Národní screeningové centrum ZPRAVODAJ ČÍSLO 07ŘÍJEN 2019 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ PREVON 2018 A POZVÁNKA NA KONFERENCI PREVON 2019 Screening zhoubných nádorů: bariéry v přístupnosti a prostupnosti – reportáž z konference PREVON 2018 1 2 3 Vydavatel: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Kontakt: e-mail nsc@uzis.cz, tel. 778 529 202 Adresa: Kounicova 688/26, P. O. Box č. 19, 611 00 Brno OBSAH Workshop Národního screeningového centra (NSC ) a veřejné zasedání Národní rady pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění Workshop iPAAC : Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče Zdroj: www.tophotel.cz http://nsc.uzis.cz/ Milí čtenáři zpravodaje, v tomto čísle našeho zpravodaje bychom se chtěli ohlédnout za 2. ročníkem konference PREVON, která se konala ve dnech 13.–14. listopadu 2018 v TOP HOTELU Praha, organizované NSC ÚZIS ČR. První část konference PREVON 2018 byla věnována tématu screeningu zhoubných nádorů a bariérám v přístupnosti a prostupnosti, v rámci druhého konferenčního dne se uskutečnil workshop iPAAC na téma Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče a workshop Národního screeningového centra (NSC) pojatý jako veřejné zasedání Národní rady pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění, při kterém byl diskutován aktuální stav pilotních screeningových projektů realizovaných NSC ÚZIS ČR. Konference představila aktuální postupy a pokrok v oblasti časné diagnostiky vážných onemocnění. Děkujeme všem přednášejícím za přínosné příspěvky a účastníkům za podnětné dotazy a těšíme se na viděnou na příští konferenci PREVON 2019, která se koná 22.–23. října 2019 v TOP HOTELu Praha. Vaše Národní screeningové centrum 2 PREVON 2019 Časný záchyt onemocnění, inovace, výzvy a perspektivy v primární péči u dětí a dospělých Výzkum → Implementace → Kvalita → Bezpečnost → Přínos → Nákladová efektivnost Kongresové centrum Praha 22.–23. října 2019 Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost http://nsc.uzis.cz/ Konference PREVON 2018 3 Jaké jsou bariéry v přístupnosti a prostupnosti programů screeningu zhoubných nádorů? Proč nejsou občany ČR efektivně využívány stávající programy časného záchytu kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a děložního hrdla? Co udělat pro to, aby se situace zlepšila? Na tyto otázky se snažila najít odpověď konference PREVON 2018, kterou uspořádalo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Konference se uskutečnila v pražském TOP HOTELu ve dnech 13. a 14. 11. 2018. Na konferenci se sešla řada významných hostů z řad čelních představitelů českého zdravotnictví, zástupci zdravotních pojišťoven, pacientských organizací, zúčastnil se i host z Ministerstva zdravotnictví SR. Účastníky konference přivítali nejprve ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek s náměstkyní ministra zdravotnictví MUDr. Alenou Šteflovou, poté vystoupil zvláštní host, ředitel Národní kanceláře Světové zdravotní organizace, pan dr. Srdan Matič a v úvodním bloku dostal prostor také další zvláštní host prof. Jozef Šuvada, ředitel Odboru pro standardní diagnostické a terapeutické postupy Ministerstva zdravotnictví SR, který hovořil o prevenci v kontextu nových a inovovaných postupů pro výkon prevence a během svého vystoupení prezentoval také pohled do historie prevence. Poslední přednáškou úvodního bloku byl příspěvek prof. Jana Žaloudíka Onkologická péče centralizovaná a decentralizovaná – šance pro prevenci a kvalitu. http://nsc.uzis.cz/ 4 Po bloku úvodních vystoupení v dopoledním programu zazněly příspěvky věnované výsledkům a perspektivám adresného zvaní ke screeningu zhoubných nádorů, které přednesli postupně prof. Ladislav Dušek, zástupkyně Svazu pojišťoven MUDr. Renata Knorová a zástupce VZP Ing. Pavel Bartoň. Pilotní projekt Zvýšení efektivity adresného zvaní představil jeho odborný garant Ing. Ladislav Báča. Smyslem tohoto projektu je zvýšit účast občanů z cílových skupin a oslovit ty občany, kteří prozatím nereagují na současné zvací dopisy k účasti ve screeningových programech. Projekt má několik fází: nejprve je nutné identifikovat klíčové motivátory a bariéry různých cílových skupin ve vztahu k preventivním vyšetřením, popř. specificky ke screeningům, v další fázi budou vytvořeny různé varianty dopisů, jejich test s menším počtem dobrovolníků a následné vyhodnocení. Následně budou varianty zvacích dopisů testovány v české populaci včetně sběru dat. V poslední fázi budou vyhodnoceny výsledky, především srovnání účinnosti jednotlivých verzí, a návrh úprav probíhajících zvacích programů, včetně edukační činnosti. Po posledním vystoupení následovala košatá diskuze, náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová uvedla mimo jiné, že až 60 % občanů ČR má nízkou zdravotní gramotnost. Odpolední blok byl věnovaný jednotlivým screeningovým programům karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního hrdla. V rámci bloku příspěvků věnovaných screeningu karcinomu prsu vystoupil nejprve RNDr. Ondřej Májek s přehledem analytických dat, ze kterých plyne, že v ČR v posledních letech dosahuje pokrytí více než 60 %, zvyšuje se podíl časně zachycených karcinomů prsu, úmrtnost na toto onemocnění dlouhodobě klesá a v mezinárodním srovnání dat dosahuje ČR velmi dobrých výsledků, k čemuž přispívá velmi kvalitně nastavený datový audit. Dalším příspěvkem byl pohled mamodiagnostiků na kvalitu českého mamárního screeningu v praxi prim. Miroslavy Skovajsové. Stávající dobře fungující centra by měla být podporována a měla by probíhat kultivace center s menšími nedostatky. Centra s opakovaně nesplněnými indikátory kvality by měla být vyřazena ze sítě screeningových pracovišť. V následujícím vystoupení hodnotil prof. Jan Daneš silné a slabé stránky screeningu karcinomu prsu v ČR v kontextu nových doporučení EU (European Commission Initiative on Breast http://nsc.uzis.cz/ 5 Cancer – ECIBC). Následoval pohled praktické lékařky MUDr. Ilony Králové. MUDr. Vladimír Dvořák ve svém příspěvku prezentoval názor, že je optimální, když je screeningová mamografie podmíněna žádankou registrujícího lékaře – praktického lékaře pro dospělé či gynekologa a porodníka. Výhodou je synergie jednotlivých screeningových programů. Pokud se žena neúčastní screeningu karcinomu děložního hrdla či kolorekta, může být screeningový test proveden u těchto lékařů. Tento postoj zastávají i odborné společnosti a sdružení poskytovatelů uvedených odborností primární péče. V dalších příspěvcích prezentovali analýzy MUDr. Renata Knorová, její příspěvek přinesl pohled České průmyslové zdravotní pojišťovny, a Ing. Pavel Bartoň prezentoval pohled Všeobecné zdravotní pojišťovny. Posledním příspěvkem k tomuto tématu bylo vystoupení Evy Knappové, ředitelky Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s. (zastřešuje 45 pacientských organizací po celé ČR). Představila v něm projekty a kampaně ve prospěch prevence a léčby rakoviny prsu, např. každoroční edukace 6000 studentek středních škol. Po tomto vystoupení následovala diskuze. Stejnou strukturu jako předchozí blok měl i blok vystoupení věnovaných screeningu kolorektálního karcinomu. RNDr. Ondřej Májek nejprve seznámil účastníky konference s přehledem analytických dat. Velmi potěšujícím faktem je, že podle poslední edice mezinárodní publikace GLOBOCAN 2018 ze září 2018 již ČR není na nejvyšších příčkách v incidenci. Doc. Štěpán Suchánek vystoupil s pohledem gastroenterologa. V příspěvku zaznělo, že by uvítal vznik agentury zajišťující zvaní občanů ke screeningu kolorektálního karcinomu, v porovnání se státy EU je účast cílové populace podprůměrná. Následoval videopříspěvek MUDr. Petra Kocny, který se konference nemohl osobně zúčastnit. V tomto příspěvku zaznělo, že různorodá pozitivita FIT testu v jednotlivých regionech může být významně ovlivněna použitou FIT metodou. Dalším vystupujícím byl doc. Bohumil Seifert, který prezentoval pohled praktického lékaře na screening kolorektálního karcinomu. Mimo jiné hovořil o mezinárodním srovnání, ČR jako první zavedla celoplošný FIT (pouze kvalitativní) a jako jediní v Evropě bez horní věkové hranice. Státy s moderními programy bez zapojení praktických lékařů, tedy s přímým zvaním občanů (Holandsko, UK, Slovinsko, Finsko), dosahují vyššího pokrytí – nad 60 % (u nás v roce 2017 bylo pokrytí TOKS 29 %). V následujícím příspěvku MUDr. Aleš Skřivánek seznámil posluchače s pohledem gynekologa, uvedl, že význam gynekologů ve screeningu kolorektálního karcinomu klesá. Aby se předešlo dublování vyšetření, je zapotřebí rozvíjet a využívat http://nsc.uzis.cz/ 6 nástroje eHealth. Poté nás seznámili MUDr. Renata. Knorová a Ing. Pavel Bartoň s daty plátců zdravotního pojištění – České průmyslové zdravotní pojišťovny a VZP. Následovalo vystoupení Ing. Marie Ředinové, předsedkyně spolku České ILCO, který hájí zájmy pacientů se stomií. Spolek se snaží šířit povědomí o důležitosti screeningových vyšetření a zvyšovat informovanost laické veřejnosti na různých akcích. V posledním příspěvku tohoto bloku představil RNDr. Ondřej Májek účastníkům pilotní projekt NSC Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu. http://nsc.uzis.cz/ 7 Poslední blok příspěvků úterního programu byl věnovaný screeningu cervikálního karcinomu. V prvním příspěvku opět RNDr. Ondřej Májek představil program screeningu v datech. MUDr. Vladimír Dvořák jako předseda odborné společnosti ČGPS ČLS JEP vyjádřil názor, že u žen dlouhodobě nezapojených do screeningového programu nelze očekávat odezvu na adresné dopisy větší než 10 %. V dalším vystoupení MUDr. Aleš Skřivánek uvedl, že nejdůležitější je pokrytí co největší části populace, bez ohledu na typ použitého testu. Svůj názor dokumentoval příkladem Finska, kde interval screeningových vyšetření je 5 let a je zde nejnižší úmrtnost na cervikální karcinom, avšak 90 % Finek chodí na tzv. šedý screening. Prof. Jaroslava Dušková prezentovala pohled patologa na screening karcinomu děložního hrdla v době zvažované změny modelu. Incidence i úmrtnost u nás klesá, úspěchy jdou na vrub cytologickému screeningu. Optimální je kombinace cytologické- ho vyšetření a průkazu HPV v prvních dvou kolech screeningu. V dalších vystoupeních prezentovali MUDr. Renata Knorová a Ing. Pavel Bartoň data plátců zdravotního pojištění – České průmyslové zdravotní pojišťovny a VZP. Na závěr bloku věnovaného screeningu cervikálního karcinomu vystoupil prof. Jiří Sláma, informoval o výsledcích projektu Libuše a představil pilotní projekt Optimalizace screeningu karcinomu děložního hrdla: samovyšetřování HPV. V následné diskuzi MUDr. Iva Kinkorová upozornila na fakt, že HPV reflexní test není v současné době v praxi využíván. V závěrečné řeči prof. Dušek konstatoval, že máme screeningy zcela pod kontrolou. http://nsc.uzis.cz/ 8 Workshop The Innovative Partnership for Action Against Cancer (iPAAC): Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče Hlavním cílem mezinárodního projektu iPAAC je vyvinout inovativní přístupy vedoucí k pokrokům v národních onkologických programech. Projekt se věnuje zejména dalšímu rozvoji prevence nádorových onemocnění, roli genomiky v onkologických programech, onkologickými registry, inovacemi v léčbě nádorů a organizaci onkologické péče včetně sítí onkologických center a hodnocení jejich kvality. Jako první vystoupila v rámci workshopu doc. Jana Prausová s příspěvkem Organizace a hodnocení onkologické péče v ČR, perspektivy a výzvy dalších let. Základem pro úspěšnou realizaci je kvalitní komunikace s cílem dosáhnout dostupnosti onkologické péče na stejně dobré úrovni v rámci celé ČR. Péčí o onkologicky nemocné se nemyslí jen aplikace centrové terapie, ale kompletní péče diagnosticko-terapeutická, včetně chirurgické, radiační i farmakologické onkologické péče, kvalitní diagnostika, prediktivní vyšetření, paliativní a symptomatický přístup. Praktický lékař je vysoce důležitou součástí sítě onkologické péče v ČR. Komunikace je základem dobré spolupráce a předpokladem vzájemné úcty a respektu. Prof. Ladislav Dušek přednesl příspěvek s názvem Populační hodnocení onkologické péče a systém pro plánování kapacit a zdrojů. Příspěvek se zabýval třemi hlavními tématy: systémem hodnocení kvality péče v ČR v mezinárodním kontextu, populačními daty pro českou onkologii a hodnocením výsledků péče. Má-li hodnocení onkologické péče zkvalitnit systém, musí být provázáno s organizací péče a s její plánovanou úhradou. Doc. Tomáš Büchler hovořil o segmentu inovativní a centrové péče a jeho výzvách pro hodnocení účinnosti terapie. Dle jeho názoru jsou registry jednotlivých onkologických diagnóz nedostatečně vytěženy pro ekonomické analýzy. Dále vystoupil prof. Marek Svoboda s příspěvkem Hodnocení péče na úrovni komplexního onkologického centra – model zaměřený na pacienta. Trendem současnosti je velký podíl dispenzární péče (zůstávající na centrech), narůstá podíl pacientů s více nádory a centralizuje se vysoce speciali- iPAAC http://nsc.uzis.cz/ 9 zovaná péče. Po tomto příspěvku se rozproudila bohatá diskuze, která se týkala zapojení praktických lékařů do dispenzarizace pacientů po onkologické léčbě. Je nutné dát praktikům kompetence a motivovat mediky. Dalším vystupujícím byl RNDr. Ondřej Májek, hovořil o systému hodnocení programů onkologické prevence založeném na využití centrálních registrů. Vědecké poznatky o screeningu jsou k dispozici z randomizovaných i epidemiologických studií. Praktický monitoring programu v ČR se odehrává na několika úrovních: monitoring zátěže zhoubnými nádory, monitoring screeningového procesu s využitím klinických dat a monitoring screeningu s využitím administrativních dat, tedy dat plátců zdravotního pojištění. Nově je zaváděno hodnocení trajektorií pacienta (longitudinální záznam) s využitím nově dostupného Národního registru hrazených zdravotních služeb. Posledním vystupujícím byla prim. Miroslava Skovajsová s příspěvkem Hodnocení kvality v centrech v roce 2017. Hodnocení zahrnuje indikátory objemu vyšetření (počet vyšetření v centrech, počet diagnostikovaných nádorů), indikátory kvality screeningového procesu (detekční míra na 1000 vyšetření, podíl pozvání na doplňující vyšetření, míra invazivních diagnostických zákroků, poměr benigní/maligní operace, podíl pokročilých karcinomů, podíl invazivních karcinomů, podíl karcinomů in situ, …) a souhrnný indikátor. Následovala diskuze započatá doc. Leošem Hegerem, který zmínil problematiku intervalových karcinomů. Prim. Miroslava Skovajsová uvedla, že intervalových karcinomů (karcinomů vytvořených v intervalu mezi 2 screeningovými vyšetřeními) nemá být více než 8 %. Menším centrům s horšími výsledky by mělo pomoci tzv. druhé čtení prováděné ve větších centrech s časovým odstupem 1 až 2 dny. http://nsc.uzis.cz/ 10 Workshop Národního screeningového centra (NSC) a veřejné zasedání Národní rady pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění Národní rada pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění (dále jen „Národní rada“) byla zřízena příkazem ministra zdravotnictví č. 10/2017 ze dne 16. června 2017 a slouží jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví ČR v oblasti řízení programů časného záchytu onemocnění. Hlavním posláním Národní rady je formulace doporučení ke stanovení optimální strategie k realizaci programů časného záchytu onemocnění v ČR. V úvodním vystoupení RNDr. Ondřej Májek představil Národní screeningové centrum a celkovou strategii pro implementaci a řízení časného záchytu onemocnění v ČR v kontextu Národní strategie Zdraví 2020. Hlavním cílem je vybudování metodického a personálního zázemí pro zavádění, realizaci a hodnocení screeningových programů v ČR. Posláním NSC je snížení mortality (úmrtnosti) a morbidity (nemocnosti) vážných onemocnění v České republice a zlepšení zdraví obyvatel. Dalším příspěvkem RNDr. Ondřeje Májka bylo představení tzv. životního cyklu screeningových programů, kdy implementace těchto programů by měla následovat po pečlivém vyhodnocení epidemiologie a vědeckých poznatků a v odůvodněných případech by měla začít pilotním projektem. V této poslední části konference byly představeny zbývající pilotní projekty NSC. U všech projektů byla přednášejícími vysvětlena východiska projektu, cíle projektu, design projektu a stav realizace k aktuálnímu datu. Prvním byl MUDr. Patrik Šimják s projektem Časný záchyt rizika předčasného porodu zavedením programu QUIPP. Cílem projektu je vyhledání rizika předčasného porodu u asymptomatických těhotných žen pomocí sledování rizikových kritérií: proběhlý spontánní předčasný porod, potrat po ukončeném 4. měsíci těhotenství, zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm na TVU nebo pozitivní test hladiny fetálního fibronektinu (qfFN). Rizikovým pacientkám bude navržena cílená individuální léčba k oddálení předčasného porodu. Cílem pilotního projektu je navrhnout implementaci programu do stávajícího systému zdravotní péče v ČR. http://nsc.uzis.cz/ Dalším příspěvkem byl Časný záchyt rakoviny prostaty, který přednesl doc. Roman Zachoval. Cílovou skupinu projektu představuje 6 tisíc mužů ve věku 50–70 let v dispenzární péči pro onkologické onemocnění (solidní nádor) s ukončenou primární protinádorovou léčbou, bez známek recidivy s předpokládanou délkou dožití alespoň 10–15 let. Cílem je časný záchyt karcinomu prostaty pomocí screeningu PSA, včasné zahájení léčby a eliminace rozvoje obtížně léčitelné metastatické fáze onemocnění. Následovalo představení projektu Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu prof. Milanem Kvapilem. Vyšetření očního pozadí bude provedeno přímo v ordinaci dispenzarizujícího lékaře (diabetolog, internista, praktický lékař). Snímek pořízený v ambulanci fundus kamerou bez farmakologické mydriázy bude elektronicky odeslán k centrálnímu hodnocení oftalmologem. Výsledek vyšetření odešle spolupracující oftalmolog do 2 pracovních dnů dispenzarizujícímu lékaři, který bude o výsledku informovat pacienta. Cílovou skupinou projektu je 8 tisíc dospělých pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu, kteří nebyli na oftalmologickém vyšetření více než 14 měsíců a splňují inkluzní kritéria. Dalším projektem, který představil doc. Vladimír Koblížek, byl Časný záchyt chronické obstrukční plicní choroby. Cílem projektu je zachycení pacientů s CHOPN v počátečním stádiu nemoci, včasné poskytnutí adekvátní léčby s eliminací inhalačních rizik příznivě ovlivňující klinický průběh této závažné choroby a vypracování metodiky časné detekce v reálných podmínkách stávajícího zdravotního systému ambulantních pneumologů v těsné spolupráci s jejich nejbližšími praktickými lékaři. Cílová skupina jsou kuřáci ve věku 40–69 let s celoživotní cigaretovou zátěží minimálně 10 krabičkoroků, kteří se zadýchávají při normální chůzi do schodů a/nebo při rychlejší chůzí po rovině. Plánováno je vyšetření 7 tisíc osob. V dalším příspěvku seznámil prof. Vladimír Palička účastníky s pilotním projektem Sekundární prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické zlomenině. Screening v projektu je založen na systému FLS (Fracture Liaison Services), tj. koordinované vyhledávání osteoporotických zlomenin s následným diferenciálně-diagnostickým vyšetřením na 11 http://nsc.uzis.cz/ osteologickém pracovišti. Jde o řízenou péči spočívající ve zhodnocení rizika u konkrétního pacienta koordinátorem, následné zajištění specializovaného osteologického vyšetření a případné zahájení léčby (cíleně pouze u osob s relevantní rizikovou zátěží). Osteoporotická zlomenina totiž násobně zvyšuje riziko zlomeniny další a tento sekundární screening tedy zachytí nejrizikovější pacienty. Plánované je oslovení 6 tisíc pacientů z cílové skupiny, 3600 osob podstoupí vyšetření v osteologickém centru a absolvuje kompletní screeningový protokol. Poslední příspěvek konference přednesl prim. Lumír Kantor, představil pilotní projekt Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období. Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vrozenou vývojovou vadou a způsobují 20–40 % všech úmrtí na vrozené vývojové vady v novorozeneckém a kojeneckém věku. Kritické vrozené srdeční vady (CCHD) tvoří 35 % všech vrozených srdečních vad. Cílem pilotního projektu je ověření metodiky screeningového vyšetření prostřednictvím pulsní oxymetrie. 12 POZVÁNKA Národní screeningové centrum Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR si Vás dovolují pozvat na konferenci PREVON 2019 22. a 23. října 2019 TOP HOTEL Praha Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4 – Chodov Těšíme se na Vás!