Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
PO OPERACI PÁTEŘE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ILONA OTEPKOVÁ
Praha 2019
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
PO OPERACI PÁTEŘE
Bakalářská práce
ILONA OTEPKOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce PhDr. Karolině Moravcové za
vstřícný přístup a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
ABSTRAKT
OTEPKOVÁ, Ilona. Ošetřovatelský proces u pacienta po operaci páteře. Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Karolina
Moravcová. Praha. 2019. 64 s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacientky po operaci páteře.
Práce charakterizuje nemoci páteře, kterými trpí stále větší počet lidí, kteří jsou
v produktivním věku, což znamená nejen finanční zátěž pro společnost, ale také
například důvod výskytu deprese této věkové skupiny. Cílem práce je detailně popsat a
analyzovat ošetřovatelský proces u pacientky po operaci páteře krátce po operačním
výkonu. Stěžejní částí práce je jak kazuistika pacientky, tak charakteristika
ošetřovatelské péče, kterou jsme pacientce poskytli za pomoci modelu Marjory Gordon.
Na základě získaných informací zformulujeme ošetřovatelské diagnózy, které jsou
následně rozpracovány do plánu ošetřovatelské péče, realizovány a dále zhodnoceny. Ke
stanovení diagnóz je použita NANDA I Taxonomie II 2015 - 2017. V závěru práce je
zhodnocení efektu poskytnuté péče. V části věnované doporučení pro praxi jsou také
uvedeny způsoby, kterými lze předcházet či zpomalit degenerativní onemocnění páteře.
Výstupem je také leták, který může sloužit jako informativní souhrn pro pacienty po
operací bederní páteře se stabilizací.
Klíčová slova
Nemoci páteře. Nursing care after spinal surgery. Operace páteře. Ošetřovatelská péče
po operaci páteře. Spinal surgery.
ABSTRACT
Otepková, Ilona. Nursing Process in Patients after Spinal Surgery. Medical College.
Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Karolina Moravcová. Prague. 2019. 64
pages.
The topic of this thesis is the nursing process of a patient after spine surgery. The
work characterizes the diseases of the spine, which suffer from an increasing number of
people who are of working age, which means not only financial burden for society, but
also the reason for the occurrence of depression of this age group. The aim of this work
is to describe and analyze the nursing process in a patient after spine surgery shortly
after surgery. The main part of the work is both the case report of the patient and the
characteristics of nursing care, which we provided to the patient with the help of
Marjory Gordon model. Based on the information obtained, we formulate nursing
diagnoses, which are then elaborated into a nursing care plan, implemented and further
evaluated. NANDA I Taxonomy II 2015 - 2017 is used for diagnosis. Practical
recommendations also include ways to prevent or slow down degenerative diseases of
the spine. The output is also a leaflet that can serve as an informative summary for
patients after lumbar spine surgery with stabilization.
Keywords
Vertebral disease. Nursing care after spinal surgery. Spinal surgery. Nursing process
after spinal surgery. Spinal surgery.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
ÚVOD…………………………………………………….12
1 BOLESTI ZAD……………………………………….14
2 ANATOMIE PÁTEŘE A MÍCHY………………….15
3 VERTEBROGENNÍ ONEMOCNĚNÍ…………….17
3.1 Degenerativní onemocnění páteře……………………..19
3.2 Zánětlivé onemocnění…………………………………….24
3.3 Vrozené vady………………………………………………24
3.4 Úrazy páteře a míchy…………………………………….25
3.5 Nádory……………………………………………………27
4 CHIRURGICKÁ LÉČBA…………………………30
4.1 Předoperační péče………………………………………31
4.2 Intraoperační péče………………………………………32
4.3 Pooperační péče…………………………………………33
5 POTŘEBY NEMOCNÝCH PO PORANĚNÍ MÍCHY….34
6 CVIČENÍM PROTI BOLESTEM ZAD A DALŠÍ
MOŽNOSTI ALTERNATIVNÍ LÉČBY…………………….37
7 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES………………………….39
7.1 Anaméza………………………………………………………41
7.2 Základní fyzikální vyšetření sestrou …………………………43
7.3 Předoperační příprava……………………………………….46
7.4 Utřídění informací dle modelu Marjory Gordonové…………47
7.5 Medicínský management…………………………………….51
7.6 Situační analýza ke dni 8. 1. 2019………………………………52
7.7 Stanovení ošetřovatelských diagnóz…………………………….52
7.8 Rozpracované ošetřovatelské diagnózy…………………………53
8 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE………….60
9 DOPORUČENÍ PRO PRAXI……………………………61
ZÁVĚR………………………………………………………64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
MUS……………………………..Medically Unexplained Symptom
MR…………………………Magnetická rezonance
CT…………………………..Computer tomography
EMG……………………….Elektromyografie
FBSS……………………..Failed back surgery syndrome
EKG………………………..Elektokardiogram
RTG……………………………Rentgen
SCI…………………………..Spinal cord injury
PET……………………………..Pozitronová emisní tomografie
TU………………………………..Transfuse unit
BMI……………………………..Body mass index
(VOKURKA a kol., 2010)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Spondylochirurgie –chirurgie páteře a míchy
Ventrální –přední
Dorzální –zadní
Komorbidita – současný výskyt několika onemocnění
Vertebrogenní –mající původ v páteři
Atonie –ztráta napětí
Neuralgie –krutá bolest pociťovaná v průběhu nervu
Transverzální –příčný
Syndrom –typická kombinace příznaků
Prolaps –výhřez
Stenóza –abnormální zůžení
Spondylóza –nezánětlivé onemocnění meziobratlových plotýnek
Spondylolistéza – posun obratle dopředu vůči obratli níže umístěnému
Spinální –páteřní
Spondyloartóza –artróza meziobratlových kloubů
Diskopatie –onemocnění meziobratlové plotýnky
Paraparéza –částečné ochrnutí poloviny těla
Radikulopatie –postižení míšního kořene
Myelopatie –nezánětlivé onemocnění míchy
Iradiace –vyzařování
Degenerativní –opotřebený věkem
Infiltrace –vnikání
(VOKURKA a kol., 2010)
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Přehled farmakoterapie…………………..53
Tabulka 2 Laboratorní vyšetření ze dne 7. 1. 2019…53
12
ÚVOD
Pro bakalářskou práci jsme si vybraly téma ošetřovatelského procesu u pacienta po
operaci páteře. Nemoci páteře mají v posledních letech stoupající incidenci a některými
odborníky jsou označovány za „epidemii“.
Mezi nejčastější důvody operačního řešení patří degenerativní onemocnění páteře. V
mnoha případech je však dostačující vhodná rehabilitace a režimová opatření.
Hlavním cílem bakalářské práce je popis a analýza případu pacientky po operaci
páteře krátce po operačním výkonu.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1:
Zmapovat aktuální medicínskou, ošetřovatelskou a psychosociální problematiku
pacientů s onemocněním páteře, které lze řešit chirurgickou léčbou.
Cíl 2:
Popsat specifika ošetřovatelské péče u pacientů po operacích páteře na
spondylochirurgických jednotkách.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1:
Detailně popsat ošetřovatelskou péči, kterou jsme pacientce poskytli na základě
zhodnocení zdravotního stavu s následným určením ošetřovatelských diagnóz, stanovením
cílů, sestavením plánu realizace a zhodnocením poskytnuté péče krátce po operačním výkonu
Vstupní literatura
HERDMAN, T. H. a S. KAMITSURU, ed., 2010. Ošetřovatelské diagnózy: definice &
klasifikace . Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5412-3.
13
HOCH, J. a J. LEFFLER., 2013. Textbook of surgery: current surgical diagnosis and
treatment. Prague: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-375-6.
NĚMCOVÁ, J. a kol., 2018. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 5. doplněné vydání. Praha: Vysoká škola
zdravotnická. ISBN 978-80-88249-02-3.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., 2017. Moderní farmakoterapie v neurologii. 2. rozšířené vydání. Praha:
Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-529-3.
Popis rešeršní strategie
Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské
práce s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta po operaci páteře, proběhlo v období říjen
2008 až prosinec 2018. Pro vyhledávání bylo použito katalogu knihoven systému Medvik,
knihy (=monografie), Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ – články), Theses (registr
vysokoškolských kvalifikačních prací), Internet a CINAHL.
Vyhledávací období pro rešerši (PŘÍLOHA) bylo stanoveno od roku 2009 do 2018.
Pro tvorbu bakalářské práce byly z rešerše využity 23 knih, 4 články a 2 elektronické zdroje.
14
1 BOLESTI ZAD
„Téměř třetina dospělých v České republice trpí bolestmi zad, svalů a kloubů.“
(GRILLPARZEROVÁ, 2009, s.5)
„Po onemocnění horních cest dýchacích zaujímá onemocnění bederní páteře druhé
místo v žebříčku pacientské návštěvnosti u lékařů prvního kontaktu a představuje též vysoký
podíl na žádostech o přiznání invalidního důchodu. Jde o jednu z nejčastějších příčin
pracovní neschopnosti, protože postihuje nemocné zejména v produktivním věku. Finanční
náklady na léčbu vertebropatů jsou proto enormní. Dnes je zdokumentováno přibližně
padesát faktorů, které významně ovlivňují výsledek léčby onemocnění bederní páteře.“
(HART, 2014, s. XI)
Bolesti páteře, ať už krční, nebo bederní, je jedno z nejběžnějších onemocnění lidí v
produktivním věku. Nazýváme jej Epidemií bolesti zad. (HOCH a kol., 2013)
Pacienti trpící bolesti zad přichází k lékaři, avšak až v 33 % nelze najít organický
podklad. Pro tyto symptomy se vžil název Medically Unexplained Symptoms /MUS/ a
bohužel nesou vyšší riziko psychiatrické komorbidity. Přibližně 50-75% pacientů s MUS trpí
depresivní poruchou. (KUKAN a kol., 2012)
„S bolestmi zad se v životě potká téměř každý z nás, a proto jsou často považovány za
civilizační chorobu.“ (ŠRÁMEK, 2015, s. 12)
15
2 ANATOMIE PÁTEŘE A MÍCHY
Páteř (lat. columna vertebralis) představuje osu vzpřímeného těla. Skládá se z 33 až
34 obratlů (lat. vertebrae). (BEZDIČKOVÁ a kol., 2010)
Rozeznáváme dva typy prohnutí páteře, takzvanou lordózu, kdy oblouk směřuje
dovnitř a kyfózu, kdy je oblouk vyklenut dozadu. Rozeznáváme tedy tři přirozená zahnutí
páteře, a to krční lordózu, hrudní kyfózu a bederní lordózu. (KUČEROVÁ, 2018)
Obratle jsou kosti krátké a jsou nepravidelného tvaru. Rozeznáváme tělo obratle, ze
kterého vybíhá obratlový oblouk s výběžky. Obratlový oblouk s tělem uzavírá obratlový
otvor. Rozeznáváme:
- 7 krčních obratlů (lat. vertebrae cervicales), označujeme C1 – C7
- 12 hrudních obratlů (lat. vertebrae thoracicae), označujeme Th1 – Th 12
- 5 bederních obratlů (lat. vertebrae lumbales), označujeme L1 – L5
- 5 křížových obratlů, které jsou srostlé v kost křížovou (lat. os sacrum), označujeme S1 - S5
- 4 – 5 kostrčních obratlů srostlých v kost kostrční (lat. os coccygis)
(BEZDIČKOVÁ a kol., 2010)
První dva krční obratle se odlišují tvarem a mají specifickou funkci. První krční
obratel, zvaný Atlas (nosič), spojuje páteřní sloupec s hlavou. Druhý krční obratel, který
nazýváme Axis (čepovec), společně s atlasem umožňuje pohyby hlavy. Obratle dokáží nést
váhu našeho těla a vytváří ochranný vnitřní kanál, skrze nějž vede mícha.(KUČEROVÁ,
2018)
Mícha navazuje na mozkový kmen a končí v páteřním kanálu přibližně v oblasti
prvního až druhého lumbálního obratle. Dále pak v míšním vaku pokračují míšní kořeny (lat.
cauda equina). Rozeznáváme centrálně uloženou šedou hmotu a periferní bílou hmotu.
Ventrální polovina míchy (bílá i šedá hmota) zodpovídá za motorické funkce a dorzální
polovina za senzitivní funkce. (TYLL a kol., 2014)
16
Chrupavčité meziobratlové destičky, neboli ploténky (lat. Disci vertebrales) jsou
vsunuty mezi obratlová těla. Tyto destičky jsou různě vysoké, pružné a zajišťují pevnost a
schopnost páteře pohybovat se všemi směry. Nejvyšší destičky nalézáme v úseku bederní
páteře, takže ji činí velmi pohyblivou, ale také nejsnáze zranitelnou výhřezem nebo
roztržením ploténky.
Těla, oblouky i výběžky obratlů jsou spojeny pevnými vazy, které omezují posun
obratlů. (BEZDIČKOVÁ a kol., 2010)
17
3 VERTEBROGENNÍ ONEMOCNĚNÍ
Vertebrogenní onemocnění lze rozdělit na:
- funkční poruchy, které zahrnují blokády krční páteře, okcipitální neuralgie,
cervikokraniální syndromy, cervikobrachiální syndromy, protruze (vyklenutí),
blokády v bederní oblasti, lumbalgie, lumbago a prolapsy disků
- vývojové změny zahrnující spinu bifidu, meningokélu, stenózu spinálního kanálu
- zánětlivá onemocnění, ke kterým patří spondylitidy, Bechtěrevova nemoc, koxitidy,
epidurální abscesy a herpes zoster
- nezánětlivé artropatie obsahující například tortikolis, spondylozy a spondylolistézy,
koxartróza
- další onemocnění jakými jsou nádory, úrazy, neuropatie (SLEZÁKOVÁ, 2014)
Definice vertebrogenních obtíží dle Štětkářové:
„Vertebrogenní obtíže jsou spojeny s degenerativními změnami páteře (spondylóza,
spondyloartróza, diskopatie) a nejčastěji se projevují jako prosté bolesti zad (akutní blokády
krční a hrudní, lumbalgie). Pokud dochází k dráždění nervových struktur z komprese
(foraminální stenóza, diskogenní etiologie apod.), vzniká radikulopatie, myelopatie či
myeloradikulopatie.“ (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017, s. 307)
Definice vertebrogenního algického syndromu dle Vokurky:
„Vertebrogenní algický syndrom (zkr. VAS) – bolestivé onemocnění páteře
provázející poruchy jejích kloubů, vazů, meziobratlových plotének, okolních svalů apod.
Projevuje se bolestmi v příslušném úseku páteře, často je patrná iradiace bolestí: do hlavy
(cervikokraniální syndrom), ramen a horních končetin (cervikobrachiální syndrom), hrudníku
čí dolních končetin (lumbalgie, ischialgie). Diferenciálně diagnosticky mohou tyto bolesti
18
připomínat např. koronární příhodu či onemocnění vnitřních orgánů. Bývá porucha hybnosti
páteře, je patrný spasmus paravertebrálních svalů. Při neurologickém vyšetření je třeba pátrat
po event. útlaku míšních kořenů (kořenový syndrom) při prolapsu meziobratlové ploténky.
Terapie analgetiky, infiltrací lokálních anestetik, klidem; význam má fyzioterapie a důležitá je
prevence (cvičení, rehabilitace aj.)“ (VOKURKA a kol., 2015, s. 1073)
Definice kořenového syndromu dle Vokurky:
„Kořenový (radikulární) syndrom – soubor příznaků které jsou vyvolány útlakem
míšního kořene, nejčastěji výhřezem (prolapsem) meziobratlové ploténky. Projevuje se
poruchami v oblasti, která je zásobena nervy z příslušného kořene. Častý je výhřez zejm. v
dolní části bederní (lumbální) páteře. Projevuje se bolestmi vystřelujícími do dolní končetiny,
poruchami jejích svalů s atrofií, narušenou chůzí, narušenými reflexy a porušenou citlivostí.
K jednoduchým diagnostickým zkouškám patří Lasegueův manévr aj.“(VOKURKA a kol.,
2015, s. 539)
„Bolesti dolních zad (Low Back Pain, LBP) je termín převzatý z anglofonního
prostředí. Jedná se o klinický syndrom definovaný bolestí, zvýšeným svalovým napětím a
pocitem ztuhlosti v oblasti mezi dolním okrajem žeber a gluteálními rýhami s případnou
projekcí bolesti do dolních končetin.“ (KUKAN a kol., 2012, s. 292)
Epidemiologie vertebrogenního onemocnění
Jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti je bolest zad. Rentgenologicky
můžeme prokázat spondylózu a spondyartrózu až u 70% pacientů v 50.roce života a mezi 60
a 65 lety až u 95% pacientů. Nález však nemusí odpovídat s obtížemi pacienta.
Rizikové faktory
Obtíže jsou horší po provokujícím faktoru, jako je například nadměrná, jednostranná
zátěž, intenzivní cvičení, počínající infekční nemoc. Většina akutních problému, jako je krční
a hrudní blokáda a lumbalgie, spontánně odeznívají do několika dnů až týdnů. Somatické
faktory jsou méně významné u chronické bolesti zad. Zde hrají důležitou roli spíše faktory
psychologické, ekonomické a sociální. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
19
3.1 Degenerativní onemocnění páteře
S věkem se chrupavka postupně opotřebovává a ztenčuje. Chrupavka mění své
vlastnosti, i když zůstane na svém místě. Jedná se zejména o usazování soli vápníku, což má
za následek ztrátu pružnosti chrupavky. Ztráta pružnosti meziobratlové ploténky je
pozorována již po čtyřicátém roku života. (PETR, 2018)
K degenerativním změnám také patří redukce obsahu vody v ploténce, stejně tak
snížení počtu kolagenových vláken s následnou destrukcí ploténky. V konečném stádiu
dochází k deformitě meziobratlového prostoru, utlačení nervových struktur nebo míchy, které
jsou způsobeny změnami v kostech. Až 90% všech degenerativních změn postihuje
lumbosakrální páteř. Výskyt výhřezu meziobratlové ploténky je v oblasti: L3/4 – 5%, L4/5 –
45%, L5/S1 – 50%. (CHRASTINA, 2010)
Většina prostých akutních bolestí páteře je způsobena natažením nebo natržením
svalových vláken, vazivových úponů a svalové fascie. Svalové spasmy jsou časté především
u ochablých a netrénovaných svalů. Vzniká v nich otok s metabolickými změnami a tyto pak
vyvolávají bolest. Prudkou rotací může dojít až k poškození, či vyhřeznutí meziobratlové
ploténky. Může také dojít k útlaku kořene, nebo míchy.
U radikulopatie dochází k mechanickému útlaku kořene a příslušného cévního
zásobení například výhřezem disku. Jsou přítomny zánětlivé změny s otokem kořene.
(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Za vznik myelopatie v oblasti krční páteře je častěji zodpovědna osteochondróza s
osteofyty, které utlačují krční páteřní kanál a míšní kořeny. (HOCH a kol., 2013)
Toto onemocnění většinou postihuje jedince v 5. - 6. dekádě.
U spinální lumbální stenózy dochází k útlaku jednoho, někdy i více kořenů, projevuje
se neurogenními klaudikacemi a je typická u starších jedinců. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Klaudikace neurogenní, neboli spinální pseudoklaudikace jsou „bolesti dolních končetin
vznikajících při pohybu a způsobené onemocněním páteře. Klaudikační interval je různě
20
dlouhý, bolest nemusí vznikat pravidelně, úlevu přináší změna polohy, posazení, přičemž
odeznění bolesti může trvat delší dobu.“) (VOKURKA a kol., 2015, s.516)
Klinický obraz
Velmi důležitá je anamnéza. Pacienta se ptáme, jak a za jakých okolnosti potíže
vznikly, například bolest vzniklá po intenzivní fyzické námaze, po zvednutí těžkého břemene,
po pádu. Zjišťujeme charakter bolesti, lokalizaci, kam bolest vyzařuje, zda má na bolest vliv
poloha, pohyb.
Akutní krční ústřel vzniká při náhlém prudkém pohybu hlavou, po prochladnutí, při
nevhodné poloze při spánku. Je patrná blokáda krční páteře s omezenou pohyblivostí do
všech stran a nepřirozené držení těla – často úklon hlavy na jednu stranu. Zejména v oblasti
svalových úponů jsou přítomny svalové spazmy a lokální bolestivé body.
Hrudní blokády lokalizujeme ve více pohyblivých částech hrudní páteře, v přechodu
krční a hrudní páteře a v dolní části přechodu do bederního úseku. I v těchto případech je
častou příčinou vzniku vadné držení těla při práci, přetížení, či prudký pohyb, nebo spánek v
nevhodné poloze.
Akutní bolesti v oblasti bederní páteře nazýváme lumbago. Tyto vznikají při
výrazném předklonu s rotací, či při prudkém zvednutí těžkého břemene z předklonu.
Vyznačuje se bolestí v lumbosakrální krajině bez vyzařování do dolních končetin.
(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Lumbagem nazýváme akutní vertebropatii, provázenou bolestmi, které závisejí na
pohybu v lumbální oblasti. Je často spojena s držením těla v předklonu (vynucená poloha).
Lumbalgie jsou bolesti nižší intenzity v lumbální oblasti a jsou chronické a opakující
se.
Lumboischiadický syndrom (ischias, lumboischialgie) je souhrné označení pro
diskogenní radikulární projevy v úseku lumbosakrálním, kde bolest vystřeluje do dolní
končetiny v dermatomech L5 a S1, méně často v L4 a S2. (SLEZÁKOVÁ, 2014)
21
Cervikální myelopatie je spojena s bolestmi v úseku krční páteře a ramen. Časté jsou
poruchy chůze, poruchy jemné motoriky prstů, parestézie a zhoršená citlivost na končetinách
a trupu. Poruchy chůze mívají spastický charakter, nemocní popisují jako nemožnost začít
chůzi, nedokáží se rozběhnout, nebo jít rychle. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Dle Griffitha postihuje toto onemocnění převážně dospělé ve věku 40 až 60 let, ve
stejném poměru muže i ženy. Muži však mají tendenci onemocnět v dřívějším věku, než
ženy. Jako možnou prevenci uvádí prevenci úrazů krku používáním bezpečnostních pásů v
automobilech, dodržováním správné úrovně výšky hlavy, když odpočíváme a udržovat se v
dobré kondici v takové míře, jak je jen možné. (GRIFFITH a kol., 2012)/
Hlavním znakem lumbální stenózy jsou chronické bolesti zad, které vyzařují do
dolních končetin po boční nebo zadní straně. Jsou přítomny neurogenní klaudikace, které nutí
nemocného se po určité době zastavit a předklonit se či podřepnout. Jízda na kole nečiní
obtíže, kdežto chůze z kopce, při které je páteř v extenzi, ano. Bývají sníženy reflexy na
dolních končetinách, dochází k omezení extenze bederní páteře, hypotrofii lýtek, či stehen.
Při déletrvajících obtížích lze nalézt obraz chronického syndromu kaudy s polyradikulární
lézí.
Varovné příznaky u bolesti zad s potenciálním ohrožením nervového systému:
- u kořenové léze se jedná o intenzivní bolesti, které vyzařují v příslušném dermatomu a
nereagují na běžnou analgetickou léčbu. Je zde přítomnost pozitivních napínacích
manévrů na končetinách a výskyt snížené citlivosti nebo svalové oslabení na
končetině, které se může projevit například zhoršením stoje na patě nebo špičce při
postižení L5 a S1.
- u syndromu kaudy nalézáme intenzívní kořenové bolesti v dolních končetinách,
poruchy sfinkterů, které se nejčastěji projevují nucením na močení a poruchy
sexuálních funkcí. Také jsou přítomny poruchy sedlovitého čití a poruchy čití na
končetinách v příslušných dermatomech a oslabení dolních končetin.
22
- u míšní komprese dochází k poruše citlivosti na končetinách a trupu, ke svalovému
oslabení se zhoršením chůze.
Diagnostika
Pokud jsou přítomny varovné příznaky (viz výše), vždy provádíme rentgenové
vyšetření k vyloučení fraktury, zánětu či nádoru a k určení rozsahu degenerativních změn a
posunu obratlů s případnou nestabilitou. Dále pak provádíme základní vyšetření séra jako
FW, krevní obraz, C-reaktivní protein. Vyšetření MR nám zobrazí míšní léze spolu s
degenerativními změnami páteřního kanálu, zobrazí nám stav meziobratlových plotének,
stupeň degenerativních změn i přímou kompresi míchy. Někdy doplňujeme i vyšetřením CT,
které lépe rozliší kostní struktury.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
CT je zkratka pro computed tomography – zobrazuje nám spolehlivě poranění kostních
struktur páteře, míru stenózy kanálu. Je metodou první volby u polytraumat. MR je zkratkou
pro magnetickou rezonanci a je nejlepší metodou, jak zobrazit měkké tkáňové struktury,
umožní posoudit poranění míchy, meziobratlových plotének a vazivových struktur. Je třeba
dbát na pacienty s kontraindikací (kardiostimulátory, implantáty). (HRABÁLEK, 2011)
Pomocná diagnostika
EMG – elektromyografie – vyšetření, kterým můžeme prokázat degeneraci svalů v
odpovídající kořenové inervační oblasti. (BEZDIČKOVÁ a kol., 2010) Tato metoda
zachycuje a zaznamenává elektrické akční potenciály, které vznikají při činnosti kosterního
svalstva. Přístroj je vybaven elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Používají
se dvě techniky, konduktivní a jehlová. Tím se stimuluje nerv a poté se měří rychlost vedení
vzruchu a velikost elektrické odpovědi ve výkonném svalu. Výsledkem je křivka. Jehlová
technika je často používána v průběhu neurochirurgických operací.
Prognóza
23
Obtíže odeznívají během několika dní u akutních bolestí jako je krční ústřel a
lumbago. Do 2 -3 měsíců je bez bolesti až 90% nekomplikovaných případů. Bohužel až u
poloviny osob se obtíže opakují.
Při nálezu komprese, například výhřezem ploténky, zhroucením obratle, tlakem
nádoru, je řešením akutní operace a prognóza pak dále závisí na prvotní příčině
obtíží.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Klasifikace
Akutní bolesti zad můžeme dělit podle přítomnosti nebo nepřítomnosti varovných
příznaků a poruch nervového systému:
1) prosté, nespecifické bolesti zad, které jsou obvykle bez jasného organického podkladu
2) bolesti zad, které jsou vyvolány závažným organickým onemocněním páteře, jako
například tumor, infekce, či trauma
3) bolesti kořenové (radikulární), kdy bývá nejčastější příčinou komprese nervového kořene,
je nutno diferencovat od bolesti pseudoradikulární (KUKAN a spol., 2012)
Prosté bolesti zad mohou být léčeny u praktického lékaře, kdežto komplikované
případy s potenciálním postižením nervového systému by měly být v péči specialistů.
Léčba
U prostých bolestí zad (akutní krční blokáda, bolesti mezi lopatkami a akutní
lumbago) je cílem návrat funkce co nejdříve, doporučujeme omezení pohybu, které provokují
bolest. Pokud jsou bolesti velmi intenzivní, je vhodný klid na lůžku, který by neměl trvat déle
než 3-4 dny. Posléze doporučujeme návrat k aerobní aktivitě nezatěžující páteř, jako je
například chůze, plavání, či jízda na kole. Je třeba vynechat zátěž se zvedáním těžkých
břemen a neprovádět prudké pohyby a také omezit zátěž v sedu. Chiropraktickou manipulaci
nedoporučujeme, protože může být v akutním stadiu riziková, obzvláště v oblasti krční
páteře.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
24
Dle Griffitha může dojít ke zmírnění obtíží přikládáním obkladů a masážemi.
Doporučuje se pokud možno vyhnout se klidu na lůžku (maximálně1 – 2 dny) a jakmile
bolest začne ustupovat, začít se cvičením, při kterém se má pacient soustředit na posílení
břišního a zádového svalstva a cviky, které pomáhají zlepšit flexibilitu a nácvik správného
postoje těla. Do léčby také zahrnuje zanechání kouření a redukci váhy u nadváhou trpících
pacientů. (GRIFFITH a kol., 2012)
Farmakologická léčba je důležitá při intenzivních bolestech. Používáme analgetika,
nesteroidní antirevmatika, eventuálně opioidy. Pokud jsou přítomny svalové spazmy, je
možno podat myorelaxancia. Pokud je bolest lokalizována, můžeme použít lokální anestetika
k obstřikům bolestivých bodů, nebo přímo ke kořeni s CT navigací a kontrolou. U
kořenových syndromů velmi dobře zabírá nárazová vysoká dávka kortikosteroidů.
Rehabilitační léčba má nezastupitelné místo u akutních i chronických bolestí zad.
Používáme reflexní masáže, ultrazvuk, aplikaci tepla, chladu, nebo diadynamické proudy.
Cvičení se doporučuje po odeznění akutní bolesti.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Chirurgická léčba – tomuto způsobu léčby je věnována zvláštní kapitola.
Neuromodulační léčba se uplatňuje u těžkých chronických bolestivých stavů, jako je
například „failed back surgery syndrome“ (FBSS, syndrom selhání chirurgické léčby). Jedná
se o podávání opioidů s kontinuálním uvolňováním pomocí pumpových systémů.
V některých případech lze s úspěchem použít neurostimulátory, kdy zavedeme stimulační
elektrodu do epidurálního prostoru v blízkosti dolní hrudní míchy. Neurostimulační léčba
podléhá přísným schvalovacím kritériím a provádíme ji jen na specializovaných pracovištích,
jako je například ÚVN Praha. Pacienty s déletrvajícími bolestmi léčíme v ambulancích pro
léčbu chronické nemoci a musí být přihlédnuto k možnosti výskytu úzkosti a deprese
z důvodu dlouhodobé psychické zátěže.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
3.2 Zánětlivé onemocnění
Zánětlivé onemocnění CNS je vážný stav, který může být život ohrožujícím. Akutní
neurochirurgická řešení jsou indikovány u pacientů se subdurálním empyémem, epidurálním
25
empyémem a epidurálním abscesem. Další skupinou mohou být pooperační záněty –
osteomyelitidy. Léčba je chirurgická Spočívá v odstranění hnisu, zánětlivé tkáně a přechodné
drenáži. Léčba primárního zánětlivého ložiska je vždy nezbytná. (HOCH a kol., 2013)
3. 3 Vrozené vady
Spina bifida occulta – porucha uzavření obratlového oblouku, bez protruze míšních
obalů, naléz u 20 – 30% populace. Většinou asymptomatická. Zjišťujeme pomocí RTG, CT
nebo MR. Většinou v úrovni L5/S1. Není potřeba žádné léčby, pozornost by měla být
věnována při operacích páteře v dané oblasti.
Meningokéla – herniace (vyhřeznutí) meningeálního obsahu s mozkomíšní tekutinou
skrze defekt v páteři. Většinou bez neurologického deficitu, nízká incidence přidružených
anomálií a hydrocefalu. Diagnostikujeme pomocí RTG,CT, MR. Léčíme chirurgickou
rekonstrukcí s dobrým efektem. (CHRASTINA, 2010)
3. 4 Úrazy páteře a míchy
Definice:
„Míšní poranění (SCI, spinal cord injury) je definováno jako dočasně či trvale
perzistující částečná či úplná změna motorických, senzitivních a autonomních funkcí míchy,
včetně sfinkterových a reflexních funkcí, kaudálně od místa léze.“ Rozlišujeme primární a
sekundární postižení. Primární vzniká přímo při úrazu, sekundární je nejčastěji způsobeno
poruchami mikrocirkulace, edémem či sekundárním útlakem při epidurálním krvácení.
Používáme škálu AIS – American Spinal Injury Association Impairment Scale
Epidemiologie
V České Republice je zhruba 300 až 350 nových případů ročně, což znamená 3 –
3,5/1 milion obyvatel. Na spinálních jednotkách je hospitalizováno asi 50 – 70 pacientů s
poraněním míchy.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
26
Zlomeniny páteře představují 5% všech úrazů a v 15 – 45% bývá poranění páteře
spojeno s poraněním míchy. Krční páteř je nejzranitelnější a bývá postižena ve 42%, hrudní
ve 30% a bederní asi ve 28%. Asi u 20% nemocných dochází k poranění více jak jednoho
obratle. (HRABÁLEK, 2011)
Etiologie
Nejčastěji se setkáváme s pády, dopravními nehodami, sportovními úrazy, skoky do
vody a dále například s úrazy cyklistů a lyžařů. Dochází tak ke zlomeninám obratlů, luxacím,
poškození ligament a meziobratlových plotének, mícha je poškozena buď přímým tlakem,
nebo může být stlačena, natažena. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Počet úrazů má stále vzestupnou tendenci. Kromě výše jmenovaných příčin, přibývají
poslední dobou také úrazy způsobené při parašutismu a paraglidingu. Méně frekventovanými
poraněními jsou ale také útok nožem a střelné zranění. (CHRASTINA, 2010)
Prognóza
Závisí na typu postižení. Při kompletní lézi mají pacienti jen minimální šanci na
úpravu, a to méně než 5%, v případě, že kompletní léze přetrvává déle než 72 hodin, možnost
zlepšení již není. U nekompletních lézí, jsou-li senzitivní funkce zachovány, je
pravděpodobnost 50%, že bude pacient chodit.
Klinický obraz
Je dán dle lokalizace – krční, hrudní, nebo bederní úsek a dále podle transverzálního
rozsahu. Kompletní transverzální míšní léze se projevuje ztrátou motorických, senzitivních a
reflexních funkcí v místě poranění. Je spojeno s rozvojem míšní atonie, tak zvaného míšního
šoku. Ten může trvat hodiny, několik dnů, vzácně až týdny. U nekompletní transverzální léze
nacházíme částečné zachování míšních funkcí, jako hybnost a čití pod místem léze. Nejčastěji
se setkáváme s kvadruparézou, nebo paraparézou.
Diagnostika a pomocná vyšetření
27
Důležitá je anamnéza úrazového děje, neurologické vyšetření. Je třeba imobilizovat
páteř nemocného, například límcem nebo použitím imobilizačního lůžka. Provádíme
rentgenové vyšetření, CT, MR a při podezření na avulzi (odtržení) míšních kořenů je třeba
doplnit CT myelografii.
Klasifikace
Míšní komocí nazýváme otřes míchy, který se vyznačuje přechodnou poruchou míšní
funkcí. Tyto poruchy se upravují do 24 hodin do úrazu.
O míšní kontuzi hovoříme, pokud dojde k přímému poškození míšní tkáně traumatem,
nebo sekundárně v důsledku krvácení do míchy.
Při míšní kompresi se již jedná o stlačení míchy s jejím následným poškozením.
Příčinou bývá výhřez ploténky, fragment zlomené kosti, nebo krvácení.
Whiplash syndrom, nebo-li flekčně-extenční poranění krční páteře vzniká následkem
prudkého pohybu hlavy dozadu a dopředu při dopravních nehodách. Typickým příznakem
jsou úporné bolesti hlavy a krční páteře, někdy poruchy rovnováhy a pocity na zvracení.
Léčba
Naprosto zásadní je imobilizace poraněné části páteře – krční límec, imobilizační
vakuové lůžko. Pacienti s akutním poraněním míchy vyžadují specializovanou péči v
traumacentru se zajištěním včasného spondylochirurgickému zákroku. Následně by měl být
pacient umístěn na spinální jednotce. Chirurgická léčba spočívá v časné dekompresi útlaku
míchy a stabilizaci instabilního páteřního segmentu. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
3. 5 Nádory páteře
Nádory páteře mohou být primární nebo metastázy. Metastázy jsou 25 krát častější,
než primární nádory.
28
Extradurální tumory představují 55%
Intradurální extramedulární tumory 40%
Intramedulární tumory 5% (CHTASTINA, 2010)
Extradurální nádory
Tyto nádory rostou v kostních strukturách páteře, epidurálním prostoru, nebo
měkkých tkáních paravertebrálně s propagací do páteřního kanálu. Nejčastěji se jedná o
spinální epidurální metastázy. Většinou se jedná o metastázy karcinomu plic, prsu, prostaty a
ledvin. Do této skupiny řadíme metastázy, chordom, osteoidní osteom, aneurysmální kostní
cystu, chondrosarkom, hemangiom, plasmocytom, eozinofilní granulom a Ewingův sarkom.
Příznakem bývá bolest, která se zhoršuje při zátěži a také se mohou objevit parézy a
poruchy močení.
Diagnostikujeme pomocí MR páteře a vyšetřením PET (pozitronovou emisní
tomografií).
Léčba závisí na rychlosti rozvoje neurologických příznaků. Při rychle se rozvíjející
symptomatologii bývá indikována akutní chirurgická léčba s cílem uvolnit míchu. Dále je
zvažována onkologická léčba, radioterapie. Léčba může být ale také jen paliativní.
Intradurální extramedulární nádory
Jedná se o nádory uložené v durálním vaku, které komprimují míchu nebo míšní
kořeny. Typicky se jedná o meningiom a schwannom.
Příznaky závisí na velikosti a lokalizaci tumoru, většinou dochází k lokálním a
radikulárním bolestem, rozvoji parézy.
Diagnostikujeme pomocí vyšetření MR.
Léčba je chirurgická při symptomatických nádorech, menší nádory lze pravidelně
kontrolovat pomocí MR a pro operační léčbu se rozhodnout v případě jejich růstu.
29
Intramedulární nádory
Tyto nádory rostou přímo v míšní tkáni. Řadíme sem astrocytom, ependymom,
vzácněji glioblastom, dermoid, epidermoid, teratom, hemangioblastom.
Příznakem jsou bolest typicky v leže a převážně v noci, následuje motorický deficit a
poruchy chůze.
Diagnostikujeme pomocí MR, případně spinální angiografie. Při lumbální punkci
obvykle prokazujeme zvýšenou bílkovinu.
Léčba spočívá v radikálním chirurgickém odstranění nádoru. Následně nemusí být
indikována radioterapie. U vysokostupňových astrocytomů bez jasné hranice je
doporučována limitovaná excize nebo biopsie s následnou radioterapií, eventuelně
chemoterapií. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
Tumory kaudy
Jedná se o neurinomy a ependymomy.
Symptomy jsou polyradikulární problémy, které způsobuje komprese kořenů kaudy.
Jedná se o senzitivní, motorické a sfinkterové obtíže.
Diagnostikujeme pomocí MR a léčba spočívá v chirurgické resekci a možné
radioterapie u ependymomu. (CHRASTINA, 2010)
Jako u všech nádorových onemocnění jsou důležité kontroly ke sledování dynamiky
onemocnění.(ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
30
4 CHIRURGICKÁ LÉČBA
Chirurgickou léčbu jednoznačně volíme v případě akutní nebo chronické progredující
poruchy nervového systému, jako je útlak kořene nebo míchy foraminální stenózou, výhřez
meziobratlové ploténky, fraktura, spondylodiscitida, metastáza. Dekompresní operaci je třeba
provést při míšní kompresi v případě traumatu, nádoru, epidurálního hematomu či syndromu
kaudy, a to do 24 hodin. (ŠTĚTKÁŘOVÁ, 2017)
U výhřezu krční ploténky se provádí operace z předního přístupu, mikrodisektomie s
mezitělovou fůzí a náhrada umělou plénkou. Při výhřezu bederní ploténky se provádí
exstirpace ploténkových hmot a exkochleace ploténky. (BEZDIČKOVÁ a kol., 2010)
Dle Harta je výběr léčby degenerativního onemocnění bederní páteře často
kontroverzní. Konzervativní léčba by měla být vedena individuálně, komplexně, po
dostatečně dlouhou dobu a měla by být metodou první volby. Až při jejím selhání by mělo
být přistoupeno k léčbě chirurgické, pokud je indikováno. (HART, 2014)
Spondylochirurgie je chirurgická subspecializace, která se zabývá chirurgickou
léčbou onemocnění páteře s výjimkou operací novotvarů vyrůstajících z míchy a míšních
kořenů. Z hlediska strategie lze spondylochirurgické výkony rozdělit na prosté dekomprese a
instrumentované výkony se spinálními implantáty, které řeší stabilizaci páteře.
Instrumentované výkony se provádí s dekompresí či bez ní. Prosté dekomprese jsou vedeny
nejčastěji zadním přístupem a dochází při nich k odstranění části kostěné struktury nebo
meziobratlové ploténky, cílem je uvolnění komprimované míchy či míšních kořenů. (TYLL a
kol., 2014)
4. 1 Předoperační péče
Pacienty k plánovanému operačnímu výkonu přijímáme na standardní
neurochirurgické oddělení den před výkonem. Pacienti přichází s kompletním předoperačním
vyšetřením. Všeobecná sestra se pacientům představí, seznámí s oddělením, domácím řádem,
chodem a režimem oddělení, vysvětlí používání signalizace. Odebíráme ošetřovatelskou
anamnézu, stanovujeme aktuální i potenciální ošetřovatelské diagnózy, uspořádáme plán
31
ošetřovatelské péče dle priorit pacientů, a ten následně realizujeme. S pacienty podepisujeme
Souhlas s hospitalizací. Při provádění ošetřovatelského procesu dbáme na individuální
potřeby nemocného, provádíme edukaci a dbáme na empatický přístup.
Operatér seznamuje pacienty s operačním výkonem a riziky s ním spojené a podepisuje s
nimi Souhlas s operačním výkonem.
Anesteziolog seznámí pacienty s postupem a principem anestezie a podepisuje s nimi Souhlas
s anestézií.
Pacientům je nabízena možnost návštěvy perioperační sestrou, psychologem, kaplanem a to
kdykoli během hospitalizace.
Pacienty seznamujeme se jménem operatéra a pořadím, ve kterém jsou uvedeni v operačním
programu.
Dále pacienta seznamujeme s předoperačním a pooperačním režimem. Pokyny máme
popsány v Poučení pacienta před operací bederní/krční páteře. Všechny body s pacientem
prodiskutujeme a zodpovíme případné dotazy.
U pacientů k plánované operaci páteře se stabilizací odebíráme krev na krevní skupinu a
objednáváme 2TU do rezervy.
V rámci předoperační přípravy podáváme večeři jako poslední jídlo, pacient od půlnoci lační,
nepije, nekouří. Hodinu až hodinu a půl po večeři zavádíme 2 glycerinové čípky, vyprázdnění
zapisujeme do dokumentace. K večerním lékům podáváme premedikaci, pokud lékař
anesteziolog nějakou předepsal. Večer nebo ráno v den operace všeobecná sestra zavádí
pacientům periferní žilní katétr. Ráno změří fyziologické funkce a podá ranní premedikaci,
kterou pacient zapije pouze douškem vody. Poté se pacient vysprchuje. Po telefonické výzvě
z operačního sálu pacienty požádáme o vyprázdnění, sejmutí šperků, vyjmutí zubních protéz
a obléknutí kompresních punčoch. Podáváme předepsanou premedikaci a antibiotika.
Pacienta odvážíme na lůžku na operační sál, pokud budeme provádět operaci na krční páteři,
přikládáme do lůžka předem připravený krční límec.
32
4. 2 Intraoperační péče
Pacienta přijímáme na operační sál ve filtru operačních sálů. Při předání provádíme
kontrolu jména a plánovaného operačního výkonu. Dále je pacient převezen na předsálí, kde
je proveden bezpečnostní proces, při kterém se pacienta ptáme na jméno, rok narození, druh
výkonu, na který k nám přichází, operovanou stranu, alergie, zda od půlnoci lační, aktivně
se vyptáváme na přítomnost alergií a případných komplikací u předchozích operačních
výkonů, kontrolujeme, zda byla podána premedikace a antibiotika. Všechny informace
porovnáváme s dokumentací a o provedení bezpečnostního procesu provádíme záznam.
Pacient na operačním sále je ohrožen rizikem pádu, vznikem infekce, rizikem popálení a
rizikem porušení kožní integrity, který může vzniknout při špatné poloze pacienta a
nedostatečném využití pomůcek omezujících tlak. Všeobecná sestra tedy musí zajistit
bezpečný průběh operace včetně neustálé kontroly dodržování aseptického přístupu,
správnosti dezinfekce operačního pole včetně dostatečného zaschnutí a zarouškování,
kontroluje správné přiložení neutrální elektrody při používání monopolární elektrokoagulace,
dohlíží na polohování a zodpovídá za zajištění pacienta na operačním stole. Všeobecná sestra
na operačním sále vyhotovuje ošetřovatelskou dokumentaci operačního sálu, která je po
operaci vložena do dokumentace pacienta. Všechny operace vykonáváme v celkové anestézii,
většinou z předního přístupu u operací na krční páteři a zadního přístupu na bederní páteři. Po
operaci je pacient probuzen a bezpečně extubován, v případě, že se jednalo o výkon na krční
páteři, nasazujeme krční límec. Pacienty převážíme dle stavu na JIP nebo dospávací pokoj,
kde je pacient sledován do doby, kdy kompletně odezní anestézie.
4. 3 Pooperační péče
Po přijetí zpět na standardní oddělení kontrolujeme fyziologické funkce v
pravidelných intervalech, kontrolujeme operační ránu a odvodnou drenáž, hybnost a citlivost
končetin, je možné napojení na monitor ke sledování křivky EKG a/nebo pulsního oxymetru
ke sledování saturace hemoglobinu kyslíkem. Při snížených hodnotách aplikujeme kyslík dle
33
ordinace lékaře. Po výkonu na krční páteři také kontrolujeme polykání, mluvení, dýchání a
zornice. Lékař předepisuje analgetika, která podáváme v počátku v pravidelných časových
intervalech, později dle hodnocení bolesti pacientem, kterou pravidelně monitorujeme. Po
výkonech prováděných na bederní části páteře podkládáme pod nemocného polštář, který
slouží jako komprese, aby nedošlo ke krvácení a otoku. Po dvou hodinách po výkonu jej
vyjímáme, přinášíme pacientům čaj a mohou začít pít. Vybízíme je k dostatečnému pití, v
případě potřeby podáváme přes noc infůzi k doplnění tekutin. Pacient by se měl vymočit do 8
hodin po výkonu. U všech druhů operací je pacient v klidu na lůžku do druhého dne, kdy se
provádí kontrolní rentgenové vyšetření, na základě kterého lékař určí, zda můžeme pacientům
po výkonu na krční páteři sejmout krční límec a zda mohou vstávat z lůžka. První
vertikalizaci vždy provádíme s fyzioterapeutem, který předem pacienty edukuje o správném
provedení. Do sprchy pacienty vždy doprovázíme a při této příležitosti provádíme kontrolu a
převaz rány. Fyzioterapeut navštěvuje pacienty každý den po dobu jejich pobytu a během
prvních dvou dnů po operaci je naučí správné techniky vstávání z lůžka a chůze. Odvodný
drén většinou odstraňujeme 1. - 2. den po operaci. Pacienti jsou až na výjimky propouštění do
domácího ošetření 6. den po operaci. Před odchodem domů jsou pacienti dostatečně poučeni,
jaká omezení pro ně platí a jak se bezpečně pohybovat. Pacienti po operaci krční páteře musí
používat krční límec i po propuštění, pokud hrozí riziko otřesů. Pacienti po operaci bederní
páteře bez stabilizace musí stále dodržovat techniku vstávání přes břicho a vyhýbání se
poloze v sedu. Tyto opatření platí do první kontroly na neurochirurgické ambulanci, která
bývá 10. – 14. den po operaci. Při této kontrole se extrahují stehy z operační rány.
34
5 POTŘEBY NEMOCNÝCH PO PORANĚNÍ MÍCHY
V České republice máme čtyři spinální jednotky: v Praze Motole, Brně, Ostravě a Liberci.
Délka hospitalizace pacientů se liší dle postižení a na množství komplikací. Délka
hospitalizace u paraplegiku je okolo 2 měsíců. Ze spinálních jednotek pacienti míří do
rehabilitačních ústavů, kde se připravují na další život v domácím prostředí. Důvodem
chronických pacientů jsou převážně komplikace ve formě dekubitů.
Základní pojmy:
Plegie znamená úplnou ztrátu hybnosti.
Paréza pak částečnou ztrátu hybnosti
Pentaplegie je poškození páteře v úseku C1 – C3. Tito pacienti zůstávají na trvalé plicní
ventilaci.
Tetraplegie vzniká při lézi v segmentech C4 – C7, kdy pacientům zůstává částečná hybnost
horních končetin a dochází k úplné ztrátě pohyblivosti těla a dolních končetin.
Paraplegie vzniká při lézi v oblasti hrudní a bederní páteře.
Při poranění nad 6. hrudním obratlem vzniká nebezpečné riziko rozvoje autonomní
dysreflexie, což se projevuje náhle vzniklou hypertenzí.
Fyzioterapie a ergoterapie jsou nedílnou součástí péče o pacienty po poranění míchy.
Fyzioterapie má za úkol udržet či obnovit ztracené pohybové funkce. Ergoterapie má za cíl
dosažení maximální soběstačnosti a nezávislosti, ale také aktivní začlenění do společnosti a
zvýšení kvality života. Každý pacient má svůj individuální plán odpovídající jeho potřebám.
(ŠAMÁNKOVÁ, 2011)
U pacientů na spinálních jednotkách dbáme na prevenci tromboembolických
komplikací. Metodami fyzické prevence jsou bandáže dolních končetin či kompresní
punčochy a také časná mobilizace a fyzioterapie. Farmakologickou metodou je podávání léků
ze skupin antikoagulancií, či aplikace heparinu.
35
Zvláštní pozornost také věnujeme prevenci vzniku infekce. Dbáme na dodržování
aseptických postupů, což znamená, že vše, co přijde do styku s otevřenou ránou nebo
vnímavým jedincem, je sterilní. (JAHODOVÁ, 2009)
Vybrané potřeby u pacientů po poranění míchy:
- potřeba dýchání – pacienti po poranění krční páteře mohou být zaintubovaní, nebo s
tracheostomií a potřebují udržovat průchodnost dýchacích cest. Na odstranění
tracheostomické kanyly musíme pacienta dobře připravit, a to jak psychicky, tak v
rámci dechové rehabilitace.
- potřeba výživy – u pacientů v akutním stadiu je pravidelný nález nižších hodnot
celkové bílkoviny a albuminu. Je důležité, aby každý, kdo pomáhá pacientovi s
příjmem potravy, na něj měl dostatek času, dokud se nezlepší pacientova
soběstačnost. Pacienti mohou mít problém s polykáním, někdy mohou trpět
nechutenstvím. Je proto dobré používat doplňky, popřípadě enterální či parenterální
výživu.
- potřeba vylučování – při postižení nad sakrálním úsekem vzniká obraz reflexního
střeva způsobující retenci stolice. Spojení mezi míchou a střevem je zachováno. Při
postižení ve výši sakrálního úseku vzniká chabý obraz plegie, chybí peristaltický
reflex. Je zde riziko inkontinence pro hypotonický sfinkter. Pacient se tedy
vyprazdňuje po podání čípku, který podáváme každý třetí den. Po postižení míchy
rozlišujeme dysfunkce močového měchýře dvojího typu – spastický, nebo ochablý
močový měchýř. U spastického močového měchýře dochází k časté aktivitě
detruzoru, kontrakce nastávají dříve, než je měchýř naplněn. Nejsou porušeny nervy
mezi měchýřem a míchou, ale dochází k porušení přenosu vzruchů do mozku, proto
mozek neovládá vyprazdňování. U ochablého močového měchýře je poškozeno
nervové spojení mezi měchýřem a míchou. Měchýř se naplňuje a roztahuje, poté moč
vyteče, ale měchýř se nevyprázdní zcela a zůstává roztažen. Používány jsou tedy
močový katétr, epicystotomie, urinální kondom.
36
- potřeba čistoty – provádění hygieny je plánované, měl by být dostatek času,
samozřejmě zajištěna intimita pacienta. Zúčastňuje se ergoterapeut, který pomalu a
postupně nacvičuje přesuny s pacientem a vede k soběstačnosti.
- potřeba spánku – spánek je nezbytný pro zachování psychické pohody pacienta, má
regenerační význam. I přes noc pacienty polohujeme a cévkujeme, a tak je nedostatek
spánku bohužel nejčastější stížností pacientů. Zvýšené nároky na vyšší potřebu
odpočinku a spánku je nutno respektovat.
- potřeba být bez bolesti – na bolest musíme reagovat a řešit ji. Někdy stačí pacientovi
změnit polohu, někdy je nutné podání analgetik.
Proces adaptace na změněný zdravotní stav probíhá velmi individuálně, pacient prochází
určitými fázemi, která mohou trvat různě dlouhou dobu. (ŠAMÁNKOVÁ, 2011)
Sestra by měla umět pacientovi pozorně naslouchat a být ticho, když je to nutné.
Komunikace sestry mají odpovídat fázi, ve které se pacient nachází. Při popírání by měla
verbálně podporovat odmítání pacienta pro jeho ochrannou funkci, při hněvu by měla pomoci
pacientovi pochopit, že hněv je normální reakcí při pocitech bezmoci. Ve fázi vyjednávání
pacienta poslouchá a podporuje, aby se vypovídal a zbavil se strachu, při fázi deprese
projevuje svoji účast dotekem a dovolí pacientovi vyjádřit lítost. Ve fázi akceptování
podporuje pacienta v jeho účasti na léčebném procesu a pomáhá pochopit rodině chování
pacienta. Sestra by měla respektovat to, zda se nemocný chce začít bavit či ne, trpělivě
toleruje výbuchy hněvu. Pokud je to vhodné, umožní pacientovi duchovní podporu či nabídne
využití relaxačních technik. (BOROŇOVÁ, 2010)
37
6 CVIČENÍM PROTI BOLESTEM ZAD, ALTERNATIVNÍ
METODY LÉČBY
Dle Slimákové může být nadměrné sezení podobně nebezpečné, jako kouření.
Zvyšuje riziko předčasného úmrtí a pojí se s běžnými zdravotními riziky. Nejvíce jsou
ohroženi lidé se sedavým způsobem zaměstnáním. Nárazové cvičení, i když například
cvičíme jednu hodinu denně, bohužel nevyváží 8 – 10 hodin sezení. Tomuto riziku se také
vystavují lidé, kteří několik hodin denně sedí před televizní obrazovkou, nebo jen tak na
pohovce. Delší sezení omezuje svalovou činnost, zpomaluje pohyb lymfy a tím se zpomaluje
odstraňování škodlivých látek z těla. Krev proudí pomaleji, svaly spalují méně energie a
zvyšuje se riziko onemocnění srdce a cév. Zároveň sezení vede k přibývání na váze a
omezení pohybu střev, s čímž souvisí nadýmání, pálení žáhy či zácpa. Degenerují kosti,
nedostatek pohybu má za následek řídnutí kostní tkáně. Při práci namáháme krční páteř,
většina lidí sedí v nesprávné poloze a následně trpí bolestí krku a zad. Nadměrné sezení může
dokonce vést až k výhřezu ploténky. Každý pohyb je tedy prospěšný a je důležitější, jak
často si stoupneme, než jak dlouho stojíme. Měli bychom tedy přehodnotit aktivity, u kterých
sedíme. (SLIMÁKOVÁ, 2016)
V knize Naše záda si můžeme udělat několik jednoduchých testů, které nám ukáží, v
jaké kondici naše záda jsou a hned jsou nám také doporučeny jednoduché, ale účinné cviky.
Dozvíme se také mnoho zajímavostí a informací o alternativní léčbě. Tato kniha je
kolektivním dílem, kde se setkávají odborníci z oborů tradiční čínské medicíny, ortopedie,
psychologie a osteopatie.(GRILLPARZER, 2009)
Dle Smíška jsou všechny fáze degenerace plně nebo částečně reverzibilní
pravidelným cvičením spirálně stabilizovaných cviků. „Zdravotní stav se dá upravit tak,
abychom žili bez bolestí. V životním stylu však regenerace musí převažovat nad degenerací.“
(SMÍŠEK a kol., 2013, s. 7) „Spirální svalové řetězce protáhnou páteř směrem vzhůru,
protažením léčí nebo regenerují poškozené disky.“ (SMÍŠEK a kol., 2013, s. 14)
Spirální stabilizaci páteře se autoři věnují i v jejich další knize, kde představují 11
základních cviků. SM systém je originální metoda jak léčit poruchy páteře a jak jim
předcházet. (S – stabilizace, M - mobilizace) Tyto cviky jsou určeny k léčbě skoliózy, K
38
docílení stabilní chůze po operaci kyčle, k léčbě komplikací po operaci páteře a k léčbě
výhřezu meziobratlového disku bez operace páteře. Při spirální stabilizaci se posilují šikmé
svaly břišní, využívá se strečinku a dokáží se posílit břišní svaly tam, kde je jiný způsob
kontraindikován. Slouží mimo jiné také jako prevence vzniku vadného držení těla a chybné
koordinace pře běhu a chůzi. (SMÍŠEK a kol., 2014)
V 50. letech minulého století založil Robin McKenzie nový diagnosticko –
terapeutický systém (MDT – terapeutická metoda dle McKenzie). Tato metoda je založena na
stanovení diagnózy a přiřazení do příslušného syndromu a autoterapii. Hlavním smyslem této
metody je naučit pacienta, jak si sám pomoci při akutních stavech a těmto stavům předcházet.
Jedná se většinou o jeden jednoduchý cvik, který pacient cvičí několikrát za den.
(www.mckenziemetoda.cz)
Fyzioterapeut je vyškolen v McKenzie institutu. McKenzie terapeutů stále přibývá po
celém světě. V ČR se můžeme s certifikovaným McKenzie terapeutem setkat například
v ÚVN Praha Střešovice, kde pracuje zakladatelka a předsedkyně McKenzie pobočky od
roku 2013. (1. Setkání české a slovenské vojenské neurologie, ÚVN, 2018)
39
7 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
Cílem této části práce je detailně popsat ošetřovatelskou péči, kterou jsme poskytli 67
leté pacientce po operaci páteře. Na základě informací o pacientce zhodnotíme zdravotní stav
pacientky a následně vyhledáme ošetřovatelské problémy, stanovíme ošetřovatelské
diagnózy, u kterých určíme cíle a očekávané výsledky. Dále sestavíme plán realizace a
závěrem zhodnotíme ošetřovatelskou péči.
Informace jsme získali pomocí rozhovoru s pacientkou, přímým pozorováním, ze
zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace, rozhovorem se zdravotním personálem
účastnícím se na péči o pacientku.
Časová data a identifikační údaje pacientky byly změněny z důvodu dodržení dikce
platné národní a evropské legislativy vztahující se k ochraně osobních údajů. Pacientka dala
ústní souhlas s uvedením jejích případu v bakalářské práci.
Sběr anamnestických údajů byl realizován za pomoci ošetřovatelského modelu
Funkčních vzorců zdraví Marjory Gordon. Jako struktura pro klasifikaci ošetřovatelských
domén a tříd byla použita NANDA I Taxonomie II 2015 – 2017 (HERDMAN A
KAMITSURU, 2015), podle které byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy.
V této části je zaznamenáván první a druhý den hospitalizace na
spondylochirurgickém oddělení. Paní Marie po příchodu na oddělení byla seznámena
s ošetřovatelskou jednotkou a ošetřovatelským personálem. Byla seznámena s chodem
oddělení, Právy nemocných a obdržela identifikační náramek. Pacientku jsme poučili o
používání signalizačního zařízení a ovládání lůžka. Paní Marie přinesla platné interní
vyšetření, kdy byla shledána plně schopnou operačního výkonu. Přinesla s sebou také svoji
zdravotnickou dokumentaci a výsledky vyšetření dle pokynů, které obdržela při poslední
návštěvě ve spondylochirgické ambulanci. Souhlas s hospitalizací byl podepsán a pacientka
uvedla, že o jejím zdravotním stavu mohou být informování její děti a manžel. Do dvou
hodin od přijetí byla s pacientkou sepsána ošetřovatelská dokumentace. Pacientku navštívil
operatér a vysvětlil jí postup operace a možné komplikace. Byl podepsán Souhlas
40
s operačním výkonem. Pacientka také byla navštívena lékařem anesteziologem, který ji
vyšetřil a seznámil s principy anestézie a upozornil na případná rizika celkové anestézie.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PACIENTKY
Jméno a příjmení: paní Marie
Datum narození: XX.XX.1952
Rodné číslo: 52XXXXXXXX
Věk: 67
Pohlaví: žena
Vzdělání: středoškolské
Zaměstnání: důchodkyně, dříve úřednice
Národnost: česká
Státní občanství: ČR
Stav: vdaná
Datum příjmu: 7. 1. 2019
Čas příjmu: 9:30
Typ příjmu: plánovaný
Účel příjmu: diagnostický
Oddělení: spondylochirurgické standardní oddělení neurochirurgické kliniky
Důvod přijetí udávaný pacientkou:
Přišla jsem na operaci. Bolesti jsou čím dál horší a častější
NYNĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ
Pacientka se dostavila do nemocnice k plánovanému operačnímu výkonu pro
spondylolistézu L4/5. Podle slov paní Marie: Problémy se zády už mám několik let, dokonce
už jsem měla jít na operaci před čtyřmi lety, ale před nástupem do nemocnice bolesti
ustoupily, tak jsem nešla. Posledních pár měsíců se ale bolesti zhoršují, nyní už to bolí do
kyčle, kříže. Předtím to bylo jen do nohou.
41
Medicínská diagnóza hlavní:
Spondylolistéza; mnohočetné postižení páteře
HODNOTYA ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU
TK: 150/80 mmHg
P: 64/min., pravidelný
TT: 36,7 ℃
SpO2: 96%
Stav vědomí: při vědomí, orientovaná místem, časem, osobou
Výška: 160 cm
Váha: 65 kg
BMI: 25.39
Pohyblivost: subjektivně někdy částečně omezená z důvodu chronické bolesti. Volný
pohybový režim. Chůze stabilní.
Řeč: plynulá
Krevní skupina: nezjištěna
Z výše uvedených hodnot vyplývá, že pacientka měla při příjmu vyšší krevní tlak a
také vyšší BMI pacientky již ukazuje na nadváhu. Ostatní údaje jsou přiměřené věku a
v normě. (CETLOVÁ, 2012)
Ošetřovatelská anamnéza a vstupní fyzikální vyšetření sestrou byly odebrány první
den hospitalizace. Posouzení zdravotního stavu bylo provedeno den po operaci, tedy třetí den
hospitalizace, který byl zároveň prvním pooperačním dnem.
7.1 Anaméza
Následující informace byly získány rozhovorem s pacientkou.
42
Osobní anamnéza
V dětství pacientka prodělala běžná dětská onemocnění, vážněji nestonala. Důvodem
k hospitalizaci byly do současnosti pouze dva porody a operace apendektomie. Léčí se
s hypertenzí, na kontroly k lékaři chodí a předepsané léky užívá. Úrazy žádné neměla,
transfúze nikdy nedostala. Očkování proběhlo podle očkovacího kalendáře, v rámci prevence
se nechává pravidelně očkovat proti chřipce.
Rodinná anamnéza
Matka se léčila s ischemickou chorobou srdeční, zemřela na infarkt v 85 letech. Otec
měl cukrovku, užíval inzulín, také měl problémy se srdcem, zemřel na infarkt ve věku 52 let.
Paní Marie má dvě dcery. Starší dcera (45 let) je vdaná, má jedno dítě, pracuje jako učitelka.
Mladší dcera (42 let) je svobodná, pracuje jako účetní. Obě děti i vnučka jsou zdrávy a
s ničím se neléčí.
Farmakologická anamnéza
Pacientka si do nemocnice přinesla léky, které užívá již delší dobu. Byly to tyto léky:
- |Nebivolol Sandoz
- Prestarium Neo
Přesná gramáž, dávkování a užívání léků jsou uvedeny v tabulce č. xxx
Gynekologická anamnéza
Pacientka má dvě dcery, které se narodily přirozeným porodem, obě těhotenství i
porody probíhaly bez komplikací. Paní Marie nikdy nepoužívala hormonální antikoncepci,
nikdy nepodstoupila umělé přerušení těhotenství, neměla žádný potrat. Samovyšetření prsů
neprovádí, ale pravidelně chodí na preventivní prohlídky ke gynekologovi i do mamografické
43
poradny. Paní Marie říká, že klimakterium přišlo někdy okolo 52 let a neměla v tom období
žádné větší obtíže.
Alergologická anamnéza
Paní Marie neudává žádné alergie.
Abúzy
Paní Marie v minulosti kouřila, alkohol užívala jen společensky. Uvádí, že od doby,
kdy se začala léčit s vysokým krevním tlakem, přestala užívat alkohol úplně a postupně
přestala i kouřit, Kávu pije dvakrát denně, velmi slabou, „spíše kvůli chuti“. Jiné návykové
látky neužívá.
Psychologická anamnéza
Pacientka má dobré vztahy se svými dětmi a oporu ve svém manželovi. Věří, že
operace ji pomůže od problémů se zády a zbaví jí chronické bolesti. Avšak sama se svěřuje,
že má z operace strach a samotný pobyt v nemocnici, v neznámém prostředí ji znervózňuje.
Sociální a pracovní anamnéza
Paní Marie je vdaná, žije ve spokojeném a funkčním manželství. Dříve pracovala jako
úřednice na poště a před 5 lety odešla do důchodu. S manželem žijí v rodinném domku na
vesnici. Starší dcera s rodinou bydlí blízko, často se navštěvují. Paní Marie a její manžel jsou
věřící a pravidelně chodí navštěvovat kostel, kde našli spoustu dobrých přátel, s kterými se
navštěvují i ve volném čase.
7.2 Základní fyzikální vyšetření sestrou
Hlava
Subjektivně: Někdy mne hlava bolí, když méně piji, nyní mne ale hlava nebolí.
Objektivně: Hlava normocefalická, bez deformit, nebolestivá na pohmat a poklep.
44
Oči
Subjektivně: Brýle na dálku nosím asi od 20 let, na kontroly k očnímu lékaři chodím
pravidelně.
Objektivně: Víčka jsou symetrická, oční bulby ve středním postavení, pohyblivé, skléry bílé,
zorníce okrouhlé, izokorické, spojivky růžové. Kompenzace brýlemi dostatečná.
Uši, nos
Subjektivně: Žádné problémy s nosem ani sluchem nemám.
Objektivně: Uši i nos bez známek patologické sekrece či úrazu.
Rty
Subjektivně: V tomto období mívám popraskané rty, ale mastičku mám s sebou.
Objektivně: Rty jsou růžové, bez cyanózy, souměrné, bez znatelného poškození.
Dásně, sliznice dutiny ústní
Subjektivně: Žádné problémy nemívám.
Objektivně: Dutina ústní růžová, vlhká, bez povlaku. Dásně bez otoku a známek krvácení,
beze skvrn.
Jazyk
Subjektivně: Nemám problém.
Objektivně: Vlhký, růžový, bez povlaku, jazyk plazí ve střední čáře.
Tonzily
Subjektivně: Nemám žádný problém, v krku mě nebolí.
Objektivně: Hladké, nezvětšené.
Chrup
Subjektivně: Zuby mám vlastní, k zubnímu lékaři chodím pravidelně, navštěvuji i dentální
hygienistku. Zuby si čistím dvakrát denně.
Objektivně: Chrup vlastní, sanovaný.
Krk
Subjektivně: Obtíže nemám, se štítnou žlázou se neléčím.
45
Objektivně: Pohyblivost krční páteře dobrá, krk souměrný, štíhlý, bez otoků, štítná žláza a
krční uzliny nehmatné, pulzace oboustranná, hmatná.
Hrudník
Subjektivně: Bolesti na hrudníku necítím.
Objektivně: Hrudník souměrný, při dýchání se rozvíjí rovnoměrně, prsy bez hmatné
rezistence.
Plíce
Subjektivně: Dýchá se mi dobře.
Objektivně: Poklep plný, jasný, dýchání čisté, sklípkové.
Srdce
Subjektivně: Mám vysoký krevní tlak, beru na to léky.
Objektivně: Akce srdeční pravidelná, ozvy ohraničené, bez šelestů.
Břicho
Subjektivně: Bolesti břicha nemám, stolici mám pravidelnou.
Objektivně: Břicho je měkké, nebolestivé, bez hmatné rezistence, souměrné, poklep
bubínkový, peristaltika slyšitelná.
Genitál
Subjektivně: Nemám problém.
Objektivně: Genitál ženský, bez výtoku.
Uzliny
Subjektivně: Zvětšené uzliny nemám.
Objektivně: Uzliny nehmatné.
Páteř
Subjektivně: Bolesti v zádech mám už řadu let, někdy je to lepší, někdy horší, ale posledních
pár měsíců se to zase zhoršuje a bolest od páteře už cítím i tam, kde předtím nebyla, zhoršuje
se i citlivost v nohou.
Objektivně: Páteř pohyblivá, bolestivá, zakřivení fyziologické.
46
Klouby
Subjektivně: Problémy s klouby nemívám.
Objektivně: Pohyblivost kloubů dobrá, ušlechtilý tvar.
Reflexy
Objektivně: Pacientka má přiměřený stisk ruky a na otázky reaguje přiměřeně a klidně.
Varixy
Subjektivně: Mám několik malých křečových žil. Lékař řekl, že je to zatím spíše estetický
problém.
Objektivně: Dolní končetiny symetrické bez otoků, bez kožních změn, či defektů,dobře
prokrvené. Na obou končetinách viditelné povrchové metličkové varixy.
Kůže
Subjektivně: Vyrážky nemívám. Pravidelně používám tělové mléka, suchou pokožku mám jen
občas.
Objektivně: Kůže elastická, přiměřené hydratace, kožní turgor dobrý, bez ikteru a cyanózy.
Bez jizev a eflorescence.
Otoky
Subjektivně: Problémy s oteklými kotníky nemívám.
Objektivně: Pacientka bez otoků.
7.3 Předoperační příprava
Po přijetí k hospitalizaci jsme pacientce sdělili přibližný čas operace dle operačního
protokolu na následující den.
Večer, den před výkonem podáváme pacientce dle ordinace lékaře anesteziologa
Oxazepam 10mg p.o. a 2 glycerinové čípky p.r. dle zvyklosti oddělení. Večer je také zaveden
periferní žilní katétr do zápěstí pravé horní končetiny.
Ráno v den operace jsme změřili pacientčiny fyziologické funkce (TK 125/80, P 62´) a
vyzvali jsme ji k provedení celkové hygieny ve sprše, kterou zvládla bez pomoci. Poté jsme
pacientce pomohli navléci kompresní punčocháče, které slouží jako prevence
tromboembolické nemoci. Při této příležitosti jsme se přesvědčili, že pacientka má
47
odlakované nehty a nemá žádné šperky. Cíleně jsme se zeptali, zda od noci nepila a nejedla.
Po telefonické výzvě z operačního sálu žádáme pacientku o návštěvu toalety a podáváme dle
ordinace lékaře – anesteziologa Grandaxin 50mg p.o. a Morphin 10mg s.c. jako premedikaci
a v rámci profylaxe jsme podali dle ordinace lékaře Azepo 2g/100 ml fyziologického roztoku.
S touto infůzí odvážíme pacientku na sál, kde se jí ve filtru operačních sálů ujímá sálový
personál. Po operaci je pacientka převezena na dospávací pokoj.
7.4 Utřídění informací dle domén Nanda I Taxonomie II
Utřídění informací je provedeno den po operaci, kdy se pacientka cítí odpočatá a bez bolesti.
Informace byly získány rozhovorem s pacientkou a ze zdravotnické dokumentace.
1. Doména: PODPORA ZDRAVÍ
Paní Marie si myslí, že úroveň jejího zdraví je dobrá, má kolem sebe přátele jejího
věku, kteří jsou více nemocní. Nemocná často nebývá, dbá o své zdraví. Na
preventivní prohlídky chodí pravidelně, vlastně ji trápí jen problémy se zády, které
způsobují bolesti a občasné zhoršení citlivosti levé dolní končetiny. Uvádí, že si
myslí, že nebude mít problémy s dodržením pooperačních opatření. Na otázku: Co pro
Vás můžeme udělat, můžeme Vám s něčím pomoci, odpovídá, že ji zatím nic
nenapadá.
2. Doména: VÝŽIVA
Pacientka je první den po operaci, ode dneška může jíst, v operační den nejedla,
tekutiny začala přijímat dvě hodiny po výkonu. Chrup má vlastní, upravený, ke
stomatologovi chodí pravidelně, o chrup se stará.
Paní Marie uvádí, že se snaží o zdravý životní styl. Snaží se jíst zdravé potraviny,
protože si uvědomuje, že její otec trpěl cukrovkou a proto je potřeba být opatrná.
Říká, že často by ráda jedla více, ale musí se ovládat, protože se bojí cukrovky a také
se bojí, že by přibrala na váze, což by mohlo zhoršit její problémy se zády. Dietou by
to však nenazvala. Myslí si, že pije dostatečně, okolo 2 litrů tekutin denně, převážně
vodu a ovocné čaje, kávu v přiměřeném množství. Uvádí, že zde chuť k jídlu necítí,
myslí si, že je to změnou prostředí a stresem, který považuje za přirozený, když se
jedná o operační výkon. Už se těší, až si doma uvaří kávu. BMI pacientky při příjmu
je 25,39 – nadváha. Kožní turgor má pacientka přiměřený.
Použitá měřící jednotka: BMI, nutriční screening
Ošetřovatelský problém: nadváha
Priorita: nízká
48
3. Doména: VYLUČOVÁNÍ A VÝMĚNA
Pacientka přijela z operačního sálu s permanentním močovým katétrem. Říká, že jí to
nijak neomezuje, naopak je ráda, že nemusí nikoho obtěžovat, když cítí potřebu. Moč
je světle žluté barvy, bez příměsi. Doma problémy s močením nemá, ale obává se, že
by mohla mít problémy se zácpou z důvodu změny prostředí. Udává, že tyto problém
mívá, když je třeba na dovolené a podobně. Před operací stolici měla, od té doby
zatím na stolici nebyla. V domácím prostředí má stolici pravidelnou jedenkrát denně,
formovanou, bez příměsi. Pacientka se potí přiměřeně, otoky končetin nemá,
s dýcháním problém nemá, po operaci byla saturace dostatečná, nebylo potřeba
podávat kyslík.
Použitá technika: bilance tekutin
Ošetřovatelský problém: riziko zácpy
Priorita: nízká
4. Doména: AKTIVITA/ODPOČINEK
Paní Marie spí doma většinou dobře, někdy si připravuje meduňkový čaj, který jí
pomáhá lépe usnout. Udává, že v nemocnici usíná později, než je zvyklá, protože,
neustále myslí na to, že je v nemocnici, chybí ji domácí prostředí, stejně tak není
zvyklá spát v jednom pokoji s více osobami (sdílí pokoj s dalšími 2 pacientkami).
V době našeho rozhovoru pacientka leží v posteli, zaujímá úlevovou polohu na boku a
čeká na rentgenové vyšetření, které bude zhodnoceno lékařem a bude rozhodnuto, zda
může s fyzioterapeutem vstát z lůžka. V domácím prostředí se snaží čas trávit aktivně,
podle toho, co jí bolest zad dovolí. Ví, že pohyb je důležitý a těší se až ji
fyzioterapeutka naučí cviky, které bude doma po operaci cvičit. Od operace si slibuje
nejen úlevu od bolesti, ale také očekává, že bude po čase více fyzicky aktivní než
doposud. Těší se, že si bude moci užívat více hraní s vnučkou na zahradě. Zde,
v nemocnici hodlá trávit volný čas s knihou a má také křížovky, které ráda ve volném
čase luští. Při příjmu byl proveden Barthel test základních všedních činnosti, při
příjmu měla pacientka skóre 100, nyní je upoutaná na lůžku vzhledem
k pooperačnímu režimu, tudíž činnosti provádí s dopomocí, což její skóre snižuje 70,
na stupeň lehké závislosti. Pacientka dodržuje předepsaný režim, ale už se těší, až
opustí lůžko a nebude závislá na pomoci ostatních.
Použitá měřící technika: Barthel test základních všedních činností
Ošetřovatelské problémy: deficit sebepéče, dočasné upoutání na lůžko z důvodu
pooperačního režimu
Priorita: střední
5. Doména: PERCEPCE/KOGNICE
49
Paní Marie udrží pozornost, je orientovaná místem, časem, osobou, komunikuje bez
potíží, plynule a srozumitelně odpovídá na otázky. Poruchou sluchu netrpí, nosí brýle
na dálku již dlouhou dobu, necítí to jako omezení, je na ně zvyklá. Při posuzování
vědomí pomocí Glasgow Coma Scale dosáhla pacientka 15 bodů, což znamená plné
vědomí.
Použitá měřící technika: Glasgow Coma Scale
6. Doména: SEBEPERCEPCE
Pacientka sama sebe vnímá jako optimistickou osobu, která je šťastná ve svém
osobním životě, má ráda svoji roli manželky a matky, nyní i babičky. Je ráda, že má
oporu ve své rodině a také je ráda, že na svůj věk nemá žádné velké zdravotní
problémy. Pobyt v nemocnici ji dělá nervózní, špatně snáší cizí prostředí, ale chápe,
že je to nezbytné a dočasné. Pomáhá jí, že může bez omezení telefonovat se svými
nejbližšími a těší se na jejich odpolední návštěvu. Také se zde seznámila s jednou
pacientkou, se kterou si rozumí, takže se jí daří snášet pobyt v nemocnici přeci jen
trochu lépe, než se obávala.
7. Doména:VZTAHY MEZI ROLEMI
Paní Marie dříve pracovala jako úřednice na poště, nyní si dle jejich slov užívá
důchodu. Říká, že je šťastně vdaná a má svou rodinu blízko. Bydlí v rodinném domku
s manželem, starší dcera s rodinou bydlí poblíž, takže se často navštěvují. Trochu je jí
líto, že mladší dcera bydlí dále, ale jsou v kontaktu. Paní Marie s manželem také
pravidelně navštěvují kostel, kde mají svůj okruh přátel, se kterými se navštěvují a
chodí spolu například na výlety. Pacientka uvádí, že osamělostí určitě netrpí.
8. Doména: SEXUALITA
Pacientka má dvě dcery, hormonální antikoncepci nepoužívala, klimakterium začalo
přibližně ve věku 52. V rámci prevence chodí ke gynekologovi a do mamografické
poradny pravidelně. Žádnou gynekologickou operaci nepodstoupila.
9. Doména: ZVLÁDÁNÍ/TOLERANCE ZÁTĚŽE
Paní Marie uvádí, že zátěžové situace zvládá dobře, oporu má ve své rodině a víře.
Hospitalizaci a operaci vnímá jako „nutné zlo“, ví, že je to něco, co jí pomůže a ví, že
se může spolehnout na pomoc zdravotníků, když bude něco potřebovat. Přeje si, aby
neměla žádné komplikace a mohla tak brzy zpět domů. Doposud nejhorší situace v
jejím životě nastala při úmrtí jejích rodičů, ale říká, že je to něco, co patří k životu a
že i když to bolí, musí si každý najít cestu, jak se s tím vyrovnat.
50
10. Doména: ŽIVOTNÍ PRINCIPY
Pro paní Marii je náboženství velmi důležité, s manželem jsou katolíci, pravidelně
navštěvují bohoslužby alespoň jednou týdně. V církvi našli i své přátele, s kterými
mají mnoho společného. V náboženství paní Marie vidí oporu a naději, další velmi
důležitou hodnotou v jejím životě je její rodina. Pacientka byla seznámena, že se
v areálu nemocnice nachází kaple, kde se pravidelně konají bohoslužby a že má
možnost, aby za ní kaplan přišel na návštěvu kdykoli bude chtít. Paní Marie tuto
nabídku oceňuje, ale říká, že zatím necítí potřebu jí využít.
11. Doména: BEZPEČNOST/OCHRANA
Paní Marie neudává žádné alergie a ani nikdy neprodělala žádné vážné infekční
onemocnění. Večer před operací jsme jí zavedli periferní žilní katétr, na sále byl paní
Marii zaveden permanentní močový katétr a z operační rány je nyní vyveden Redonův
drén, který pod tlakem odvádí přebytečnou tekutinu z operační rány. Předoperačně byl
proveden test Riziko vzniku dekubitů dle stupnice Nortonové, které bylo 33. Po
operaci je pacientka upoutána na lůžko a její skóre nyní dosahuje 29 bodů, což však
znamená, že není zvýšeno riziko vzniku dekubitů. Periferní žilní katétr je sledován dle
Klasifikace tíže tromboflebitid podle Maddona, nyní je katétr bez reakce v okolí a
pacientka necítí bolest v okolí katétru, tedy stupeň 0. Riziko pádu je sledováno
pomocí Stupnice pádu Morse. Při přijetí pacientka dosáhla 15 bodů – bez rizika, nyní
po operaci, kdy je pacientka v lůžku a má periferní žilní katétr dosahuje 35 bodů, což
již znamená střední riziko pádu.
Ošetřovatelské problémy: riziko infekce a pádu
Použité měřící techniky: Klasifikace tíže tromboflebitid podle Maddona, Stupnice
dle Nortonové, Stupnice pádu Morse
Priorita: střední
12. Doména: KOMFORT
Paní Marie říká, že ji bolesti zad trápí už několik let, říká, že léky od bolesti si bere
zřídka, zkouší bolest vydržet, ví, že zas poleví. Občas si zajde na masáže, cítí po nich
úlevu, někdy si dává teplé obklady na záda. Nyní se však bolesti zhoršily natolik, že
už to musí řešit a proto je nyní tady. Při přijetí pacientka udává bolest, nabízená
analgetika však odmítá. Od operace je bolest monitorována v pravidelných
intervalech a jsou podávaná analgetika dle rozpisu lékaře a dle bolesti pacientky. Při
hodnocení škály bolesti používáme numerickou škálu a pacientka ví, že se může
kdykoliv obrátit na zdravotnický personál ohledně snížení bolesti. Nyní při rozhovoru
s pacientkou pacientka označuje bolest číslem 2, které se snížilo z čísla 6 po podání
analgetik. Tuto bolest pacientka již považuje za akceptovatelnou.
51
Ošetřovatelský problém: bolest
Použitá technika: numerická škála bolesti
Priorita: střední
13. Doména: RŮST, VÝVOJ
Pacientka neudává žádné potíže týkající se oblasti růstu a vývoje. Paní Marie měří 160 cm a
váží 65 kg.
7.5 Medicínský management
Laboratorní vyšetření ze dne 7. 1. 2019
Erytrocyty 5,18
Leukocyty 10,1
Trombocyty 392
Hemoglobin 132
Hematokrit 0,42
Na 136 mmol/l
Cl 102 mmol/l
K 4,2 mmol/l
INR 1,05
APTT 30,2s
Přehled farmakoterapie k 8. 1. 2019
Nebivolol Sandoz TBL 5mg p.o. ½-0-0 beta blokátor
Prestarium Neo TBL 5mg p.o. ½-0-0 ACE inhibitor
Paracetamol 1g/100 ml i.v. max po 8 hodinách max. 4xdenně analgetikum
Novalgin 1g/100ml i.v. max po 8 hodinách analgetikum
Neodolplase 250ml i.v. max po 12 hodinách analgetikum
52
7.6 Situační analýza ke dni 8. 1. 2019
Paní Marie je 67 letá pacientka, která byla přijata k plánované operaci bederní páteře se
stabilizací pro spondylolistézu L4/5.
Nyní je 3 hodiny po operačním výkonu, pravidelně po 3 hodinách měříme fyziologické
funkce, vědomí, bolest, citlivost v končetinách, sledujeme bilanci tekutin. Nyní je paní Marie
při vědomí, orientovaná místem, časem, osobou, událostí, fyziologické funkce jsou ve
fyziologickém rozmezí, citlivost dolních končetin je dobrá, bolest je nyní na čísle 4.
Analgetika podáváme dle ordinace lékaře. Komprese pod zády je již vytažena, pacientka byla
poučena jak se v lůžku otáčet a zvládá bez pomoci. Nyní už může i pít, čaj má v dosahu u
lůžka. Nauzeu nemá, subjektivně se cítí dobře. Operační rána neprosakuje, je sterilně kryta,
Redonův drén odvádí, zatím 20 ml. Pacientka má také periferní žilní katétr v zápěstí pravé
horní končetiny, který jsme zavedli včera, katétr bez otoku, bolesti, zarudnutí. Ze sálu paní
přijela s permanentním močovým katétrem, který odvádí tmavě žlutou moč. Pacientka je
poučena o pooperačním režimu, tedy nutnosti zůstat v lůžku do příštího dne, kdy bude
provedeno kontrolní RTG vyšetření, signalizační zařízení má na dosah.
7.7 Stanovení ošetřovatelských diagnóz
Ošetřovatelské diagnózy byly určeny dle NANDA I Taxonomie II. Jsou zde uvedeny všechny
ošetřovatelské diagnózy, které byly u pacientky stanoveny 2. den hospitalizace, tedy 0.
pooperační den.
1. Akutní bolest (00132)
2. Narušená integrita tkáně (00044)
3. Narušená integrita kůže (00046)
4. Zhoršená pohyblivost na lůžku (00091)
5. Deficit sebepéče při koupání (00108)
6. Deficit sebepéče při oblékání (00109)
7. Deficit sebepéče při stravování (00102)
8. Deficit sebepéče při vyprazdňování (00110)
9. Narušený vzorec spánku (00198)
10. Riziko krvácení (00206)
11. Riziko pádu (00155)
12. Riziko infekce (00004)
13. Riziko syndromu nepoužívání (00040)
14. Riziko zácpy (00015)
15. Nadváha (00233)
53
7.8 Rozpracované ošetřovatelské diagnózy
V této podkapitole uvádíme dvě podrobně rozpracované ošetřovatelské diagnózy, které jsme
stanovily pomocí NANDA I Taxonomie II. Tyto ošetřovatelské diagnózy jsme vybraly
vzhledem k aktuálnosti daného stavu pacientky po operaci.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 1
Akutní bolest (00132)
Doména: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Definice: „Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní
asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po
silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem.“ (HERDMAN, KAMITSURU, 2015,
s.404)
Určující znaky:
- Vyhledávání antalgické polohy
- Vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál – numerická škála
Související faktory:
- Fyzikální původci zranění - operace
Priorita: střední
Cíl krátkodobý: Pacientka udává snížení bolesti ze stupně 4 na stupeň 2 numerické škály do
druhého pooperačního dne.
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez bolesti (stupeň 0 na numerické škále bolesti) při propuštění
z hospitalizace.
Očekávané výsledky:
Pacientka rozumí příčinám bolesti do 2 hodin
Pacientka umí používat numerickou škálu bolesti do 1 hodiny
Pacientka ví, jak používat signalizační zařízení do 1 hodiny
Pacientka je poučena, že má použít signalizační zařízení pro přivolání pomoci, pokud bude
potřeba zaujmout úlevovou polohu v lůžku, nebo bude bolest přetrvávat do 1 hodiny
Pacientka je informována o předepsaných lécích na bolest ošetřujícím lékařem, způsobu a
frekvenci jejich podání do 2 hodin
Pacientka se v noci nebudí z důvodu bolesti od 2. pooperačního dne
Intervence:
54
Promluv s pacientkou o bolesti, ptej se na lokalizaci, charakter, nástup a trvání bolesti, jak
často a intenzivně se bolest objevuje. Všeobecná sestra – po 3 hodinách, v případě potřeby
kdykoliv, kdy pacientka potřebuje.
Ujisti se, že pacientka rozumí způsobu používání numerické škály bolesti, dohodni se
s pacientkou na používání této škály pro hodnocení její bolesti. Všeobecná sestra – do 1
hodiny.
Aktivně si všímej neverbálních projevů bolesti, přihlédni ke zhodnocení. Všeobecná sestra –
po 3 hodinách.
Ujisti se, že pacientka umí používat signalizační zařízení, v případě potřeby znovu vysvětli.
Vysvětli pacientce, že může signalizační zařízení použít kdykoli k přivolání sestry, uveď
příklady, v kterých může signalizační zařízení použít (bolest přetrvává, potřebuje zaujmout
úlevovou polohu). Všeobecná sestra – do 1 hodiny.
Zajisti, aby signalizační zařízení bylo vždy v dosahu pacientky. Všeobecná sestra,
ošetřovatelka, sanitář – do 5 minut.
Edukuj pacientku jakým způsobem se může v lůžku otáčet a aktivně jí pomáhej. Všeobecná
sestra – do 1 hodiny.
Informuj pacientku o předepsaných lécích na bolest, jejich podání a frekvenci. Všeobecná
sestra – do 1 hodiny.
Podávej léky dle ordinace lékaře. Všeobecná sestra – dle ordinace lékaře.
Sleduj účinek a vedlejší účinek podaných léků, pohovoř o účinku s pacientkou. Všeobecná
sestra – vždy po podání léků do 30 minut.
Zajisti klidné prostředí, v případě, že je pacientka na pokoji s více lidmi, zajisti dostatek
soukromí, preferuj pokoj s pacienty stejné věkové skupiny. Všeobecná sestra – do 1 hodiny.
Sleduj pravidelně fyziologické funkce. Všeobecná sestra – dle ordinace lékaře nebo dle
potřeby.
Prováděj záznamy do zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace. Všeobecná sestra –
průběžně.
Informuj lékaře o případných změnách stavu pacientky. Všeobecná sestra – dle potřeby.
Realizace:
0. pooperační den
- 14.30 pacientka přivezena zpět na oddělení po operaci Stabilizace L4/5 páteře. Pacientka
přivezena z dospávacího pokoje, kde strávila první hodinu po operaci.
- 14.30 pacientka při vědomí, orientovaná, spolupracuje, komunikuje – pacientku přebírá na
oddělení službu konající lékař a všeobecná sestra.
- 14.30 měříme fyziologické funkce, kontrolujeme invazivní vstupy, kontrola komprese rány
(polštář zasunut pod zády), kontrola drénu, kontrola hybnosti dolních končetin – všeobecná
sestra.
55
- 14.30 pacientka přijela s infůzí Neodolpasse a hydratační infůzí (fyziologický roztok) kontrola
infůzí- všeobecná sestra, lékař.
- 14.32 pacientce dáváme do lůžka signalizační zařízení, ujišťujeme se, že jej umí používat,
uvádíme příklady, kdy jej může použít – všeobecná sestra.
- 14.33 vysvětlujeme pacientce, že komprese pod zády musí mít ještě další hodinu. Tuto
hodinu by měla zůstat ležet na zádech – lékař.
- 14.35 pacientky se ptáme na bolest, charakter, intenzitu, ujišťujeme se, že zná použití
numerické škály bolesti, všímáme si pozorně neverbálních projevů bolesti. Pacientka udává
bolest na čísle 6, zápisy do dokumentace.
- 14.41 pacientka je poučena o předepsaných lécích na bolest, o podání a frekvenci –
všeobecná sestra.
- 14.45 kontrola fyziologických funkcí, invazivních vstupů, drénu, pacientka uvádí, že bolest
se zmírňuje, záznam do dokumentace – všeobecná sestra.
- 15.00 kontrola fyziologických funkcí, invazivních vstupů, drénu, ukončení infůze
Neodolplasse a fyziologického roztoku. Pacientka udává zmírnění bolesti z čísla 6 na číslo 3
až 4. Bolest cítí tupou v oblasti operační rány. Pacientce sdělujeme, že dle rozpisu lékaře mají
být podány další léky na bolest za hodinu, ale že pokud chce, mohou být podány dříve.
Pacientka odmítá, říká, že hodinu počká. Záznam do dokumentace – všeobecná sestra.
- 15.30 kontrola fyziologických funkcí, kontrola vědomí, hybnosti dolních končetin, záznam
do dokumentace – všeobecná sestra.
- 15.30 vyndáváme kompresi (polštář, který má pacientka za zády) a edukujeme o možnosti
otáčení v lůžku v ose páteře, pomáháme se zaujetím nové polohy, ptáme se na bolest,
pacientka uvádí spíše číslo 4, za půl hodiny si nechá dát něco na bolest, záznam do
dokumentace – všeobecná sestra.
- 15.30 dáváme pacientce k lůžku čaj a informujeme pacientku, že již může pít –
ošetřovatelka.
- 16.00 kontrola fyziologických funkcí, invazivních vstupů, drénu, záznam do dokumentace –
všeobecná sestra.
- 16.00 stupeň bolesti 4, bolest tupá v operační ráně. Podáváme infůzi Paracetamol 10mg/ml
100ml i.v. dle ordinace lékaře, pacientka poučena, aby případné nežádoucí účinky hned
hlásila, podání léku zaznamenáváme do dokumentace – všeobecná sestra.
- 16.30 kontrola pacientky – pacientka udává úlevu od bolesti, stupeň 2, cítí se unavená,
chtěla by spát. Poloha v lůžku jí vyhovuje.
- 19.00 pacientka pospává. Kontrola fyziologických funkcí, hybnosti dolních končetin, drénu,
ptáme se na bolest. Pacientka uvádí bolest na čísle 3. Nabízíme jí, že má dle ordinace lékaře
možnost podání dalšího léku na bolest, pacientka však chce ještě vyčkat, záznam do
dokumentace – všeobecná sestra.
- 20.00 podáváme další infůzi Neodolplasse proti bolesti dle ordinace lékaře. Pacientka udává
stupeň bolesti 5. Záznam do dokumentace – všeobecná sestra.
56
- 20.30 kontrola pacientky, ukončení infůze, pacientka udává stupeň bolesti 2, chce se jí spát
– všeobecná sestra.
- 21.00 kontrola fyziologických funkcí, vědomí, hybnosti dolních končetin, rány, drénu,
dopomoc při změně polohy. Pacientka se cítí dobře, je jen ospalá, uvádí, že zatím další léky
na bolest nepotřebuje.
- 24.00 kontrola pacientky, pacientka spí, nebudíme ji – všeobecná sestra.
Hodnocení (druhý pooperační den):
Krátkodobý cíl byl splněn, pacientka udává snížení bolesti na stupeň 2 do druhého
pooperačního dne. Pacientka se naučila pracovat s numerickou škálou hodnocení bolesti již
před operací a považuje to za jednoduchý nástroj, jak mapovat intenzitu bolesti. Sama říká, že
již před operací bolesti měla, ale není ten typ, který hned vše řeší medikací. Proto
přizpůsobujeme medikaci dle intenzity jejích bolestí. Pacientka spolupracuje se
zdravotnickým personálem a je ráda, že se bolest dá jednoduše „zvládnout“.
Hodnocení (pátý pooperační den):
Dlouhodobý cíl byl splněn. Pacientka při propuštění udává, že nepociťuje bolest, pokud je
v klidu. Při chůzi bolest cítí, ale říká, že by tuto bolest neřešila léky. Udává, že se vše
postupně zlepšuje a těší se až se bude moci plně věnovat všem fyzickým aktivitám.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 2
Narušená integrita tkáně (00044)
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Tělesné poškození
Definice: „Poškození sliznic, rohovky, kůže, svalů, fascií, šlach, kostí, chrupavek, kloubů
a/nebo vazů.“ (HERDMAN, KAMITSURU, 2015, s. 370)
Určující znaky:
- poškozená tkáň
Související faktory:
- chirurgický zákrok
- změny citlivosti
Priorita: střední
Cíl krátkodobý: Pacientka ví, jak pečovat o ránu, do 3dnů.
57
Cíl dlouhodobý: Operační rána je zhojena bez komplikací (per primam) do 14 dnů po
operaci.
Očekávané výsledky:
Pacientka ví, jak bude pečováno o ránu do 3 hodin
Pacientka ví, jak bude pečováno o ránu po propuštění z nemocnice do 4 dnů
Pacientka umí rozpoznat známky zánětu do 24 hodin
Pacientka nejeví známky infekce v operační ráně po dobu hospitalizace
Pacientce bude včas odstraněn drén do 48 hodin
Ošetřovatelské intervence:
Kontroluj prosakování rány do obvazu. Všeobecná sestra – každé 3 hodiny po přijetí
pacientky po dobu 24 hodin, dále 3 krát denně.
Kontroluj funkčnost drénu, odvedené množství, charakteristiku odpadu v drénu. Všeobecná
sestra – každé 3 hodiny po přijetí, dále minimálně 3krát denně.
Zhodnoť stav operační rány – tvar, velikost,bolest, stav okolí rány, sekrece, zápach.
Všeobecná sestra - vždy při převazu rány nebo dle potřeby.
Informace o stavu rány pečlivě zaznamenávej v příslušné dokumentaci. Všeobecná sestra –
minimálně jednou denně.
Vysvětli pacientce, jak budou probíhat převazy rány. Všeobecná sestra – do 2 hodin.
Nauč pacientku jak pečovat o ránu v domácím prostředí, zdůrazni hygienu rukou. Všeobecná
sestra do 4 dnů.
Edukuj pacientku o možných známkách zánětu. Všeobecná sestra – do 24 hodin.
Vždy dodržuj aseptický postup při převazování rány. Všeobecná sestra – při převazu rány.
Zajisti vhodný obvazový materiál, kterým bude rána fixována, sleduj, zda se neobjeví
případná kožní reakce na obvazový materiál. Všeobecná sestra – vždy při převazu rány.
Udržuj ránu v čistotě a suchém prostředí, kontroluj, zda rána nejeví známky infekce.
Všeobecná sestra – vždy při převazu rány.
Vysvětli pacientce účel drénu a péči o něj. Všeobecná sestra – do 2 hodin.
Edukuj pacientku v jakých případech má volat zdravotnický personál (nechtěné vytažení
drénu, rozpojení, náhlé krvácení do drénu). Všeobecná sestra – do 1 hodiny.
Odstraň drén za aseptických podmínek dle ordinace lékaře. Všeobecná sestra, lékař – dle
ordinace lékaře.
Informuj lékaře při známkách infekce v operační ráně nebo nezvyklém krvácení do drénu.
Všeobecná sestra – v případě potřeby.
58
Realizace:
0. pooperační den
- 14.30 pacientka přivezena zpět na oddělení po operaci Stabilizace L4/5 páteře. Pacientka
přivezena z dospávacího pokoje, kde strávila první hodinu po operaci.
- 14.30 kontrola drénu a rány. Drén funkční, odvádí, rána neprosakuje. Všeobecná sestra,
lékař.
- 14.30 založena ošetřovatelská dokumentace vztahující se k operační ráně a péči o drén.
Všeobecná sestra.
- 14.35 pacientce jsme vysvětlily účel drénu a poučily ji, že je třeba oznámit, kdyby došlo
k náhodnému vytažení nebo rozpojení drénu. Také by měla zdravotnický personál
informovat, kdyby si všimla většího množství odvedené krve v krátkém čase. Všeobecná
sestra.
- 14.45 kontrola drénu a rány. Drén funkční, odvádí, rána neprosakuje.Všeobecná sestra.
- 15.00 kontrola drénu a rány. Drén funkční, odvádí, rána neprosakuje. Pacientku poučujeme
o převazu rány, první proběhne 1. pooperační den, kdy bude pacientka po kontrolním
rentgenu moci vstát z lůžka a za dopomoci fyzioterapeuta bude moci navštívit sprchu, ve
které jí všeobecná sestra ránu poprvé převáže. Všeobecná sestra.
- 15.30 odstranění komprese v podobě polštáře, nyní můžeme lépe kontrolovat, zda rána
prosakuje, případně není-li drén zalomen. Pacientka zaujímá jinou polohu v lůžku. Drén je
funkční, odvádí a rána neprosakuje. Všeobecná sestra.
- 16.00 kontrola pacientky, drén funkční, odvádí, operační rána neprosakuje. Všeobecná
sestra.
- 19.00 kontrola pacientky, drén funkční, odvádí, operační rána neprosakuje. Všeobecná
sestra.
- 21.00 kontrola pacientky, drén funkční, odvádí, operační rána neprosakuje. Všeobecná
sestra.
- 24.00 pacientka spí, drén funkční, odvádí. Všeobecná sestra.
1. pooperační den
Po provedeném rentgenovém vyšetření na lůžku můžeme pacientku vertikalizovat.
Fyzioterapeut a všeobecná sestra pacientce pomáhají navštívit sprchu, kde při hygieně
provádíme první převaz rány. Při této příležitosti také pacientku poučujeme o příznacích
zánětu a jak o ránu pečovat. Ránu kryjeme vhodným obvazovým materiálem a
zaznamenáváme vše do dokumentace. Později téhož dne je vyměněna Redonova láhev.
2.pooperační den
Pomáháme pacientce při ranní hygieně ve sprše. Při této příležitosti drén za aseptických
podmínek dle ordinace lékaře vytahujeme. Dále provádíme kontrolu rány a převaz,
zaznamenáváme do dokumentace.
5.pooperační den
59
Po dobu hospitalizace nejeví operační rána známky zánětu. Ránu sterilně kryjeme a opět
pacientce připomínáme, jak o ránu pečovat a jak rozpoznat známky infekce, zdůrazňujeme
hygienu rukou při převazu. Pacientku propouštíme do domácí péče, informujeme ji, že
v případě jakýchkoli dotazů se s námi může spojit telefonicky.
12. pooperační den
Pacientka přichází na kontrolu do naší neurochirurgické ambulance. Rána je klidná, zhojená,
stehy jsou odstraněny.
Hodnocení (2.pooperační den):
Krátkodobý cíl byl splněn. Pacientka rozumí a ví, jak pečovat o ránu. Po dobu hospitalizace jí
s převazy pomáhá všeobecná sestra, v domácí péči jí bude pomáhat někdo z rodiny. Dokáže
popsat, jak se bude o ránu starat a jaké by byly případné známky infekce.
Hodnocení (13.pooperační den):
Dlouhodobý cíl byl splněn. Rána byla zkontrolována 12. Pooperační den v ambulanci, rána
byla klidná, zhojená, stehy byly odstraněny.
60
9 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Paní Marie byla přijata na spondylochirurgické standardní oddělení neurochirurgické
kliniky fakultní nemocnice v Praze dne 7. 1. 2019 k provedení operace na páteři, Stabilizaci
spondylolistézy L4/5. První den hospitalizace jsme pacientku seznámily s ošetřovatelskou
jednotkou a jejím chodem. S pacientkou byla sepsána ošetřovatelská dokumentace, navštívil
ji lékař a anesteziolog, byla poučena o hospitalizaci, plánovaném operačním výkonu, celkové
anestézii. Byl podepsán souhlas s hospitalizací, operačním výkonem a souhlas s podáním
anestézie. Pacientku jsme seznámily s pořadím, ve kterém byla zařazena v operačním
programu na budoucí den. S pacientkou si povídáme o pooperačním režimu a jak budeme
vyhodnocovat bolest po celou dobu hospitalizace. Druhý den hospitalizace podstupuje
pacientka operační výkon, v odpoledních hodinách se vrací zpět na spondylochirurgické
standardní oddělení. Operační výkon proběhl bez komplikací, stejně jako pooperační průběh.
V krátkém čase po návratu pacientky z operačního sálu vypracováváme situační analýzu, na
základě které stanovujeme 15 ošetřovatelských diagnóz. Jednalo se o tyto diagnózy: Akutní
bolest, Narušená integrita tkáně, Narušená integrita kůže, Zhoršená pohyblivost na lůžku,
Deficit sebepéče při koupání, Deficit sebepéče při oblékání, Deficit sebepéče při stravování,
Deficit sebepéče při vyprazdňování, Narušený vzorec spánku, Riziko krvácení, Riziko pádu,
Riziko infekce, Riziko syndromu nepoužívání, Riziko zácpy, Nadváha. Vybraly jsme si dvě
diagnózy, které jsme podrobně rozpracovaly. První pooperační den bylo pacientce provedeno
rentgenové vyšetření na lůžku a lékař po kontrole dal svolení k vertikalizaci. Pacientku od
tohoto dne navštěvoval fyzioterapeut několikrát denně a učil ji, jak postupně páteř zatěžovat.
Během hospitalizace se pacientka všechny cviky naučila. Redonův drén byl odstraněn do 48
hodin po operaci. Ránu jsme denně převazovaly, po dobu hospitalizace se neobjevily známky
zánětu. Pátý pooperační den pacientku propouštíme do domácího ošetření s poučením, jak se
starat o ránu. Pacientka přichází na kontrolu do spondylochirurgické ambulance 12.
pooperační den, kde jí byly odstraněny stehy a rána je zhojena, bez známek zánětu. Pacientka
snášela hospitalizaci velmi dobře, spolupracovala s námi velmi dobře, byla komunikativní.
Trochu jí byla nepříjemná změna prostředí, která měla vliv na spánek. Pacientka zároveň
však říká, že to bere jako přirozenou věc a že jakmile se dostane domů, bude zase vše
v pořádku. Pacientka si péči chválí, je ráda, že výkon podstoupila, těší se, že se postupně vrátí
do běžného života a začne zapojovat další fyzické aktivity, které kvůli bolestem před operací
nemohla dělat. Ošetřovatelskou péči můžeme tedy celkově hodnotit jako efektivní.
61
10 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Vertebrogenní onemocnění je jedno z nejčastějších onemocnění a ovlivňuje jak
člověka v jeho každodenních aktivitách, tak celou společnost, protože osob s tímto
onemocněním neustále přibývá. Toto onemocnění postihuje čím dál více mladší věkové
skupiny a je velmi častým důvodem k pracovní neschopnosti. Zdravotníci se často setkávají
s názorem, že tomuto onemocnění lze předcházet správným životním stylem a cvičením,
dokonce lze tímto způsobem i onemocnění zmírnit, nebo oddálit. Chirurgové však často
doporučují operační řešení, v kterém vidí efektivní řešení situace. Je důležité, aby každý
pacient byl posuzován individuálně a bylo mu nabídnuto veškeré spektrum možnosti léčby
právě daného problému. V následujících doporučeních tedy předkládáme i rady, které nejsou
jen od lékařů, ale také od fyzioterapeutů, kteří mají s těmito pacienty bohaté zkušenosti. Jako
výstup z bakalářské práce jsme vytvořily leták, který může sloužit jako informativní souhrn
pro pacienty po operací bederní páteře se stabilizací.
Doporučení pro management nemocnic:
- podpora vzdělávání lékařů, sester, fyzioterapeutů v odborném směru
- umožnění účasti na odborných stážích, workshopech, konferencích
- umožnění spolupráce s firmami, i zahraničními, nabízejícími nové operační řešení,
implantáty, sledovat aktuální dění v oboru
- podporovat a motivovat zaměstnance pozitivním způsobem
Doporučení pro zdravotnický personál:
- zajímat se o obor, o novinky, účastnit se vzdělávacích akcí včetně zahraničních
- poskytovat individuální péči každému nemocnému na základě jeho/její bio-psychosocio-spirituálních
potřeb
62
- mluvit s pacienty srozumitelně, nepoužívat odbornou terminologii, ujistit se, že nám
rozumí
- dbát na soukromí pacientů a být empatický
- klást důraz na prevenci a edukaci nejen pacientů, ale i jejich blízkých
- být obhájcem nemocného v situacích, kdy potřebuje
- pravidelně sledovat psychický stav nemocného a adekvátně reagovat při změnách
Doporučení pro pacienty:
- s lékařem si dostatečně promluvte o vaší nemoci, pokud máte otázky, ptejte se. Před
operací se ujistěte, že je to nejlepší východisko pro vás
- dodržujte léčebný režim, pokud máte otázky, ptejte se
- fyzioterapeut vás bude učit cviky, které jsou vhodné přesně pro vás. Naučte se je a
cvičte tak, jak je vám doporučeno
- provádějte správnou péči o ránu, dodržujte hygienu při převazu
- dodržujte termíny návštěv na ambulanci a rehabilitačním oddělení
- nebojte se vyhledat lékaře nebo zavolat do spondylochirurgické ambulance v případě
jakýchkoli dotazů nebo problémů
Doporučení pro rodiny pacientů:
- podporujte své blízké v léčebném režimu
- buďte trpěliví, naslouchejte
63
- pomáhejte při péči o ránu
- podporujte své blízké při cvičení a návratu do fyzických aktivit
Doporučení pro veřejnost, která se zajímá o své zdraví a chce předcházet bolestem zad:
- dodržujte zdravý životní styl, vyhýbejte se stresu, nepijte alkohol, nekuřte,
nepoužívejte návykové látky
- udržujte si normální váhu
- vyhýbejte se sezení, nebo využívejte aktivní sed s pomocí balanční podložky nebo
gymnastického míče
- využijte televizních reklam k chůzi, pohybu
- telefonujte ve stoje nebo při chůzi
- každý pohyb je prospěšný, pokud můžete, začněte více chodit, cvičte. Kdykoliv,
kdekoliv.
- spěte na boku, používejte matrace a polštáře, které představují dobrou oporu
- pokud spíte v poloze na břiše, dejte si polštář pod spodní část břicha, abyste uvolnili
páteř
- naučte se správnému držení těla
- zajímejte se o vlastní zdraví, pečujte o něj jako o dar, udržujte se v kondici
(www.everydayhealth.com)
(SLIMÁKOVÁ,2016)
64
ZÁVĚR
Bakalářská práce na téma Ošetřovatelský proces u pacienta po operaci páteře měla
stanoveny tři cíle. Hlavním cílem bakalářské práce bylo popsat a analyzovat případ pacientky
po operaci páteře krátce po operačním výkonu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou
část.
V první (teoretické) části, se krátce věnujeme anatomii páteře a míchy. Dále pak
rozdělení vertebrogenního onemocnění s definicemi, klinickým obrazem, diagnostikou a
možnou léčbou. Podrobněji se pak věnujeme chirurgické léčbě, kde se detailněji zmiňujeme o
předoperační, intraoperační a pooperační péči a to již přímo z oddělení, ke kterému se
vztahuje praktická část bakalářské práce. V následující části je popsána ošetřovatelská péče u
nemocných po poranění míchy a je tak přiblížena ošetřovatelská činnost na spinálních
jednotkách. Poslední část je věnována prevenci a alternativním metodám léčby. V této části
bylo našim cílem zmapovat aktuální medicínskou, ošetřovatelskou a psychosociální
problematiku nemocných s onemocněním páteře, které lze léčit chirurgickou léčbou. Dalším
cílem této části bylo popsat specifika ošetřovatelské péče u pacientů po operacích páteře na
spondylochirurgických jednotkách. Tyto cíle byly splněny.
V druhé (praktické) části bylo naším cílem podrobně popsat ošetřovatelskou péči,
kterou jsme pacientce poskytly na základě zhodnocení zdravotního stavu s následným
určením ošetřovatelských diagnóz, stanovením cílů, sestavením plánu realizace a
zhodnocením poskytnuté péče krátce po operačním výkonu. Zpracovaly jsme ošetřovatelský
proces podle modelu Marjory Gordonové u pacientky po operaci páteře Stabilizaci pro
spondylolistézu L4/5. Pacientka souhlasila s uveřejněním jejího případu v této bakalářské
práci. Vybrány byly 2 ošetřovatelské diagnózy, které jsme detailně zpracovaly včetně rozpisu
realizace a zhodnocení provedené péče. Cíl této části byl splněn.
Součástí bakalářské práce bylo také vypracování informačního letáku, kde jsou
uvedeny základní informace pro pacienty po operací páteře se stabilizací. Tento leták si může
pacient v klidu přečíst, připravit si otázky, v případě potřeby si ponechat u sebe po dobu
hospitalizace.
65
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. setkání české a slovenské vojenské neurologie, 6. listopadu 2018, Ústřední vojenská
nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Neurologické oddělení
BOROŇOVÁ, J., 2010. Kapitoly z ošetřovatelství I. Plzeň: Maurea. ISBN 978-80-902876-4-
8.
BEZDIČKOVÁ, M. a L. SLEZÁKOVÁ., 2010. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha:
Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3130-8.
CETLOVÁ, L., L. DRAHOŠOVÁ a I. TOČÍKOVÁ., 2012. Hodnotící a měřící škály pro
nelékařské profese. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. ISBN 978-80-87035-
45-0.
Cvičení v kanceláři., 2017. Zázraky medicíny. Brno: Extra Publishing, 2017, (10), 45. ISSN
2464-7659.
GRIFFITH, H. W., S. W. MOORE, K. YODER, a kol., 2012. Complete guide to symptoms,
illness & surgery. Rev. 6th ed. New York, NY: Penguin Group (USA) Incorporated. ISBN
978-0-399-16151-3.
GRILLPARZER, M., 2009. Naše záda. Praha: Svojtka & Co.. ISBN 978-80-256-0031 -3
HART, R., 2014. Degenerativní onemocnění páteře. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-067-
7.
HERDMAN, T. H. a S. KAMITSURU, ed., 2010. Ošetřovatelské diagnózy: definice &
klasifikace . Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5412-3.
HOCH, J. a J. LEFFLER., 2013. Textbook of surgery: current surgical diagnosis and
treatment. Prague: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-375-6.
66
HRABÁLEK, L., 2011. Poranění páteře a míchy. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci. ISBN 978-80-244-2842-0.
CHRASTINA, J., 2010. Neurosurgery for medical students. Brno: Masaryk University.
ISBN 978-80-210-5140-9.
JAHODOVÁ, J., 2009. Ošetřovatelská péče na Spinální jednotce. In: Poranění míchy. s. 69-
80. ISBN 9788070135044
KUČEROVÁ, K., 2018. Úžasné lidské tělo: jak to funguje?. Brno: CPress. ISBN 978-80-
264-1957-0.
KUKAN, M. a P. KUKANOVÁ. 2012. Low back pain a deprese - vzájemný vztah. Česká a
slovenská neurologie a neurochirurgie, 75(3), 291-295. ISSN 1210-7859.
PETR, J., 2018. Kde leží limity lidského těla?. Zázraky medicíny. Brno: Extra Publishing,
(11), 36-40. ISSN 2464-7659.
SLEZÁKOVÁ, Z., 2014. Ošetřovatelství v neurologii. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN
978-80-247-4868-9.
SLIMÁKOVÁ, M., 2016. Varování! Sezení může zabíjet. Zázraky medicíny. Brno: Extra
Publishing, (7-8), 22-25. ISSN 2464-7659.
SMÍŠEK, R. a K. SMÍŠKOVÁ a Z. SMÍŠKOVÁ., 2014. Léčba výhřezu meziobratlového
disku bez operace: spirální stabilizace páteře : metoda Spirální stabilizace páteře : SMíšek
Systém : [léčba potíží po operacích páteře : FBS - failed back surgery syndrome]. Praha:
Richard Smíšek. ISBN 978-80-87568-43-9.
SMÍŠEK, R. a K. SMÍŠKOVÁ a Z. SMÍŠKOVÁ., 2013. Spirální stabilizace páteře: 11
základních cviků : léčba a prevence bolesti zad metodou SM-systém : SMíšek systém : funkční
stabilizace a mobilizace páteře. 4. rozšířené vydání. Praha: Richard Smíšek. ISBN 978-80-
87568-20-0.
67
ŠAMÁNKOVÁ, M., 2011. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v
ošetřovatelském procesu. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3223-7.
ŠRÁMEK, J., 2015. Chirurgická léčba degenerativního postižení bederní páteře. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-5362-1.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., 2017. Moderní farmakoterapie v neurologii. 2. rozšířené vydání. Praha:
Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-529-3.
TYLL, T., a V. DOSTÁLOVÁ a D. NETUKA., 2014. Neuroanestezie a základy
neurointenzivní péče. Praha: Mladá fronta, Aeskulap. ISBN 978-80-204-3148-6.
VOKURKA, M. a J. HUGO., 2015. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované vydání. Praha:
Maxdorf, Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2.
www.mckenziemetoda.cz
www.everydayhealth.com/pain-management/back-pain/quick-tips-to-help-prevent-back-
pain.aspx
68
CO MNE ČEKÁ PO OPERACÍ BEDERNÍ PÁTEŘE SE
STABILIZACÍ
 PO OPERACI BUDETE PŘEVEZENI NA DOSPÁVACÍ POKOJ
 NÁSLEDNĚ SE VRACÍTE ZPĚT NA SVŮJ POKOJ NA ODDĚLENÍ
 PO NÁVRATU NA ODDĚLENÍ VÁM LÉKAŘ ROZEPÍŠE LÉKY NA BOLEST,
KTERÉ MÁTE MOŽNOST PŘI BOLESTECH DOSTÁVAT V URČITÝCH
ČASOVÝCH INTERVALECH
 PO DOBU DVOU HODIN OD OPERACE MÁTE POD ZÁDY POLŠTÁŘ, KTERÝ
SLOUŽÍ JAKO KOMPRESE RÁNY
 PO DVOU HODINÁCH BUDETE MOCI ZAČÍT PÍT
 V PRAVIDELNÝCH INTERVALECH VÁM BUDEME KONTROLOVAT
OPERAČNÍ RÁNU, HYBNOST KONČETIN, MĚŘIT KREVNÍ TLAK A ODTOK
DO DRENÁŽE, BUDEME SE PTÁT NA BOLEST
 JAKÝKOLIV PROBLÉM PO OPERACI HLASTE OŠETŘUJÍCÍMU
PERSONÁLU, NEBOJTE SE POUŽÍT SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ
 JE POTŘEBA, ABYSTE SE DO 8 HODIN OD UKONČENÍ OPERACE
VYMOČIL/A
 KLID NA LŮŽKU JE NUTNO DODRŽET DO DRUHÉHO DNE DO PROVEDENÍ
KONTROLNÍHO RENTGENU A ZHODNOCENÍ LÉKAŘEM. NÁSLEDNĚ
VYČKÁTE PŘÍCHODU FYZIOTERAPEUTA, KTERÝ S VÁMI NACVIČÍ
TECHNIKU VSTÁVÁNÍ Z LŮŽKA
 POKUD MÁTE JAKÝKOLIV DOTAZ, NEBOJTE SE NA NÁS OBRÁTIT
69