Národní screeningové centrum
ZPRAVODAJ ČÍSLO 03ZÁŘÍ 2018
Proč se od 1. 7. 2018 mění název
koordinačního centra na Národní
screeningové centrum?
Jaké pilotní projekty realizujeme?
Ohlédnutí za konferencí European
Digestive Cancer Days, Praha,
26.–27. 9. 2017
1
2
3
Vydavatel: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
Kontakt: nsc@uzis.cz, mob.: 778 529 202
Adresa: Kounicova 688/26, P. O. Box č. 19, 611 00 Brno
OBSAH
http://nsc.uzis.cz/
Proč se od 1. 7. 2018 mění název
centra na Národní screeningové
centrum?
Milí čtenáři zpravodaje,
naše centrum zahájilo svou činnost 1. února
2017 pod názvem „Národní koordinační centrum
prevence vážných onemocnění“. Pro vytváření
metodického a personálního zázemí
pro metodickou koordinaci screeningových
programů a jejich statistického hodnocení byl
tento název adekvátní a dostatečně srozumitelný
pro odbornou veřejnost. Naším cílem nicméně
je, aby screeningové programy sloužily
široké veřejnosti, staly se nedílnou součástí
péče o zdraví a samozřejmostí pro každého
občana, který pochopí smysl screeningových
programů a důvod, proč se jich zúčastnit.
V právě zahájených pilotních projektech zavádíme
do praxe nejnovější postupy a aktuální
vědecké poznatky v oblasti časného záchytu
zhoubných nádorů a dalších závažných onemocnění.
Při jejich realizaci se budeme snažit
široké veřejnosti ve spolupráci se zdravotníky
vysvětlit, že jejich zdraví ochrání časná
diagnostika, že jedním ze způsobů, jak efektivně
čelit závažným chorobám, je zachytit je
v časných stádiích, kdy pacient ještě nemá
žádné obtíže. Název „Národní screeningové
centrum“ lépe a jednoduše vystihuje smysl
a účel naší instituce, službu, kterou provádíme
a kterou usilujeme o zlepšování zdraví našich
spoluobčanů. Věříme, že se nám i tímto krokem
podaří být jedním z inovátorů měnícího
se prostředí zdravotnictví a zdravotní péče
a přispějeme tak k vytvoření pozitivního přístupu
občanů ke screeningovým programům
a ke svému zdraví obecně.
					
Vaše Národní screeningové centrum
2
http://nsc.uzis.cz/
3
Jaké pilotní projekty
realizujeme?
Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců
Kritické vrozené srdeční vady byly v minulosti příčinou úmrtí mnoha dětí. Mezi nejvýznamnější
vrozené srdeční vady patří koarktace aorty, transpozice velkých cév, hypoplastické levé srdce
a totální anomální plicní návrat, které nebyly zachyceny v průběhu prenatální diagnostiky. Cílem
pilotního projektu je metodicky připravit, realizovat a vyhodnotit možnost časného záchytu těchto
srdečních vad prostřednictvím neinvazívní metody pulsní oxymetrie realizované u novorozenců
před propuštěním z porodnice za účelem časného rozpoznání kritické vrozené srdeční vady.
S účinností ke dni 1. 6. 2018 byla zřízena Pracovní skupina pro pilotní projekt Časný záchyt kritických
vrozených srdečních vad u novorozenců, jejímž předsedou a odborným garantem se stal
prim. MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., primář novorozeneckého oddělení FN Olomouc a senátor PČR.
Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci
Dne 20. 4. 2018 se na Hradeckých pneumologických dnech uskutečnilo 1. zasedání Pracovní skupiny
pro projekt Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci. Projekt probíhá
pod odbornou garancí doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., z Plicní kliniky Fakultní nemocnice
Hradec Králové. Včasná identifikace tohoto závažného respiračního onemocnění v době, kdy
ještě není tato nemoc rozvinutá, umožní zahájit terapii a zabránit progresi nemoci do ireverzibilní
fáze, ve které dochází i k opakovaným hospitalizacím, akutním exacerbacím a smrti. Nábor pacientů
bude probíhat ve spolupráci pneumologů s praktickými lékaři, kteří budou osoby splňující
stanovená riziková kritéria informovat o projektu a odesílat je ke screeningovým vyšetřením do
pneumologických center. Cílem projektu je ověření možnosti vyhledat a následně léčebně ovlivnit
pacienty s CHOPN v raném stádiu, kteří dosud unikají diagnóze.
Optimalizace programu screeningu karcinomu děložního hrdla
Rakovina děložního hrdla je onemocnění, které vzniká téměř vždy jako následek infekční nákazy
lidským papilomavirem (HPV), přenosným pohlavním stykem. Většina žen nákazu tímto virem ani
nezjistí, neboť jejich imunitní systém si s infekcí poradí. V některých případech však vlivem působení
HPV dojde ke změnám v buňkách na povrchu děložního hrdla, které mohou vést ke vzniku
rakoviny. Nový pilotní projekt by měl ověřit možnosti vyhledávání nákazy tímto virem u žen, které
se neúčastní programu screeningu karcinomu děložního hrdla. Dne 18. 6. 2018 se v prostorách
Ministerstva zdravotnictví ČR v Praze uskutečnilo 1. zasedání Pracovní skupiny pro pilotní projekt
Optimalizace screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru
pomocí samoodběrových sad u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu.
Odborným garantem projektu je prof. MUDr. David Cibula, Ph.D, FCMA, z Gynekologicko-porodnické
kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.
http://nsc.uzis.cz/
4
Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému
Dalším projektem, který Národní screeningové centrum realizuje, je Časný záchyt diabetické retinopatie
a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu. Důvodem pro vznik tohoto
projektu je jednak dlouhodobý rostoucí trend prevalence diabetu a jeho chronických komplikací
a dále skutečnost, že témeř polovina pacientů s diabetem neabsolvuje pravidelná vyšetření oftalmologem.
Dne 14. 3. 2018 se v prostorách Ministerstva zdravotnictví ČR v Praze uskutečnilo
1. zasedání Pracovní skupiny pro pilotní projekt Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního
edému. Odborným garantem projektu je prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, přednosta interní
kliniky 2. LF UK a FN Motol. Projekt je ve stádiu organizačních příprav, nábor pacientů je plánován
na podzim roku 2018.
Sekundární prevence osteoporotických zlomenin
Osteoporóza je systémové onemocnění skeletu charakteristické snížením denzity kostí, které má
za následek náchylnost k frakturám. Nejvíce postiženou skupinou jsou starší osoby po padesátém
roce života, především ženy po menopauze. Dne 1. května 2018 byl zahájen pilotní projekt
Sekundární prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické
zlomenině. Pracovní skupina dne 30. května 2018 představila současný design projektu
odborníkům z osteologických center a dalším zájemcům z řad zdravotníků. Tento pilotní projekt
probíhá pod garancí prof. MUDr. Vladimíra Paličky, CSc., z Osteocentra a Ústavu klinické biochemie
a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové a MUDr. Richarda Piknera, Ph.D., primáře
Odboru klinických laboratoří a kostního metabolizmu v Klatovské nemocnici. Cílem projektu je
zvýšení efektivity vyhledávání pacientů s osteoporózou a snížení počtu následných osteoporotických
zlomenin po první prodělané zlomenině, se kterými jsou svázány další závažné zdravotní
komplikace.
Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUIPP
Předčasný porod je definován jako porod do 37. týdne těhotenství. V posledních desetiletích jeho
incidence narůstá zejména zvyšujícím se věkem těhotných žen a asistovanou reprodukcí. Předčasný
porod má významný dopad na zdraví narozeného dítěte, na zdravotní péči a pečující matku.
Některé evropské země používají program na určení míry rizika předčasného porodu u asymptomatických
těhotných žen s názvem QUIPP. Implementace projektu v České republice může snížit
závažné dopady předčasného porodu na celou rodinu a výrazné snížené výdajů na péči o předčasně
narozené děti. Odborným garantem projektu je prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., z Gynekologicko-porodnické
kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.
http://nsc.uzis.cz/
5
Program časného záchytu karcinomu prostaty u populace mužů v dispenzární péči
po onkologických onemocněních
Karcinom prostaty je onemocnění s celosvětově rostoucím počtem nově zachycených případů
a nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Choroba zpočátku probíhá bez jakýchkoli příznaků;
to častokrát vede k rozvoji pokročilejší formy, kterou doprovází řada komplikací. Časný záchyt
karcinomu prostaty může vést ke snížení počtu nemocných, u kterých dojde ke vzniku metastatického
onemocnění, snížení mortality a rizika přechodu do pokročilé fáze. Klíčovým bodem časného
záchytu karcinomu prostaty je testování PSA (prostatický specifický antigen) u mužů mezi
50 a 70 lety. Pilotní projekt byl spuštěn 1. 4. 2018 a potrvá do března 2021. Odborným garantem
projektu je doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, primář urologického oddělení Thomayerovy
nemocnice v Praze.
Zvýšení efektivity adresného zvaní občanů ke screeningům karcinomu tlustého
střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla
Projekt je zaměřen na tři nádorová onemocnění, jejichž screening v současnosti v České republice
probíhá – kolorektální karcinom, karcinom prsu a karcinom děložního hrdla. Inovace projektu spočívá
v zaměření se na část populace, skupiny osob, které jsou významně ohrožené vznikem výše
uvedených nádorových onemocnění a přesto se neúčastní screeningových projektů. Další inovace
spočívá ve změně stávajícího obsahu adresných pozvánek k účasti. Projekt využívá vlastní metodologický
postup pro aplikaci behaviorálních poznatků do výkonu státní správy, čímž navazuje na
odborné projekty řešené v zahraničí. Projekt si klade za cíl zvýšit informovanost ohrožené populace
o screeningových programech standardně zavedených v českém systému zdravotní péče.
Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu
Cílem tohoto pilotního projektu je vedle zvýšení účasti populace na testování prostřednictvím testů
na okultní krvácení nebo screeningové kolonoskopii i ověření praktického nastavení a logistiky
procesu screeningu prostřednictvím validovaného kvantitativního imunochemického testu na
okultní krvácení do stolice s externí kontrolou kvality (qFIT). Projekt by měl pomoci určit, jaké
pozitivity testů lze v české populaci dosáhnout při různých nastaveních cut-off, zmapovat náročnost
všech fází testování. Dalším cílem je zjistit míru účasti nevyšetřené populace prostřednictvím
adresné výzvy, podpořit zlepšování kvality v kolonoskopických centrech a vyhodnotit realizovatelnost
navržených postupů.
Optimalizace screeningu kolorektálního karcinomu byla jedním z hlavních motivů mezinárodní
konference European Digestive Cancer Days 2017 (EDCD), která se konala 26.–27. 9. 2017 v Praze.
Tuto konferenci, jejíž obsah byl významnou inspirací pro design tohoto pilotního projektu, si
blíže připomeneme v následující kapitole.
V přípravě jsou ještě další dva screeningové projekty, Časný záchyt familiární hypercholesterolémie
a Časný záchyt tyreopatií v těhotenství. Podrobné informace k výše zmíněným projektům
najdete v příštích číslech našeho zpravodaje.
http://nsc.uzis.cz/
6
Konference European Digestive Cancer Days 2017 (EDCD) byla pokračováním předchozích čtyř
ročníků věnovaných kolorektálnímu karcinomu, které proběhly v letech 2012 až 2015 v Brně.
Na její organizaci se podílely United European Gastroenterology, Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR, Institut biostatistiky a analýz LF MU a Kancelář poslance Evropského parlamentu
RNDr. Pavla Poce.
Záštitu nad konferencí poskytli:
Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin
Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu
Miloslav Ludvík, tehdejší ministr zdravotnictví České republiky
Rostislav Vyzula, tehdejší předseda Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky
Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy
Alena Šteflová, tehdejší vedoucí Kanceláře WHO v České republice
Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
Česká onkologická společnost ČLS JEP
Jedním z cílů předchozích čtyř ročníků konference European Colorectal Cancer Days (ECCD) byla
podpora a propagace screeningu kolorektálního karcinomu na základě mezinárodních doporučení
a standardů. To bylo obzvlášť důležité pro Českou republiku, neboť její screeningový program
v původní podobě nezahrnoval adresné zvaní občanů.
Konference ECCD přispěla mimo jiné právě i k zavedení adresného zvaní v roce 2014. Nová konference
EDCD rozšířila rozsah témat původní konference o témata nádorových onemocnění celého
trávicího traktu a s nimi související aktivity – prevenci, včasný záchyt, léčbu a dlouhodobou péči
o pacienty s těmito onemocněními.
Ohlédnutí za konferencí
European Digestive Cancer Days,
Praha, 26.–27. 9. 2017
www.cancer-days.eu
http://nsc.uzis.cz/
7
Konference poskytla prostor nejen k diskuzi nad aktuálními odbornými otázkami, ale i k prezentaci
stanovisek politiků a pacientů k implementaci důležitých aktivit vedoucích k úspěšnému boji
s nádory trávicího traktu. Pozornost byla věnována zejména následujícím otázkám:
Existují strategie ke zmírnění rostoucí zátěže způsobené zhoubnými nádory slinivky břišní?
Jaké jsou priority při boji s nádory trávicího traktu?
Jaký je současný stav implementace programů screeningu kolorektálního karcinomu v Evropě?
Jak začít program screeningu kolorektálního karcinomu, jak ho sledovat a hodnotit?
Jak zvýšit účast ve screeningu kolorektálního karcinomu, usnadnit informované rozhodování
a snížit rozdíly v dostupnosti vyšetření a pokrytí populace?
Zhoubné novotvary (ZN) trávicí soustavy jsou notoricky známé pro svou nejméně příznivou prognózu
mezi všemi onkologickými diagnózami nejenom v ČR, nýbrž i v celé Evropě. Hodnotíme-li pětileté
relativní přežití českých onkologických pacientů, pět ze šesti zhoubných nádorů s nejnižším
odhadem přežitím vzniká v orgánech trávicího traktu. U některých z nich navíc pozorujeme stabilně
rostoucí incidenci. Prakticky veškerá pozornost byla dosud věnována pouze kolorektálnímu
karcinomu a jeho screeningu, což je logické vzhledem k jeho vysoké incidenci, vysoké úspěšnosti
léčby jeho časných stadií a možnosti odstraňovat prekancerózní léze při kolonoskopii. Na druhé
straně bychom ale neměli opomíjet ostatní diagnózy, jako jsou ZN slinivky břišní, jater či jícnu.
Například ZN slinivky břišní se v současné době stávají třetí nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný
nádor v Evropě. Problémem těchto onemocnění je fakt, že jsou často dlouhou dobu asymptomatická
a v současné době neexistují rychlé a levné diagnostické metody pro jejich detekci v rámci
celopopulačního screeningu. Strategie pro včasný záchyt by tedy měla spočívat ve vytipování jedinců
s vysokým rizikem vzniku nádorového onemocnění a ve využití moderních diagnostických
metod u těchto pacientů.
Inspiraci můžeme zcela jistě hledat u programů screeningu kolorektálního karcinomu, s nímž má
většina evropských zemí krátko- či dlouhodobé zkušenosti, ať už jde o organizaci, sledování kvality
nebo motivaci cílové populace. Navzdory rozdílným zdravotnickým systémům, ne vždy optimálnímu
pokrytí cílové populace a, bohužel, i několika výjimkám (státům bez jakéhokoliv zavedeného
screeningového programu), lze konstatovat, že boj s kolorektálním karcinomem nabral v Evropě
na úrovni sekundární prevence správný směr. První výsledky se již dostavují a jsou jasně viditelné.
Doufejme, že toto konstatování budeme moci v blízké budoucnosti rozšířit i na další onkologické
diagnózy, jejichž prognóza je nyní ve většině případů bohužel velmi nepříznivá.
http://nsc.uzis.cz/
8
EDCD 2017 – co na konferenci zaznělo
Workshop: Implementace inovací v screeningu kolorektálních zhubných nádorů:
přechod na kvantitativní imunochemické testování
26. září 2017, 9:30–11:30
Klinické studie a výzkumy prokázaly, že imunochemické (FIT) testy jsou z hlediska účasti ve screeningu
lepší než guajakové testy okultního krvácení (gTOKS) a zároveň jsou citlivější na odhalování
nádorů.
Četnost intervalových karcinomů je ovlivněna prahovou hodnotou pozitivity testu (cut-off), frekvencí
testování a výší účasti populace v programu.
Země s příliš nízkou hraniční hodnotou imunochemického (FIT) testu mívají často problémy s kapacitou
na následné kolonoskopie.
Praktičtí lékaři mají ve screeningu kolorektálního karcinomu v jednotlivých zemích EU velmi rozdílnou
roli – od primární (ČR) po marginální (Nizozemsko).
http://nsc.uzis.cz/
9
Nádory slinivky břišní: největší výzva
26. září 2017, 13:30–15:50
Předsedající:
Jonas Rosendahl
Ali Stunt
Núria Malats
Jak identifikovat jedince s vysokým rizikem
Etiologie zhoubných nádorů slinivky břišní je velmi složitá
a komplexní a úzce souvisí s genetickými i negenetickými faktory.
Tato komplexnost by se měla odrážet i v multifaktoriálních
algoritmech, s jejichž pomocí budeme vyhledávat osoby s vysokým
rizikem vzniku nádoru.
Sorin Barbu
Zátěž, prevalence a prognóza nádorů slinivky břišní
Rakovina slinivky břišní se do roku 2020 pravděpodobně stane
druhou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory v EU. Proto
potřebujeme jasně definovanou a cílenou politiku pro boj s touto
nemocí, pro screening i léčbu.
Jonas Rosendahl
Sledování pacientů s chronickou pankreatitidou nebo
dědičným rizikem
Brzký nástup chronické pankreatitidy zvyšuje riziko vzniku
zhoubného nádoru slinivky břišní. Je třeba zlepšit strategie pro
sledování pacientů s touto nemocí, jak se ukázalo ve familiální
korelaci vzniku zhoubného nádoru slinivky břišní.
http://nsc.uzis.cz/
10
Jan Škrha, Přemysl Frič
Detekce sporadických nádorů slinivky břišní – čas na změnu
Karcinom slinivky břišní je onkologická diagnóza s velmi špatnou
prognózou, kterou je navíc velmi obtížné zachytit v raném stadiu.
Přesto lze definovat vysoce rizikové skupiny pacientů, zejména
mezi diabetiky, u nichž by bylo možné použít současné diagnostické
metody v kombinaci s novými molekulárními markery
k včasnému záchytu nemoci s vyšší nadějí na její úspěšnou léčbu.
Ali Stunt
Rakovina slinivky břišní: pohled pacientky
Většina pacientů je diagnostikována příliš pozdě. Průměrná očekáváná
doba dožití od diagnózy je jen 4-6 měsíců, pětileté přežití
dosahuje pouhých 4 %, přičemž tyto hodnoty se za posledních
40 let nemění. Navzdory tomu jdou na výzkum tohoto onemocnění
pouhá 3 % z celkových nákladů na onkologický výzkum.
http://nsc.uzis.cz/
11
Další zhoubné novotvary trávicí soustavy: kde pokračovat se screeningem?
26. září 2017, 16:30–18:00
Předsedající:
Patrizia Burra
Thierry Ponchon
Ladislav Dušek
Thierry Ponchon
Screening Barrettova jícnu: Je nákladově efektivní?
Existuje populace s vysokým rizikem?
Barrettův jícen může indikovat prekancerózní leze jícnu. Bohužel
na rozdíl od kolorektálního karcinomu nemáme k dispozici
rychlý a levný test na záchyt prekanceróz nebo raných nádorů.
Je tedy třeba nalézt alternativní metodu, díky níž by byl screening
tohoto onemocnění nákladově efektivní.
Patrizia Burra
Riziko hepatokarcinomů pacientů s cirhózou jater
Včasným záchytem hepatokarcinomu u pacientů s cirhózou lze
zlepšit výsledky léčby. Nejobvyklejší diagnostickou metodou je
ultrazvuk, efektivitu rovněž zvyšuje detekce alfa-fetoproteinu.
Mário Dinis Ribeiro
Má smysl provádět screening nádorů žaludku
nebo preneoplastických lézí?
Pacienti s preneoplastickými lézemi žaludku nalezenými při
endoskopii by měli být pečlivě sledováni. Vždy má smysl dělat
alespoň oportunní screening.
http://nsc.uzis.cz/
12
Screening kolorektálního karcinomu (CRC): aktuální situace v Evropě
27. září 2017, 8:30–10:50
Předsedající:
Thierry Ponchon
Monique van Leerdam
Monique van Leerdam
Stav screeningu v západoevropských zemích
Screening kolorektálního karcinomu je implementován ve všech
západoevropských státech; většina těchto programů je populač-
ních.
Mārcis Leja
Stav screeningu ve východoevropských zemích
Populační screening CRC je zaveden pouze v některých zemích
východní Evropy. Ve většině zemí neexistuje aktivní zvaní
ke screeningu, v některých zemích proběhly pouze pilotní studie.
Evelien Dekker
Screening CRC: rozdíly mezi jednotlivými implementovanými
programy – Nizozemsko
Nizozemský populační program byl spuštěn v roce 2014. Díky
aktivnímu zvaní zaznamenal vysokou účast (68 %), nicméně
vysoký podíl TOKS+ (12 %) způsobil problém v kapacitách
kolonoskopií. Existují dvě možnosti řešení: buď zvýšit prahovou
hodnotu (cut-off), nebo některé ročníky v designu posunout na
později.
http://nsc.uzis.cz/
13
Magnus Løberg
Screening CRC: rozdíly mezi jednotlivými implementovanými
programy – Polsko
V Polsku je jako primární metoda používána kolonoskopie.
S pozvánkou do screeningu obdrží klient rovnou i termín kolo-
noskopie.
Ladislav Dušek
Síť komplexní onkologické péče (CCCN) jako efektivní model
péče o onkologické pacienty: pilotní projekt v České republice
Implementace modelu CCCN znamená především lepší organizaci
onkologické péče jako celku, včetně prevence a screeningu.
V dlouhodobém měřítku se pak odrazí i ve výsledcích léčby
a delším přežití pacientů.
Ondřej Májek
Poznatky ze screeningu zhoubných nádorů jako jeden z podnětů
pro založení Národního koordinačního centra prevence
vážných onemocnění
Screening CRC v ČR neustále posiluje ve svých organizačních
aspektech, přičemž jsou respektovány národní i mezinárodní
zkušenosti a doporučení, včetně těch z projektu CanCon.
Tomáš Grega
Praktické výzvy při implementaci screeningu CRC v ČR
V českém screeningovém programu čelíme zejména velké
heterogenitě imunochemických testů a někdy i dlouhým čekacím
dobám na kolonoskopii.
Thomas Seufferlein
Screening CRC: rozdíly mezi jednotlivými implementovanými
programy – Německo
Oportunní screening probíhá v Německu už od roku 2002 (gTOKS
nebo kolonoskopie), adresné zvaní však nebylo dosud zavedeno.
Od roku 2017 jsou standardně používány imunochemické
testy (FIT).
http://nsc.uzis.cz/
Proč a jak začít s populačním programem screeningu CRC?
27. září 2017, 11:20–13:00
Předsedající:
Evelien Dekker
Stanislav Špánik
Iris Lansdorp-Vogelaar
Analýza nákladové efektivity screeningu CRC
Screening kolorektálního karcinomu je nákladově efektivní ve
srovnání se situací bez jakéhokoliv screeningu a podle některých
studií dokonce šetří náklady na zdravotní péči. Z hlediska
nákladové efektivity ale neexistuje jedna preferovaná metoda
screeningu.
Monique van Leerdam
Výběr screeningové metody – co je třeba vzít v úvahu
Není jisté, která z používaných metod má největší efekt na incidenci
a mortalitu CRC v populaci. Nejlepším testem je vždy ten,
který se provede a provede se správně.
Iris Lansdorp-Vogelaar
EU-topia – směrem k výkonnějšímu screeningu
zhoubných nádorů
Pro hodnocení účinnosti screeningu jsou nejdůležitější incidence
a mortalita, ty se však mění až v delším časovém horizontu.
V krátkodobém měřítku jsou důležitými indikátory pokrytí cílové
populace, množství detekovaných karcinomů, intervalové karcinomy
a klinické stadium nádoru při diagnóze.
Frédéric de Bels
Zajištění kvality a organizační logistiky
screeningového programu
Adaptovat design existujícího screeningového programu je
obtížnější než vytvořit systém de novo. Na implementaci nejste
nikdy dostatečně připraveni!
14
http://nsc.uzis.cz/
Optimalizace účasti v probíhajících screeningových programech CRC
27. září 2017, 14:00–15:50
Předsedající:
Ladislav Dušek
Bohumil Seifert
Nereo Segnan
Druhá zpráva EU o stavu screeningových programů:
účast ve screeningu CRC
Komplexnost problematiky screeningu zhoubných nádorů vyžaduje
pravidelný reporting v rámci EU. Díky monitoringu tak
lze včas reagovat na případné problémy a rozeznat možnosti
ke zlepšení.
Frédéric de Bels
Vliv designu screeningového programu: pozitiva
zapojení praktických lékařů
Praktický lékař má možnost a sílu pacienta přesvědčit o užitečnosti
účasti ve screeningovém programu.
Evelien Dekker
Vliv designu screeningového programu: negativa
zapojení praktických lékařů
Pokud nejsou praktičtí lékaři zapojeni do primárního náboru
ve screeningu, zjednodušuje to proces centrálního zvaní a vylučuje
se faktor osobního názoru lékaře.
15
http://nsc.uzis.cz/
Stephen Halloran
Vliv „typu“ populace: jak se vyrovnat s rozdíly
Lidé neustále hledají důvody, proč NEudělat test, proč NEnavštívit
lékaře.
Justin Wilkes
Vliv sdělení
Neexistuje „one size fits all“ sdělení pro potenciální klienty CRC
screeningu. Sdělení by mělo být alespoň částečně emocionální
a nepřicházet od úřadů.
Luc Colemont
Vliv pacientských sdružení a/nebo vliv šampiona
CRC nezpůsobuje utrpení jen jedinci, ale celé rodině. To není
nikde ve studiích ani indikátorech obsaženo.
16