MIMOKAUNY SJi:ZI) (LK Predikce personálních kapacit českých lékařů Odpověď na často kladenou otázku o dostatečnosti Oí nedostatečnosti počtu českých lékařů není jednoduchá. V ČR totiž již tri roky nemáme referenční reprezentativní registr, který by takové informace hez zkreslení poskytoval, Bývalý Národní registr lékařů, zubních lékařň a farniaceutii ukončil sběr dat v roce 2013 a stávající přijata novelu z. 372/2011 Sb„ 0 zdravotníci! službách, sice tento registr znovu ustavuje, ale jeho provoz nelze očekávat dříve než v roce 2017. Při kvantifikaci pracovní kapacity lékařů 1 nelékařskýeh zdravotnických pracovníků jsme odkázaní na tzv. výkazy UZ1.S neboli statistická šetření založena na hlášení sani o In v c h poskytovatelů zdravotních služeb. Poslední takte/ískaný data za rok 2015 přitom zdánlivé neukázala aktuálně hrozící problémy, celoštátne dinuhndobé kapacita lékařů mírné narůstá o zhruba 1 2 %. z roku 2011 na 2015 se jednalo o přírůstek Ti57 úvazků. Avšak celostátní souhrny je nutné interpretovat velmi opatrné a s ohledem na situaci v jednotlivých regionech; distribuce personálních kapacit se totiž mezi regiony významne liší, zkonstatovat, že objektivno existuje problém v regionálním rozložení Ľivazkň lékařů i sester a v distribuci kapacit mezi hlavními segmenty péče. Nejvíce obyvatel na jeden úvazek lékaře připadá v krajích Středočeském a Ústeckém (významně vjee než300: tj, méně než .1.1 úvazku na 1000 obyvatel), nejméně naopak v Praze (IňOobyvatel na 1 úvazek lékaře). Praha s 6,7 úvazky lékaře na 1000 obyvatel kompe n zuje situaci ve Středočeském kraji. Snížený počet lékařů na 1000 obyvatel (tj, •■■ li. t úvazku/1000 ohyv.) je dále patrný v krajích Pardubickém, Libereckém, Zlínském a v Kraji Vysočina. Hodnoty menši než 3,5 přepočteného Úvazku i é káře na 1000 obyvatel lze považovat za podprůměrné i v mezinárodním srovnání, zvláště pokud vdaných regionech není patrný ani trvající mírný prílb nových kapacit, Zcela jisté tak již dnes lokálně či regionálně české zdravotnictví čelí problémům s dostupností lékařů a velmi vážnou otázkou je, jaký můžeme očekávat vývoj v brzké i vzdálené budoucností. UZIS Clí na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví vypracoval kritickou analýzu do st u p ný< :h ka pac i 11 éka rit a d louiiod obé pred i kce jejich vývoje. Tento článek prezentuje závěry kombinované analýzy více datových zdroju. Predikce personálních kapacit lékařů - dostupné datové zdroje a metody Dlouhodobé preuiKcc uostupnyeu a potřebných kapacit českých lékařů musí vycházet z více informačních zdrojů; takový1 postup je při neexistenci referenčního národního registru jistou zárukou robustnosti odhadů. Demografický model. Příst lij) modelující vývoj velikosti, věku a regionální distribuce populace lékařů v ČR, S využitím dal Národního regisl rii lékařů, zubnieh lékařů a íarma-ceulů (RLZK, data dostupná k 31. 12. 20i:0 a dat výkazů UZIS lze získal reprezentativní informace o distribuci kapacit lékařů podle jednotlivých odborností a dále informace o věkové struktuře populace lékařů a o jejím pravděpodobném vývoji. Aktuálním datovým zdrojem zde je statistické zjišťováni realizované v souladu s legislativou, dle vyhlášky č. 239 ze dne 6. listopadu 2014 o Programu statistických zjišťováni na rok 2010. v částce 102/20II S h., konkrétné E 4-01 ftočiů výkaz p zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících. Síťový model. Přistup hodnotící dostupnost kapacit lékařů v lůžkové jtééi $ ohledem na rozsah a strukturu sítě poskytovatelů této péče. Vstupem jsou data Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb a data výkazů ÚZ1S, která plně reprezentativně mapují strukturu sítě poskytovatelů všech segmentů lůžkové péče, zejména MMZ) 1-02 Pololetní výkaz o lůžkovém fondu poskytovatele lůžkové pece a jeho využití. .Struktura a rozsahsitč lakto zároveň dehniijí minimální požadavky na personální kapacity lékařů vycházející z vyhlášky č. LJ°/20i2 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravot-nichslužeb (data využita s korekcí na základě expertních posudků). Mezinárodní srovnání. Dostupné kapacity lékařů v českém zdravotnictví lze srovnávat se situací v jiných evropských státech, jsou-li tato data publikovaná. Získáme tak alespoň přibližně makroin-dikátory 0 stavu kapacit ve srovnatelných zdravotnických systémech. Jako referenční /.dmj pro tato srovnání byla využita publikace OECD Health Care Kesources (http:// Stals.oeed.org/lndex.aspxVDa lařjetCode-HEALTH_REAC) Údaje o počtech absolventů lékařských fakult byly získány ze zdrojů MŠMT. Každý z výše popsaných melodických přístupů respektuje stávající stav sítě poskytovatelů zdravotních služeb; výstupy predikcí tak odpovídají stavu sítě tak, jak je známa v roce 2010. Stávající produkce lékařských fakult - obor všeobecné lékařství Lékařské fakulty každoročné d louhodotié absolvuje asi 070-OHO studentů oboru všeobecné lékařství, kteří jsou občany ČR. Po započítání nastupující produkce I.F v Ostravě to bude úd roku 2010 přibližně 1060 studentů ročně. Avšak z dlouhodobé historie dal HI.ZK je patrné, žedo zdravot nické praxe nastupuje asi 0 70-100 absolventů méně a dále zhruba 4-6 % zaměstnání vidmi krátce p' „*>' £>' V* Věk: průměr 50 let, medián 51 let ^ ^ ^ nr -p -ť * »► «r «? ^ & s<* v*>' # v -v* Věk: průměr 51 let, medián 52 let Přepočtené počty (úvazky) Přepočtené počty (úvazky) N-41 142 N-40 467 vék 60 a vice let 12 561 (31 %) věk 60 a vice let 12 643 (31 %) vék 65 a vice let 7 450(18%) vék 65 a vice let 8 769 (22 %) ľdro): Registr lékařů, lubnith lékařů « farnwKrutů (RtZFi ti-vri-t s \ii im um m mu a m\ MIMOŘÁDNÝ SJK/l) (l.K prúmčrný věk Obr. 2: Věk lékařů podle odborů (RLZF: stav k 31.12.2013) střední věk (medián věku) 3<> l.ékan v nemocnici AP - neurologie Lékaři v nemocnici AP - kardiológie Lekári v nemocnici AP - anesteziologie a intenzivní medicína Lékaři v nemocnici AP - ostatní obory vnitřního lékařství Lékaři v nemocnici AP - gynekologie a porodnictví, neonatologie Détsky lékař specialista - v nemocnici AP Lékaři v nemocnici AP - traumatológie Lékaři v nemocnici AP - chirurgické obory Lékaři v nemocnici AP - radiologie a zobrazovat i metody Lékaři v nemocnici AP - klinická a radiační onkológie Lékaři v nemocnici AP - ostatní jiné obory Psychiati, détský psychiatr Lékař záchranné služby (urgentní medicína) Lékaři v nemocnicí následne péŕe nebo v jiném lůžkovém zařízeni Ambulantní lékaři - jiný ambulantní lékař - specialista Ambulantní lékaři - všeobecný praktický lékař Ambulantní lékaři - ambulantní lékař - oboiy vnitřního lékařství Ambulantní lékaři - ambulantní gynekolog Détský lékař specialista - v jiném lůžkovém zařízeni nebo v ambulanci Ambulantní lékaři - ambulantní lékař - chirurgické obory Ambulantní lékaři - praktický lékař pro déti a dorost Ostatní lékaři Zdroj: Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutu (RLZF) popř. intenzivní lůžka a tím vzniká deficit mezi plánovanou potřebou a skutečností v této kategorii. Operační sályje v predikcích nutnu kalkulovat jaku samostatnou entitu, což je ve shodě i s typologií .středisek nutnou pro zavedení funkčního systému DKG. Mezinárodní srovnání Mezi národní dala shrnují -zejména přepočtené úvazky na 1000 obyvatel dané zumč. 1'lnč reprezentativní srovnání nabízí například OECD Report Health Care fíesoitrces, a to za rok 2014. Dostupné kapacity lékařů v ČR činily .1.H7 úvazku/1000 obyvatel, zatímco napr. v Nemecku 4.11 úvazku/1000 obyvatel a ve Švýcarsku -t.lít úvazu/1000 obyvatel. U většiny vyspělých zemí je od roku 2010 hlášen každoroční nárůst počtu dostupných úvazku lékařů na 1000 ohyvatel o asi 2 ?ř. Všechny hlásící země také intenzivně řeší problematiku distribuce kapacit lékařů mezi regiony tak. aby hýla maximalizována dostupnost kvalitní péče. i'rohlémy s rovnomernou distribucí lékařů mezi regiony jsou v řadí zemi obdobné jako v případe ČR. Nicméně v porovnání s vyspělými západními zeměmi, jako jsou Německo, Švýcarsko, Rakousko, chybí ve zdravotnictví ČR zhruba 2000-3000 úvazků lékařů. Shrnutí a v současnosti přijímaná opatření Dostupná data signalizují vážné problémy s dostupností kapacit lékařů v českém Obr. 3: Demografický model: predikovaný úbytek kapacity lékařů dovršením 65. roku věku KMdonxns ubylch uvaíkú Wtarů dovfieiwn ib let ve zdravotnictví trEkem a v jednotlivých WMJfWrUťih péiv Je patrně, že úbytek rtenr v čase FtMttQttérn$ - k neivétSimu ^opadu dojde v obdetit 2ťHt-I02t, /*();. WSfcařA. s*»Kti wm.t l**k«iw Od/f* I r.MIMS \II.DK Oltl \| UlJI \ '2(111, í ri;\iim s MI,1)1C'( )Kl \l MIMOŘÁDNÁ Sllľ/DCLK zdravotnictví, zejména v segmentu lůžkové péče. Při daném rozsahu a struktuře síti' poskytovatelů lôžkové péče v tomto segmentu vysoce pravděpodobné chybí minimálne 1000 ťivazkú lékařů. Tento deficit potvrzují i dost upiiá mezinárodni srovnání, napi. s počtom lékařů v německém zdravotnictví. Avšakješté závažnější jsou zjištěni demografická dokládající fakt. že popul ace českých lékařů vel in i rychle stárne. Neoptitnální distribuce věku již přímo ohrožuje některé specializace, kde se průměrný věk blíží hranici 00 let. Bez účinné intervence bude již v roce 2020 asi 18 9Ě kapacit lékařů závislých na odbornících starších než 05 let a tento podíl bude dále významně narůstal. Účinných opatření k nápravě stavu si lze samozřejmě představit mnoho, avšak nepochybně musí dojít k navýšení produkce ah-solventů všeobecného lékařství u všech českých lékařských fakult. Toto opatření nesmí být odkládáno, neboť jeho účinek se projeví nejdříve za 6 let. pokud nebudeme uvažovat další nutné roky pro specializační vzdělávání. Dlouhodobé navýšeni produkce fakult jednak vytvoří potřebné úvazkuvé kapacity a jednak omladí věkový profil populace lékařů (optimálně v mediánu o jednu věkovou dekádu). Při znalosti těchto faktů již došlo k rozhodnutí a dohodě ministra zdravotnictví a ministryně školství o společném postupu při řešení tuho to problému. Na základě pokynu ministra zdravotnictví je nyni ve spolupráci všech lékařských fakulta ÚZISČRdokončován ekonomický model a scénář dalšího postupu, přičemž k prvnímu navýšení počtu studentů by mělodojít již v roce 2017. Kvantitativní modely pravdepodobného vývoje přitom určily jako optimální a kapacitní: stále ještě zvládnutelný scénář dlouhodobého navýšeni produkce českých absolventů všeobecného lékařství 0 20-25 %. Simulaci vedoucí k výběru tohoto scénáře dokládá obrázek 4. Z něj je patrný stávaj írí stále ještě požit i vn í vývoj v poč tu úvazků lékařů, který se však již v roce 2018 2019 pravdepodobné zastaví a stávající produkce fakult již nebude schopná dlouhodobé krýt úbytek kapacit lékařů. To by nevyhnutelné vedlo k omezení dostupností péče v některých regionech Cn a k dalšímu stárnutí populace lékařů. Oproti tomu scénář kalkulující s navýšením 25 % absolventů vytváří potřebný nárůst kapacit a zajistí i zvrat neoptimálniho demografického vývoje populace lékařů. Problematické otázky a dali! úkoly Výše popsané nu Klely a jejich závěry se jednoznačné shodují VB faktu, že stav populace Obr. 4: Pokrytí deficitu lékařů navýšením produkce lékařských fakult: možné scénáře vývoje v grafickém souhrnu KUMULATIVNÍ VÝVOJ STAVU ÚVAZKU LÉKAŘŮ * vztaženo k výchozímu roku 2011 - m m' »i frVpMUtMf tfAl Jioij (ftrti* hrr»v4ť tc&*2t*ti praríř u utnáin rkŕftvrtn iWfim * JM rwvlrfi pw IttfctjM lékařů, jejich personální kapacity a jej ich distribuce v systému nejsou optimální. Problém je nutné řešit minimálně navýšením produkce lékařských fakuli, což je sice opatřeni nutné, nikoli však dostačující. Před českým zdravotnickým systémem stále zůstává úkol řešit rovnoměrnou distribuci kapacit v regionech a také optimalizovat síť poskytovatelů s ohledem na hustotu osídlení a nemocnost populace. Tyto aspekty nebyly ve zde popsaných simulacích zohled nčny z d ů vod u nedos t u pí. os t i relevantních dat, což je situace, která bude napravena v roce 2017. Přijatá novela zákona 372/2011 Sb. ustavuje tzv. Národní registr hrazených zdravotních služeb jako systém, který umožni nad reprezentativními daty zdravotních pojišťoven budovat populační predikce nemocnosti a ]k)třeb zdravotní péče. Publikované modely tak nezohledňují potrebné kapacity lékařů z hlediska objemu produkce, nových kapacit, nemocnosti obyvatel, zvyšování věku dožiti apod. Již nyni ale můžeme s vysokou pravděpodobností předpokládat, že u demograficky stárnoucí české populace bude nemocnost narůstat a tím bude narůstat i potřeba dalších kapacit lékařů. Dalším aspektem, který nehyl v publikovaných predikcích zohledněn,je práce lékařů v jiných oblastech veřejného zdravotnictví. Zejména jde o oblast správy úhrad, revizní a posudkovou činnost ci oblast aplikovaného klinického výzkumu,epidemiologie a hygieny. Odhadem i zde bude třeba počítat s nárůstem potřebné kapacity, a to až ve stovkách úvazků ročně, a i zde systém celí ncoptimáliiímu stárnutí populace expertů, ľrediktivní mo- delováni potřeb v této oblasti je výzvou pro další práce ť.'ZIS ČR. Závěrem nelze opominout situaci nelé-kařských zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester. I činné navyšování kapacit lékařů nemůže být odděleno od kapacit dalšího zdravotnického personálu a nejnovéjší statistická šetřeni i zde indikují závažné problémy. Populace všeobecných sester sice nevykazuje prcky demografického stárnutí jako lékaři, avšak jejich dostupná úvazková kapacita již nyni významně klesá. Nej výraznější pokles dostupné kapacity sester je dlouhodobě patrný u akutní lůžkové péče, a to ročně ve stovkách úvazků. Konkrétně mezi roky 2010-2015 opustilo kumulativně I5H0 sester své úvazky. Pokles proti roku 201-í činí asi 0,3 % stavu a představuje dokonce zrychlující trend poklesu ve srovnání s předchozím obdobím (celkem pokles o 145 úvazků od roku 2014). 1 v této oblasti je tedy více než nutné prediktivně modelovat vývoj g přijímat účinná opatření podporující dostupnost kvalitní péče. Poděkováni Vedení ŮZIS ČR dekuje všem poskytovatelům zdravotní peče, kteří řádné odevzdali potřebné výkazy a umožnili lak zde publikované prediktivní modelování. Autoři článku ocení jakékoli kritické komentáře nebo náměty na další analýzy. Dik. RNDí. L OuĚok, Pti.O,; Ing. M. Bsrtúrtkoví; RNDr. J. Jarkovský Ph.D„ RNDr. Jan Muílk, Ph.D., der. PhOr. Artdrea Pokorní Ph.D. ÚStíHtélavotnif kých i-lormai i*st«rtstiky(R.Prah? i l MIM s vii.dk'oki \l 101! \ Wlf>