Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
SYNDROM VYHOŘENÍ U VŠEOBECNÝCH SESTER
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA ZOLMANOVÁ, DiS.
Praha 2019
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
SYNDROM VYHOŘENÍ U VŠEOBECNÝCH SESTER
Bakalářská práce
PETRA ZOLMANOVÁ, DiS.
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Praha 2019
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 13.12. 2019
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou chtěla ze srdce poděkovat své vedoucí práce Mgr. Haně
Tošnarové, Ph.D. za podporu, odborné vedení, trpělivost a pevné nervy. Chtěla bych také
poděkovat své rodině, mým nejbližším a přátelům, bez kterých bych nemohla nic z tohoto
uskutečnit, jsou mi oporou po celý život a věrným útočištěm.
ABSTRAKT
ZOLMANOVÁ, Petra. Syndrom vyhoření u všeobecných sester. Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Hana
Tošnarová, Ph.D. Praha. 2019. 92 stran.
Tématem bakalářské práce je syndrom vyhoření u všeobecných sester. Jedná se
o vážný sociální problém s duševními a fyzickými dopady. V teoretické části se
zaměřujeme na rozdělení a pojmenování burnout syndromu. Charakterizujeme jeho
prevenci, příznaky, fáze, léčbu a dosavadní výskyt u všeobecných sester. V praktické části
vyhodnocujeme data získané z průzkumného šetření za využití dotazníku Maslach
burnout inventory, který byl stěžejním pro tuto práci. Pro přehled v různých nemocnicích
analyzujeme data a srovnáváme naše výsledky v kapitole Diskuze s výsledky
ostatních, pro přehled výskytu syndromu vyhoření. Sběr dat naší práce probíhal
v Brněnském Masarykově onkologickém ústavu, ve kterém jsme pro náročnou práci
všeobecných sester předpokládali výskyt syndromu vyhoření.
Klíčová slova:
Burnout syndrom. Pomáhající profese. Sestra. Stress. Syndrom vyhoření. Všeobecná
sestra.
ABSTRACT
ZOLMANOVÁ, Petra. Burn syndrome in general nurses. High School of Health, degree
of s. Level of qualification: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Prague 2019. 92 pages.
The topic of this thesis is the burnout syndrome of general nurses. This is a serious
social problem with mental and physical impacts. The theoretical part focuses on the
classification and naming of burnout syndrome. We characterize its
prevention, symptoms, phases, treatment and present occurrence in general nurses. In the
practical part, we evaluate the data obtained from the survey using the Maslach burnout
inventory questionnaire, which would be crucial for this work. For an overview in
different hospitals we analyze the data and compare our results in the Discussion section
with the results of others, for an overview of the incidence of burnout. The data collection
of our work took place at the Brno Masaryk Oncology Institute, where we expected
burnout syndrome due to the demanding work of nurses. We were therefore pleasantly
surprised by the results that we developed in the practical part of the work.
Keywords:
Burnout syndrome. Burnout. General nurse. Helping professions. Nurse. Stress.
PŘEDMLUVA
Tématem bakalářské práce je Syndrom vyhoření u všeobecných sester. Může se
zdát, že je toto téma již dosti zpracované. S tímto tvrzením však nesouhlasíme. Syndrom
vyhoření je v dnešní době spíše pojem zneužívaný pro zástěrku únavy, nadbytku služeb
nebo pouze jako zakrývací pojem. Ve skutečnosti se za tímto termínem skrývá velmi
vážný problém, který je nutné mít na paměti a věnovat se mu více, než jak je tomu do
teď. Vedení nemocnic nemá mnohdy dostatek prostředků k tomu řádně tento problém
zmapovat a následně řešit. Proto jsme se rozhodli právě pro toto téma.
Chtěli bychom byť už jen formou dotazníků, aby se setra mohla nad kladenými
otázkami zamyslet a případně si i sama díky odpovědi, kterou v daný moment zvolí
pouvažovat nad tím, zdali není něco v nepořádku …
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ
SEZNAM GRAFŮ
SEZNAM TABULEK
ÚVOD............................................................................................................................. 13
1 PŘEDPOKLADY PRO PROFESI VŠEOBECNÉ SESTRY............................ 15
2 SYNDROM VYHOŘENÍ..................................................................................... 18
DRUHY VYČERPÁNÍ .................................................................................. 19
FÁZE VYČERPÁNÍ ............................................................................. 21
3 PROCES VEDOUCÍ K SYNDROMU VYHOŘENÍ......................................... 23
4 PREDIKTORY SYNDROMU VYHOŘENÍ...................................................... 26
5 PREVENCE JAK HOŘET, ALE NEVYHOŘET............................................. 30
6 COPINGOVÉ STRATEGIE ............................................................................... 32
7 LÉČBA SYNDROMU VYHOŘENÍ ................................................................... 34
8 PRŮZKUM............................................................................................................ 36
PRŮZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................. 36
METODIKA PRŮZKUMU........................................................................... 37
PRŮZKUMNÝ SOUBOR ............................................................................. 39
ČASOVÝ HARMONOGRAM ..................................................................... 40
ANALÝZA DAT............................................................................................. 40
9 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ................................................................................ 66
CHÍ KVADRÁT – TEST NEZÁVISLOSTI................................................ 66
STATISTICKÉ OVĚŘENÍ PRŮZKUMNÝCH OTÁZEK ZA POMOCI
CHÍ KVADRÁT TESTU.......................................................................................... 66
FORMULACE STATISTICKÝCH HYPOTÉZ......................................... 68
VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ.................................... 69
10 INTERPRETACE PRŮZKUMU ........................................................................ 78
11 DISKUZE .............................................................................................................. 83
12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI.............................................................................. 85
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 87
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 89
SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 92
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
DP ………………………….……Depersonalizace
EE ………………………….……Emocionální vyčerpání (Emotional Exhaustion)
ICD ………………………….…..Mezinárodní klasifikace nemocí WHO
MBI ………………………….….Maslach Burnout Inventory
MOU …………………………....Masarykův onkologický ústav
NČB ………………………….….Nemocnice České Budějovice a.s.
PA ……………………………….Osobní uspokojení (Personal Accomplishment)
SV………………………………..Syndrom vyhoření
WHO ……………………………Světová zdravotnická organizace
(STOCK, 2010), (VOKURKA, HUGO a kol., 2015), (ELLINGEROVÁ, 2016)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Bio-psycho-sociálně-spirituální pojetí – tělesně – psychicky – společensky – duševní
pojetí
Burnout syndrom – syndrom vyhoření
Depersonalizace – odosobnění
Hostilní – nenávistný, nepřátelský
Individuální – jednotlivý, zvláštní, osobitý
Mentor – učitel, vedoucí, poučovatel, mravokárce
Perfekcionalizmus – úsilí o dokonalý výkon
Psychosomatika – nauka o zkoumání souvislostí a vztahů mezi duševními a tělesnými
projevy, procesy, prožitky a stavy
Teambuilding – program a metodika sestavování, vytváření a rozvíjení efektivního
i úspěšného, dobře komunikujícího a spolupracujícího pracovního nebo sportovního týmu
(KRAUS a kol., 2009), (VOKURKA, HUGO a kol., 2015)
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Vyhodnocení MBI......................................................................................... 39
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Pohlaví................................................................................................................. 40
Graf 2 Věk ...................................................................................................................... 41
Graf 3 Délka praxe.......................................................................................................... 42
Graf 4 Vzdělání............................................................................................................... 43
Graf 5 Oddělení .............................................................................................................. 44
Graf 6 Rodinný stav........................................................................................................ 45
Graf 7 Emocionální vyčerpání (EE) ............................................................................... 46
Graf 8 Depersonalizace (DP).......................................................................................... 47
Graf 9 Osobní uspokojení (PA) ...................................................................................... 48
Graf 10 ARO/JIP oddělení (EE) ..................................................................................... 49
Graf 11 ARO/JIP oddělení (DP)..................................................................................... 50
Graf 12 ARO/JIP oddělení (PA)..................................................................................... 51
Graf 13 Ambulantní provoz (EE) ................................................................................... 52
Graf 14 Ambulantní provoz (DP) ................................................................................... 53
Graf 15 Ambulantní provoz (PA) ................................................................................... 54
Graf 16 Standardní oddělení (EE) .................................................................................. 55
Graf 17 Standardní oddělení (DP) .................................................................................. 56
Graf 18 Standardní oddělení (PA) .................................................................................. 57
Graf 19 Rozdělení dle oddělení – celkový výpočet vyhořelých sester........................... 58
Graf 20 Vyhoření v souvislosti s věkem – ARO/JIP oddělení ....................................... 59
Graf 21 Vyhoření v souvislosti s věkem – Ambulantní provoz ..................................... 60
Graf 22 Vyhoření v souvislosti s věkem – Standardní oddělení..................................... 61
Graf 23 Vyhoření v souvislosti s věkem – celkový výpočet .......................................... 62
Graf 24 Celkové vyhoření v rámci oddělení – vyhodnocení.......................................... 63
Graf 25 Celkové vyhoření v rámci věku – vyhodnocení................................................ 64
Graf 26 Celkové vyhoření – vyhodnocení...................................................................... 65
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Pohlaví ........................................................................................................... 40
Tabulka 2 Věk................................................................................................................. 41
Tabulka 3 Délka praxe.................................................................................................... 42
Tabulka 4 Vzdělání......................................................................................................... 43
Tabulka 5 Oddělení......................................................................................................... 44
Tabulka 6 Rodinný stav .................................................................................................. 45
Tabulka 7 Emocionální vyčerpání (EE).......................................................................... 46
Tabulka 8 Depersonalizace (DP) .................................................................................... 47
Tabulka 9 Osobní uspokojení (PA) ................................................................................ 48
Tabulka 10 ARO/JIP oddělení (EE) ............................................................................... 49
Tabulka 11 ARO/JIP oddělení (DP) ............................................................................... 50
Tabulka 12 ARO/JIP oddělení (PA) ............................................................................... 51
Tabulka 13 Ambulantní provoz (EE).............................................................................. 52
Tabulka 14 Ambulantní provoz (DP) ............................................................................. 53
Tabulka 15 Ambulantní provoz (PA) ............................................................................. 54
Tabulka 16 Standardní oddělení (EE)............................................................................. 55
Tabulka 17 Standardní oddělení (DP) ............................................................................ 56
Tabulka 18 Standardní oddělení (PA) ............................................................................ 57
Tabulka 19 Rozdělení dle oddělení – celkový výpočet vyhořelých sester..................... 58
Tabulka 20 Vyhoření v souvislosti s věkem – ARO/JIP oddělení ................................. 59
Tabulka 21 Vyhoření v souvislosti s věkem – Ambulantní provoz................................ 60
Tabulka 22 Vyhoření v souvislosti s věkem – Standardní oddělení............................... 61
Tabulka 23 Vyhoření v souvislosti s věkem – celkový výpočet..................................... 62
Tabulka 24 Celkové vyhoření v rámci oddělení – vyhodnocení .................................... 63
Tabulka 25 Celkové vyhoření v rámci věku – vyhodnocení .......................................... 64
Tabulka 26 Celkové vyhoření – vyhodnocení ................................................................ 65
Tabulka 27 Příklad rozložení kritického chí v závislosti na stupni volnosti .................. 67
Tabulka 28 Výpočet chí kvadrátu v kontingenční tabulce ............................................. 67
Tabulka 29 Formulace statistických hypotéz.................................................................. 68
Tabulka 30 Vztah mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku....................... 69
Tabulka 31 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku
........................................................................................................................................ 69
Tabulka 32 Vztah mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku...................................... 70
Tabulka 33 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku ....... 71
Tabulka 34 Vztah mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku.............................. 71
Tabulka 35 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku 72
Tabulka 36 Vztah mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe.......... 72
Tabulka 37 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE)
a délkou praxe................................................................................................................. 73
Tabulka 38 Vztah mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe......................... 73
Tabulka 39 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe
........................................................................................................................................ 74
Tabulka 40 Vztah mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe................. 74
Tabulka 41 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou
praxe................................................................................................................................ 75
Tabulka 42 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro ARO/JIP oddělení.............................................................................. 75
Tabulka 43 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro ambulantní provoz ............................................................................. 76
Tabulka 44 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro standardní oddělení............................................................................ 76
Tabulka 45 Analýza hypotéz .......................................................................................... 82
13
ÚVOD
Přemýšleli jsme nad výběrem tématu, které by bylo v rámci dnešní doby zajímavé
a přínosné. Považujeme za takové právě burnout syndrom neboli syndrom vyhoření.
V dnešní uspěchané době, kdy se kde, kdo z nás ztratí sám v sobě, je důležité
nezapomínat na to, že každého z nás může tzv. vyhoření potkat. Jedná se o velmi běžný
jev, a to právě u zdravotnických pracovníků, respektive všeobecných sester. Právě toto
povolání s lidmi samo o sobě vyžaduje notnou dávku sebeobětování. Každá služba je
jiná, každý pacient je jiný a na jednu ženu či muže v sesterském povolání připadá během
služby více než jedna role. Sestra musí mimo jiné po dobu své služby zastávat i mnoho
jiných funkcí a s tím spojených povinností.
Po službě se role přenáší do společenského života a rodinného prostředí. Co tedy
můžeme od jedince očekávat při dnešním vypjatém pracovním režimu
a přetěžování nežli vyhoření. Proto jsme si zvolili toto téma a rádi bychom ho osvěžili
odborníkům a přiblížili nezasvěceným.
Pro tvorbu bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Pro teoretickou část:
Cíl 1: Sumarizace a rozdělení syndromu vyhoření.
Cíl 2: Popsat rozdělení prevence a léčby syndromu vyhoření.
Pro praktickou část:
Cíl 1: Zjistit procentuální výskyt syndromu vyhoření u všeobecných sester v MOU.
Cíl 2: Vyhodnotit rozdíl výskytu syndromu vyhoření mezi všeobecnými sestrami na
standardním oddělení, ambulancí a ARO/JIP oddělení v MOU.
Cíl 3: Zjistit, v jaké věkové skupině jsou všeobecné sestry v MOU nejvíce ohroženy
syndromem vyhoření.
14
Vstupní literatura
HONZÁK, Radkin, 2013a. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Praha: Vyšehrad.
ISBN 978-80-7429-331-3.
PRIEß, Mirriam, 2015. Jak zvládnout syndrom vyhoření: najděte cestu zpátky k sobě.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5394-2.
STOCK, Christian, 2010. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-3553-5.
VENGLÁŘOVÁ, Martina, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3174-2.
Popis rešeršní strategie
Vyhledávání odborné literatury, která byla využita pro bakalářskou práci
s názvem Syndrom vyhoření u všeobecných sester, probíhalo v období listopad 2018 až
březen 2019.
Vyhledávací období pro rešerši bylo stanoveno od roku 2009 do roku
2019, v českém jazyce, slovenském jazyce a anglickém jazyce. Na základě rešerše
vypracované z Vysoké školy zdravotnické, o. p. s., Praha 5, za využití zdrojů: katalog
Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz), Souborný katalog ČR (www.caslin.cz),
Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike), dále pak byla použita Databáze
vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz), Jednotný portál knihoven
(www.knihovny.cz)
a PubMED (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/). Pro tvorbu bakalářské práce bylo
z rešerše využito 10 knih, 2 bakalářské práce a 1 článek.
15
1 PŘEDPOKLADY PRO PROFESI VŠEOBECNÉ
SESTRY
Zamysleme se na začátku, proč si a kdo vybere profesi zdravotnického pracovníka.
V této kapitole chceme poukázat na začátek problému syndromu vyhoření. Věnujeme
se zde předpokladům, jako jisté základní prevenci proti burnout syndromu.
Když se rozhodujeme na základní škole, co budeme jednou dělat, myslíme především na
naše záliby. Přemýšlíme o tom, zdali nás baví více práce s lidmi, zvířaty
nebo IT, možností je spousta. I když nepřikládáme dostatečnou důležitost tomuto
rozhodnutí, je jedním z nejdůležitějších, které ovlivní náš život do budoucna.
V oboru, který nás nebude naplňovat, nebo nemáme pro jeho realizaci předpoklady, se
povětšinou trápíme. Jsme tím pádem do budoucna potenciální adepti pro rozvoj syndromu
vyhoření. Každý fungujeme jako jedinečná individuální osobnost, a proto jen my sami
a naše rozhodnutí je v konečném důsledku nejdůležitější.
Slyšíme-li slovo osobnost, nemůžeme v něm neslyšet vztažné „o sobě“.
Ono vztažné „o sobě“ upozorňuje přinejmenším na vědomé „já“, které je centrem
duševního života (ZACHAROVÁ, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, 2011 s. 17).
Základem úspěchu je rozvoj sebepoznání, uvědomování si svých
schopností, vlastností a dovedností. Důležitá je schopnost rozpoznat své pocity
a nedostatky. Během života si utváříme názor o sobě i o jiných. Aby mohla sestra
porozumět a pomoci pacientům, musí nejdříve rozumět sama sobě. Ještě dnes se
setkáváme s postojem z dob církevních ošetřovatelských řádů. Typické jsou
např.: Správné předpoklady pro profesi sestry? Je role sestry vhodná pro muže? Oblíbená
hesla pro „správnou“ sestru zaznamenáváme dodnes:
Nesmíš na sobě nechat nikdy nic dát znát…
Starosti z domova nech za dveřmi, do práce s čistou hlavou…
Být tu jen pro druhé…
Nejprve všichni ostatní okolo, pak teprve přijdeš na řadu ty…
Aplikace do praxe je však nereálná. Neumíme si představit, že by sestry byly vedeny
k emoční oploštělosti. Podnět k naprostému oddělení práce a soukromí či být na řadě až
16
po všech ostatních zřejmě pramení z dob řeholní služby v nemocnicích, kdy řeholní sestry
měly daleko lepší zázemí pro realizaci těchto požadavků. Existují možnosti, jak
všeobecnou sestru na profesi připravit, a tak započít prevenci syndromu vyhoření. Patří
sem praktická a teoretická příprava, osobnostní předpoklady pro profesi a kvalitní
studentská praxe (VENGLÁŘOVÁ a kol., 2011).
POVAHA
Na rozvoji burnout syndromu se podílí již zmíněné osobnostní charakteristiky
všeobecné sestry. To, co nás utváří, nás také může ničit. V případě rizikových faktorů
povahy všeobecných sester jsou nežádoucí následující příklady povahových rysů:
sklony k perfekcionalizmu
vysoká sebekritičnost
idealizmus
vysoká empatičnost
nízká flexibilita
nerozhodnost
nespolehlivost
špatné komunikační dovednosti
uzavřenost
manipulativnost
sklony k přehnaným očekáváním
závislosti různého charakteru (alkohol, drogy, léky atd.)
vysoká disciplinovanost (PTÁČEK, BARŮNĚK a kol., 2011).
ZÁTĚŽ
Burnout syndrom jako důsledek komunikačního přetížení zdravotníků vystupuje
z neustálé potřeby komunikace mezi pacienty a zdravotníky. Rizikovou skupinou pro
rozvoj syndromu vyhoření jsou právě všeobecné sestry, které jsou v nepřetržitém
kontaktu s jinými lidmi. Každodenní řešení problémů, starostí, musí brát v úvahu etická
práva a samotný výkon medicíny. Vše vyžaduje notnou dávku duševních zdrojů
a sebeobětování. Často se tudíž setkáváme s nejčastějším společným jmenovatelem pro
17
duševní vyčerpání či únavu, nadměrné nároky a nedostatečnou motivaci – burnout
syndromem či syndromem vyhoření (PTÁČEK, BARŮNĚK a kol., 2011).
Snažili jsme se touto kapitolou poukázat na problém, že pokud nezvážíme
adekvátně, jsme-li schopni tuto zátěž zvládnout a nemáme pro sebe své místo v životě
i po pracovní době je zde velká šance pro výskyt burnout syndromu. V dalších kapitolách
se věnujeme již detailněji zmíněnému burnout syndromu, jeho léčbě a prevenci.
18
2 SYNDROM VYHOŘENÍ
Syndrom vyhoření, burnout syndrom nebo také syndrom vypálení či vyprahlosti má
několik definic od nespočtu autorů. Je burnout syndrom, pro nás známý jako syndrom
vyhoření, nemocí dnešní doby? Nastává automaticky možnost syndromu vyhoření, jako
trest za individualistický styl života? Je to daň za neustále spěchání, daň za snahu
dosáhnout ještě dál a výše? (STOCK, 2010).
Podle ICD (Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace
(WHO)) je vyhoření zařazeno do doplňkové kategorie diagnóz a není tedy klasifikováno
jako nemoc (STOCK, 2010, s. 14).
Popisuje se jako profesionální selhání na podkladě vyčerpání vyvolaného neustále
se zvyšujícími požadavky jak od okolí, tak od samotného jedince (KŘIVOHLAVÝ, 2012
s. 58).
Co to pro nás tedy znamená? Pojišťovna díky tomu, že neklasifikuje syndrom
vyhoření jako nemoc, nehradí pacientovi léčbu syndromu vyhoření. Na místě je tedy
související známá diagnóza neurastenie, která má doprovázející stejné příznaky, jako jsou
u syndromu vyhoření (STOCK, 2010).
PŘÍZNAKY SYNDROMU VYHOŘENÍ
Dělíme na dva druhy:
Subjektivní:
Jedinec pociťuje únavu, smýšlí o sobě negativně, celkově vidí svět v černých barvách.
Netěší ho odvedená práce, nechce se mu rozvíjet žádné debaty a vyhýbá se sociálním
kontaktům. Snadno je podrážděný, náchylný ke stresovým stavům a negativizmu.
Objektivní:
Snížená výkonnost, okolí pozoruje změny v chování a zřetelný odtah vůči lidem. Dělá
chyby a je negativní zpětná vazba. Komunikace vázne a reakce na problémy druhých jsou
chladné (VITOŠKOVÁ, 2018).
Dnešním trendem se stává nezkrotná touha po společenském uznání. Máme na
mysli očekávání pracovního úspěchu a náležitého ocenění. To nepřichází hned
19
a mnohdy se nesetkáme s oceněním za odvedenou práci vůbec. Ze zkušeností víme, že
pochvala a uspokojení z dobře odvedené práce je leckdy větší odměnou než samotné
ocenění ať už finanční nebo hmotné. Představa že by vše mělo mít hladký
průběh, nás doprovází po celý život. Často se toto tvrzení nesetkává s realitou
(HONZÁK, 2018).
Profese nejnáchylnější k syndromu vyhoření jsou především zaměstnanci ve
zdravotnictví, školství, administrativě, sociální péči a samozřejmě všechny ostatní
profese, u kterých je nutný častý kontakt s lidmi (VITOŠKOVÁ, 2018).
Einstein kdysi napsal: „Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí
problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut
jeho analýzou a 5 minut jeho řešením.“ My to děláme nezřídka úplně opačně
(HONZÁK, 2013a. s. 24).
Často se syndrom vyhoření zaměňuje se stresem. Stres a vyhoření není totéž. Mají
pouze podobné stresové faktory – spouštěče. Jedním důsledkem chronického stresu je
adaptační syndrom, který může v jistých směrech odpovídat fyzickým doprovodům
syndromu vyhoření. Stres je příčinou a následné vyhoření důsledkem. Nejčastější
příčinou syndromu vyhoření je nerovnováha mezi odpočinkem a aktivitou. Nastartování
vyhoření může být i něco naprosto banálního nebo nečekaného. Mnoho studií
potvrzuje, že čím širší je pracovní rozptyl, tím je práce záživnější. Naopak stereotypní
a nadmíru kontrolovaná, samostatnosti ochuzená pozice podněcuje k pocitu
nespokojenosti (STOCK, 2010).
DRUHY VYČERPÁNÍ
Dlouhodobé zabývání se náročnými a emocionálně vyčerpávajícími situacemi je
příčinou vyhoření. Každodenní řešení problémů, stresových podnětů a náročných aktivit
výrazně přispívá k rozvoji vyhoření. Každé vyčerpání je podstatnou částí lidského bytí.
Samotné vyhoření člověka, kterého pojímáme bio-psycho-sociálně-spirituální osobností
lze rozdělit do tří skupin. Každá z těchto skupin je dílnou součástí celku, jeli opomíjená
jedna, strádají i další. Jedná se o vyčerpání fyzické, emocionální a mentální
(KŘIVOHLAVÝ, 2010).
20
FYZICKÉ VYČERPÁNÍ
Dalo by se říci, že jde o stav, kdy dochází síly. Počáteční únavu ze začátku
omlouváme jarní únavou a maskujeme tak totální vyčerpání, způsobené převážně
vysokými nároky. Problém nastává hned u diagnostiky problému, volíme mezi
rozlišením, zdali se jedná o stres nebo únavu. Ačkoliv se mnohým zdá, že se jedná
o banální únavu, může takové vyčerpání u člověka vyvolat lehčí i vážnější onemocnění
jako jsou například chronický únavový syndrom – kdy v útlumu setrváváme déle než půl
roku. V nejhorším případě může takové vyčerpání končit i úmrtím.
Mezi příznaky fyzického vyčerpání řadíme bolesti hlavy a bolesti zad. Časté jsou
výskyty poruch spánku, výpadky paměti, zapomínání a deprese. Nezřídka se objevují
bolesti kloubů, bolesti a únava svalů atd. Léčba probíhá většinou za pomoci odborníků
nebo v počátcích samostatného užívání homeopatik či vyhledání akupunktury.
U zdravotníků se skýtá možnost nadmíry užívání samo naordinovaných
medikamentů, o které se zmíníme v bloku návykové látky na pracovišti
(KŘIVOHLAVÝ, 2010), (VENGLÁŘOVÁ, 2011), (VITOŠKOVÁ, 2018).
MENTÁLNÍ VYČERPÁNÍ
Vychází z bezprostředního kontaktu s lidmi, což je u všeobecných sester alfa
a omega každé služby. Vyčerpávajícím je neúspěšné jednání s lidmi, pracovní vypětí
a nadmíra úkolů. Dnešním fenoménem se v rámci medializovaného nedostatku sester
dostáváme k jejich přetěžování v rámci nízké kapacity pracovníků, a to úzce souvisí
s mnohdy diktátorským režimem a bezohledným manipulováním s lidmi. Velký vliv mají
i nastavená přísná pravidla a jejich tvrdě vyžadované dodržování.
Věci moc nepomáhá občasná nesmyslnost úkolů, nadmíra očekávání ze všech stran,
nerealistické požadavky a posléze nedostatečné ohodnocení. Charakter věci doplňuje
i nespravedlnost v jednání ze strany nadřízených kupříkladu vůči plnění
požadavků, přidávání směn a rozdělování odměn. Doprovázející fenoménem je
nerovnocenný, nesourodý kolektiv, kdy se mnohdy pro výskyt různých jedinců v početné
skupině nesnadno pracuje i žije. Což není benefitem v souladu s tvrzením, že
v zaměstnání trávíme většinu svého života. Samotným vyvrcholením je pak smutný
a zoufalý pohled na vyhotovený rozpis služeb s neustálými změnami a nesnadná snaha
sestry do něho vměstnat osobní život a svoji, pokud možno spokojenou budoucnost
(KŘIVOHLAVÝ, 2010), (VENGLÁŘOVÁ, 2011), (VITOŠKOVÁ, 2018).
21
EMOCIONÁLNÍ VYČERPÁNÍ
Odosobnění, pocit marnosti, selhání, zklamání a ztráta zájmu. Tak bychom začali
u vymezení emocionálních ztrát. Nastávají situace, kdy člověk nemá zájem řešit cizí
či vlastní problémy, okolí je pro něj pouze přítěží. Vztah k sobě samému je
negativní, k okolí hostilní. K pacientům se sestra chová s odstupem, neposlouchá jejich
problémy a požadavky vše dělá spíše automaticky. Jakékoliv odchylky z povinnosti
zamítá, dělá jen to, co opravdu musí. Převažuje pocit profesního selhání, neschopnost se
dál v práci vyvíjet. Výrazně dochází k útlumu empatie a ztrácí se pozitivní přístup
k pacientům. Sestry začínají pacienty vnímat jako objekty, věci a nezbytné zlo.
Všeobecné sestře se zdá celkem nemožné ve zdravotnictví ještě někdy pracovat, nebo se
znovu vrátit k empatickému a holistickému pojetí pacientů. Nastane nevyhnutelné
odosobnění k pacientům (KŘIVOHLAVÝ, 2010), (VENGLÁŘOVÁ, 2011),
(VITOŠKOVÁ, 2018).
FÁZE VYČERPÁNÍ
Vyhoření nastává jako plynulý a postupný proces vyhoření. Nejedná se o situaci
vzniklou ze dne na den. Lze ho rozpoznat za pomocí fází, do kterých patří celá řada
projevů emocí a mezilidských vztahů.
POČÁTEČNÍ NADŠENÍ
Označujeme jej i jako před fázi. Máme spoustu očekávání a elánu. Pracujeme na plno
a co nejlépe s občasným pocitem neohodnocené práce. Vše se točí okolo pracovních
záležitostí, nic jiného nemá takovou prioritu. Vše ostatní musí stranou, zanedbávají se
volnočasové aktivity. Jediným důležitým se stává pracovní nasazení. Častým jevem
bývají nerealistická očekávání.
VYSTŘÍZLIVĚNÍ – STAGNACE
Opadá počáteční nadšení, sestra vidí chyby a nedostatky, které nelze napravit.
Systém postupně ztrácí smysl. Začíná se ohlížet po jiných aktivitách než jen pracovních.
Postupně dochází k závěru, že ne všechny ideály lze splnit. Vše není tak jak by mělo
být, investované úsilí se dostatečně nevrací. Pacienti pouze přijímají, nikoliv dávají.
Jedná se o nerovnocenný vztah, ze kterého chce sestra ven. Hledá jakoukoli možnost nebo
příležitost pro únik (KŘIVOHLAVÝ, 2012).
22
FRUSTRACE
Sestru přepadají pocity nízké efektivity, neschopnosti komunikovat se
spolupracovníky. Potřeba vymanit se z byrokratických překážek. Nastávají spory
s nadřízenými, emoční a fyzické vypětí. Vyskytuje se touha po úniku ze situace. Nechce
obětovat svému povolání vše. Počíná start řešení situace pracovní neschopností z různých
důvodů.
APATIE
Nastává po dlouhodobé frustraci. Nic nemusí být perfektní ani včas. Převládá pocit
vyčerpání, únava, zklamání a vyčerpání. Odmítá jakékoliv činnosti navíc
(semináře, přesčasy, kurzy atd.) Povolání vidí jen jako zdroj obživy. Nedělá nic navíc
a vše co se navíc očekává, odmítá. K pacientům se chová jako k věci bez nároku na
specifickou a individuální péči. Pociťuje zklamání a marnost z vykonané práce. Nikomu
nezáleží na tom, co by potřebovala sestra, zájmy a záliby ztrácí smysl. Převažují
pocity, že se vše otočilo zády k sestře, tak se sestra otočí zády ke všemu ostatnímu.
ROZVINUTÝ SYNDROM VYHOŘENÍ
Poslední fáze syndromu vyhoření. Depersonalizace, vyhoření, vyčerpání a únava.
Dostavuje se deprese, úzkost. Zklamání a marnost z vlastního života. Mohou nastat
poruchy paměti, soustředění, spánku. V práci chybuje a neodvádí svou činnost
dobře, může dojít i k ohrožení pacientova zdraví či života. V případě souvislosti
s psychosomatikou se projevují doprovodné symptomy například v rámci GIT, dýchací
soustavy nebo sexuality. Únik do nemoci a pracovních neschopností. Není zájem o nic
a o nikoho. Vyhýbá se sociálním kontaktům. Nestojí o kontakty se známými, nevyhledává
příležitosti pro rozhovory ani čas pro kontakt s rodinou. Útočiště je vyhledáváno
u návykových látek psychotropních látek a v nežádoucích sociálních skupinách
(alkohol, drogy, léky atd.). Utváření kontaktů v opojení alkoholu a návykových látek vede
ke kontaktu s lidmi v podobném rozpoložení. Hrozí zde i zdravotní rizika spojená
s drogově závislými jedinci a jejich stylem života. V konečném důsledku lze
tento způsob života zakončit i pokusem o sebevraždu či dokonanou sebevraždou
(KŘIVOHLAVÝ, 2012).
23
3 PROCES VEDOUCÍ K SYNDROMU VYHOŘENÍ
Myš přivede na svět v průměru šest malých myšátek za tři týdny po početí, ale
slonice jen jedno slůně až za 22 měsíců (HONZÁK, 2018).
Z citátu vyplývá jediné: vše má svůj čas. To stejné platí i pro vyhoření. Nic
se neděje na světě bez příčiny. Vyhoření nelze standardizovat, velkou roli zde sehrává
individualita jedince a jeho osobnostní faktory (HONZÁK, 2018).
Proces vedoucí k syndromu vyhoření dělíme na dvanáct fázi.
CYKLUS DVANÁCTI FÁZÍ K SYNDROMU VYHOŘENÍ
Pojďme si představit dvanáct fázi vedoucích k syndromu vyhoření, krok za krokem.
Jedná se o podrobný popis u každé fáze blížící se k vyhoření. Popis je veden na
sestry, o kterých práce pojednává. Samozřejmě lze každou fázi cyklu aplikovat i na
nezdravotnické pracovníky.
NUTKAVÁ SNAHA PO SEBEPROSAZENÍ
Nutkavá snaha o prosazení, bývají nepřiměřené ambice a očekávání. Velice
zodpovědná, původně velmi výkonná a tvořivá sestra. Iniciativa a vlastní
nápady, snaha se prosadit a něčeho dosáhnout. Sestra vymýšlí nové možnosti v lepší péči
o pacienty. Věnuje svému povolání přesčasy na úkor vlastního volna.
ZAČÍNÁME PRACOVAT VÍCE A TVRDĚJI
Sestra si nastavuje laťku příliš vysoko ve snaze dokázat okolí, že zvládne i to co jí
nevyhovuje. Stará se o více pacientů zaráz, odmítá pomoc od okolí, nevyhledává pomoc
u pomocného personálu. Vybírá si cíleně náročnější úkoly, které dělá nejlépe sama.
Dokazuje okolí svoji nepostradatelnost a jedinečnost. Vše zvládne nejlépe sama bez
pomoci ostatních (HONZÁK, 2013b), (STOCK, 2010), (KŘIVOHLAVÝ, 2012).
PŘEHLÍŽENÍ POTŘEB DRUHÝCH
Nyní nastává jediný zájem, a to o práci, všechno ostatní jde stranou. Okolí včetně
rodiny a přátel ji vyrušuje a odvádí od práce, kterou může udělat. Většinou se toto období
vyskytuje bez partnera. Nikdo nechápe profesi, čas investovaný do práce a nutné oběti.
24
Pociťuje obírání o čas a energii od lidí, kteří ji chtějí rozptýlit. Vyhledává úkoly
navíc, dělá vše na maximum s oblibou řečeno na plný plyn.
PŘESUNUTÍ KONFLIKTU
V této fázi už sestře dochází, že je někde problém. Není schopna určit co je příčinou.
Začínají se vyskytovat příznaky stresu. Nemá možnost úniku ze situace. Nastavila si laťku
příliš vysoko a neví, jak se z kolotoče dostat ven.
REVIZE A POSUNUTÍ HODNOT
Nastává emoční otupění, není čas na přátele a rodinu. Všechno kromě práce není
podstatné. V žebříčku hodnot je práce na prvním místě. Odsouvá základní potřeby, snaží
se izolovat od ostatních a vyhýbat se konfliktům. Nevyhledává žádnou zábavu ani
rozptýlení, vše ji zdržuje od práce, kterou udělá nejlépe sama.
POPÍRÁNÍ VZNIKAJÍCÍCH PROBLÉMŮ
Narůstá agrese a sarkasmus, sestra je netolerantní a nemá ráda sociální kontakty.
Vyhýbá se lidem, představují pro ni zátěž. Odmítá se účastnit jakýchkoli hromadných
aktivit. Zapomíná, že je paní svého času a jen ona rozhoduje o změně.
STAŽENÍ
Dostavují se pocity beznaděje a ztráta smyslu pro věc. Kontakty jsou na minimu
s postupnou izolací. Často začne vyhledávat útěchu v alkoholu, drogách, prášcích.
Odůvodňuje si vše dobře a tvrdě odvedenou prací.
ZCELA JASNĚ PATRNÉ ZMĚNY CHOVÁNÍ
Okolí si všímá nepřehlédnutelných změn v chování. Na podněty okolí o změně
reaguje negativně, nic v rámci zhoršení svého stavu si nepřipouští. Všechno dělá dobře
a problém je v ostatních. Rodině a přátelům se vyhýbá, bere ji jako přítěž. Nereaguje na
žádné podněty a pomoc z okolí.
DEPERSONALIZACE
Život se stává sérií mechanických reakcí a automatizmů, pohled na život se zužuje.
Nepociťuje sebe ani druhé za podstatné osobnosti. Všechno je automatické
a strojové. Nevyhledává pomoc ani sociální kontakty (HONZÁK, 2013b).
25
VNITŘNÍ PRÁZDNOTA
Pocity vnitřní prázdnoty se snaží zahnat přemírou aktivit, jako jsou
např. přejídání, sex, drogy nebo alkohol. Nic ji nenaplňuje, nic neudělá spokojenou. Vše
bere jako nutné zlo. Ve všech aktivitách překračuje meze, omlouvá si své jednání
americkým úslovím: hard working – hard drinking
DEPRESE
Nastupují pocity beznaděje a vyčerpanosti. Nemá žádnou vizi do budoucna. Ztráta
smyslu života. Typické depresivní syndromy psychické i fyzické. Vyhoření zahrnuje
deprese velmi významně. Pociťuje marnost a selhání. Vše, co dělala, bylo bez významu
a bez efektu. Není schopná představy, co bude dál.
SYNDROM VYHOŘENÍ
Konečnou fází je samotné vyhoření. Jak jsme již popisovali v předešlé kapitole
u rozvinutého syndromu vyhoření, je zde totožná definice a popisy problémů s příznaky.
Emoční, psychický i tělesný kolaps může vést k vyhledání lékařské pomoci. Pomoci
mohou i linky důvěry, relaxační techniky nebo peer programy. V extrémních situacích
můžou být i sklony k sebevraždě. Ovšem jen malé procento se o sebevraždu v konečném
důsledku opravdu pokusí (HONZÁK, 2013b).
Poučení si můžeme vzít i z historie o tom, že vlastní pocit zmaru nebo vnitřní
bolest, kterou zde popisujeme, můžeme pochopit a vyléčit jen my sami.
26
4 PREDIKTORY SYNDROMU VYHOŘENÍ
Podstatou samotného syndromu vyhoření jsou zapříčiňující faktory pro jeho vznik.
Nevyhoříme sami od sebe, vše se děje za nějakého předpokladu nebo něčího přičinění.
Práce všeobecných sester je velmi náročná, a proto je dobré vědět čemu se snažit
vyhýbat, aby bylo toto povolání příjemným a přínosným posláním. Mezi hlavní rizikové
faktory řadíme následující.
STRES
Slovo stres pocházející z angličtiny a má řadu významů. Vyskytují se mezi nimi
kupříkladu napětí nebo pnutí. Proto nejčastěji používáme pro stres definici, že se jedná
o stav napětí, jako reakci na podněty – stresory. Důležité je se seznámit s pojmy eustres
– neboli dobrý stres, který nás pohání dál a distres – což je špatný stres. Abychom
se mohli vyvarovat napětí, doporučuje se řídit následujícím desaterem pro všeobecné
sestry a jejich vlastního přežití (KŘIVOHLAVÝ, 2010), (PLAMÍNEK, 2013).
1. Měj se ráda.
2. Reguluj si svůj čas.
3. Odlišuj podstatné a nepodstatné věci.
4. Soustřeď se více na důležité věci.
5. Nejdůležitějším věcem věnuj nejvíce času.
6. Méně důležitým věcem věnuj méně času.
7. Nauč se říkat ne.
8. Při hromadné práci udej délku jejího trvání hned na začátku.
9. Každou činnost ohodnoť z hlediska její důležitostí.
10. Bilancuj efektivitu svého hospodaření s časem (KŘIVOHLAVÝ, 2010).
Stres je výsledkem dlouhodobé zátěže. Ke zvládání stresu je možno dojít dvojí
cestou. První se zaměřuje na naše okolí, vše, s čím se setkáváme a co nás ovlivňuje. Druhá
vede do našeho nitra, kde si musíme vše obhájit sami před sebou. Samotné nitro ovlivňuje
naši odolnost vůči stresu (PLAMÍNEK, 2013).
27
Využít můžeme i model zachování zdrojů, kdy je pro nás důležité zachování
hodnot, které jsou pro nás stěžejní. Mezi základní zdroje patří:
osobnostní zdroje – vlastnosti, schopnosti, dovednosti a povahové rysy jedince
diferencovaně dostupné zdroje – zdraví, šťastné manželství, fungující partnerský
vztah, přátelství
energetické zdroje – elán, vitalita, znalosti
materiální zdroje – objekty které podporují společenský statut (PAULÍK, 2017).
PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
Práce je jednou ze základních životních činností. Vykonává se s nasazením fyzických
i duševních sil. Přináší nám různé hodnoty, jako jsou způsob
života, sebehodnocení, sebepoznání, navazování kontaktů atd. Je také ukazatelem
ekonomického statutu. Důležitou součástí pracovního režimu je běžná zpětná vazba za
odvedenou prací. Lze ji elementárně rozdělit na pozitivní a negativní, formální
a neformální. Neformálním typem zpětné vazby rozumíme neplánovaný běžný typ
reakce. Zatímco formální typ reakce je plánovaný. Většina našich manažerů velice často
zapomíná chválit. Ovšem kritizovat dovedou velmi často, velmi dobře a velmi cíleně
(HEKELOVÁ, 2012), (VÉVODA a kol., 2013).
KOLEKTIV
Kolektiv je skupina lidí, kde máme vymezené role se záměrem tyto role plnit
k dosažení určených cílů. Velmi důležité pro kolektiv jsou vnitřní vztahy. V každé větší
skupině lidí se po čase uplatňuje princip nadřízenosti a podřízenosti. Zajištění zdravotní
péče v nemocnicích nelze bez týmové spolupráce. Organizace pracovních týmu skýtá
možnosti měnění pracovních skupin a tím i vytváření nových pracovních funkcí a úkolů.
Vztahy personálu, a to především mezi lékaři a sestrami jsou stále více předmětem zájmu.
Role sestry se stále mění i v závislosti se změnami ve zdravotnictví. Důležitým
ukazatelem správného týmu je soudržnost. Překonávání individuálních rozdílů a motivů.
Postavené „my“ nad „já“. Samozřejmostí by mělo být spojenectví mezi lékařem
a sestrou při dosahování léčebné péče, soudržnost a fair play jednání z obou stran
(BEDNÁŘ a kol., 2013), (VÉVODA a kol., 2013).
28
MOBBING, BOSSING
Ke změnám v chování u dospělých jedinců došlo na začátku rozvrstvení lidské
civilizace. Na základě úmluvy o zákazu diskriminace v zaměstnání a povolání se
jednotlivé země začaly o problematice šikany na pracovišti zajímat. Oba pojmy během
doby zobecněly. Dostává se čím dál více do povědomí lidí, jak oba pojmy rozpoznat i jak
se jim případně bránit. Mnozí ovšem tvrdí, že zde platí ve většině případech heslo: kdo
uteče, ten vyhraje (NOVÁK, 2010), (WAGNEROVÁ a kol., 2011).
MOBBING
V případě mobbingu se jedná o systematické psychické sledování, šikanování
a poškozování, nadávání, vyhrožování a omezovaní osoby na pracovišti. Jedná se
o šikanu na pracovišti. O mobbingu hovoříme v okamžiku, kdy toto jednání se stává
pravidelné (WAGNEROVÁ a kol., 2011).
BOSSING
Vysvětlení bossingu lze chápat jako rozšířenou formu mobbingu. Definujeme
pojem jako šikanu ze strany nadřízeného. Projevuje se přidělováním ponižujících
úkolů nebo naopak prací překračující možnosti jedince. Dále devalvováním
pracovníka, výsměchem a veřejným ponižováním. Šikanovaným lze přičítat různé
chyby, zbavovat je jejich výhod nebo veřejně je označit jako „mukla“. Velice obtížné
u bossingu je dovolání se spravedlnosti (NOVÁK, 2010).
SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ
Jedná se o nevyžádané a nežádoucí chování sexuálního charakteru, nejčastěji ze
strany nadřízeného směrem ke kolegyni nebo kolegovi. Sexuální obtěžování na pracovišti
bylo vždy součástí pracovního života a bohužel i bude. Obtěžování je těžké odhalit
i prokázat. Můžeme se tomuto problému bránit právní formou. V tomto případě musí být
v organizaci, kde sexuální obtěžování probíhá jasně vydané nařízení o nepřijatelnosti
sexuálního obtěžování. Dostáváme se však často do konfliktu tvrzení proti tvrzení.
Jedinci vykazující toto chování jsou velmi obezřetní a důslední při svém jednání
(VENGLAŘOVÁ a kol., 2011), (ARMSTRONG, STEPHEN, 2015).
29
Mezi znaky sexuální obtěžování řadíme:
urážky
ponižování
oběť se bojí obtěžování nahlásit
aktér překračuje obětí určené hranice
oběti se chování aktéra nelíbí (VENGLAŘOVÁ a kol., 2011).
Existují dva základní typy sexuálního obtěžování. První je sexuální nátlak za cenu
získání benefitů (něco za něco). Druhý tvoří podstata vytváření nepřátelského prostředí
pro ženy či muže, v souvislosti s jejich příslušností ke skupině mužů či žen. Nejčastější
formou sexuálního obtěžování je verbální forma. Vykazuje se nevhodným
chování, ponižováním oběti, znevážením a ztrapněním. Jedná se především o vtipy se
sexuálním motivem, erotické fotografie, narážky na soukromí a nevhodné oslovování
(SMETÁČKOVÁ, PALÍK, KOLÁŘOVÁ, 2009), (VENGLAŘOVÁ a kol., 2011).
NÁVYKOVÉ LÁTKY NA PRACOVIŠTI
Smutným faktem zůstává, že u zdravotnické profese se nepřímo nabízí snadná
dostupnost návykových látek. Nejčastěji se jedná o užívání barbiturátů, jako jsou
sedativa, anestetika, hypnotika atd. Riziko vzniku závislosti je zde velmi vysoké už pro
jejich rychlý účinek. Závislost diagnostikuje psychiatr. Syndrom závislosti definujeme
jako fyzickou nebo psychologickou potřebu užívání látky. Dochází ke ztrátám
sebeovládání a stavění potřeby drogy nad vše ostatní.
ZVOLENÉ POVOLÁNÍ – VŠEOBECNÁ SESTRA
V neposlední řadě nutno připomenut, že povolání samo o sobě je faktor pro vznik
syndromu vyhoření. Základem jsou již zmíněné osobnostní předpoklady (syndrom
pomáhajícího, přílišná dokonalost, snaha být nejlepší a lepší atd.). Velmi významné jsou
souvislosti doprovázející samotný výběr oddělení (umírající pacienti, urgentní
případy, agresivní pacienti, zmatení pacienti, sociálně znevýhodnění pacienti atd.).
Důležitým faktorem jsou zejména pracovní podmínky (osobnost vedoucího pracovníka
či administrativní zatížení, dostupnost materiálu možnost výběru volna a přesčasů, fair
play nahlížení ze strany vedení, druh kolektivu a jeho soudržnost nebo ochota vedoucího
umožnit plány zaměstnance kupříkladu vzdělávání atd.) (VENGLÁŘOVÁ a kol., 2011).
30
5 PREVENCE JAK HOŘET, ALE NEVYHOŘET
Syndrom vyhoření lze chápat jako proces, a ne jako konečný stav. Proto si musíme
uvědomit na základě našich predispozicí, že lze tomuto fenoménu předcházet. Vybrali
jsme pár rad, jak se lze vyhoření vyhnout:
Rozdělení pracovního dne a jeho úkonů rovnoměrně.
Rozdělení nechtěných nebo náročných úkolů mezi více lidí.
Nebrat si práci domů (snažit se minimalizovat myšlenky na práci a pacienty, když
odcházíme domů).
Končit v danou pracovní dobu (příkladem je typický pozdní příjem pacienta před
koncem pracovní doby, kdy nejdeme domů dříve, než doděláme celou práci
okolo hospitalizace, aby si nikdo neztěžoval).
Snaha vyvíjet dobré pracovní prostředí, angažovat se v realizaci teambuildingu
nebo společných aktivit. Budovat vzájemný respekt a autoritu.
Stanovit si životní nebo osobní priority a neomezovat je na úkor naší profese
(SELKO, ĎURKA a kol., 2009).
Velmi praktickým doporučením jsou poháněcí mechanizmy dle Dr. Stocka. Pokud si
uvědomíme, co se od nás očekává, a za co bychom si to měli adekvátně
nahradit, můžeme úspěšně riziko SV minimalizovat. Každý jsme originál a potřebujeme
své tempo, svůj čas, rytmus a prostor. Máme různé povahy a osobnosti. Někoho mohou
tato hesla motivovat, někoho může jejich ráz odradit. Je pouze na nás, co si zvolíme.
Poháněcí mechanizmy vs. prevence:
Buď silný! → Buď otevřený a mluv o tom, co si přeješ!
Máš právo na své pocity. Pokud se rozhodneš nechat si je pro sebe nebo
se o ně podělit, je to tvoje volba. Smíš být přístupná ke konfrontaci i k projevům
náklonnosti. Nejsi povinna s někým něco sdílet (STOCK, 2010).
Buď dokonalý! → Jsi skvělý takový, jaký jsi!
Lze být shovívavá k chybám ostatních. Není tvojí povinností se neustále
omlouvat, je normální dělat chyby. Žádný učený z nebe nespadl. Každý je originál
a potřebuje jiný režim pro učení. Zvol si svůj.
31
Buď se všemi za dobře! → Zaměřuj se sám na sebe!
I když s tebou nejsou všichni ostatní spokojeni, zachovej klid. Zaměř se na svoje
potřeby, pocity a myšlenky. Rozhodni se volit řešení po svém. Věř svému instinktu
a zkušenostem. Nikomu se nevnucuj ani nestraň. Naslouchej své intuici a svým pocitům.
Buď rychlý! → Zvol si své tempo!
Máš tolik času, kolik potřebuješ. Ber ohled na svůj život, svoje tempo a životní
situaci. Práce kvapná, málo platná. Zvol si svou cestu a svůj rytmus. Nežij život podle
druhých. Žij svůj život, svou rychlostí a svým stylem.
Zaber! → Buď v klidu!
Plánuj si pečlivě každý krok. Zachovávej si klid a cit při řešení úkolů. Máš možnost
vždy se rozhodnout, zdali některé věci budeš dělat nebo nikoli. Dělej to, co tě baví
a nenech se od toho odradit. Zachovej klid a chladnou hlavu. Ne nadarmo se
říká: dvakrát měř a jednou řež. Můžeš být úspěšný, tak si to užij (STOCK, 2010).
32
6 COPINGOVÉ STRATEGIE
Co je potřeba udělat pro nastolení a udržení zdravého životního stylu? Záleží-li na
zdraví a základech v rodině co můžeme udělat pro to, abychom tomu předcházeli už
v raném dětství? Co dělat pro to, abychom nepropadli dnešní hektické době, poháněni
novými trendy a názory? (PRIEß, 2015).
POJETÍ SEBE SAMA
Podstatou léčby je samotná snaha o prevenci syndromu vyhoření. Všechny nás
ovlivňuje atmosféra každodenního soužití. Na chvíli se zastavte a podívejte se na svou
vlastní identitu. Kým jste nebo chcete být. Ať jsi starý nebo mladý jsi takový, jaký
jsi, protože jsi tím, kým jsi. Musíme si stanovit priority a hodnoty, které jsou pro nás
nejdůležitější. Prevenci zaměříme individuálním interním a externím zaměřením.
Interním změřením rozumíme najít smysluplnost žití. Vše se odehrává za předpokladu
osobnostní charakteristiky. Důležité je zvolit si své cíle. Zde lze aplikovat staré moudro
„není důležitý cíl, ale cesta“. Určit si co pro nás má smysl a co ne. Pokud nejsme ve
stávající zdravotnické profesi spokojeni a vysává nás samotný pocit opět jít do
služby, je na místě se zastavit a přehodnotit co nás dělá šťastnými.
Externí vlivy na nás velmi působí, aniž bychom si to mnohdy připouštěli. Můžeme
je nacházet v rodinném prostředí, které je pro nás oporou a útočištěm. Okolí nás hodnotí
a přichází i kritika nebo zpětná vazba. V samotném zaměstnání se bavíme
o spolupracovnících, jejich naladění a motivovanost nás velmi ovlivňuje. Jde o skupinu
lidí, se kterými se vídáme prakticky více nežli s rodinou, tudíž je i jejich přičiněním, jak
hoříme či vyhoříme.
Velké plus pro nás představuje samotná příprava při výběru povolání. Pakliže víme,
že se budeme při profesi sestry dennodenně setkávat s lidmi a budeme jejich oporou
i přítelem, seznámíme se s úskalími ve formě burnout syndromu a jeho možnostmi
prevence. Měli bychom si nastavit tzv. zrcadlo a říci si, zdali opravdu zvládnu napětí
a stres, které tuto profesi doprovází. Musíme mít také představu, zdali chceme obětovat
čas a energii do sesterského celoživotního vzdělávání. Profese s vyžadováním
seberealizace (VENGLÁŘOVÁ, 2011), (PRIEß, 2015), (VITOŠKOVÁ, 2018).
33
Jedná se o poslání, které se naštěstí neustále posouvá do popředí zájmu a medicína
je v neustálém pohybu. Odměnou nám bude ohlédnutí za dobře odvedenou prací, pacienti
s úsměvem na rtech a zachráněné životy. Nebo do budoucna až to sami budeme
potřebovat empatická a lidská podpora v těžkých chvílích od nejbližší kvalifikované
osoby, která je v dosahu, a to všeobecné sestry (VENGLÁŘOVÁ, 2011), (PRIEß, 2015),
(VITOŠKOVÁ, 2018).
ZÁLIBY A ZÁJMY
Nejatraktivnější a nejefektivnější způsobem, jak předejít vyhoření je žít životem
mimo práci. Už od dětství si hledáme během života přátele a záliby. Poté co sestra odejde
z prostředí, kde musí neustále komunikovat s lidmi, řešit problémy a vyvíjet aktivitu, se
po skončení pracovní doby potřebuje odreagovat. Na místě je výběr mezi pasivním
a aktivním odpočinkem. Ve formě aktivního může jít o jakýkoliv druh sportu jako je
plavání, cvičení, jóga, fitness atd. Oblíbeným pasivním odpočinkem máme na mysli
kreslení, čtení, sledování seriálu či filmů a podobně. Ať už si vybereme cokoli, co budeme
ve volném čase provozovat, musí nás to činit šťastnými (VENGLÁŘOVÁ, 2011).
34
7 LÉČBA SYNDROMU VYHOŘENÍ
Existují různé způsoby léčby syndromu vyhoření. V dalším textu jsme vybrali
nejznámější a nejdostupnější způsoby, jak syndrom vyhoření léčit.
ZPŮSOBY LÉČBY SYNDROMU VYHOŘENÍ
V následujících bodech jsou rozděleny možnosti, jak se vyrovnat se syndromem
vyhoření. V následující kapitole se budeme věnovat prevenci neboli doporučením, jak
nevyhořet.
LINKA DŮVĚRY
Syndrom vyhoření může doprovázet i prožívaná krize. Pokud tomu tak je a jedinec
se vyskytuje v krizové situaci, svádí vnitřní boj, zdali chce pomoci. Jedním z možných
způsobů pomoci je kontaktovat Linku důvěry. Pracovník se snaží navázat kontakt
s dotyčným a pomoci mu krizi zvládnout. Jedná se o profesionály, kteří jsou
na předpokládané situace proškoleni (ŠPATENKOVÁ a kol., 2011).
ODBORNÁ POMOC
Odborníkům z řad psychologů a psychiatrů narůstají v ordinacích čím dál více počty
pacientů s nevysvětlitelnými příznaky. Syndrom vyhoření je psychosomatického
charakteru, tudíž je i jeho diagnostika mnohdy nesnadná. V rámci holistického pojetí
člověka neboli bio-psycho-sociálně-spirituálního pojetí osobnosti a adekvátnímu přístupu
je na lékaři zvolit adekvátní způsob léčby syndromu vyhoření (VOJTÍŠKOVÁ, 2015).
SUPERVIZE
Jedná se o proces, metodu, organizovanou příležitost k reflexi, poradenství.
Účastníky supervize jsou týmy, kolektivy nebo skupiny pracovníků. Využívá se převážně
u profesí zaměřených na práci s lidmi, nebo ve stresových a náročných situacích. Probíhá
na základě rozhovorů, podělení se o své starosti a zkušenosti ve skupině supervidovaných.
Supervize se ve zdravotnictví vyhledává při náročných situacích jako sociální podpora.
Rozdělit ji lze na vnější a vnitřní. Vnitřní supervizi realizuje pracovník z oddělení, kde
supervize probíhá. Jsou zde rizika konfliktu rolí nadřízeného/podřízeného a nedostatečný
odstup. Vnější supervizi vykonává externí pracovník, který nemá se skupinou
35
supervidovaných nebo zařízením žádné spojení. Lze tedy zaručit nezaujatost a validnější
zhodnocení.
Co je supervize: pohled zvnějšku, profesionalita, vedení, pomoc, poradenství
a povzbuzení, motivace.
Co není supervize: trest, přebírání chyb, kontrola, řízení, terapie, sezení u kávy.
V profesi všeobecné sestry se převážně setkáváme s náročnými požadavky, jako jsou
bezchybná práce a duševní rovnováha. Je těžké se vyvarovat působení strachu
a stresu v profesi, kde je to nevyhnutelné. Proto je pro nás prioritním pečovat sami
o sebe, abychom mohli pečovat o druhé.
Velmi důležité jsou zdroje podpory, které lze rozdělit na pracovní neboli
profesionální a soukromé. K soukromým zdrojům patří veškeré soukromé aktivity a lidé
co utváří naši osobnost nebo nás ovlivňují, naše zájmy a záliby. K profesionálním
zdrojům patří kromě kolegů a nadřízených zmíněná supervize. Výhodou supervize je
možnost si ji sjednat dle aktuální potřeby, sdílet zodpovědnost, podělit se o své emoce
a starosti. Nevýhodou supervize je, že není k dispozici ihned, limituje se časem
a z lidského hlediska nemusí supervizor vyhovovat všem účastníkům supervize.
Zvolit si supervizi není otázkou rozhodnutí jednotlivce. Se supervizí musí účastníci
souhlasit a motivovat se k její realizaci. Mezi znaky dobré supervize patří vytvoření
dobrého vztahu se supervizorem, vědomá spolupráce, přispívání informací
a zkušeností, vytvoření bezpečného prostředí. Znaky špatné supervize jsou ponižování
a kritizování, špatný vztah se supervizorem, nejasný kontakt, nedodržená hranice mezi
supervizí a terapií, neznalost a neprofesionalita supervizora. Cílem supervize je posílit
rozvoj dovedností, ujasnit role v týmu, obsahem je pracovní sféra a prostředí, realizuje se
s cílem vylepšit nebo vyvážit pozici pacienta a zdravotníka (VENGLÁŘOVÁ, 2013),
(MITRENGOVÁ, 2012).
36
8 PRŮZKUM
Pro praktickou část jsme zvolili metodu kvantitativního průzkumu za použití
dotazníkového šetření. Bakalářská práce, výsledky průzkumu a prezentace průzkumu
byly vyžádány MOU Brno a to 14 dní po ukončení sběru dat, což bylo stanoveno na
datum 14. 3. 2019, jako podmínka pro umožnění sběru dat.
PRŮZKUMNÉ TÉMA, PROBLÉM A CÍL
Téma: Syndrom vyhoření u všeobecných sester.
Problém: Jaký je výskyt syndromu vyhoření u všeobecných sester, je rozdílnost SV mezi
jednotlivými pracovišti a v jaké věkové skupině jsou sestry syndromem vyhoření nejvíce
ohroženy?
Cíl 1: Zjistit procentuální výskyt syndromu vyhoření u všeobecných sester v MOU.
Cíl 2: Vyhodnotit rozdíl výskytu syndromu vyhoření mezi všeobecnými sestrami na
standardním oddělení, ambulancí a ARO/JIP oddělení v MOU.
Cíl 3: Zjistit, v jaké věkové skupině jsou všeobecné sestry v MOU nejvíce ohroženy
syndromem vyhoření.
PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Průzkumná otázka č. 1: Existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
s ohledem na věk?
Průzkumná otázka č. 2: Existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
v souvislosti s jejich druhem oddělení?
Průzkumná otázka č. 3: Existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
v souvislosti s délkou praxe?
37
K průzkumným otázkám bylo v praktické části pro výpočet chí kvadrátu přiřazeno
celkem 17 hypotéz, které jsme analyzovali v rámci výpočtu chí kvadrátu. Samotné
hypotézy a výsledky hypotéz jsme objasnili v kapitole verifikace výsledků.
METODIKA PRŮZKUMU
Ke zjištění uvedených cílů jsme využili metodu dotazníku. Dotazník byl konstruován
ze dvou částí. V první všeobecné části jsme kladli uzavřené otázky s určením výběru
z daných možností. Jednalo se o členící otázky, díky kterým jsme měli možnost rozřadit
celkový počet 101 respondentů do patřičných skupiny dle věku, pohlaví, délky
praxe, oddělení, vzdělání a rodinného stavu. Což bylo pro naše účely v rámci získání
potvrzení cílů zásadní.
Dotazníky byly rozdány v MOU po schválení náměstkyně ošetřovatelské péče.
Distribuce dotazníků byla svěřena po řádné edukaci, vrchním sestrám v MOU, díky
kterým byly dotazníky rozmístěny na vybraná pracoviště a umístěny na místa, kde mohly
sestry ve volné chvíli anonymní dotazník v soukromí vyplnit. Po vyplnění jsme dotazníky
od vrchních sester vysbírali a vyhodnotili. Celý sběr dat a distribuce dotazníků probíhal
po řádném schválení dle etických norem a ochrany osobních dat. Nebyly evidovány žádné
stížnosti.
Všeobecná část:
1. Pohlaví: muž/žena
2. Věk: 20-35 let/ 35-55 let/ 55 a více let
3. Délka praxe: do 5 let/ do 10 let/ do 20 let/ 20 a více let
4. Vzdělání: Středoškolské/ Vyšší odborné/ Vysokoškolské
5. Oddělení: standardní/ ARO-JIP oddělení/ ambulantní provoz
6. Rodinný stav: svobodný-á/ ženatý-vdaná/ rozvedený-á/ vdovec-vdova
Druhá část dotazníku obsahovala Maslach burnout inventory, jehož původ je ze
zdroje Dr. Honzák Radkin (HONZÁK, 2009), uvedený v seznamu zdrojů. Jedná se
o standardizovaný dotazník pro zjištění výskytu SV u jednotlivých respondentů.
Nejvyužívanější dotazník při zjišťování míry stresu a pracovních problémů.
V rámci co nejkvalitnějšího výsledku průzkumu proběhlo před výzkumné
šetření, kdy jsme rozdali dvaceti respondentům vyhotovené dotazníky. Po jejich
38
následném sesbírání, vyhodnocení a přihlédnutí ke všem doporučením vznikla finální
podoba dotazníku, kterou jsme dali ke zhodnocení náměstkyni ošetřovatelské péče
v MOU pro její schválení k rozdání na pracoviště. S podepsaným souhlasem byly
dotazníky rozdány za pomocí vrchních sester na pracoviště a následně sesbírány.
Výsledky dotazníku jsme zhodnotili validním výpočtem souvisejícím s hodnocením
standardizovaného dotazníku. Poukazujeme na vyhodnocení Maslach burnout
inventory, který se dělí na:
EE = Emocionální vyčerpání (Emotional Exhaustion)
DP = Depersonalizace
PA = Osobní uspokojení (Personal Accomplishment) (HONZÁK, R., 2009)
Vyhodnocení dotazníku probíhá postupným sčítáním všech otázek v dané kategorii
EE, DP a PA, jak je poukázáno níže v textu na obrázku č.1. Každý výsledek podléhá
posouzení s rozmezím pro každou kategorii. Následující rozmezí bylo použito
u každého výpočtu a vyhodnocení dotazníku. Jedná so o nejznámější dotazník sledování
syndromu vyhoření.
Hodnotí se tři faktory. Dva negativně laděné – emocionální vyčerpání
a depersonalizace. Třetí je laděn pozitivně – osobní uspokojení z práce. Pocity se
vyhodnotí na stupnici častosti výskytu, jednak na stupnici intenzity (síly) a pro jednotlivé
faktory. Dotazník se cíleně zaměřuje na sílu pocitů.
Stupeň emocionálního vyčerpání (EE)
Nízký 0–16
Mírný 17–26
Vysoký 27 a více = vyhoření!
Stupeň depersonalizace (DP)
Nízký 0–6
Mírný 7–12
Vysoký 13 a více = vyhoření!
39
Stupeň osobního uspokojení (PA)
Nízký 39 a více
Mírný 38–32
Vysoký 31–0 = vyhoření!
Obrázek 1 Vyhodnocení MBI
Zdroj: www.psychiatria-casopis.sk, 2009.
PRŮZKUMNÝ SOUBOR
Bylo rozdáno 110 dotazníků v Masarykově onkologickém ústavu v Brně
se souhlasem náměstkyně ošetřovatelské péče PhDr. Jany Kocourkové, MBA
(potvrzení se souhlasem rozdání dotazníků viz příloha). Použili jsme pro rozdání 110
dotazníků, z nichž zařazených do průzkumu se stalo 101, zbytek nebyl správně
vyplněný, tudíž nemohl být použit pro účely bakalářské práce. Procentuální návratnost
lze zhodnotit 100 %, využitelnost vzorků ke zhodnocení je tedy 91 %. Dotazníky byly
rozdány mezi všeobecné sestry pracující v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
Oslovená oddělení pro rozdání a vyplnění dotazníků byly oddělení ARO/JIP, standardní
oddělení (klinická onkologie, chirurgie a gynekologie) a ambulantní provoz. Jak jsme již
popsali, dotazníky byly rozdány po edukaci a schválení vrchními sestrami daných
oddělení.
40
ČASOVÝ HARMONOGRAM
V listopadu 2018 bylo schváleno téma bakalářské práce. Po schválení jsme začali
pracovat na vyhledávání zdrojů k sepsání teoretické části za využití rešerše. Průběžně byl
vytvořen dotazník, který se rozdával a hodnotil od ledna 2019 do března 2019.
Po celkových úpravách a aktualizacích byla práce vložena v podobě PDF
(Portable Document Format) souboru na CD, vyvázána a odevzdána.
ANALÝZA DAT
Na základě průzkumu jsme vyhodnotili získané údaje do tabulek a grafů pro lepší
přehled se slovním vyhodnocením a rekapitulací.
POHLAVÍ
Graf 1 Pohlaví
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 1 Pohlaví
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
Žena 98 97 %
Muž 3 3 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů bylo 98 (97 %) žen a 3 (3 %) mužů.
Z čehož mimo jiné vyplývá stále převažující zájem žen o profesi všeobecné sestry.
Muž; 3
0
20
40
60
80
100
120
Žena Muž
41
VĚK
Graf 2 Věk
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 2 Věk
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
20-35 let 52 51 %
35-55 let 40 40 %
55 a více let 9 9 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) činilo z věkové skupiny 20-35 let
52 (51 %), z věkové skupiny 35-55 let 40 (40 %), 55 a více let 9 (9 %) respondentů.
Je k zamyšlení fakt, že ženy v produktivním věku jsou nejrozsáhlejší skupinou
respondentek.
0
10
20
30
40
50
60
20-35 let 35-55 let 55 a více let
42
DÉLKA PRAXE
Graf 3 Délka praxe
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 3 Délka praxe
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
Do 5 let 28 28 %
Do 10 let 24 24 %
Do 20 let 20 20 %
20 let a více 29 28 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) pracuje ve zdravotnictví do 5 let
28 (28 %), do 10 let 24 (24 %), do 20 let 20 (20 %) a 20 let a více 29 (28 %) respondentů.
Při pohledu na zjištěné údaje, jsme přišly na poměrně vyrovnaný procentuální výskyt
respondentek v každé skupině.
28
24
20
29
0
5
10
15
20
25
30
35
do 5 let do 10 let do 20 let 20 a více let
43
VZDĚLÁNÍ
Graf 4 Vzdělání
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 4 Vzdělání
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
Středoškolské 46 45 %
Vyšší odborné 29 29 %
Vysokoškolské 26 26 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) má vystudovanou střední školu
46 (45 %), vyšší odbornou školu 29 (29 %) a vysokou školu 26 (26 %). Při dnešním
rychlém rozvoji, požadavkům a změnám ve vzdělávacím systému zdravotnických
pracovníků je překvapivě nejvíce respondentek se středoškolským vzděláním.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské
44
ODDĚLENÍ
Graf 5 Oddělení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 5 Oddělení
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
Standardní oddělení 47 45 %
ARO/JIP oddělení 34 29 %
Ambulantní provoz 20 26 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) pracuje na standardním oddělení
47 (45 %), na oddělení ARO/JIP 34 (29 %) a v ambulantním provozu 20 (26 %)
respondentů.
46
29
26
0
10
20
30
40
50
Standardní oddělení ARO/JIP oddělení Ambulantní provoz
45
RODINNÝ STAV
Graf 6 Rodinný stav
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 6 Rodinný stav
Kategorie Počet respondentů Procentuální podíl
Svobodný/á 58 57 %
Ženatý/vdaná 34 34 %
Rozvedený/á 9 9 %
Vdovec/vdova 0 0 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) je svobodných 58 (57 %), ženatých
či vdaných 34 (34 %), rozvedených 9 (9 %) a ovdovělých 0 (0 %). Odvrácenou stránkou
pozitivity a snahy pomáhat profese všeobecné sestry je požadavek na volný čas.
Je otázkou, zdali právě proto, je naší nejpočetnější skupinou kolonka svobodný/á.
Kladným zjištěním je dosažený výsledek ženatých a vdaných, který mírně vyvažuje
procento svobodných respondentů.
0
10
20
30
40
50
60
70
Svobodný/á Ženatý/vdaná
Rozvedený/á Vdovec/vdova
46
CELKOVÉ VYHOŘENÍ DLE KATEGORIE
Graf 7 Emocionální vyčerpání (EE)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 7 Emocionální vyčerpání (EE)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 48 47 %
Mírný 34 34 %
Vysoký 19 19 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) se vyskytuje v nízkém riziku
emocionálního vyčerpání 48 (47 %) respondentů, v mírném riziku 34 (34 %) a ve
vysokém stupni, kdy se jedná už o celkové emocionální vyčerpání je 19 (19 %)
respondentů.
0
10
20
30
40
50
60
Nízký Mírný Vysoký
47
Graf 8 Depersonalizace (DP)
Zdroj. Autor, 2019.
Tabulka 8 Depersonalizace (DP)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 46 45 %
Mírný 37 37 %
Vysoký 18 18 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů 101 (100 %) je v nízkém stupni ohrožení
depersonalizací 46 (45 %) respondentů, v mírném stupni 37 (37 %) a ve vysokém
stupni, tedy vyhoření 18 (18 %) respondentů.
46 37
18
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Nízký Mírný Vysoký
48
Graf 9 Osobní uspokojení (PA)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 9 Osobní uspokojení (PA)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 17 17 %
Mírný 25 25 %
Vysoký 59 58 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentu 101 (100 %) je v nízkém stupni ohrožení osobního
uspokojení je 17 (17 %) respondentů, mírné riziko ohrožení osobní uspokojení pociťuje
25 (25 %) a ve vysokém stupni tedy vyhoření máme 59 (58 %) respondentů. Alarmujícím
počtem je dosažených 58 % nespokojených zdravotnických pracovníků ve své profesi.
Jedná se o osobní uspokojení, které je podkladem pro další složky vyhoření. Bylo by
dobré využít toto zjištění k motivaci sester a zjistit podrobnějším průzkumem co je
hlavním činitelem této disbalance.
0
10
20
30
40
50
60
70
Nízký Mírný Vysoký
49
ROZDĚLENÍ DLE ODDĚLENÍ
Graf 10 ARO/JIP oddělení (EE)
Zdroj. Autor, 2019.
Tabulka 10 ARO/JIP oddělení (EE)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízké 14 41 %
Mírné 12 35 %
Vysoké 8 24 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů pracujících na oddělení ARO/JIP což činí
34 (100 %) všeobecných sester je v nízkém riziku ohrožení emocionálního vyčerpání
14 (41 %), mírné riziko činí 12 (35 %) a emocionální vyhořelých sester je zde 8 (24 %).
14
12
8
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Nízký Mírný Vysoký
50
Graf 11 ARO/JIP oddělení (DP)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 11 ARO/JIP oddělení (DP)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízké 9 26 %
Mírné 18 53 %
Vysoké 7 21 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů pracujících na oddělení ARO/JIP činících
34 (100 %) je v nízkém riziku ohrožení depersonalizací 9 (26 %) respondentů, mírné
riziko pociťuje 18 (53 %) a ve vysokém riziku tedy vyhoření se vyskytuje 7 (21 %) ze
zúčastněných.
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Nízké Mírné Vysoké
51
Graf 12 ARO/JIP oddělení (PA)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 12 ARO/JIP oddělení (PA)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 2 6 %
Mírný 8 23 %
Vysoký 24 71 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů na oddělení ARO/JIP činícího 34 (100 %) se
vyskytuje v nízkém riziku vyhoření osobního uspokojení 2 (6 %), mírné riziko pociťuje
8 (23 %) z dotazovaných. Vysoké riziko tedy vyhoření v oblasti osobního uspokojení činí
24 (71 %) všeobecných sester.
2
8
24
0
5
10
15
20
25
30
Nízký Mírný Vysoký
52
Graf 13 Ambulantní provoz (EE)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 13 Ambulantní provoz (EE)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 10 57 %
Mírný 6 35 %
Vysoký 4 8 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů v ambulantním provozu činícího 20 (100 %)
respondentů, se v nízkém riziku emocionálního vyčerpání vyskytuje 10 (57 %)
respondentů, v mírném 6 (35 %) a podíl vysokého rizika tedy vyhoření je 4 (8 %).
0
2
4
6
8
10
12
Nízké Mírné Vysoké
53
Graf 14 Ambulantní provoz (DP)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 14 Ambulantní provoz (DP)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 13 65 %
Mírný 6 30 %
Vysoký 1 5 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů v ambulantním provozu činícího 20 (100 %)
respondentů, se v riziku nízké depersonalizace vyskytuje 13 (65 %) respondentů, mírné
riziko 6 (30 %) a ve vysokém riziku tedy vyhoření se týká pouze 1 (5 %) z celku.
0
2
4
6
8
10
12
14
Nízký Mírný Vysoký
54
Graf 15 Ambulantní provoz (PA)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 15 Ambulantní provoz (PA)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 5 25 %
Mírný 4 20 %
Vysoký 11 55 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů v ambulantním provozu činícího 20 (100 %)
respondentů, se v nízkém riziku osobního uspokojení vyskytuje 5 (25 %), mírné riziko
4 (20 %). Vyhoření tedy vysoké riziko činí z celkového počtu 11 (55 %) dotazovaných
v ambulantním režimu.
5
4
11
0
2
4
6
8
10
12
Nízký Mírný Vysoký
55
Graf 16 Standardní oddělení (EE)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 16 Standardní oddělení (EE)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 24 51 %
Mírný 16 34 %
Vysoký 7 15 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů na standardním oddělení činícího 47 (100 %) se
v nízkém riziku emocionálního vyčerpání nachází 24 (51 %) z dotazovaných
v standardním režimu. Mírné riziko má 16 (34 %) a vysoké tedy vyčerpání 7 (15 %)
z dotazovaných.
0
5
10
15
20
25
30
Nízký Mírný Vysoký
56
Graf 17 Standardní oddělení (DP)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 17 Standardní oddělení (DP)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 24 51 %
Mírný 13 28 %
Vysoký 10 21 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů na standardním oddělení činícího 47 (100 %) se
v nízkém riziku vyskytuje 24 (51 %) respondentu na standardním oddělení, v mírném
riziku 13 (28 %). Vyhoření tedy vysoké riziko zastává 10 (21 %) z dotazovaných.
24
13
10
0
5
10
15
20
25
30
Nízké Mírné Vysoké
57
Graf 18 Standardní oddělení (PA)
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 18 Standardní oddělení (PA)
Stupeň Počet respondentů Procentuální podíl
Nízký 10 21 %
Mírný 13 28 %
Vysoký 24 51 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů na standardním oddělení činícího 47 (100 %) se
v nízkém riziku vyskytuje 10 (21 %) respondentů, v mírném riziku 13 (28 %). Vyhoření
v oblasti osobního uspokojení, tedy vysoké riziko zastává 24 (51 %) z dotazovaných.
10
13
24
0
5
10
15
20
25
30
Nízký Mírný Vysoký
58
Graf 19 Rozdělení dle oddělení – celkový výpočet vyhořelých sester
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 19 Rozdělení dle oddělení – celkový výpočet vyhořelých sester
Kategorie ARO/JIP oddělení Ambulantní
provoz
Standardní
oddělení
Emocionální
vyčerpání
8 4 7
Depersonalizace 7 1 10
Pracovní
uspokojení
24 11 24
Zdroj. Autor, 2019.
Z celkového počtu zvýšených hodnot 96x se v oblasti EE vyskytuje 8 respondentů
na oddělení ARO/JIP, 4 v ambulantním provozu a 7 na standardním oddělení. V oblasti
DP je to 7 respondentů na oddělení ARO/JIP, 1 v ambulantním provozu a 10 na
standardním oddělení. U PA jsou výsledky následující 24 respondentů na oddělení
ARO/JIP, 11 v ambulantním provozu a 24 na standardním oddělení.
8 7
24
4
1
11
7
10
24
0
5
10
15
20
25
30
EE DP PA
ARO/JIP oddělení Ambulantní provoz Standardní oddělení
59
VYHOŘENÍ V SOUVISLOSTI S VĚKEM
Graf 20 Vyhoření v souvislosti s věkem – ARO/JIP oddělení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 20 Vyhoření v souvislosti s věkem – ARO/JIP oddělení
Kategorie 20/35 let 35/55 let 55 let a více
Emocionální
vyčerpání
2 6 0
Depersonalizace 3 4 0
Pracovní
uspokojení
14 10 0
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu zvýšených hodnot se 39x ve všech třech kategoriích na oddělení
ARO/JIP vyskytují v EE 2 respondenti ve věku 20/35 let, 6 respondentů ve věku
35/55 let a 0 respondentů ve věku 55let a více. V kategorii DP se jedná o 3 ve věku
20/35 let, 4 ve věku 35/55 let a 0 ve věku 55 a více let. Kategorie PA měla nejvyšší počet
zvýšených rizik a to 14 ve věku 20/35 let, 10 ve věku 35/55 let a 0 ve věku 55 a více let.
2
3
14
6
4
10
0 0 0
0
2
4
6
8
10
12
14
16
EE DP PA
20/35 let 35/55 let 55 a více let
60
Graf 21 Vyhoření v souvislosti s věkem – Ambulantní provoz
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 21 Vyhoření v souvislosti s věkem – Ambulantní provoz
Kategorie 20/35 let 35/55 let 55 let a více
Emocionální
vyčerpání
1 3 0
Depersonalizace 0 1 0
Pracovní
uspokojení
8 3 0
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu zvýšených hodnot se 16x ve všech třech kategoriích
v ambulantním provozu vyskytují zvýšené hodnoty, u EE v počtu 1 respondent ve věku
20/35 let, 2 ve věku 35/55 let a 0 ve věku 55 a více let. V kategorii DP se vykytuje 0 ve
věku 20/35 let, 2 ve věku 35/55 let a 0 ve věku 55 a více let. U PA byly hodnoty
následující, 8 ve věku 20/35 let, 3 ve věku 35/55 let a 0 ve věku 55 a více let.
1 0
8
2 2
3
0 0 0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
EE DP PA
20/35 let 35/55 let 55 a více let
61
Graf 22 Vyhoření v souvislosti s věkem – Standardní oddělení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 22 Vyhoření v souvislosti s věkem – Standardní oddělení
Kategorie 20/35 let 35/55 let 55 let a více
Emocionální
vyčerpání
2 3 2
Depersonalizace 2 5 3
Pracovní
uspokojení
10 10 4
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu zvýšených hodnot se 41x ve všech třech kategoriích na
standardním oddělení vyskytuje ve zvýšených hodnotách, v EE kategorii 2 ve věku
20/35 let, 3 ve věku 35/55 let a 2 ve věku 55 a více let. V kategorii DP jsou výsledky
následující, 2 ve věku 20/35 let, 5 ve věku 35/55 let a 3 ve věku 55 a více let. Nejvyšší
počet byl v kategorii PA, kdy bylo 10 ve věku 20/35 let, 10 ve věku 35/55 let a 4 ve věku
55 a více let.
2 2
10
3
5
10
2
3
4
0
2
4
6
8
10
12
EE DP PA
20/35 let 35/55 let 55 a více let
62
Graf 23 Vyhoření v souvislosti s věkem – celkový výpočet
Zdroj: Autor
Tabulka 23 Vyhoření v souvislosti s věkem – celkový výpočet
Kategorie 20/35 let 35/55 let 55 let a více
Emocionální
vyčerpání
5 12 2
Depersonalizace 5 10 3
Pracovní
uspokojení
32 23 4
Zdroj: Autor, 2019.
Z celkového počtu respondentů s vysokým rizikem neboli vyhořením v rozdělených
3 kategoriích se vysoké riziko vyskytlo celkem 96x. Jedná se o celkový počet zvýšených
hodnot ze všech třech kategorií. V EE se vyskytuje 5 respondentů
ve věku 20/35 let, 12 ve věku 35/55 let a 2 ve věku 55 a více let. U DP jsou výsledky
následující, 5 ve věku 20/35 let, 10 ve věku 35/55 let a 3 ve věku 55 a více let. Nejvíce
zvýšených hodnot se vyskytuje u PA a to 32 ve věku 20/35 let, 23 ve věku
35/55 let a 4 ve věku 55 a více let.
5 5
32
12
10
23
2 3 4
0
5
10
15
20
25
30
35
EE DP PA
20/35 let 35/55 let 55 a více let
63
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Graf 24 Celkové vyhoření v rámci oddělení – vyhodnocení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 24 Celkové vyhoření v rámci oddělení – vyhodnocení
Oddělení Vyhoření % Mírné % Nízké %
ARO/JIP oddělení 1 2,9 % 1 2,9 % 1 2,9 %
Ambulantní provoz 2 10 % 0 0 % 2 10 %
Standardní oddělení 3 6,3 % 2 4,2 % 5 10 %
Zdroj: Autor, 2019.
Ze zjištění vyplývá, že se z celkového počtu vyhořelých sester ve všech třech
kategoriích určitého stupně, vyskytuje na oddělení ARO/JIP z celkové počtu 3 sester
jen 1 sestra (2,9 %) ve vyhoření, 1 sestra (2,9 %) v mírném riziku a v nízkém riziku
1 sestra (2,9 %). V ambulantním režimu jsou to tedy 4 sestry a to 2 sestry (10 %) ve
vyhoření a 2 sestry (10 %) v nízkém riziku, v mírném nebyla žádná tedy 0 (0 %).
Na standardním oddělení je počet 10 sester, a to 3 sestry (6,3 %) ve vyhoření, 2 sestry
(4,2 %) v mírném riziku a 5 sester (10 %) v nízkém riziku.
1
2
3
1
0
2
1
2
5
0
1
2
3
4
5
6
ARO/JIP oddělení Ambulantní režim Standardní oddělení
VYHOŘENÍ MÍRNÉ NÍZKÉ
64
Graf 25 Celkové vyhoření v rámci věku – vyhodnocení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 25 Celkové vyhoření v rámci věku – vyhodnocení
Stupeň 20/35 let % 35/55 let % 55 a více let %
Vyhoření 0 0 % 5 4,9 % 1 0,9 %
Mírné 2 1,9 % 1 0,9 % 0 0 %
Nízké 5 4,9 % 2 1,9 % 1 0,9 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z výzkumu vyplývá, že ve věku 20/35 let se nachází vyhořelých 0 (0 %)
sester, v mírném riziku 2 sestry (1,9 %) a v nízkém riziku 5 sester (4,9 %). Ve věku
35/55 let se nachází 5 vyhořelých sester (4,9 %), v mírném riziku 1 sestra (0,9 %)
a v nízkém riziku 2 sestry (1,9 %). Ve věku 55 a více let je 1 sestra vyhořelá (0,9 %)
a 1 (0,9 %) sestra v nízkém ohrožení, v mírném riziku nebyla žádná.
0
2
55
1
2
6
0
1
0
1
2
3
4
5
6
7
Vyhoření Mrné Nízké
20/35 let Řada 35/55 let 55 a více let
65
Graf 26 Celkové vyhoření – vyhodnocení
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 26 Celkové vyhoření – vyhodnocení
Celkové vyhoření Vyhodnocení Procentuální výskyt
Vyhoření 6 5,9 %
Mírné 3 2,9 %
Nízké 8 7,9 %
Zdroj: Autor, 2019.
Z výzkumu vyplývá, že v celkovém vyhoření (tedy ve vše 3 kategoriích dosahujících
stejného výsledu) se vyskytuje 6 sester tedy z celkového počtu 101 respondentů 5,9 %.
V mírném riziku vyhoření jsou 3 sestry, tedy 2,9 % z celku. Nízké riziko pociťuje
8 sester, což činí 7,9 % z celkového počtu respondentů.
6
3
8
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
VYHOŘENÍ MÍRNÉ NÍZKÉ
Vyhodnocení
66
9 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ
V závislosti na cílech práce je v této části bakalářské práce popsáno, jakým
způsobem byly výsledky dotazníků zpracovány a vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu
nezávislosti, ke kterému patří i stanovení jednotlivých hypotéz.
CHÍ KVADRÁT – TEST NEZÁVISLOSTI
Chí-kvadrát test neboli χ2
(test nezávislosti nebo také test dobré shody), testuje shodu
mezi výběrovým (empirickým) a teoretickým rozdělením. χ2
ověřuje, zda jsou
pozorované absolutní četnosti jednotlivých variant náhodné veličiny shodné
s očekávanými absolutními četnostmi, tj. četnostmi, které bychom očekávali v případě
platnosti nulové hypotézy. Nulová hypotéza předpokládá, že není žádná spojitost mezi
dvěma jevy. Alternativní hypotéza je pak pravým opakem nulové hypotézy
(existuje spojitost mezi dvěma jevy).
Pro uskutečnění tohoto testu je potřeba znát počet stupňů volnosti
(degree freedom), který roste s počtem zkoumaných kategorií pozorovaných veličin.
Z velikosti stupně volnosti a zvolené hladiny významnosti α lze pak za pomoci
statistických tabulek zjistit kritickou hodnotou chí-kvadrátu. Následným porovnáním
vypočítaného testovacího kritéria s kritickou hodnotou rozdělení chí kvadrátu
(dle velikosti stupně volnosti) lze pak potvrdit nebo zamítnout nulovou hypotézu.
STATISTICKÉ OVĚŘENÍ PRŮZKUMNÝCH OTÁZEK ZA
POMOCI CHÍ KVADRÁT TESTU
Následující zjištění obsahuje výsledky z vyhodnocení. Verifikace byla provedena za
využití chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce. Ale aby bylo možné využít
chí kvadrát testu, musí být alespoň 80 % očekávaných četností (teoretických) větších než
5 a žádná z očekávaných četností nesmí být menší než 1. Před samotným testem bylo
nejprve nutné určit alternativní i nulové hypotézy. Přirozená hladina významnosti byla
zvolena α = 0,05, což znamená, že s 95 % spolehlivostí přijímáme výsledné hypotézy.
Dále byla vypočtena hodnot testovaného kritéria a ze statistických tabulek zjištěna
kritická hranice kritéria. Na základě těchto hodnot byla pak následně stanovena hypotéza.
67
Tabulka 27 Příklad rozložení kritického chí v závislosti na stupni volnosti
Stupeň
volnosti (df)
Hladina významnosti α
0,01 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25
1 6,63 3,84 2,71 2,07 1,64 1,32
2 9,21 5,99 4,61 3,79 3,22 2,77
3 11,34 7,81 6,25 5,32 4,64 4,11
4 13,28 9,49 7,78 6,74 5,99 5,39
5 15,09 11,07 9,24 8,12 7,29 6,63
6 16,81 12,59 10,64 9,45 8,56 7,84
7 18,48 14,07 12,02 10,75 9,80 9,04
8 20,09 15,51 13,36 12,03 11,03 10,22
9 21,67 16,92 14,68 13,29 12,24 11,39
10 23,21 18,31 15,99 14,53 13,44 12,55
Zdroj: Autor, 2019.
Tabulka 28 Výpočet chí kvadrátu v kontingenční tabulce
Kategorie Znak 1 (Skupina 1) Znak 1 (Skupina 2) … Součet
Znak 2 (Skupina 1)
Skutečná četnost
(Očekávaná četnost)
Skutečná četnost
(Očekávaná četnost)
… n1•
Znak 2 (Skupina 2)
Skutečná četnost
(Očekávaná četnost)
Skutečná četnost
(Očekávaná četnost)
… n2•
⁝ ⁝ ⁝ ⋱ ni•
Součet n•1 n•2 n•j n
Zdroj: Autor, 2019.
Četnost n (součty četností v řádcích a sloupcích):
𝑛𝑖• = ∑ 𝑛𝑖𝑗
𝑠
𝑗=1
𝑛•𝑗 = ∑ 𝑛𝑖𝑗
𝑟
𝑖=1
Očekávaná četnost n‘:
𝑛𝑖𝑗
′
=
𝑛𝑖•. 𝑛•𝑗
𝑛
Chí-kvadrát nezávislosti G:
𝐺 = ∑ ∑
(𝑛𝑖𝑗 − 𝑛𝑖𝑗
′
)2
𝑛𝑖𝑗
′
𝑠
𝑗=1
𝑟
𝑖=1
68
Stupeň volnosti df:
𝑑𝑓 = (𝑟 − 1)(𝑠 − 1)
Kritická hodnota χ2
:
𝜒(1−𝛼); 𝑑𝑓
2
= (𝑣𝑖𝑧 𝑠𝑡𝑎𝑡𝑖𝑠𝑡𝑖𝑐𝑘é 𝑡𝑎𝑏𝑢𝑙𝑘𝑦)
𝜒1−0,05; 2
2
= 5,99
𝜒1−0,05; 4
2
= 9,49
Vyhodnocení hypotéz H o nezávislosti:
𝐻 = {
𝐻0𝑛 𝑝𝑟𝑜 𝐺 < 𝜒1−𝛼;𝑑𝑓
2
𝐻𝐴𝑛 𝑝𝑟𝑜 𝐺 ≥ 𝜒1−𝛼;𝑑𝑓
2
Zdroj: Autor, 2019.
FORMULACE STATISTICKÝCH HYPOTÉZ
Výběr pochází z populace, v níž jsou relativní četnosti jednotlivých variant rovny
číslům, populace musí být roztříděna podle nějakého znaku do několika skupin. Výběr
pochází z rozdělení určitého typu, jehož parametry jsou dány (úplně specifikovaný
model). Výběr pochází z rozdělení určitého typu, přičemž neověřujeme informace
o parametrech rozdělení, parametry modelu odhadujeme (neúplně specifikovaný model).
V souvislosti s cílem práce byly formulovány následující hypotézy:
Tabulka 29 Formulace statistických hypotéz
Statistická hypotéza
H01 Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku není závislost.
H02 Mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku není závislost.
H03 Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku není závislost.
H04 Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe není závislost.
H05 Mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe není závislost.
H06 Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe není závislost.
H07
Mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA)
není závislost.
HA1 Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku je závislost.
HA2 Mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku je závislost.
69
HA3 Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku je závislost.
HA4 Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe je závislost.
HA5 Mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe je závislost.
HA6 Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe je závislost.
HA7
Mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA)
je závislost.
Zdroj: Autor, 2019.
VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ
Tabulka 30 Vztah mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku
Kategorie 20–35 let 35–55 let 55 a více let Součet
Nízký 27 (24,74) 17 (19,89) 5 (4,37) 49 (49,00)
Mírný 19 (17,17) 13 (13,80) 2 (3,03) 34 (34,00)
Vysoký 5 (9,09) 11 (7,31) 2 (1,60) 18 (18,00)
Součet 51 (51,00) 41 (41,00) 9 (9,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 67 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „35–55 let“ a „55 a více let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „35 a více let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny ve 100 %.
Tabulka 31 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku
Kategorie 20–35 let 35 a více let Součet
Nízký 27 (24,74) 22 (24,26) 49 (49,00)
Mírný 19 (17,17) 15 (16,83) 34 (34,00)
Vysoký 5 (9,09) 13 (8,91) 18 (18,00)
Součet 51 (51,00) 50 (50,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Příklad výpočtu:
Marginální četnost n (součty četností v řádcích a sloupcích):
𝑖 = 1; 𝑛𝑖• = ∑ 𝑛𝑖𝑗
𝑠
𝑗=1
= 27 + 22 = 49
70
𝑗 = 1; 𝑛•𝑗 = ∑ 𝑛𝑖𝑗
𝑟
𝑖=1
= 27 + 19 + 5 = 51
Očekávaná četnost n‘:
𝑖 = 1; 𝑗 = 1; 𝑛𝑖𝑗
′
=
𝑛𝑖•. 𝑛•𝑗
𝑛
=
51.49
101
= 24,74
Chí-kvadrát nezávislosti G:
𝐺 = ∑ ∑
(𝑛 𝑖𝑗−𝑛 𝑖𝑗
′
)
2
𝑛 𝑖𝑗
′
𝑠
𝑗=1
𝑟
𝑖=1 =
(27−24,74)2
24,74
+
(22−24,26)2
24,26
+ ⋯ +
(13−8,91)2
8,91
= 4,53
Stupeň volnosti df:
𝑑𝑓 = (𝑟 − 1)(𝑠 − 1) = (3 − 1)(2 − 1) = 2
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 2
Testované kritérium G = 4,53
Kritická hodnota = 5,99
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu H01. Ve vztahu mezi stupněm
emocionálního vyčerpání (EE) a věku není závislost.
Tabulka 32 Vztah mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku
Kategorie 20–35 let 35–55 let 55 a více let Součet
Nízký 30 (23,73) 13 (19,08) 4 (4,19) 47 (47,00)
Mírný 16 (18,18) 17 (14,61) 3 (3,21) 36 (36,00)
Vysoký 5 (9,09) 11 (7,31) 2 (1,60) 18 (18,00)
Součet 51 (51,00) 41 (41,00) 9 (9,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 67 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „35–55 let“ a „55 a více let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „35 a více let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny ve 100 %.
71
Tabulka 33 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku
Kategorie 20–35 let 35 a více let Součet
Nízký 30 (23,73) 17 (23,27) 47 (47,00)
Mírný 16 (18,18) 20 (17,82) 36 (36,00)
Vysoký 5 (9,09) 13 (8,91) 18 (18,00)
Součet 51 (51,00) 50 (50,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 2
Testované kritérium G = 7,59
Kritická hodnota = 5,99
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA2. Mezi stupněm
depersonalizace (DP) a věku je závislost.
Tabulka 34 Vztah mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku
Kategorie 20–35 let 35–55 let 55 a více let Součet
Nízký 9 (9,59) 8 (7,71) 2 (1,69) 19 (19,00)
Mírný 10 (12,12) 11 (9,74) 3 (2,14) 24 (24,00)
Vysoký 32 (29,29) 22 (23,54) 4 (5,17) 58 (58,00)
Součet 51 (51,00) 41 (41,00) 9 (9,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 78 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „35–55 let“ a „55 a více let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „35 a více let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny ve 100 %.
72
Tabulka 35 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku
Kategorie 20–35 let 35 a více let Součet
Nízký 30 (23,73) 17 (23,27) 47 (47,00)
Mírný 16 (18,18) 20 (17,82) 36 (36,00)
Vysoký 5 (9,09) 13 (8,91) 18 (18,00)
Součet 51 (51,00) 50 (50,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 2
Testované kritérium G = 1,33
Kritická hodnota = 5,99
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu H03. Mezi stupněm osobního
uspokojení (PA) a věku není závislost.
Tabulka 36 Vztah mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe
Kategorie do 5 let do 10 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 18 (13,58) 11 (11,64) 10 (9,70) 10 (14,07) 49 (49,00)
Mírný 7 (9,43) 12 (8,08) 7 (6,73) 8 (9,76) 34 (34,00)
Vysoký 3 (4,99) 1 (4,28) 3 (3,56) 11 (5,17) 18 (18,00)
Součet 28 (28,00) 24 (24,00) 20 (20,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 75 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „do 10 let“ a „do 20 let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „do 20 let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny z 89 %.
73
Tabulka 37 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou
praxe
Kategorie do 5 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 18 (13,58) 21 (21,35) 10 (14,07) 49 (49,00)
Mírný 7 (9,43) 19 (14,81) 8 (9,76) 34 (34,00)
Vysoký 3 (4,99) 4 (7,84) 11 (5,17) 18 (18,00)
Součet 28 (28,00) 44 (44,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 14,00
Kritická hodnota = 9,49
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA4. Mezi stupněm
emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe je závislost.
Tabulka 38 Vztah mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe
Kategorie do 5 let do 10 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 18 (13,03) 12 (11,17) 9 (9,31) 8 (13,50) 47 (47,00)
Mírný 8 (9,98) 9 (8,55) 8 (7,13) 11 (10,34) 36 (36,00)
Vysoký 2 (4,99) 3 (4,28) 3 (3,56) 10 (5,17) 18 (18,00)
Součet 28 (28,00) 24 (24,00) 20 (20,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 75 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „do 10 let“ a „do 20 let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „do 20 let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny z 89 %.
74
Tabulka 39 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe
Kategorie do 5 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 18 (13,03) 21 (20,48) 8 (13,50) 47 (47,00)
Mírný 8 (9,98) 17 (15,68) 11 (10,34) 36 (36,00)
Vysoký 2 (4,99) 6 (7,84) 10 (5,17) 18 (18,00)
Součet 28 (28,00) 44 (44,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 11,43
Kritická hodnota = 9,49
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA5. Mezi stupněm
depersonalizace (DP) a délkou praxe je závislost.
Tabulka 40 Vztah mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe
Kategorie do 5 let do 10 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 9 (5,27) 2 (4,51) 3 (3,76) 5 (5,46) 19 (19,00)
Mírný 5 (6,65) 3 (5,70) 5 (4,75) 11 (6,89) 24 (24,00)
Vysoký 14 (16,08) 19 (13,78) 12 (11,49) 13 (16,65) 58 (58,00)
Součet 28 (28,00) 24 (24,00) 20 (20,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Protože podmínky chí kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce byly splněny
pouze ze 75 % (požadováno min 80 %), byla provedena úprava kontingenční tabulky.
V tomto případě sjednocením znaku „do 10 let“ a „do 20 let“ byl vytvořen znak nový
s názvem „do 20 let“. V takto upravené tabulce jsou již podmínky splněny ze 100 %.
75
Tabulka 41 Upravená tabulka vztahu mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou
praxe
Kategorie do 5 let do 20 let 20 a více let Součet
Nízký 9 (5,27) 5 (8,28) 5 (5,46) 19 (19,00)
Mírný 5 (6,65) 8 (10,46) 11 (6,89) 24 (24,00)
Vysoký 14 (16,08) 31 (25,27) 13 (16,65) 58 (58,00)
Součet 28 (28,00) 44 (44,00) 29 (29,00) 101 (101,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 9,79
Kritická hodnota = 9,49
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA6. Mezi stupněm osobního
uspokojení (PA) a délkou praxe je závislost.
Tabulka 42 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro ARO/JIP oddělení
Kategorie EE DP PA Součet
Nízký 14 (8,33) 9 (8,33) 2 (8,33) 25 (25,00)
Mírný 12 (12,67) 18 (12,67) 8 (12,67) 38 (38,00)
Vysoký 8 (13,00) 7 (13,00) 24 (13,00) 39 (39,00)
Součet 34 (34,00) 34 (34,00) 34 (34,00) 102 (102,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 26,72
Kritická hodnota = 9,49
76
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro ARO/JIP oddělení je
závislost.
Tabulka 43 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro ambulantní provoz
Kategorie EE DP PA Součet
Nízký 10 (9,33) 13 (9,33) 5 (9,33) 28 (28,00)
Mírný 6 (5,33) 6 (5,33) 4 (5,33) 16 (16,00)
Vysoký 4 (5,33) 1 (5,33) 11 (5,33) 16 (16,00)
Součet 20 (20,00) 20 (20,00) 20 (20,00) 60 (60,00)
Zdroj: Autor, 2019.
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 13,88
Kritická hodnota = 9,49
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro ambulantní provoz je
závislost.
Tabulka 44 Vztah mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření
(EE, DP, PA) pro standardní oddělení
Kategorie EE DP PA Součet
Nízký 24 (19,33) 24 (19,33) 10 (19,33) 58 (58,00)
Mírný 16 (14,00) 13 (14,00) 13 (14,00) 42 (42,00)
Vysoký 7 (13,67) 10 (13,67) 24 (13,67) 41 (41,00)
Součet 47 (47,00) 47 (47,00) 47 (47,00) 141 (141,00)
Zdroj: Autor, 2019.
77
Testování významnosti bylo provedeno na hladině významnosti ,
Počet stupňů volnosti df = 4
Testované kritérium G = 19,24
Kritická hodnota = 9,49
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro standardní oddělení je
závislost.
78
10 INTERPRETACE PRŮZKUMU
Stanovené cíle na začátku práce s názvem Syndrom vyhoření u všeobecných sester
jsme s úspěchem splnili. Zjistili jsme veškeré potřebné údaje a zodpověděli průzkumné
otázky společně s hypotézami. Původním naším cílem bylo zjistit rozdíly vyhoření mezi
muži a ženami. Tento cíl jsme byli nuceni zavrhnout, vzhledem ke skutečnosti, že
v celkovém počtu našich respondentů byli pouze 3 muži a šetření by tak nebylo v souladu
s počtem sester relevantní. Mezi naše určené cíle tedy patřilo u prvního cíle zjistit
procentuální výskyt syndromu vyhoření u všeobecných sester u druhého vyhodnotit
rozdíl výskytu syndromu vyhoření mezi všeobecnými sestrami na standardním
oddělení, ambulanci a ARO/JIP oddělení, za třetí cíl jsme zvolili, zjistit v jaké věkové
skupině jsou všeobecné sestry nejvíce ohroženy syndromem vyhoření. Zvolené byly
průzkumné otázky, zdali existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
s ohledem na věk a zdali existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
v souvislosti s jejich druhem oddělením.
CÍL 1
Díky prvnímu cíli, ve kterém jsme zjišťovali procentuální výskyt syndromu vyhoření
u všeobecných sester v MOU, jsme zjistili, že z celkového počtu dotazovaných
respondentů oslovených v MOU 101 (100 %) je vyhořelých celkem 6 sester (5,9 %), což
je dle našeho názoru celkem řešitelná situace a jak zjistíme v porovnání v další kapitole
s názvem Diskuze i poměrně uspokojivý výsledek. V mírném riziku se vyskytují pouze
3 sestry (2,9 %) a nízké riziko mělo 8 sester (7,9 %). Tedy celkem 17 sester v komplexním
počtu ve všech 3 kategoriích.
Celé rozdělení zodpovězených otázek jsme hodnotili i individuálně u každé kategorie
vyhoření zvlášť. Rozdělili jsme vyhoření EE, DP a PA u sester pracujících
na ARO/JP oddělení, v ambulantním režimu a na standardním oddělení. Zjistili jsme tak
ve které kategorii, kolik sester, na kterém oddělení je vyhořelých. V kategorii EE bylo
z celkového počtu 101 (100 %) respondentů vyhořelých 19 (19 %) v mírném riziku
34 (34 %) a v nízkém riziku 48 (47 %). Jedná se o důležitou složku celkového syndromu
vyhoření vedoucí k celkovému vyčerpání. Ve složce depersonalizace bylo z celkového
počtu respondentů 101 (100 %) vyhořelých 18 (18 %) v mírném riziku 37 (37 %)
a v nízkém riziku ohrožení 46 (45 %) respondentů. Depersonalizace neboli odosobnění
79
je vážným problémem při zvolené profesi sestry. Hlavním cílem sester je dosáhnutí
maximální empatie a porozumění s pacientem. Proto je pro nás tento údaj dalším
stěžejním bodem v celkovém vyhoření. Bodem, který nás dost konsternoval, bylo osobní
uspokojení. Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů je v riziku vyhoření
59 (58 %), tedy 59 sester, které nepovažují svou profesi z jakýchkoli důvodů za
uspokojující. V mírném riziku ohrožení vyhořením je 25 (25 %) respondentů a v nízkém
riziku 17 (17 %) respondentů. Zůstává pro nás tento údaj alarmujícím a podnětným.
Jak již bylo zmíněno v první kapitole, výběr povolání nás ovlivní po všech osobnostních
stránkách a životních etapách. Je tedy na místě vyzdvihnout prevenci a prvotní volbu
povolání či profese, které se budeme celoživotně věnovat.
Veškeré ostatní dodatečné výsledky a souhrny jsou v grafech a tabulkách definovány
v praktické části.
CÍL 2
V druhém cíli jsme si určili vyhodnotit rozdíl výskytu syndromu vyhoření mezi
všeobecnými sestrami na ARO/JIP oddělení, v ambulantním provozu a standardním
oddělení v MOU. Zjistili jsme, že počet vyhořelých sester v jednotlivých kategoriích na
oddělení ARO/JIP je ve vysokých hodnotách v kategorii EE 8 sester, DP 7 sester a 24
sester v PA kategorii. V ambulantním provozu jsou ve vysokých hodnotách
v kategorii EE 4 sestry, v DP 1 sestra a v PA 11 sester. Na standardním oddělení se
nachází ve vysokých hodnotách v EE 7 sester, v DP 10 a v PA 24 sester.
Celkově ve všech třech kategoriích stejné hodnoty byly na oddělní ARO/JIP
3 setry, v každém stupni jedna. Vyhořelá je zde 1 sestra (2,9 %), mírné riziko má 1 sestra
(2,9 %) a nízké riziko má také 1 sestra (2,9 %). V ambulantním provozu jsou ve stejné
hodnotě celkem 4 sestry a to 2 sestry (10 %) ve vyhoření a 2 sestry (10 %) v nízkém
riziku, v mírném riziku nebyla žádná 0 (0 %). Na standardním oddělení jsou ve stejných
hodnotách u všech třech kategorií 10 sester. Ve vyhoření se nachází 3 sestry
(6,3 %), v mírném riziku jsou 2 sestry (4,2 %) a v nízkém riziku ve všech třech
kategoriích 5 sester (10 %). Z průzkumu tedy vyplývá, že navzdory obecně řečeno
nejnáročnější profesi anesteziologicko-resuscitační sestry, je na tomto oddělení nejmenší
riziko vyhoření. Navzdory tomu standardní oddělení dle výpočtu je rizikovější pracoviště
pro vyhoření. V případě celkového hodnocení bychom museli vzít v úvahu další aspekty
pro finální úsudek v této situaci. Nelze usoudit na základě procentuálního
80
vyhodnocení, zdali je jedno z pracovišť k syndromu vyhoření předpokládanější. Jednalo
by se o výpočet poměru věku a počtu sester, aby byly výsledky stoprocentně validní.
Z našeho orientačního průzkumu lze tedy závěrem usoudit, že v MOU jsou sestry
náchylnější vyhoření na standardním oddělní. K tomuto cíli jsme přiřadili dvě průzkumné
otázky.
K tomuto cíli byla zvolena průzkumná otázka č. 2. Existuje statisticky významný rozdíl
vyhořelých sester v souvislosti s jejich druhem oddělením?
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro ARO/JIP oddělení je
závislost.
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro ambulantní provoz je
závislost.
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA7. Mezi stupni syndromu
vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA) pro standardní oddělení je
závislost.
Průzkumná otázka č. 3: Existuje statisticky významný rozdíl vyhořelých sester
v souvislosti s délkou praxe?
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium překročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA4. Mezi stupněm
emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe je závislost.
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA5. Mezi stupněm
depersonalizace (DP) a délkou praxe je závislost.
81
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA5. Mezi stupněm osobního
uspokojení (PA) a délkou praxe je závislost.
CÍL 3
Posledním cílem bylo zjistit, v jaké věkové skupině jsou všeobecné sestry v MOU
nejvíce ohroženy syndromem vyhoření. Jednalo se nám o zjištění, v jakém věku jsou
sestry nejvíce ohroženy v profesi všeobecné sestry syndromem vyhoření. Z celkového
počtu respondentů 101 (100 %) se stejný počet hodnot ve všech třech kategoriích
u daného stupně vyskytl u 17 respondentů. Z toho bylo 5 (4,9 %) respondentů ve věku
35/55 let, 1 (0,9 %) respondent ve věku 55 a více let. Ve věkové kategorii 20/35 let nebyl
nikdo 0 (0 %). Vyplývá tedy, že nejvíce jsou v riziku syndromu vyhoření ženy ve věku
35/55 let. V mírném riziku byly 2 (1,9 %) respondentů ve věku 20/35 let, 1 (0,9 %)
respondentka ve věku 30/55 let a ve věku 55 a více let nebyl nikdo 0 (0 %). U nízkého
rizika bylo zjištěno, že ve věku 20/35 let je 5 (4,9 %) respondentek, ve věku 35/55 let
jsou 2 (1,9 %) respondentky a 1 (0,9 %) respondentka ve věku 55 a více let. Při objasnění
toho cíle jsme vyhodnotili počet sester ve věkové kategorii 35/55 let z perspektivy počtu
respondentů ve zvýšených hodnotách pro všechny tři kategorie EE, DP, PA.
Na pracoviště ARO/JIP tato skupina měla výskyt ve vysokých hodnotách rizika vyhoření
20krát, zatímco na standardním oddělení 18krát. V ambulantním režimu pouze 7krát.
Je tedy možné usoudit, že pro tuto věkovou kategorii se stává oddělení ARO/JIP
náročnějším prostředím nežli standardní oddělení. Lze tedy potvrdit úvahu o vyhodnocení
z cíle č. 1, který jsme již popisovali výše.
K poslednímu cíli jsme si určili průzkumnou otázku č. 1. Existuje statisticky významný
rozdíl vyhořelých sester s ohledem na věk?
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu H01. Ve vztahu mezi stupněm
emocionálního vyčerpání (EE) a věku není závislost.
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu HA2. Mezi stupněm
depersonalizace (DP) a věku je závislost.
82
Vypočtená hodnota chí-kvadrátu pro testované kritérium nepřekročila kritickou
hodnotu, a proto přijímáme s 95 % spolehlivostí hypotézu H03. Mezi stupněm osobního
uspokojení (PA) a věku není závislost.
Tabulka 45 Analýza hypotéz
Statistická hypotéza
H01
Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku není závislost.
Hypotéza je potvrzena.
H02
Mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku není závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
H03
Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku není závislost.
Hypotéza je potvrzena.
H04
Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe není závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
H05
Mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe není závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
H06
Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe není závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
H07
Mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA)
není závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
HA1
Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a věku je závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
HA2
Mezi stupněm depersonalizace (DP) a věku je závislost.
Hypotéza je potvrzena.
HA3
Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a věku je závislost.
Hypotéza je vyvrácena.
HA4
Mezi stupněm emocionálního vyčerpání (EE) a délkou praxe je závislost.
Hypotéza je potvrzena.
HA5
Mezi stupněm depersonalizace (DP) a délkou praxe je závislost.
Hypotéza je potvrzena.
HA6
Mezi stupněm osobního uspokojení (PA) a délkou praxe je závislost.
Hypotéza je potvrzena.
HA7
Mezi stupni syndromu vyhoření a složkami syndromu vyhoření (EE, DP, PA)
je závislost.
Hypotéza je potvrzena.
Zdroj: Autor, 2019.
83
11 DISKUZE
Diskutovat o rozdílech či souvislostech v rámci syndromu vyhoření není jednoduché.
Lze pouze poukázat na výsledky a rozdíly, ale nikoli je porovnávat. Každý autor pojímá
svou práci jiným způsobem, hodnotí dotazníky a verifikuje výsledky dle svého nejlepšího
vědomí a svědomí. Zaměřuje se na dané cíle a volí si k nim související průzkumné otázky.
V rámci dotazníkového šetření nelze porovnat naši cílovou skupinu respondentů
s jinými, jelikož se jedná o specializované onkologické pracoviště nikoliv všeobecnou
nemocnici, jak tomu bývá u jiných šetření v bakalářských pracích. Nebylo jednoduché
nalézt správnou práci pro diskuzi. Proto jsme zvolili práci Martiny Petlachové
(PETLACHOVÁ, 2016), kde lze orientačně porovnat výsledky výzkumu a práci Kláry
Ellingerové (ELLINGEROVÁ, 2016), vzhledem k prakticky totožnému počtu
respondentů a podobnému rozdělení pro srovnání.
V rámci našeho výzkumu probíhajícího v Brněnském Masarykově onkologickém
ústavu (dále MOU) jsme zjistili, že je z celkového počtu 101 respondentů vyhořelých 18
respondentů v oblasti EE – emocionálního vyčerpání. U Ellingerové, jejíž výzkum
probíhal v roce 2016 a dle informace z bakalářské práce v Nemocnici České Budějovice
a. s. (dále NČB), je z celkového počtu 100 respondentů vyhořelých v EE 40 respondentů
(ELLINGEROVÁ, 2016). Jedná se o prakticky stejný počet výchozích respondentů, lze
tedy říci, že je počet vyhořelých sester v EE u Ellingerové dvojnásobný. V oblasti
DP – depersonalizace máme 18 vyhořelých respondentů v MOU, zatímco Ellingerová
zjistila 35 respondentů v NČB (ELLINGEROVÁ, 2016). Opět celkem velký rozdíl.
V případě PA – osobního uspokojení byly naše výsledky velmi odlišné. V našem
výzkumu jsme zjistili, že v MOU je vyhořelých sester v této kategorii 59, zatímco
u Ellingerové bylo pouze 16 sester v NČB. V celkovém hodnocení vyhoření je v ČNB
46,7 % vyhořelých sester (ELLINGEROVÁ, 2016). V MOU byl výsledek vyhořelých
sester 5,9 %. Lze tedy v porovnání zhodnotit, že ve výskytu syndromu vyhoření je
výrazně úspěšnější MOU.
Pro srovnání s Petlachovou, kdy její práce je též z roku 2016 se zaměřením na FN
Brno (dále FNB) a její odloučené pracoviště. Zaměřila se na oddělené kliniky, tím pádem
jsme si zvolili přibližné srovnání. Počet respondentů nelze srovnat jako
u Ellingerové, jelikož v práci Petlachové je 1382 respondentů a tím by pro nás nebylo
84
srovnání validní (PETLACHOVÁ, 2016). Proto budeme pouze orientačně srovnávat
některé části práce. K poukázání je záhodno, že u Petlachové se vykytuje ve vyhoření
7 (0,51 %) sester z celkového počtu respondentů 1382 ve FNB (PETLACHOVÁ, 2016).
Zatímco v našem výzkumu v MOU bylo 6 sester (5,9 %) z počtu 101 respondentů. Je tedy
k zamyšlení, že z tak velkého počtu respondentů je pouze 7 sester vyhořelých, zatím co
z daleko menšího počtu je 6 sester. Dále lze poukázat na fakt, že z celkového počtu
respondentů u Petlachové 1382, je pouze 29 mužů (PETLACHOVÁ, 2016). U nás máme
ve výzkumu ze 101 respondentů 3 muže. Což v opravdu pouze orientačním
porovnání, vychází-li zhruba na 100 respondentů 3 muži, je poměr ve FNB 1382
ku 29 mužům horší než v MOU kdy při 100 ku 3 mužům, při dopočítání k počtu ve
FNB, vycházelo na cirka 1400 respondentů 42 mužů.
Závěrečným hodnocením lze shrnout, že v MOU je situace syndromu vyhoření
relativně dobře uchopitelná ke zlepšení. V porovnání s výzkumem Kláry Ellingerové
v nemocnici NČB je výsledek v MOU ohromující.
85
12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučením pro praxi je zejména zaměření se na skutečnost, že syndrom vyhoření
se nevztahuje nutně jen k zaměstnání, ale vyskytuje se i v osobním životě. Nemůžeme
tedy syndrom vyhoření, nazývat pouze pracovním vyčerpáním. Pro všeobecné sestry
nespočívá tedy samotná prevence nebo léčba nezbytně zaměřením se na vylepšení
profesního života. Jde o komplexní holistické pojetí daného jedince. Účinnou obranou
proti syndromu vyhoření je rovnováha mezi osobním a pracovním životem. Pokud se nám
zdá, že se náš život podobá „křečkovi v kleci“ je na místě zrealizovat sebereflexi a změnit
svůj životní styl. Pokud víme, jaké jsou naše hranice, a životní hodnoty je celkem
pravděpodobné, že nevyhoříme (KOZELKOVÁ, 2019).
Syndromu vyhoření můžeme vzdorovat následujícím doporučením:
vyhýbat se dlouhodobému stresu
dodržovat zdravý životní styl
mít své záliby a zájmy
mluvit o svých starostech a problémech
naučit se říkat „ne“
určit si reálné cíle
zorganizovat si život
relaxujte psychicky i fyzicky
dělej si radost maličkostmi a mějte z nich radost
Pro profesní řešení syndromu vyhoření mohou být supervize, psycholog, nařízená
dovolená a podobně. V praxi se využívá i peer program, který spočívá v určení peera
neboli jedince z oddělení, který je v seznamu peeru pro danou nemocnici. Peer je
neodborný psycholog aneb „psycholog laik“. Pokud má sestra problém nebo
starost, o kterou se nemá s kým podělit, může v zaměstnání vyhledat peera ze svého
nebo jiného oddělení a své obtíže s ním probrat. Peer je samozřejmě zavázán
mlčenlivostí. Jde o prevenci vyhoření nenásilnou a dostupnou formou v rámci zaměstnání
(ŠPIRUDOVÁ, 2015).
Ve výsledcích, které jsme zjistili průzkumem v MOU, bylo z celkového počtu
respondentů 101 (100 %) celkem 58 % respondentů ve vyhoření v pracovním uspokojení.
86
Konkrétně pro ARO/JIP oddělení 71 %, ambulantní provoz 55 % a standardní oddělení
51 % respondentů ve vysokém stupni tedy vyhoření v pracovním uspokojení. Lze tedy
doporučit MOU zaměřit se na zaměstnance po profesní stránce. Zlepšit pracovní
podmínky, provést vlastní průzkum pro zjištění konkrétního prostoru pro zlepšení na
pracovišti s vysokým rizikem. Případně nabídnout mimopracovní benefity, zjistit co je
příčinou nespokojenosti a případně adekvátně reagovat. V rozdělení podle věku jsme
zjistili, že nejvíce jsou vyhořením v pracovním uspokojení ohrožené všeobecné sestry ve
věku 20/35 let na ARO/JIP, 20/35 let v ambulantním provozu a na standardním oddělení
byly stejné výsledky pro kategorii 20/35 let a 35/55 let. Celkově je pro MOU nejvíce
sester v ohrožení vyhořením v pracovním uspokojení v kategorii 20/35 let. Což činí ze
101 respondentů 32 všeobecných sester. Mělo by být tedy prioritním zaměřit se v rámci
prevence nebo zlepšení na věkovou kategorii sester 25/35 let. Možná je zde
i souvislost, že z celkového počtu respondentů je 57 % respondentů svobodných.
K doporučení by mohlo patřit zlepšení plánování směn, pracovní organizace nebo dalších
pracovních faktorů.
Nic z výše uvedeného nezaručuje stoprocentní úspěšnost pro zlepšení, vše se odvíjí
od zaměstnanců tedy všeobecných sester pracujících v MOU. Nezapomínejme, že pokud
je spokojená sestra, je spokojený i pacient.
87
ZÁVĚR
Začátkem závěru bychom rádi vyjádřili naše díky všem, co se výzkumu účastnili
a umožnili nám uskutečnit vyhodnocení a realizaci celé práce. Všem všeobecným
sestrám, které si našly v nabitém pracovním režimu chvíli čas a poctivě vyplnily
dotazníky. Někteří dozajista budou mít pocit, že nemá význam se neustále opakovat
v tom, co už bylo několikrát řečeno. Jde o podstatu věci, že než se tato práce přečte od
první do poslední stránky, už nesčetněkrát nejsou tyto údaje v práci aktuální. Každou
chvílí se může odpověď sester měnit. Z vyhodnoceného počtu sester v části
7. Průzkum, může už být počet dvojnásobný nebo menší. Proto má význam se tomto
tématu či problému neustále věnovat a data aktualizovat. V našem průzkumu jsme
jistili, že celkový počet vyhořelých sester v MOU je 6 (5,9 %), v mírném ohrožení jsou
3 (2,9 %) sestry a nízkém ohrožení je 8 (7,9 %) sester. V teoretické části jsme shrnuli
informace o syndromu vyhoření a souvisejících tématech. Praktická část bakalářské práce
popisuje výše uvedený kvantitativní průzkum. Vzhledem k závažnosti tématu jsme
vytvořili souhrn informací pro sestry s názvem: Jak hořet, ale nevyhořet, který je umístěn
jako příloha E. Z uvedeného vyplývá, že cíle bakalářské práce byly splněny.
Jsme výsledky ohromeni, když se sestry dokáží úspěšně stále po letech strávených péčí
o druhé, vyrovnat se stresem a nástrahami spojenými s touto službou lidem. Všem, kteří
tuto profesi vnímají zodpovědně a v rámci celoživotního vzdělávání rozšiřují své obzory
vědomosti či dovednosti, patří nevýslovné díky.
Během našeho sběru dotazníků došlo v jednom případě k okamžité nápravě
a řešení situace u jedné sestry s vysokým hodnocením, tedy vyhořením, kdy sama
vyhledala patřičnou osobu a chtěla situaci řešit. Byli jsme za to velice potěšeni a vlilo
nám to krev do žil při dalším zpracování této práce s pocitem, že to má smysl.
Celé dění okolo syndromu vyhoření je v některých kolektivech, zařízeních
či skupinách stále tabuizováno. Při rozdávání dotazníku jsme byli mile překvapeni,
s jakou ochotou a zájmem se o toto téma některé sestry zajímaly. Byli bychom moc
rádi, kdyby se tato práce při čtení nebrala jako součet všeho špatného, co se ve
zdravotnictví děje a jak je vše okolo péče o pacienta náročné. Chceme pouze poukázat na
skutečnost, že nic není zadarmo a vše si vybere svou daň ať už za týden, za měsíc nebo
za pár let. Syndrom vyhoření je tichý nepřítel, který se plíží okolo nás a čeká na svou
88
oběť, které to posléze sečte i s úroky. Tělo není jenom schránka, a proto u pacientů nám
je od začátku zdravotnické profese kladen na mysl pojem bio-psycho-sociálně-spirituální
pojetí člověka. Když to zvládneme chápat u pacienta jako holistické bytosti, pojďme to
chápat i u sestry též jako u člověka. Zdraví je to jediné, co máme a musíme si ho více
chránit. Proto je v rámci práce vypracované doporučení, které doufáme, že bude
prospěšné jako prevence nevědomosti a nečinnosti.
„Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou
sílu spolehnout.“ (William Shakespeare, www.citaty.net).
Říká se, že dělat, co máš rád, znamená být svobodný a mít rád, co děláš, znamená
být šťastný. Proto si volme povolání a pracovní místo tak aby pro nás byla radost chodit
do práce, nebo alespoň ji učinit neutrální činností bez averze. Není samozřejmě lehké být
v početném ženském kolektivu, ale co si myslíme o sobě my, je mnohem důležitější než
to, co si o nás myslí ostatní, a proto je na nás, jak se svým životem naložíme a zdali
se necháme udolat a zničit něčím, v čem jsme lapeni a vyhoříme, nebo zdali s tím něco
uděláme a bude pro nás život radostí ve všech ohledech.
Chyby jsou důkazem toho, že se o něco snažíme, a proto toho zkoušejme co nejvíce
dobrého a buďme spokojeni sami se sebou. To přeji všem, co se úspěšně dopracovali až
na konec závěru.
„Sloužící anděl – toť má sestra.“ William Shakespeare (www.citáty.net).
89
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1] ARMSTRONG, M., STEPHEN, T., 2015. Řízení lidských zdrojů. Třinácté vydání.
Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-9882-0.
[2] BEDNÁŘ, V. a kolektiv, 2013. Sociální vztahy v organizacích a jejich management.
První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-4211-3.
[3] ELLINGEROVÁ, K., 2016. Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester
zaměstnaných v nemocnici. [online]. České Budějovice [cit. 2017-02-01]. Dostupné
z: Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné
z: .
[4] HEKELOVÁ, Z., 2012. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. První vydání.
Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-4032-4.
[5] HONZÁK, R., 2009. Burnout u personálu psychiatrické léčebny Horní Beřkovice
(online). (cit. 12-10-2009). Dostupné z: http://www.psychiatria-
casopis.sk/files/psychiatria/3-2009/psy3-2009-cla3.pdf
[6] HONZÁK, R., 2013a. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. První vydání.
Praha: Vyšehrad. ISBN 978-80-7429-407-5.
[7] HONZÁK, R., 2013b. 12 kroků k sebeupálení Jak se pracovitost a zodpovědnost
promění v nebezpečnou hru s ohněm, který sežehne všechny kolem? (online).
(cit. 04-04-2013). Dostupné z: https://psychologie.cz/12-kroku-k-sebeupaleni/
[8] HONZÁK, R., 2018. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Třetí vydání.
Praha: Vyšehrad. ISBN 978-80-7601-004-8.
[9] KOZELKOVÁ, A., 2019 Zázraky medicíny. Syndrom vyhoření – Plíživý zabiják
štěstí. První vydání. Brno: Extra Publishng. ISSN 2464-7659.
[10] KRAUS, J. a kol., 2009. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
ISBN 978-80-200-1351-4.
[11] KŘIVOHLAVÝ, J., 2010. Sestra a stres příručka pro duševní pohodu. První
vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3149-0.
[12] KŘIVOHLAVÝ, J., 2012. Hořet, ale nevyhořet. Druhé přepracované vydání
V KNA 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. ISBN 9788071955733.
90
[13] MITRENGOVÁ, Z., 2012. Supervize – odborná pomoc těm, kteří pomáhají.
Bakalářská práce (online) Dostupné z: https://theses.cz/id/dpmi5k/Supervize_-
_odborn_pomoc_tm_kte_pomhaj.pdf
[14] NOVÁK, T., 2010. Sám sobě psychologem 2. První vydání. Havlíčkův Brod: Grada
Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-2956-5.
[15] PAULÍK, K., 2017. Psychologie lidské osobnosti. Vydání duhé. Praha: Grada
Publishing, a.s. ISBN 978-80-271-9578-7.
[16] PETLACHOVÁ, M, 2016. Syndrom vyhoření u všeobecných sester [online].
Olomouc [cit. 2017-02-01]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Fakulta
zdravotnických věd. Dostupné z: .
[17] PLAMÍNEK, J., 2013. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Třetí vydání. Praha: Grada
Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-8474-8.
[18] PRIEß, M., 2015. Jak zvládnout syndrom vyhoření - Najděte cestu zpátky k sobě.
Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-9649-9.
[19] PTÁČEK, R., BARŮNĚK, P. a kolektiv 2011. Etika a komunikace v medicíně.
Vydání první. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-3976-2.
[20] RAUDENSKÁ, J., JAVŮRKOVÁ, A., 2011. Lékařská psychologie ve
zdravotnictví. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-2223-
8.
[21] SELKO, D., ĎURKA R., kolektiv autorov 2009. Psychológia zdravia. Prvé
vydanie. Bratislava: Národný ústav srdcových a cievnych chorôb, a. s., Bratislava
vo Vydavateľstve MAURO Slovakia s.r.o. ISBN 978-80-968092-6-4.
[22] SHAKESPEARE, W. Citáty slavných osobností (online). (cit.24.2.2019). Dostupné
z: https://citaty.net/autori/william-shakespeare/
[23] SMETÁČKOVÁ, I., PAVLÍK, P., KOLÁŘOVÁ, K., 2009. Sexuální obtěžování na
vysokých školách: proč vzniká, jak se projevuje, co lze proti němu dělat. Praha:
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-87398-02-9.
[24] STOCK, Ch, 2010. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. První vydání. Praha. ISBN
978-80-247-3553-5.
91
[25] ŠPATENKOVÁ, N., 2011. Krizová intervence pro praxi. Druhé vydání.
Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-2624-3.
[26] ŠPIRUDOVÁ, L., 2015. Doprovázení v ošetřovatelství I - pomáhající profese,
doprovázení a systém podpor pro pacienty. První vydání. Praha: Tiskárny
Havlíčkův Brod, a.s. ISBN 978-80-247-9962-9.
[27] VENGLÁŘOVÁ, M. a kolektiv, 2011. Sestry v nouzi syndrom vyhoření, mobbing,
bossing. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-3174-2.
[28] VENGLÁŘOVÁ, M. a kolektiv, 2013. Supervize v ošetřovatelské praxi. První
vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-4082-9.
[29] VÉVODA, J., 2013. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. První
vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-4732-3.
[30] VOJTÍŠKOVÁ, J., 2015. Syndrom vyhoření: prevalence, příznaky, diferenciální
diagnostika a léčba. (online). (cit.15-12-2015). Dostupné
z:https://www.tribune.cz/clanek/38096-syndrom-vyhoreni-prevalence-priznaky
diferencialni-diagnostika-a-lecba
[31] VITOŠKOVÁ, V., 2018. Syndrom vyhoření a jeho prevence. (online). (cit. 2018).
Dostupné z: https://www.skipcr.cz/dokumenty/syndromvyhoen_HK_Vitokov.pdf
[32] VOKURKA, M., HUGO, J. a kolektiv, 2015. Velký lékařský slovník. Desáté vydání.
Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2.
[33] ZACHAROVÁ, E., ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J., 2011. Základy psychologie pro
zdravotní sestry. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-
4062-1.
[34] WAGNEROVÁ, I. a kol., 2011. Psychologie práce a organizace Nové poznatky.
První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3701-0.
92
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Rešerše………………………………………..……………………………...I
Příloha B – Dotazník….………………………………….………………………….......II
Příloha C – Potvrzení týkající se realizace studentské vědecké práce v MOU Brno….…III
Příloha D – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce……IV
Příloha E – Doporučení pro praxi………………………………………………………..V
Příloha A – Rešerše
Syndrom vyhoření u všeobecných sester
Klíčová slova:
syndrom vyhoření, stres, pomáhající profese, všeobecná sestra
burnout syndrom, stress, nurse
Rešerše č. 1/2019
Bibliografický soupis
Počet záznamů: celkem 41 záznamů
(vysokoškolské práce – 5, knihy – 19, články a sborníky – 18)
Časové omezení: od 2009
Jazykové vymezení: čeština, slovenština, angličtina
Druh literatury: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku
Datum: 7. 1. 2019
Základní prameny:
katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
Souborný katalog ČR (www.caslin.cz)
Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike)
Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz)
Jednotný portál knihoven (www.knihovny.cz)
PubMED (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/
Příloha B – Dotazník
Příloha C – Potvrzení týkající se realizace studentské vědecké práce v MOU Brno
Příloha D – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce
Příloha E – Doporučení pro praxi
JAK HOŘET, ALE NEVYHOŘET?
Syndrom vyhoření lze chápat jako proces a ne jako konečný stav. Proto si musíme
uvědomit na základě našich predispozicí, že lze tomuto fenoménu předcházet. Vybrali
jsme pár rad, jak se lze vyhoření vyhnout:
Rozdělení pracovního dne a jeho úkonů rovnoměrně.
Rozdělení nechtěných nebo náročných úkolů mezi více lidí.
Nebrat si práci domů (snažit se minimalizovat myšlenky na práci a pacienty, když
odcházíme domů).
Končit v danou pracovní dobu (příkladem je typický pozdní příjem pacienta před
koncem pracovní doby, kdy nejdeme domů dříve, než doděláme celou práci
okolo hospitalizace, aby si nikdo neztěžoval).
Snaha vyvíjet dobré pracovní prostředí, angažovat se v realizaci teambuildingu
nebo společných aktivit. Budovat vzájemný respekt a autoritu.
Stanovit si životní nebo osobní priority a neomezovat je na úkor naší profese
(SELKO, ĎURKA a kol., 2009).
Velmi praktickým doporučením jsou poháněcí mechanizmy dle Dr. Stocka. Pokud
si uvědomíme, co se od nás očekává, a za co bychom si to měli adekvátně
nahradit, můžeme úspěšně riziko SV minimalizovat. Každý jsme originál a potřebujeme
své tempo, svůj čas, rytmus a prostor. Máme různé povahy a osobnosti. Někoho mohou
tato hesla motivovat, někoho může jejich ráz odradit. Je pouze na nás co si zvolíme.
Poháněcí mechanizmy vs. prevence:
Buď silný! → Buď otevřený a mluv o tom, co si přeješ!
Máš právo na své pocity. Pokud se rozhodneš nechat si je pro sebe nebo
se o ně podělit, je to tvoje volba. Smíš být přístupná ke konfrontaci i k projevům
náklonnosti. Nejsi povinna s někým něco sdílet.
Buď dokonalý! → Jsi skvělý takový, jaký jsi!
Lze být shovívavá k chybám ostatních. Není tvojí povinností se neustále
omlouvat, je normální dělat chyby. Žádný učený z nebe nespadl. Každý je originál
a potřebuje jiný režim pro učení. Zvol si svůj.
Buď se všemi za dobře! → Zaměřuj se sám na sebe!
I když s tebou nejsou všichni ostatní spokojeni, zachovej klid. Zaměř se na svoje
potřeby, pocity a myšlenky. Rozhodni se volit řešení po svém. Věř svému instinktu
a zkušenostem. Nikomu se nevnucuj ani nestraň. Naslouchej své intuici a svým pocitům.
Buď rychlý! → Zvol si své tempo!
Máš tolik času, kolik potřebuješ. Ber ohled na svůj život, svoje tempo a životní
situaci. Práce kvapná, málo platná. Zvol si svou cestu a svůj rytmus. Nežij život podle
druhých. Žij svůj život, svou rychlostí a svým stylem.
Zaber! → Buď v klidu!
Plánuj si pečlivě každý krok. Zachovávej si klid a cit při řešení úkolů. Máš možnost
vždy se rozhodnout, zdali některé věci budeš dělat nebo nikoli. Dělej to, co tě baví
a nenech se od toho odradit. Zachovej klid a chladnou hlavu. Ne nadarmo se
říká: dvakrát měř a jednou řež. Můžeš být úspěšný, tak si to užij (STOCK, 2010).