Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 PREVENCE NÁKAZ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ NA ANESTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÉHO NELÉKAŘSKÉHO PERSONÁLU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE JAN ČEŠKA, DiS Praha 2020 Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 PREVENCE NÁKAZ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ NA ANASTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNICKÉHO NELÉKAŘSKÉHO PERSONÁLU Bakalářská práce JAN ČEŠKA, DiS. Stupeň vzdělání: Bakalářské Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Praha 2020 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu nebo titulu neakademického. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 21. března 2020 .............................................. Jan Češka DiS. PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou poděkoval paní Mgr. Heleně Michálkové PhD za cenné rady, podněty a připomínky, vstřícný přístup a profesionální vedení bakalářské práce. Dále bych velmi rád poděkoval Ústřední vojenské nemocnici, náměstkyni ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Mgr. Lence Gutové, MBA a staniční sestře Bc. Petře Hábové za umožnění sběru dat k mé praktické části bakalářské práce. ABSTRAKT ČEŠKA, Jan. Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Helena Michálková, PhD., Praha. 2020. s. 81 Bakalářská práce se zaměřuje na prevenci nákaz spojeních se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení. V teoretických východiscích popisujeme nozokomiální nákazy, nejvýznamnější původce nozokomiálních nemocí, surveillanci, hygienu a dezinfekci rukou. Dále jsou v práci definovány ochranné pomůcky a bariérová péče. K naplnění cílů bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního šetření pomocí dotazníků u nelékařských pracovníků na anesteziologicko – resuscitačním oddělení. Cílem bylo zjistit znalosti nelékařského personálu o nozokomiálních nákazách a bariérové péči. Výstupem práce je rozšířit informovanost nelékařského zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a o správné hygieně a dezinfekci rukou dále informovat vedení oddělení o výsledcích. Klíčová slova: Nozokomiální nákazy. Hygiena rukou. Dezinfekce. Bariérová péče. Surveillance. ARO ABSTRACT ČEŠKA,Jan: Prevention of health – related infections in anaesthesiology and resuscitation wards from the perspective of non – medical staff. Medical College.Degree: Bachelor (Bc). Supervisor Mgr. Helena Michálková Ph.D. 2020, p.81 The bachelor thesis deals with the prevention of infections associated with health care in the anesthesiology and resuscitation department. In theoretical background we describe nosocomial infections, the most important causative agents of nosocomial diseases, surveillances, hygiene and hand disinfection. Furthermore, the thesis describes protective equipment and barrier care. The method of quantitative survey by means of questionnaires of non – medical workers in the anesthesiology – resuscitation department was used to full fill the objectives of this thesis. The aim was to find out the knowledge of non-medical staff about nosocomial infections and barrier care. The outcome of this work is to create an information leaflet on proper hygiene and hand disinfection and to inform the department management about the results. Keywords: Nosocomial infections. Hand hygiene. Disinfection. Barrier care. Surveillance. ARO. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK ÚVOD ................................................................................................................... 15 1 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY ........................................................................ 17 1.1 Rozdělení infekcí spojených se zdravotní péčí ............................................... 18 1.2 Zdroj nozokomiálních nákaz........................................................................... 19 1.3 Přenos nozokomiálních nákaz......................................................................... 19 1.4 Klinické příznaky nozokomiálních nákaz....................................................... 20 1.5 Surveillance, prevalanční studie a hlášení nozokomiálních nákaz.................. 21 1.6 Prevence nozokomiálních nákaz ..................................................................... 22 2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PŮVODCI NOZOKOMIÁLNÍCH NEMOCÍ ......... 23 3 BARIÉROVÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE ................................................ 25 4 HYGIENA RUKOU......................................................................................... 26 4.1 Mechanické mytí rukou................................................................................... 27 4.2 Dezinfekce rukou ............................................................................................ 28 5 BARIÉROVÉ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY............................................... 29 6 PÉČE O PACIENTA POSTIŽENÉHO NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZOU . 31 7 METODIKA PRŮZKUMU............................................................................. 32 7.1 Průzkumné cíle................................................................................................ 32 7.2 Charakteristika průzkumného vzorku ............................................................ 33 8 VÝSLEDKY ..................................................................................................... 34 DISKUZE DOPORUČENÍ PRO PRAXI ZÁVĚR SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO - anesteziologicko – resuscitační oddělení ČR - Česká republika JIP – jednotka intenzivní péče ml – mililitry MZČR - Ministerstvo zdravotnictví ČR NN - nozokomiální nákazy NZP - nelékařský zdravotnický personál oše – ošetřovatelská s – sekunda VŠ - Vysoká škola SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ MRSA- methicilin – rezistentní staphylococcus aureus WHO- Word health organization (Světová zdravotnická organizace) Orofaryng – dutina ústní a hltan Clostridium difficile – bakterie způsobující průjmy Pseudomonas aeruginosa – bakterie způsobující zánět močových cest Klebsiella pneumonia – bakterie, která je součástí gastrointestinálního traktu Escherichia coli – bakterie, která je součástí gastrointestinálního traktu Candida albicans – kvasinka, která způsobuje ústní a genitální houbové infekce Staphylococcus aureus – zlatý stafylokok – bakterie způsobující mnoho infekcí Streptococcus pneumonia – bakterie způsobující zápal plic CAI – community acquired infection HAI – hospital acquired infection HCAI – healtcare – asociated infection SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Postupy mytí rukou........................................................................... 76 Obrázek 2 – Dezinfekce rukou.............................................................................. 77 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Pohlaví respondentů................................................................................ 34 Graf 2 – Věk respondentů ..................................................................................... 35 Graf 3 – Délka praxe ............................................................................................. 36 Graf 4 – Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................... 37 Graf 5 – Specializace v oboru ............................................................................... 38 Graf 6 – Definice NN............................................................................................ 39 Graf 7 – Nespecifické nákazy ............................................................................... 40 Graf 8 – Způsob přímého přenosu NN.................................................................. 41 Graf 9 – MRSA ..................................................................................................... 42 Graf 10 – Candida albicans ................................................................................... 43 Graf 11 – Šperky, které může nosit personál během pracovní doby..................... 44 Graf 12 – Hygiena rukou....................................................................................... 46 Graf 13 – Množství dezinfekčního prostředku...................................................... 47 Graf 14 – Dezinfekce rukou.................................................................................. 48 Graf 15 – Mytí rukou ............................................................................................ 49 Graf 16 – Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů...................................... 50 Graf 17 – Pořadí oblékání osobních ochranných oděvů........................................ 51 Graf 18 – Informace o bariérové ošetřovatelské péči ........................................... 52 Graf 19 – Informace o prevenci NN nebo bariérové péče ................................... 53 Graf 20 – Prohlubování informací o NN .............................................................. 54 Graf 21 – Školení o NN......................................................................................... 55 Graf 22 – Dávkovač dezinfekčního prostředku..................................................... 56 Graf 23 – Přítomnost izolačního boxu .................................................................. 57 Graf 24 – Pomůcky k ošetřovatelské bariérové péči............................................. 60 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Pohlaví respondentů.......................................................................... 34 Tabulka 2 – Věk respondentů................................................................................ 35 Tabulka 3 – Délka praxe ....................................................................................... 36 Tabulka 4 – Nejvyšší dosažené vzdělání............................................................... 37 Tabulka 5 – Specializace v oboru.......................................................................... 38 Tabulka 6 – Definice NN ...................................................................................... 39 Tabulka 7 – Nespecifické nákazy.......................................................................... 40 Tabulka 8 – Způsob přímého přenosu NN............................................................ 41 Tabulka 9 – MRSA ............................................................................................... 42 Tabulka 10 – Candida albicans ............................................................................. 43 Tabulka 11 – Šperky, které může nosit personál během pracovní doby............... 44 Tabulka 12 – Používání jednorázových rukavic ................................................... 45 Tabulka 13 – Používání jednorázové ústenky....................................................... 45 Tabulka 14 – Použití jednorázového empíru......................................................... 45 Tabulka 15 – Hygiena rukou................................................................................. 46 Tabulka 16 – Množství dezinfekčního prostředku................................................ 47 Tabulka 17 – Dezinfekce rukou ............................................................................ 48 Tabulka 18 – Mytí rukou....................................................................................... 49 Tabulka 19 – Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů................................ 50 Tabulka 20 – Pořadí oblékání ochranného oděvu ................................................. 51 Tabulka 21 – Informace o bariérové ošetřovatelské péči...................................... 52 Tabulka 22 – Informace o prevenci NN a bariérové péče..................................... 53 Tabulka 23 – Prohlubování informaci o NN......................................................... 54 Tabulka 24 – Školení o NN................................................................................... 55 Tabulka 25 – Dávkovač dezinfekčního roztoku.................................................... 56 Tabulka 26 – Přítomnost izolačního boxu............................................................. 57 Tabulka 27 – Manipulace s kontaminovanou pomůckou...................................... 59 Tabulka 28 – Pomůcky o ošetřovatelské bariérové péči ....................................... 61 15 ÚVOD Téma bakalářské práce je „Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu“. Toto téma je dnes velice aktuální a nesmíme ho brát na lehkou váhu. Jedná se o významné téma a proto, se mu musíme věnovat. Zdravotnický personál musí zabraňovat přenášení nozokomiálních nákaz na pacienta. Musí dodržovat bariérovou péči a zvažovat správné použití pomůcek u každého jednotlivého pacienta. Inspirací při výběru tématu byla práce v Ústřední vojenské nemocnici na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol a několik podkapitol. První kapitola vystihuje obecnou charakteristiku nozokomiálních nákaz. V kapitole druhé popisujeme nejvýznamnější původce nozokomiálních nákaz. Třetí kapitola popisuje bariérovou péči. Ve čtvrté kapitole je popsána hygiena rukou a dezinfekce. V kapitole číslo pět popisujeme ochranné pomůcky a v poslední kapitole péči o pacienta postiženého nozokomiální nákazou. Cílem praktické části je zmapovat znalosti zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách na anesteziologicko – resuscitačním oddělení Ústřední vojenské nemocnice. Dále zjistit zda znají správný postup hygieny rukou a dezinfekci rukou a zásady bariérové péče. Soubor respondentů tvořili pracovníci na anesteziologicko – resuscitačním oddělení, protože zde již druhým rokem pracuji. Práce by mohla být přínosem pro studenty zdravotnických oborů, ale i pro zdravotnické pracovníky. 16 Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1 : Popsat nozokomiální nákazy. Cíl 2 : Popsat bariérový ošetřovatelský systém. Cíl 3 : Popsat správný postup hygieny a dezinfekce rukou. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1 : Zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení o nozokomiálních nákazách. Cíl 2 : Zmapovat způsob jakým získává nelékařský zdravotnický personál informace o bariérové péči Cíl 3 : Zjistit, zda nelékařský zdravotnický personál má znalosti o bariérové péči. Vstupní literatura VYTEJČKOVÁ, R. 2011. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3419-4. MELICHERČÍKOVÁ, V. 2015 Sterilizace a dezinfekce. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, ISBN 978-80-7492-139-1. Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské práce z názvem „Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu“ proběhlo systémem Medvik z databáze Národní lékařské knihovny, ze souborného katalogu ČR Národní knihovny, online katalogu NCO NZO. Sběr dat probíhal v období od listopadu 2019 do března 2020. Vyhledáno bylo 36 zdrojů, z toho 6 kvalifikačních prací, 13 monografií a ostatní. 17 1 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY Nozokomiální nákazy (NN) často užívaný název nozokomiální infekce (NI). Jde o infekce, které můžou být endogenního nebo exogenního původu, které se projevily v přímé souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení a nebyly přítomny před hospitalizací. Dříve byly označovány jako HAI (hospital acquired infection), nyní se používá název HCAI (healthcare-asociated infection). Abychom mohly definovat nozokomiální nákazy, je důležité určit místo přenosu a nikoli místo, kde byla infekce zjištěna. Proto za nozokomiální nákazy pokládáme i infekce, které se projeví až po propuštění do domácí péče nebo po přeložení do jiného zařízení. U infekce spojené s nemocniční péčí prokazatelně dochází k nárůstu morbidity a mortality a mají negativní vliv na ekonomické a výkonnostní hodnoty zdravotnických zařízeních. U hospitalizovaných pacientů je větší pravděpodobnost onemocnění nozokomiálními nákazami než u ambulantně ošetřených pacientů. V Evropské Unii ročně onemocnění přibližně 4,1 milionu pacientů a výrazně zvyšují nemocnost, úmrtnost i náklady na léčbu. Jejich léčba je často obtížná, protože původci mikroorganismů jsou odolné vůči antibiotikum (HAMPLOVÁ 2019). Mezi nozokomiální nákazy nepatří infekce, kvůli kterým je pacient přijat k hospitalizaci a které se projevují do 48 hodin po příjmu. Tyto nákazy označujeme jako zavlečené (CAI-community acquired infection). Za nemocniční nákazy nepovažuje ani ty, které se projeví u zdravotnického personálu. Tyto označujeme jako nákazy profesionální. Nezbytnou roli v procesu síření HAI hraje zdravotnický personál jako účastník přenosu nákazy (znečištěné ruce) i jako zdroj nákaz spojených se zdravotní péčí pro pacienta (nosičství) (PALOWSKÁ 2015). Nozokomiální nákazy řadíme v současné době mezi celosvětový problém a vyskytují se nejen v chudých rozvojových státech, ale i ve vyspělých zemích. Tyto infekce souvisí se zdravotní péčí, kterou zajištují nemocnice a zdravotní zařízení po celém světě. Poukazuje na nedostatečnou zdravotní péči u hospitalizovaných pacientů, tudíž můžeme považovat výskyt NN za důležitý ukazatel kvality zdravotní péče (ŠRÁMOVÁ 2015). 18 1.1 ROZDĚLENÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ Z epidemiologického pohledu rozdělujeme nozokomiální infekce na: nespecifické, specifické, exogenní, endogenní (HAMPLOVÁ 2019). Nespecifické NN Nespecifické NN jsou infekce, které ukazují epidemiologickou situaci ve spádové oblasti zdravotnického zařízení nebo jsou ukazatelem hygienické úrovně zdravotnického zařízení. Šíření daných infekcí probíhá v nemocnicích podobným způsobem jako v jiných zařízení ve spádové oblasti. Mezi klíčové opatření nespecifických NN je řádná osobní a epidemiologická anamnéza při přijmu pacienta a jednoznačné dodržování protiepidemického režimu. Léčení těchto infekci je většinou bez větších problémů, protože mikrobiální kmeny jsou dobře citlivé na antibiotickou léčbu (GÖPFEROVÁ 2013). Specifické NN Specifické NN vznikají nejvíce jako důsledek diagnostických a terapeutických výkonů obzvláště u hospitalizovaných pacientů. Zejména se šíří inokulací nebo implantací infekčního agens, v minimálních případech se šíří respirační či alimentární cestou. U těchto infekcí jsou speciální aspekty, prevence a terapie. Přítomnost těchto infekcí ovlivňuje asepsi, sterilizaci a dezinfekci, úroveň dodržování pravidel protiepidemického režimu a celkovou úroveň hygieny provozu zdravotnického zařízení (GÖPFEROVÁ 2013). Exogenní NN Exogenní NN jsou infekce vzniklé mikrobiologickým agens, které bylo na vnímavého jedince zavlečeno z vnějšího prostředí např. vzdušnou cestou u respiračních nákaz, znečištěnou potravou u alimentárních nákaz nebo může proniknout do organismu infekční agens přes nesterilním vyšetřovacím nástrojem (MELICHERČÍKOVÁ 2015). 19 Endogenní NN Endogenní NN jsou infekce, které způsobuje mikrob vlastní mikroflóry, který při změně imunity nebo proniknutí do tkání při zavádění různorodých nástrojů do organismu vyvolá nozokomiální infekci (MELICHERČÍKOVÁ 2015). 1.2 ZDROJ NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ Původcem vzniklé infekce může být pacient, zdravotnický personál nebo návštěvník. V mimořádných situací může být zdrojem nákazy prostředí zdravotnického zařízení. Po vniknutí nákazy do organismu člověka se může infekce projevit jako rychlá forma onemocnění se zřetelnými příznaky nebo jenom jako nosičství této infekce. Forma, která se rychle projeví, příznaky v nemocničním prostředí se musí rychle diagnostikovat a dobře léčit. U pacientu kteří mají specifické příznaky je problém rychle zjistit danou infekci a nastavit protiepidemická opatření (HAMPLOVÁ 2019). Riskantním zdrojem NN ve zdravotnických zařízeních jsou samostatní zdravotníci, kteří jsou zcela zdrávi, ale nejsou si svého nosičství vědomi. Nosičství může být krátkodobé nebo i dlouhodobé. Zdrojem infekce může být i návštěvník nebo nově příchozí pacient. K dalšímu přenosu dochází u pacientů, kteří přecházejí mezi odděleními akutní péče a dlouhodobé péče a vnějším prostředím. Tyto pacienti jsou často nakaženy přes znečištěné ruce zdravotnického personálu (ŠRÁMOVÁ 2015). 1.3 PŘENOS NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ Přenos nozokomiálních nákaz rozdělujeme do dvou hlavních skupin. Přenos, ke kterému dochází kontaktem, nazýváme přímý. Může k němu docházet přes kontaminované ruce zdravotnického personálu, pokousáním, pohlavním stykem. K tomuto přenosu může dojít již při porodu ze sliznice vaginy na plod. K nepřímému kontaktu dochází přes kontaminované předměty a kontaminovanými diagnostický a léčebnými pomůckami (obvazový materiál, vyšetřovací nástroje, prádlo aj.) K dalšímu přenosu může dojít přes kontaminované jehly, stříkačky a léky. U tohoto přenosu záleží na schopnosti přežití agens mimo hostitele po 20 dostatečně dlouhou dobu a na vhodném vehikulu (ovzduší, voda, nemocniční strava), (ŠRÁMOVÁ, 2015). 1.4 KLINICKÉ PŘÍZNAKY NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ Dle výsledků mezinárodní studie, která byla realizování Evropským centrem pro kontrolu nemocí v roce 2010 ve 23 státech Evropské unie u přibližně 20 000 pacientů, se řadí NN mezi nejčastější infekce dýchacích cest (z čehož 21, 4% jsou ventilátorové pneumonie a 4,3% infekce dolních cest dýchacích), infekce močových cest (18,9 %), infekce v místě chirurgického výkonu (18, 4%), infekce krevního řečiště (11 %) a gastrointestinální infekce (9 %) (ROZSYPAL, 2013). Mezi respirační infekce nejčastěji řadíme bronchopneumonie. Tuto infekci u pacientů na umělé plicní ventilaci označujeme jako ventilátorová pneumonie, která vznikne endogenní kolonizací orofaryngu (aspirace mikrobů ze zažívacího ústrojí do plic, krevním oběhem z jiných infikovaných míst v těle). Dochází k pomnožení gramnegativních bakterií do krve a vede ke vzniku sepse. Infekce se může projevit od 5 do 10 dne od intubace. Řadí se za jednu z nejnákladnějších infekcí z důvodu prodlužování ventilace pacientů a doby hospitalizace. S touto infekcí je také spojená nákladnější léčba a vede k vysoké mortalitě (KOLÁŘ 2016). Infekce močových cest často vznikají při zavádění močového katétru a při zavádění nejsou zajištěni aseptické postupy, které způsobí zdravotnický personál. Velké množství patogenů se do močového traktu dostane po vnějším povrchu katétru, ostatní patogeny se dostanou do močového traktu z kontaminovaného močového sáčku. Riziko NN močového traktu se zvyšuje dobou zavedení močového katétru (ROZSYPAL 2013). Infekce v místě operační rány vznikají ve velkém měřítku v době před operací, pří chirurgickém výkonu nebo v období po chirurgickém výkonu. Operační ránu mohou osídlit stafylokoky, enterokoky, způsobují purulentní výtok, výpotky, vznik abscesu, u pacienta způsobují horečku, bolest a začervenání operační rány. Na vzniku NN v místě operační rány se podílí několik faktorů: provozní řád operačních sálů, uspořádání operačních sálů, ovzduší na operačních sálech, profesionalita chirurgického týmu, operační přístroje, mikroflóra pacienta (GÖPFEROVÁ 2013). Infekce krevního řečiště vzniká za přítomnosti bakterií, které se normálně nacházejí na kůži člověka v oblasti invazivního vstupu periferního, centrálního venózního katétru nebo arteriálního katétru. Katétrová infekce může vzniknout, buď lokálně to znamená v oblasti 21 vpichu (zarudnutí, edém) nebo systémově (utvoří se trombus naléháním konce katétru na cévu, kontaminovanou zátkou katétru) zde dochází přímo k sepsi. Tento problém se řeší odstraněním katétru. K prokázání infekce ještě před vytažením katétru odebereme hemokultury z infikovaného katétru. Po odstranění katétru se sterilní cestou ustřihne konec katétru a odesílá se na mikrobiologické vyšetření (HAMPLOVÁ 2019). NN mohou způsobit gastrointestinální choroby traktu. Tyto infekce vyvolávají u pacientů průjem a zvracení. Mezi nejrozšířenější patogen patří Clostridium difficile, který vyvolává postantibiotické enterokolitidy, poškozuje střevní epitel nebo hlubší vrstvy střeny střevní. Mezi hlavní činitele, kteří vedou ke vzniku klostridiové infekce řadíme dysmikrobii střev (způsobena antibiotickou terapií), porucha slizniční imunity (Crohnova choroba, maligní tumor, terapie cytostatiky apod.), špatná peristaltika (stav po operaci dutiny břišní), upoutání pacienta na lůžko, vysoký věk (GÖPFEROVÁ 2013). 1.5 SURVEILLANCE, PREVALENČNÍ STUDIE A HLÁŠENÍ NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ Program, který je zaměřený na soustavné sledování podmínek umožňujících vznik a šíření NN a stanovení opatření k vyloučení a likvidaci těchto nemocí. Tento program se rozvijí a mění podle nových poznatků vědeckého pokroku a přístrojového rozvoje diagnostických a vyšetřovacích postupů. Cílem programu je ustanovit proti epidemiologická opatření zaměřených na potlačení výskytu NN a jejich komplikací včetně úmrtí ve zdravotnickém zařízení (HAMPLOVÁ 2019). Prevalenční studie NN řadíme do základních typů epidemiologických studií a jsou to studie, které probíhají pozorováním osob. Informace o přítomnosti NN jsou u jedinců prošetřovány současně a jednorázově v časově omezeném úseku. Průřezové studie nám udává informace o prevalenci NN a jejich nebezpečných faktorů u jedinců, kteří se účastnili dané studie. Poslední prevalenční studie NN, která se zabývá infekcemi spojených se zdravotní péčí v akutní i dlouhodobé lůžkové péči byla provedena v roce 2017. Studie se zúčastnilo 15 000 jedinců. Ze studie vyplynulo, že prevalence NN v ČR je 6,9% a incidence NN v ČR je 5,7% (TUČEK 2012). 22 K ohlášení infekční nemoci slouží informační systém ISIN (Informační systém infekčních nemocí), toto ohlašování podléhá zákonu č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ošetřující lékař je povinen nahlásit každou NN svému nadřízenému. O vzniku NN informuje přednosta kliniky nebo primář hygienicko-epidemiologické oddělení pomocí telefonu, elektronicky nebo písemnou formou. Na základně získaných informací zajistí proti epidemiologická opatření (ŠRÁMOVÁ 2015). 1.6 PREVENCE NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ Hlavní roli v prevenci nozokomiálních nákaz představuje zdravotnický personál, do kterého řadíme lékaře, sestry a mnoho dalších osob které se podílejí na péči o pacienty. Ti, kteří se podílejí o péči o pacienta, musí dodržovat dané pravidla oddělení, navštěvovat školení, především ta školení, která jsou spojena se správnou hygienou rukou, používání ochranných prostředků, nakládání s ostrými předměty a mnoho jiných. Při všech invazivních intervencích musí zdravotnický personál dodržovat aseptické postupy, zachovávat bariérové postupy ošetřování, používat jednorázové pomůcky. Zaměstnavatel musí neustále vzdělávat a prohlubovat vědomosti zaměstnanců o dané problematice a tím by mělo docházek k eliminaci vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Zdravotnický personál musí edukovat pacienta o problematice pravdivě a jednoznačně. S tímto problémem musíme seznámit jak rodinné příslušníky, tak i návštěvníky (TUČEK 2012). 23 2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PŮVODCI NOZOKOMIÁLNÍCH NEMOCÍ Mezi nejvýznamnějšími NN v intenzivní péči řadíme stafylokoky. Další v pořadí následují gramnegativní bakterie, enterokoky a další skupiny mikrobiálních agens. Nejvíce se vyskytují původci NN Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, Candida albicans, Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae. Když původce nákazy pronikne do organismu člověka, může se infekce projevit v manifestní formě onemocnění se zjevnými klinickými příznaky nebo jako nosičství (ROZSYPAL 2013). Stafylokoky Za nejčastější původce NI jsou považovány stafylokoky, i když infekce vyvolané gram negativními tyčinkami se dostávají do popředí. Staphylococcus aureus, který patří k běžnému lidskému patogenu a obyčejně nevyvolává žádné příznaky u zdravých jedinců, je hlavním zástupcem stafylokoků. Osoby např. s narušeným kožním nebo slizničním povrchem, jsou znevýhodněné tím, že mohou vyvolat hnisavé komplikace a ztížit hojení ran po implantacích cizích těles (kardiostimulátory, endoprotézy). Pokud se prokáže, že je tento choroboplodný zárodek rezistentní na antimikrobiální látku oxacilin, methicilin atd., jedná se o takzvaný methicilin rezistentní staphylococcus aureus (MRSA), nozokomiální multirezistentní kmen, který se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří prodělali invazivní lékařské procedury, u osob s oslabeným imunitním systémem a u osob, které jsou hospitalizovány ve zdravotnických zařízeních s následnou péčí či léčeny v dialyzačních centrech. MRSA i v ČR má vzestupnou tendenci výskytu tohoto multirezistentního kmenu a je neustálím vážným celosvětovým problémem. Pacienta, u kterého se vyskytne MRSA či jiný multirezistentní kmen je nutno izolovat, zpřísnit hygienický režim, zavést u něj bariérovou ošetřovatelskou péči a zahájit léčbu, při které musí být předepsána účinná antibiotika (ŠRÁMOVÁ 2015). Koaguláza-negativní stafylokoky mohou být převážně taktéž multirezistentní a jsou původci NN u pacientů s poškozenou obranyschopností, dlouhodobě hospitalizovaných pacientů a mohou se vyskytnou i u permanentně katetrizovaných pacientů a po implantacích (umělé kloubní náhrady, srdeční chlopně, žilních vstupů, drénů). Přítomnost v těle zjišťujeme odebráním hemokultur. Koaguláza-negativní stafylokoky mají v praxi narůstající rezistenci vůči antibiotikum. Na léčbu jsou používány glykopeptidové antibiotika (TUČEK 2012). 24 Enterokoky řadíme mezi grampozitivní bakterie, které se obvykle vyskytují v zažívacím traktu lidí i zvířat. Jsou významní původci NN močového traktu, chirurgických ran a infekcí krevního řečiště. Velice účinná antimikrobiální léčba byla donedávna pomocí glykopeptidů (vankomycin a teikoplanin), ale do značné míry vznikla na tyto antibiotika rezistence a léčba se ztížila. Vhodnou léčbou jsou karbapenemy, aminoglykosidová nebo polypepridová antibiotika. Mezi další zástupce gramnegativních bakterií řadíme Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu u pacientů na oddělení intenzivní péče. Tato bakterie je rezistentní vůči karbapenu a dalším skupinám antibiotik (HAMPLOVÁ 2019). Klostridie Mezi hlavního zástupce patří Clostridium difficile. Tato bakterie je součástí našeho zažívacího traktu. Způsobuje u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů s oslabenou imunitou průjmové onemocnění. Dochází k tomu, když se pacientovi podávají antibiotika, jeho mikroflóra je oslabena a mohou se množit infekční agens. Clostridium diagnostikujeme stanovením antigenů nebo protilátek ze vzorku stolice. U takto postiženého pacienta je důležité zavést bariérovou péči a je bezpodmínečně důležitá izolace. Léčba se skládá s podáním metronidazolu intravenózně a podání vankomycinu perorálně (PALOWSKÁ 2015). 25 3 BARIÉROVÁ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Bariérovou péče řadíme do popředí důležitostí v preventivních opatřeních zabránění šíření a vzniku nozokomiálních nákaz ve zdravotnických zařízení a zejména na jednotkách intenzivní péče. Každé zdravotnické zařízení postupuje dle vlastního hygienickoepidemiologického řádu. Každý zdravotník na území České republiky musí být seznámen s daným řádem. Zachováním řádu a daných postupů se tak všichni zdravotničtí pracovníci či jiné osoby pohybující se v nemocnici, kam samozřejmě patří i návštěvy, významně podílejí na eliminaci vzniku a přenosu nozokomiálních infekcí (MELICHERČÍKOVÁ 2015). Podstatou pro provedení bezpečné ošetřovatelské péče je nutné dodržování bariérového způsobu ošetřování. Jedná se o souhrn ošetřovatelských technik a izolačních režimů u každého pacienta individuálně. Jde o to zabránit šířené infekcí nebo komplikací které prodlužují hospitalizaci pacienta v nemocnici. Bariérovou péči musí dodržovat všichni zdravotničtí pracovníci a osoby, které přicházejí s pacientem do kontaktu (MELICHERČÍKOVÁ 2015). 26 4 HYGIENA RUKOU Je zjištěno, že přes ruce zdravotníků je přeneseno více než 60 % nozokomiálních infekcí a proto dekontaminace rukou patří mezi nejdůležitější způsoby prevence nozokomiálních infekcí. Zásady v péči o ruce, problematiku mytí a dezinfekce rukou u nás řeší vyhláška č. 195/ 2005 Sb., Metodické opatření MZ ČR – (Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči) a dokumenty WHO (WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care), (MELICHERČÍKOVÁ 2015). Zásady v péči o ruce  Zdravotník má upravené, čisté a krátce ostříhané nehty (v okolí nehtů a pod nehty se vyskytuje nejvíce mikroorganizmů).  Zdravotník v operačním provozu a na lůžkovém oddělení nesmí nosit šperky (prstýnky, náramky) a hodinky na rukou. Sestra používá speciální hodinky, které lze připevnit na halenu či šaty.  Nesmí mít umělé a nalakované nehty.  Zdravotník si pravidelně ošetřuje ruce ochrannými prostředky (masti, krémy, emulze). Ochranné jsou prevencí před rozpraskanou kůží, která se špatně dezinfikuje a živnou půdou pro mikroorganizmy.  Při poranění rukou zdravotník nesmí ohrožovat pacienta ani sebe. Proto i při malém poranění překryjeme ranku náplastí a při práci u pacienta používáme ochranné rukavice. Při velkém poranění by se neměl zdravotník na péči o pacienta podílet.  Častá dezinfekce a mytí rukou poškozuje pokožku.  V případě alergické reakce na rukách je třeba zjistit, co reakci vyvolalo. Alergickou reakci nejčastěji vyvolávají dezinfekční prostředky, vonné, konzervační látky a rukavice (ŠRÁMOVÁ 2015). 27 4.1 MECHANICKÁ MYTÍ RUKOU K mytí rukou zásadně používáme mycí emulze nebo tekuté mýdla, jednorázové ručníky a vlažnou nebo studenou vodu. Kohoutky by měly být bezdotykové či pákové, které po umytí uzavíráme loktem (TUČEK 2012). Postup při mechanickém mytí rukou  Ruce zvlhčit vodou.  Nanést mycí přípravek a dobře rozetřít na rukou.  S malým množstvím vody napěnit.  Vlastní mytí 40 - 60 sekund.  Dobře opláchnout pod tekoucí pitnou vodou.  Do sucha ruce otřít ručníkem pro jedno použití.  Mytí provádíme u viditelně znečištěných rukou (PALOWSKÁ 2015). 28 4.2 DEZINFEKCE RUKOU K dezinfekci rukou zpravidla používáme alkoholový dezinfekční prostředek ve formě roztoků či gelů. Na dávkování dezinfekce používáme speciální dávkovače, které při jednom stisknutí dávkují 0, 5 až 1, 5 ml roztoku nebo gelu. Přípravky na dezinfekci rukou musí být v dávkovačích řádně popsány (datum plnění a název dezinfekčního prostředku). Dávkovač musíme při výměně náplně umýt, dezinfikovat, případně i sterilizovat (MELICHERČÍKOVÁ 2015). Postup dezinfekce rukou Tento postup dezinfekce rukou je doporučován v dokumentech WHO. Tuto metodu většina zdravotnického personálu nedodržuje (GÖPFEROVÁ 2013).  Dezinfekční prostředek použijeme bez dotyku dávkovače prsty na dlaň.  Roztíráme ho do suchých rukou a předloktí po dobu určenou výrobcem přípravku tak, aby byly všechny části rukou a předloktí dostatečně vlhké po dobu účinku dezinfekce. Možná bude potřeba přípravek ještě několikrát nanést na ruce.  Ruce se nechají oschnout a v žádném případě je nebudeme otírat.  Na ruce se nanese 3 ml dezinfekčního prostředku.  Nechá se působit 30- 60 s.  Ruce si dezinfikujeme, když odcházíme od pacienta (GÖPFEROVÁ 2013). 29 5 BARIÉROVÉ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY Bariérové ochranné prostředky zajišťují ochranu zdravotnického personálu při vykonávání odborné práce. Zabraňují přenosu nemocničních infekcí s pacienta na pacienta. Používání ochranných bariérových prostředků stanovuje zákon č. 262/2006 Sb., který stanovuje zaměstnavateli zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro všechny zaměstnance. Při obléknutí do ochranného osobního oděvu musí zdravotník dodržet také správné pořadí odkládání oděvu. Pořadí odkládání oděvu je nejdříve rukavice, empír, ústenku a nakonec čepici. Určitý postup je i při oblékání ochranného oděvu. Začínáme empírem, čepicí, ústenkou a nakonec rukavice. Mezi bariérové ochranné prostředky řadíme: (REICHARDT 2017). Rukavice – chrání zdravotnický personál před infekčním agens a zabraňují přenos infekce na pacienta a na opak. Vyrábí se z několika materiálů (latexové, vinylové, nitrilové). Výrobci nabízejí i mnoho barevných variant. Při úkonech, kde může dojít ke kontaminaci rukou biologickým materiálem či infekčním agens, používáme jednorázové nesterilní rukavice. Jednorázové sterilní rukavice používáme tam, kde potřebujeme zajistit sterilitu, například při chirurgických zákrocích, zavedením centrálního žilního nebo močového katétru. Jednorázové rukavice nenahrazují hygienu rukou, proto musíme před nebo po použití ruce umýt či vydezinfikovat. Po použití znečištěné rukavice likvidujeme jako infekční odpad do předem označených pytlů nebo nádob (REICHARDT 2017). Postup při nasazování sterilních rukavic  Dostatečně čisté ruce.  Rozbalíme vnější obal rukavic.  Připravíme si sterilní plochu, na kterou rukavice budeme pokládat.  Nesmíme se dotknout vnitřního obalu s rukavicemi ani rukavic samotných.  Nejdříve si oblékneme rukavici na dominantní ruku.  Dále oblékneme rukavici na nedominantní ruku.  Když máme rukavice nasazené, srovnáme si je tak, že zaklesneme prsty mezi sebe (REICHARDT 2017). 30 Empír/zástěra – braní znečištěné oděvu zdravotnického personálu před biologickým materiálem (např. při ranní hygieně, před vodou). Empír/zástěra vyrobený z nepropustného materiálu se používá jednorázově (REICHARDT 2017). Ústenka/rouška – ochraňuje zdravotnický personál při vykonávání ošetřovatelských úkonů (např. odsávání z dýchacích cest a dutiny ústní pacienta, při kterých může dojít ke kontaminaci infekčními kapénkami nebo tekutinami a také chrání hospitalizovaného pacienta před možným přenosem infekčních agens přenášených vzduchem (např. z úst a nosu zdravotnického personálu, kýchání, kašel, smrkání apod.) (REICHARDT 2017). Čepice - Čepice jsou pouze jednorázové a jsou nesterilní. Vlasy musíme ukrýt pod čepici, delší vlasy se doporučuje vyčesat do drdolu. Po použití sundáváme čepici tahem nahoru (REICHARDT 2017). 31 6 PÉČE O PACIENTA POSTIŽENÉHO NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZOU Po zjištění a prokázání nákazy u pacienta je nutno zajistit zvýšené bariérové opatření a pacienta neprodleně oddělit od ostatních pacientů. Nejlepší volbou je vyhradit samostatný pokoj pro daného pacienta. Pokoj nebo prostor u pacienta označíme cedulkou zvýšený hygienický režim. O této události musíte informovat rodinné příslušníky. Je za potřebí zpřísnit hygienické nároky a začít s efektivní léčbou. Zdravotnický personál, který pečuje o pacienta s nozokomiální nákazou, musí dodržovat zásady bariérového izolačního režimu, používání jednorázových pomůcek, zvýšená hygiena rukou a dezinfekce, dezinfekce ploch (správná volba podle druhů nákazy), svlékání ochranného oděvu na pokoji či boxu (MIKULOVÁ 2019). ¨ 32 7 METODIKA PRAKTICKÉ ČÁSTI Pro praktickou část bakalářské práce, byla zvolena metoda kvantitativního průzkumu pomocí dotazníku. Cílem praktické části je navázat na problematiku v teoretické části a vyhodnotit získané informace z dotazníků. Při sběru dat jsem oslovil Ústřední vojenskou nemocnici – Vojenskou fakultní nemocnice Praha, anesteziologicko – resuscitační oddělení ICU – B kde druhým rokem pracuji. Zde jsem čerpal informace k dané problematice. Po vypracování dotazníků jsem je rozdal mezi nelékařský zdravotnický personál. Následně byla data zpracována do grafů a tabulek. Dotazník se skládá, z 28 otázek z toho je jedna otevřená a ostatní otázky jsou uzavřené. Bylo provedeno pilotní šetření k ověření vhodně sestavených otázek v dotazníku. Po vyhodnocení pilotního šetření bylo upraveno znění některých otázek, poté byl dotazník distribuován na oddělení ARO. První část dotazníku byla zaměřena na demografické a obecné údaje respondentů. Zahrnuje pět otázek (1. – 5.). Tyto otázky tvoří pohlaví a věk respondenta, délku praxe na oddělení, nejvyšší dosažené vzdělání a specializaci v oboru. Druhá část obsahovala pět průzkumných otázek (6. - 10.) zaměřené na znalosti nelékařského zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách. Třetí část dotazníku obsahovala osmnáct otázek (11. - 28.) které byly zaměřeny na bariérovou péči, hygienu rukou a hygienu rukou. Poslední část dotazníku byla zaměřena na oblast vzdělávání, zjišťovali jsme, kde respondenti získali informace o NN a zda by si znalosti chtěli prohloubit na školení o NN – zjišťovali, jsem jejich zájem o další školení. Všechny otázky a odpovědi od respondentů získány z průzkumného dotazníku sloužily k vyhodnocení stanovených cílů bakalářské práce. 7.1 Průzkumné cíle 1) Jaké jsou znalosti nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko – resuscitačním oddělení o nozokomiálních nákazách? 2) Jakým způsobem získává nelékařský zdravotnický personál informace o bariérové péči? 3) Zjišťovali jsme, zda mají zdravotníci zájem o další školení zaměřené na prevenci NN. 33 7.2 Charakteristika průzkumného vzorku Průzkumný soubor tvořil nelékařský zdravotnický personál na oddělení anesteziologicko – resuscitačním oddělení ICU - B v ÚVN na klinice KARIM. Celkem dotazník vyplnilo všech 30 zaměstnanců ICU – B. Dotazník byl anonymní, respondenti se zúčastnili průzkumného šetření dobrovolně. Dotazník je součástí příloh této práce. K dotazníku bylo přidáno i stručné vysvětlení, které respondenty informovalo o jeho smyslu a způsobu využití. 34 8 VÝSLEDKY Charakteristika respondentů dle pohlaví Tabulka 1 - Pohlaví respondentů Odpověď R (n) R (%) Muž 5 17% Žena 25 83% Graf 1- Pohlaví respondentů 25 (83 %) respondentů je žen. 5 (17 %) respondentů jsou muži. 17% 83% Muž Žena 35 Charakteristika souboru dle věku respondentů Tabulka 2 - Věk respondentů Odpověď R (n) R (%) Do 25 let 2 7% 25 – 35 let 11 36% Nad 35 let 17 57% Graf 2- Věk respondentů 17 (57 %) respondentům je nad 35 let. 11 (36 %) respondentům je 25 – 35 let. 2 (7 %) respondentům je méně než 25 let. 7% 36% 57% Do 25 let 25 - 35 let Nad 35 let 36 Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe na oddělení intenzivní péče Tabulka 3 - Délka praxe Odpověď R (n) R (%) Do 5 let 8 20% 5 – 10 let 12 40% Nad 10 let 10 36% Graf 3- Délka praxe 10 (36 %) respondentů odpovědělo nad 10 let. 12 (40 %) respondentů odpovědělo 5 – 10 let. 8 (20 %) respondentů zvolilo odpověď do 5 let. 21% 43% 36% Do 5 let 5 - 10 let Nad 10 let 37 Charakteristika souboru dle nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů Tabulka 4 - Nejvyšší dosažené vzdělání Odpověď R (n) R (%) Střední odborné 0 0% Vyšší odborné 18 60% Vysokoškolské 12 40% Graf 4- Nejvyšší dosažené vzdělání 18 (60 %) respondentů zvolilo odpověď vysokoškolské vzdělání. 12 (40 %) respondentů má vyšší odborné vzdělání. 0 (0 %) respondentů nemá jen střední odborné vzdělání. Nikdo nezvolil odpověď středoškolské vzdělání. 60% 40% Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské 38 Charakteristika souboru dle specializací respondentů v oboru intenzivní péče Tabulka 5 - Specializace v oboru Odpověď R (n) R (%) Ano 21 70% Ne 9 30% Graf 5- Specializace v oboru 21 (70 %) respondentů má specializaci v oboru a 9 (30 %) respondentů specializaci v oboru nemá. 70% 30% Ano Ne 39 6. Otázka: Definice nozokomiálních nákaz: Tabulka 6 - Definice NN Odpověď R (n) R (%) Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní či následnou zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta. 30 100% Nákazy, které propuknou po chirurgickém zákroku na oddělení intenzivní péče. 0 0% Nákazy, které se odráží od epidemiologické situace ve spádové nemocnici 0 0% Nevím 0 0% Graf 6 – Definice NN Otázkou 1 jsme zjišťovali, jaká je definice nozokomiálních nákaz. Všech 30 (100 %) respondentů odpovědělo, že: Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní či následnou zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta, Všichni dotazováni odpověděli správně 100% Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní či následnou zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta. Nákazy, které propuknou po chirurgickém zákroku na oddělení intenzivní péče Nákazy, které se odráží od epidemiologické situace ve spádové nemocnici Nevím 40 7. Otázka: Nespecifické nákazy jsou… Tabulka 7 - Nespecifické nákazy Odpověď R (n) R (%) Nákazy, které se vyskytují pouze na standardních odděleních. 1 3% Nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo jsou ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení. 23 77% Nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace v nemocničním zařízení. 3 10% Nákazy, které se přenášejí respirační cestou 3 10% Graf 7- Nespecifické nákazy 23 (77 %) respondentů odpovědělo, že nespecifické nákazy jsou nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení. Dále 3 (10 %) respondenti odpověděli, že jsou to nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace v nemocničním zařízení. Další 3 (10 %) respondenti odpověděli, že jsou to nákazy, které se přenášejí respirační cestou a na poslední odpověď, že nespecifické nákazy jsou nákazy, které se vyskytují pouze na standardních oddělení, odpověděl 1 (3 %) respondent. 3% 77% 10% 10% Nákazy, které se vyskytují pouze na standardních odděleních. Nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení. Nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace v nemocničním zařízení. Nákazy, které se přenášejí respirační cestou. 41 8. Otázka: Jakým způsobem dochází k přímému přenosu NN? Tabulka 8 - Způsob přímého přenosu NN Odpověď R (n) R (%) Kontaminovanýma rukama zdravotnického personálu 25 83% Kontaminovaným zdravotnickým materiálem 2 7% Kontaminovaným prádlem 3 10% Kontaminovanými léky 0 0% Graf 8- Způsob přímého přenosu NN 25 (83 %) respondentů odpovědělo, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovanými rukami zdravotnického personálu. Dále odpověděli 3 (10 %) respondenti, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovaným prádlem. 2 (7 %) respondenti zvolili odpověď, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovaným zdravotnickým materiálem a 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že k přímému přenosu NN dochází kontaminovanými léky. Správná odpověď je přes kontaminované ruce zdravotnického personálu. 83% 7% 10% 0% Kontaminovanýma rukama zdravotnického personálu Kontaminovaným zdravotnickým materiálem Kontaminovaným prádlem Kontaminovanými léky 42 9. Otázka: Co znamená zkratka MRSA? Tabulka 9 - MRSA Odpověď R (n) R (%) Methicilin rezistentní Staphylococcus aerutinus 3 10% Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus 2 7% Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus 1 3% Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus 24 80% Graf 9- MRSA 24 (80 %) respondentů odpovědělo, že zkratka MRSA znamená Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus. 3 (10 %) respondenti odpověděli Methicilin rezistentní Staphylococcus aerutinus, dále 2 (7 %) respondenti odpověděli, že zkratka MRSA znamená Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus a 1 (3 %) respondent odpověděl, že zkratka MRSA znamená Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus. Správná odpověď je Methicilin rezistentní staphylococcus aureus 10% 7% 3% 80% Methicilin rezistentní Staphylococcus aerutinus Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus 43 10. Co způsobuje Candida albicans? Tabulka 10 - Candida albicans Odpověď R (n) R (%) Respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu 23 77% Infekce krevního řečiště 3 10% Ústní a genitální houbové kvasinky 3 10% Infekční průjmy 1 3% Graf 10 - Candida albicans Na otázku: Co způsobuje Candida albicans, odpovědělo 23 (77 %) respondentů respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu. 3 (10 %) respondenti odpověděli, že Candida albicans způsobuje ústní a genitální houbové kvasinky. Další 3 (10 %) respondenti odpověděli, že Candida albicans způsobuje infekce krevního řečiště a 1 (3 %) respondent odpověděl, že Candida albicans způsobují infekční průjmy. Správná odpověď je že způsobuje ústní a genitální houbové kvasinky. 77% 10% 10% 3% Respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu Infekce krevního řečiště Ústní a genitální houbové kvasinky Infekční průjmy 44 11. Otázka: Které šperky může nosit personál během pracovní doby? Tabulka 11 - Šperky, které může nosit personál během pracovní doby Odpověď R (n) R (%) Prsteny 0 0% Hodinky na ruce 0 0% Visací náušnice 0 0% Hodinky na oděv 3 10% Řetízky a náramky 0 0% Žádné šperky 27 90% Graf 11 - Šperky, které může nosit personál během pracovní doby 27 (90 %) respondentů odpovědělo, že během pracovní doby nesmí nosit personál žádné šperky. 3 (10 %) respondenti odpověděli, že během pracovní doby může personál nosit hodinky na oděv. 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že zdravotnický personál může nosit prsteny, hodinky na ruce, visací náušnice a řetízky a náramky. 10% 90% Prsteny Hodinky na ruce Visací náušnice Hodinky na oděv Řetízky a náramka Žádné šperky 45 12. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázové rukavice? Tabulka 12 - Používání jednorázových rukavic Odpověď R (n) Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 28 respondentů z 30 tázaných Hygiena pacienta Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných Převazy ran Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných Polohování pacienta Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Výměna lůžkovin Odpovědělo 28 respondentů z 30 tázaných 13. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázovou ústenku? Tabulka 13- Používání jednorázové ústenky Odpověď R (n) Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Hygiena pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Převaz ran Odpovědělo 29 respondentů z 30 tázaných Polohování pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Výměna lůžkovin Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných 14. Otázka: Při kterých zdravotních úkonech používáte jednorázový ochranný empír? Tabulka 14 - Použití jednorázového empíru Odpověď R (n) Odsávání z dýchacích cest Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Podávání léků Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Péče o invazivní vstupy Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Hygiena pacienta Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Převazy ran Odpovědělo 30 respondentů z 30 tázaných Polohování pacienta Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných Výměna lůžkovin Odpovědělo 0 respondentů z 30 tázaných 46 15. Otázka: Jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou? Tabulka 15 - Hygiena rukou Odpověď R (n) R (%) Minimálně 20 sekund 5 17% Maximálně 20 sekund 0 0% 40 – 60 sekund 25 83% Nevím 0 0% Graf 12- Hygiena rukou 25 (83 %) respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat 40 – 60 s. Dále 5 (17 %) respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat minimálně 20 s. 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že vlastní hygiena rukou má trvat maximálně 20 s a 0 (0 %) respondentů odpovědělo, že nevím. Správná odpověď je 40 – 60 s. 17% 83% Minimálně 20 sekund Maximálně 20 sekund 40 - 60 sekund Nevím 47 16. Otázka: Kolik dezinfekčních prostředků je nutné použít k hygienické dezinfekci rukou? Tabulka 16 - Množství dezinfekčního prostředku Odpověď R (n) R (%) 5 ml 9 30% 3 ml 11 37% 1 – 2 ml 9 30% Nevím 1 3 % Graf 13- Množství dezinfekčního prostředku 11 (37 %) respondentů vybralo odpověď 3 ml. 9 (30 %) respondentů odpovědělo 5 ml. 9 (30%) respondentů odpovědělo, že k dezinfekci rukou je potřeba požít 1 – 2 ml dezinfekčního prostředku a 1 (3 %) respondent odpověděl, že nevím. Správná odpověď je 3 ml. 30% 37% 30% 3% 5 ml 3 ml 1 - 2 ml Nevím 48 17. Otázka: Kdy si má personál dezinfikovat ruce? Tabulka 17 – Dezinfekce rukou Odpověď R (n) R (%) Před kontaktem s pacientem 5 17 % Po kontaktu s pacientem 14 46% Před započetím výkonu vyžadující asepsi 2 7% Po kontaktu s lůžkem 5 17% Po kontaktu s okolím pacienta 4 13% Graf 14- Dezinfekce rukou Na otázku: Kdy si má personál dezinfikovat ruce, odpovědělo 14 (46 %) respondentů po kontaktu s pacientem. 5 (17 %) respondentů odpovědělo před kontaktem s pacientem. 5 (17 %) respondentů odpovědělo po kontaktu s lůžkem. Další 4 (13 %) respondenti odpověděli po kontaktu s okolím pacienta a 2 (7 %) respondenti odpověděli, že si má personál dezinfikovat ruce před započetím výkonu vyžadující asepsi. Správná odpověď je po kontaktu s pacientem. 17% 46% 7% 17% 13% Před kontaktem s pacientem Po kontaktu s pacientem Před započetím výkonu vyžadující asepsi Po kontaktu s lůžkem Po kontaku s okolím pacienta 49 18. Otázka: Kdy si má personál umýt ruce? Tabulka 18- Mytí rukou Odpověď R (n) R (%) Při každém kontaktu s pacientem 4 14% Při kontaktu s pacientem a jeho lůžkem 3 10% Když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem 22 73% Když přechází k jinému pacientovi 1 3% Graf 15- Mytí rukou 22 (73%) respondentů odpovědělo, že si má personál mýt ruce, když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem. 4 (14%) zvolilo možnost, při každém kontaktu s pacientem. Dále 3 (10%) respondenti odpověděli, že si musí mýt ruce při každém kontaktu s pacientem a jeho lůžkem a 1 (3%) respondent zvolil možnost, když přechází k jinému pacientovi. Správná odpověď je když je má personál viditelně znečištěné biologickým materiálem. 14% 10% 73% 3% Při každém kontaktu s pacientem Při kontaktu s pacientem a jeho lůžkem Když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem Když přechází k jinému pacientovi 50 19. Otázka: V jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný oděv? Tabulka 19 - Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů Odpověď R (n) R (%) Rukavice, empír, ústenka, čepice 20 67% Empír, rukavice, čepice, ústenka 3 10% Ústenka, čepice, empír, rukavice 2 6% Empír, čepice, ústenka, rukavice 5 17% Graf 16- Pořadí odkládání osobních ochranných oděvů 20 (67 %) respondentů odpovědělo, že si má odkládat osobní ochranný oděv v pořadí: rukavice, empír, ústenka, čepice. Dále 5 (17 %) respondentů odpovědělo: empír, čepice, ústenka, rukavice. 3 (10 %) respondenti zvolili možnost: empír, rukavice, čepice, ústenka a 2 (6 %) respondenti odpověděli: ústenka, čepice, empír, rukavice. Ochranný oděv se odkládá v pořadí rukavice, empír, ústenka, čepice. 67% 10% 6% 17% 0% Rukavice, empír, ústenka, čepice Empír, rukavice, čepice, ústenka Ústenka, čepice, empír, rukavice Empír, čepice, ústenka, rukavice 51 20. Otázka: V jakém pořadí si má zdravotnický personál oblékat osobní ochranný oděv? Tabulka 20 - Oblékání ochranného oděvu Odpověď R (n) R (%) Čepice, ústenka, empír, rukavice 8 27% Rukavice, empír, čepice, ústenka 5 17% Empír, čepice, ústenka, rukavice 16 53% Ústenka, čepice, empír, rukavice 1 3% Graf 17- Oblékání ochranného oděvu 16 (53 %) respondentů odpovědělo, že si ochranný oblek obléká v tomto pořadí: empír, čepice, ústenka, rukavice. Dále 8 (27 %) respondentů zvolilo možnost: čepice, ústenka, empír, rukavice. 5 (17 %) respondentů odpovědělo v tomto pořadí: rukavice, empír, čepice, ústenka a 1 (3 %) respondent zvolil tento postup: ústenka, čepice, empír, rukavice. Správné pořadí je empír, čepice, ústenka, rukavice. 27% 17% 53% 3% Čepice, ústenka, empír, rukavice Rukavice, empír, čepice, ústenka Empír, čepice, ústenka, rukavice Ústenka, čepice, empír, rukavice 52 21. Otázka: Kde jste získal/a informaci o bariérové ošetřovatelské péči? Tabulka 21- Informace o bariérové ošetřovatelské péči Odpověď R (n) R (%) Školení 2 6% Praxe a zkušenosti 15 50% Odborné dokumenty 5 17% Literatura 2 7% Internet 2 7% Škola 4 13% Graf 18- Informace o bariérové ošetřovatelské péči 15 (50%) respondentů odpovědělo, že získává informace praxí a zkušenostmi. 5 (17%) respondentů odpovědělo z odborných dokumentů. 4 (13%) respondenti odpověděli že, získává informace ve škole. 2 (7%) respondenti odpověděli z literatury. 2 (7%) respondenti z internetu. 2 (6%) respondenti díky školení. 6% 50% 17% 7% 7% 13% Školení Praxe a zkušenosti Odborné dokumenty Literatura Internet Škola 53 22. Otázka: Myslíte si, že máte dostatek informací o prevenci nozokomiálních nákaz a bariérové péče? Tabulka 22 - Informace o prevenci NN a bariérové péče. Odpověď R (n) R (%) Ano 24 80% Ne 5 17% Nevím 1 3% Graf 19 - Informace o prevenci NN a bariérové péče 24 (80 %) respondentů odpovědělo, že mají dostatek informací o prevenci NN a bariérové péči. 5 (17 %) respondentů nemá dostatek informací o prevenci a NN nebo bariérové péče a 1 (3 %) respondent neví. 80% 17% 3% Ano Ne Nevím 54 23. Otázka: Jak si prohlubujete informace o nozokomiálních nákazách? Tabulka 23 - Prohlubování informací o NN Odpověď R (n) R (%) Literatura 4 13% Školení 17 57 % Internet 5 17 % Škola 4 13 % Graf 20 – Prohlubování informací o NN Nejvíce respondentů 17 (57%) odpovědělo, že si informace o NN prohlubují formou školení. 5 (17%) respondentů si informace prohlubuje pomocí internetu. 4 (13%) respondenti si prohlubují informace díky literatuře. 4 (13%) respondenti si prohlubují informovanost o NN ve škole. 13% 57% 17% 13% Literatura Školení Internet Škola 55 24. Otázka: Máte zájem o školení o nozokomiálních nákazách? Tabulka 24 – Školení o NN Odpověď R (n) R (%) Ano 28 93% Ne 2 7% Nevím 0 0% Graf 21- Školení o NN 28 (93 %) respondentů má zájem o školení o NN. 2 (7 %) respondenti zájem nemají a 0 (0%) respondentů neví. 93% 7% Ano Ne Nevím 56 25. Otázka: Má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého pacienta? Tabulka 25 - Dávkovač dezinfekčního roztoku Odpověď R (n) R (%) Ano 30 100% Ne 0 0% Nevím 0 0% Graf 22- Dávkovač dezinfekčního roztoku Na otázku, zda má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého pacienta, odpovědělo všech 30 (100 %) respondentů ano. Správná odpověď je: ano. 100% 0% Ano Ne Nevím 57 26. Otázka: Máte na Vašem oddělení izolační box? Tabulka 26 – Přítomnost izolačního boxu Odpověď R (n) R (%) Ano 0 0% Ne 30 100% Graf 23- Přítomnost izolační boxu 30 (100 %) respondentů odpovědělo, že nemají na svém oddělení izolační box. 100% Ano Ne 58 27. Jak manipulujete s kontaminovanou pomůckou od biologického materiálu? Tabulka 27 - Manipulace s kontaminovanou pomůckou Respondent Odpověď 1. Naložím do dezinfekčního roztoku 2. Kontaminovanou pomůcku vložím do dezinfekce 3. Otřu dezinfekčním ubrouskem a nechám u lůžka 4. Odesíláme ke sterilizaci 5. Pomůcku dám do dezinfekce 6. Naložím do dezinfekce 7. Znečištěnou pomůcku naložím do dezinfekčního roztoku 8. Vložím do dezinfekce 9. Naložím pomůcku do dezinfekce 10. Kontaminovanou pomůcku naložím do dezinfekce 11. Naložím do dezinfekce 12. Omyji dezinfekčním roztokem 13. Pomůcku naložím do dezinfekce 14. Vložím do dezinfekce 15. Kontaminovanou pomůcku odešlu na sterilizaci 16. Vyhodím 17. Omyji a vložím do dezinfekčního roztoku 18. Naložím do dezinfekce 19. Naložím do dezinfekčního roztoku 20. Vyhodím 21. Kontaminovanou pomůcku dám do dezinfekčního roztoku 22. Kontaminovanou pomůcky vyhodím 23. Naložím ji do dezinfekce 24. Kontaminovanou pomůcku vyhodím 25. Pomůcku dám do dezinfekčního roztoku 26. Naložím do dezinfekce 27. Naložím do dezinfekce 28. Kontaminovanou pomůcku dám do dezinfekce 29. Kontaminovanou pomůcku naložím do dezinfekčního roztoku 59 30. Dám do dezinfekce 23 respondentů odpovědělo, že kontaminovanou pomůcku naloží do dezinfekčního roztoku, 2 respondenti pomůcku pošlou ke sterilizaci, 4 respondenti kontaminovanou pomůcku vyhodí a 1 respondent pomůcku otře dezinfekčním ubrouskem a nechá u lůžka. Správná odpověď je: pomůcku naložíme do dezinfekce. 60 28. Otázka: Máte na Vašem oddělení dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči? Tabulka 28 – Dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči Odpověď R (n) R (%) Ano 25 83% Ne 3 10% Nevím 2 7% Graf 24- Dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči 25 (83 %) odpovědělo, že na svém oddělení má dostatek pomůcek k ošetřovatelské péči, 3 (10 %) respondenti zvolili odpověď ne a 2 (7 %) neví. 83% 10% 7% Ano Ne Nevím 61 DISKUSE Bakalářská práce byla vytvořená za účelem zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a dodržování správných postupů bariérové péče, který pracuje na anesteziologicko – resuscitačním oddělení. Dále jsme zjišťovali znalosti zdravotnického personálu o správné hygieně rukou a dezinfekci rukou. Pro tuto práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. Informace jsme získali kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který jsme rozdali na anesteziologicko – resuscitačním oddělení. Po předchozím schválení od náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ÚVN. Bylo rozdáno 30 dotazníků. Dotazníky vyplnilo všech 30 zaměstnanců anesteziolgicko – resuscitačním oddělení. Návratnost proto byla 100 %. Prvních šest otázek (1. – 6.) bylo zaměřeno na demografické údaje respondentů. Z celkového počtu 30 dotazovaných je 25 (83 %) žen a 5 (17 %) mužů. Respondenty jsme rozdělili dle věku do tři skupin. 17 (57 %) respondentů je nad 35 let. 11 (36 %) respondentů je v rozmezí 25 – 35 let. 2 (7 %) respondenti jsou mladší než 25 let. V další otázce zjišťujeme délku praxe. 12 (40 %) respondentů odpovědělo že, mají praxi delší více než 10 let. V rozmezí praxe 5 – 10 let je na oddělení 12 (40 %) respondentů. 8 (20 %) respondentů má praxi kratší než let. Na anesteziologicko – resuscitačním oddělení pracuje nejvíce personálu s vysokoškolským vzděláním 18 (60 %) respondentů. Na oddělení je 21 (70 %) respondentů se specializací v oboru. Viz graf 5 Specializace v oboru. Ve druhé části jsme zjišťovali informovanost respondentů o nozokomiálních nákazách. Všichni respondenti odpověděli, že NN jsou nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní či následné zdravotní péčí a nebyly v době příjmu u pacienta. Data uvádějí, že nespecifické nákazy jsou nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení i v našem průzkumu uvedlo 23 (77 %) respondentů že se jedná o nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení (GÖPFEROVÁ 2013). 25 (83 %) respondentů předpokládá, že k přímému přenosu NN dochází přes kontaminované ruce zdravotníka. U otázky co znamená zkratka MRSA vybralo 24 (80 %) respondentů správnou odpověď Methicilin rezistentní Staphyloccocus aureus. Na otázku co způsobuje Candida Albicans, odpovědělo 23 (77 %) respondentů chybně, že způsobuje respirační nedostatečnost a hemodynamickou nestabilitu. 62 Ve třetí části průzkumného šetření se zabýváme postupy bariérové péče, hygienou a dezinfekci rukou. Na otázku, které šperky mohou nosit během pracovní doby, odpovědělo 27 (97 %) respondentů, že nesmí nosit žádné šperky. Na otázku, při kterých úkonech používá personál jednorázové rukavice, zvolili respondenti odpověď při odsávání z dýchacích cest, při hygieně pacienta a u převazu ran. U další otázky jsme se ptaly, při kterých úkonech používá zdravotnický personál jednorázovou ústenku. Nejčastější odpověď byla pří odsávání z dýchacích cest, při hygieně pacienta a při polohování pacienta. Ochranný empír používá nejčastěji nelékařský zdravotnický personál při hygieně pacienta a při převazu ran. Na otázku jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou, odpovědělo 25 (83 %) respondentů 40 – 60 sekund. 5 ( 17 %) respondentů odpovědělo, že má trvat minimálně 20 sekund. Palowská uvádí ve své knize, že má vlastní hygiena rukou má trvat 40 - 60 sekund (PALOWSKÁ 2015). 11 (37 %) respondentů, zvolilo odpověď 3 ml u otázky, kolik se používá dezinfekčního prostředku k hygienické dezinfekci rukou. Kdy si má personál dezinfikovat ruce? 14 (46 %) respondentů zvolilo odpověď po kontaktu s pacientem. Personál si musí umýt ruce, když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem. Tuto odpověď zvolilo 22 (73 %) respondentů. U otázky, v jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný oděv, zvolilo 20 (67 %) respondentů pořadí rukavice, empír, ústenka. Tato odpověď byla správně. V jakém pořadí si má zdravotnický personál oblékat osobní ochranný oděv byla správná odpověď v pořadí empír, čepice, ústenka, rukavice. Tuto odpověď vybralo 16 (53 %) respondentů. Data uvádí stejný postup, který vybrali respondenti (MELICHERČÍKOVÁ 2015). Nejvíce informaci získává personál o bariérové ošetřovatelské péči během své praxe a ve škole. 24 (80 %) respondentů si myslí, že získává dostatek informací o prevenci nozokomiálních nákaz a bariérové peče. Nelékařský zdravotnický personál si nejvíce prohlubuje informace o nozokomiálních nákazách formou školení a to je 17 (57%) respondentů. Všichni respondenti mají zájem o školení o nozokomiálních nákazách. Z této otázky plyne že, zdravotnický personál se chce zdokonalovat a prohlubovat si své dosavadní zkušenosti. Na otázku zda má být dávkovač na dezinfekci u každého pacienta odpovědělo, všech třicet dotazovaných ano. Na otázku, jak manipuluje s kontaminovanou pomůckou od biologického materiálu, odpovědělo 23 respondentů, že ji naloží do dezinfekce. Na anesteziologicko – resuscitačním není žádný izolační box. Proto 30 (100 %) respondentů odpovědělo ne. U poslední otázky jsme se ptali na to, zda je na oddělení dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči. 25 (83%) respondentů odpovědělo, že ano. 63 Na závěr konstatujeme, že znalosti zdravotníků byly dostačující. Podle mého uvážení jsem si myslel že, zdravotnický personál bude mít problémy s otázkou hygieny rukou, byl jsem mile překvapen že, personál odpovídal správně. Největší problém dělala otázka: Co způsobuje Candida albicans. Nozokomiální nákazy jsou součástí každého zdravotnického zařízení a tento problém nesmíme zanedbat a musíme zdravotníky dostatečně proškolovat a prohlubovat jejich informovanost o NN a bariérové péče. Prevence je stále základním kamenem, od kterého je třeba začít, aby došlo k zamezení vzniku jakékoliv infekcí, a to pomocí dodržování aseptických postupů včetně hygienického mytí rukou a jejich dezinfekce. 64 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Doporučení pro staniční sestru  zvolit výraznější obrázky s názornějším postupem správného mytí a dezinfekce rukou  zorganizovat seminář na téma hygiena rukou proškolení zaměstnanců – pravidelné intenzivní školení minimálně 1x za rok  zorganizovat seminář na téma bariérová péče  zkontrolovat dodržování bariérové péče s odstupem času Doporučení pro zdravotnický personál  dbát nařízení daného oddělení  účastnit se školení ohledně problematiky NN  prohlubovat si znalosti o hygieně rukou a bariérové péči Doporučení pro průzkumníka  obeznámit s výsledky průzkumu managementu ÚVN 65 ZÁVĚR V dnešní době jsou opatření proti nozokomiálním nákazám nezbytně nutné. I v dnešní době se najdou metody, které jsou pro pacienta nekomfortní a omezují ho. Pouze tehdy, když pacient dobře rozumí své nemoci, jejímu původu, průběhu, následkům a možným komplikacím, může být motivován ke spolupráci pro maximální zlepšení svého zdravotního stavu. Pro zajištění a uspokojení všech potřeb těchto pacientů je nutný specializovaný a proškolený personál, který musí mít znalosti nejen teoretické, ale především také praktické. Tématem bakalářské práce je Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu. Snahou této práce bylo předat komplexní přehled informací o nozokomiálních nákazách pro zdravotnický nelékařský personál. Práce je rozdělena na dvě části, které na sebe navazují. V teoretické části jsme se zabývali nozokomiálními nákazami, klinickými příznaky, jejich dělením a prevencí. Dále popisujeme nejvýznamnější původce nozokomiálních nákaz. V další kapitole popisujeme správné používání ochranných pomůcek, hygienou a dezinfekcí rukou. Tato část bakalářské práce má za úkol zmapovat znalosti zdravotnického nelékařského personálu v problematice nozokomiální nákazy. V praktické části řešíme znalost zdravotnického nelékařského personálu o nozokomiálních nákazách, o bariérové ošetřovatelské péči a dále postupy hygieny rukou a dezinfekci rukou. Informace jsme získávali pomocí dotazníku, který má 27 otázek. Dotazník byl určen pro nelékařský zdravotnický personál. Bylo rozdáno 30 dotazníků. Data z dotazníkového šetření byla analyzována deskriptivní statistikou pomocí tabulek a grafů. Závěr práce popisuje doporučení pro praxi. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl zaměřen na znalosti nelékařského zdravotnického personálu o NN. Znalosti zdravotníku jsou velmi dobré. Druhý cíl byl zaměřen na způsob, kterým získávají informace o bariérové péči. Informace získávají během své praxe a ve škole. Třetím cílem jsme zjišťovali, zda mají zdravotníci zájem o další školení zaměřené na prevenci NN. Ano, rádi by si prohlubovali své informace o NN. Díky tvorbě bakalářské práce jsem se dozvěděl mnoho nových a užitečných informací o problematice nozokomiálních nákaz. 66 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ VOKURKA, Martin a Jan HUGO a kol., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2. COBO MARTÍNEZ, Fernando, 2014. Imported infectious diseases: the impact in developed countries. Cambridge: Woodhead Publishing. ISBN 978-1-907568-57-2. GÖPFERTOVÁ, Dana a Petr PAZDIORA, 2015. 100 infekcí: (epidemiologie pro praxi). Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-846-7. GÖPFERTOVÁ, Dana, Petr PAZDIORA a Jana DÁŇOVÁ, 2013. Epidemiologie: obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2223-1. HAMPLOVÁ, Lidmila, 2015. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387- 934-1. JINDRÁK, Vlastimil, Dana HEDLOVÁ a Pavla URBÁŠKOVÁ, 2014. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2815-8. KOLÁŘ, Milan, [2016]. Respirační infekce a jejich léčba. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-481-4. MELICHERČÍKOVÁ, Věra, 2015. Sterilizace a dezinfekce. Praha: Galén. ISBN 978-80- 7492-139-1. REICHARDT, Christiane, Karin BUNTE-SCHÖNBERGER a Patricia VAN DER LINDEN, 2017. Hygiena a dezinfekce rukou: 100 otázek a odpovědí. Praha: Grada. Sestra. ISBN 978- 80-271-0217-4. ROZSYPAL, Hanuš, Michal HOLUB a Monika KOSÁKOVÁ, 2013. Infekční nemoci ve standardní a intenzivní péči. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2197-5. 67 SIKOROVÁ, Lucie a Radka BUŽGOVÁ, 2013. Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazech [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta [cit. 2019-02- 19]. ISBN 978-80-7464-264-7. Dostupné z: http://dokumenty.osu.cz/lf/uom/uom- publikace/sbornik-2013.pdf ŠRÁMOVÁ, Helena, 2013. Nozokomiální nákazy. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80- 7345-286-5. TALIÁNOVÁ, Magda, 2015. Základy dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví. Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-954-8. TUČEK, Milan, 2012. Hygiena a epidemiologie. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2025- 1. MIKULOVÁ, Klára, 2019. Bariérová ošetřovatelská péče jako prevence nozokomiálních nákaz v intenzivní péči [online]. Brno [cit. 2020-03-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: . NESVADBOVÁ, Lenka, 2014. Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA [online]. Brno [cit. 2020-03-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: . PALOWSKÁ, Johana, 2015. Nozokomiální nákazy a jejich prevence ze strany studentů zdravotnických oborů [online]. Ostrava [cit. 2020-03-13]. Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: . DRÁBKOVÁ, Jarmila, 2013. Cílená nebo celková dekolonizace pacientů v intenzivní péči – která volba je vhodnější k prevenci nozokomiálních infekcí? Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny [online], 60(3), 18-20 [cit. 2020-03-13]. ISSN 1212-3048. Dostupné z: http://kramerius.medvik.cz/search/handle/uuid:MED00011085- 4d5ef15e-e10d-4227-b08f-ec78f2c730f3 ANON, 2011b. Klinický a mikrobiologický úspěch v léčbě nozokomiální pneumonie vyvolané MRSA. Tempus medicorum. MF mediREPORT, 20(4), 24. ISSN 1214-7524 68 PEKARA, Jaroslav a Igor SATINSKÝ, 2012. Je intenzivní péče bezpečná? Florence, 8(11), 15-18. ISSN 1801-464X. SUCHÁNKOVÁ, Lucie, Eva CHMELAŘOVÁ, S. BRUSOVÁ a Dittmar CHMELAŘ, 2011. Rizika spojená s výskytem MRSA. In: Sborník abstrakt, s. 45. ISBN 978-80-7368-824-0. ŠKOCHOVÁ, Dagmar, 2013. MRSA (bariérový ošetřovatelský režim). Florence, 9(9), 9-10. ISSN 1801-464X. MZČR. Doporučení rady EU. Doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. [online]. Listopad 2012. [cit. 2018-02-17]. Dostupné z: ˂http://www.mzcr.cz/dokumenty/doporuceni-radyeu_7375_2837_29.html˃. MVČR, Sbírka zákonů. Vyhláška č. 244/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. [online]. [cit. 2019-1- 3].Dostupnéz:˂https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu /SearchResult.aspx?q=244/2017&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy˃. MVČR, Sbírka zákonů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [online]. [cit. 2019-1-3].Dostupnéz:˂https://aplikace.mvcr.cz/sbirka- zakonu/SearchResult.aspx?q=258/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy˃. 69 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Dotazník Příloha B – Obrázky Příloha C – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů Příloha D – Žádost o umožnění sběru dat Příloha E – Rešeršní protokol 70 Příloha A – Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jan Češka a jsem studentem na Vysoké škole zdravotnické, o.p.s obor Zdravotnický záchranář. Téma mé bakalářské práce „ Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu. Prosím o vyplnění anonymního dotazníku, který bude využit pouze pro mou bakalářskou práci. Vyberte prosím odpověď nebo doplňte do předem vyznačeného místa, Děkuji vám za ochotu. 1. Pohlaví: a) Muž b) Žena 2. Uveďte, Váš věk a) Do 25 let b) 25 – 35 let c) Nad 35 let 3. Jaká je Vaše délka praxe na oddělení intenzivní péče? a) Do 5 let b) 5 – 10 let c) Nad 10 let 4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Středoškolské b) Vyšší odborné c) Vysokoškolské 5. Specializace v oboru? a) Ano b) Ne 71 6. Vyznačte správnou odpověď. Definice nozokomiálních nákaz: a) Nákazy, které vznikly v nemocniční, ambulantní nebo následnou zdravotní péčí a nebyli v době příjmu u pacienta. b) Nákazy, které propuknou po chirurgickém zákroku na oddělení intenzivní péče c) Nákazy, které se odráží od epidemiologické situace ve spádové nemocnici d) Nevím 7. Vyznačte správnou odpověď. Nespecifické nákazy jsou… a) Nákazy, které se vyskytují pouze na standartních oddělení b) Nákazy, které odrážejí epidemiologickou situaci nebo jsou ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení c) Nákazy, které neovlivňuje epidemiologická situace v nemocničním zařízení d) Nákazy, které se přenášejí respirační cestou 8. Jakým způsobem dochází k přímému přenosu NN? a) Kontaminovanými rukami zdravotnické personálu b) Kontaminovaným zdravotnickým materiálem c) Kontaminovaným prádlem d) Kontaminované léky 9. Vyznačte správnou odpověď. Co znamená zkratka MRSA: a) Methicilin rezistentní Staphylococcus aerutinus b) Methicilin prorezistentní Staphylococcus aureus c) Methicilin rezidující Staphylococcus aegrotus d) Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus 10. Co způsobuje Candida albicans? a) Způsobuje respirační infekci b) Způsobuje infekce krevního rečiště c) Způsobuje ústní a genitální houbové kvasinky d) Způsobuje infekční průjmy 72 11. Uveďte, které šperky může nosit personál během pracovní doby. a) Prsteny b) Hodinky na ruce c) Visací náušnice d) Hodinky na oděvu e) Řetízky a náramky f) Žádné šperky 12. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázové rukavice. a) Odsávání z dýchacích cest b) Podávání léků c) Péče o invazivní vstupy d) Hygiena pacienta e) Převazy ran f) Polohování pacienta g) Výměna lůžkovin 13. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázovou ochranou ústenku. a) Odsávání z dýchacích cest b) Podávání léků c) Péče o invazivní vstupy d) Hygiena pacienta e) Převazy ran f) Polohování pacienta g) Výměna lůžkovin 14. Vyznačte pracovní úkony, při kterých používáte jednorázový ochranný empír. a) Odsávání z dýchacích cest b) Podávání léků c) Péče o invazivní vstupy d) Hygiena pacienta e) Převazy ran f) Polohování pacienta g) Výměna lůžkovin 73 15. Jak dlouho má trvat vlastní hygiena rukou? a) Minimálně 20 s b) Maximálně 20 s c) 40 – 60 s d) Nevím 16. Kolik dezinfekční prostředků je nutné použít k hygienické dezinfekci rukou? a) 5 ml b) 3 ml c) 1 – 2 ml d) Nevím 17. Kdy si má personál dezinfikovat ruce? a) Před kontaktem s pacientem b) Po kontaktu s pacientem c) Před započetím výkonu vyžadující asepsi d) Po kontaktu s lůžkem e) Po kontaktu s okolím pacienta 18. Kdy si má personál umýt ruce? a) Při každém kontaktu s pacientem b) Při kontaktu s pacientem a jeho lůžkem c) Když je má viditelně znečištěné biologickým materiálem d) Když přechází k jinému pacientovi 19. V jakém pořadí si má zdravotnický personál odkládat osobní ochranný oděv? a) Rukavice, empír, ústenka, čepice b) Empír, rukavice, čepice, ústenka c) Ústenka, čepice, empír, rukavice d) Empír, čepice, ústenka, rukavice 74 20. V jakém pořadí si má zdravotnický personál nasazovat osobní ochranný oděv? a) Čepice, ústenka, empír, rukavice b) Rukavice, empír, čepice, ústenka c) Empír, čepice, ústenka, rukavice d) Ústenka, čepice, empír, rukavice 21. Kde jste získal/a informace o bariérové ošetřovatelské péči? a) Školení b) Praxe a zkušenosti c) Odborné dokumenty d) Literatura e) Internet 22. Myslíte si, že máte dostatek informací o prevenci nozokomiálních nákaz – nebo o bariérové péči? a) Ano b) Ne c) Nevím 23. Jak si prohlubujete informace o nozokomiálních nákazách? a) Literatura b)Školení c) Internet d)Škola 24. Máte zájem o školení o nozokomiálních nákazách? a) Ano b) Ne c) Nevím 75 25. Má být dávkovač dezinfekčního roztoku k dezinfekci rukou u každého pacienta? a) Ano b) Ne c) Nevím 26. Máte na vašem oddělení izolační box? a) Ano b) Ne c) Nevím 27. Jak manipulujete s kontaminovanou pomůckou od biologického materiálu? Doplňte. 28. Máte na oddělení dostatek pomůcek k ošetřovatelské bariérové péči? a) Ano b) Ne c) Nevím 76 Příloha B - Obrázky Obrázek 1 – Postup při mytí rukou Odkaz: https://www.google.cz/search?q=myt%C3%AD+rukou+ministerstvo+zdravotnictv%C3%AD &source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjX2dnLp- XTAhVsJJoKHTYzDrwQ_AUICigB&biw=1366&bih=662#imgrc=dbxv4l02geTHjM 77 Obrázek 2 – Dezinfekce rukou Odkaz: https://www.google.cz/search?q=postup+dezinfekce+rukou&source=lnms&tbm=isch&sa=X &ved=0ahUKEwjQhrqzqOXTAhUmG5oKHaBAARoQ_AUICigB&biw=1366&bih=662#im grc=QHzSbWwmd76IiM: ¨ 78 Příloha C - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracoval podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko – resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne ....................... Jméno a příjmení studenta 79 Příloha D - Žádost o umožnění sběru dat 80 Příloha E – Rešeršní protokol Prevence nákaz spojených se zdravotní péčí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení z pohledu zdravotnického nelékařského personálu Klíčová slova: nozokomiální nákazy, hygiena rukou, dezinfekce, sterilizace, izolace, bariérová ošetřovatelství, ARO Rešerše č. 9/2019 Bibliografický soupis Počet záznamů: celkem 36 záznamů (kvalifikační práce – 6, monografie – 13, ostatní – 17) Časové omezení: 2011 - současnost Jazykové vymezení: čeština, slovenština, angličtina Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku Datum: 12. 3. 2020 Základní prameny:  katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)  Souborný katalog ČR (www.caslin.cz)  Informační portál MedLike (www.medvik.cz/medlike)  Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz, www.cuni.cz)  Jednotný portál knihoven (www.knihovny.cz)