIE KYČELNÍCH NÁHRAD
V roce 1925 bostonský chirurg Marius Nigaarg Smith – Persten, původem z Norska,
představil povrchovou kloubní náhradu nazývanou „molded arthroplasty“, která byla
vymodelována do tvaru hlavice stehenní kosti. Bostonskému chirurgovi se sice podařilo
vytvořit dokonale hladký povrch, kloubní náhradu ze skla, ta však nedokázala odolat
zátěži při chůzi, a tak bylo potřeba zkoušet další, nové materiály. V roce 1936 byla do
praxe zavedena kobalt–chromová slitina, která byla korozivzdorná a pevná. Použití
tohoto materiálu představovalo ve 40. letech vrchol artroplastiky (DUNGL a kol., 2014).
V Evropě se náhradě hlavice kosti stehenní věnovali bratři Judetové, kteří vytvořili
kloubní hlavici z akrylu. Ta se však neosvědčila, a to z důvodu nedostatečného kotvení
do trochanterické kosti. Na bratry Judety dále navazoval E.J. Habouzhe z New Yorku,
který jako první použil dentální akrylový cement, čímž zahájil novou éru endoprotetiky.
Ani tato kloubní náhrada se nakonec v praxi neosvědčila, pro pokrok však byla velkým
přínosem. Všechny tyto první kloubní náhrady byly neuspokojivé zejména pro svou
nedokonalou fixaci ke kosti (DUNGL a kol., 2014).
Do běžné praxe byly endoprotézy uvedeny koncem 60. let minulého století. Principem
byla jamka ukotvená do vyfrézovaného acetabula kostním cementem a femorální dřík
vyroben z ušlechtilé slitiny nebo korozivzdorné oceli zacementovaný do lůžka
v proximálním femuru. V roce 1958 J. Charnley implantoval první totální endoprotézu
kyčelního kloubu na principu nízkého tření, kde bylo acetabulum nahrazeno umělou
jamkou z teflonu. Pro jeho opotřebení a selhání se J. Charnley rozhodl nahradit teflon
polyetylenem. Jedná se zatím o nejoptimálnější materiál současnosti. Zároveň použil
polymetylmetakrylát, známý jako kostní cement, a tak vznikla první cementovaná
endoprotéza kyčelního kloubu. V roce 1965 byla jeho metoda přijata jako řešení artrózy
kyčelního kloubu. Jeho endoprotézy jsou s drobnými změnami používány dodnes
(DUNGL a kol., 2014), (SEDLÁŘ a kol., 2017).
V 70. letech minulého století se však stále řešilo zakotvení implantátu ke kosti i volba
vhodných materiálů ke zhotovení této náhrady. Většina materiálů se z dlouhodobého
hlediska ukázala jako nevhodná. Koncem tisíciletí bylo nejčastěji využíváno párování
kov/kov, na jehož základě byl v roce 1997 zaveden dosud nejúspěšnější systém
Birmingham hip resurfacing. Ten s využitím nejnovějších technologií sliboval
minimalizaci otěru, což se bohužel časem ukázalo jako mylné. Pro komplikace způsobené
reakcí organismu na kovový otěr byl několika výrobci stažen z výroby, a proto bylo
17
potřeba přijít s novým řešením. F.R. Thompson z New Yorku a A.T. Moor z Jižní
Karolíny vytvořili nový typ náhrad, kdy docházelo k nahrazení celé hlavice proximálního
femuru, která byla ukotvena do dřeňové dutiny dříkem. Položili tak základ
hemiartoplastiky neboli cervikokapitální náhrady kyčelního kloubu (DUNGL a kol.,
2014), (SEDLÁŘ a kol., 2017).
Necementované implantáty přišly na trh v 80. letech 20. století, materiálově převládal
titan. Vývoj necementované endoprotézy se pojí se jmény Šivaš, Judet, Salzer (DUNGL
a kol., 2014), (KRŠKA a kol., 2011).
1.3 ROZDĚLENÍ ENDOPROTÉZ KYČELNÍHO KLOUBU
Typy kyčelních náhrad dělíme na částečné nebo úplné. Částečná neboli
cervikokapitální náhrada je náhrada pouze hlavice kosti stehenní. Při úplné, čili totální
endoprotéze kyčelního kloubu dochází k výměně hlavice i kloubní jamky. Dále je dělíme
podle fixace do kosti na cementované, necementované a hybridní (DUNGL a kol., 2014).
1.3.1 ČÁSTEČNÉ ENDOPROTÉZY KYČELNÍHO KLOUBU
Cevikokapitální endoprotézy (CEP)
Jedná se o cementovaný kovový implantát, kdy dochází k náhradě krčku a hlavice.
Cervikokapitální endoprotéza se užívá zejména u zlomenin krčku a pacientů, pro které je
implantace TEP riskantní. Dále se indikuje u pacientů s minimální mobilitou, pokud se
nepředpokládá, dle některých autorů, delší než tříleté přežití. Výjimečně může být použita
u nádorového postižení horní části kosti stehenní. Není tedy indikována u 80 letého
pohybově aktivního pacienta, který nemá vážnější onemocnění. Klade se důraz na
správnost implantace a velikost hlavice, abychom se vyvarovali bodovému přetížení
kloubní chrupavky (KRŠKA a kol., 2011).
Hip resurfacing
Jedná se o operační metodu, která je vhodná u koxartrózy a pacientů, u kterých nejsou
velké změny v oblasti kyčelního kloubu. Dále u pacientů, u kterých nelze provést
implantaci dříkové náhrady, nebo při pravděpodobnosti předčasného mechanického
selhání. Tato metoda se snaží nanejvýš přiblížit zdravému kyčelnímu kloubu. Při
resufacingu nedochází k odstranění hlavice kosti stehenní ale pouze k ořezání poškozené
části kosti, přičemž ta je pak zakrytá hladkým kovovým krytem. Předpokládá se lepší
funkce po operaci a dlouhá životnost. Nevýhodou mohou být nekrózy zbytku hlavice
kosti stehenní nebo fraktury a poškození krčku (FORAN, 2015b).
18
1.3.2 ÚPLNÉ ENDOPROTÉZY KYČELNÍHO KLOUBU
Cementované endoprotézy
Cementované endoprotézy jsou jedny z nejstarších, začaly se používat už v 60. letech
20. století. Výroba cementovaných náhrad je nejjednodušší (VILÍMOVSKÝ, 2012).
Jedná se o endoprotézy, které jsou fixovány ke kostnímu lůžku pomocí „kostního
cementu“, což je speciální tuhnoucí hmota, která je tvořena polymetylmetakrylátem.
Cementovaná náhrada tvoří vrstvu vyplňující prostor mezi kortikální kostí a dříkem
endoprotézy (DUNGL a kol., 2014).
Cementované endoprotézy nejsou indikovány u mladých a aktivních pacientů,
z důvodů uvolňování jamky po 10-15 letech, a proto se výhradně doporučují u pacientů
nad 65 let (ŠIRŮČKOVÁ, 2010).
Necementované endoprotézy
Také nazývané bezcementové, kdy se jedná se o fixaci bez kostního cementu. Kloubní
náhrada je mechanicky upevněná do kosti, umožnuje vrůstání kosti do endoprotézy,
přičemž se využívají endoprotézy s různými povrchy. Tyto náhrady jsou proto
upřednostňovány u pacientů do 65 let, ale zároveň záleží na životním stylu pacienta
(SCHNEJDROVÁ, 2014).
Necementované endoprotézy jsou děleny do tří stabilit. První stabilita je primární,
zabývající se designem, správným provedením techniky implantace. Ukotvení je
mechanické na minimální časový úsek 3 až 6 měsíců, po uplynutí přechází do další fáze,
která se nazývá sekundární stabilita. Sekundární stabilita je dána povrchovou úpravou a je
faktorem pro pevnou fixaci. Třetí, terciární stabilita nastává během několika let po
operaci, kdy vzniká kostní přestavba. Při největší zátěži vzniká zesílení kostní struktury
a naopak v místech bez zátěže ubývá kostní tkáň (ŠVAGR, 2010), (DUNGL a kol., 2014).
Hybridní endoprotézy
Jedná se o kombinaci cementované a necementované endoprotézy, převážně se
implantuje necementovaná jamka s cementovaným dříkem. Tato kombinace může být
zvolena i opačně a je potom označována jako reverzní hybrid (DUNGL a kol., 2014).
Nelze říci, který typ totální endoprotézy je moderní či nemoderní. Ani si nelze vybrat,
který typ by se nám líbil. Volbu mezi těmito tipy rozhodne vždy operatér často až
v průběhu výkonu dle aktuálních nálezů (ŠIRŮČKOVÁ, 2010).
19
2 INDIKACE
Indikace k chirurgickému řešení TEP se liší podle vyvolávající příčiny. Nejčastější
indikací je bolest nereagující na konzervativní léčení a zhoršující funkci kyčelního
kloubu. Další častou indikací je degenerativní onemocnění kyčelního kloubu
(koxartróza). Další indikací je poškození kyčelního kloubu úrazem, řadíme sem
zlomeniny krčku kosti stehenní a poúrazová destrukce kloubů. Vlivem úrazového
poškození kyčelního kloubu je operováno až 10 % pacientů. Dále sem řadíme destrukce
kloubů v důsledku revmatického onemocnění, destrukce hlavice kosti zapříčiněná jiným
onemocněním, nádorové onemocnění horního konce stehenní kosti a v neposlední řadě
výměna uvolněné totální endoprotézy za novou totální endoprotézu kyčelního kloubu
(reimplantace), (DUNGL a kol., 2014).
2.1 KOXARTRÓZA
Jiným názvem artróza kyčelních kloubů. Jedná se o nejčastější kloubní onemocnění
postihující kloubní chrupavku, která ubývá, až zcela vymizí a postupně dochází ke změně
struktury kosti. Onemocnění se v počáteční fázi projevuje zcela nenápadně námahovou
bolestí v kyčelním kloubu, postupně se bolest přidává i při běžném pohybu bez zátěže
a nakonec se objevuje i klidová bolest rušící spánek. Vzniklá bolest omezuje v rotaci
a způsobuje zhoršený rozsah pohybu, který na první pohled poznáme typický kulháním.
Na vzniku koxartrózy se podílejí dědičnost nebo přetížení. Koxartrózu rozdělujeme na
primární a sekundární. Primární koxartróza neboli idiopatická koxartróza začíná mezi 50.
a 60. rokem života. Sekundární koxartróza se rozvíjí v důsledku kloubní nepravidelnosti
(vrozené dysplazie kyčelního kloubu nebo na podkladě traumatických změn), (MULLER,
HERLE, 2010), (LEVITOVÁ, HOŠKOVÁ, 2015).
2.1.1 PRIMÁRNÍ KOXARTRÓZA
Jedná se o degenerativní, chronické a dědičné onemocnění postihující kloubní
chrupavku. Velkou roli při vzniku koxartrózy mají genetické dispozice, jako jsou kvalita
chrupavek, vývojové poruchy chrupavek, pevnost vazů. Primární koxartróza postihuje
klouby a okolní tkáně a to v takovém rozsahu, při kterém ubývá, až zcela vymizí kloubní
chrupavka (JANÍČEK a kol., 2012).
20
2.1.2 SEKUNDÁRNÍ KOXARTRÓZA
Sekundární koxartróza vzniká vlivem jiných onemocnění, vedoucích k deformitám
kyčelního kloubu, po úrazových stavech či zánětlivých infekcí kyčelního kloubu. Vznik
koxartrózy podporuje nadváha, nevhodné zaměstnání či dlouhodobé přetěžování
u vrcholových sportovců (LEVITOVÁ, HOŠKOVÁ, 2015).
2.2 REVMATOIDNÍ ARTRITIDA
Revmatoidní artritida (RA) je zánětlivé onemocnění, které může postihovat malé
i velké klouby a zapříčiňuje jejich zvětšení. Toto onemocnění se vyskytuje dvakrát častěji
u žen než u mužů, nejčastěji u žen ve středním věku. Je charakterizována střídavým
obdobím zánětu a bolesti a obdobím, kdy je pacient bez bolesti. Bolest, kterou pacienti
popisují jako pálivou, přichází nejčastěji ráno po období klidu. Pacienti s tímto
onemocněním, tvoří významnou indikační skupinu pro kloubní endoprotézy (DUNGL
a kol., 2014).
2.3 ZLOMENINY PROXIMÁLNÍHO FEMURU
Tyto zlomeniny se dělí na úrazové a neúrazové. Při úrazových zlomeninách mohou na
kosti působit jak velké tak menší síly. Nejčastější zlomeninou proximálního femuru je
pád na bok. Méně časté bývají zlomeniny při dosednutí do křesla. Tyto zlomeniny
postihují především starší osoby, při osteoporóze v pokročilém stadiu. Dále sem patří
vysokoenergetické úrazy, jako je (autonehoda, pády z výšky). Při stárnutí populace se
jejich výskyt rapidně zvyšuje. Průměrný věk pacientů je 78 let. Poměr mezi ženami
a muži se pohybuje 3:1. Dle klasifikace můžeme zlomeniny dále rozdělit na zlomeniny
typu A – zlomeniny trochanterického masivu, typu B – zlomeniny krčku a typu C –
zlomeniny hlavice (SCHULER, OSTER, 2010), (BÁČA, DŽUPA, KRBEC, 2016).
2.4 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ
Nádorové onemocnění pohybového aparátu rozdělujeme na benigní a maligní, dále je
rozdělujeme na nádory kostí a měkkých tkání. Nejčastějšími příznaky bývají bolesti,
omezená hybnost, rezistence, zvětšení obvodu končetiny a otok (JANÍKOVÁ,
ZELENÍKOVÁ, 2013).
Mezi benigní nádory pohybového aparátu řadíme osteom, osteoidní osteom,
osteoblastom, agresivní osteoblastom. Osteom je primární nádor kostí, je velice vzácný
a postihuje především mladé lidi. Dále osteoidní osteom, který je identický
21
s osteoblastomem, můžeme je od sebe rozlišit velikostí. Osteoidní osteom je menší než
20 mm. Jedná se o nádory z kostní tkáně a vyskytují se mezi 5. až 30. rokem v dlouhých
kostech, můžou malignizovat v osteosarkom (SCHNEJDROVÁ, 2014).
Maligní nádorové onemocnění, které postihuje kostní tkáň je osteosarkom. Nejčastěji
jsou diagnostikovány ve věku 25 až 30 let. Jedná se o zhoubný nádor postihující
především metafýzy dlouhých kostí. Příznaky bývají nenápadné, začínají bolestí
a otokem DK, během dne nebo naopak v noci (JANÍKOVÁ, ZELENÍKOVÁ, 2013).
2.5 REIMPLANTACE UMĚLÉ NÁHRADY
Při reimplantaci umělé náhrady dochází k operačnímu zákroku, ke kterému se
přistupuje v případech, jako jsou uvolněné, selhávající, problematické či poškozené
umělé náhrady. Cílem těchto operací je odstranění původních komponent endoprotézy
a jejich náhrad za nové. Ty poté plně převezmou funkci původních kloubů (DUNGL
a kol., 2014).
2.6 INFEKT
Infekt řadíme mezi nejčastější a závažnou indikaci k totální endoprotéze kyčelního
kloubu. Můžeme ho rozdělit na časně po operaci a dlouho po operaci. Pokud se hovoří o
infektu časně po operaci, jedná se o pooperační infekci, která se rozvíjí v prvních
pooperačních dnech a může zasáhnout kůži, podkoží nebo endoprotézu. Tento stav
vyžaduje neodkladnou operaci. Pokud vznikne infekt dlouho po operaci, dochází
k přenosu infekce z ložiska v těle krevní cestou na endoprotézu. Tento stav vyžaduje také
neodkladnou operaci. Infekt voperované endoprotézy je vždy závažný stav, který se
vyžaduje dlouhé léčení a mnohdy i několik operací (DUNGL a kol., 2014).
22
3 KONTRAINDIKACE
Ne každý má to štěstí a možnost podstoupit operaci totální endoprotézy kyčelního
kloubu, která mu pomůže a uleví od obtíží, které ho trápí. Určitá část populace není
vhodná ze zdravotních důvodů k totální endoprotéze kyčelního kloubu.
Kontraindikací rozumíme stav, který je důvodem k vyloučení určitého výkonu,
medikace či vyšetření. Kontraindikace můžeme rozdělit na absolutní a relativní. Relativní
kontraindikace mohou být lokálního a celkového charakteru (SCHNEIDEROVÁ, 2014).
Mezi absolutní kontraindikace řadíme:
 probíhající infekce
 závažná kardiopulmonální onemocnění
 těžká ICHDK
 kožní infekce
 proleženiny
 bércové vředy
Dále je důležité, aby byl pacient kardiopulmonálně kompenzován, bez ischemické
choroby dolních končetin a postižení centrální nervové soustavy (DUNGL a kol., 2014).
Mezi relativní kontraindikace spadá:
 velmi mladý věk pacienta
 velmi vysoký věk pacienta
 obezita
 těžké formy diabetu
 těžké formy systémových kostních postižení
 prodělaný nitrokloubní infekt
 přítomnost infekčního ložiska
 chronické infekce urogenitálního traktu
 infekce horních cest dýchacích
 onemocnění CNS omezující aktivní spolupráci
 alergie na použitý materiál
 bércové vředy
 v neposlední řadě pacientova nespolupráce
(DUNGL a kol., 2014)
23
4 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je poměrné náročný a velký operační zákrok.
Předoperační příprava začíná souhlasem pacienta s výkonem a určením termínu operace.
Předoperační příprava probíhá pouze u plánovaných operačních výkonů a můžeme ji
rozdělit na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Jejím úkolem je pacienta
dostatečně připravit na výkon, a to jak po fyzické, tak psychické stránce. Cílem
předoperační přípravy je seznámit pacienta srozumitelně s postupem operace, a to
zejména s ohledem na jeho věk, vzdělání a psychický stav. Důsledná předoperační
příprava může předcházet pooperačním komplikacím, které mohou nastat. Pacient by měl
být tedy dostatečně poučený o předoperačním průběhu, pooperačním průběhu
a důležitosti včasné rehabilitace. Upozornit bychom ho měli i na období po propuštění.
Je nezbytné, aby si pacient před nástupem do nemocnice zařídil všechny osobní
záležitosti, a připravil se na svůj návrat z nemocnice, například nákupem vhodných
pomůcek, které mu usnadní pohyb v domácím prostředí (SCHNEJDROVÁ, 2014).
4.1 DLOUHODOBÁ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA
Jakmile má pacient domluvený termín operace k totální endoprotéze kyčelního
kloubu, musí absolvovat sérii vyšetření. Lékař indikující operaci mu vystaví žádost na
předoperačním neboli interním vyšetření, dále mu poskytne informační materiály
a provede poučení. Pacient je poslán s žádostí k praktickému lékaři, který naplánuje
a provede předoperační vyšetření, které zahrnuje fyzikální vyšetření, fyziologické funkce,
vyšetření moči a krve, EKG, RTG srdce a plic. Screeningové vyšetření moče obsahuje
moč, močový sediment, cukr a aceton, bakteriologické vyšetření. Biochemické vyšetření
krve zahrnuje ionty, jaterní a pankreatické parametry, parametry funkce ledvin, celkovou
bílkovinu a glykémii. Hematologické vyšetření krve zahrnuje krevní obraz, sedimentaci,
vyšetření hemokoagulace, vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru. Dále může být
pacientovi doporučen odběr krve (autotransfúze), která je na rozdíl od dárcovské
transfuze téměř bez rizik. Nedochází při ní k riziku přenosu některých nemocí
a potransfuzních reakcí (SCHNEJDROVÁ, 2014), (ČOUPKOVÁ, SLEZÁKOVÁ,
2010).
Předoperační vyšetření může být doplněno i dalším speciálním vyšetřením, o kterém
rozhoduje lékař podle stavu a předoperačních výsledků pacienta. Pacienti nad 40 let nebo
24
pacienti, u kterých je to potřeba, můžeme dále odeslat k internistovi, který posoudí stav
k operačnímu výkonu, další možné komplikace a dle potřeby upraví medikaci.
Předoperační vyšetření by nemělo být starší více než 14 dnů před plánovaným operačním
výkonem. Pokud pacient trpí na zácpu, měl by v rámci předoperační přípravy alespoň tři
dny držet bezezbytkovou dietu, čímž předejde nepříjemnému klyzmatu den před operací.
Pacient by si měl před nástupem zařídit všechny osobní záležitosti. Myslet by měl i na
dostatečně zajištěné domácí prostředí. Důležité jsou pomůcky, které mu usnadní pohyb
a sebepéči. Tyto pomůcky se dají zakoupit v jakékoliv prodejně zdravotnických
pomůcek. Dále by měl myslet na vhodnou obuv, kterou bude po operaci nezbytně
potřebovat. Ta by měla být měkká, s pevnou patou do 3 cm, dobře nazouvající se
a pohodlná. Dále si nachystat vhodné oblečení, hygienické pomůcky a léky v originálním
obalu, pokud je pacient užívá. Ráno, v den před plánovanou operací, se pacient dostaví
s potřebnými výsledky ve smluvený čas na ortopedické oddělení, kde bude přijat
k plánované hospitalizaci (ČOUPKOVÁ, SLEZÁKOVÁ, 2010), (SCHNEJDROVÁ,
2014).
4.2 KRÁTKODOBÁ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA
Za krátkodobou předoperační přípravu považujeme období 24 hodin před operací,
které začíná nástupem a přijetím na ortopedické oddělení. Zde je pacient seznámen
s nemocničním řádem, souhlasem s anestezií, souhlasem s operací a jejím průběhem. Při
příchodu na oddělení je pacient nejdříve přijat sestrou, která s ním sepíše sesterskou
příjmovou zprávu a vybere od pacienta všechny interní předoperační výsledky. Jakmile
je pacient přijat sestrou, následuje přijetí lékařem, který bude mít pacienta na starost po
dobu jeho hospitalizace na daném oddělení. Poté za pacientem dorazí anesteziolog, který
ho seznámí s možnostmi a riziky anestezie a zodpoví všechny pacientovo otázky. Po
zvolené anestezii se do pacientovi dokumentace založí podepsaný souhlas s anestezií.
A jako poslední za pacientem dorazí fyzioterapeut, který přinese pacientovi podpažní
berle. Ty jsou mu seřízeny podle jeho výšky tak, aby se s nimi mohl po operaci pohybovat
a učit chodit. V této fázi je pacient poučen. Ví, co ho čeká, jak bude operace probíhat,
kdy jde na řadu, jak dlouho bude přibližně operační výkon trvat a je informován o všech
možných komplikacích, která mohou nastat. Dále je poučen o lačnění, od půlnoci nic nejí,
nepije ani nekouří. Pokud lékař neurčí jinak, je posledním jídlem oběd. Pacient je také
poučen o nutnosti vyprázdnění. Pokud se pacient nevyprázdní spontánně do večera, jsou
mu podány dva glycerinové čípky. Pokud se pacient ani poté nevyprázdní, je mu
25
provedeno očistné klyzma. Sestra poučí pacienta o nutnosti hygieny, oholení operačního
pole a u žen zdůrazní odlakovaní nehtů. Pokud pacient nějakou z těchto příprav není
schopen zvládnout, požádá o pomoc sestru. V neposlední řadě informuje pacienta, aby si
nachystal věci na JIP, kam bude po operaci přeložen. Večer před operací je pacientovi
aplikován nízkomolekulární heparin z důvodu prevence TEN. Ještě ten den jsou
u pacienta změřeny vitální funkce, tlak a pulz třikrát denně, teplota dvakrát denně
(SCHNEJDROVÁ, 2014).
4.3 BEZPROSTŘEDNÍ PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA
Bezprostřední předoperační příprava zahrnuje přípravu těsně před operací, jedná se
přibližně o 2 hodiny. Ráno po probuzení jsou pacientovi změřeny fyziologické funkce.
Dále je pacientovi doporučena celková koupel. Dle ordinace se pacientovi zavede PMK.
Ženám zavádějí PMK sestry a mužům lékař. Přibližně 30 minut před plánovaným
operačním zákrokem se podávají nitrožilně antibiotika. Profylaktická antibiotická léčba
má za následek snížení rizika infekce v ráně. Pacientovi je zaveden periferní žilní katétr
na opačnou stranu, než na které je prováděna operace. Těsně před odjezdem na sál, sestra
provede elastickou bandáž na neoperovanou končetinu, tj. pokud se jedná o operaci pravé
kyčle, zabandážuje se levá dolní končetina. Sestra poté ještě vyzve pacienta, aby odložil
náramky, náušnice, řetízky a prstýnky. Pokud má, tak i zubní protézu, kontaktní čočky,
piercing, naslouchátko, brýle a v neposlední řade odloží i oblečení. Dle anesteziologa se
provede premedikace, která může být formou tablet, injekcí do svalu intramuskulárně
nebo do žíly intravenózně. Na sál poté odjíždí premedikován na lůžku (JANÍKOVÁ,
ZELENÍKOVÁ, 2013).
26
5 POOPERAČNÍ PÉČE
Pooperační péče začíná po operaci, kdy je pacient po TEP přeložen na jednotku
intenzivní péče. Na JIP zůstává pacient kolem dvou dnů, dle jeho aktuálního stavu,
v případě komplikací i déle. Zde je pacient napojen na přístroje, které monitorují jeho
fyziologické funkce. Sleduje se celkový stav pacienta, a zda operační rána neprosakuje.
Dále se sleduje množství odpadu a funkčnost Redonova drénu. Jedná se o drenážní
hadičku, která je vyvedena z operační rány a odvádí látky z těla, například krev, sekret.
Cílem je zamezit hromadění krve, sekretu, vzduchu, tedy látek, které způsobují
komplikace při hojení rány. Drén bývá vytažen zpravidla druhý až třetí den po operaci.
Sleduje se a tlumí intenzita bolesti operované končetiny. Pozornost se věnuje příjmu
a výdeji tekutin. Pokud má pacient zavedený PMK, sledujeme zejména množství, barvu
a příměsi v moči. Pokud pacient nemá zavedený PMK, měl by se po operaci spontánně
vymočit do 6 hodin. Pozornost věnujeme i odchodu plynů z tlustého střeva. Zvláštní
pozornost věnujeme i invazivním vstupům z důvodu hrozící infekce. Jako prevence
tromboembolické nemoci se pacientovi bandážují dolní končetiny, nebo se nasazují
speciální kompresivní punčochy, které nosí po celou dobu hospitalizace. Dle lékaře se
podávají antikoagulancia, které se užívají 4 až 5 týdnů po operaci. Pacient je seznámen
s pooperačním režimem a je mu připomenuta důležitost včasné rehabilitace. Již od
prvního dne od operace za pacientem denně dochází fyzioterapeut (SLEZÁKOVÁ a kol.,
2010).
5.1 0. POOPERAČNÍ DEN
Nultý den pacient odpočívá po operaci a stále lační. Leží pouze na lůžku a to na zádech
zajištěn antidekubitními pomůckami. Jedná se o prevenci proleženin. Mezi koleny má
vložený molitanový omyvatelný obdélník, který brání nežádoucím pohybům v kyčli.
Operovanou končetinu má uloženou v antirotační botě. Nesmí se přetáčet na operovanou
stranu, křížit dolní končetiny, sedat si do pravého úhlu a vytáčet špičky zevně. V rámci
rehabilitace ho navštíví fyzioterapeut, který s ním provede dechová cvičení. Má zavedený
PMK a sleduje se u něj příjem a výdej tekutin, vitální funkce, množství sekretu z drénu
a jeho průchodnost. Dále se sleduje, zda neprosakuje operační rána. Na dolních
končetinách má pacient navázané elastické bandáže nebo natažené speciální punčochy.
Jednou denně jsou aplikována antikoagulancia subkutánně, neboli pod kůži. Přes periferní
žilní katétr je pacientovi podávána infuzní terapie, antibiotika a mohou být podána
27
i analgetika. Nejčastěji podáváme analgetika opiátová, a to ve 4 až 6 hodinových
intervalech.
5.2 1. POOPERAČNÍ DEN
První den od operace pacient dostává najíst dle stavu, stále se měří vitální funkce,
příjem a výdej tekutin. Sleduje se operační rána, funkčnost a odváděné množství
z Redonova drénu. Dále dostává antibiotika, antikoagulancia, analgetika a infuzní léčbu.
Ráno se pacientovi zkontroluje krevní obraz a biochemické vyšetření krve. Pokud vše
probíhá dle plánu, je pacient ještě ten den přeložen zpět na ortopedické oddělení na svůj
pokoj. V rámci rehabilitace ho navštíví fyzioterapeut, který s ním začne kondiční cvičení
a izometrické cvičení. Může procvičovat svaly horních končetin, provádět dechová
cvičení, nadzvedávat hýždě pomocí hrazdičky, mírně se posazovat, přitahovat špičky
dolních končetin a pokrčovat zdravou končetinu. Vše dle stavu pacienta. Po cvičení se
opět operovaná končetina uloží do antirotační boty.
5.3 2–6. POOPERAČNÍ DEN
Druhý až třetí den po operaci se odstraní Redonův drén, v případě že nic neodvádí
z rány. Dále se odstraní permanentní močový katetr. Po odstranění PMK sestra hlídá, aby
se pacient vymočil do 6 hodin. Druhý operační den dochází k vysazení antibiotik
a vyndaní periferního žilního katétru, pokud už není zapotřebí. Vitální funkce se měří
třikrát denně. Dle zvyklostí oddělení se operační rána potírá tekutým obvazem, nebo bývá
sterilně zakrytá. Rehabilitační péče pokračuje z 1. pooperačního dne. Druhý až pátý den
se začíná v rámci rehabilitace nacvičovat pod dohledem fyzioterapeuta sed, stoj, správný
postup vstávání z lůžka a ulehání na lůžko. Postupně začíná nácvik chůze na podpažních
berlích. Zásadní pro tyto dny je odlehčování operované končetiny. Dále se pokračuje
v kondičním cvičení, aktivním a pasivním cvičení kyčelních kloubů a nácvik sedu, lehu
na zdravém boku s polštářem mezi koleny, sedu na WC a mytí. Od šestého až sedmého
dne je pacient schopen sprchovat operační ránu. Operační rána se sprchuje každý den.
Vše je velmi individuální a závisí na stavu pacienta. Pokud nehrozí u pacienta luxace
operované končetiny, už se nedává antirotační bota přes den, stačí pouze na noc.
5.4 OD 7. POOPERAČNÍHO DNE
Sedmý operační den je pacient přeložen k další rehabilitaci přímo na rehabilitační
oddělení. Tady pokračuje s dosavadním cvičením. Nejčastěji od osmého až desátého dne
28
jsou pacienti schopní samostatné chůze s berlemi bez zatěžování operované končetiny.
V tomto období začínají s chůzí po schodech.
Dle stavu, schopnosti pacienta a v neposlední řadě zhojené operační rány, zůstávají
pacienti na lůžkové části rehabilitačního oddělení do ortopedické kontroly a odstranění
stehů či svorek, což bývá do 14. pooperačního dne. Dle zvyklostí oddělení se odstraňují
stehy a svorky zpravidla v rozmezí 10. až 14. dne. Po odstranění stehu je den až dva
operační rána sterilně zakrytá a neměla by se sprchovat. Po pár dnech je možné jizvu
promazávat a provádět tlakové masáže jizvy. Poté je pacient propuštěn do domácího
prostředí a informován o režimovém opatření, nutnosti pokračovat v samostatné
rehabilitaci a další kontrole u ortopeda.
5.5 NÁSLEDNÁ DOMÁCÍ PÉČE
Pacient po propuštění do domácí péče pokračuje v prevenci trombózy, a to nošením
punčoch na dolních končetinách. Dále aplikuje injekční nebo perorální antikoagulancia.
Pacient musí mít dostatek informací o podávání tohoto léku. Po propuštění by měl do tří
pracovních dnů navštívit svého praktického lékaře. Stále pokračuje v rehabilitaci, používá
klín mezi koleny a při chůzi používá berle. Berle pacient odkládá pouze se svolením
lékaře, ne dříve. Podle plánu absolvuje kontrolu v ortopedické ambulanci. Dle domluvy
a stavu je možná lázeňská péče.
5.6 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Ošetřovatelská péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu je zaměřená zejména na
rehabilitaci, péči o operační ránu a na vhodné edukaci. Rehabilitace je zaměřena na
vertikalizaci, nácvik chůze o podpažních berlích po rovině, po schodech i ze schodů. Dále
je zaměřena na eliminaci a edukaci nevhodných a zakázaných pohybů. Mezi tyto pohyby
řadíme zejména křížení DKK v poloze na boku, zevní rotaci DKK, addukci a flexi pod
90°. Pacienti jsou ohroženi nebezpečím luxací endoprotézy. Po dobu dvou měsíců by
pacient neměl ležet na operované straně.
Edukace je zaměřena i na používání kompenzačních pomůcek, které jsou po operaci
pro pacienta nezbytné. Mezi tyto kompenzační pomůcky patří ortopedický polštářek nebo
klín mezi kolena, nástavce na WC (a to hlavně u vyšších pacientů), klíny na židle a dlouhé
lžíce na nazouvání bot. Péče o operační ránu spočívá v zamezení vzniku infekce a hojení
per primam. Sledujeme sekreci, krvácení, zarudnutí, bolest a funkčnost stehů. Od pátého
29
dne se sprchuje operační rána. Vyvarujeme se sprchování operační rány teplou vodou,
ránu nemydlíme. Vždy sterilně kryjeme až do zhojení operační rány.
5.7 ZÁSADY PO TEP KYČELNÍHO KLOUBU V DOMÁCÍM
PROSTŘEDÍ
Všeobecné zásady
Po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu je důležité a nutné dodržovat některá
režimová opatření po dobu tří měsíců od operace. Pacient, po propuštění do domácí péče,
by měl pokračovat v pravidelném cvičení, které mu bylo doporučeno a které se naučil
během hospitalizace na rehabilitačním oddělení. Nadále by měl pokračovat v péči o jizvu
a pravidelně ji promazávat. Po 6 až 12 týdnech od operace je možné se otáčet na
operovaný bok s polštářem mezi končetinami. Pacient by měl spát na tvrdém lůžku
a omezit dlouhodobé stání. Měl by používat stále vhodnou a pevnou obuv včetně pevné
paty, při obouvání používat dlouhou lžíci. Při oblékání ponožek používat ručník nebo
navlékače ponožek. Dle zdravotního stavu alespoň dvakrát denně ležet na břiše po dobu
30 minut. V domácím prostředí by měl pacient odstranit volně ležící koberce, rohožky
a předložky, aby předešel hrozícímu nebezpečí pádu. Dále pravidelně kontrolovat
šroubky na berlích a francouzských holích včetně gumových špuntů. Pacient by měl dávat
stále pozor na hluboký sed při posazování a to včetně posazování na WC, nesmí mít
ohnutou končetinu víc než do pravého úhlu v kyčelním kloubu. Pokud nemá pacient doma
sprchový kout, měl by ve vaně stát nebo si pořídit sedátko na vanu. Sedátko lze koupit
a pěvně namontovat na zeď, vhodná jsou i madla a protiskluzové podložky na dno vany
ale i sprchového koutu. O zatěžování operované dolní končetiny rozhoduje operatér. Do
ortopedické kontroly pacient chodí s odlehčením a stále nosí elastické bandáže nebo
kompresivní punčochy (KOLÁŘ a kol., 2009).
Čemu se vyvarovat
Pacient by se měl vyvarovat sezení v hlubokém křesle. Nesmí křížit nohy přes sebe,
vleže, sedě a stoji. Dále se vyvarovat vytáčení operované končetiny špičkou ven,
hlubokým předklonům například při vázaní tkaniček, otáčení na zdravý bok bez použití
klínu nebo polštáře, v neposlední řadě chůzi bez podpažních či francouzských berlí
(KOLÁŘ a kol., 2009).
30
6 POOPERAČNÍ KOMPLIKACE
Pooperační komplikací je stav narušující normální pooperační průběh, která může
vzniknout na základě anestezie nebo v souvislosti s operačním výkonem. Některé
komplikace vedou k prodloužení léčby a k dalším operacím. Operace totální endoprotézy
sebou nese určité komplikace, záleží také na lokalizaci, rozsahu a charakteru operace.
Komplikace můžeme rozdělit do dvou skupin, a to místní a celkové, z nichž nejzávažnější
je smrt pacienta. Mezi další komplikace řadíme bolest, luxaci TEP, periprotetické
zlomeniny, heterotopické osifikace, poranění nervů, nestejnou délku končetin, krvácení,
tromboembolickou nemoc a také poruchy spojené s hojením operační rány (DUNGL
a kol., 2014).
6.1 BOLEST
Bolest vzniká následkem chirurgické intervence, kdy dochází k poškození tkání. Po
operaci pociťuje pacient kombinaci několika typu bolestí, a to nociceptorová somatická,
která vychází z kůže svalů a kostí. Dále bolest nociceptorová viscerální, která vychází
z orgánů z dutiny břišní a hrudní, a poslední neuropatická vznikající při poranění
nervových struktur (STREITOVÁ a kol., 2015).
Bolest vycházející z totální endoprotézy může být zapříčiněná různými faktory, jako
jsou uvolnění, infekce, únavová zlomenina, tumor, burzitída a pakloub velkého
trochanteru (DUNGL a kol., 2014).
6.2 LUXACE TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZY
Při luxaci dochází k vykloubení kloubu, kdy hlavice kosti kyčelní vypadne z kloubní
jamky. Příčinou luxace po operaci jsou pády a nesprávné pohyby ve smyslu hlubokých
předklonů, nekontrolovaných pohybů, hluboký sed na nízké židli, křížení končetin
a nesprávné přetáčení na bok. Luxaci totální endoprotézy poznáme podle výrazné bolesti,
otoku, hematomu a patologického postavení končetiny. Luxace totální endoprotézy
vyžaduje reoperaci (DUNGL a kol., 2014).
6.3 PERIPROTETICKÉ ZLOMENINY
Jedná se o zlomeninu kosti, v důsledku ubývání kostní hmoty za situace, kdy má
pacient implantát v kosti již delší čas. |Vznikají důsledkem implantace u pacientů
v nižším věku. Nejčastěji jsou způsobené jednorázovým přetížením, nadměrnou rotací či
31
hyperextenzí. Dále dlouhodobým cyklickým zatěžováním implantátu (ČAPEK a kol.,
2018).
6.4 HETEROTOPICKÉ OSIFIKACE
Heterotopická osifikace je vznik kostní tkáně v místech, kde byly původně tkáně
měkké. Vzniká u poúrazových stavů, kde došlo ke zhmoždění. Vyskytuje se zejména
u mužů bez jasné příčiny, vyvíjí se časně po operaci a vyzrává v průběhu 9 až 12 měsíců.
(DUNGL a kol., 2014)
6.5 PORANĚNÍ NERVŮ
Při operaci totální endoprotézy může dojít k poranění nervů, n. ischiadicus,
n. femoralis a n. cutaneus femoris lateralis. Dle rozsahu rozeznáváme částečné poranění
nervu, nebo úplné přerušení nervu. Při poranění nervů dochází k výpadku citlivosti
a motorice periferie. Úplné poškození nervu může vést k časné invalidizaci. K poranění
nervů dochází zejména při velkém prodloužení končetiny a dále při manipulaci
s implantátem, skalpelem a dalšími nástroji. Poranění nervů může způsobit i reimplantace
s použitím šroubovací jamky, při které dochází k opakované traumatizaci nervu o ostrý
závit. Čím méně je nerv poškozený, tím lepší je prognóza (DUNGL a kol., 2014),
(JANÍČEK a kol., 2012), (GALLO a kol., 2012).
6.6 NESTEJNÁ DÉLKA KONČETIN
Nestejná délka končetin se vyskytuje u jedné čtvrtiny pacientů po totální endoprotéze
kyčelního kloubu. Ta může vést k dalším problémům, jako jsou například vychýlení
páteře a bolest zad. Ideálně by měla být končetina stejná jako před operací totální
endoprotézy. Při větším prodloužení končetiny může dojít k přechodné nebo trvalé paréze
sedacího nervu (nervus. ischiadicus). Pokud dojde k trvalé změně v délce končetiny do
1 cm, doporučují se pacientovi použít ortopedické pomůcky, konkrétně podpatěnka
(KOLÁŘ a kol., 2009), (ŠVAGR, 2010).
6.7 KRVÁCENÍ
Krvácení je stav, kdy dochází k opuštění krve mimo cévu. Podle místa vzniku dělíme
krvácení na zevní a vnitřní. Dále na arteriální, venózní a kapilární. Podle vzniku na
prvotní a druhotné. V neposlední řadě na celkové a místní. Jednou z pooperačních
komplikací je krvácení z operační rány. Může dojít ke krvácení i z ošetřené cévy
32
elektrokoagulací a i vlivem vysokého krevního tlaku. Krvácení z operační rány se pozná
prosakováním obvazu a také podle množství krve, které odvádí Redonův drén z operační
rány. Často dochází k situacím, kdy krev neprotéká přes stehy a ani do Redonava drénu
a hromadí se pod kůží. Hromadění krve pod kůží způsobuje bolest, zduření, a pokud
nedojde k včasnému odtoku, může způsobit infekci v operační ráně (SCHNEIDEROVÁ,
2014).
6.8 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC
Tromboembolická nemoc zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii
a bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Největší riziko tromboembolické příhody
bývá u pacientů po ortopedických operacích. Vlivem poškození svalů a kostí dochází
k uvolnění tkáňového faktoru a inhibitoru aktivátoru plazminogenu a tím k nastartování
koagulačního procesu. Při zlomeninách kostí dochází k aktivaci cirkulujících
koagulačních faktorů a trombogenezi. Nejčastějšími rizikovými faktory bývají délka
operace, srdeční selhávání, věk pacienta, užívání perorální antikoncepce, sepse, obezita
a hyperkoagulační stavy. Nejvyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy je pátý až sedmý
pooperační den a trvá do 35. dne po operaci. Z důvodu prevence se doporučuje a je
vhodné podávat profylaxi až 30 dní po náhradě kyčelního kloubu. Tromboembolické
nemoci se dá předcházet prevencí jako je například bandážování dolních končetin,
včasnou imobilizací, cvičením a podáváním nízkomolekulárních heparinů
(SCHNEIDEROVÁ, 2014), (KÖLBEL, 2011).
6.9 INFIKOVANÁ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU
Zhruba polovina infekcí vzniká přímým vniknutím bakteriálního agens vzdušnou
cestou zejména v souvislosti s operací. Mezi prevenci snižující vznik infekce řadíme
operování na aseptických sálech, antibiotickou profylaxi a režimové opatření. Není
možné ani vyloučit lidský faktor, který může vést k porušení asepse. Další část infekcí
vzniká sekundárním osídlením bakterií, při exacerbaci chronických infekcí zejména
urogenitálního traktu, u dentálních infekcí, pyodermií a diabetických komplikací. Výskyt
infekcí je vyšší zejména u pacientů trpících obezitou, diabetem, u alkoholiků, revmatiků
a u pacientů užívajících imunosupresivní léčbu, dále při dlouhodobém užívání kortikoidů
a antikoagulační terapii. Mezi další rizika vzniku infekce řadíme operace delší jak dvě
hodiny, předešlé operace s infekcí i bez ní, infekce močového traktu, nekróza okrajů
33
operační rány a hematom v ráně. Léčba infikované totální endoprotézy spočívá
v antibiotické terapii, incizi a drenáži kyčelního kloubu, extrakci TEP a exartikulaci
kyčelního kloubu (DUNGL a kol., 2014).
6.10 PORUCHY SPOJENÉ S HOJENÍM OPERAČNÍ RÁNY
Hojení operačních ran dělíme do dvou skupin a to na primární hojení ran a sekundární
hojení ran. Primární hojení ran definujeme jako ideální způsob, kdy dochází
k nerušenému hojení, kdy se okraje rány dotýkají. Primární hojení probíhá ve třech fází,
stádium defenzivní, rekonstrukční, dozrávání. Sekundární hojení se na rozdíl od
primárního liší delším časovým obdobím, objevuje se větší jizva a má sklon k častým
infekcím. Faktory, které ovlivňují hojení operační rány, jsou vnitřní a zevní. Mezi vnitřní
faktory řadíme cévní zásobení, stav výživy, obezita, léky, stav imunity, kouření, stres,
dehydratace a v neposlední řadě diabetes mellitus. Mezi zevní faktory řadíme
předoperační stav, preoperační přípravu. Velký význam má i komplikace částečná nebo
úplná ruptura rány (IHNÁT, 2017).
34
7 REHABILITACE
Rehabilitaci řadíme mezi nezbytnou součást léčby, která je zaměřena na pohyb,
aktivitu a zdraví člověka. Řadíme ji mezi základní lidské potřeby. Bez pohybu není člověk
schopen samostatně a nezávisle fungovat. Rehabilitace napomáhá člověku zmírnit
následky nemocí, úrazů či pooperačních stavů a co nejdříve jej navrátit do běžného života.
Rehabilitace se odvíjí od konkrétního stavu pacienta, s přihlédnutím na RTG
a doporučení operatéra. Provádí jí fyzioterapeut a později pacient sám (SLEZÁKOVÁ
a kol., 2010).
TEP kyčelního kloubu je velmi náročný operační zákrok, který vyžaduje individuální
přístup během zdlouhavého pooperačního období. Rehabilitaci po TEP kyčelního kloubu
můžeme rozdělit do dvou fází, a to během hospitalizace pacienta a po jeho propuštění
(DUNGL a kol., 2014).
7.1 REHABILITACE BĚHEM HOSPITALIZACE
Rehabilitace začíná včasně, ihned po operaci TEP kyčle, je individuálně zaměřená na
každého pacienta a provádí se v rozmezí 7 až 14 dnů. Cílem této rehabilitace je nácvik
sebeobsluhy, vertikalizace, chůze o berlích bez nášlapu operované končetiny, snížení
bolesti, posílení svalového aparátu a zlepšení funkce kloubu. Nedílnou součástí
pooperační rehabilitace je i poučení pacienta o nevhodných pohybech, k nimž dochází
v běžném životě. Pooperační rehabilitace postupuje podle určitého plánu a mírně se může
odlišovat dle zvyklostí nemocnic i jednotlivých oddělení (DUNGL a kol., 2014).
První až druhý pooperační den
Zkontroluje se správné uložení operované dolní končetiny. V tyto dny je naordinované
dechové kondiční cvičení, posilování svalů břicha a horních končetin. Zaměřuje se na
prevenci imobilizačního syndromu.
Třetí až čtvrtý pooperační den
V těchto dnech se přidává aktivní cvičení v kyčelním kloubu, které zahrnuje flexi do
90° s addukcí a vnitřní rotací. Zaměřuje se na vertikalizaci, posazování, stoj a otáčení na
břicho za pomocí klínu. Postupně se nacvičuje trojdobá chůze a to buď na podpažních
berlích, nebo o francouzských holích.
35
Pátý až desátý pooperační den
Pokračuje se v nácviku posazování, stoje a chůze, přidá se přetáčení na neoperovaný
bok, vždy s klínem mezi koleny. Dále navazuje nácvik soběstačnosti, jako je posazování
na WC, židli, mytí a oblékání. Dochází k postupnému zvyšování obtížnosti cviků.
Jedenáctý až čtrnáctý pooperační den
Přidávají se cviky v poloze na boku, například unožování, dále cviky na břiše
například zanožování. Pokračuje se v posilování svalstva kyčelního kloubu a lýtkového
svalstva. Přidává se nácvik chůze do schodů a po schodech (DUNGL a kol., 2014),
(SLEZÁKOVÁ a kol., 2010).
7.2 REHABILITACE PO PROPUŠTĚNÍ
Hovoříme o období, které nastává propuštěním pacienta do domácí péče. V tomto
období pacient navazuje na cvičení, které se naučil během hospitalizace (SLEZÁKOVÁ
a kol., 2010).
Po propuštění z nemocnice pacient zatěžuje operovanou kyčel třetinou své hmotnosti.
Po 6 týdnech od operace a po ortopedické kontrole zatěžuje kyčel poloviční váhou.
Od 3 měsíců po operaci a dle RTG se doporučuje postupné odkládání berlí (DUNGL
a kol., 2014).
36
8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ENDOPROTÉZOU KYČELNÍHO KLOUBU
V praktické části jsou pozměněny identifikační údaje a časová data z důvodu dodržení
dikce platné národní a evropské legislativy vztahující se k ochraně osobních údajů.
Praktická část bakalářské práce je zaměřená na popis ošetřovatelského procesu
u konkrétního pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu, který byl hospitalizován
na oddělení rehabilitační péče v Chomutově. Dále na vytvoření ošetřovatelských diagnóz
dle NANDA I taxonomie II. Vše na základě získaných informací z ošetřovatelské
dokumentace, lékařské dokumentace a od samotného pacienta. Vše je zpracováno se
souhlasem pacienta, který byl informován o záměru a využití práce ke studijním účelům,
v souladu se zachováním anonymity.
8.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: X. Y Datum narození: XX. YY
Rodné číslo: XX Věk: 58
Pohlaví: muž Vzdělání: středoškolské s maturitou
Zaměstnání: strojník Státní občanství: ČR
Národnost: česká Datum příjmu: 27. 9. 2019
Stav: ženatý Typ přijetí: plánovaný překlad
Čas příjmu: 9:00 hodin Oddělení: rehabilitační
Pacient byl poučen o léčebném řádu a možných komplikacích, které mohou nastat.
Pacient podepsal informovaný souhlas s hospitalizací.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
„Přicházím na rehabilitační oddělení po operaci pravé kyčle. Zdokonalím se v chůzi
a sebeobsluze, zhojí se mi zde operační rána a vyndají svorky.“
Medicínská diagnóza hlavní: Z50.1 - Jiná fyzikální léčba
Medicínské diagnózy vedlejší: M161 - Jiná primární koxartróza
37
Nynější onemocnění:
Pacient ve věku 58 let je přeložen z ortopedického oddělení po plánované implantaci
TEP pravé kyčle pro pokročilou coxarthrosu. Operační i pooperační průběh byl bez
komplikací, a tak byl pacient po domluvě přeložen k další pohybové terapii na
rehabilitační oddělení. Pacient je 5 pooperační den.
8.2 ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza
Matka: zemřela ve věku 74 let na infarkt myokardu
Otec: zemřel ve věku 69 let, příčinu neví
Sourozenci: sestra, diabetes mellitus II. typu, na inzulinoterapii, jinak zdráva
Děti: dcera, 28 let, zdráva a syn 35 let, zdráv
Osobní anamnéza
Překonaná a chronická onemocnění: prodělal běžné dětské nemoci
Hospitalizace a operace: operace tříselné kýly 10/2008, operace hemoroidů 5/2010
Úrazy: 1, střelné poranění levého lýtka 5/1981
Očkování: běžná dětská povinná očkování, prodělal běžné dětské nemoci
Trvale se s ničím neléčí
Pracovní anamnéza
Pacient má středoškolské vzdělání s maturitou a pracuje jako strojník v továrně
Sociální anamnéza
Stav: ženatý
Bytové podmínky: bezbariérový rodinný dům
Vztahy, role a interakce: pacient žije v rodinném domě s manželkou, je otcem
a dědečkem
Záliby: čtení knih, procházky v přírodě, sledování TV (fanoušek hokeje)
Alergická anamnéza
Léky: neguje
Potraviny: neguje
38
Chemické látky: neguje
Jiné: pyly
Abúzy
Alkohol: z alkoholických nápojů udává pouze pivo a to jedno denně k obědu, tvrdý
alkohol příležitostně, přibližně třikrát do roka
Kouření: pacient kouří 10-15 cigaret denně
Káva: kávu pouze tureckou a to dvakrát denně
Jiné návykové látky: 0
Léky: trvale 0, nyní přeložen s medikací Clexane, Meloxicalm, Zinnat, Novalgin, Stilnox
Farmakologická anamnéza
Tabulka 1 Farmakologická anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Clexane inj. 0,4 ml ve 20:00 antitrombotikum
antikoagulans
Novalgin inj. 2 ml/1 g 1-0-1 analgetikum
Zinnat tbl. 500 mg 8-20 antibiotikum
Meloxicam tbl. 15 mg 1-1-1 antirevmatikum
antiflogistikum
antiuratikum
Stilnox tbl. 10 mg 0-0-0-1 hypnotikum
sedativum
Zdroj: ošetřovatelská dokumentace, pacient
Urologická anamnéza
Prodělané urologické onemocnění: žádné
Samovyšetření varlat: provádí 1x za měsíc
Poslední návštěva urologa: proběhla 10/2018
Spirituální anamnéza:
Nevýznamná, pacient není věřící.
39
8.3 SCREENINGOVÉ VYŠETŘENÍ SESTROU PŘI PŘÍJMU 27. 9.
(tj. 5 den od operace)
Celkový vzhled a úprava zevnějšku: Pacient je čistý, upravený a navoněný.
Hlava: Hlava je normocefalická, na poklep nebolestivá ve fyziologickém postavení.
Oči: Oční bulby jsou ve středním postavení, všemi směry pohyblivé, růžové, zornice jsou
izokorické. Používá brýle na čtení.
Nos: Nos je bez známek deformit a sekrece.
Uši: Uši jsou bez známek deformit a výpotku. Naslouchací přístroj nepoužívá, slyší velmi
dobře.
Dutina ústní: Rty jsou suché a popraskané. Chrup je umělý, pacient má horní i dolní
protézu. Jazyk plazí středem. Zápach z úst je nepřítomný.
Krk: Krk je souměrný, uzliny a štítnice nezvětšeny, pulsace krkavic souměrná, náplň
krčních žil nezvýšená.
Hrudník: Hrudník je symetrický, akce srdeční pravidelná, ozvy ohraničené.
Dýchání: Dýchání je čisté, sklípkové, bez vedlejších fenoménů a bez bolesti. Počet dechů
je 17/min.
Krevní tlak: 125/75 mm Hg
Pulz: 84/min., pravidelný
Tělesná teplota (axilární): 36,3 °C
Výška: 174 cm
Hmotnost: 99 kg
BMI: 32,70
Břicho: Břicho je klidné, aperitoneální a palpačně nebolestivé. Peristaltika je zachována
a plyny odcházejí.
Kůže: Kůže je fyziologicky růžová, teplá, suchá bez známek cyanóz. Kožní turgor je
v normě. Na pravé dolní končetině má operační ránu v kyčli. Operační rána je dlouhá
30 cm a napočítáno bylo 35 svorek. Rána je mírně zarudlá, bez krvácivých projevů a bez
známek sekrece, obvaz je suchý. Kolem operační rány je hematom.
Otoky: Bez známek viditelných otoků.
Chůze a stoj: Pacient chodí hůře s odlehčením operované končetiny o dvou podpažních
berlích.
Kanyly intravenózní: nemá
Vývody, cévky: nemá
40
Krevní skupina: 0 Rh. Pozitivní
Orientace: Pacient je orientovaný místem i časem.
Chápe myšlenky a otázky: Pacient chápe položené otázky a reaguje adekvátně.
Řeč, vyjadřování: Pacient se vyjadřuje bez sebemenších problémů, řeč je souvislá
a srozumitelná, pomalá a klidné.
Riziko vzniku dekubitů (dle stupnice Nortonové): 30 bodů, bez rizika (viz příloha B)
Barthelové test základních všedních činností: 75 bodů, lehká závislost (viz příloha B)
Rozšířený Barthelové test (Extended Barthel Index-EBI): 90 bodů (viz příloha C)
Vyhodnocení rizika pádu: 2 body, bez rizika (viz příloha B)
Technika VAS (vizuální analogová škála) hodnotí bolest na základě popisu pacienta:
VAS 8 (viz příloha D)
8.4 ZHODNOCENÍ STAVU AKTUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTA
PODLE MODELU FUNKČÍCH VZORCŮ M. GORDON 27. 9.
(tj. 5 den od operace)
1. Podpora zdraví
Subjektivně: „S tímto onemocněním nemám žádné zkušenosti. Příčinu vzniku mého
onemocnění přikládám k opotřebení materiálu. Problémy přišly zhruba před pěti lety, ale
nějak jsem to neřešil. Bolesti začaly postupně, přikládal jsem to k věku a k mé práci
a zátěži, kterou jsem v tom období měl, vždy když jsem měl bolesti, vzal jsem si Brufen
a přešlo mě to. Začal jsem to řešit, když se to začalo zhoršovat. Své zdraví vnímám jako
dobré, na to kolik mi je jsem celkem fit. Díky téhle operaci budu moci zase bezbolestně
fungovat a bude to lepší. Dříve jsem chodil na procházky, nákupy atd. Dnes již nesportuji
a pro své zdraví nic nedělám, chtěl bych omezit do budoucna kouření. Nepozoruji žádné
problémy s imunitou, málokdy stonám. Nepamatuji se kdy a s čím jsem naposledy stonal.
Alergický jsem pouze na pyl a jiné alergie jsem nepozoroval.“
Objektivně: Pacient své zdraví hodnotí velmi kladně. Je si vědom, že bolesti ustoupí
a bude se cítit lépe. Svůj zdravotní stav hodnotí pozitivně a pro své zdraví nic nedělá,
kouří 10-15 cigaret denně. Pacient má alergickou reakci pouze na pyl.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Alergie.
41
2. Výživa
Subjektivně: „Doma mi vaří žena, jím pravidelně 3krát až 4krát denně, spíše střední
porce, žádnou dietu nedržím a moc mi chutná, za celý den vypiju asi 1,7 litru tekutin
a k tomu 2 turecké kávy. Tady v nemocnici jím ve společné jídelně, ale moc toho nesním.
Po operaci nemám na jídlo moc chuť a hlad taky nemám. Příliš mi nechutná, hlavně zdejší
čaj, proto piju jen vodu. Zdejší jídlo spíše odmítám. Většinou sním, co mi přinese žena,
takže hlady netrpím. Nyní jím mnohem méně, ale vůbec mi to nevadí, třeba trochu
zhubnu. Co se týče tekutin, vypiju zhruba stejně jako doma.“
Objektivně: Pacient má dietu číslo 3 (racionální), bez omezení může jíst vše.
Pacientovi nechutná zdejší strava, jí málo a spíše co mu přinese rodina. Chrup je umělý,
pacient má horní i dolní protézu. Pacientův BMI se pohybuje v normě, hodnota je 23,39.
Pitný režim je dostačující. Denní příjem tekutin činí u pacienta 1500–1700 ml/24h. Kožní
turgor je v normě. Rty jsou suché a popraskané.
Měřící technika: BMI (23,39 – norma), nutriční screening.
Ošetřovatelský problém: Malá chuť k jídlu.
3. Vylučování a výměna
Subjektivně: „Doma se vyprazdňuji pravidelně každé ráno, bez jakýchkoliv problémů.
Neužívám žádná projímadla. Dneska ani včera jsem na stolici nebyl. S močením
problémy nemám, inkontinentní nejsem. Nyní vzhledem k omezené pohyblivosti nejsem
schopen sám dojít na toaletu.“
Objektivně: Břicho je klidné, aperitoneální a palpačně nebolestivé. Peristaltika je
zachována a plyny odcházejí. Poslední stolice 25. 9. 2019. Žádné jiné problémy neudává.
S močením problémy nemá, nikde ho nic nepálí. Moč je čirá bez příměsi. Močí
dostatečně. Pacient je poučen a zavolá si na pomoc sestru, ošetřovatelku nebo člena
rodiny, kteří ho na toaletu dopraví.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Nepravidelné vyprazdňování.
4. Aktivita-odpočinek
Subjektivně: „Když jsem doma, chodím na procházky nebo si čtu, popřípadě kutím
něco na zahrádce. Poslední dva měsíce jsem pro bolesti více odpočíval, než byl aktivní.
V nemocnici si krátím chvíle koukáním na televizi a přes den se snažím cvičit. Doma
jsem samostatný a nepotřebuji s ničím pomoct, jen uvařit a upéct, to mi moc nejde. Nyní
42
své schopnosti vnímám jako omezené. Tady se snažím být co nejdříve samostatný, nerad
jsem někomu na obtíž a nerad si říkám o pomoc. Na delší vzdálenosti potřebuji ještě
doprovod. Co se týče jídla, vše si obstarám sám, jen potřebuji, aby mi někdo jídlo odnesl
a přinesl. Potřebuji ještě doprovodit do jídelny, koupelny a na WC. Pomoc ještě vyžaduji
při navlékání a svlékání elastických punčoch. Co se týče spánku, doma s usínáním
problémy nemám. Chodím spát pozdě večer, většinou kolem 22 hodiny a brzy vstávám,
většinou v 6 hodin ráno. Tady v nemocnici toho moc nenaspím, mám problémy
s usínáním v cizím prostředí a trápí mě bolesti operované kyčle.“
Objektivně: Pacient byl v domácím prostředí zcela soběstačný. Bolesti, které začal
pacient pociťovat, ho začaly omezovat a snižovaly jeho běžné aktivity, i přes to zůstal
soběstačný. Nyní je soběstačný s dopomocí, v rámci lůžka a jeho okolí nepotřebuje
žádnou pomoc. Do jídelny a na WC je nutno pacienta doprovázet. Na delší vzdálenosti je
pacient převážen. Podle Barthelové testu denních činností má pacient 75 bodů (lehká
závislost). Pacient během dne cvičí nebo se kouká na televizi. Dlouhé chvíle mu zkracuje
i samostatná rehabilitace. V odpoledních hodinách je pravidelně navštěvován rodinou.
Co se týče spánku, pacient v domácím prostředí neudává problémy se spánkem, chodí
spát pravidelně a jeho délka spánku je adekvátní. Pacient mívá problémy s usínáním
v cizím prostředí. V nemocnici mu dělá problém usnout, užívá hypnotika, aby se alespoň
trochu prospal. Dále ho budí bolesti operované končetiny, jiné problémy neudává.
V nemocničním prostředí je délka spánku různá, odvíjí se od okolností jako je bolest
a denní aktivita.
Měřící technika: Riziko pádu (viz příloha B), Barthelové test (viz příloha B).
Ošetřovatelský problém: Snížená pohyblivost z důvodu operace TEP. Hrozí pád při
chůzi o berlích na delší vzdálenosti. Problémy s usínáním a spánkem během noci.
5. Percepce/kognice
Subjektivně: „Potíže se sluchem nemám, měl bych nosit brýle, ale využívám je jen na
čtení. K očnímu chodím vždy, když potřebuji nové brýle na čtení, jinak ne. Zuby mám
vyndavací horní i dolní. Zubaře teď navštěvovat nemusím. Používám dvě podpažní berle
při chůzi. Co se týče paměti, tak si vše pamatuji, nepozoruji výpadky paměti. Myšlení
mám také v pořádku. Vím co se děje a vše si plně uvědomuji. Vím, kdo jsem, kde jsem
a kolikátého dnes je. S hospitalizací jsem spokojený a příjemně překvapený, všichni se tu
ke mně chovají mile a příjemně. Vždy jsem informovaný o všech vyšetřeních, co mě
43
čekají dopředu. A co se týče bolesti, tak ty mám velké. Na bolesti dostávám injekce
i tablety.“
Objektivně: Pacient slyší velmi dobře, brýle používá pouze na čtení, i když vidí hůř.
Chrup má umělý, má horní i dolní protézu. Chodí hůře s odlehčením operované končetiny
o dvou podpažních berlích. Pacient má paměť v pořádku a vše si pamatuje. Sám o sobě
si myslí, že má logické uvažování. Orientuje se místem, časem i osobou, odpovídá
adekvátně a logicky, všemu rozumí. Pacient je spokojený a pozitivně hodnotí přístup
personálu na oddělení. Vždy je dopředu plně informován o všech vyšetřeních a jejich
důvodech. Pacientovy bolesti jsou tlumeny pravidelně.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Zhoršený zrak.
6. Sebepercepce
Subjektivně: „Vždy jsem v dobré náladě, upovídaný, společenský, mám rád lidi
a nestydím se. Z onemocnění jako takového jsem obavy neměl. Bál jsem se operace,
přece jen už nejsem nejmladší. Pomalu a jistě si začínám zvykat. Zatím u mě převládají
projevy nejistoty. Nevím, jak se mi bude hojit operační rána a zda budu chodit jako dřív.“
Objektivně: Pacient má obavy z dlouhodobé hospitalizace, jinak má dobrou náladu.
Nemá problémy se na cokoliv zeptat, rád povídá a vypráví. Pacient je extrovert
a sangvinik. Pacient ze svého onemocnění obavy jako takové neměl, bál se operačního
zákroku a s tím spojených komplikací. Trápí ho bolest, která mu znepříjemňuje aktivity
a pobyt v nemocnici. Pacient si ještě úplně nezvykl, bude potřebovat ještě nějaký čas.
Pacient je zcela seznámen s veškerými postupy a zásadami. Dále je poučen o všem, co
smí, nesmí, čemu se vyvarovat a na co si dát pozor. Pacient má obavy, zda bude
v budoucnu fungovat jako dřív. Dále má obavy, aby se vše zahojilo jak má a aby mohl co
nejdříve domů.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Obavy o své zdraví.
7. Vztahy mezi rolemi
Subjektivně: „Jsem muž a je mi 58 let. Dále jsem manžel, otec, bratr a dědeček. Bydlím
v rodinném domě 4+1 s manželkou. Mám dceru ve věku 28 let a syna 35 let. Celá rodina
mě chodí pravidelně navštěvovat do nemocnice každý den.“
44
Objektivně: Primární role pacienta je zcela bez narušení. Pacient je manžel, otec, bratr
a dědeček. Tyto role jsou mírně narušené hospitalizací. Pacient rozumí své situaci a pořád
se snaží zadaptovat. Některé role jsou narušené hospitalizací, jiné muže vykonávat
i v době hospitalizace.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: 0
8. Sexualita
Subjektivně: „Se svým pohlavím jsem spokojený i se sexuálním životem, žádné
problémy nemám.“
Objektivně: Pacient je v této oblasti naprosto spokojený a otevřený.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: 0
9. Zvládání/tolerance zátěže
Subjektivně: „Doma se stresuji minimálně, pokud pociťuji stres, řeším to nadměrným
kouřením. Běžně kouřím 10-15 cigaret denně. Ve stresových situacích třeba i 25 cigaret
denně. Tady pociťuji úzkost a strach z cizího prostředí a ze svého onemocnění. Jsem taky
nervózní z toho, co mě tady čeká.“
Objektivně: Pacient pociťuje úzkost a strach z cizího prostředí a svého onemocnění, to
vše pak řeší nadměrným kouřením, je také nervózní z toho, co ho tady čeká.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Pociťování nepříjemných pocitů.
10. Životní principy
Subjektivně: „V boha nevěřím, ale když jsem v obtížné situaci, obracím se k něčemu,
co si nijak nenazývám, ale myslím si, že něco existuje. Sekty a ostatní náboženské směry
mě nezajímají. Hlavně věřím sám v sebe. Do budoucna chci opět více preferovat pohyb
a procházky, dodržovat vhodné stravovací návyky a zdravý způsob života. Chci fungovat
jako dřív bez bolesti.“
Objektivně:: Pacient je nevěřící, ale v obtížné situaci se obrací k něčemu, co si nijak
nenazývá.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: 0
45
11. Bezpečnost-ochrana
Subjektivně: „Doma se cítím v bezpečí mezi lidmi, které znám a kterým věřím. Tady
se také cítím v bezpečí, věřím lékařům i sestrám, které o mě pečují. Jsem o všem
informovaný, hlavně v péči o operační ránu.“
Objektivně: Pacient se cítí bezpečně v prostředí, které zná a v přítomnosti lidí, kterým
důvěřuje. Je informovaný o důležitosti dodržování aseptického přístupu k ráně
a zabránění tak infekci.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Hrozí infekce, která může do operační rány snadno
proniknout.
12. Komfort
Subjektivně: „Mám bolesti v místě operační rány, někdy je to horší, někdy lepší. Nejvíc
mě trápí bolesti v noci. Bolesti mám tlumené, dostávám injekce i tablety, vždycky se mi
po nich uleví. Nyní mám bolesti VAS 8.“
Objektivně: Pacient snáší bolest klidným způsobem. Pacient hodnotí bolest jako
největší, které kdy cítil. Pacient spolupracuje v monitoraci bolesti.
Měřící technika: VAS (viz příloha D).
Ošetřovatelský problém: Bolest v pravém kyčelním kloubu VAS 8.
13. Růst/vývoj
Subjektivně: „ Žádné vývojové ani růstové vady nemám, alespoň o tom nevím.“
Objektivně: Pacient nejeví známky růstového ani vývojového opoždění.
Měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: 0
46
8.5 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
KONZERVATIVNÍ LÉČBA
Dieta: 3 racionální
Pohybový režim: LTV – vstupní test sebeobsluhy
- vstupní kineziologické vyšetření
- mobilizace operované kyčle
- posílení stehenních a glut. svalů, kondiční cvičení LTV, stabilizace pánve
- nácvik chůze s PB bez zátěže operované dolní končetiny
- mechanoterapie bez zátěže
- nácvik sebeobsluhy
MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA
Tabulka 2 Medikamentózní léčba 27. 9. 2019
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Clexane inj. 0,4 ml Ve 20:00 antitrombotikum
antikoagulans
Novalgin inj. 5 ml/1g 1-0-1 analgetikum
Zinnat tbl. 500 mg 8-20 antibiotikum
Meloxicam tbl. 15 mg 1-1-1 antirevmatikum
antiflogistikum
antiuratikum
Stilnox tbl. 10 mg 0 -0-0-1 hypnotikum
sedativum
Zaldiar tbl. 37,5/325 g 1-0-1 analgetikum
Doreta tbl. 75/650 mg ve 21:00 analgetikum
Zdroj: ošetřovatelská dokumentace, autor
ORDINOVANÁ VYŠETŘENÍ 27. 9. 2019
Vyšetření krve: Odběr krve na biochemické vyšetření, krevní obraz plus rozpočet
leukocytů tabulka č. 3 až 4
Vyšetření moče: M+S tabulka č. 5
Kontrola krevní tlaku 1x denně
47
Ortopedická kontrola bez RTG před dimisí (upřesní se)
Tabulka 3 Laboratorní výsledky – biochemické vyšetření
Biochemické vyšetřeni 27. 9. 2019 Norma Jednotky
CRP 28,60 0,1-5,0 mg/l
Zdroj: ošetřovatelská dokumentace, autor
Tabulka 4 Laboratorní výsledky – krevní obraz, rozpočet leukocytů
Krevní obraz 27. 9. 2019 Norma Jednotky
Leukocyty 6,3 4-10 10 ^ 9/l
Erytrocyty 3,70 4,2-5,5 10 ^ 12/l
Hemoglobin 116 135-175 g/l
Hematokrit 0,35 0,4-0,5 l
Střední objem eryt. 93,7 82-98 fl
Hemoglobin v ery. 31,5 28,5-32,5 pg
Koncentrace Hgb / ery. 33,6 32-36 g/dl
Distribuční šíře ery. 13,9 10-15,5 %
Trombocyty 259 150-400 10 ^ 9 / l
Střední objem trombo. 8,7 7,8-11 fl
Distribuční šíře tr. 16,9 12-18 %
Rozpočet leukocytů
Procento lymfocytů 32,60 20-40 %
Procento monocytů 9,80 2-12 %
Procento neutrofilů 52,70 45-70 %
Procento esinofilů 4,20 0-5 %
Procento basofilů 0,70 0-2 %
Počet Lymfocytů 2,1 0,8-4 10 ^ 9/l
Počet monocytů 0,6 0,1-1,2 10 ^ 9/l
Počet neutrofilů 3,3 2-7 10 ^ 9/l
Počet esinofilů 0,3 0-0,5 10 ^ 9/l
Počet basofilů 0,0 0-0,1 10 ^ 9/l
Zdroj: ošetřovatelská dokumentace, autor
*hodnoty uvedené modře jsou nižší než referenční mez
48
Tabulka 5 Vyšetření moče – moč chemicky a mikroskopicky
Moč chemicky a mikroskopicky 27. 9. 2019 Norma Jednotky
pH 5 5-6 Bílkovina
moč 0 0-0 arb.j.
Glukóza 0 0-0 arb.j.
Ketolátky 0 0-0 arb.j.
Urobilinogen 0 0-0 arb.j.
Bilirubin 0 0-0 arb.j.
Krev 0 0-0 arb.j.
Leukocyty chemicky 0 0-0 arb.j.
Specifická hustota 1,022 1,01-
1,03
g/cm ^3
Dusitany Neg.
Erytrocyty 0 0-0 arb.j.
Leukocyty sediment 0 0-0 arb.j.
Epit. dlaždicovité pl 0 0-0 arb.j.
Bakterie 0 0-0 arb.j.
Zdroj: ošetřovatelská dokumentace, autor
KREVNÍ TLAK PŘI PŘÍJMU 27. 9. 2019
125/75 mm Hg
8.6 SITUAČNÍ ANALÝZA ZE DNE 27. 9. 2019
Pacient ve věku 58 let byl přeložen z ortopedického oddělení dnes v 9 hodin ráno, po
plánované implantaci TEP pravé kyčle ze dne 22. 9. 2019 pro pokročilou coxarthrosu.
Pacient je orientovaný a spolupracuje. Při příjmu byly změřeny fyziologické funkce TK:
125/75 mmHg, P: 84/min, TT: 36,3 ºC. Alergie má pouze na pyly, lékové alergie neudává.
Pacient se s ničím dlouhodobě neléčí.
Pacient je pátý den po operaci TEP pravé kyčle. Operační rána je dlouhá 30 cm
a napočítáno bylo 35 svorek. Rána je mírně zarudlá, bez krvácivých projevů a bez známek
sekrece, obvaz je suchý. Kolem operační rány je hematom. U pacienta je důležitá
prevence TEN, na obou dolních končetinách má elastické punčochy a dle ordinace lékaře
49
jsou podávána antikoagulancia. Pacient pociťuje úzkost a strach z cizího prostředí a svého
onemocnění.
Pacient stále pociťuje bolest v oblasti operované pravé dolní končetiny. Při pohybu
označil stupeň bolesti dle vizuální analogové škály VAS 8 a v klidu také VAS 8. Na
bolesti jsou pacientovi podávána analgetika dle ordinace lékaře.
Poslední stolice byla 25. 9. 2019. Žádné jiné problémy neudává. S močením problémy
nemá, nikde ho nic nepálí. Moč je čirá bez příměsi. Močí dostatečně.
Pacient má problémy se spánkem, na noc má dle ordinace lékaře předepsaná
hypnotika.
Podle testu Barthelové vykazuje pacient lehký stupeň závislosti na personálu. Pacient
se necítil při chůzi zcela jistý a potřebuje doprovod, chodí hůře s odlehčením operované
končetiny o dvou podpažních berlích, ale je velmi snaživý a motivovaný.
8.7 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dle NANDA I Taxonomie II dle NANDA
INTERNATIONAL, 2015. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2015–2017.
Praha: Grada 2015. ISBN 978-80-247-5412-3.
Ošetřovatelské diagnózy jsou stanoveny ze dne 27. 9. 2019, jedná se o pátý pooperační
den. Bylo stanoveno celkem 14 ošetřovatelských diagnóz, z toho je 11 aktuálních
ošetřovatelských diagnóz a 3 potencionální ošetřovatelské diagnózy. Všechny
ošetřovatelské diagnózy jsou seřazeny podle priorit.
AKTUÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY:
Akutní bolest-00132
Narušený vzorec spánku-00198
Narušená integrita tkáně-00044
Zácpa-00011
Zhoršená chůze-00088
Zhoršená tělesná pohyblivost-00085
Nevyvážená výživa-méně než je potřeba organismu-00002
Strach-00148
Úzkost-00146
Stresový syndrom po přemístění-00114
50
Porucha smyslového vnímání zraku-00122
POTENCIONÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY:
Riziko infekce-00004
Riziko pádů-00155
Riziko alergické reakce-00217
V rámci zpracování bakalářské práce byly ze stanovených ošetřovatelských diagnóz
podrobně rozpracovány pouze 3 vybrané ošetřovatelské diagnózy, které byly pro pacienta
prioritní.
AKUTNÍ BOLEST (00132)
Doména 12. Komfort
Třída 1. Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné
intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem.
Určující znaky:
- výraz bolesti v obličeji (grimasa)
- vyhledávání antalgické polohy
- vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti
(vizuální analogová škála, numerická škála)
Související faktory:
- fyzikální původci zranění – operace
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient nepociťuje žádnou bolest v klidu ani při pohybu 10 den od
operace.
Cíl krátkodobý: Pacient má sníženou intenzitu bolesti ze stupně VAS 8 na VAS 3 do
12 hodin.
Očekávané výsledky:
- Pacient je edukován o vizuální analogové škále do 10 minut při přijetí na
oddělení.
51
- Pacient umí popsat intenzitu bolesti podle vizuální analogové škály do
10 minut.
- Pacient pocítí úlevu do jedné hodiny po podání analgetik.
- Pacient umí zaujmout úlevovou polohu do 24 hodin.
- Pacient bude bez bolesti 10 den od operace.
Intervence:
1. Sleduj verbální i neverbální projevy pacienta při bolesti, vždy do 30 minut před a po
podání analgetik, všeobecná sestra a ošetřovatelka.
2. Edukuj pacienta o vizuální analogové škále, dej mu ji k dispozici do 10 minut,
všeobecná sestra.
3. Posuď s pacientem lokalizaci bolesti, stupeň, charakter a intenzitu dle VAS ihned,
všeobecná sestra.
4. Pravidelně podávej analgetika dle ordinace lékaře a při potřebě pacienta a vše
zaznamenávej do dokumentace vždy do 30 minut, sestra denně.
5. Zaznamenávej do dokumentace intenzitu bolesti každou hodinu a účinky analgetické
léčby vždy, všeobecná sestra.
6. Polohuj operovanou dolní končetinu každé dvě hodiny, všeobecná sestra a ošetřující
personál.
7. Podávej chladivý gel na okolí operační rány v obalu 3x denně na 15 minut, do 30
minut všeobecná sestra a ošetřující personál.
8. Nauč a doporuč pacientovi úlevovou polohu ihned, všeobecná sestra.
Realizace:
Pátý pooperační den 27. 9. 2019
Dnes v 9:00 byl pacient přeložen z ortopedického oddělení. Hned při příjmu, byly
změřeny fyziologické funkce (TK 125/75, P 84, TT 36,3 °C). Pacient si stěžoval v 9:20
na silné bolesti. Ihned byl pacient edukován o vizuální analogové škále a dostal ji
k dispozici. Během deseti minut byl pacient schopen zhodnotit bolest. Dle VAS byl
popsán stupeň bolesti na VAS 8, bolest popisuje v místě operační rány na pravé dolní
končetině. Dále byly sledovány pacientovy verbální a neverbální projevy. Dle ordinací
lékaře byla v 9:30 aplikována 1 amp. 5 ml Novalginu i. m., intenzita, lokalizace bolesti
a aplikace injekce byla zaznamenána do zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace
s časem, razítkem a podpisem. S pomocí pacienta byla nalezena vhodná úlevová poloha.
52
Pacientovi byla napolohována operovaná dolní končetina a dostal k dispozici chladivý
gel v obalu, aby mohl ledovat okolí operační rány cca na 10 až 15 minut. Po půl hodině
byla kontrolovaná intenzita bolesti. Pacient uváděl úlevu od bolesti, nadále bolest hodnotí
VAS 3. Během další hodiny je pacient v klidu a spí. Po probuzení jsou pacientovi
podávána pravidelně analgetika dle ordinace lékaře a pravidelně zapisována. Analgetika
byla pacientovi podávána v intervalech ráno a večer Zaldiar 37,5/650 mg p. o. a jednu
tabletu Dorety 75/650 mg na noc p. o. a 5 ml Novalginu i. m. po 8 hodinách nad VAS 3.
Každé dvě hodiny je pacientovi polohována operovaná pravá dolní končetina. Kontrola
intenzity bolesti je prováděna po 1-2 hodinách, pokud pacient spí, není buzen. Dále
pacient dostává 3x denně chladivý gel v obalu, aby mohl ledovat okolí operační rány.
Šestý až osmý pooperační den 28.-30. 9. 2019
Každý den byly u pacienta pravidelně sledovány verbální i neverbální projevy bolesti.
Pacient má k dispozici vizuální analogovou škálu. Pacient dokáže každou hodinu popsat
intenzitu, charakter a stupeň bolesti, která je poté zaznamenávána do zdravotnické
a ošetřovatelské dokumentace. Každý den v 10:00 hodin navštívil pacienta fyzioterapeut.
S pacientem prováděl cvičení cca 30 minut. Po ukončení rehabilitace s fyzioterapeutem
byla opět monitorována bolest. Pacient vždy hodnotil bolest dle VAS číslem 5. Řešeno,
dle ordinace lékaře byla podávána a zapisována analgetika, která pacient dostal. Každé
dvě hodiny byla pacientovi polohována operovaná dolní končetina. Dále byl pacientovi
podáván 3x denně chladivý gel v obalu, aby mohl ledovat okolí operační rány. S pomocí
pacienta byla nalezena vhodná úlevová poloha. VAS nepřekročil v těchto dnech hodnotu
5 a analgetika byla podávána pravidelně.
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
Pokračuje se u pacienta v pravidelném sledování verbálních i neverbálních projevů
bolesti. Dle ordinace lékaře byla pravidelně podávána a zapisována analgetika, která
pacient dostal. V tento den pacient nevyžaduje tabletu Dorety 75/650 mg na noc p. o. a 5
ml Novalginu i. m. po 8 hodinách nad VAS 3. Pacientovi postačují analgetika pouze ráno
a večer (Zaldiar 37,5/650 mg p. o.). Pacient si polohuje operovanou dolní končetinu sám,
každé dvě hodiny. Dále byl pacientovi podáván 3x denně chladivý gel v obalu, aby mohl
ledovat okolí operační rány. VAS nepřekročil v těchto dnech hodnotu 3 a analgetika byla
podávána pravidelně.
Hodnocení:
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
53
Krátkodobého cíle bylo dosaženo. Pacient měl sníženou intenzitu bolesti ze stupně VAS
8 na VAS 3 do 12 hodin. Cíl dlouhodobý se nepodařilo splnit. Pacient nebyl desátý den
od operace bez bolesti, bolest stále pociťuje VAS 3, užívá analgetika. Nutno pokračovat
v ošetřovatelských intervencích 4, 6, 7, 8.
NARUŠENÝ VZOREC SPÁNKU (00198)
Doména 4. Aktivita/odpočinek
Třída 1. Spánek/odpočinek
Definice: Časově omezená narušení množství a kvality spánku vlivem vnějších faktorů.
Určující znaky:
- změna normálního vzorce spánku
- potíže s usínáním
- nespokojenost se spánkem
- pocit nedostatečného odpočinku
- nechtěné probouzení
Související faktory:
- narušení způsobené spolunocležníkem
- okolní bariéry (okolní hluk, neznámé prostředí)
- imobilizace
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient bude mít nepřerušovaný spánek 7 hodin v kuse od 10 den od
operace.
Cíl krátkodobý: Pacientovi se bude lépe usínat do 24 hodin.
Očekávané výsledky:
- Pacient spí nepřerušovaným spánkem, do 24 hodin.
- Pacient umí nalézt vhodnou polohu na spaní, do 24 hodin.
- Pacient užívá analgetika před spaním dle ordinace lékaře, denně.
- Pacient nepociťuje během noci bolest, do 24 hodin.
- Pacient se bude po probuzení cítit odpočatý, na konci hospitalizace.
Intervence:
1. Seznam pacienta s potřebou spánku (letáky), do 12 hodin, všeobecná sestra.
2. Zjisti příčinu poruchy spánku, do 12 hodin, všeobecná sestra.
54
3. Najdi s pacientem vhodnou polohu na spaní, do 24 hodin, všeobecná sestra.
4. Zjisti, jaké rituály má pacient doma před spaním, do 1 hodiny, všeobecná sestra.
5. Tlum bolesti dle ordinace lékaře, ihned, všeobecná sestra.
6. Podej pacientovi medikamenty na spaní dle ordinace lékaře, vždy před spaním,
všeobecná sestra.
7. Zajisti klidné prostředí a vyvětrej pokoj, vždy, všeobecná sestra a ošetřující personál.
8. Aktivizuj pacienta přes den, vždy, všeobecná sestra, ošetřující personál
a fyzioterapeut.
9. Zamez spánku přes den, vždy, všeobecná sestra a ošetřující personál.
10. Vše zaznamenávej do ošetřovatelské dokumentace, vždy, všeobecná sestra.
Realizace:
Pátý pooperační den 27. 9. 2019
Dnes byl pacient přeložen z ortopedického oddělení v 9 hodin. Hned při příjmu byly
zjištěny během rozhovoru s pacientem problémy se spánkem. Pacient byl ihned ústně
poučen o kvalitním spánku. Dále byl informován o poruchách spánku a dostal k dispozici
brožury o dané problematice. Rozhovorem s pacientem byly zjištěny příčiny, které
přispívají k narušenému spánku.
Dále bylo zjištěno, jaké má pacient rituály před spaním doma. Dle ordinace lékaře ve
21:00 byla podávána analgetika a hypnotika (Doreta, Stilnox). U pacienta byly sledovány
projevy bolesti. Pacient udává bolesti před podáním analgetik na VAS 5, po půl hodině
po podání analgetik udává zmírnění bolesti na VAS 2. Před spaním byl pacientovi
vyvětrán pokoj a zavřené dveře, aby měl klid a nerušilo ho světlo a zvuky z chodby.
Pacienta byl naučen s polohovací postelí, aby si mohl nastavit optimální polohu k spánku.
Přes den byl pacient aktivizován cvičením a běžnými denními aktivitami jako je čtení,
sledování televize a luštění křížovek. Pacientovi se podařilo usnout a spal téměř celou
noc.
Šestý až osmý pooperační den 28.-30. 9. 2019
Další dny byly u pacienta zajištěny stejné rituály (analgetika, hypnotika, vyvětrání a klid
na pokoji). Pacientovi se oproti předchozímu večeru lépe usínalo, podařilo se mu usnout
a spal celou noc.
55
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
Další den se pokračovalo u pacienta v pravidelných intervencích jako v předchozí dny,
ale bez hypnotik. Pacient je spokojený, odpočatý a spí celou noc 7 hodin v kuse desátý
operační den.
Hodnocení:
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
Cíl krátkodobý byl splněn. Pacient udává, že již první noc se mu podařilo lépe usnout,
a spal téměř celou noc. Druhou noc spal až do rána bez přerušení a ráno se cítil odpočatý.
Cíl dlouhodobý se také podařilo splnit, u pacienta se podařilo navodit nepřerušovaný
spánek 7 hodin v kuse 10 den od operace bez užívání hypnotik.
NARUŠENÁ INTEGRITA TKÁNĚ (00044)
Doména 11. Bezpečnost/ochrana
Třída 2. Tělesné poškození
Definice: Poškození kůže, svalů, fascií, kostí, chrupavek, kloubů nebo vazů.
Určující znaky:
- poškozená tkáň
Související faktory:
- stav po operaci
- chirurgický zákrok
- zhoršená mobilita
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Rána je zhojena per prima 10 pooperační den.
Cíl krátkodobý: Rána nejeví známky infekce 6 pooperační den.
Očekávané výsledky:
- Pacient maximálně spolupracuje při léčebném režimu, a to denně.
- Pacient má asepticky ošetřenou operační ránu 1krát denně.
- Pacient chápe komplikace a projevy infekce, které mohou nastat do 24 hodin.
- Pacient má zhojenou ránu per primam 10 den po operaci.
Intervence:
1. Pravidelně kontroluj operační ránu a okolí, vždy, všeobecná sestra.
2. Pouč pacienta o zásadách péče o operační ránu, ihned, všeobecná sestra.
56
3. Pravidelně prováděj převazy za aseptických podmínek, vždy, všeobecná sestra.
4. Převazuj operační ránu podle potřeby, denně, všeobecná sestra.
5. Sleduj celkové a místní příznaky infekce po celou dobu hospitalizace, vždy,
všeobecná sestra.
6. Denně sprchuj operační ránu, všeobecná sestra, pacient a zdravotnický personál.
7. Třikrát denně zaleduj okolí operační rány na 15 minut, všeobecná sestra
a zdravotnický personál.
8. Dbej na čisté lůžko, vždy, všeobecná sestra a zdravotnický personál.
9. Pravidelně podávej antibiotika dle ordinace lékaře, vždy, všeobecná sestra.
10. Jakékoliv změny zaznamenávej do zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace,
oznam lékaři vždy, všeobecná sestra.
Realizace:
Pátý pooperační den 27. 9. 2019
Hned při příjmu byla zkontrolována operační rána. Dále byly u pacienta sledovány
projevy bolesti v místě operační rány, otok, sekrece a krvácení. Pacient udával bolest
v místě operační rány VAS 8. Na bolesti byla pacientovi podána analgetika. Po půl hodině
byla kontrolovaná intenzita bolesti. Pacient uváděl úlevu od bolesti, nadále bolest
hodnotil VAS 3. Operační rána byla dlouhá 30 cm a napočítáno bylo 35 svorek. Rána
byla mírně zarudlá, bez krvácivých projevů a bez známek sekrece, obvaz byl suchý.
Pacient byl ústně poučen o zásadách péče o operační ránu. Pacientovi bylo kladeno na
srdce, aby jakékoliv změny ohledně operační rány hlásil. Po kontrole operační rány byla
opět za aseptických podmínek překryta. Na operační ránu byla dána dle ordinace lékaře
fixační náplast hydrofilm, jejíž povrch je matný, zůstává průhledný, neleskne se
a umožňuje vizuální kontrolu operační rány. Tento materiál zůstává na operační ráně po
dobu 3 dnů, lze přelepit i dříve dle potřeby. Ústně byl pacient poučen o hygieně, nyní
může sprchovat operační ránu, ale nesmí sundávat fixační náplast do vyndání svorek.
Pacient byl uložen do čistého lůžka a dle ordinace lékaře mu byla podávána antibiotika
Zinnat 500 mg po dvanácti hodinách v 8:00 a ve 20:00.
Šestý až osmý pooperační den 28.-30. 9. 2019
Denně dochází ke kontrole operační rány. Každý třetí den se provádějí převazy operační
rány za aseptických podmínek. Pacient užívá v pravidelných intervalech antibiotika dle
ordinace lékaře po 12 hodinách. Pacient se nachází denně v čistém lůžku. Pravidelně se
sledují výsledky odběrů krve. Sledují se projevy bolesti v místě operační rány, otok,
57
sekrece a krvácení. Vše bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace. Již pátý
pooperační den rána není zarudlá.
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
V 8 hodin ráno opět docházelo ke kontrole operační rány. Operační rána byla bez otoku,
sekrece a známek krvácení. Operační rána je překryta hydrofilmem. Antibiotika jsou
podávána v pravidelných intervalech po 12 hodinách. Pacienta má čisté lůžko. Operační
rána byla klidná a nejeví známky infekce.
Hodnocení:
Desátý pooperační den 31. 9. 2019
Cíl krátkodobý byl splněn, rána nejeví známky infekce 6 pooperační den. Dlouhodobý
cíl byl také splněn, rána je zhojena per prima 10 pooperační den.
8.8 CELKOVÉ HODNOCENÍ PÉČE 27. 9. 2019
Pacient ve věku 58 let byl přeložen z ortopedického oddělení v 9 hodin ráno, po
plánované implantaci TEP pravé kyčle z dne 22. 9. 2019. O pacienta bylo pečováno od
prvního dne hospitalizace na rehabilitačním oddělení.
Ten den bylo u pacienta stanoveno celkem 14 ošetřovatelských diagnóz, z toho
11 aktuálních ošetřovatelských diagnóz a 3 potencionální ošetřovatelské diagnózy.
Všechny ošetřovatelské diagnózy byly seřazeny podle priorit. Mezi aktuální
ošetřovatelské diagnózy zaměřených na problém byla zařazená akutní bolest, narušený
vzorec spánku, narušená integrita tkáně, zácpa, zhoršená tělesná pohyblivost, zhoršená
chůze, nevyvážená výživa - méně než je potřeba organismu, strach, úzkost, stresový
syndrom po přemístění, porucha smyslového vnímání zraku. Do potencionálních
ošetřovatelských diagnóz bylo zařazeno riziko infekce, riziko pádů, riziko alergické
reakce.
Celkem bylo vypracováno prvních tří ošetřovatelských diagnóz zaměřených na
problém. Všechny krátkodobé cíle byly splněny. Z dlouhodobých cílů se nepodařila splnit
diagnózu akutní bolest. V průběhu hospitalizace nejvíce trápila pacienta bolest, kterou se
podařilo zmírnit již první den pozorování. Bolest pacienta omezovala v denních
aktivitách a při pohybu. Bolest se nepodařilo odstranit od 10 pooperačního den. Pacient
58
bolest stále pociťoval VAS 4 a užíval analgetika, proto bylo doporučeno pokračovat
v ošetřovatelských intervencích 4, 6, 7, 8.
Po celou dobu hospitalizace na oddělení pacient spolupracovat a dělal vše pro své
zdraví a kondici. Pacientovi problémy se spánkem se vyřešili. Operační rána se hojila bez
známek infekce. U pacienta nedošlo k žádným komplikacím během hospitalizace.
Hospitalizace na rehabilitační oddělení trvala 7 dní (do vyndání stehů a ortopedické
kontroly), poté bude pacient propuštěn do domácí péče, v případě jakýkoliv komplikací
bude léčba pokračovat.
59
9 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Na základě veškerých poznatků z praxe, odborných knih, článku na téma totální
endoprotézy kyčelního kloubu jsme sestavili doporučení zaměřené pro pacienty,
všeobecné sestry a rodinu. Nejedná o inovativní doporučení, ale chtěli jsme poukázat na
již známá a často opomíjená doporučení.
DOPORUČENÍ PRO PACIENTY
- spolupracovat s lékařem, ošetřujícím personálem a fyzioterapeutem
- nebát se na cokoliv zeptat ohledně léčby i mimo ní
- mít dopředu dostatek informací o daném onemocnění, TEP kyčelního kloubu
a vším, co je s tím spojené (informační leták, brožury, internet…rozhovor
s lékařem)
- u obézních pacientů redukovat tělesnou hmotnost (konzultace u odborníků)
- zajistit si vhodnou obuv (konzultace s lékařem, navštívit zdravotní pomůcky)
- omezit dlouhodobé stání
- vyvarovat se nevhodným pohybům po operaci (brožura, informační leták
o nevhodných pohybech pro připomenutí)
- zajistit si před nástupem do nemocnice kompresivní punčochy (navštívit prodejnu
se zdravotními pomůckami).
DOPORUČENÍ PRO SESTRY
- být empatické, milé, usměvavé, příjemné a ochotné (vcítit se do pacientovy
situace)
- nespěchat na pacienta, dát mu čas a prostor (říkat vše pacientovy s předstihem,
aby nebyl ve stresu)
- nepodceňovat pacientovo problémy (semináře pro sestry)
- přistupovat ke každému pacientovi individuálně
- vše pacientovi opakovat a ověřovat si, zda nás pochopil a všemu rozumí (aktivně
se pacienta neustále ptát)
- mluvit srozumitelně, pomalu a nahlas
- aktivně sledovat pacientovo verbálních a neverbálních projevů
- aktivně se zapojovat do léčebného procesu
60
DOPORUČENÍ PRO RODINU
- spolupracovat s lékařem a ošetřujícím personálem
- motivovat pacienta a vést ho k soběstačnosti
- mít dostatek informací o problematice totální endoprotézy kyčelního kloub
(brožurka, informace od ošetřujícího lékaře)
- být trpělivý
- aktivně se zapojovat do léčebného procesu
61
ZÁVĚR
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jedním z aktuálních témat. V dnešní
společnosti se lidé dělí do dvou krajních skupin. Jedni nadměrně sportují a tím
nepřirozeně přetěžují svůj pohybový aparát, zatímco druzí nesportují vůbec a mají
problémy s obezitou. Přibývá tedy stále více lidí, kteří potřebují operaci totální
endoprotézy kyčelního kloubu. Právě ta jim umožní opět žít plnohodnotný život. Jedná
se o jednu z nejčastějších operací na ortopedickém oddělení.
Bakalářská práce byla zaměřená na ošetřovatelský proces u pacienta po totální
endoprotéze kyčelního kloubu, byla rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Teoretická část bakalářské práce byla vypracována z poznatků, které byly získány
z knih, článku a časopisů o dané problematice. Tato práce byla zaměřená na popis,
historii, indikaci, kontraindikaci, předoperační přípravu, pooperační péči, pooperační
komplikace TEP a rehabilitaci. V teoretické části byl stanoven jeden cíl, kterého bylo
dosaženo.
Praktická část bakalářské práce byla zaměřena na ošetřovatelský proces u konkrétního
pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu, jejíž indikací byla těžká koxartróza.
Bylo stanoveno 14 ošetřovatelských diagnóz podle NANDA International Taxonomie II.,
deset aktuálních a čtyři potencionální diagnózy. Celkem bylo rozpracováno podle priorit
3 nejaktuálnější diagnózy. V praktické části byly stanoveny tři cíle, kterých bylo
dosaženo. V závěrečné části práce byla stanovena doporučení pro praxi zaměřena na
pacienty, sestry a rodinu. Dále byl zhotoven edukační materiál k nácviku chůze o berlích
zaměřený na pacienty po totální endoprotéze kyčelního kloubu (příloha A).
62
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BÁČA, Václav, Valér DŽUPA a Martin KRBEC, 2016. Diagnostika a léčba
nejčastějších osteoporotických zlomenin. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-3517-0.
ČAPEK, Lukáš, Petr HÁJEK a Petr HENYŠ, 2018. Biomechanika člověka. Praha: Grada.
ISBN 978-80-271-0367-6.
ČOUPKOVÁ, Hana a Lenka SLEZÁKOVÁ, 2010. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha:
Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3129-2.
DUNGL, Pavel a kol., 2014. Ortopedie. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-4357-8.
DYLEVSKÝ, Ivan, 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3240-4.
FORAN, Jared, 2015a. Total Hip Replacement. Orthinfo.org. [online]. [cit. 2018- 12-20].
Dostupné z: https://orthoinfo.aaos.org/en/treatment/total-hip-replacement/.
FORAN, Jared, 2015b. Total Hip Replacement. Orthinfo.org. [online]. [cit. 2018- 12-20].
Dostupné z: https://orthoinfo.aaos.org/en/treatment/hip-resurfacing/
GALLO, Jiří a kol., 2011. Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult. 1.
vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80- 244-2486-6.
IHNÁT, Peter, 2017. Základní chirurgické techniky a dovednosti. Praha: Grada. ISBN
978-80-271-0334-8.
JANÍČEK, Pavel a kol., 2012. Ortopedie. 3., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
ISBN 978-80-210-5971-9.
JANÍKOVÁ, Eva a Renáta ZELENÍKOVÁ, 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii: pro
bakalářské a magisterské studium. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-
4412-4.
63
KOLÁŘ, Pavel a kol., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galán. ISBN
978-80-7262-657-1.
KÖLBEL, František, 2011. Praktická kardiologie. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-
1962-0.
KRŠKA, Zdeněk a kol., 2011. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané
kapitoly. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3815-4.
LEVITOVÁ, Andrea a Blanka HOŠKOVÁ, 2015. Zdravotně-kompenzační cvičení.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4836-8.
MÜLLER, Ivan a Petr HERLE, 2010. Ortopedie: pro všeobecné praktické lékaře. Praha:
Raabe. Ediční řada pro všeobecné praktické lékaře. ISBN 978-80-86307-92-3.
NANDA International, 2015. Ošetřovatelské diagnózy Definice & klasifikace. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-5412-3.
NĚMCOVÁ, Jitka a kol., 2018. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci (online). 4. doplněné vydání. Praha:
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5, Duškova 7, 150 00. ISBN 978-80-905728-
1-2. Dostupné z: http://www.vszdrav.cz/cz/vszdrav/studium/bakalarske-prace/
SEDLÁŘ, Martin a kol., 2017. Zlomeniny proximálního femuru: komplexní péče
o pacienta. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-518-7.
SCHNEIDEROVÁ, Michaela, 2014. Perioperační péče. Praha: Grada. Sestra (Grada).
ISBN 978-80-247-4414-8.
SCHULER, Matthias a Peter OSTER, 2010. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada.
Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3013-4.
SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol., 2010. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha: Grada. ISBN
978-80-297-3130-8.
64
STREITOVÁ, Dana a Renáta ZOUBKOVÁ, 2015. Septické stavy v intenzivní péči:
ošetřovatelská péče. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5215-0.
ŠIRŮČKOVÁ, Miluše, 2010. Typy totálních endoprotéz - terapie a rehabilitace. Sestra.
20(2), s. 60-62. ISSN: 1210-0404.
ŠVAGR, Martin, 2010. Novinky, otázky a komplikace endoprotetiky kyčelního kloubu.
Lékařské listy. 59(2), s. 26-29. ISSN 0044-1996.
TRNA, Jan a Zdeněk KALA, 2016. Klinická pankreatologie. Praha: Mladá fronta. ISBN
978-80-204-3902-4.
VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2015. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované
vydání. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2.
PŘÍLOHY
Příloha A – Edukační materiál o správné chůze o berlích nebo francouzských holích
Příloha B –Barthelové test všedních činností, stupnice dle Northonové, hodnocení
rizika pádu
Příloha C – Rozšířený Barthelové test
Příloha D – Vizuální analogová škála
Příloha E – Česné prohlášení o profesionálním překladu abstraktu
Příloha F – Povolení sběru informací
Příloha G – Povolení sběru informací
Příloha H – Rešeršní protokol
Příloha A – Edukační materiál o správné chůze o berlích nebo francouzských holích
Edukační materiál o správné chůze o berlích nebo francouzských
holích
Tento informační leták vznikl za účelem pomoci pacientům po totální endoprotéze
kyčelního kloubu, aby snadněji zvládli a pochopily chůzi o berlích (francouzských
holích).
Zásady:
 při chůzi o berlích (francouzských holích) dbejme na vzpřímené držení těla
 stejnou délku kroku
 špička operované dolní končetiny musí směřovat dopředu
 vždy používejme pevné boty s pevnou patou a nízkým podpatkem.
 pravidelně kontrolujte gumové násady na berlích-nutnost pravidelné výměny
 při chůzi se dívejte před sebe
 berle vás nesmí v podpaží tlačit, hrozí poškození nervu
 správnou výšku berlí zkonzultujte s vaším fyzioterapeutem
Než začneme chůzi o berlích, je důležité nastavit si správnou výšku podpažních
berlí (francouzských holí).
Podpažní berle
 při nastavení berlí si obujeme obuv, kterou
budeme nejčastěji nosit
 dále uchopíme berle za rukojeti
 horní část berlí se lehce dotýká podpažních jamek
 rukojeti jsou v horní části stehna v úrovni boků
 ohnutí loketních kloubů je15 až 20°
Francouzské hole
 při nastavení francouzských holích si obujeme
obuv, kterou budeme nejčastěji nosit
 postavíme se rovně, rukojeti jsou v horní části
stehna a úroveň boků¨
 ohnutí loketních kloubů je 15 až 20°
Správná chůze o podpažních berlích (francouzských holích)
Rozeznáváme dva typy chůze. Chůzi čtyřdobou a chůzi trojdobou. Typ chůze určuje
fyzioterapeut.
Chůze po rovině
Čtyřdobá chůze
 jedna berla (hole)
 druhá berla (hole)
 operovaná dolní končetina
 zdravá dolní končetina
Trojdobá chůze
 obě berle (hole) dopředu
 mezi berle operovaná dolní končetina
 zdravá dolní končetina
Chůze po schodech
Chůze do schodů
 zdravá dolní končetina, berle (hole) zůstávají pod schodem
 operovaná dolní končetina
 berle (hole)
Chůze ze schodů
 berle (hole)
 operovaná dolní končetina
 zdravá dolní končetin
Zdroj: materiály autora
Příloha B – Bartelové test všedních činností, stupnice dle Nortonové, hodnocení rizika
pádu
Zdroj: nemocnice Chomutov
Příloha C – Rozšířený Bartelové test
Chápání
15=neporušené (nikoli pacienti, kteří rozumí jen psanému)
10=rozumí komplexnímu věcnému obsahu, ale ne vždy
5=rozumí jednoduchým požadavkům0 = nerozumí
15
Komunikace
15=schopen vyjádřit téměř vše
5=schopen vyjádřit jednoduchý věcný obsah
0=zcela nebo téměř neschopen se vyjádřit
15
Sociální interakce
15=neporušeny
5=příležitostně nespolupracuje, je agresivní, bez přiměřeného odstupu, odtažitý
0=(téměř vůbec) nespolupracuje
15
Řešení každodenních problémů (plánování průběhu různých akcí,
přizpůsobování se změnám, dodržování termínů,přesné braní léků, náhled
deficitů a jejich běžných důsledků)
15=v podstatě neporušeno
5=potřebuje malou pomoc
0=potřebuje značnou pomoc
15
Paměť, učení a orientace
15=v podstatě neporušeno (žádné další nároky na péči)
10=vyžaduje příležitostné připomínání nebo používání externí paměťové
pomůcky
5=musí se mu často připomínat
0=dezorientován, bez nebo s tendencí utíkat
15
Zrak a neglect syndrom (syndrom opomíjení)
15=v podstatě neporušeno
10=vážná porucha čtení, ale známé i neznámé prostředí zvládá bez problémů
(případně s pomůckami)
5=známé, nikoli neznámé prostředí zvládá bez problémů
0=ani známé prostředí nezvládá zcela bez problémů (například nenajde svůj
pokoj nebo oddělení/přehlédne překážky nebo osoby nebo na ně narazí)
10
Celkový součet (0-90) 85
Zdroj: materiály autora
Příloha D – Vizuální analogová škála bolesti
Obrázek 1
Zdroj: http://www.dama.cz/zdravi/naplast-pri-lecbe-bolesti-8498
Obrázek 2
Zdroj: https://www.homolka.cz/pro-pacienty/11610-informace-o-
hospitalizaci/11611nemusite-snaset-bolest/
Příloha E – Čestné prohlášení o profesionálním překladu abstraktu
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ O PROFESIONÁLNÍM
PŘEKLADU ABSTRAKTU
Prohlašuji, že jsem zpracovala samostatně překlad abstraktu. Tento dokument byl
vyhotoven mnou samotnou a zkontrolován Mgr. Eva Jansa, M.A., v rámci studia na
Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
Příloha F – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu
v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické,
o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................
.............................................
Jméno a příjmení studenta
Příloha G – Povolení sběru informací
Příloha H – Rešeršní protokol
Ošetřovatelský proces u pacienta po totální endoprotéze
kyčelního kloubu
Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: kyčel – hip, kyčelní kloub - hip join,
ošetřovatelská péče - nursing care, totální
endoprotéza - total endoprosthesis
Časové vymezení: 2009 – 2018
Druhy dokumentů: knihy, články, monografie, elektronické
zdroje
Počet záznamů: 92 ((vysokoškolské práce: 10, knihy: 32,
články a příspěvky ve sborníku: 48,
elektronické zdroje: 2)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká
verze mezinárodních norem pro tvorbu citací
tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny:
- katalog SKKS Chomutov
- jednotná informační brána (www.jib.cz)
- národní registr vysokoškolských kvalifikačních prací (www.theses.cz)
- katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)