Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5 EDUKAČNÍ PROCES PACIENTA S ONEMOCNĚNÍM ASTMA BRONCHIALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NGUYEN NHAT VY Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Karolína Moravcová Praha 2019 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 4. 12. 2019 podpis PODĚKOVÁNÍ Děkuji PhDr. Karolíně Moravcové za cenné rady, trpělivost a připomínky při zpracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat celému pracovnímu kolektivu z Ambulance alergologie a klinické imunologie v Litoměřicích. Velkou podporou při zpracování bakalářské práce a celého studia mi byla rodina a blízcí, kterým chci také poděkovat. ABSTRAKT NGUYEN, Nhat Vy. Edukační proces pacienta s onemocněním astma bronchiale. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Karolína Moravcová. Praha. 2019. 70 s. Astma bronchiale je v dnešní době častým onemocněním. Vyskytuje se většinou v rozvojových zemích, kde je obvykle znečištěné ovzduší. Informovaní by měli být zvláště rodiče, protože se astma často vyskytuje u dětí. Nemoc se může zlepšit nebo zhoršit během let, kdy děti rostou. Bakalářská práce se věnuje edukaci pacienta s onemocněním astma bronchiale. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou popsány charakter onemocnění, příčiny vzniku nemoci, příznaky a léčbu. Na ni navazuje praktická část, která se zabývá konkrétním případem pacientů s onemocněním astma. V první části je důležité nasbírat co nejvíce informací o pacientovi. Ke sběrům informací o vědomosti pacienta byl vytvořen test, který pacient dostal na začátku edukace. Zde jsou popsané subjektivní a objektivní problémy dle ošetřovatelského modelu Marjory Gordon. Ošetřovatelské diagnózy pacientů jsou stanoveny podle NANDA I taxonomie II 2015- 2017. Edukační proces byl proveden u třech pacientů, u kterých bylo diagnostikováno astma bronchiale. Realizační proces se skládá ze dvou edukačních jednotek, které jsou sestaveny podle diagnostik pacientů. Cílem práce je kompletně shrnout odborné poznatky o astma bronchiale a co nejefektivněji zpracovat edukační proces nejen pro pacienty, ale i pro jejich rodiny. Klíčová slova Alergie. Astma bronchiale. Edukace. Všeobecná sestra. ABSTRACT Nguyen, Nhat Vy. The education process of a patient with Asthma Bronchiale. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Karolína Moravcová. Prague. 2019. 70 pages. Bronchial asthma is a common disease today. It occurs mostly in developing countries where air is usually polluted. Parents should be particularly informed because asthma often appears during childhood. The disease may get worse during the years when children growing up. The bachelor thesis deals with education of a patient with bronchial asthma. The thesis consists of a theoretical and practical part. The theoretical part describes the nature of the disease, the causes of the disease, symptoms and treatment. It is followed by a practical part that deals with the specific case of patients with asthma. In the first part it is important to collect as much information about the patient as possible. To collect information about the patient's knowledge, a test is created that the patient received at the beginning of education. Subjective and objective problems are described according to the nursing model of Marjory Gordon. The nursing diagnosis of patients is determined by NANDA I taxonomy II 2015-2017. The educational process was performed in three patients diagnosed with bronchial asthma. The realization process consists of two educational units, which are based on patient diagnostics. The aim of the thesis is to summarize the knowledge of bronchial asthma and to elaborate the educational process most effectively not only for patients but also for their families. Keywords Alergy. Asthma bronchiale. Education. Nurse. OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM OBRÁZKŮ..................................................................9 SEZNAM TABULEK ................................................................10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................11 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ..............12 ÚVOD...........................................................................................13 TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................15 1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE DÝCHACÍHO SYSTÉMU 15 1.1. Horní a dolní cesty dýchací.................................................................... 15 2 ASTHMA BRONCHIALE...................................................16 2.1. Definice asthma bronchiale.................................................................... 16 2.2. Epidemiologie.......................................................................................... 16 2.3. Vývoj astmatu ......................................................................................... 17 3 RIZIKOVÉ A VYVOLÁVAJÍCÍ FAKTORY, PREVENCE ................................................................................18 3.1. Faktory hostitele ..................................................................................... 18 3.2. Faktory prostředím modifikující vnímavost........................................ 18 3.3. Faktory precipitační – vyvolávající exacerbaci.................................... 19 3.4. Prevence astmatu .................................................................................... 19 4 DIAGNOSTIKA ASTMATU ..............................................21 4.1. Anamnéza ................................................................................................ 21 4.2. Přístrojová vyšetření............................................................................... 21 4.3. Prick test .................................................................................................. 22 4.4. Vyšetření krve ......................................................................................... 23 4.5. Fyzikální vyšetření.................................................................................. 23 4.6. Vyšetření funkce plic u nespolupracujících dětí.................................. 23 5 KLASIFIKACE PRŮDUŠKOVÉHO ASTMATU............26 5.1. Klasifikace astmatu podle kontroly astmatu........................................ 26 5.2. Tíže astmatu ............................................................................................ 26 6 LÉČBA ASTMATU..............................................................28 6.1. Léky používané v léčbě astmatu............................................................ 28 6.2. Astmatický záchvat................................................................................. 30 6.3. Léčba exacerbace .................................................................................... 30 6.4. Léčba u dětí ............................................................................................. 31 6.5. Těhotné a kojící ženy .............................................................................. 32 7 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S ASTMA BRONCHIALE...........................................................................34 7.1. Astmatický záchvat zvládnutý v domácím prostředí .......................... 34 7.2. Kdy je nutné odeslat pacienta k hospitalizaci ...................................... 35 7.3. Cíle ošetřovatelské péče.......................................................................... 35 7.4. Vybavení oddělení................................................................................... 35 8 EDUKACE.............................................................................36 8.1. Komunikace v edukaci ........................................................................... 36 8.2. Edukační proces...................................................................................... 37 PRAKTICKÁ ČAST..................................................................39 9 OBSAH EDUKAČNÍHO PROCESU .................................39 10 EDUKAČNÍ PROCES..........................................................40 11 DOPORUČENÍ PRO PRAXI..............................................80 ZÁVĚR ........................................................................................82 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................83 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................86 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek A - Pylový kalendář.......................................................................................... 20 Obrázek B - Křivka spirometrie...................................................................................... 22 Obrázek C – Prick test .................................................................................................... 22 SEZNAM TABULEK Tabulka A Vstupní test pacientky N.V........................................................................... 45 Tabulka B Vstupní test pacienta T.T. ............................................................................. 56 Tabulka C Vstupní test pacientky H.N. .......................................................................... 67 Tabulka D Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacientky N.V.......................... 77 Tabulka E Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacienta T.T. ............................ 78 Tabulka F Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacientky H.N. ......................... 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO anesteziologicko-resuscitační oddělení IgE imunoglobulin E JIP jednotka intenzivní péče PEF vrcholová výdechová rychlost – peak exspiratory flow RTG rentgenové vyšetření (ANON, 1998 - 2019) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Atopie druh alergie Bronchodilatancia léky rozšiřující průdušky bronchy Cyanóza namodralé zbarvení kůže a sliznic, které je důsledkem nedostatku kyslíku v krvi Exacerbace nové vzplanutí chronické choroby, která není dostatečně zhojena nebo jejíž příčina trvá Oxymetr přístroj k měření obsahu koncentrace kyslíku Saturace nasycení např. krve kyslíkem (ANON, 1998 - 2019) 13 ÚVOD První nádech nastal v momentu, kdy dítě přišel na svět. Dýchání je velmi důležitou životní funkcí, je nezbytné k našemu životu. Poruchy dýchání nás mohou omezovat v běžných aktivitách nebo znesnadňovat náš život. Onemocnění však můžeme předejít, zlepšit jeho stav nebo jej úplně vyloučit. Astma bronchiale je jedním z nejčastějších chronických respiračních onemocnění na světě. Podle WHO (World Health Organizationn-Světová zdravotnická organizace) kolem 235 milionu obyvatel na světě trpí astmatem a tento počet stále stoupá. (WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2019) Bakalářská práce se zabývá edukací pacienta s onemocněním astmatu bronchiale. Astma bronchiale je celoživotní onemocnění, ale léčením a zdravým životním stylem můžeme jeho stav zlepšit, a to díky dodržování léčebných postupů, kvalitní zdravotnické péči, pravidelnému užívání léků a vyhýbání se alergenům. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část obsahuje definici astmatu, příznaky, diagnostiku a prevenci. Zde chceme seznámit čtenáře s onemocněním a jeho vznikem. V další části, praktické, se zaměříme na edukaci pacienta s astmatem. Cílem bakalářské práce je podat pacientům s onemocněním astmatu bronchiale nejlepší edukační proces. Seznámit pacienta s onemocněním a zároveň jim ukázat, jak mu předejít, jakým rizikům se nevystavovat a jak nad astmatem získat kontrolu. Nejdůležitějším krokem je, aby pacienti a členové rodiny spolupracovali a porozuměli všem informacím během edukace, a tímto dojít ke zlepšení stavu onemocnění pacienta i jeho života. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: • Cíl 1: Na základě dohledaných zdrojů popsat onemocnění astma bronchiale a její léčbu. • Cíl 2: Popsat ošetřovatelskou péči u pacienta s astma bronchiale. • Cíl 3: Shrnout edukační proces a komunikaci v edukaci a roli všeobecné sestry. 14 Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: • Cíl 1: Posoudit a zhodnotit pacienty podle výsledku ošetřovatelského vstupního vyšetření. • Cíl 2: Stanovit edukační diagnózy, realizovat a zhodnotit edukační proces u pacientů s astmatem. Popis rešeršní strategie Jako rešeršní strategie byla zvolena strategie stavebních kamenů. Nejprve byly zvoleny klíčové pojmy, které byly mezi sebou různě poskládány, a tak vznikly různé výsledky vyhledávání. Byly využity synonyma, nadřazené a podřazené výrazy. Literatura, která obsahuje informace nezbytné k naplnění cílů bakalářské práce, byla nastudována. Rešerše k bakalářské práci byla vypracována v knihovně na škole Vysoká škola zdravotnická. Zadáno bylo český jazyk a anglický jazyk v časovém rozmezí od roku 2009 po současnost. Klíčovými slovy byly zvoleny: Asthma bronchiale, astma, alergie, dýchací soustava, edukace. Celkem bylo nalezeno 42 záznamů z toho 5 kvalifikačních prací, 19 knih a monografií a článků a sborníků 18. Z rešerše byly využity 9 knižních zdrojů. Celkem na bakalářskou práci bylo využito 24 informačních zdrojů. 15 TEORETICKÁ ČÁST 1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE DÝCHACÍHO SYSTÉMU Dýchací systém se skládá z horních, dolních cest dýchacích a plic. Jde o výměnu plynů, na které se podílejí orgány a svaly dýchací soustavy. Respirace se rozděluje na vnitřní a vnější. Při vnější respiraci dochází k výměně O2 a Co2 mezi plicními sklípky a krví, kdy O2 se přijímá z okolního prostředí a CO2 se vydává. Vnitřní dýchání je výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012). 1.1. Horní a dolní cesty dýchací Horní cesty dýchací jsou tvořeny dutinou nosní, orofaryngem a laryngem. Dolní cesty dýchací jsou tvořeny průdušnicí, průduškami a plicními sklípky. Při nádechu dutinou nosní dochází ke zbavování se nečistot pomocí řasinkových epitel, zvlhčení a oteplení vzduchu. Tyto procesy jsou využity jen při expiraci nosem. Kromě toho můžeme dutinou nosní aplikovat i léky. Dýchání nosem by mělo být hlavním a převládat nad dýcháním ústy. Toto se upřednostňuje jen při vyšší fyzické námaze nebo při neprůchodnosti dutiny nosní. Dýchání probíhá rytmicky a automaticky, ale vůlí se může ovládat jeho dočasné zastavení, hloubku nebo frekvenci. Horní cesty dýchací se účastní také na polykání, čichu a řeči. Při polykání je velmi důležitý soulad s dýcháním. Může dojít až k udušení, pokud dojde ke špatnému polknutí nebo vdechnutí předmětu. Hlavní funkce dolních cest dýchacích je zajištění proudění vzduchu mezi plícemi a také zabránění vdechnutí cizorodých látek pomocí řasinkových epitel, žlázek dekretujících hlen a sklípkového povlaku se surfaktantem a tokem lymfy, který má samočistící mechanismus. Plíce jsou párovým orgánem. Plíce nasedají na brániční klenbu a naléhají na hrudní stěnu. Pravá plíce se skládá ze tří laloků a levá ze dvou. Jsou složeny z bronchů, které se větví až na terminální bronchioly, kde dochází k přívodu vzduchu do plic. Dále se rozdělují na alveolární chodbičky, kde dochází na alveolokapilární membráně k výměně plynů. Plíce jsou pružné, a to díky struktuře plicní tkáně, která obsahuje vlákny elastinu a kolagenu. Pří nádechu se plíce roztáhne a poté se vrátí do původního stavu (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012), (NAŇKA, ELIŠKOVÁ, 2015). 2 ASTHMA BRONCHIALE Myslím si, že se o astma v dnešní době málo mluví. Někteří lidé tuto nemoc zanedbávají nebo o přítomnosti nemoci ani neví. Proto se v této kapitole zaměříme na definici astmatu, proč nemoc vzniká, na její epidemiologii a jak se vyvíjí během života. 2.1. Definice asthma bronchiale Asthma bronchiale (astma) je zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Vede k zúžení dolních dýchacích cest, to omezuje proudění vzduch, a tím i dýchání. Při potížích člověk většinou slyší pískoty při dýchání, cítí dušnost a má kašel, a to obvykle v noci nebo brzy ráno. Astmatické záchvaty mohou vyvolávat zevní i vnitřní podmínky. Lidské tělo se brání před některými látkami, které tělo nepřijímá. Vzniká u nich prudká reakce imunitního systému tzv. alergická reakce. Vnější faktory jsou alergeny, jako jsou například pyl, zvířecí srst, roztoče, tabákový kouř. K vnitřním patří strach, stres, změny teplot a další příčiny, které jsou těžko rozpoznatelné. Jako odpovědí na alergen buňky uvolní ze svého nitra histamin, který spouští alergickou reakci v postiženém orgánu. Tělo reaguje na alergickou reakci různými způsoby podle oblasti postižení. V kůži vznikají otoky a ekzémy, v nose alergická rýma a při reakci v průduškách dochází k jejich zúžení. Některé viry však aktivují žírné buňky i bez IgE. Zánětu se zúčastní i Th2 pomocných lymfocytů, které jsou zodpovědné za udržování zánětlivé reakce. Ne všichni jsou alergičtí a alergici nejsou alergičtí na všechno. Člověk musí mít tzv. atopii, aby na alergen reagoval. Astmatik nemusí mít alergii. Někdy astma vzniká z nadměrné reaktivity průdušek. Průdušky jsou podrážděné a s alergii reagují stahem svaloviny průdušky, nadměrnou produkcí hlenu, otokem, což omezuje proudění vzduchu a nemocný pocítí dušnost. K astmatickému záchvatu dochází při neprůchodnosti průdušky, kdy dochází k životně ohrožujícímu stavu nemocného (POHUNEK, 2007 - 2019). 2.2. Epidemiologie Podle doc. MUDr. Františka Salajky se prevalence astmatu v České republice zvyšuje především v dětské populaci, v níž se během 10 let zdvojnásobila a překročila hranici 8 %. Úmrtnost na astma je v České republice tradičně velmi nízká a v posledních letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel, což je kolem 100 osob ročně. Zvýšené riziko vzniku astmatu je v rodinách, kde se vyskytují alergická onemocnění, především alergická rýma a atopický ekzém (SALAJKA a kol., 2012). 2.3. Vývoj astmatu Astma se může projevovat bez příznaků. Člověk může mít astma bez jakýchkoliv příznaků, aniž by o něm věděl. Projevuje se pouze ve formě mírného zánětu dýchacích cest a průduškové hyperreaktivity. Nejčastější při průběhu astmatu má člověk exacerbace neboli astmatický záchvat. Úmrtí na astma se vyskytuje spíše u starších pacientů a kuřáků. Vývoj astmatu se může během života měnit podle věku: Kojenecký věk je nejdůležitějším a rozhodujícím období pro vznik atopického terénu. Kojenec může mít v tomto období ekzém a astma se může projevit ve formě virového onemocnění dýchacích cest. V dětském věku dítě trpí většinou alergií, některé dětí trpí alergickou rýmou a zároveň i ekzémem. Vyvolávajícím faktorem v tomto období je virové onemocnění. V dospívajícím období se může astma zlepšit. Projevy astmatu přechodně vymizí a mohou se vrátit v dospělosti, a to nejčastěji u pacientů, u kterých je dána rodinná anamnéza s alergií či astmatem. Častou příčinou vzniku alergie je astma. Někteří lidi se stávají astmatiky až v dospělosti, kdy se teprve až ve své profesi setkají s alergeny. V dospělosti se ale vytváří nejčastěji nealergické astma, které nejde prokázat na kožních testech, ani z krevních testů. V dospělosti astma postihuje spíše kuřáky a ženy (KAŠÁK, 2013). 3 RIZIKOVÉ A VYVOLÁVAJÍCÍ FAKTORY, PREVENCE Faktory můžeme rozdělit na faktory vyvolávající astma jako nemoc, které zapříčiňují vznik a vývoj (faktory hostitele), a na modifikující vnímavost a spouštějící tzv. precipitační astmatických projevů, jež mohou vyvolat exacerbaci (SALAJKA a kol., 2012). 3.1. Faktory hostitele Z faktoru hostitele je to především genetická predispozice, vedoucí především k atopii a hyperreaktivitě dýchacích cest. U obézních lidí (BMI>30) se může vyskytnout astma častěji, obzvláště u žen. Z hlediska pohlaví větším rizikem u mužů mohou být vyšší hodnoty IgE. Pro imigranty může být rizikem i prostředí, do kterého se přestěhovali (KAŠÁK, 2013). 3.2. Faktory prostředím modifikující vnímavost Těchto faktorů je celá řada, první skupinou, a taky nejvýznamnější příčinou astmatu, jsou alergeny. Alergeny v domácím prachu, roztoči, domácí zvířata, plíseň, ve vnějším prostředí například pyl. V některých profesích mohou vysokomolekulární látky poškodit sliznici a vyvolat zánět. Jedním z důležitých faktorů je také kouření. Pasivní kouření je pro dítě jedním z vyvolávajících faktorů astmatu (KAŠÁK, 2013). „V ČR se obecně expozice dětí pasivnímu kouření stále pohybuje kolem 40 %, ale v některých regionech je ještě vyšší, jak ukazují čerstvě publikované výsledky z průzkumu provedeného počátkem roku.‘‘ 2012 (KAŠÁK, 2013, s. 34) Při aktivním kouření se zvyšuje riziko astmatu a dochází ke zhoršení stavu. Znečištěné ovzduší zhoršuje astma, ale průmyslový smog podporuje sklon k chronické bronchitidě. Virové infekce v dětství jsou častým spouštěčem astmatu, dochází ke zhoršení astmatu, pokud pacient onemocněním trpí. Další skupinou jsou potraviny (KAŠÁK, 2013). „Na rozvoji alergie v raném věku se může podílet bílkovina kravského mléka (BKM). Dnes se však oddalování zařazení BKM do výživy kojence považuje spíše za kontraproduktivní. Rovněž preventivní aplikace hypoalergenních mlék u dětí bez alergie na BMK neprokázala redukci celkového počtu alergických onemocnění včetně astmatu. Obecně se však předpokládá, že alergie na potraviny či léky může vyvolat astma‘‘ (Kašák, 2013, p. 35). 3.3. Faktory precipitační – vyvolávající exacerbaci Spouštěče se částečně kryjí s faktory modifikující vnímavostí. Alergeny a respirační infekce patří k hlavním spouštěčům astma zhoršit. Řadíme sem ještě potraviny, léky a drogy a onemocnění zhoršující astma. U pacienta může vyvolat astma i hyperventilace při námaze či silných emocích (pláč, smích, hysterické reakce) (KAŠÁK, 2013). 3.4. Prevence astmatu Rozlišujeme na primární, sekundární a terciální. • Primární prevence Cílem je zabránit vzniku astmatu, obzvlášť u rodin trpících atopií nebo astmatem. Za rozhodující období se považují první roky života. Alergičtí rodiče by měli počítat s tím, že pokud oba trpí alergií nebo astmatem, riziko onemocnění dítěte astmatem bude vyšší. Pro prevenci v prenatální období nebo v dětském věku nejsou ještě žádné léky. Důležité je prostředí, do kterého se dítě narodí. Dítě by se nemělo vystavovat prostředí s tabákovým kouřem nebo zaprášenému domácímu prostředí. • Sekundární prevence Cílem je omezit zhoršení stavu, vzniku akutních astmatických záchvatů a patří sem i odstranění expozice profesním alergenům poté, co se objeví příznaky a prokáže se senzibilizace. • Terciální prevence Eliminace nebo snížení kontaktu se spouštěči. Některým alergenům se však nedá vyhnout, např. pylu, roztočovým alergenům. V České republice je stále ohrožujícím faktem to, že ve 40 % rodin astmatických dětí rodiče kouří a 30 % astmatiků jsou aktivní kuřáci (KAŠÁK, 2013). Obrázek A - Pylový kalendář Zdroj: (BYSTROŇ, 2017, s.1) 4 DIAGNOSTIKA ASTMATU Ke stanovení správné diagnózy je třeba podrobně vyhodnotit anamnestické údaje a potíže pacienta. Musí se zjistit, kdy měl pacient první příznaky, v jakém prostředí k příznakům dochází. Je také důležité, zda chová pacient domácí zvířata nebo zda je kuřák, alergik či má kožní ekzém. To však k jednoznačnému stanovení diagnózy nestačí (KAŠÁK, 2013). 4.1. Anamnéza Anamnéza je u pacienta velmi důležité vyšetření. Lékaře zajímá, zda někdo v rodině trpí astmatem či alergii, celkový stav pacienta, prodělaná onemocnění, užívané léky, abúzy, prostředí, ve kterém pacient žije a jeho kontakt se zvířaty. Astma začíná nebo se zhoršuje při inhalaci alergenů. Také se zhoršuje při námaze, kdy se pacient často vystavuje chemikáliím a prachu. Příznaky se mohou objevovat v noci. Doktora zajímá, zda pacient má dušnosti, kašel, pískoty nebo tlak na hrudi (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012). 4.2. Přístrojová vyšetření Důležitým vyšetření zde bývá vyšetření plicních funkcí v podobě spirometrie metodou křivky, při kterém se vyšetřují objemy vzduchu v dýchacích cestách a rychlost jejich výdechu. Hodnotíme zde usilovně vydechnutý objem za 1 sekundu (FEV1) a usilovnou vitální kapacitu (FVC), poměr FEV1/FVC v % (Tiffeneauův index). Výdechové průtoky na různých úrovních FVC jsou indikátory obstrukce v periferních dýchacích cestách. Spirometrické vyšetření se provádí u dětí od 5 let. Vyškolený profesionál hodnotí křivku a procentové hodnoty. Vyšetření poskytuje informaci o aktivitě alergického zánětu v dýchacích cestách a plicních sklípcích. Po inhalaci bronchodilatancia lze zjistit, zda se zúžené průdušky mohou uvolnit. Tomuto vyšetření se říká bronchodilatační test (BDT) (SALAJKA a kol., 2012), (KAŠÁK, FEKETOVÁ, 2009). Obrázek B - Křivka spirometrie Zdroj: (Autor, 2019) 4.3. Prick test Součástí diagnostiky je také alergické vyšetření metodou prick test. Na kůži se aplikují alergeny, díky nimž se dá dozvědět příčiny alergického onemocnění. Obrázek C – Prick test Zdroj: (BIOTECK PHARM, 2019) 4.4. Vyšetření krve Zjistí se pH krve, obsah kyslíku a oxidu uhličitého. Je také naordinováno vyšetření RTG hrudníku, které je jedním ze základních vyšetření (SALAJKA a kol., 2012). 4.5. Fyzikální vyšetření Příznaky astmatu jsou proměnlivé, u vyšetření se také nemusí objevovat. Nejčastějšími příznaky jsou pískoty, dušnost, kašel a prodloužené výdechy. Někdy se stává, že poslechový nález je zcela normální i za přítomnosti nemoci. Lékaře zajímá také stav nosní sliznice, kůže a očních spojivek. Při vážných potížích má pacient potíže při mluvení, zapojují se pomocné dýchací svaly, tachykardie, vyčerpání, cyanóza, až porucha vědomí (Novotná, Novák, 2012). Poslechem se zjišťuje, zda má pacient pískoty. Ty bývají většinou při exhalaci, mohou být i při inhalaci. Při akutních astmatech může chybět pískot kvůli nadměrné tvorbě hlenu – tzv. mlčící hrudník je varovnou známkou vyčerpání dýchacích svalů. Poklep při exacerbaci nebo při dlouhém trvání nekontrolovaného astmatu může být hypersonorní. Dechová frekvence se při astmatickým záchvatu zvyšuje a může přesáhnout až 30 dechů za minutu. (KAŠÁK, 2013) Při vyšetření se zaměřuje i na doprovodná onemocnění, hledá se známky ekzému, alergické rhinosinusitidy, polypózy (KAŠÁK, 2013). Další doporučená vyšetření pomohou při stanovení diagnózy upřesnit onemocnění. 4.6. Vyšetření funkce plic u nespolupracujících dětí Jedním z nejčastějších dotazů rodičů pacienta je, jestli je možné vyšetřit funkce plic u jejich malých dětí, a tím tak potvrdit nebo vyloučit některé nemoci. U dětí mladších 3 až 5 let se nedají provést správné dechové manévry, které mohou starší dětí bezproblémově zvládat. Měří se kapacita plic z maximálně usilovného vydechnutí a toto vyšetření by pro batole bylo neuskutečnitelné. Proto byly pro děti vynalezeny přístroje, které mohou vypočítat a měřit objem plic a ukázat průchodnost dýchacích cest. Díky rozvoji počítačové techniky a také velkému úsilí vědců vydala v roce 1996 prof. Janet Stocksova a kol. z Velké Británie první monografii, která obsahuje veškeré experimentální poznatky. Díky tomu byla v roce 2006 na Pediatrické klinice UK 2. LF a FN Motol byla zřízena Specializovaná laboratoř pro vyšetřování funkce plic nespolupracujících dětí. Tyto nástroje by neměly na dítě působit žádnými škodlivými vlivy a jsou zcela neinvazivní. U těchto metod se vyžaduje od dítěte jen klidové dýchání do masky přikrývající oblast nosu a úst (ŠULC, 2007 - 2019). Impulzní oscilometrie („Bubínek‘‘) Během klidového dýchání se zaznamenává průběh a změny průtoku a tlaku v přístroji. Dítě leží nebo sedí na klíně své matky. Dítě má masku kryjící nos a ústa, k níž se přivádějí z vnějšího stroje jemné tlakové rázy. Rázy se projevují jemným zvukem malého bubínku a na počítači se pak zpracovávají a vyhodnocují průchodnost dýchacích cest a tlakových změn. Lze zjistit, zda se jedná o snížení periferních nebo centrálních dýchacích cest. Toto vyšetření je vhodné pro děti od 2 let (ŠULC, 2007 - 2019). Celotělová pletysmografie („kosmonaut v kabině‘‘) Výhodou tohoto vyšetření je, že se zjistí dva údaje. Vyšetření změří nitrohrudní objem plynu a odpor v dýchacích cestách. Dítě leží pod vlivem sedativ v uzavřené kabině z plexiskla. Nasadí se mu maska, do které dýchá, a přístroj snímá průběh průtokových změn a změn tlaku. Následně se během sekundy náustek zavře a změří se tlak před ústy a v kabině. Tak se zjistí velikost objemu plic na konci klidového výdechu tzv. funkční reziduální kapacita. Funkční reziduální kapacita u dítěte by měla tvořit asi jednu polovinu celkové velikosti plic. Pokud je objem menší, znamenalo by to poruchu funkce plic. Naopak zadržování velkého objemu vzduchu znamená plicní hyperinflaci. „Kosmonaut v kabině‘‘ je vhodný pro děti v brzkém období od 3 kg do dvou let (ŠULC, 2007 - 2019). Plicní elasticita („Balónek‘‘) Dítě leží v klidu, při neklidu se musí podávat sedativum. Do třetiny jícnu se zavede sonda, jež je zakončena malým latexovým balónkem. Při klidovém dýchání vznikají v hrudní dutině tlakové změny, který balónek zaznamená (ŠULC, 2007 - 2019). „Je totiž prokázáno, že změny tlaku v prostoru mezi oběma pohrudnicemi (tj., mezi nástěnnou a útrobní pohrudnicí) velice přesně odpovídají změnám tlaku právě v zmíněné dolní třetině jícnu‘‘ (ŠULC, 2007 - 2019). Touto metodou se dá zjistit průběh průtokových a tlakových změn, změny objemové a dokonce i z výpočtů objemových a tlakových změn tzv. dynamická compliance plic. Vyšetřit se dají děti již v nejútlejším věku (ŠULC, 2007 - 2019). Kromě výše uvedených metod existuje ještě mnoho dalších metod jako jsou například; „Mašinka‘‘ pro stanovení omezení výdechu, rychlá thorakální komprese a další. 5 KLASIFIKACE PRŮDUŠKOVÉHO ASTMATU Pro klasifikaci astmatu bychom měli pečlivě odebrat anamnézu, provádět fyzikální a laboratorní vyšetření, provést fyzikální vyšetření plic, zjistit alergii u pacienta a další potřebná vyšetření k dané situaci pacienta. Na základě výsledků vyšetření se pak stanoví léčba (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012). Klasifikace se dělí na: 5.1. Klasifikace astmatu podle kontroly astmatu Znamená rozsah, v jakém lze pozorovat efekty astmatu u pacienta nebo byly-li léčbou sníženy či odstraněny. Jsou položeny otázky jako jsou například, jak často měl pacient denní příznaky a noční vzbuzení kvůli astmatu, jak četné je užívání farmakoterapie nebo omezení aktivity. To vše se hodnotí podle testu kontroly a funkce plic. Na základě výsledku se kontrola nad astmatem rozděluje na: a) Astma pod kontrolou (Well controlled) b) Astma pod částečnou kontrolou (Partly controlled) c) Astma pod nedostatečnou kontrolou (Uncontrolled) (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012), (GLOBAL INITIATIVE FOR ASTHMA, 2016). 5.2. Tíže astmatu Podle tíže lze dělit na stupně od 1 do 4. I. Interní: denní příznaky nejvýše 1x týdně, noční nejvýše 2x měsíčně, plicní funkce FEV1 ≥ 80 %, PEF ≥ 80 %, není nutná medikace II. Lehké perzistující: denní příznaky několikrát týdně, noční příznaky víc než 2x měsíčně, podávání nízké dávky inhalačního kortikosteroidu, vliv na denní aktivity, narušený spánek, plicní funkce FEV1 ≥ 80 %, PEF ≥ 80 % III. Střední těžké perzistující: denní příznaky každý den, noční příznaky několikrát týdně, narušení běžné denní činnosti a spánku, plicní funkce FEV1 60–80 %, PEF 60–80 %, podávání nízkých dávek inhalačního kortikosteroidu a beta- 2-mimetika IV. Těžké perzistující astma: každodenní denní příznaky, noční příznaky časté, omezení fyzických aktivit, FEV1 ≤ 60 %, PEF ≤ 60 %, podávání vysokých dávek inhalačního kortikosteroidu a beta-2-mimetika (KAŠÁK, 2013) Dále se může ještě dělit: • Podle fenotypu Na základě složení a intenzity patologického zánětu v dutině dýchací rozlišujeme astma eozinofilní alergické, eozinofilní nealergické a noneozinofilní. • Podle úspěšnosti léčby Dělí se na snadno léčitelné a obtížně léčitelné astma. Podle Vítězslava Kolka obtížně léčitelným astmatem trpí 5 % astmatiků a jedná se o astma plně nekontrolované standartní léčbou. • Zvláštní formy astmatu Premenstruační astma, sezonní astma, astma vyvolané námahou, profesní astma, noční astma (NEUMANNOVÁ, KOLEK, 2012). 6 LÉČBA ASTMATU Astma je onemocnění, které se nedá vyléčit, ale dá se minimalizovat jeho příznaky. Hlavním cílem je mít astma pod kontrolou, to znamená, že pacient má minimální nebo žádné příznaky při vykonávání normální fyzických aktivit. Pacient by měl mít normální funkci plic, žádné nebo jen minimální nežádoucí účinky léků. Pacient by neměl mít akutní astmatický záchvat (KAŠÁK, 2013). Plán péče o pacienta 1. edukace pacienta a jeho spolupráce v kontrole nemoci 2. podle příznaků stanovit úroveň kontroly nad astmatem a měření funkce plic 3. vyhnout se alergenům či spouštěčům astmatu 4. vytvoření individuálního plánu dlouhodobé léčby 5. vytvoření léčebného plánu pro exacerbace astmatu 6. poskytnutí správné následné péče Léčba směřující k dosažení kontroly Základem je spolupráce pacienta s jeho ošetřujícím lékařem. Pacient by měl být edukován a o všem být informován. Provádí sebe sledování a diskutuje o něm s lékařem, který sestaví léčebný plán. Kromě toho je také velmi důležité nevystavovat se rizikovým faktorům nebo je zcela vyloučit. Na pravidelných kontrolách by nemělo docházet jen k fyzikálnímu vyšetření a vyšetření plicní funkce, ale i ke kontrole a upevňování získaných návyků a vědomostí pacienta. Kontroly provádí alergolog nebo odborná ambulance pneumologa (KAŠÁK, 2013). 6.1. Léky používané v léčbě astmatu Léky, jež se používá k léčbě astmatu, se dělí na kontrolující (preventivní antiastmatika), které zajišťují preventivní léčbu a kontrolu nad astmatem díky protizánětlivému účinku, a na úlevová antiastmatika, jež se užívají k úlevě od příznaků a k rychlému odstranění bronchokonstrikce. Podle studií jsou v současnosti nejúčinnější protizánětlivé léky v léčbě astmatu inhalační kortikoidy (IKS). IKS nevyléčí astma a po vysazení může dojít i ke zhoršení kontroly. Podle MUDr. Františka Salajky by se před zvyšováním IKS nejdříve měla používat kombinace IKS s beta2-agonisty (RABA) v jednom inhalačním systému. Pro pacienty s lehkým astmatem jsou určena antiastmatika, jako jsou např. antileukotrieny, teofyliny s prodlouženým účinkem. Pro těžké astmatiky jsou podávány anti-IgE protilátky (omalizumab – OLA), v ČR jsou podávány v deseti centrech. U některých pacientů s OLA se podávají i perorální kortikosteroidy. U astmatiků, u kterých je spouštěč alergen, jsou indikovány a prováděny alergenové imunoterapie (SAIT) (SALAJKA a kol., 2012). a) Léky preventivní Jak už se zmiňovalo, tyto léky působí protizánětlivě. Používají se denně a dlouhodobě. Příklady kontrolujících léků jsou: Beclomet – kortikosteroid inhalační, kortikosteroid systémový – Hydrokortizon, bronchodilatancia – beta-2-mimetika Foradil, Oxis (inhalační), Spiropent (perorální). b) Léky úlevové Léky účinkující hned: inhalační beta-2-mimetika Ventolin, pro těžké formy jsou oxygenoterapie (kyslík nosní sondou), infuze může být Ringer, Solu-Medrol (SALAJKA a kol., 2012). Formy podávání léků Nejjednodušší a nejrychlejší způsob podávání antiastmatika je ve formě inhalace, která jsou k dispozici v aerosolovém nebo práškovém podání. Některá antiastmatika se mohou podávat i injekčně, dokonce mohou být v podobě tablet či sirupu. Pacient by měl umět dobře používat inhalátory, aby dosáhl co nejvyšší účinnosti léku. Lékař měl by vždy kontrolovat, zda pacient ovládá techniku inhalace dobře (ŠPIČÁK a kol., 2014). Základem úspěšné léčby je správné užití léku. Dnes se dávkovací inhalátory provádí v různých formách a každému pacientovi vyhovuje něco jiného. Pacienti by měli ovládat techniku užití inhalátoru (ŠPIČÁK a kol., 2014). 6.2. Astmatický záchvat Astma je chronické onemocnění. Někdy nemocný nepociťuje nemoc, ale jsou dny, kdy se astma může zhoršit. Nejčastěji je toto období doprovázeno kašlem. Potom následuje dušnost, a to i v klidu. Tento stav nemoci se nazývá exacerbace. Nejčastější příčinou zhoršeného stavu bývá časté vystavování pacienta alergenům a zvýšené koncentraci zplodin, virové respirační infekty a zapomenutí pravidelné protizánětlivé léčby. Stav bývá horší, pokud je pacient kuřák. Pokud se stav nezlepší po podávání úlevových léků a potíže trvají, mohou se po 24 hodinách stupňovat, a dojde tak k astmatickému záchvatu. Pacient je dušný i bez námahy a není schopen mluvit. Dýchání je doprovázeno kašlem a pískoty. Pacient vyžaduje lékařskou pomoc, v této situaci může dojít k dechové nedostatečnosti (BARTŮ, 2011), (Novotná, Novák, 2012). 6.3. Léčba exacerbace Exacerbace astmatu je astmatický záchvat. Jedná se o řadu narůstání dušnosti, kašle, pískotů, tíhy na hrudi. Projevuje se sníženým výdechovým průtokem (FEV, PEF). Astmatický záchvat může nastat v různé intenzitě, od pozvolného, mírného, až po záchvat. Kromě toho se zvyšuje stupeň bronchiální obstrukce a prohlubuje se respirační insuficience se snížením hodnot parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi. Někteří pacienti těžko rozeznají zhoršený stav, mohou mít nízkou plicní funkci bez změny příznaků. Tato situace nastává většinou u pacientů se smrtelným astmatem. Léčebný postup u astmatického záchvatu se může lišit v závislosti na závažnosti a také na osobnost pacienta a znalosti ošetřujícího pracovníka. U akutních případů je nutná hospitalizace pacienta a okamžitá odborná péče. Řadí se sem pacienty, kteří zažili téměř smrtelnou exacerbaci s nutností intubace. Každý pacient by měl znát své příznaky a co nejrychleji astmatický záchvat odstranit. Sníží tím tak riziko, kterému je vystaven, a vrátí plicní funkce do normy. Při sobě by vždy měl mít bronchodilatační lék, který se využívá jen v nutných případech. Léky jsou podány v podobě inhalační, protože účinkují okamžitě. Podle závažnosti se může lehké a středně těžké záchvaty léčit i v domácím prostředí (SALAJKA a kol., 2012). Pacienti by měli ihned vyhledat lékařskou pomoc, pokud mají tyto příznaky: - Astmatik je dušný i v klidu, je v předklonu, mluví v jednotlivých slovech, je neklidný, matený, dechovou frekvenci má vysokou. - Pískoty jsou hlasité nebo úplně vymizely. - Pacient je vyčerpaný - Po podání rychle účinných léčiv se stav stále zhoršuje a nezlepšuje se v průběhu 2–6 hodin (MEMBER OF GINA COMMITTEES 2017, 2018). „Během první hodiny podáváme každých 20 minut 2-4 dávky inhalační beta2agonistů s rychlým nástupem účinku (RABA), poté závis postup na odpovědi na léčbu. Při lehké exacerbaci se pokračuje 2-4 dávkami podávanými každé 3-4 hodiny, u středně těžké exacerbacei je obvykle nutné léčby zvýšit na 6-10 dávek po 1-2 hodinách. Ke zvýšení bronchodilatačního účinku můžeme RABA kombinovat s anticholinergikem (ipratropium bromidem); teofylin hraje v léčbě exacerbace jen minimální roli. S výjimkou těch nejlehčích exacerbací by měly být současně podávány perorální kortikosteroidy v dávce odpovídající 0,5 - 1mg prednisonu/kg během 24 hodin. Je-li tímto způsobem dosaženo úpravy stavu s návratem PEF nejméně na 80 % náležité nebo osobní nejlepší hodnoty, která přetrvává nejméně 3-4 hodiny, přechází se zpět na dosavadní léčebné schéma‘‘ (SALAJKA a kol., 2012, s. 6). Pokud se stav pacienta nezlepší nebo má pacient závažný záchvat, měl by navštívit oddělení akutní péče, kde mu budou podávány inhalace RABA, kyslík a intravenózní aplikace kortikosteroidů (SALAJKA a kol., 2012). 6.4. Léčba u dětí Léčba u dětí se dělí na děti mladší 5 let a starší 5 let. Dávky inhalačních bronchodilatancií se neliší od dospělých. Děti mají menší dechový vzor, proto jsou dávky také menší. U systémových kortikosteroidů se dávkování liší. Dětem by se měl vybrat inhalátor vhodný jejich věku a jednoduchý k použití pro dítě i příbuzné. Pro miminka a batolata jsou vhodná kontrolující a úlevová antiastmatika podávana v inhalačním nástavci s maskou (KAŠÁK, 2013). 6.5. Těhotné a kojící ženy „Alergická onemocnění a astma jsou nejčastější chronické nemocí v graviditě“ (KAŠÁK, 2013, s. 201). V těhotenství se může astma zlepšit, zhoršit nebo se nezmění. Ke zhoršení většinou dochází 24. až 36. týdnem gravidity. Nedostatečná kontrola astmatu v těhotenství ohrožuje matku i dítě. Při těžké a nedostatečné kontrole hrozí předčasný porod, nízká porodní hmotnost, děložní krvácení, a dokonce i mrtvorozenost. Proto se považuje za lepší farmakoterapie, včetně léčby systémovými kortikosteroidy. Od počátku těhotenství by se mělo komunikovat s lékaři a chodit na kontroly. Je zde velmi důležitá spolupráce pacientky s lékaři. U mladých žen se preferuje léčba kontrolující astma od počátku (KAŠÁK, 2013). „Farmakologická léčba astmatu se neliší od léčby mimo těhotenství“ (Novotná, Novák, 2012, s. 50). Léčba farmakologická je nutná pro udržování nebo zlepšení stavu astmatu a také k tomu, aby nedošlo k exacerbaci. Dávky léčiv se stupňují podle stavu pacientky (Novotná, Novák, 2012). Pacientky by se měly poradit se svým ošetřujícím lékařem o farmakologické léčbě a neřídit se pouze informacemi z příbalových letáků. Nejhorší je vysazení léku z důvodu možného poškození plodu (KAŠÁK, 2013). „Exacerbace astmatu během gravidity vyžaduje intenzivní léčbu a monitorování saturace kyslíku. Tu je nutno udržovat minimálně na 95 % a v případě potřeby neváhat s oxygenoterapií, aby se předešlo hypoxickému poškození plodu“ (KAŠÁK, 2013, s. 203). MUDr. Václava Bártů, Ph.D. zmínil příběh pacientky Kateřiny (27 let) ve své knize. „Od dětství jsem trpěla alergií na pyl, k tomu postupně přibyl atopický ekzém a náběh na astma, o pravidelných infekcích horních a dolních cest dýchacích ani nemluvě. Když se mi v 25 letech narodila dcera a já začala kojit, vysadila jsem si sama všechny léky. Jenže jak běžel čas, začal mě v noci pravidelně budit suchý dráždivý kašel a dechové potíže jsem měla i přes den. Zabrat mi dala i pomalá jízda na kole nebo některé běžné domácí práce. Dočasnou pomoc přinesly úlevové léky, které jsem použila vždy, když bylo nejhůř. Jenže to bylo čím dál častěji. Pořad jsem běhala k lékaři s malou nebo bylo potřeba něco zařídit a já na své vlastní zdraví neměla čas. Po roce a půl mě manžel donutil vyhledat pomoc odborníka. Vzhledem k mým mnohaletým potížím s alergií a astmatem mi lékař nejdřív pořádně vyčinil, že jsem nepřišla dřív, nasadil kombinovanou inhalační terapii a „naordinoval“ pravidelná kontrolní vyšetření. Teď je mi mnohem líp a i Amálka je ráda, že se na ni maminka víc směje“ (BARTŮ, 2011, s. 14). Pacientky by neměly přestat brát léky na astma kvůli kojení (KAŠÁK, 2013). Kromě farmakologické léčby by se mělo také dbát na prostředí, ve které se žije. Velice dobře dělá astmatikům pobyt u moře a v jeskyních. Pohyb a sport není omezený, astmatik by se měl pohybovat a dělat méně náročné aktivity, např. jógu (KAŠÁK, 2013). 7 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S ASTMA BRONCHIALE Astmatický záchvat lze zvládnout i v domácím prostředí, ale záleží na tom, jak velmi je stav závažný. Exacerbace může být životu ohrožující, v tomto případě bychom neměli váhat a ihned vyhledat odbornou péči. Pacient se přijímá na JIP nebo ARO při astmatickém stavu, při záchvatu na standartní interní ošetřovací jednotku. Všeobecná sestra podává pacientovi lékařem předepsané léky. Pacient by měl mít na lůžku přístup ke kyslíku a k oknu pro vyvětrání. Při záchvatu se pomáhá pacientovi do úlevové polohy Fowlerovy (poloha v sedě nebo polosed) a ortoptické (poloha v sedu v mírném předklonu, dolní končetiny spuštěné dolu). Všeobecné sestry by měly z pacientova pokoje odstranit veškeré alergenové spouštěče. Všeobecná sestra monitoruje fyziologický stav pacienta, sleduje celkový stav, hlavně si všímá dušnosti a výskytu cyanózy. V nouzových případech se podává kyslík, dle ordinace lékaře. Zdravotní personál zajistí pacientovi pití. Při astmatickém záchvatu se neprovádí hygiena, tu pacient provádí sám až při zlepšení zdravotního stavu. Pacientova strava bývá většinou šetřící nebo racionální bez alergenů, na které má pacient alergii. Vyprazdňování se kontroluje, sleduje se, zda nemá pacient zácpu či průjem. Při exacerbaci se nechává u lůžka gramofon, močový láhev nebo se pacient doprovází na WC. Pacient by měl mít u ruky signalizační zvonec, aby mohl při potížích kdykoliv zavolat zdravotní personal (BURDA, ŠOLCOVÁ, 2016). 7.1. Astmatický záchvat zvládnutý v domácím prostředí I lehká exacerbace by se měla léčit, aby se předešlo zhoršení stavu. Pacient si vezme své léky s určenou dávkou, které mu jsou předepsány lékařem. Pokud se pacientovi uleví po 10 minutách, opakuje aplikaci bronchodilaktačního léku. Pokud dochází stále ke zhoršení i po první dávce, pacient ihned opakuje inhalaci stejné dávky a měl by ihned vyhledat pomoc odborníka. Pokud se po druhé aplikaci léku stav zlepší, dodává se lék ještě za 3 hodiny a poté 2 inhalace po 4 až 6 hodinách během 24 hodin. Pokud nedochází ke zlepšení, podává se Prednisone a vyhledává se lékařská pomoc. (BURDA, ŠOLCOVÁ, 2016), (KAŠÁK, 2013) 7.2. Kdy je nutné odeslat pacienta k hospitalizaci Když astmatický záchvat trvá déle než 24 hodin nebo se stupňuje, pacientovi se špatně dýchá a využívá pomocných dýchacích svalů, má silnou dušnost a tachykardii nebo hyperkapnii a nízké saturaci pod 92 %, je nutná hospitalizace. Dalšími důvody k hospitalizaci jsou například nemocní bez domova, pacienti popírající léčbu, psychiatricky nemocní pacienti. Exacerbace trvající hodiny se nazývá astmatický stav. Při astmatickém stavu je pacient vyčerpaný a může dojít k dechovému selhání nebo k přetížení srdce a jeho akutnímu selhání. (KAŠÁK, 2013), (BURDA, ŠOLCOVÁ, 2016) 7.3. Cíle ošetřovatelské péče Cílem ošetřovatelské péče je navrátit zdraví. Pacientovi by se mělo dýchat lépe a jeho tkáň by měla být zásobována kyslíkem. Astmatický záchvat by se neměl stupňovat nebo úplně odstranit. Všeobecné sestry zajistí psychickou pohodu pacientovi a klidný spánek. Pacient a příbuzní by měli být edukováni, pacient by se měl s zapojit do léčby a vědět, jak správně používat inhalační léky (BURDA, ŠOLCOVÁ, 2016). 7.4. Vybavení oddělení Na oddělení by nemělo chybět odsavač, oxymetr, inhalační nástavec nebo nebulizátor a beta2-agonisty, kyslík, resuscitační kufr (KAŠÁK, 2013). 8 EDUKACE Edukaci můžeme pojmout jako proces systematického působení na chování a jednání jedince s cílem dosáhnout pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích návycích a dovednostech. V edukaci vždy máme edukátora a edukanta. Edukátor provádí edukační aktivity, které by měly dosáhnout k pozitivním změnám u edukanta. Musíme také myslet na prostředí, plány a pomůcky, které jsou nezbytné pro dosažení cíle. V edukaci je velmi důležitá komunikace a empatie k edukantovi. (JUŘENÍKOVÁ, 1968) 8.1. Komunikace v edukaci Jak bylo již dříve uvedeno, komunikace mezi pacientem a zdravotním personálem je velmi důležitý proces k tomu, aby došlo k nejlepšímu výsledku při léčbě pacienta. Jde o sdělování a přijímání informací mezi hovořícím a naslouchajícím. To, co chce edukující sdělit, má určitý záměr a cíl. Informace by měla být stručná, ale obsah by měl obsahovat všechny důležité informace. Volba slov by měla být pro pacienty vhodná a srozumitelná. Podání informací by mělo být zřetelné. Čas a místo, kde předáváme informace, hraje také důležitou roli. Všeobecné sestry by měly být trpělivé a odpovídat na kladené otázky pacientů. K léčbě astmatu je důležité zapojit pacienta do jeho léčby. Úkolem všeobecné sestry je tedy edukovat pacienta, to znamená, že by sama sestra měla rozumět tomu, o čem mluví. Aby se pacienti naučili a pamatovali si to, co všeobecná sestra, musí je zapojit do edukace co nejvíce, to znamená opakovat instrukce a stále se pacienta ptát. Edukující by měli být trpěliví a chválit pacienta nebo ho upozornit na chyby, které dělá. A nakonec by měli vše shrnout a ujistit se, že všemu pacient porozuměl. Sestra by měla být empatická a dát pacientovi motivaci (TOMOVÁ, KŘIVKOVÁ, 2016). V ošetřovatelské péči se rozlišuje tři druhy komunikace. 1. Sociální komunikace Člověk v nemocničním prostředí má omezenou možnost komunikace s lidmi, s kterými přichází do kontaktu v běžném životě. Je úkolem sestry, aby navázala kontakt s pacienty a vytvořila si s nimi vztah. Sociální komunikace s pacienty nám usnadní další ošetřovatelské komunikace. Navázat komunikaci můžeme s pacienty při jídle, při úpravě lůžka či hygieně. 2. Specifická (strukturovaná) komunikace V této komunikaci sdělujeme pacientovi důležitá fakta. Je zde důležité, aby pacient porozuměl sdělení. Působíme na pacienta edukačně a ke konci je nutné ověřit, zda pacient všemu rozuměl (TOMOVÁ, KŘIVKOVÁ, 2016). 3. Terapeutická komunikace Zde sestra poskytuje pacientovi oporu a pomoc v těžkých chvílích, při rozhodování, při přijímání nepříjemné reality (TOMOVÁ, KŘIVKOVÁ, 2016). 8.2. Edukační proces Je to činnost, kdy dochází k učení. Edukační proces probíhá od narození až do smrti. Například v dětství se děti učí komunikovat a mluvit mateřským jazykem. Tuto schopnost dětem předávají rodiče či lidé kolem nich. Edukační schopnost může být záměrná nebo nezáměrná (GURKOVÁ, 2017), (TOMOVÁ, KŘIVKOVÁ, 2016). Edukace se dělí na pět fází 1. posouzení – zjišťování důležitých údajů o pacientovi, jakou má schopnost se učit, jaké má edukační potřeby 2. stanovení edukační diagnózy – na základě získaných údajů si sestry stanoví edukační diagnózy, naplánují cíle, vyberou metodu, pomůcky a způsob podání informace 3. realizace edukačního plánu – v této fázi chceme pacienta namotivovat, na ni navazuje expozice, při níž podáváme informace, v části fixaci se procvičují a upevňují vědomosti. Na ni navazuje část diagnostika, kdy je nutné prověřit a testovat pochopení a na konec aplikace, kdy pacient využívá vědomosti v praxi 4. upevňování a prohlubování – nezbytný proces k uchování vědomosti 5. kontrola a vyhodnocení – poslední fáze, kdy zhodnotíme pacienta (GURKOVÁ, 2017). PRAKTICKÁ ČAST 9 OBSAH EDUKAČNÍHO PROCESU Astma je celoživotní onemocnění, proto by se pacienti měli naučit, jak s onemocněním žít a jak se vyvarovat exacerbacím. Praktická část je zaměřena na edukaci pacientů s astmatem a to tak, aby byla pro ně co nejefektivnější a nejvhodnější. Edukace je podána v klinice imunologie a alergologie. Celková práce je zpracována v pěti systematicky navazujících fázích edukačního procesu. Obsahuje dvě edukační jednotky, které trvají 15 minut. V první fázi byli tři pacienti ve věku 13, 20 a 24 let posouzeni individuálně jak po stránce edukační, tak i ošetřovatelské pomocí situační analýzy. Problémy pacientů byly popsány dle ošetřovatelského modelu Marjory Gordon. V druhé fázi byly stanoveny ošetřovatelské a edukační diagnózy podle NANDA I taxonomie II 2015-2017 u každého pacienta jednotlivě. Třetí fáze obsahuje provedení edukačních jednotek, plánování edukace a stanovení cílů. Čtvrtou fází byla realizace edukačního procesu. Třetí a čtvrtá fáze proběhly jako skupinová edukace. Byly využity různé pomůcky, jako jsou například brožurky, obrázky nebo videa, která slouží ke zpestření a lepšímu zapamatování. V poslední fázi byly zhodnoceny stanovené cíle a úspěšnost u každého pacienta individuálně. K vypracování ošetřovatelského procesu, byla použita NANDA I taxonomie II 2015-2017. „Časová data a identifikační údaje pacientky byly změněny z důvodu dodržení dikce platné národní a evropské legislativy vztahující se k ochraně osobních údajů.“ (NEMCOVÁ a kol., 2018, s. 67). 10 EDUKAČNÍ PROCES Pacientka N.V. Pacientka (13let) přišla s doprovodem otce k obvodnímu lékaři kvůli kašli, teplotě a dušnosti. Po vyšetření byla poslána obvodním lékařem na kliniku imunologie a alergologie, kde byla vyšetřena a byla provedena spirometrie. Pacientka má pískot při dýchání a kašel. Udává bolest břicha. Nyní má teplotu 38 °C. 1. Fáze: POSOUZENÍ Sběr informací je velmi důležitou částí edukačního procesu. Informace mohou být získány rozhovorem s pacientem a ze zdravotnické dokumentace. To pomůže zjistit edukační potřeby pacienta. Byl vytvořen vstupní test pro pacienta, díky němuž se ověří, jaké má vědomosti o své nemoci. Identifikační údaje pacienta: Jméno a příjmení: N.V. Datum narození: 2006 Bydliště: Litoměřice Nejbližší příbuzný: rodiče a bratr Státní příslušnost: ČR Národnost: česká Zaměstnání: studentka Datum a čas přijetí: 13. 2 .2019 Oddělení: Klinická imunologie a alergologie Pohlaví: žena Věk: 13 Vzdělání: žádné Základní lékařská diagnóza: Astma bronchiale Přidružené lékařské diagnózy: Viróza, alergie Osobní anamnéza: běžné dětské nemoci, očkování řádné, nikdy nebyla hospitalizována, žádné medikace nebere, žádné úrazy, chronická rhinitis Alergie: mléčné výrobky, pyl, zvířecí srst Abúzus: žádné Vitální funkce při přijetí dne 13. 2. 2019: TK: 110/70 Torr – norma P: 72/minutu – normokardie D: 24/minutu – tachypnoe SpO2: 93 % TT:38 °C – febrilní Vědomí: při vědomí Pohyblivost: neomezená Krevní skupina a RH faktor: O Rh pozitivní Posouzení fyzického stavu, zdravotních problémů a edukačních potřeb: podle M. Gordonové Podpora zdraví: Jedná se o prvozáchyt. Setkala se s astmatickými potížemi poprvé. Dýchalo se jí špatně a měla kašel. Myslela si, že to jsou příznaky virózy. Brala běžné léky na nachlazení a léky na alergii. Zvířata doma nechovají, nikdo z rodiny není kuřák. Přiznala se, že i přesto, že má alergii na mléčné výrobky, tak si někdy dá. Ošetřovatelský problém: Neefektivní udržení zdraví Priorita: střední Výživa: Výška 142 cm, hmotnost 40 kg, BMI 19,84 s ohledem na pohlaví a věk odpovídá normě. Rychlé změny hmotnosti v posledním období neudává, snaží se jíst pravidelně, pije čistou vodu a slazené čaje, denní příjem tekutin je asi 1 l. Problémy s příjmem potravy neudává. Nesmí jíst mléčné výrobky, na které je alergická. Měřící technika: výpočet BMI Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Vylučování a výměna: Močení bez potíží, nepociťuje řezání ani pálení. Zcela kontinentní. Na stolici dochází pravidelně. Cítí dušnost při dýchání. Sdělila, že skoro vždy při výdechu chce kašlat. Tyto problémy pociťovala už 2 dny. Zatahuje mezižeberní prostory při respiraci. Ošetřovatelský problém: Porucha výměny plynů Priorita: střední Aktivita a odpočinek: Pacientka udává narušený spánek kvůli dušnosti, kašli a pískotu. Už se dva dny pořádně nevyspala. Kašel mívá častěji v noci a ráno. Je unavená z nedostatku spánku. Normálně spí osm hodin denně a nikdy nepotřebovala prášek na spaní a ani nebere. Ve svém volném čase maluje, ale ve sportu nevyniká a nechodí na žádný sport. Ošetřovatelský problém: Snaha zlepšit spánek Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Zhoršená spontánní ventilace Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Únava Priorita: střední Percepce/kognice: Pacientka při vědomí, orientovaná, spolupracuje, komunikuje, slyší dobře, zrak je bez potíží a paměť má neporušenou. Udržuje pozornost a odpovídala srozumitelně. S onemocněním se setkala poprvé, nezná tedy metody léčby astma. Nikdy nenavštěvovala webové stránky určené pro astmatiky, kde by mohla nalézt užitečné informace. Vyjadřuje zájem o poskytnutí potřebných informací v rámci léčby. Ošetřovatelský problém: nedostatek znalosti Priorita: střední Sebepojetí: Vidí se jako kamarádskou, klidnou a někdy stydlivou. Nerada je ve středu pozornosti a nemá ráda prezentování. Ošetřovatelský problém: nízké sebevědomí Priorita: nízká Role a mezilidské vztahy: Sdělila, že má dobré vtahy v rodině. Těší se až spolu pojedou na výlet. Se spolužáky navazuje dobrý vztah. Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Zvládání zátěže: Zvládá stresové situace dobře. Na veřejnosti je stydlivá. Největší stres a strach v poslední době měla z dušnosti a kašli. Bojí se, že se neuzdraví. Ošetřovatelský problém: strach, obavy z neočekávané změny zdravotního stavu Priorita: střední Životní hodnoty: Pacientka klade důraz na rodinu a zdraví. V budoucnu by se chtěla stát designérkou. Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Bezpečnost a ochrana: Na začátku vyšetření jí bylo změřeno 38 °C. Má zvýšenou teplotu. Přiznala se, že zná svoje alergeny, ale občas požívá mléčné výrobky, na které je alergická. Sdělila, že jí to problém nikdy nedělalo, ale není si jista, co by dělala, kdyby nastala akutní alergická reakce. Ošetřovatelský problém: Riziko alergické reakce Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Hypertermie Priorita: střední Komfort: Pacientka udává únavu a při kašli ji pobolívá břicho. Na stupnici od 0 do 10 dle VAS určuje intenzitu 2. Měřící technika: VAS - intenzita 2 Ošetřující problém: akutní bolest, zhoršený komfort Priorita: střední Jiné (růst a vývoj): Vše probíhá fyziologicky. Ošetřující problém: nebyla nalezena Profil rodiny – Pacientka žije v rodinném domu s rodiči a bratrem. Rodiče mají zaměstnání, bratr studuje. Táta i máma jsou oba zdraví. Bratr a děda trpí astmatem. Rodina nekouří. Podpora rodiny: Všichni se navzájem podporují a pomáhají. O víkendech chodí na výlety a slaví spolu svátky. Udržují si velmi pěkný vztah. Životní styl – Stravovací návyky jsou přiměřené, pravidelná strava, dostatek tekutin, sport v hodinách tělocviku. Pacientka nerada sportuje, sport jí nejde. Udržuje spánkový režim a snaží se spát 8 hodin. Kultura – hudba, filmy, malby Náboženství – žádné Hodnota – nejcennější je zdraví, rodina Postoj k nemoci – pacient nemá dostatek informací ani zkušeností o nemoci Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí – Rodiče spolupracují a komunikují. Dbají na zdraví své dcery. Porozumění současné situace rodinou – Lékař informoval rodinu o stavu a prognóze pacienta. Rodina je schopna a ochotna spolupracovat při péči o pacienta. SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 13. 2. 2019 Dne 13. 2. 2019 přišla ráno na oddělení 13letá pacientka s doprovodem otce, kvůli dušnosti a kašli. Pacientka byla odeslána praktickým lékařem na kliniku imunologie a alergologie. Problémy trvaly déle než dva dny, ale otec i dcera se domnívali, že se jedná pouze o virózu, proto odbornou nemoc nevyhledávali dříve. Při vyšetření byla naměřená TT 38 °C, TK 110/70, P 72/minutu, D 24/minutu (tachypnoe), SpO2: 93 %. Poslechem byly zaznamenány pískoty. Má bledou pleť. Při dýchání pacientka zatahovala mezižeberní prostory. Cítí se unaveně, kvůli častému kašli i v noci, kdy jí kašel přerušuje spánek. Pacientka pociťuje strach a obavy ze změny zdravotního stavu. Je zcela orientovaná časem, osobou i místem. Komunikuje srozumitelně. Udává také bolest břicha o intenzitě 2 na stupnici VAS. Na základě výšky 142 cm a hmotnosti 40 kg byl vypočítán BMI 19,84, který odpovídá normě. Na základě vyšetření lékaře má pacientka astma. Byl navržen edukační plán, kde všeobecná sestra podává informace z jejího pohledu na astmatické onemocnění. Obsahoval zvládnutí akutního stavu, edukaci zaměřenou na teoretickou část, kde se pacientka dozví více o astma, o alergii, jak eliminovat alergeny a čím může být astma vyvoláno. Dále správné techniky využití inhalátoru, orientace a využití pylového kalendáře a kde nalézt zajímavé informace pro mladé astmatiky. Pacientka s návrhem souhlasila. Vlastní edukační proces pacientky N.V. Pacientce byl podán vstupní test ohledně nemoci. Na základě odpovědí, se zjistilo, jak mnoho je o ní pacientka informována. Tabulka A Vstupní test pacientky N.V. Vstupní test Ano, Ne Víte, co je to astma bronchiale? Ne Znáte průběh a rizika vašeho onemocnění? Ne Víte, jak se používá inhalátor? Ne Víte, jak mít astma pod kontrolou? Ne Víte, čemu byste se měli vyhýbat? Ne Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ne Zdroj: Autor, 2019 Vyhodnocení vstupního testu Na základě odpovědí, se zjistilo, že pacientka má deficit informací o své nemoci, zejména v oblasti vědomostí, dovedností a návyků. Těmto oblastem se budeme věnovat v edukačních jednotkách. 1. Fáze: DIAGNÓZA Edukační diagnózy jsou stanoveny ke dni 13. 2. 2019 dle NANDA I taxonomie II 2015-2017 a jejich uspořádání dle priorit. Deficit vědomostí o: - základní diagnóze, - medikaci, - léčbě - prevenci Deficit zručnosti: - v užití inhalátoru Deficit v postojích: - obavy z nemoci Název a kód: Poruchy výměny plynů (00030) Doména 3: Vylučování a výměna Třída 4: Funkce dýchacího systému Definice: Přebytek nebo deficit v oxygenaci (okysličování krve) nebo eliminaci oxidu uhličitého z krve přes alveolární membránu. Určující znaky: abnormální vzorec dýchání, abnormální barva kůže, dyspnoe, tachypnoe Související faktory: nerovnováha mezi ventilací (proudění vzduchu do dýchacích cest, nádech a výdech) a perfuzí (průchod krve plícemi-prokrvení) Název a kód: Hypertermie (00007) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 6: Termoregulace Definice: Tělesná teplota nad normálním rozmezím v průběhu dne v důsledku selhání termoregulace. Určující znaky: pokožka teplá na dotek, tachypnoe Související faktory: nemoc Název a kód: Neefektivní průchodnost dýchacích cest (00031) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Neefektivní průchodnost dýchacích cest Definice: Neschopnost odstraňovat sekrety nebo překážky z dýchacích cest a udržovat je čisté. Určující znaky: náhodné vedlejší zvuky při dýchání, cyanóza, dyspnoe Související faktory: alergie dýchacích cest, astma Název a kód: Zhoršená spontánní ventilace (00033) Doména 4: Aktivita/Odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Snížení energetických rezerv vedoucí k neschopnosti udržet nezávislé dýchání potlačující k zachování života. Určující znaky: obavy, dyspnoe, zvýšené zapojení pomocných dýchacích svalů Název a kód: Neefektivní vzorec dýchání (00032) Doména 4: Aktivita/Odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Inspirace (vdech) a/nebo expirace (výdech), které neumožňují dostatečnou ventilaci. Určující znaky: abnormální vzorec dýchání, dyspnoe, zvýšené zapojení pomocných dýchacích svalů Související faktory: únava, únava dýchacích svalů Název a kód: Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z akutního nebo potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem. Určující znaky: vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti (vizuální analogová škála) Související faktory: kašel Název a kód: Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí. Určující znaky: znepokojení, snížená sebejistota, pociťuje strach a obavy Související faktory: naučená reakce Název a kód: Nedostatek spánku (00096) Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 1: Spánek/odpočinek Definice: Delší období bez spánku (přetrvávající přirozená, periodická narušení relativního vědomí). Určující znaky: únava a neklid Související faktory: tělesný diskomfort Název a kód: Neefektivní udržování zdraví (00099) Doména 1: Podpora zdraví Třída 5: Management zdraví Definice: Neschopnost identifikovat, zvládat nebo vyhledávat pomoc k udržení zdraví. Určující znaky: nedostatečné znalosti o základních zdravotních praktik Související faktory: nedostatečné zdroje znalostí Název a kód: Nedostatečné znalosti (00126) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním tématem. Určující znaky: nepřesná interpretace znalostí v testu, nedostatečné znalosti. Související znaky: nedostatek informací, neobeznámenost se zdroji informací Název a kód: Snaha zlepšit znalosti (00161) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu nebo k jejich získání, který lze posílit. Určující znaky: projevuje zájem učit se Název a kód: Snaha zvýšit naději (00185) Doména 6: Sebepercepce Třída 1: Sebepojetí Definice: Vzorec očekávání a tužeb pro mobilizaci energie člověka, který lze posílit. Určující znaky: vyjadřuje touhu zlepšit řešení problémů ke splnění cíle Název a kód: Zhoršený komfort (00214) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Vnímaný nedostatek uvolnění, úlevy a transcendentnosti ve fyzických, psychospirituálních, environmentálních, kulturních a/nebo sociálních dimenzích. Určující znaky: strach, nespokojenost se situací, neklid Související faktory: nedostatečná kontrola nad nemocí, nedostatečná kontrola nad situací Název a kód: Únava (00093) Doména 11: Aktivita/odpočinek Třída 5: Rovnováha energie Definice: Celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost fyzické a duševní práce na obvyklé úrovni. Určující znaky: ospalost, únava Související faktory: fyziologický stav Název a kód: Riziko alergické reakce (00217) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 5: Ochranné procesy Definice: Náchylnost k nadměrné imunitní reakci na látky, což může vést k oslabení zdraví. Rizikové faktory: vystavení alergenům, vystavení se environmentálním alergenům (prachu ze srsti, prachu, roztočům, plísním, pylu), alergie na jídlo (mléko) Pacient T.T. Pacient (20 let) přišel na kliniku imunologie a alergologie, kde byl vyšetřen a provedla se mu spirometrie. Navštívil kliniku kvůli dušnosti, ucpanému nosu, rýmě a nateklým očím. Pacient má alergii na pyl a chmel. Kliniku již jednou navštívil. Nechal si aplikovat protialergickou vakcínu. Pacientovi se může projevit astma, pokud se nevyvaruje spouštěčům. Jsou mu předepsána antihistaminika, která by měl užívat každý den a dávkovací aerosol pro nouzový případ. 1. Fáze: POSOUZENÍ Identifikační údaje pacienta: Jméno a příjmení: T.T. Datum narození: 1999 Bydliště: Terezín Nejbližší příbuzný: rodiče a prarodiče Státní příslušnost: ČR Národnost: česká Zaměstnání: student Datum a čas přijetí: 13. 2. 2019 Oddělení: Klinická imunologie a alergologie Pohlaví: muž Věk: 20 Vzdělání: středoškolské Základní lékařská diagnóza: alergie Přidružené lékařské diagnózy: žádné Osobní anamnéza: běžné dětské nemoci, očkování řádné, nikdy nebyl hospitalizován, žádné medikace nebere, žádné úrazy Alergie: pyl, chmel Abúzus: cigarety Vitální funkce při přijetí 13. 2. 2019: TK: 120/78 Torr – norma P: 75/minutu – normokardie D: 22/minutu – tachypnoe SpO2: 95 % TT:36 °C – norma Vědomí: při vědomí Pohyblivost: neomezená Krevní skupina a RH faktor: A Rh pozitivní Posouzení fyzického stavu, zdravotních problémů a edukačních potřeb: podle M. Gordonové Podpora zdraví: Svěřil se, že má strach ze situace, protože takovou dušnost nikdy ještě neměl. Přiznal se, že na pravidelné kontroly nedocházel a léky nebral. Inhalátory u sebe ani nenosí. Říká, že někdy nemá kapsy a kabelku, kam by si dal dávkovací aerosol. Ví, že by kouřit neměl, ale přestat kouřit nechce. Ošetřovatelský problém: Chování náchylné ke zdravotním rizikům Priorita: střední Výživa: Výška 175 cm, hmotnost 70 kg, podle výpočtu BMI vyšlo 22,9, což odpovídá normě, rychlé změny hmotnosti v posledním období neudává. Snaží se jíst pravidelně, ale občas se přejídá. Má rád rychlá občerstvení a pije limonády, ale chce si udržet postavu, proto jí zdravější jídla. Ovoce a zeleninu nemá rád, ale snaží se je jíst vždy s hlavním jídlem. Denní příjem tekutin je asi 2 l. Problémy s příjmem potravy neudává. Občas si zajde na pivo, na které je alergický. Měřící technika: výpočet BMI Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Vylučování a výměna: Problémy s močením nemá, na stolici chodí pravidelně 1x denně. Pacient udává dušnost i v klidu, špatně se mu dýchá. V noci zaujímá úlevovou pozici a podkládá si pod sebou vyšší polštář. Ošetřovatelský problém: Porucha výměny plynů Priorita: střední Aktivita a odpočinek: Špatně se mu spí při dušnosti, je kvůli tomu unavený. Chodí do posilovny 2x týdně. Poslední týden přestal chodit kvůli nemoci. Ošetřovatelský problém: Snaha zlepšit spánek Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Neefektivní vzorec dýchání Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Únava Priorita: střední Percepce/kognice: Pacient komunikuje a dává najevo, že má zájem o porozumění průběhu léčby a potřeboval by radu se správným užitím inhalátoru. Je při vědomí, orientovaný, spolupracuje, slyší dobře a jeho paměť je neporušená. Zrak má dobrý, brýle nenosí. Pacient udržuje pozornost. Ošetřovatelský problém: Nedostatek znalosti a dovednosti Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Snaha zlepšit znalosti Priorita: střední Sebepojetí: Pacient si o sobě myslí, že je tvrdohlavý, ale zábavný člověk. Má hodně kamarádů a rád s nimi tráví čas. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Role a mezilidské vztahy: Žije s přítelkyní sám. Jednou týdně jezdí domů za rodiči. S rodinou vychází dobře. Rodiče vědí o jeho zdravotním stavu a chtějí, aby přestal kouřit. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Sexualita: Pacient je sexuálně aktivní. Neuvádí problém. Používá ochranu. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Zvládání zátěže: Pacient zvládá stresové situace dobře. Dříve měl problémy ve vztazích a ve škole, proto začal kouřit. Cigarety mu pomáhají při stresu. Má obavy, že se jeho stav zhorší. Ošetřovatelský problém: Neefektivní řešení stresových situací Priorita: střední Ošetřovatelský problém: strach, obavy z neočekávané změny zdravotního stavu Priorita: střední Životní hodnoty: Pacient klade důraz na rodinu a v budoucnu by si chtěl vydělat hodně peněz, aby mohl cestovat. Chtěl by žít v cizině. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Bezpečnost a ochrana: Pacient se přiznal, že poseděl s kamarády v hospodě, kde popíjeli pivo, na které je alergický. Cítil potom větší dušnost a dal si prášek proti alergii. Není si už jistý, jakou má používat dávku aerosolu, proto lék vůbec nepoužil. Ošetřovatelský problém: Neefektivní průchodnost dýchacích cest Priorita: vysoký Ošetřovatelský problém: Riziko alergické reakce Priorita: střední Komfort: Pacient udává únavu, protože se nevyspal. Neprůchodnost nosu a dušnost mu narušuje běžné denní aktivity. Ošetřovatelský problém: Zhoršený komfort Priorita: nízká Jiné (růst a vývoj): Vše probíhá fyziologicky. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Profil rodiny – Pacient žije v bytě s přítelkyní. Rodiče mají zaměstnání. Matka je zdravá a otec má astma. Zdroje, podpora rodiny – Pacient pracuje v restauraci a snaží se o sebe postarat sám, rodiče mu však jsou na blízku a jsou ochotní mu se vším pomáhat. Životní styl – Stravovací návyky jsou přiměřené. Chutná mu fast food a coca colu, který si občas dá, ale svoji postavu si udržuje, proto se snaží jíst zdravější jídla. Chodí posilovat 2x týdně a ve volném čase rád hraje hry na počítači, kde hraje s kamarády. Porozumění současné situace rodinou: rodiče i partnerka vědí o pacientově onemocnění. Kultura – Chodí pravidelně do posilovny. Ve volném čase hraje online hry, rád poslouchá muziku a kouká na filmy. Náboženství – žádné Hodnota – Nejcennější je zdraví, rodina, v budoucnu by chtěl cestovat a žít v cizině. Postoj k nemoci – Vyjádřil zájem o léčbu. Chce, aby se mu zlepšil stav, aby mohl opět cvičit. Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí – Rodiče spolupracují a komunikují. Zajišťují pomoc a podporu. SYTUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 13. 2. 2019 20letý pacient přišel na kliniku kvůli dušnosti, pocit ucpaného nosu a nateklých očí. Těžko se mu v noci spí kvůli těmto problémům. Nechodí už pravidelně cvičit, protože se necítí v dobré formě, je unavený. O svých alergenech ví, ale přiznává, že si občas dá pivo, na které je alergický. Při pocitech dušnosti si dá lék proti alergii, ale inhalátor nepoužívá. Běžně ho nenosí po kapsách a ani neví, jak správně lék užít. Přeje si, aby se mu stav zlepšil a má zájem o poučení využití inhalátoru, aby ho mohl využít při potíži. Na začátku byly pacientovi změřeny fyzikální funkce: TK 120/78, P 75/minutu, D 22/minutu (tachypnoe), SpO2 95 %, TT:36 °C. Byla provedena vyšetření spirometrií a poslechově pískoty ani vrzoty zatím nebyly. Pohledově pacient vypadal unaveně, měl kruhy pod očima a občas pokašlával. Vzhledem k věku, výšce a váze mu vyšlo BMI 22,9, což odpovídá normě. Jí pravidelně a snaží se jíst zdravě, ale má rád fast food. Denně vypije 2 l vody. Přestat kouřit se zatím nepokoušel. Lékař doporučil, aby se pacient léčil a bral předepsané léky. Navrhl se mu léčebný plán, který obsahoval edukační proces vedený všeobecnou sestrou. Obsahuje poučení o zvládnutí akutního stavu, jak využívat dávkovací aerosol, preventivní opatření, zdůraznění, proč by pacient neměl kouřit a dávat si pozor na alergeny. Pacient slovně vyjádřil souhlas. Vlastní edukační proces pacienta T.T. Pacientovi je podán vstupní test ohledně nemoci. Na základě odpovědí, se zjistilo, do jaké míry je pacient T.T informován. Tabulka B Vstupní test pacienta T.T. Zdroj: Autor, 2019 Vstupní test Ano, Ne Víte, co způsobilo vaši dušnost? Ne Máte u sebe nutné léky, které byste použili při potížích? Ne Víte, jak zaujmout úlevovou polohu? Ano (ale nejsem si jist) Snažíte se vyhýbat tomu, co by mohlo váš záchvat vyvolat? Ano (většinou) Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ne Vyhodnocení vstupního testu Na základě odpovědí se zjistilo, že pacient neví, co mu způsobilo dušnost. Potřebné léky u sebe nemívá. Udává, že ví, v jaké poloze se mu dýchá lépe a většinou se vyhýbává alergenům. Neví, jak by se měl zachovat správně, pokud by u něj nastal akutní stav. 2. Fáze: DIAGNÓZA Diagnóza je stanovena ke dni 13. 2. 2019 dle NANDA I taxonomie II 2015 – 2017 uspořádány podle priorit. Deficit vědomostí o: - základní diagnóze, - medikaci, - léčbě - prevenci Deficit zručnosti: - v užití inhalátoru Deficit v postojích: - obavy z nemoci Název a kód: Poruchy výměny plynů (00030) Doména 3.: Vylučování a výměna Třída 4.: Funkce dýchacího systému Definice: Přebytek nebo deficit v oxygenaci (okysličování krve) nebo eliminaci oxidu uhličitého z krve přes alveolární membránu. Určující znaky: abnormální vzorec dýchání, dyspnoe, tachypnoe Související faktory: nerovnováha mezi ventilací (proudění vzduchu do dýchacích cest, nádech a výdech) a perfuzí (průchod krve plícemi-prokrvení) Název a kód: Neefektivní průchodnost dýchacích cest (00031) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Neefektivní průchodnost dýchacích cest Definice: Neschopnost odstraňovat sekrety nebo překážky z dýchacích cest a udržovat je čisté. Určující znaky: dyspnoe, změny frekvence dýchání Související faktory: kouření, alergie dýchacích cest, astma Název a kód: Zhoršená spontánní ventilace (00033) Doména 4: Aktivita/Odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Snížení energetických rezerv vedoucí k neschopnosti udržet nezávislé dýchání potlačující k zachování života. Určující znaky: obavy, dyspnoe, zvýšené zapojení pomocných dýchacích svalů Název a kód: Neefektivní vzorec dýchání (00032) Doména 4: Aktivita/Odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Inspirace (vdech) a/nebo expirace (výdech), které neumožňují dostatečnou ventilaci. Určující znaky: abnormální vzorec dýchání, dyspnoe, zvýšené zapojení pomocných dýchacích svalů, tachypnoe Související faktory: únava, únava dýchacích svalů Název a kód: Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí. Určující znaky: znepokojení, pociťuje strach a obavy Související faktory: naučená reakce Název a kód: Nedostatek spánku (00096) Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 1: Spánek/odpočinek Definice: Delší období bez spánku (přetrvávající přirozená, periodická narušení relativního vědomí). Určující znaky: únava a neklid Související faktory: tělesný diskomfort Název a kód: Nedostatečné znalosti (00126) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním tématem. Určující znaky: nepřesná interpretace znalostí v testu, nedostatečné znalosti Související znaky: nedostatek informací, neobeznámenost se zdroji informací Název a kód: Snaha zlepšit znalosti (00161) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu nebo k jejich získání, který lze posílit. Určující znaky: projevuje zájem učit se Název a kód: Snaha zvýšit naději (00185) Doména 6: Sebepercepce Třída 1: Sebepojetí Definice: Vzorec očekávání a tužeb pro mobilizaci energie člověka, který lze posílit. Určující znaky: vyjadřuje touhu zlepšit řešení problémů ke splnění cíle Název a kód: Zhoršený komfort (00214) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Vnímaný nedostatek uvolnění, úlevy a transcendentnosti ve fyzických, psychospirituálních, environmentálních, kulturních a/nebo sociálních dimenzích. Určující znaky: strach, nespokojenost se situací, neklid Související faktory: nedostatečná kontrola nad nemocí, nedostatečná kontrola nad situací Název a kód: Riziko alergické reakce (00217) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 5: Ochranné procesy Definice: Náchylnost k nadměrné imunitní reakci na látky, což může vést k oslabení zdraví. Rizikové faktory: vystavení alergenům, vystavení se environmentálním alergenům (pylu), alergie na jídlo (chmel) Název a kód: Nedostatečné znalosti (00126) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním tématem. Určující znaky: nepřesná interpretace znalostí v testu, nedostatečné znalosti Související znaky: nedostatek informací, neobeznámenost se zdroji informací Název a kód: Snaha zlepšit znalosti (00161) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu nebo k jejich získání, který lze posílit. Určující znaky: projevuje zájem učit se Název a kód: Únava (00093) Doména 11: Aktivita/odpočinek Třída 5: Rovnováha energie Definice: Celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost fyzické a duševní práce na obvyklé úrovni. Určující znaky: ospalost, únava Související faktory: fyziologický stav Název a kód: Chování náchylné ke zdravotním rizikům (00188) Doména 1: Podpora zdraví Třída 2: Management zdraví Definice: Snížená schopnost uzpůsobit životní styl/chování tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Určující znaky: minimalizuje změnu zdravotního stavu, nečinnost z hlediska prevence zdravotního problému Související faktory: nedostatečná porozumění, kouření Název a kód: Neefektivní zvládání zátěže (00069) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice: Neschopnost souvisle formulovat stresory, zvolit adekvátní reakce a/nebo využívat dostupné zdroje. Určující znaky: abúzus látek Související faktory: krize v dospívání, nedostatečný smysl pro kontrolu Pacientka H.N. Pacientka (24 let) přišla na kliniku imunologie a alergologie kvůli dušnosti a pískotu. Pacientka udává, že má rýmu a často kašle. Lékař pacientku vyšetřil a provedl spirometrii. Pacientce bylo diagnostikováno astma a alergie. Na prick testu se ukázalo, že pacientka má alergii na zvířecí srst a pyl. Pacientka navštívila kliniku poprvé. S alergií a astmatem se dříve nikdy nesetkala. 1. Fáze: POSOUZENÍ Identifikační údaje pacienta: Jméno a příjmení: H.N. Datum narození: 1995 Bydliště: Litoměřice Nejbližší příbuzný: rodiče a sestra Státní příslušnost: ČR Národnost: česká Zaměstnání: studentka Datum a čas přijetí: 13.2.2019 Oddělení: Klinická imunologie a alergologie Pohlaví: žena Věk: 24 Vzdělání: vysokoškolské Základní lékařská diagnóza: Astma bronchiale, alergie Přidružené lékařské diagnózy: žádné Osobní anamnéza: běžné dětské nemoci, očkování řádné, nikdy nebyla hospitalizována, bere antikoncepci, žádné úrazy neprodělala Alergie: pyl, zvířecí srst Abúzus: žádné Vitální funkce při přijetí: TK: 115/75 Torr – norma P: 76/minutu – normokardie D: 23/minutu – tachypnoe SpO2: 90 % - norma TT:36 °C – normální teplota Vědomí: při vědomí Pohyblivost: neomezená Krevní skupina a RH faktor: B Rh pozitivní Posouzení fyzického stavu, zdravotních problémů a edukačních potřeb: podle M. Gordonové Podpora zdraví: Pacientka udává, že problémy má již měsíc. Nejdříve měla jen rýmu a ráno měla nateklé oči, občas kýchala a poslední týden už více kašlala a měla pocit dušnosti. Myslela si, že má alergii na pyl a nevěděla, že se její zdravotní stav může zhoršit, proto nenavštívila lékaře dříve. Žádné léky nebrala, občas si stříkala sprej do nosu na ucpaný nos. Ošetřovatelský problém: Chování náchylné ke zdravotním rizikům Priorita: střední Výživa: výška 168 cm, hmotnost 55 kg, BMI 19,5 odpovídá ideální váze, rychlé změny hmotnosti v posledním období neudává, snaží se jíst pravidelně a zdravě, pije čistou vodu a čaj, denní příjem tekutin je asi 1,5 l. Problémy s příjmem potravy neudává. Měřící technika: výpočet BMI Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Vylučování a výměna: Močení bez potíží. Poslední stolice byla včera. Stolice je pravidelná. Pacientka se cítí dušná v noci, musí si občas sednout, když spala, aby se jí dýchalo líp. Ošetřovatelský problém: Porucha výměny plynů Priorita: střední Aktivita a odpočinek: Ve volném čase chodí ráda na procházky, čte si a má ráda hudbu. Pacientka má kašel ve večerních hodinách. Cítí se trošku unaveně. Kašel a dušnost jí trápí v noci i během dne. Soběstačnost v sebeobsluze dobrá. Ošetřovatelský problém: Nedostatek spánku Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Neefektivní vzorec dýchání Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Únava Priorita: střední Percepce/kognice: Pacientka je při vědomí, orientovaná, spolupracuje, komunikuje, slyší dobře, paměť neporušená. Nosí brýle. O onemocnění slyší poprvé a má zájem o informace týkající se astmatu a o průběhu léčby. Ošetřovatelský problém: Nedostatek znalosti Priorita: střední Sebepojetí: Hodnotí se jako otevřený, pozitivní a kamarádský typ člověka. Cítí se hloupě, že zanedbávala onemocnění a chce zlepšit svůj zdravotní stav. Ošetřovatelský problém: Snaha zvýšit naději Priorita: střední Role a mezilidské vztahy: Pacientka si udržuje dobrý vztah s rodinou. S rodiči o svátcích jezdí na výlety a tráví spolu svátky. Ve škole má kamarádky, které si navzájem pomáhají. Ošetřovatelský problém: Nebyl nalezen Zvládání zátěže: Zvládá stresové situace dobře, ale teď má strach z diagnostikovaného onemocnění. Ošetřovatelský problém: Strach a obavy Priorita: střední Životní hodnoty: Chtěla by úspěšně dodělat vysokou školu a najít si práci, ale klade důraz především na rodinu a zdraví. Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Bezpečnost a ochrana: Nebyla si jistá, jestli má alergii, proto se alergenům vystavovala nevědomě. Pokud by nastaly potíže nevěděla by si rady, jak se se situací vypořádat. Ošetřovatelský problém: Riziko alergické reakce Priorita: střední Komfort: Pacientka udává únavu. V noci se často budí kvůli kašli a obtížnému dýchání. Probouzí se s bolestí hlavy. Udává bolest na škále od 0 – 10 intenzitu 2. Měřící technika: VAS (intenzita 2) Ošetřovatelský problém: bolest Priorita: střední Ošetřovatelský problém: Zhoršený komfort Priorita: střední Jiné (růst a vývoj): Vše probíhá fyziologicky. Ošetřovatelský problém: nebyl nalezen Profil rodiny – Pacientka žije sama s přítelem. Rodiče mají zaměstnání, sestra studuje. Rodiče jsou oba zdraví. O víkendech a svátcích navštěvuje rodiče. Životní styl – stravovací návyky jsou přiměřené, pravidelná strava a zdravá, dostatek tekutin Kultura – čtení, hudba, procházky Náboženství – žádné Hodnota – nejcennější je zdraví a rodina, chtěla by ukončit školu a najít si práci Postoj k nemoci – pacientka nemá dostatek informací ani zkušeností o nemoci. Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí – Rodiče spolupracují a komunikují. Dbají o zdraví své dcery. SYTUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 13. 2. 2019 Na oddělení přišla 24letá pacientka, kvůli dušnosti a pískotu. Často kašle a má rýmu. Lékař indikoval astma a alergie na pyl a na zvířecí srst. Alergeny byly zjištěny prick testem. Pacientce byla provedena vyšetření fyziologických funkcí, poslechové vyšetření, kde byly slyšitelné pískoty a vyšetření spirometrií. Bylo zjištěno, že má vyšší frekvenci dechu a při dýchání využívá pomocné svaly. Při pohledu na pacientku vypadá unaveně a vystresovaně, kvůli neznámostem s onemocněním. Udává bolest hlavy, kterou určila na stupnici VAS intenzitu 2. Vypočítáním BMI pacientky jsme zjistili, že je v normě. Problémy se stolicí a močením neudává. Doufá, že se její stav zlepší a souhlasila s léčebným plánem, který byl stanoven 13. 2. 2019. Plán obsahuje plné seznámení s onemocněním, jak po teoretické stránce, tak po praktické stránce z pohledu sestry. Vlastní edukační proces pacientky H.N. Pacientce byl dán vstupní test ohledně nemoci. A na základě odpovědí se zjistilo, jak mnoho je pacientka informována. Tabulka C Vstupní test pacientky H.N. Vstupní test Ano, Ne Víte, co je to astma bronchiale? Ne Znáte průběh a rizika vašeho onemocnění? Ne Víte, jak se používá inhalátor? Ne Víte, jak mít astma pod kontrolou? Ne Víte, čemu byste se měli vyhýbat? Ne Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ne Zdroj: Autor, 2019 Vyhodnocení vstupního testu Na základě odpovědí, bylo zjištěno, že ošetřovaná není dostatečně informovaná o dané nemoci. S onemocněním se setkala poprvé. Pacientka má deficit v oblasti vědomostí, dovedností a návyků. 2. Fáze: DIAGNÓZA Diagnóza je stanovena ke dni 13. 2. 2019. Deficit vědomostí o: - základní diagnóze, - medikaci, - léčbě - prevenci Deficit zručnosti: - v užití inhalátoru Deficit v postojích: - obavy z nemoci Název a kód: Poruchy výměny plynů (00030) Doména 3: Vylučování a výměna Třída 4: Funkce dýchacího systému Definice: Přebytek nebo deficit v oxygenaci (okysličování krve) nebo eliminaci oxidu uhličitého z krve přes alveolární membránu. Určující znaky: dyspnoe Související faktory: nerovnováha mezi ventilací (proudění vzduchu do dýchacích cest, nádech a výdech) a perfuzí (průchod krve plícemi-prokrvení) Název a kód: Zhoršená spontánní ventilace (00033) Doména 4: Aktivita/Odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Snížení energetických rezerv vedoucí k neschopnosti udržet nezávislé dýchání potlačující k zachování života. Určující znaky: obavy, dyspnoe, zvýšené zapojení pomocných dýchacích svalů Název a kód: Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z akutního nebo potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem. Určující znaky: vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti (vizuální analogová škála) Související faktory: kašel Název a kód: Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí. Určující znaky: znepokojení, snížená sebejistota, pociťuje strach a obavy Související faktory: naučená reakce Název a kód: Nedostatek spánku (00096) Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 1: Spánek/odpočinek Definice: Delší období bez spánku (přetrvávající přirozená, periodická narušení relativního vědomí). Určující znaky: únava a neklid Související faktory: tělesný diskomfort Název a kód: Nedostatečné znalosti (00126) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním tématem. Určující znaky: Nepřesná interpretace znalostí v testu, uvádí problém. Nedostatečné znalosti. Související znaky: Nedostatek informací. Neobeznámenost se zdroji informací. Název a kód: Snaha zlepšit znalosti (00161) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice Definice: Vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu nebo k jejich získání, který lze posílit. Určující znaky: projevuje zájem učit se Název a kód: Zhoršený komfort (00214) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Vnímaný nedostatek uvolnění, úlevy a transcendentnosti ve fyzických, psychospirituálních, environmentálních, kulturních a/nebo sociálních dimenzích. Určující znaky: strach, nespokojenost se situací, neklid Související faktory: nedostatečná kontrola nad nemocí, nedostatečná kontrola nad situací Název a kód: Snaha zvýšit naději (00185) Doména 6: Sebepercepce Třída 1: Sebepojetí Definice: Vzorec očekávání a tužeb pro mobilizaci energie člověka, který lze posílit. Určující znaky: vyjadřuje touhu zlepšit řešení problémů ke splnění cíle Název a kód: Riziko alergické reakce (00217) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 5: Ochranné procesy Definice: Náchylnost k nadměrné imunitní reakci na látky, což může vést k oslabení zdraví. Rizikové faktory: vystavení alergenům, vystavení se environmentálním alergenům (prachu ze srsti, prachu, roztočům, plísním, pylu) Název a kód: Únava (00093) Doména 11: Aktivita/odpočinek Třída 5: Rovnováha energie Definice: Celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost fyzické a duševní práce na obvyklé úrovni. Určující znaky: ospalost, únava Související faktory: fyziologický stav Název a kód: Chování náchylné ke zdravotním rizikům (00188) Doména 1: Podpora zdraví Třída 2: Management zdraví Definice: Snížená schopnost uzpůsobit životní styl/chování tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Určující znaky: minimalizuje změnu zdravotního stavu, nečinnost z hlediska prevence zdravotního problému Související faktory: nedostatečná porozumění 3. Fáze: PLÁNOVÁNÍ Vytváření edukačního plánu Do procesu vytváření edukačního plánu se zařazují i pacienti, a tím se zvýší jejich zájem a motivaci. Podle struktury: Edukace je rozdělena na dvě části. První část se bude zabývat teorií, která bude trvat 15 minut. Po ní následuje část o medikaci a užití inhalátorů, která trvá 15 min. Podle priorit: - o nemoci, - o prevenci, - o léčbě, o medikaci a dechových cvičení - jak se zachovat při astmatickém záchvatu, - jak používat inhalátory. Podle cílů: - Kognitivní - májí vědomosti o ošetřovatelské péči a o svém onemocnění, jejich příznacích a průběhu, postupu léčby, nutnosti dodržovat klidový režim, použití inhalátoru, jak se zachovat při astmatickém záchvatu, následném životě s astma bronchiale a změně životního stylu. - Afektivní – uvědomují si nutnou akutní a aktuální změnu v jejich životě, spolupracují, mají zájem se učit a kladou otázky. - Behaviorální - dodržují klidový režim a doporučený životní režim s praktickými dovednosti v léčbě. Podle místa realizace: v klinickém prostředí ve vyšetřovacím místnost, zde je klid, ticho a soukromí Podle času: Dvě po sobě navazující jednotky byly provedeny v den příjmu pacientů 13. 2. 2019. Po konzultaci s lékařem. Edukace trvala celkem 30 minut. Podle výběru metod: - monologická: výklad, vysvětlování - dialogická: rozhovor, diskuze - praktické činnosti: názorná ukázka a nácvik dovedností - tištěného slova: letáky Podle formy: Pacienti jsou edukováni skupinově, protože mají obdobné problémy a souhlasí s touto formou. Typ edukace: kontinuální, po propuštění by pacient měl využívat znalosti a aplikovat v běžném životě. Pomůcky: písemné pomůcky, obrázky, publikace, brožury (příloha B, C), edukační tabulky, pylový kalendář, powerpoint prezentace, videa, internetové stránky užitečné pro pacienty (příloha E) a mobilní aplikace určeny pro astmatiky (přílohy G, H, I) 4. Fáze: REALIZACE 1) Edukační jednotka Téma: Co by měl astmatik vědět? Místo edukace: v ordinaci kliniky imunologie a alergologie. Časový harmonogram: 15 minut Edukační forma: skupinová. Metody: rozhovor, zodpovězení otázek, vysvětlování. Pomůcky: písemné pomůcky, papír, publikace, brožura, fotografie, počítač, různé modely plic a průdušek. Cíl: Kognitivní – pacienti vědí, jak vzniká nemoc, znají projevy nemoci, mají vědomosti o možných postupech v léčbě astmatu, preventivní opatření například úprava lůžka, vhodné oblečení bez alergenů, a úprava domácího prostředí. Vědí, kde nacházet důležitá informace a jak se zachovat v určitých situacích. Afektivní – pacienti reagují a prohlubují si vědomosti a znalosti. Jsou spokojeni s nově získanými vědomostmi, vnímají potřebu změny ve způsobu života a důležitost prevence. Realizace první edukační jednotky: - Motivační fáze – uvítání, představení, navodit příjemnou atmosféru pro edukaci. Vysvětlit pacientům, že se dá zlepšit zdravotní stav, pokud budou mít astma pod kontrolou - Expoziční fáze 1. kapitola – První lekce edukačního procesu je spíše teoretická. Dotazovaným pacientům je popsáno, co je astma a co ho způsobuje. (příloha B, C) Dále je jim vysvětleno, že astma může vzniknout v každém věku, není nakažlivé a často je dědičné, to znamená, že jej může mít více členů v rodině. Je důležité, aby pacienti věděli, že se astma nedá vyléčit, lze je však účinně kontrolovat, a tak se s astmatem dá žít normální aktivní život příkladem můžou být známí olympijští vítězi. 2. kapitola – Na modelu průdušek a plic byly ukázány rozdíly mezi zdravými průduškami a průduškami v astmatickém záchvatu. S pomocí videa lze dosáhnout snadnějšímu porozumění. Zdravé dýchací cesty přivádějí vzduch do plic bez překážek, proudění vzduchu nic nebrání. V astmatickém záchvatu se dýchací cesty mění, to znamená, že stěny jsou oteklé, průdušky se zužují, průchodnost se zhoršuje, tvoří se hlen. 3. kapitola – Pokud pacienti vědí, že někdo z rodiny trpí astmatem, alergickou rýmou, ekzémem nebo jinou alergií, může snížit riziko vzniku astmatu v budoucnu u svého dítěte tím, že nebudou doma chovat zvířata. Popřípadě těhotné ženy by neměli kouřit ani se nevystavovat tabákovému kouři. Kouření není jen škodlivé pro zdraví, ale zhoršuje astma. 4. kapitola –– Pacientům byly vylíčeny příznaky astmatu. Měli vnímat dušnost, která je doprovázena většinou kašlem, můžou slyšet i pískoty při nádechu a výdechu. Kašel bývá častý při večerních hodinách. Dechové potíže se mohou opakovat, trvat dlouho, záchvaty se mohou náhle objevit a rychle vymizet. Některé záchvaty bývají mírné, jiné mohou být velmi těžké, někdy mohou ohrozit život. Názorně se předvedly úlevové polohy a dýchací cviky. Pro zábavnější cvičení dýchání se používaly mobilní aplikace, kde se sfoukávaly mráčky nebo svíčky (příloha G). Je velmi důležité, aby vždy navštívili lékaře při potížích. 5. kapitola – Vysvětluje se zde různá vyšetření např: spirometrie (příloha F), krevní odběry, rentgen hrudi, prick test, při níž lékaři zjistí, zda jde o astma nebo jiné onemocnění. Pacientům je možné ukázat na obrazcích průběh vyšetření, aby neměl obavy. 6. kapitola –– Pacient by se měl vyvarovat spouštěčů a pokud možno je úplně odstranit. Spouštěči mohou být běžné věci v našem životě např: kouř z ohně, prach z postelí, peřin, polštářů, počasí a další. Úprava ložnice astmatikovi také prospěje, a to tím, že odstraní závěsy, koberce a ozdobné polštáře. Pacient by ve svém bytě měl větrat často, ale neotevírat okna, když je venkovní vzduch znečištěný prachem, výfukovými plyny nebo pyly z trav a stromů. Měl by se vyvarovat utírání prachu či vysávání. Pokud pacient něčemu nerozuměl, je třeba vše vysvětlit. - Fixační fáze Byla zopakována důležitá informace: • Je důležité se vyhýbat alergenům. • Vždy mít při sobě potřebné léky a brát podle předpisů doktora. • Při potížích vyhledat odbornou pomoc. - Hodnotící fáze – Pacientům byly položeny otázky, na některé informace obsažené ve výkladu. Zeptali jsme se, zda trpí příznaky, které již byly zmíněny a dále jsme jim poskytli brožuru, které by si mohli prohlížet v klidu doma. V mobilním zařízení jsme jim ukázali, jak se dají stáhnout užitečná aplikace. 2) Edukační jednotka Téma: Medikace – aplikace a užití Místo edukace: v ordinaci kliniky imunologie a alergologie. Časový harmonogram: zhruba 15 minut. Edukační forma: skupinová. Metody: rozhovor, zodpovězení otázek, vysvětlování, videovizuálizace, nácvik dovedností. Pomůcky: písemné pomůcky, papír, publikace, brožura, videa, internet, počítač, modely inhalátorů, vhodné aplikace. Cíl: Kognitivní – vědí, jak používat medikaci a k čemu slouží, mají vědomosti o správné aplikaci a užití Afektivní – rozumí postupům a pamatují si je, popřípadě vědí, kde nalézt návod Realizace první edukační jednotky: - Motivační fáze – vysvětlit pacientům, že správným užitím medikace dosáhnou vysoké účinnosti - Expoziční fáze 1. kapitola – Většina astmatiků potřebuje dva druhy léků k účinné kontrole svého onemocnění. Každý astmatik vlastní rychle účinný lék, který pomůže zastavit astmatický záchvat. Většinou se užívají ještě protizánětlivé léky pravidelně k prevenci. Lékař by měl nastavit léčebný plán, kde by mělo být uvedeno, jaký lék by měl pacient používat při astmatickém záchvatu, který preventivní lék má používat pravidelně, popřípadě, který lék by se měl užívat před tělesnou námahou. 2. kapitola – Vysvětluje, že dlouhodobé užití preventivních léků nezpůsobuje závislost. Lékař předepisuje dlouhodobé užití preventivních léků jen tehdy, pokud pacient kašle, má pískoty, tíseň na hrudi nebo dušnost, která je častější než 1x týdně nebo má často potíže v noci nebo užívá rychle účinný lék více jak 3x týdně. 3. kapitola – Pacientům bylo sděleno, že by se měli svěřit svému lékaři při potížích s užíváním léků. Lékař může změnit léky nebo jejich plán v užívání. Měli docházet na kontroly alespoň dvakrát ročně, a to pro kontrolu účinnosti léčby a funkce plic. Neměli by si nikdy sami vysazovat léky bez dohody s lékařem. Stav astmatu se během života může změnit, může tedy dojít i k vysazování preventivních léků, pokud nejsou žádné příznaky. 4. kapitola – Popisuje poučení o způsobech, jak se léky podávají. Byly využity brožury, obrázky a videa na internetu, aplikace v mobilním zařízení. Pacientům bylo ukázáno, že se léky nejsnadněji dostanou do dýchacích cest inhalací. Ty mohou být v aerosolovém podání i v práškových formách. Některé léky jsou podávány v roztocích na inhalaci nebo v sirupových či tabletových formách. Pacienti by vždy měli a vždy mít u sebe rychle účinný lék. 5. kapitola – Bylo ukázáno, jak se používá správně dávkovaný aerosol. Po odstranění uzávěru se inhalátor vloží do úst a nemocný se pomalu a zhluboka nadechne. Upozorňovalo se na to, aby se nadechli pomalu. Po nádechu se zadrží dech na 10 sekund a nakonec se vyjme inhalátor z úst. 6. kapitola – Pro usnadnění inhalace dávkovaného aerosolu se používá nástavec. (příloloha E) Odstraní se uzávěr a inhalátor se protřepe. Inhalátorový náustek se zavede do nástavce. Vydechne se z úst. Nástavcový náustek se vloží do úst a vstříkne se. Pacient se pomalu a několikrát nadechne a vydechne. Nástavec by se měl dodržet čistý, je tedy potřeba jej umýt. 7. kapitola – Pacientům je popsán postup při astmatickém záchvatu. Je důležité, aby odstranili spouštěcí příčinu. Potom je nutná aplikace rychle účinného léku. V této situaci by měli zůstat v klidu. Pokud dušnost nepřestane do několika minut, použije se znovu rychle účinný lék. Pak by měli, co nejrychleji navštívit lékaře. 8. Kapitola – Edukovaní byli upozorněni na to, že nadměrné užívání rychle účinného léku může ublížit. Rychle účinný lék zajistí úlevu, ale zánět v dýchacích cestách se může stále zhoršovat. V tomto případě může dojít až k těžkému astmatickému záchvatu. Pokud používá každý den úlevový lék, znamená to, že potřebuje protizánětlivý lék. Dojde-li k užití rychle účinného léku vícekrát denně, pacient by měl vyhledat lékaře. - Fixační fáze – Edukovaní byli požádáni, aby předvedli použití inhalátoru. Návodová videa byla znovu zhlédnuta a edukace byla shrnuta. - Hodnotící fáze – Pacienti byli ohodnocen na základě podaných otázek. Tabulka D Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacientky N.V. Vstupní test a výstupní test Vstupní odpovědi: Ano, Ne Výstupní odpovědi: Ano, Ne Víte, co je to astma bronchiale? Ne Ano Znáte průběh a rizika vašeho onemocnění? Ne Ano Víte, jak se používá inhalátor? Ne Ano Víte, jak mít astma pod kontrolou? Ne Ano Víte, čemu byste se měli vyhýbat? Ne Ano Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ne Ano Zdroj: Autor,2019 Hodnocení pacientky N.V. Edukace proběhla ve dvou 15minutových edukačních jednotkách v ordinaci. Pacientka skvěle spolupracovala a během edukace nabyla podstatné vědomosti o nemoci, léčbě, aplikaci inhalátoru a užití léků. Pacientka už nemá obavy a strach z nemoci. Zalíbily se jí velice mobilní aplikace, které jí pomohou v průběhu onemocnění. Tabulka E Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacienta T.T. Zdroj: Autor, 2019 Hodnocení pacienta T.T. Edukace proběhla ve dvou 15minutových edukačních jednotkách v ordinaci. Pacientovi se zdůraznilo poučení o kouření a o lécích, kterých by měl nosit u sebe a brát pravidelně podle předpisů. Skvěle spolupracoval a během edukace nabyl podstatné vědomosti o nemoci, léčbě, aplikaci inhalátoru a užití léků. Pacient vnímá, že kouření není zdravé a neprospívá jeho zdraví. Po porovnání vstupního testu a výstupního testu se ukázalo, že pacient získal vědomosti o zvládání své nemoci. Pacient se cítí plně obeznámený s onemocněním. Vstupní test Vstupní test Ano, Ne Výstupní test Ano, Ne Víte, co způsobilo vaši dušnost? Ne Ano Máte u sebe nutné léky, které byste použili při potížích? Ne Ano Víte, jak mít astma pod kontrolou? Ano Ano Snažíte se vyhýbat tomu, co by mohlo váš záchvat vyvolat? Ano Ano Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ano Ano Tabulka F Vyhodnocení vstupního a výstupního testu pacientky H.N. Vstupní test a výstupní test Vstupní odpovědi: Ano, Ne Výstupní odpovědi: Ano, Ne Víte, co je to astma bronchiale? Ne Ano Znáte průběh a rizika vašeho onemocnění? Ne Ano Víte, jak se používá inhalátor? Ne Ano Víte, jak mít astma pod kontrolou? Ne Ano Víte, čemu byste se měli vyhýbat? Ne Ano Víte, jak se zachovat při astmatickém záchvatu? Ne Ano Zdroj: Autor, 2019 Hodnocení pacientky H.N. Pacientka spolupracovala, měla dotazy, které jí byly zodpovězeny. Podle výstupního testu bylo zjištěno, že pacientka je informována o astmatu a jeho průběhu. Pacientka ví, čemu by se měla vyvarovat, ukázala, že umí užívat dávkovací aerosol. Má vědomosti, jak se zachovat při astmatickém záchvatu a jak mít astma pod kontrolou. Vyzná se v pylovém kalendáři. Ví, jak si vhodně upravit domácnost. Edukovaná je spokojená a nemá obavy ze své nemoci. 11DOPORUČENÍ PRO PRAXI DOPORUČENÍ PRO PACIENTA • Vyvarovat a omezit kontakt se spouštěči, které by moly vyvolat exacerbaci. • Brát pravidelně léky. • Správně používat inhalátory. • Inhalátory vždy mít u sebe. • Nevysazovat léky, vždy po domluvě s lékařem. • Rozpoznej první příznaky astmatu. • Při potížích být v klidu, brát předepsaný lék na uvolnění dýchacích cest a vždy dohledat odbornou pomoc. • Komunikovat se zdravotnickým personálem. • Docházet pravidelně alergologii. • Kouření není zdravé, zhoršuje astma, a to i pro pasivní kuřáky. • Vyvarovat se stresu a denně cvičit. DOPORUČENÍ PRO RODINU • Brát v ohledu na nemocného a nevystavovat ho alergeny. • Upravovat domácnost vhodný pro pacienta. • Nekouřit v přítomnosti astmatika. • Pomáhat nemocnému v průběhu nemoci a zapojit se do léčebného procesu. • Pro rodiče astmatika, je vhodné, aby dítě u sebe mělo komunikační zařízení, aby se mohl zkontaktovat v nouzi. DOPORUČENÍ PRO SESTRY • Motivovat pacienta k léčbě. • Vzdělávat se v dané oblasti. • Být empatický, ohleduplný, trpělivý a dobře navázat komunikaci s pacientem. • Doporučit pacientovi vhodnou literaturu, videa, internetové stránky a praktické rady, které by mu pomohly ke zvládání jeho stavu. ZÁVĚR Do jednoho ze základních procesů pro léčbu astmatu patří spolupráce pacienta, jeho rodiny a účast zdravotnického personálu v edukaci. V teoretické časti byl za cíl popsat onemocnění astma bronchiale a jejich léčbu, ošetřovatelskou péči u pacienta s astma a edukační proces i komunikaci v edukaci v roli všeobecné sestry. Popsali jsme i možnosti vyšetření u dětí a upozorňovali jsme na farmakologickou léčbu u kojících žen. Praktická část se věnovala sběru důležitých informací o pacientech k vytvoření vlastního edukačního procesu. Na klinice imunologie a alergie vybrali jsme tři pacienty, kterým bylo diagnostikováno astma bronchiale. Podali jsme jim vstupní test, který měl zjistit jejich vědomosti astmatu. Podle výsledku testu jsme vytvořili edukační proces, který se skládal ze dvou edukačních jednotek. U správně edukovaného pacienta je předpokládáno, že své astma udrží lépe pod kontrolou než needukovaný pacient. Je důležité, aby pacienti věděli, co nemoc obnáší a čemu se má vyvarovat. Je ale také důležité zaměřit se na praktickou část léčby během nemoci. Tím je správné užití inhalátoru a nabízených přístrojů, které bude pacient používat. Správné užití inhalačních přístrojů využije maximální účinnost léku. Každý člověk je jedinečný a každý má jinou schopnost učit se. Občas není možné si vše zapamatovat, ale v dnešní moderní době, kdy je medicína rozvinutá, je snadné najít na internetu prověřené stránky pro astmatiky a i videa, jak s různými inhalačními přístroji zacházet. Ukázali jsme pacientům, kde mohou na internetu hledat potřebné informace a jaké mobilní aplikace jim mohou pomoci v průběhu onemocnění. Stanovené cíle můžeme hodnotit za splněné. Pacienti během edukačního procesu byli schopni zopakovat a aplikovat získané informace a vědomosti, které jim byli předány. Snažili jsme se, aby edukační bloky byly užitečné v klinické praxi a našly široké využití v ambulancích a specializovaných poradnách. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Asthma infographics. In: Depositphoto. [Online]. © 2009-2019 Depositphoto. [cit.30-11- 2019]. Dostupné z: https://br.depositphotos.com/142948821/stock-illustration-asthma- symptoms-infographic-illustration.html BARTŮ, V., 2011. Astma: chronické zánětlivé alergické onemocnění dýchacích cest. Praha: Glaxo Smith Kline. ISBN nenalezeno. BURDA, P. a L. ŠOLCOVÁ, 2016. Ošetřovatelská péče 2. díl: Pro obor ošetřovatel. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-5334-8. BYSTROŇ, J., 2017. Pylový kalendář. Med. Pro Praxi. ISBN nenalezeno Co může zpustit astma. In: Zdravotnický deník. [Online]. 2019 Zdravotnický deník [cit. 30-11-2019] Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/02/asi-desetine- pacientu-astmatem-zakladni-leky-nestaci-pomaha-biologicka-lecba/ GLOBAL INITIATIVE FOR ASTHMA. [Online]. © 2019 Global Initiative for Asthma [cit.15-4-2019]. Dostupné z: https://ginasthma.org/ GURKOVÁ, E., 2017. Nemocný a chronické onemocnění: edukace, motivace a opora pacienta. 1. editor. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-0461. HOLUBOVÁ, J., 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. editor. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-2171-2. KAŠÁK, V. a E. FEKETOVÁ, 2009. Průduškové astma v dospělosti. 1. editor. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-197-4. KAŠÁK, V., 2013. Asthma Bronchiale. 2. editor. Praha: Maxdorf s.r.o. ISBN 978-80- 7345-585-9. MEMBER OF GINA COMMITTEES 2017, 2018. Global Strategy for Asthma Management and Prevention. Praha: Global Iniativ for Asthma. ISBN 978-80-7345-197- 4. MUJINHALATOR.CZ. [Online]. ©2018 Novartis, s.r.o. [cit 25- 4-2019]. Dostupné z: https://www.mujinhalator.cz/ NAŇKA, O., M. ELIŠKOVÁ, 2015. Přehled anatomie. 3. editor Praha 5: Galén. ISBN 978-80-7492-206-0. NEMCOVA, Jitka a kol., 2018. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 5. doplněné vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická. ISBN 978-80-88249-02-3. NEUMANNOVÁ, K., V. KOLEK a kol., 2012. Asthma bronchiale a chronická obstrukční nemoc. 1. editor Praha: Mladá fronta. ISBN 13:978-80-204-2617-8. NOVOTNÁ, B. a Novák, J., 2012. Alergie a astma: v těhotenství, prevence v dětství. 1 editor Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4390-5. POHUNEK, P. In: Česká iniciativa pro ASTMA. . [Online]. Česká iniciativa pro astma. © 2007 – 2019 [Přístup získán 22. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.cipa.cz/informaceo-astmatu/pruduskove-astma-1-dil-50. ISSN 1802-5595. SALAJKA, F., V. KAŠÁK a S. KONŠTACKY, 2012. Astma Bronchiale. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.ISBN 978-80-86998-59-6. Skin prick test. In: Bioteck pharm. [Online]. Rok neuveden Bioteck pharm. [cit. 25-4- 2019]. Dostupné z: https://www.fmpsholding.com/841/Product ŠPIČÁK, V., V. KAŠÁK, E. KAŠÁKOVÁ a I. GOJOVÁ, 2014. Jak udržet své astma pod kontrolou?. 7. editor Praha: Česká iniciativa pro astma. ISSN 1802-5595 ŠULC, J., Vyšetřování funkce plic u nespolupracujících dětí. In: Česká iniciativa pro astma. [Online]. Česká iniciativa pro astma. © 2007-2019 [Přístup získán 1. 3. 2019]. Dostupné z: http://www.cipa.cz/funkce. ISSN 1802-5595. TOMOVÁ, Š. a J. KŘIVKOVÁ, 2016. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. 1. editor Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-0064-4. TRIGO, J. How to help patients optimise their inhaler technique. In: Pharmaceutical journal. [Online]. © Royal Pharmaceutical Society, 2019 [cit. 25-4-2019]. Dostupné z: https://www.pharmaceutical-journal.com/learning/learning-article/how-to-help-patients- optimise-their-inhaler-technique/20201442.article Velký lékařský slovník. [Online]. © Maxdorf 1998-2019. [cit. 28-04-2019]. ISBN nenalezeno. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/ WORLD HEALTH ORGANIZATION. [Online]. © 2019 WHO. [cit. 22-4-2019]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/asthma SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Test kontroly astmatu ..................................................................................... I Příloha B – Základní informace o astma .......................................................................... II Příloha C – Co může spustit astma................................................................................... II Příloha D– Dávkovací inhalátory a jejich užití................................................................ III Příloha E – Užití dávkovacího aerosolu s nástavcem.......................................................V Příloha F – Náustek spirometrie a klipsa na nos..............................................................VI Příloha G – Mobilní aplikace na dýchací cvičení ............................................................VI Příloha H – Mobilní aplikace na upozornění ASTHMA ................................................VII Příloha I – Mobilní aplikace ASTMAXcel....................................................................VIII Příloha J– Internetové stránky užitečné pro pacienty ......................................................IX Příloha K - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů..............................................X Příloha L: Rešerše............................................................................................................XI I Zdroj: (KAŠÁK, FEKETOVÁ, 2009, s .12) Příloha A – Test kontroly astmatu II Příloha B – Základní informace o astma (ANON, 2017) Příloha C – Co může spustit astma (ANON, 2019) III Příloha D– Dávkovací inhalátory a jejich užití Zdroj: (NOVARTIS, 2018) IV Zdroj: (NOVARTIS, 2018) Zdroj: (NOVARTIS, 2018) V Zdroj: (NOVARTIS, 2018) Příloha E – Užití dávkovacího aerosolu s nástavcem Zdroj: (TRIGO, 2019) VI Příloha F – Náustek spirometrie a klipsa na nos Zdroj: (Autor, 2019) Na obrázku je náustek a klipsa na nos. Náustek je propojený k počítači, který vypočítá hodnoty při výdechu a nádechu. Obrázek byl pořízen na klinice imunologie a alergologie. Příloha G – Mobilní aplikace na dýchací cvičení Zdroj: (Autor, 2019) VII Zdroj: (Autor, 2019) Obrázek pořízen z mobilního zařízení. Aplikace Duckie deck, je určena pro cvičení dýchání, kde foukáním do telefonu se začne určitá věc pohybovat. Příloha H – Mobilní aplikace na upozornění ASTHMA Zdroj: (Autor, 2019) Obrázky pořízeny z mobilního zařízení. Tato aplikace, pomáhá připomenout astmatikovi, aby si vzal léky v určitý čas, který si sám nastaví. Upozorní ho, aby měl u sebe inhalátor, pokud se vzdálí od svého domu. Také tu nalezne první pomoc při astmatickém záchvatu. VIII Příloha I – Mobilní aplikace ASTMAXcel (Autor, 2019) Aplikace obsahuje deset kapitol o astmatickém onemocnění, o správné technice užití inhalátoru i prevencích. V každé kapitole je video a stručný popisy vztahující se k tématu. IX Příloha J– Internetové stránky užitečné pro pacienty Instituce Internetová adresa Novartis s.r.o. https://www.mujinhalator.cz/ World Health Organization https://www.who.int/news-room/fact- sheets/detail/asthma Česká iniciativa pro astma http://www.cipa.cz/ Global Initiative for Astma https://ginasthma.org/ Zdroj: Autor, 2019 X Příloha K - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne ....................... ............................................. Jméno a příjmení studenta XI Příloha L: Rešerše Edukace pacienta s onemocněním asthma bronchiale Klíčová slova: Asthma bronchiale, astma, alergie, dýchací soustava, edukace Rešerše č. 77/2018 Bibliografický soupis Počet záznamů: celkem 42 záznamů (kvalifikační práce – 5, monografie – 19, ostatní – 18) Časové omezení: 2009 - současnost Jazykové vymezení: čeština, angličtina Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku Datum: 21. 11. 2018 Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 Základní prameny: • katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) • Souborný katalog ČR (www.caslin.cz) • Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike) • Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz) • Jednotný portál knihoven (www.knihovny.cz) • PubMED (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)