Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
PREVENCE NÁKAZ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ NA
ANESTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ Z POHLEDU
ZDRAVOTNICKÉHO NELÉKAŘSKÉHO PERSONÁLU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JAN ČEŠKA, DiS
Praha 2020
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
PREVENCE NÁKAZ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ NA
ANASTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ Z POHLEDU
ZDRAVOTNICKÉHO NELÉKAŘSKÉHO PERSONÁLU
Bakalářská práce
JAN ČEŠKA, DiS.
Stupeň vzdělání: Bakalářské
Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář
Vedoucí práce: Mgr. Helena Michálková, Ph.D.
Praha 2020
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně
citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 21. března 2020
..............................................
Jan Češka DiS.
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych touto cestou poděkoval paní Mgr. Heleně Michálkové PhD za cenné
rady, podněty a připomínky, vstřícný přístup a profesionální vedení bakalářské práce.
Dále bych velmi rád poděkoval Ústřední vojenské nemocnici, náměstkyni ředitele pro
nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Mgr. Lence Gutové,
MBA a staniční sestře Bc. Petře Hábové za umožnění sběru dat k mé praktické části
bakalářské práce.
ABSTRAKT
ČEŠKA, Jan. Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko –
resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu. Vysoká
škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr.
Helena Michálková, PhD., Praha. 2020. s. 81
Bakalářská práce se zaměřuje na prevenci nákaz spojeních se zdravotní péčí na
anesteziologicko – resuscitačním oddělení. V teoretických východiscích popisujeme
nozokomiální nákazy, nejvýznamnější původce nozokomiálních nemocí, surveillanci,
hygienu a dezinfekci rukou. Dále jsou v práci definovány ochranné pomůcky a
bariérová péče.
K naplnění cílů bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního šetření
pomocí dotazníků u nelékařských pracovníků na anesteziologicko – resuscitačním
oddělení. Cílem bylo zjistit znalosti nelékařského personálu o nozokomiálních
nákazách a bariérové péči. Výstupem práce je rozšířit informovanost nelékařského
zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a o správné hygieně a
dezinfekci rukou dále informovat vedení oddělení o výsledcích.
Klíčová slova: Nozokomiální nákazy. Hygiena rukou. Dezinfekce. Bariérová péče.
Surveillance. ARO
ABSTRACT
ČEŠKA,Jan: Prevention of health – related infections in anaesthesiology and
resuscitation wards from the perspective of non – medical staff. Medical
College.Degree: Bachelor (Bc). Supervisor Mgr. Helena Michálková Ph.D. 2020, p.81
The bachelor thesis deals with the prevention of infections associated with
health care in the anesthesiology and resuscitation department. In theoretical
background we describe nosocomial infections, the most important causative agents of
nosocomial diseases, surveillances, hygiene and hand disinfection. Furthermore, the
thesis describes protective equipment and barrier care.
The method of quantitative survey by means of questionnaires of non –
medical workers in the anesthesiology – resuscitation department was used to full fill
the objectives of this thesis. The aim was to find out the knowledge of non-medical
staff about nosocomial infections and barrier care. The outcome of this work is to
create an information leaflet on proper hygiene and hand disinfection and to inform
the department management about the results.
Keywords: Nosocomial infections. Hand hygiene. Disinfection. Barrier care.
Surveillance. ARO.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK
ÚVOD ................................................................................................................... 15
1 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY ........................................................................ 17
1.1 Rozdělení infekcí spojených se zdravotní péčí ............................................... 18
1.2 Zdroj nozokomiálních nákaz........................................................................... 19
1.3 Přenos nozokomiálních nákaz......................................................................... 19
1.4 Klinické příznaky nozokomiálních nákaz....................................................... 20
1.5 Surveillance, prevalanční studie a hlášení nozokomiálních nákaz.................. 21
1.6 Prevence nozokomiálních nákaz ..................................................................... 22
2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PŮVODCI NOZOKOMIÁLNÍCH NEMOCÍ ......... 23
3 BARIÉROVÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE ................................................ 25
4 HYGIENA RUKOU......................................................................................... 26
4.1 Mechanické mytí rukou................................................................................... 27
4.2 Dezinfekce rukou ............................................................................................ 28
5 BARIÉROVÉ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY............................................... 29
6 PÉČE O PACIENTA POSTIŽENÉHO NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZOU . 31
7 METODIKA PRŮZKUMU............................................................................. 32
7.1 Průzkumné cíle................................................................................................ 32
7.2 Charakteristika průzkumného vzorku ............................................................ 33
8 VÝSLEDKY ..................................................................................................... 34
DISKUZE
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
ZÁVĚR
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ARO - anesteziologicko – resuscitační oddělení
ČR - Česká republika
JIP – jednotka intenzivní péče
ml – mililitry
MZČR - Ministerstvo zdravotnictví ČR
NN - nozokomiální nákazy
NZP - nelékařský zdravotnický personál
oše – ošetřovatelská
s – sekunda
VŠ - Vysoká škola
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
MRSA- methicilin – rezistentní staphylococcus aureus
WHO- Word health organization (Světová zdravotnická
organizace)
Orofaryng – dutina ústní a hltan
Clostridium difficile – bakterie způsobující průjmy
Pseudomonas aeruginosa – bakterie způsobující zánět močových cest
Klebsiella pneumonia – bakterie, která je součástí gastrointestinálního traktu
Escherichia coli – bakterie, která je součástí gastrointestinálního traktu
Candida albicans – kvasinka, která způsobuje ústní a genitální houbové
infekce
Staphylococcus aureus – zlatý stafylokok – bakterie způsobující mnoho infekcí
Streptococcus pneumonia – bakterie způsobující zápal plic
CAI – community acquired infection
HAI – hospital acquired infection
HCAI – healtcare – asociated infection
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ
Obrázek 1 – Postupy mytí rukou........................................................................... 76
Obrázek 2 – Dezinfekce rukou.............................................................................. 77
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 – Pohlaví respondentů................................................................................ 34
Graf 2 – Věk respondentů ..................................................................................... 35
Graf 3 – Délka praxe ............................................................................................. 36
Graf 4 – Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................... 37
Graf 5 – Specializace v oboru ............................................................................... 38
Graf 6 – Definice NN............................................................................................ 39
Graf 7 – Nespecifické nákazy ............................................................................... 40
Graf 8 – Způsob přímého přenosu NN.................................................................. 41
Graf 9 – MRSA ..................................................................................................... 42
Graf 10 – Candida albicans ................................................................................... 43
Graf 11 – Šperky, které může nosit personál během pracovní doby..................... 44
Graf 12 – Hygiena rukou....................................................................................... 46
Graf 13 – Množství dezinfekčního prostředku...................................................... 47
Graf 14 – Dezinfekce rukou.................................................................................. 48
Graf 15 – Mytí rukou ............................................................................................ 49
Graf 16 – Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů...................................... 50
Graf 17 – Pořadí oblékání osobních ochranných oděvů........................................ 51
Graf 18 – Informace o bariérové ošetřovatelské péči ........................................... 52
Graf 19 – Informace o prevenci NN nebo bariérové péče ................................... 53
Graf 20 – Prohlubování informací o NN .............................................................. 54
Graf 21 – Školení o NN......................................................................................... 55
Graf 22 – Dávkovač dezinfekčního prostředku..................................................... 56
Graf 23 – Přítomnost izolačního boxu .................................................................. 57
Graf 24 – Pomůcky k ošetřovatelské bariérové péči............................................. 60
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Pohlaví respondentů.......................................................................... 34
Tabulka 2 – Věk respondentů................................................................................ 35
Tabulka 3 – Délka praxe ....................................................................................... 36
Tabulka 4 – Nejvyšší dosažené vzdělání............................................................... 37
Tabulka 5 – Specializace v oboru.......................................................................... 38
Tabulka 6 – Definice NN ...................................................................................... 39
Tabulka 7 – Nespecifické nákazy.......................................................................... 40
Tabulka 8 – Způsob přímého přenosu NN............................................................ 41
Tabulka 9 – MRSA ............................................................................................... 42
Tabulka 10 – Candida albicans ............................................................................. 43
Tabulka 11 – Šperky, které může nosit personál během pracovní doby............... 44
Tabulka 12 – Používání jednorázových rukavic ................................................... 45
Tabulka 13 – Používání jednorázové ústenky....................................................... 45
Tabulka 14 – Použití jednorázového empíru......................................................... 45
Tabulka 15 – Hygiena rukou................................................................................. 46
Tabulka 16 – Množství dezinfekčního prostředku................................................ 47
Tabulka 17 – Dezinfekce rukou ............................................................................ 48
Tabulka 18 – Mytí rukou....................................................................................... 49
Tabulka 19 – Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů................................ 50
Tabulka 20 – Pořadí oblékání ochranného oděvu ................................................. 51
Tabulka 21 – Informace o bariérové ošetřovatelské péči...................................... 52
Tabulka 22 – Informace o prevenci NN a bariérové péče..................................... 53
Tabulka 23 – Prohlubování informaci o NN......................................................... 54
Tabulka 24 – Školení o NN................................................................................... 55
Tabulka 25 – Dávkovač dezinfekčního roztoku.................................................... 56
Tabulka 26 – Přítomnost izolačního boxu............................................................. 57
Tabulka 27 – Manipulace s kontaminovanou pomůckou...................................... 59
Tabulka 28 – Pomůcky o ošetřovatelské bariérové péči ....................................... 61
15
ÚVOD
Téma bakalářské práce je „Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na
anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského
personálu“. Toto téma je dnes velice aktuální a nesmíme ho brát na lehkou váhu. Jedná se o
významné téma a proto, se mu musíme věnovat. Zdravotnický personál musí zabraňovat
přenášení nozokomiálních nákaz na pacienta. Musí dodržovat bariérovou péči a zvažovat
správné použití pomůcek u každého jednotlivého pacienta. Inspirací při výběru tématu byla
práce v Ústřední vojenské nemocnici na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol a několik podkapitol. První
kapitola vystihuje obecnou charakteristiku nozokomiálních nákaz. V kapitole druhé
popisujeme nejvýznamnější původce nozokomiálních nákaz. Třetí kapitola popisuje
bariérovou péči. Ve čtvrté kapitole je popsána hygiena rukou a dezinfekce. V kapitole číslo
pět popisujeme ochranné pomůcky a v poslední kapitole péči o pacienta postiženého
nozokomiální nákazou.
Cílem praktické části je zmapovat znalosti zdravotnického personálu o
nozokomiálních nákazách na anesteziologicko – resuscitačním oddělení Ústřední vojenské
nemocnice. Dále zjistit zda znají správný postup hygieny rukou a dezinfekci rukou a zásady
bariérové péče. Soubor respondentů tvořili pracovníci na anesteziologicko – resuscitačním
oddělení, protože zde již druhým rokem pracuji. Práce by mohla být přínosem pro studenty
zdravotnických oborů, ale i pro zdravotnické pracovníky.
16
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1 : Popsat nozokomiální nákazy.
Cíl 2 : Popsat bariérový ošetřovatelský systém.
Cíl 3 : Popsat správný postup hygieny a dezinfekce rukou.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1 : Zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko
resuscitačním oddělení o nozokomiálních nákazách.
Cíl 2 : Zmapovat způsob jakým získává nelékařský zdravotnický personál informace o
bariérové péči
Cíl 3 : Zjistit, zda nelékařský zdravotnický personál má znalosti o bariérové péči.
Vstupní literatura
VYTEJČKOVÁ, R. 2011. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. Praha:
Grada, ISBN 978-80-247-3419-4.
MELICHERČÍKOVÁ, V. 2015 Sterilizace a dezinfekce. Druhé, doplněné a přepracované
vydání. Praha: Galén, ISBN 978-80-7492-139-1.
Popis rešeršní strategie
Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské
práce z názvem „Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko –
resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu“ proběhlo
systémem Medvik z databáze Národní lékařské knihovny, ze souborného katalogu ČR
Národní knihovny, online katalogu NCO NZO. Sběr dat probíhal v období od listopadu 2019
do března 2020. Vyhledáno bylo 36 zdrojů, z toho 6 kvalifikačních prací, 13 monografií a
ostatní.
17
1 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY
Nozokomiální nákazy (NN) často užívaný název nozokomiální infekce (NI). Jde o
infekce, které můžou být endogenního nebo exogenního původu, které se projevily v přímé
souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení a nebyly přítomny před hospitalizací. Dříve
byly označovány jako HAI (hospital acquired infection), nyní se používá název HCAI
(healthcare-asociated infection). Abychom mohly definovat nozokomiální nákazy, je důležité
určit místo přenosu a nikoli místo, kde byla infekce zjištěna. Proto za nozokomiální nákazy
pokládáme i infekce, které se projeví až po propuštění do domácí péče nebo po přeložení do
jiného zařízení. U infekce spojené s nemocniční péčí prokazatelně dochází k nárůstu
morbidity a mortality a mají negativní vliv na ekonomické a výkonnostní hodnoty
zdravotnických zařízeních. U hospitalizovaných pacientů je větší pravděpodobnost
onemocnění nozokomiálními nákazami než u ambulantně ošetřených pacientů. V Evropské
Unii ročně onemocnění přibližně 4,1 milionu pacientů a výrazně zvyšují nemocnost, úmrtnost
i náklady na léčbu. Jejich léčba je často obtížná, protože původci mikroorganismů jsou odolné
vůči antibiotikum (HAMPLOVÁ 2019).
Mezi nozokomiální nákazy nepatří infekce, kvůli kterým je pacient přijat
k hospitalizaci a které se projevují do 48 hodin po příjmu. Tyto nákazy označujeme jako
zavlečené (CAI-community acquired infection). Za nemocniční nákazy nepovažuje ani ty,
které se projeví u zdravotnického personálu. Tyto označujeme jako nákazy profesionální.
Nezbytnou roli v procesu síření HAI hraje zdravotnický personál jako účastník přenosu
nákazy (znečištěné ruce) i jako zdroj nákaz spojených se zdravotní péčí pro pacienta
(nosičství) (PALOWSKÁ 2015).
Nozokomiální nákazy řadíme v současné době mezi celosvětový problém a vyskytují
se nejen v chudých rozvojových státech, ale i ve vyspělých zemích. Tyto infekce souvisí se
zdravotní péčí, kterou zajištují nemocnice a zdravotní zařízení po celém světě. Poukazuje na
nedostatečnou zdravotní péči u hospitalizovaných pacientů, tudíž můžeme považovat výskyt
NN za důležitý ukazatel kvality zdravotní péče (ŠRÁMOVÁ 2015).
18
1.1 ROZDĚLENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ
Z epidemiologického pohledu rozdělujeme nozokomiální infekce na: nespecifické,
specifické, exogenní, endogenní (HAMPLOVÁ 2019).
Nespecifické NN
Nespecifické NN jsou infekce, které ukazují epidemiologickou situaci ve spádové
oblasti zdravotnického zařízení nebo jsou ukazatelem hygienické úrovně zdravotnického
zařízení. Šíření daných infekcí probíhá v nemocnicích podobným způsobem jako v jiných
zařízení ve spádové oblasti. Mezi klíčové opatření nespecifických NN je řádná osobní a
epidemiologická anamnéza při přijmu pacienta a jednoznačné dodržování protiepidemického
režimu. Léčení těchto infekci je většinou bez větších problémů, protože mikrobiální kmeny
jsou dobře citlivé na antibiotickou léčbu (GÖPFEROVÁ 2013).
Specifické NN
Specifické NN vznikají nejvíce jako důsledek diagnostických a terapeutických výkonů
obzvláště u hospitalizovaných pacientů. Zejména se šíří inokulací nebo implantací infekčního
agens, v minimálních případech se šíří respirační či alimentární cestou. U těchto infekcí jsou
speciální aspekty, prevence a terapie. Přítomnost těchto infekcí ovlivňuje asepsi, sterilizaci a
dezinfekci, úroveň dodržování pravidel protiepidemického režimu a celkovou úroveň hygieny
provozu zdravotnického zařízení (GÖPFEROVÁ 2013).
Exogenní NN
Exogenní NN jsou infekce vzniklé mikrobiologickým agens, které bylo na vnímavého
jedince zavlečeno z vnějšího prostředí např. vzdušnou cestou u respiračních nákaz,
znečištěnou potravou u alimentárních nákaz nebo může proniknout do organismu infekční
agens přes nesterilním vyšetřovacím nástrojem (MELICHERČÍKOVÁ 2015).
19
Endogenní NN
Endogenní NN jsou infekce, které způsobuje mikrob vlastní mikroflóry, který při
změně imunity nebo proniknutí do tkání při zavádění různorodých nástrojů do organismu
vyvolá nozokomiální infekci (MELICHERČÍKOVÁ 2015).
1.2 ZDROJ NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
Původcem vzniklé infekce může být pacient, zdravotnický personál nebo návštěvník.
V mimořádných situací může být zdrojem nákazy prostředí zdravotnického zařízení. Po
vniknutí nákazy do organismu člověka se může infekce projevit jako rychlá forma
onemocnění se zřetelnými příznaky nebo jenom jako nosičství této infekce. Forma, která se
rychle projeví, příznaky v nemocničním prostředí se musí rychle diagnostikovat a dobře léčit.
U pacientu kteří mají specifické příznaky je problém rychle zjistit danou infekci a nastavit
protiepidemická opatření (HAMPLOVÁ 2019).
Riskantním zdrojem NN ve zdravotnických zařízeních jsou samostatní zdravotníci,
kteří jsou zcela zdrávi, ale nejsou si svého nosičství vědomi. Nosičství může být krátkodobé
nebo i dlouhodobé. Zdrojem infekce může být i návštěvník nebo nově příchozí pacient.
K dalšímu přenosu dochází u pacientů, kteří přecházejí mezi odděleními akutní péče a
dlouhodobé péče a vnějším prostředím. Tyto pacienti jsou často nakaženy přes znečištěné
ruce zdravotnického personálu (ŠRÁMOVÁ 2015).
1.3 PŘENOS NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
Přenos nozokomiálních nákaz rozdělujeme do dvou hlavních skupin. Přenos, ke
kterému dochází kontaktem, nazýváme přímý. Může k němu docházet přes kontaminované
ruce zdravotnického personálu, pokousáním, pohlavním stykem. K tomuto přenosu může dojít
již při porodu ze sliznice vaginy na plod. K nepřímému kontaktu dochází přes kontaminované
předměty a kontaminovanými diagnostický a léčebnými pomůckami (obvazový materiál,
vyšetřovací nástroje, prádlo aj.) K dalšímu přenosu může dojít přes kontaminované jehly,
stříkačky a léky. U tohoto přenosu záleží na schopnosti přežití agens mimo hostitele po
20
dostatečně dlouhou dobu a na vhodném vehikulu (ovzduší, voda, nemocniční strava),
(ŠRÁMOVÁ, 2015).
1.4 KLINICKÉ PŘÍZNAKY NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
Dle výsledků mezinárodní studie, která byla realizování Evropským centrem pro
kontrolu nemocí v roce 2010 ve 23 státech Evropské unie u přibližně 20 000 pacientů, se řadí
NN mezi nejčastější infekce dýchacích cest (z čehož 21, 4% jsou ventilátorové pneumonie a
4,3% infekce dolních cest dýchacích), infekce močových cest (18,9 %), infekce v místě
chirurgického výkonu (18, 4%), infekce krevního řečiště (11 %) a gastrointestinální infekce
(9 %) (ROZSYPAL, 2013).
Mezi respirační infekce nejčastěji řadíme bronchopneumonie. Tuto infekci u pacientů
na umělé plicní ventilaci označujeme jako ventilátorová pneumonie, která vznikne endogenní
kolonizací orofaryngu (aspirace mikrobů ze zažívacího ústrojí do plic, krevním oběhem
z jiných infikovaných míst v těle). Dochází k pomnožení gramnegativních bakterií do krve a
vede ke vzniku sepse. Infekce se může projevit od 5 do 10 dne od intubace. Řadí se za jednu
z nejnákladnějších infekcí z důvodu prodlužování ventilace pacientů a doby hospitalizace.
S touto infekcí je také spojená nákladnější léčba a vede k vysoké mortalitě (KOLÁŘ 2016).
Infekce močových cest často vznikají při zavádění močového katétru a při zavádění
nejsou zajištěni aseptické postupy, které způsobí zdravotnický personál. Velké množství
patogenů se do močového traktu dostane po vnějším povrchu katétru, ostatní patogeny se
dostanou do močového traktu z kontaminovaného močového sáčku. Riziko NN močového
traktu se zvyšuje dobou zavedení močového katétru (ROZSYPAL 2013).
Infekce v místě operační rány vznikají ve velkém měřítku v době před operací, pří
chirurgickém výkonu nebo v období po chirurgickém výkonu. Operační ránu mohou osídlit
stafylokoky, enterokoky, způsobují purulentní výtok, výpotky, vznik abscesu, u pacienta
způsobují horečku, bolest a začervenání operační rány. Na vzniku NN v místě operační rány
se podílí několik faktorů: provozní řád operačních sálů, uspořádání operačních sálů, ovzduší
na operačních sálech, profesionalita chirurgického týmu, operační přístroje, mikroflóra
pacienta (GÖPFEROVÁ 2013).
Infekce krevního řečiště vzniká za přítomnosti bakterií, které se normálně nacházejí na
kůži člověka v oblasti invazivního vstupu periferního, centrálního venózního katétru nebo arteriálního
katétru. Katétrová infekce může vzniknout, buď lokálně to znamená v oblasti
21
vpichu (zarudnutí, edém) nebo systémově (utvoří se trombus naléháním konce katétru na
cévu, kontaminovanou zátkou katétru) zde dochází přímo k sepsi. Tento problém se řeší
odstraněním katétru. K prokázání infekce ještě před vytažením katétru odebereme
hemokultury z infikovaného katétru. Po odstranění katétru se sterilní cestou ustřihne konec
katétru a odesílá se na mikrobiologické vyšetření (HAMPLOVÁ 2019).
NN mohou způsobit gastrointestinální choroby traktu. Tyto infekce vyvolávají u
pacientů průjem a zvracení. Mezi nejrozšířenější patogen patří Clostridium difficile, který
vyvolává postantibiotické enterokolitidy, poškozuje střevní epitel nebo hlubší vrstvy střeny
střevní. Mezi hlavní činitele, kteří vedou ke vzniku klostridiové infekce řadíme dysmikrobii
střev (způsobena antibiotickou terapií), porucha slizniční imunity (Crohnova choroba, maligní
tumor, terapie cytostatiky apod.), špatná peristaltika (stav po operaci dutiny břišní), upoutání
pacienta na lůžko, vysoký věk (GÖPFEROVÁ 2013).
1.5 SURVEILLANCE, PREVALENČNÍ STUDIE A HLÁŠENÍ
NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
Program, který je zaměřený na soustavné sledování podmínek umožňujících vznik a
šíření NN a stanovení opatření k vyloučení a likvidaci těchto nemocí. Tento program se
rozvijí a mění podle nových poznatků vědeckého pokroku a přístrojového rozvoje
diagnostických a vyšetřovacích postupů. Cílem programu je ustanovit proti epidemiologická
opatření zaměřených na potlačení výskytu NN a jejich komplikací včetně úmrtí ve
zdravotnickém zařízení (HAMPLOVÁ 2019).
Prevalenční studie NN řadíme do základních typů epidemiologických studií a jsou to
studie, které probíhají pozorováním osob. Informace o přítomnosti NN jsou u jedinců
prošetřovány současně a jednorázově v časově omezeném úseku. Průřezové studie nám udává
informace o prevalenci NN a jejich nebezpečných faktorů u jedinců, kteří se účastnili dané
studie. Poslední prevalenční studie NN, která se zabývá infekcemi spojených se zdravotní
péčí v akutní i dlouhodobé lůžkové péči byla provedena v roce 2017. Studie se zúčastnilo
15 000 jedinců. Ze studie vyplynulo, že prevalence NN v ČR je 6,9% a incidence NN v ČR je
5,7% (TUČEK 2012).
22
K ohlášení infekční nemoci slouží informační systém ISIN (Informační systém
infekčních nemocí), toto ohlašování podléhá zákonu č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví. Ošetřující lékař je povinen nahlásit každou NN svému nadřízenému. O vzniku NN
informuje přednosta kliniky nebo primář hygienicko-epidemiologické oddělení pomocí
telefonu, elektronicky nebo písemnou formou. Na základně získaných informací zajistí proti
epidemiologická opatření (ŠRÁMOVÁ 2015).
1.6 PREVENCE NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
Hlavní roli v prevenci nozokomiálních nákaz představuje zdravotnický personál, do
kterého řadíme lékaře, sestry a mnoho dalších osob které se podílejí na péči o pacienty. Ti,
kteří se podílejí o péči o pacienta, musí dodržovat dané pravidla oddělení, navštěvovat
školení, především ta školení, která jsou spojena se správnou hygienou rukou, používání
ochranných prostředků, nakládání s ostrými předměty a mnoho jiných. Při všech invazivních
intervencích musí zdravotnický personál dodržovat aseptické postupy, zachovávat bariérové
postupy ošetřování, používat jednorázové pomůcky. Zaměstnavatel musí neustále vzdělávat a
prohlubovat vědomosti zaměstnanců o dané problematice a tím by mělo docházek k eliminaci
vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Zdravotnický personál musí edukovat pacienta o
problematice pravdivě a jednoznačně. S tímto problémem musíme seznámit jak rodinné
příslušníky, tak i návštěvníky (TUČEK 2012).
23
2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PŮVODCI NOZOKOMIÁLNÍCH
NEMOCÍ
Mezi nejvýznamnějšími NN v intenzivní péči řadíme stafylokoky. Další v pořadí
následují gramnegativní bakterie, enterokoky a další skupiny mikrobiálních agens. Nejvíce se
vyskytují původci NN Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli,
Candida albicans, Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae. Když původce nákazy
pronikne do organismu člověka, může se infekce projevit v manifestní formě onemocnění se
zjevnými klinickými příznaky nebo jako nosičství (ROZSYPAL 2013).
Stafylokoky
Za nejčastější původce NI jsou považovány stafylokoky, i když infekce vyvolané gram
negativními tyčinkami se dostávají do popředí. Staphylococcus aureus, který patří k běžnému
lidskému patogenu a obyčejně nevyvolává žádné příznaky u zdravých jedinců, je hlavním
zástupcem stafylokoků. Osoby např. s narušeným kožním nebo slizničním povrchem, jsou
znevýhodněné tím, že mohou vyvolat hnisavé komplikace a ztížit hojení ran po implantacích
cizích těles (kardiostimulátory, endoprotézy). Pokud se prokáže, že je tento choroboplodný
zárodek rezistentní na antimikrobiální látku oxacilin, methicilin atd., jedná se o takzvaný
methicilin rezistentní staphylococcus aureus (MRSA), nozokomiální multirezistentní kmen,
který se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří prodělali invazivní lékařské procedury, u osob
s oslabeným imunitním systémem a u osob, které jsou hospitalizovány ve zdravotnických
zařízeních s následnou péčí či léčeny v dialyzačních centrech. MRSA i v ČR má vzestupnou
tendenci výskytu tohoto multirezistentního kmenu a je neustálím vážným celosvětovým
problémem. Pacienta, u kterého se vyskytne MRSA či jiný multirezistentní kmen je nutno
izolovat, zpřísnit hygienický režim, zavést u něj bariérovou ošetřovatelskou péči a zahájit
léčbu, při které musí být předepsána účinná antibiotika (ŠRÁMOVÁ 2015).
Koaguláza-negativní stafylokoky mohou být převážně taktéž multirezistentní a jsou
původci NN u pacientů s poškozenou obranyschopností, dlouhodobě hospitalizovaných
pacientů a mohou se vyskytnou i u permanentně katetrizovaných pacientů a po implantacích
(umělé kloubní náhrady, srdeční chlopně, žilních vstupů, drénů). Přítomnost v těle zjišťujeme
odebráním hemokultur. Koaguláza-negativní stafylokoky mají v praxi narůstající rezistenci
vůči antibiotikum. Na léčbu jsou používány glykopeptidové antibiotika (TUČEK 2012).
24
Enterokoky řadíme mezi grampozitivní bakterie, které se obvykle vyskytují
v zažívacím traktu lidí i zvířat. Jsou významní původci NN močového traktu, chirurgických
ran a infekcí krevního řečiště. Velice účinná antimikrobiální léčba byla donedávna pomocí
glykopeptidů (vankomycin a teikoplanin), ale do značné míry vznikla na tyto antibiotika
rezistence a léčba se ztížila. Vhodnou léčbou jsou karbapenemy, aminoglykosidová nebo
polypepridová antibiotika. Mezi další zástupce gramnegativních bakterií řadíme Pseudomonas
aeruginosa, která způsobuje respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu u
pacientů na oddělení intenzivní péče. Tato bakterie je rezistentní vůči karbapenu a dalším
skupinám antibiotik (HAMPLOVÁ 2019).
Klostridie
Mezi hlavního zástupce patří Clostridium difficile. Tato bakterie je součástí našeho
zažívacího traktu. Způsobuje u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů s oslabenou imunitou
průjmové onemocnění. Dochází k tomu, když se pacientovi podávají antibiotika, jeho
mikroflóra je oslabena a mohou se množit infekční agens. Clostridium diagnostikujeme
stanovením antigenů nebo protilátek ze vzorku stolice. U takto postiženého pacienta je
důležité zavést bariérovou péči a je bezpodmínečně důležitá izolace. Léčba se skládá
s podáním metronidazolu intravenózně a podání vankomycinu perorálně (PALOWSKÁ
2015).
25
3 BARIÉROVÁ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Bariérovou péče řadíme do popředí důležitostí v preventivních opatřeních zabránění
šíření a vzniku nozokomiálních nákaz ve zdravotnických zařízení a zejména na jednotkách
intenzivní péče. Každé zdravotnické zařízení postupuje dle vlastního hygienickoepidemiologického
řádu. Každý zdravotník na území České republiky musí být seznámen
s daným řádem. Zachováním řádu a daných postupů se tak všichni zdravotničtí pracovníci či
jiné osoby pohybující se v nemocnici, kam samozřejmě patří i návštěvy, významně podílejí na
eliminaci vzniku a přenosu nozokomiálních infekcí (MELICHERČÍKOVÁ 2015).
Podstatou pro provedení bezpečné ošetřovatelské péče je nutné dodržování
bariérového způsobu ošetřování. Jedná se o souhrn ošetřovatelských technik a izolačních
režimů u každého pacienta individuálně. Jde o to zabránit šířené infekcí nebo komplikací
které prodlužují hospitalizaci pacienta v nemocnici. Bariérovou péči musí dodržovat všichni
zdravotničtí pracovníci a osoby, které přicházejí s pacientem do kontaktu
(MELICHERČÍKOVÁ 2015).
26
4 HYGIENA RUKOU
Je zjištěno, že přes ruce zdravotníků je přeneseno více než 60 % nozokomiálních
infekcí a proto dekontaminace rukou patří mezi nejdůležitější způsoby prevence
nozokomiálních infekcí. Zásady v péči o ruce, problematiku mytí a dezinfekce rukou u nás
řeší vyhláška č. 195/ 2005 Sb., Metodické opatření MZ ČR – (Hygienické zabezpečení rukou
ve zdravotní péči) a dokumenty WHO (WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care),
(MELICHERČÍKOVÁ 2015).
Zásady v péči o ruce
Zdravotník má upravené, čisté a krátce ostříhané nehty (v okolí nehtů a pod nehty se
vyskytuje nejvíce mikroorganizmů).
Zdravotník v operačním provozu a na lůžkovém oddělení nesmí nosit šperky (prstýnky,
náramky) a hodinky na rukou. Sestra používá speciální hodinky, které lze připevnit na halenu
či šaty.
Nesmí mít umělé a nalakované nehty.
Zdravotník si pravidelně ošetřuje ruce ochrannými prostředky (masti, krémy, emulze).
Ochranné jsou prevencí před rozpraskanou kůží, která se špatně dezinfikuje a živnou půdou
pro mikroorganizmy.
Při poranění rukou zdravotník nesmí ohrožovat pacienta ani sebe. Proto i při malém poranění
překryjeme ranku náplastí a při práci u pacienta používáme ochranné rukavice. Při velkém
poranění by se neměl zdravotník na péči o pacienta podílet.
Častá dezinfekce a mytí rukou poškozuje pokožku.
V případě alergické reakce na rukách je třeba zjistit, co reakci vyvolalo. Alergickou reakci
nejčastěji vyvolávají dezinfekční prostředky, vonné, konzervační látky a rukavice
(ŠRÁMOVÁ 2015).
27
4.1 MECHANICKÁ MYTÍ RUKOU
K mytí rukou zásadně používáme mycí emulze nebo tekuté mýdla, jednorázové
ručníky a vlažnou nebo studenou vodu. Kohoutky by měly být bezdotykové či pákové, které
po umytí uzavíráme loktem (TUČEK 2012).
Postup při mechanickém mytí rukou
Ruce zvlhčit vodou.
Nanést mycí přípravek a dobře rozetřít na rukou.
S malým množstvím vody napěnit.
Vlastní mytí 40 - 60 sekund.
Dobře opláchnout pod tekoucí pitnou vodou.
Do sucha ruce otřít ručníkem pro jedno použití.
Mytí provádíme u viditelně znečištěných rukou (PALOWSKÁ 2015).
28
4.2 DEZINFEKCE RUKOU
K dezinfekci rukou zpravidla používáme alkoholový dezinfekční prostředek ve formě
roztoků či gelů. Na dávkování dezinfekce používáme speciální dávkovače, které při jednom
stisknutí dávkují 0, 5 až 1, 5 ml roztoku nebo gelu. Přípravky na dezinfekci rukou musí být
v dávkovačích řádně popsány (datum plnění a název dezinfekčního prostředku). Dávkovač
musíme při výměně náplně umýt, dezinfikovat, případně i sterilizovat (MELICHERČÍKOVÁ
2015).
Postup dezinfekce rukou
Tento postup dezinfekce rukou je doporučován v dokumentech WHO. Tuto metodu většina
zdravotnického personálu nedodržuje (GÖPFEROVÁ 2013).
Dezinfekční prostředek použijeme bez dotyku dávkovače prsty na dlaň.
Roztíráme ho do suchých rukou a předloktí po dobu určenou výrobcem přípravku tak, aby
byly všechny části rukou a předloktí dostatečně vlhké po dobu účinku dezinfekce. Možná
bude potřeba přípravek ještě několikrát nanést na ruce.
Ruce se nechají oschnout a v žádném případě je nebudeme otírat.
Na ruce se nanese 3 ml dezinfekčního prostředku.
Nechá se působit 30- 60 s.
Ruce si dezinfikujeme, když odcházíme od pacienta (GÖPFEROVÁ 2013).
29
5 BARIÉROVÉ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY
Bariérové ochranné prostředky zajišťují ochranu zdravotnického personálu při
vykonávání odborné práce. Zabraňují přenosu nemocničních infekcí s pacienta na pacienta.
Používání ochranných bariérových prostředků stanovuje zákon č. 262/2006 Sb., který
stanovuje zaměstnavateli zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro všechny
zaměstnance. Při obléknutí do ochranného osobního oděvu musí zdravotník dodržet také
správné pořadí odkládání oděvu. Pořadí odkládání oděvu je nejdříve rukavice, empír, ústenku
a nakonec čepici. Určitý postup je i při oblékání ochranného oděvu. Začínáme empírem,
čepicí, ústenkou a nakonec rukavice. Mezi bariérové ochranné prostředky řadíme:
(REICHARDT 2017).
Rukavice – chrání zdravotnický personál před infekčním agens a zabraňují přenos
infekce na pacienta a na opak. Vyrábí se z několika materiálů (latexové, vinylové, nitrilové).
Výrobci nabízejí i mnoho barevných variant. Při úkonech, kde může dojít ke kontaminaci
rukou biologickým materiálem či infekčním agens, používáme jednorázové nesterilní
rukavice. Jednorázové sterilní rukavice používáme tam, kde potřebujeme zajistit sterilitu,
například při chirurgických zákrocích, zavedením centrálního žilního nebo močového katétru.
Jednorázové rukavice nenahrazují hygienu rukou, proto musíme před nebo po použití ruce
umýt či vydezinfikovat. Po použití znečištěné rukavice likvidujeme jako infekční odpad do
předem označených pytlů nebo nádob (REICHARDT 2017).
Postup při nasazování sterilních rukavic
Dostatečně čisté ruce.
Rozbalíme vnější obal rukavic.
Připravíme si sterilní plochu, na kterou rukavice budeme pokládat.
Nesmíme se dotknout vnitřního obalu s rukavicemi ani rukavic samotných.
Nejdříve si oblékneme rukavici na dominantní ruku.
Dále oblékneme rukavici na nedominantní ruku.
Když máme rukavice nasazené, srovnáme si je tak, že zaklesneme prsty mezi sebe
(REICHARDT 2017).
30
Empír/zástěra – braní znečištěné oděvu zdravotnického personálu před biologickým
materiálem (např. při ranní hygieně, před vodou). Empír/zástěra vyrobený z nepropustného
materiálu se používá jednorázově (REICHARDT 2017).
Ústenka/rouška – ochraňuje zdravotnický personál při vykonávání ošetřovatelských úkonů
(např. odsávání z dýchacích cest a dutiny ústní pacienta, při kterých může dojít ke
kontaminaci infekčními kapénkami nebo tekutinami a také chrání hospitalizovaného pacienta
před možným přenosem infekčních agens přenášených vzduchem (např. z úst a nosu
zdravotnického personálu, kýchání, kašel, smrkání apod.) (REICHARDT 2017).
Čepice - Čepice jsou pouze jednorázové a jsou nesterilní. Vlasy musíme ukrýt pod čepici,
delší vlasy se doporučuje vyčesat do drdolu. Po použití sundáváme čepici tahem nahoru
(REICHARDT 2017).
31
6 PÉČE O PACIENTA POSTIŽENÉHO NOZOKOMIÁLNÍ
NÁKAZOU
Po zjištění a prokázání nákazy u pacienta je nutno zajistit zvýšené bariérové opatření a
pacienta neprodleně oddělit od ostatních pacientů. Nejlepší volbou je vyhradit samostatný
pokoj pro daného pacienta. Pokoj nebo prostor u pacienta označíme cedulkou zvýšený
hygienický režim. O této události musíte informovat rodinné příslušníky. Je za potřebí zpřísnit
hygienické nároky a začít s efektivní léčbou. Zdravotnický personál, který pečuje o pacienta
s nozokomiální nákazou, musí dodržovat zásady bariérového izolačního režimu, používání
jednorázových pomůcek, zvýšená hygiena rukou a dezinfekce, dezinfekce ploch (správná
volba podle druhů nákazy), svlékání ochranného oděvu na pokoji či boxu (MIKULOVÁ
2019).
¨
32
7 METODIKA PRAKTICKÉ ČÁSTI
Pro praktickou část bakalářské práce, byla zvolena metoda kvantitativního
průzkumu pomocí dotazníku. Cílem praktické části je navázat na problematiku v teoretické
části a vyhodnotit získané informace z dotazníků.
Při sběru dat jsem oslovil Ústřední vojenskou nemocnici – Vojenskou fakultní
nemocnice Praha, anesteziologicko – resuscitační oddělení ICU – B kde druhým rokem
pracuji. Zde jsem čerpal informace k dané problematice. Po vypracování dotazníků jsem je
rozdal mezi nelékařský zdravotnický personál. Následně byla data zpracována do grafů a
tabulek. Dotazník se skládá, z 28 otázek z toho je jedna otevřená a ostatní otázky jsou
uzavřené. Bylo provedeno pilotní šetření k ověření vhodně sestavených otázek v dotazníku.
Po vyhodnocení pilotního šetření bylo upraveno znění některých otázek, poté byl dotazník
distribuován na oddělení ARO.
První část dotazníku byla zaměřena na demografické a obecné údaje respondentů.
Zahrnuje pět otázek (1. – 5.). Tyto otázky tvoří pohlaví a věk respondenta, délku praxe na
oddělení, nejvyšší dosažené vzdělání a specializaci v oboru.
Druhá část obsahovala pět průzkumných otázek (6. - 10.) zaměřené na znalosti
nelékařského zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách.
Třetí část dotazníku obsahovala osmnáct otázek (11. - 28.) které byly zaměřeny
na bariérovou péči, hygienu rukou a hygienu rukou. Poslední část dotazníku byla zaměřena na
oblast vzdělávání, zjišťovali jsme, kde respondenti získali informace o NN a zda by si znalosti
chtěli prohloubit na školení o NN – zjišťovali, jsem jejich zájem o další školení.
Všechny otázky a odpovědi od respondentů získány z průzkumného dotazníku
sloužily k vyhodnocení stanovených cílů bakalářské práce.
7.1 Průzkumné cíle
1) Jaké jsou znalosti nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko –
resuscitačním oddělení o nozokomiálních nákazách?
2) Jakým způsobem získává nelékařský zdravotnický personál informace o bariérové péči?
3) Zjišťovali jsme, zda mají zdravotníci zájem o další školení zaměřené na prevenci NN.
33
7.2 Charakteristika průzkumného vzorku
Průzkumný soubor tvořil nelékařský zdravotnický personál na oddělení
anesteziologicko – resuscitačním oddělení ICU - B v ÚVN na klinice KARIM. Celkem
dotazník vyplnilo všech 30 zaměstnanců ICU – B.
Dotazník byl anonymní, respondenti se zúčastnili průzkumného šetření dobrovolně.
Dotazník je součástí příloh této práce. K dotazníku bylo přidáno i stručné vysvětlení, které
respondenty informovalo o jeho smyslu a způsobu využití.
34
8 VÝSLEDKY
Charakteristika respondentů dle pohlaví
Tabulka 1 - Pohlaví respondentů
Odpověď R (n) R (%)
Muž 5 17%
Žena 25 83%
Graf 1- Pohlaví respondentů
25 (83 %) respondentů je žen. 5 (17 %) respondentů jsou muži.
17%
83%
Muž
Žena
35
Charakteristika souboru dle věku respondentů
Tabulka 2 - Věk respondentů
Odpověď R (n) R (%)
Do 25 let 2 7%
25 – 35 let 11 36%
Nad 35 let 17 57%
Graf 2- Věk respondentů
17 (57 %) respondentům je nad 35 let. 11 (36 %) respondentům je 25 – 35 let.
2 (7 %) respondentům je méně než 25 let.
7%
36%
57%
Do 25 let
25 - 35 let
Nad 35 let
36
Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe na oddělení intenzivní péče
Tabulka 3 - Délka praxe
Odpověď R (n) R (%)
Do 5 let 8 20%
5 – 10 let 12 40%
Nad 10 let 10 36%
Graf 3- Délka praxe
10 (36 %) respondentů odpovědělo nad 10 let. 12 (40 %) respondentů odpovědělo 5 –
10 let. 8 (20 %) respondentů zvolilo odpověď do 5 let.
21%
43%
36%
Do 5 let
5 - 10 let
Nad 10 let
37
Charakteristika souboru dle nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů
Tabulka 4 - Nejvyšší dosažené vzdělání
Odpověď R (n) R (%)
Střední odborné 0 0%
Vyšší odborné 18 60%
Vysokoškolské 12 40%
Graf 4- Nejvyšší dosažené vzdělání
18 (60 %) respondentů zvolilo odpověď vysokoškolské vzdělání. 12 (40 %)
respondentů má vyšší odborné vzdělání. 0 (0 %) respondentů nemá jen střední odborné
vzdělání. Nikdo nezvolil odpověď středoškolské vzdělání.
60%
40%
Středoškolské
Vyšší odborné
Vysokoškolské
38
Charakteristika souboru dle specializací respondentů v oboru intenzivní péče
Tabulka 5 - Specializace v oboru
Odpověď R (n) R (%)
Ano 21 70%
Ne 9 30%
Graf 5- Specializace v oboru
21 (70 %) respondentů má specializaci v oboru a 9 (30 %) respondentů specializaci
v oboru nemá.
70%
30%
Ano
Ne
39
6. Otázka: Definice nozokomiálních nákaz:
Tabulka 6 - Definice NN
Odpověď R (n) R (%)
Nákazy, které vznikly v
nemocniční, ambulantní či
následnou zdravotní péčí a
nebyly v době příjmu u
pacienta.
30 100%
Nákazy, které propuknou
po chirurgickém zákroku na
oddělení intenzivní péče.
0 0%
Nákazy, které se odráží od
epidemiologické situace ve
spádové nemocnici
0 0%
Nevím 0 0%
Graf 6 – Definice NN
Otázkou 1 jsme zjišťovali, jaká je definice nozokomiálních nákaz. Všech 30 (100 %)
respondentů odpovědělo, že: Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní či následnou
zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta, Všichni dotazováni odpověděli správně
100%
Nákazy, které vznikly v nemocniční,
ambulantní či následnou zdravotní
péčí a nebyly v době příjmu u
pacienta.
Nákazy, které propuknou po
chirurgickém zákroku na oddělení
intenzivní péče
Nákazy, které se odráží od
epidemiologické situace ve spádové
nemocnici
Nevím
40
7. Otázka: Nespecifické nákazy jsou…
Tabulka 7 - Nespecifické nákazy
Odpověď R (n) R (%)
Nákazy, které se vyskytují
pouze na standardních
odděleních.
1 3%
Nákazy, které odrážejí
epidemiologickou situaci
nebo jsou ukazatelem
hygienické úrovně daného
zařízení.
23 77%
Nákazy, které neovlivňuje
epidemiologická situace
v nemocničním zařízení.
3 10%
Nákazy, které se přenášejí
respirační cestou
3 10%
Graf 7- Nespecifické nákazy
23 (77 %) respondentů odpovědělo, že nespecifické nákazy jsou nákazy, které odrážejí
epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení. Dále 3 (10 %)
respondenti odpověděli, že jsou to nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace
v nemocničním zařízení. Další 3 (10 %) respondenti odpověděli, že jsou to nákazy, které se
přenášejí respirační cestou a na poslední odpověď, že nespecifické nákazy jsou nákazy, které
se vyskytují pouze na standardních oddělení, odpověděl 1 (3 %) respondent.
3%
77%
10%
10%
Nákazy, které se vyskytují pouze na
standardních odděleních.
Nákazy, které odrážejí
epidemiologickou situaci nebo
ukazatelem hygienické úrovně
daného zařízení.
Nákazy, které neovlivňuje
epidemiologická situace v
nemocničním zařízení.
Nákazy, které se přenášejí
respirační cestou.
41
8. Otázka: Jakým způsobem dochází k přímému přenosu NN?
Tabulka 8 - Způsob přímého přenosu NN
Odpověď R (n) R (%)
Kontaminovanýma rukama
zdravotnického personálu
25 83%
Kontaminovaným
zdravotnickým materiálem
2 7%
Kontaminovaným prádlem 3 10%
Kontaminovanými léky 0 0%
Graf 8- Způsob přímého přenosu NN
25 (83 %) respondentů odpovědělo, že k přímému přenosu NN dochází
kontaminovanými rukami zdravotnického personálu. Dále odpověděli 3 (10 %) respondenti,
že k přímému přenosu NN dochází kontaminovaným prádlem. 2 (7 %) respondenti zvolili
odpověď, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovaným zdravotnickým materiálem a 0
(0 %) respondentů odpovědělo, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovanými léky.
Správná odpověď je přes kontaminované ruce zdravotnického personálu.
83%
7%
10%
0%
Kontaminovanýma rukama
zdravotnického personálu
Kontaminovaným zdravotnickým
materiálem
Kontaminovaným prádlem
Kontaminovanými léky
42
9. Otázka: Co znamená zkratka MRSA?
Tabulka 9 - MRSA
Odpověď R (n) R (%)
Methicilin rezistentní
Staphylococcus aerutinus
3 10%
Methicilin prorezistentní
Staphylococcus aureus
2 7%
Methicilin rezidující
Staphylococcus aegrotus
1 3%
Methicilin rezistentní
Staphylococcus aureus
24 80%
Graf 9- MRSA
24 (80 %) respondentů odpovědělo, že zkratka MRSA znamená Methicilin rezistentní
Staphylococcus aureus. 3 (10 %) respondenti odpověděli Methicilin rezistentní
Staphylococcus aerutinus, dále 2 (7 %) respondenti odpověděli, že zkratka MRSA znamená
Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus a 1 (3 %) respondent odpověděl, že zkratka
MRSA znamená Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus. Správná odpověď je
Methicilin rezistentní staphylococcus aureus
10%
7%
3%
80%
Methicilin rezistentní
Staphylococcus aerutinus
Methicilin prorezistentní
Staphylococcus aureus
Methicilin rezidující Staphylococcus
aegrotus
Methicilin rezistentní
Staphylococcus aureus
43
10. Co způsobuje Candida albicans?
Tabulka 10 - Candida albicans
Odpověď R (n) R (%)
Respirační nedostatečnost a
hemodynamickou nestabilitu
23 77%
Infekce krevního řečiště 3 10%
Ústní a genitální houbové
kvasinky
3 10%
Infekční průjmy 1 3%
Graf 10 - Candida albicans
Na otázku: Co způsobuje Candida albicans, odpovědělo 23 (77 %) respondentů
respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu. 3 (10 %) respondenti odpověděli, že
Candida albicans způsobuje ústní a genitální houbové kvasinky. Další 3 (10 %) respondenti
odpověděli, že Candida albicans způsobuje infekce krevního řečiště a 1 (3 %) respondent
odpověděl, že Candida albicans způsobují infekční průjmy. Správná odpověď je že způsobuje
ústní a genitální houbové kvasinky.
77%
10%
10%
3%
Respirační nedostatečnost a
hemodynamickou nestabilitu
Infekce krevního řečiště
Ústní a genitální houbové kvasinky
Infekční průjmy
44
11. Otázka: Které šperky může nosit personál během pracovní doby?
Tabulka 11 - Šperky, které může nosit personál během pracovní doby
Odpověď R (n) R (%)
Prsteny 0 0%
Hodinky na ruce 0 0%
Visací náušnice 0 0%
Hodinky na oděv 3 10%
Řetízky a náramky 0 0%
Žádné šperky 27 90%
Graf 11 - Šperky, které může nosit personál během pracovní doby
27 (90 %) respondentů odpovědělo, že během pracovní doby nesmí nosit personál
žádné šperky. 3 (10 %) respondenti odpověděli, že během pracovní doby může personál nosit
hodinky na oděv. 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že zdravotnický personál může nosit
prsteny, hodinky na ruce, visací náušnice a řetízky a náramky.
10%
90%
Prsteny
Hodinky na ruce
Visací náušnice
Hodinky na oděv
Řetízky a náramka
Žádné šperky
45
12. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázové rukavice?
Tabulka 12 - Používání jednorázových rukavic
Odpověď R (n)
Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 28 respondentů z 30 tázaných
Hygiena pacienta Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných
Převazy ran Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných
Polohování pacienta Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Výměna lůžkovin Odpovědělo 28 respondentů z 30 tázaných
13. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázovou ústenku?
Tabulka 13- Používání jednorázové ústenky
Odpověď R (n)
Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Hygiena pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Převaz ran Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných
Polohování pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Výměna lůžkovin Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
14. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázový ochranný empír?
Tabulka 14 - Použití jednorázového empíru
Odpověď R (n)
Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Hygiena pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Převazy ran Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných
Polohování pacienta Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
Výměna lůžkovin Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných
46
15. Otázka: Jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou?
Tabulka 15 - Hygiena rukou
Odpověď R (n) R (%)
Minimálně 20 sekund 5 17%
Maximálně 20 sekund 0 0%
40 – 60 sekund 25 83%
Nevím 0 0%
Graf 12- Hygiena rukou
25 (83 %) respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat 40 – 60 s. Dále
5 (17 %) respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat minimálně 20 s. 0 (0 %)
respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat maximálně 20 s a 0 (0 %)
respondentů odpovědělo, že nevím. Správná odpověď je 40 – 60 s.
17%
83%
Minimálně 20 sekund
Maximálně 20 sekund
40 - 60 sekund
Nevím
47
16. Otázka: Kolik dezinfekčních prostředků je nutné použít k hygienické dezinfekci rukou?
Tabulka 16 - Množství dezinfekčního prostředku
Odpověď R (n) R (%)
5 ml 9 30%
3 ml 11 37%
1 – 2 ml 9 30%
Nevím 1 3 %
Graf 13- Množství dezinfekčního prostředku
11 (37 %) respondentů vybralo odpověď 3 ml. 9 (30 %) respondentů odpovědělo 5 ml.
9 (30%) respondentů odpovědělo, že k dezinfekci rukou je potřeba požít 1 – 2 ml
dezinfekčního prostředku a 1 (3 %) respondent odpověděl, že nevím. Správná odpověď je 3
ml.
30%
37%
30%
3%
5 ml
3 ml
1 - 2 ml
Nevím
48
17. Otázka: Kdy si má personál dezinfikovat ruce?
Tabulka 17 – Dezinfekce rukou
Odpověď R (n) R (%)
Před kontaktem s pacientem 5 17 %
Po kontaktu s pacientem 14 46%
Před započetím výkonu
vyžadující asepsi
2 7%
Po kontaktu s lůžkem 5 17%
Po kontaktu s okolím pacienta 4 13%
Graf 14- Dezinfekce rukou
Na otázku: Kdy si má personál dezinfikovat ruce, odpovědělo 14 (46 %) respondentů
po kontaktu s pacientem. 5 (17 %) respondentů odpovědělo před kontaktem s pacientem. 5
(17 %) respondentů odpovědělo po kontaktu s lůžkem. Další 4 (13 %) respondenti odpověděli
po kontaktu s okolím pacienta a 2 (7 %) respondenti odpověděli, že si má personál
dezinfikovat ruce před započetím výkonu vyžadující asepsi. Správná odpověď je po kontaktu
s pacientem.
17%
46%
7%
17%
13%
Před kontaktem s pacientem
Po kontaktu s pacientem
Před započetím výkonu vyžadující
asepsi
Po kontaktu s lůžkem
Po kontaku s okolím pacienta
49
18. Otázka: Kdy si má personál umýt ruce?
Tabulka 18- Mytí rukou
Odpověď R (n) R (%)
Při každém kontaktu
s pacientem
4 14%
Při kontaktu s pacientem a
jeho lůžkem
3 10%
Když je má viditelně
znečištěné biologickým
materiálem
22 73%
Když přechází k jinému
pacientovi
1 3%
Graf 15- Mytí rukou
22 (73%) respondentů odpovědělo, že si má personál mýt ruce, když je má viditelně
znečištěné biologickým materiálem. 4 (14%) zvolilo možnost, při každém kontaktu
s pacientem. Dále 3 (10%) respondenti odpověděli, že si musí mýt ruce při každém kontaktu
s pacientem a jeho lůžkem a 1 (3%) respondent zvolil možnost, když přechází k jinému
pacientovi. Správná odpověď je když je má personál viditelně znečištěné biologickým
materiálem.
14%
10%
73%
3%
Při každém kontaktu s pacientem
Při kontaktu s pacientem a jeho
lůžkem
Když je má viditelně znečištěné
biologickým materiálem
Když přechází k jinému pacientovi
50
19. Otázka: V jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný oděv?
Tabulka 19 - Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů
Odpověď R (n) R (%)
Rukavice, empír, ústenka, čepice 20 67%
Empír, rukavice, čepice, ústenka 3 10%
Ústenka, čepice, empír, rukavice 2 6%
Empír, čepice, ústenka, rukavice 5 17%
Graf 16- Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů
20 (67 %) respondentů odpovědělo, že si má odkládat osobní ochranný oděv v pořadí:
rukavice, empír, ústenka, čepice. Dále 5 (17 %) respondentů odpovědělo: empír, čepice,
ústenka, rukavice. 3 (10 %) respondenti zvolili možnost: empír, rukavice, čepice, ústenka a 2
(6 %) respondenti odpověděli: ústenka, čepice, empír, rukavice. Ochranný oděv se odkládá
v pořadí rukavice, empír, ústenka, čepice.
67%
10%
6%
17%
0%
Rukavice, empír, ústenka, čepice
Empír, rukavice, čepice, ústenka
Ústenka, čepice, empír, rukavice
Empír, čepice, ústenka, rukavice
51
20. Otázka: V jakém pořadí si má zdravotnický personál oblékat osobní ochranný oděv?
Tabulka 20 - Oblékání ochranného oděvu
Odpověď R (n) R (%)
Čepice, ústenka, empír, rukavice 8 27%
Rukavice, empír, čepice,
ústenka
5 17%
Empír, čepice, ústenka, rukavice 16 53%
Ústenka, čepice, empír, rukavice 1 3%
Graf 17- Oblékání ochranného oděvu
16 (53 %) respondentů odpovědělo, že si ochranný oblek obléká v tomto pořadí:
empír, čepice, ústenka, rukavice. Dále 8 (27 %) respondentů zvolilo možnost: čepice, ústenka,
empír, rukavice. 5 (17 %) respondentů odpovědělo v tomto pořadí: rukavice, empír, čepice,
ústenka a 1 (3 %) respondent zvolil tento postup: ústenka, čepice, empír, rukavice. Správné
pořadí je empír, čepice, ústenka, rukavice.
27%
17%
53%
3%
Čepice, ústenka, empír, rukavice
Rukavice, empír, čepice, ústenka
Empír, čepice, ústenka, rukavice
Ústenka, čepice, empír, rukavice
52
21. Otázka: Kde jste získal/a informaci o bariérové ošetřovatelské péči?
Tabulka 21- Informace o bariérové ošetřovatelské péči
Odpověď R (n) R (%)
Školení 2 6%
Praxe a zkušenosti 15 50%
Odborné dokumenty 5 17%
Literatura 2 7%
Internet 2 7%
Škola 4 13%
Graf 18- Informace o bariérové ošetřovatelské péči
15 (50%) respondentů odpovědělo, že získává informace praxí a zkušenostmi. 5 (17%)
respondentů odpovědělo z odborných dokumentů. 4 (13%) respondenti odpověděli že, získává
informace ve škole. 2 (7%) respondenti odpověděli z literatury. 2 (7%) respondenti
z internetu. 2 (6%) respondenti díky školení.
6%
50%
17%
7%
7%
13%
Školení
Praxe a zkušenosti
Odborné dokumenty
Literatura
Internet
Škola
53
22. Otázka: Myslíte si, že máte dostatek informací o prevenci nozokomiálních nákaz a
bariérové péče?
Tabulka 22 - Informace o prevenci NN a bariérové péče.
Odpověď R (n) R (%)
Ano 24 80%
Ne 5 17%
Nevím 1 3%
Graf 19 - Informace o prevenci NN a bariérové péče
24 (80 %) respondentů odpovědělo, že mají dostatek informací o prevenci NN a
bariérové péči. 5 (17 %) respondentů nemá dostatek informací o prevenci a NN nebo
bariérové péče a 1 (3 %) respondent neví.
80%
17%
3%
Ano
Ne
Nevím
54
23. Otázka: Jak si prohlubujete informace o nozokomiálních nákazách?
Tabulka 23 - Prohlubování informací o NN
Odpověď R (n) R (%)
Literatura 4 13%
Školení 17 57 %
Internet 5 17 %
Škola 4 13 %
Graf 20 – Prohlubování informací o NN
Nejvíce respondentů 17 (57%) odpovědělo, že si informace o NN prohlubují formou
školení. 5 (17%) respondentů si informace prohlubuje pomocí internetu. 4 (13%) respondenti
si prohlubují informace díky literatuře. 4 (13%) respondenti si prohlubují informovanost o NN
ve škole.
13%
57%
17%
13%
Literatura
Školení
Internet
Škola
55
24. Otázka: Máte zájem o školení o nozokomiálních nákazách?
Tabulka 24 – Školení o NN
Odpověď R (n) R (%)
Ano 28 93%
Ne 2 7%
Nevím 0 0%
Graf 21- Školení o NN
28 (93 %) respondentů má zájem o školení o NN. 2 (7 %) respondenti zájem nemají a
0 (0%) respondentů neví.
93%
7%
Ano
Ne
Nevím
56
25. Otázka: Má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého pacienta?
Tabulka 25 - Dávkovač dezinfekčního roztoku
Odpověď R (n) R (%)
Ano 30 100%
Ne 0 0%
Nevím 0 0%
Graf 22- Dávkovač dezinfekčního roztoku
Na otázku, zda má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého
pacienta, odpovědělo všech 30 (100 %) respondentů ano. Správná odpověď je: ano.
100%
0%
Ano
Ne
Nevím
57
26. Otázka: Máte na Vašem oddělení izolační box?
Tabulka 26 – Přítomnost izolačního boxu
Odpověď R (n) R (%)
Ano 0 0%
Ne 30 100%
Graf 23- Přítomnost izolační boxu
30 (100 %) respondentů odpovědělo, že nemají na svém oddělení izolační box.
100%
Ano
Ne
58
27. Jak manipulujete s kontaminovanou pomůckou od biologického materiálu?
Tabulka 27 - Manipulace s kontaminovanou pomůckou
Respondent Odpověď
1. Naložím do dezinfekčního roztoku
2. Kontaminovanou pomůcku vložím do dezinfekce
3. Otřu dezinfekčním ubrouskem a nechám u lůžka
4. Odesíláme ke sterilizaci
5. Pomůcku dám do dezinfekce
6. Naložím do dezinfekce
7. Znečištěnou pomůcku naložím do dezinfekčního roztoku
8. Vložím do dezinfekce
9. Naložím pomůcku do dezinfekce
10. Kontaminovanou pomůcku naložím do dezinfekce
11. Naložím do dezinfekce
12. Omyji dezinfekčním roztokem
13. Pomůcku naložím do dezinfekce
14. Vložím do dezinfekce
15. Kontaminovanou pomůcku odešlu na sterilizaci
16. Vyhodím
17. Omyji a vložím do dezinfekčního roztoku
18. Naložím do dezinfekce
19. Naložím do dezinfekčního roztoku
20. Vyhodím
21. Kontaminovanou pomůcku dám do dezinfekčního roztoku
22. Kontaminovanou pomůcky vyhodím
23. Naložím ji do dezinfekce
24. Kontaminovanou pomůcku vyhodím
25. Pomůcku dám do dezinfekčního roztoku
26. Naložím do dezinfekce
27. Naložím do dezinfekce
28. Kontaminovanou pomůcku dám do dezinfekce
29. Kontaminovanou pomůcku naložím do dezinfekčního roztoku
59
30. Dám do dezinfekce
23 respondentů odpovědělo, že kontaminovanou pomůcku naloží do dezinfekčního
roztoku, 2 respondenti pomůcku pošlou ke sterilizaci, 4 respondenti kontaminovanou
pomůcku vyhodí a 1 respondent pomůcku otře dezinfekčním ubrouskem a nechá u lůžka.
Správná odpověď je: pomůcku naložíme do dezinfekce.
60
28. Otázka: Máte na Vašem oddělení dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči?
Tabulka 28 – Dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči
Odpověď R (n) R (%)
Ano 25 83%
Ne 3 10%
Nevím 2 7%
Graf 24- Dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči
25 (83 %) odpovědělo, že na svém oddělení má dostatek pomůcek k ošetřovatelské
péči, 3 (10 %) respondenti zvolili odpověď ne a 2 (7 %) neví.
83%
10%
7%
Ano
Ne
Nevím
61
DISKUSE
Bakalářská práce byla vytvořená za účelem zmapovat znalosti nelékařského
zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a dodržování správných postupů
bariérové péče, který pracuje na anesteziologicko – resuscitačním oddělení. Dále jsme
zjišťovali znalosti zdravotnického personálu o správné hygieně rukou a dezinfekci rukou. Pro
tuto práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy.
Informace jsme získali kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který jsme rozdali na
anesteziologicko – resuscitačním oddělení. Po předchozím schválení od náměstkyně pro
ošetřovatelskou péči ÚVN. Bylo rozdáno 30 dotazníků. Dotazníky vyplnilo všech 30
zaměstnanců anesteziolgicko – resuscitačním oddělení. Návratnost proto byla 100 %.
Prvních šest otázek (1. – 6.) bylo zaměřeno na demografické údaje respondentů.
Z celkového počtu 30 dotazovaných je 25 (83 %) žen a 5 (17 %) mužů. Respondenty jsme
rozdělili dle věku do tři skupin. 17 (57 %) respondentů je nad 35 let. 11 (36 %) respondentů je
v rozmezí 25 – 35 let. 2 (7 %) respondenti jsou mladší než 25 let. V další otázce zjišťujeme
délku praxe. 12 (40 %) respondentů odpovědělo že, mají praxi delší více než 10 let.
V rozmezí praxe 5 – 10 let je na oddělení 12 (40 %) respondentů. 8 (20 %) respondentů má
praxi kratší než let. Na anesteziologicko – resuscitačním oddělení pracuje nejvíce personálu
s vysokoškolským vzděláním 18 (60 %) respondentů. Na oddělení je 21 (70 %) respondentů
se specializací v oboru. Viz graf 5 Specializace v oboru.
Ve druhé části jsme zjišťovali informovanost respondentů o nozokomiálních
nákazách. Všichni respondenti odpověděli, že NN jsou nákazy, které vznikly v nemocniční,
ambulantní či následné zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta. Data uvádějí, že
nespecifické nákazy jsou nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem
hygienické úrovně daného zařízení i v našem průzkumu uvedlo 23 (77 %) respondentů že se
jedná o nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně
daného zařízení (GÖPFEROVÁ 2013). 25 (83 %) respondentů předpokládá, že k přímému
přenosu NN dochází přes kontaminované ruce zdravotníka. U otázky co znamená zkratka
MRSA vybralo 24 (80 %) respondentů správnou odpověď Methicilin rezistentní
Staphyloccocus aureus. Na otázku co způsobuje Candida Albicans, odpovědělo 23 (77 %)
respondentů chybně, že způsobuje respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu.
62
Ve třetí části průzkumného šetření se zabýváme postupy bariérové péče, hygienou a
dezinfekci rukou. Na otázku, které šperky mohou nosit během pracovní doby, odpovědělo 27
(97 %) respondentů, že nesmí nosit žádné šperky. Na otázku, při kterých úkonech používá
personál jednorázové rukavice, zvolili respondenti odpověď při odsávání z dýchacích cest, při
hygieně pacienta a u převazu ran. U další otázky jsme se ptaly, při kterých úkonech používá
zdravotnický personál jednorázovou ústenku. Nejčastější odpověď byla pří odsávání
z dýchacích cest, při hygieně pacienta a při polohování pacienta. Ochranný empír používá
nejčastěji nelékařský zdravotnický personál při hygieně pacienta a při převazu ran. Na otázku
jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou, odpovědělo 25 (83 %) respondentů 40 – 60
sekund. 5 ( 17 %) respondentů odpovědělo, že má trvat minimálně 20 sekund. Palowská uvádí
ve své knize, že má vlastní hygiena rukou má trvat 40 - 60 sekund (PALOWSKÁ 2015). 11
(37 %) respondentů, zvolilo odpověď 3 ml u otázky, kolik se používá dezinfekčního
prostředku k hygienické dezinfekci rukou. Kdy si má personál dezinfikovat ruce? 14 (46 %)
respondentů zvolilo odpověď po kontaktu s pacientem. Personál si musí umýt ruce, když je
má viditelně znečištěné biologickým materiálem. Tuto odpověď zvolilo 22 (73 %)
respondentů. U otázky, v jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný
oděv, zvolilo 20 (67 %) respondentů pořadí rukavice, empír, ústenka. Tato odpověď byla
správně. V jakém pořadí si má zdravotnický personál oblékat osobní ochranný oděv byla
správná odpověď v pořadí empír, čepice, ústenka, rukavice. Tuto odpověď vybralo 16 (53 %)
respondentů. Data uvádí stejný postup, který vybrali respondenti (MELICHERČÍKOVÁ
2015). Nejvíce informaci získává personál o bariérové ošetřovatelské péči během své praxe a
ve škole. 24 (80 %) respondentů si myslí, že získává dostatek informací o prevenci
nozokomiálních nákaz a bariérové peče. Nelékařský zdravotnický personál si nejvíce
prohlubuje informace o nozokomiálních nákazách formou školení a to je 17 (57%)
respondentů. Všichni respondenti mají zájem o školení o nozokomiálních nákazách. Z této
otázky plyne že, zdravotnický personál se chce zdokonalovat a prohlubovat si své dosavadní
zkušenosti. Na otázku zda má být dávkovač na dezinfekci u každého pacienta odpovědělo,
všech třicet dotazovaných ano. Na otázku, jak manipuluje s kontaminovanou pomůckou od
biologického materiálu, odpovědělo 23 respondentů, že ji naloží do dezinfekce. Na
anesteziologicko – resuscitačním není žádný izolační box. Proto 30 (100 %) respondentů
odpovědělo ne. U poslední otázky jsme se ptali na to, zda je na oddělení dostatek pomůcek
k ošetřovatelské bariérové péči. 25 (83%) respondentů odpovědělo, že ano.
63
Na závěr konstatujeme, že znalosti zdravotníků byly dostačující. Podle mého uvážení
jsem si myslel že, zdravotnický personál bude mít problémy s otázkou hygieny rukou, byl
jsem mile překvapen že, personál odpovídal správně. Největší problém dělala otázka: Co
způsobuje Candida albicans. Nozokomiální nákazy jsou součástí každého zdravotnického
zařízení a tento problém nesmíme zanedbat a musíme zdravotníky dostatečně proškolovat a
prohlubovat jejich informovanost o NN a bariérové péče. Prevence je stále základním
kamenem, od kterého je třeba začít, aby došlo k zamezení vzniku jakékoliv infekcí, a to
pomocí dodržování aseptických postupů včetně hygienického mytí rukou a jejich dezinfekce.
64
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro staniční sestru
zvolit výraznější obrázky s názornějším postupem správného mytí a dezinfekce rukou
zorganizovat seminář na téma hygiena rukou proškolení zaměstnanců – pravidelné intenzivní
školení minimálně 1x za rok
zorganizovat seminář na téma bariérová péče
zkontrolovat dodržování bariérové péče s odstupem času
Doporučení pro zdravotnický personál
dbát nařízení daného oddělení
účastnit se školení ohledně problematiky NN
prohlubovat si znalosti o hygieně rukou a bariérové péči
Doporučení pro průzkumníka
obeznámit s výsledky průzkumu managementu ÚVN
65
ZÁVĚR
V dnešní době jsou opatření proti nozokomiálním nákazám nezbytně nutné. I v dnešní
době se najdou metody, které jsou pro pacienta nekomfortní a omezují ho. Pouze tehdy, když
pacient dobře rozumí své nemoci, jejímu původu, průběhu, následkům a možným
komplikacím, může být motivován ke spolupráci pro maximální zlepšení svého zdravotního
stavu. Pro zajištění a uspokojení všech potřeb těchto pacientů je nutný specializovaný a
proškolený personál, který musí mít znalosti nejen teoretické, ale především také praktické.
Tématem bakalářské práce je Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na
anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu.
Snahou této práce bylo předat komplexní přehled informací o nozokomiálních nákazách pro
zdravotnický nelékařský personál. Práce je rozdělena na dvě části, které na sebe navazují.
V teoretické části jsme se zabývali nozokomiálními nákazami, klinickými příznaky,
jejich dělením a prevencí. Dále popisujeme nejvýznamnější původce nozokomiálních nákaz.
V další kapitole popisujeme správné používání ochranných pomůcek, hygienou a dezinfekcí
rukou. Tato část bakalářské práce má za úkol zmapovat znalosti zdravotnického nelékařského
personálu v problematice nozokomiální nákazy.
V praktické části řešíme znalost zdravotnického nelékařského personálu o
nozokomiálních nákazách, o bariérové ošetřovatelské péči a dále postupy hygieny rukou a
dezinfekci rukou.
Informace jsme získávali pomocí dotazníku, který má 27 otázek. Dotazník byl určen
pro nelékařský zdravotnický personál. Bylo rozdáno 30 dotazníků. Data z dotazníkového
šetření byla analyzována deskriptivní statistikou pomocí tabulek a grafů. Závěr práce popisuje
doporučení pro praxi. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl zaměřen na znalosti nelékařského
zdravotnického personálu o NN. Znalosti zdravotníku jsou velmi dobré. Druhý cíl byl
zaměřen na způsob, kterým získávají informace o bariérové péči. Informace získávají během
své praxe a ve škole. Třetím cílem jsme zjišťovali, zda mají zdravotníci zájem o další školení
zaměřené na prevenci NN. Ano, rádi by si prohlubovali své informace o NN. Díky tvorbě
bakalářské práce jsem se dozvěděl mnoho nových a užitečných informací o problematice
nozokomiálních nákaz.
66
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ
VOKURKA, Martin a Jan HUGO a kol., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-7345-456-2.
COBO MARTÍNEZ, Fernando, 2014. Imported infectious diseases: the impact in developed
countries. Cambridge: Woodhead Publishing. ISBN 978-1-907568-57-2.
GÖPFERTOVÁ, Dana a Petr PAZDIORA, 2015. 100 infekcí: (epidemiologie pro praxi).
Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-846-7.
GÖPFERTOVÁ, Dana, Petr PAZDIORA a Jana DÁŇOVÁ, 2013. Epidemiologie: obecná a
speciální epidemiologie infekčních nemocí. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2223-1.
HAMPLOVÁ, Lidmila, 2015. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena pro
bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-
934-1.
JINDRÁK, Vlastimil, Dana HEDLOVÁ a Pavla URBÁŠKOVÁ, 2014. Antibiotická politika a
prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2815-8.
KOLÁŘ, Milan, [2016]. Respirační infekce a jejich léčba. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN
978-80-7345-481-4.
MELICHERČÍKOVÁ, Věra, 2015. Sterilizace a dezinfekce. Praha: Galén. ISBN 978-80-
7492-139-1.
REICHARDT, Christiane, Karin BUNTE-SCHÖNBERGER a Patricia VAN DER LINDEN,
2017. Hygiena a dezinfekce rukou: 100 otázek a odpovědí. Praha: Grada. Sestra. ISBN 978-
80-271-0217-4.
ROZSYPAL, Hanuš, Michal HOLUB a Monika KOSÁKOVÁ, 2013. Infekční nemoci ve
standardní a intenzivní péči. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2197-5.
67
SIKOROVÁ, Lucie a Radka BUŽGOVÁ, 2013. Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na
důkazech [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta [cit. 2019-02-
19]. ISBN 978-80-7464-264-7. Dostupné z: http://dokumenty.osu.cz/lf/uom/uom-
publikace/sbornik-2013.pdf
ŠRÁMOVÁ, Helena, 2013. Nozokomiální nákazy. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-
7345-286-5.
TALIÁNOVÁ, Magda, 2015. Základy dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví. Pardubice:
Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-954-8.
TUČEK, Milan, 2012. Hygiena a epidemiologie. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2025-
1.
MIKULOVÁ, Klára, 2019. Bariérová ošetřovatelská péče jako prevence nozokomiálních
nákaz v intenzivní péči [online]. Brno [cit. 2020-03-13]. Diplomová práce. Masarykova
univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: .
NESVADBOVÁ, Lenka, 2014. Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA
[online]. Brno [cit. 2020-03-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.
Dostupné z: .
PALOWSKÁ, Johana, 2015. Nozokomiální nákazy a jejich prevence ze strany studentů
zdravotnických oborů [online]. Ostrava [cit. 2020-03-13]. Bakalářská práce. Ostravská
univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: .
DRÁBKOVÁ, Jarmila, 2013. Cílená nebo celková dekolonizace pacientů v intenzivní péči –
která volba je vhodnější k prevenci nozokomiálních infekcí? Referátový výběr z
anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny [online], 60(3), 18-20 [cit. 2020-03-13].
ISSN 1212-3048. Dostupné z: http://kramerius.medvik.cz/search/handle/uuid:MED00011085-
4d5ef15e-e10d-4227-b08f-ec78f2c730f3
ANON, 2011b. Klinický a mikrobiologický úspěch v léčbě nozokomiální pneumonie
vyvolané MRSA. Tempus medicorum. MF mediREPORT, 20(4), 24. ISSN 1214-7524
68
PEKARA, Jaroslav a Igor SATINSKÝ, 2012. Je intenzivní péče bezpečná? Florence, 8(11),
15-18. ISSN 1801-464X.
SUCHÁNKOVÁ, Lucie, Eva CHMELAŘOVÁ, S. BRUSOVÁ a Dittmar CHMELAŘ, 2011.
Rizika spojená s výskytem MRSA. In: Sborník abstrakt, s. 45. ISBN 978-80-7368-824-0.
ŠKOCHOVÁ, Dagmar, 2013. MRSA (bariérový ošetřovatelský režim). Florence, 9(9), 9-10.
ISSN 1801-464X.
MZČR. Doporučení rady EU. Doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a
kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. [online]. Listopad 2012. [cit. 2018-02-17].
Dostupné z: ˂http://www.mzcr.cz/dokumenty/doporuceni-radyeu_7375_2837_29.html˃.
MVČR, Sbírka zákonů. Vyhláška č. 244/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 306/2012 Sb., o
podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických
požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. [online]. [cit. 2019-1-
3].Dostupnéz:˂https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu
/SearchResult.aspx?q=244/2017&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy˃.
MVČR, Sbírka zákonů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [online]. [cit.
2019-1-3].Dostupnéz:˂https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/SearchResult.aspx?q=258/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy˃.
69
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Dotazník
Příloha B – Obrázky
Příloha C – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
Příloha D – Žádost o umožnění sběru dat
Příloha E – Rešeršní protokol
70
Příloha A – Dotazník
Dobrý den,
jmenuji se Jan Češka a jsem studentem na Vysoké škole zdravotnické, o.p.s obor
Zdravotnický záchranář. Téma mé bakalářské práce „ Prevence nákaz spojených se zdravotní
péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského
personálu. Prosím o vyplnění anonymního dotazníku, který bude využit pouze pro mou
bakalářskou práci.
Vyberte prosím odpověď nebo doplňte do předem vyznačeného místa, Děkuji vám za ochotu.
1. Pohlaví:
a) Muž
b) Žena
2. Uveďte, Váš věk
a) Do 25 let
b) 25 – 35 let
c) Nad 35 let
3. Jaká je Vaše délka praxe na oddělení intenzivní péče?
a) Do 5 let
b) 5 – 10 let
c) Nad 10 let
4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) Středoškolské
b) Vyšší odborné
c) Vysokoškolské
5. Specializace v oboru?
a) Ano
b) Ne
71
6. Vyznačte správnou odpověď. Definice nozokomiálních nákaz:
a) Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní nebo následnou zdravotní péčí a
nebyli v době příjmu u pacienta.
b) Nákazy, které propuknou po chirurgickém zákroku na oddělení intenzivní péče
c) Nákazy, které se odráží od epidemiologické situace ve spádové nemocnici
d) Nevím
7. Vyznačte správnou odpověď. Nespecifické nákazy jsou…
a) Nákazy, které se vyskytují pouze na standartních oddělení
b) Nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo jsou ukazatelem hygienické
úrovně daného zařízení
c) Nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace v nemocničním zařízení
d) Nákazy, které se přenášejí respirační cestou
8. Jakým způsobem dochází k přímému přenosu NN?
a) Kontaminovanými rukami zdravotnické personálu
b) Kontaminovaným zdravotnickým materiálem
c) Kontaminovaným prádlem
d) Kontaminované léky
9. Vyznačte správnou odpověď. Co znamená zkratka MRSA:
a) Methicilin rezistentní Staphylococcus aerutinus
b) Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus
c) Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus
d) Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus
10. Co způsobuje Candida albicans?
a) Způsobuje respirační infekci
b) Způsobuje infekce krevního rečiště
c) Způsobuje ústní a genitální houbové kvasinky
d) Způsobuje infekční průjmy
72
11. Uveďte, které šperky může nosit personál během pracovní doby.
a) Prsteny
b) Hodinky na ruce
c) Visací náušnice
d) Hodinky na oděvu
e) Řetízky a náramky
f) Žádné šperky
12. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázové rukavice.
a) Odsávání z dýchacích cest
b) Podávání léků
c) Péče o invazivní vstupy
d) Hygiena pacienta
e) Převazy ran
f) Polohování pacienta
g) Výměna lůžkovin
13. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázovou ochranou ústenku.
a) Odsávání z dýchacích cest
b) Podávání léků
c) Péče o invazivní vstupy
d) Hygiena pacienta
e) Převazy ran
f) Polohování pacienta
g) Výměna lůžkovin
14. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázový ochranný empír.
a) Odsávání z dýchacích cest
b) Podávání léků
c) Péče o invazivní vstupy
d) Hygiena pacienta
e) Převazy ran
f) Polohování pacienta
g) Výměna lůžkovin
73
15. Jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou?
a) Minimálně 20 s
b) Maximálně 20 s
c) 40 – 60 s
d) Nevím
16. Kolik dezinfekční prostředků je nutné použít k hygienické dezinfekci rukou?
a) 5 ml
b) 3 ml
c) 1 – 2 ml
d) Nevím
17. Kdy si má personál dezinfikovat ruce?
a) Před kontaktem s pacientem
b) Po kontaktu s pacientem
c) Před započetím výkonu vyžadující asepsi
d) Po kontaktu s lůžkem
e) Po kontaktu s okolím pacienta
18. Kdy si má personál umýt ruce?
a) Při každém kontaktu s pacientem
b) Při kontaktu s pacientem a jeho lůžkem
c) Když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem
d) Když přechází k jinému pacientovi
19. V jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný oděv?
a) Rukavice, empír, ústenka, čepice
b) Empír, rukavice, čepice, ústenka
c) Ústenka, čepice, empír, rukavice
d) Empír, čepice, ústenka, rukavice
74
20. V jakém pořadí si má zdravotnický personál nasazovat osobní ochranný oděv?
a) Čepice, ústenka, empír, rukavice
b) Rukavice, empír, čepice, ústenka
c) Empír, čepice, ústenka, rukavice
d) Ústenka, čepice, empír, rukavice
21. Kde jste získal/a informace o bariérové ošetřovatelské péči?
a) Školení
b) Praxe a zkušenosti
c) Odborné dokumenty
d) Literatura
e) Internet
22. Myslíte si, že máte dostatek informací o prevenci nozokomiálních nákaz – nebo o
bariérové péči?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
23. Jak si prohlubujete informace o nozokomiálních nákazách?
a) Literatura
b)Školení
c) Internet
d)Škola
24. Máte zájem o školení o nozokomiálních nákazách?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
75
25. Má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého pacienta?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
26. Máte na vašem oddělení izolační box?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
27. Jak manipulujete s kontaminovanou pomůckou od biologického materiálu? Doplňte.
28. Máte na oddělení dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
76
Příloha B - Obrázky
Obrázek 1 – Postup při mytí rukou
Odkaz:
https://www.google.cz/search?q=myt%C3%AD+rukou+ministerstvo+zdravotnictv%C3%AD
&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjX2dnLp-
XTAhVsJJoKHTYzDrwQ_AUICigB&biw=1366&bih=662#imgrc=dbxv4l02geTHjM
77
Obrázek 2 – Dezinfekce rukou
Odkaz:
https://www.google.cz/search?q=postup+dezinfekce+rukou&source=lnms&tbm=isch&sa=X
&ved=0ahUKEwjQhrqzqOXTAhUmG5oKHaBAARoQ_AUICigB&biw=1366&bih=662#im
grc=QHzSbWwmd76IiM:
¨
78
Příloha C - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracoval podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem
Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení
z pohledu zdravotnického nelékařského personálu v rámci studia na Vysoké škole
zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................
Jméno a příjmení studenta
79
Příloha D - Žádost o umožnění sběru dat
80
Příloha E – Rešeršní protokol
Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na
anesteziologicko-resuscitačním oddělení z pohledu
zdravotnického nelékařského personálu
Klíčová slova:
nozokomiální nákazy, hygiena rukou, dezinfekce, sterilizace, izolace, bariérová
ošetřovatelství, ARO
Rešerše č. 9/2019
Bibliografický soupis
Počet záznamů: celkem 36 záznamů
(kvalifikační práce – 6, monografie – 13, ostatní – 17)
Časové omezení: 2011 - současnost
Jazykové vymezení: čeština, slovenština, angličtina
Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku
Datum: 12. 3. 2020
Základní prameny:
katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
Souborný katalog ČR (www.caslin.cz)
Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike)
Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz)
Jednotný portál knihoven (www.knihovny.cz)