<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><qdefx><version>1</version><set><questions><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Zobrazovací diagnostika v stomatologii, parametry klasickeho přístroje RTG?
 :r1 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 7 cm, průměr 3 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,01–3,2 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně).
 :r2 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,03–3,9 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.
 :r3 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn měděný filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn obdélnikový tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,80–6,2 s. Používáme fóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.
 :r4 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,09–9,2 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Zobrazovací diagnostika v stomatologii, parametry klasickeho přístroje RTG?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 7 cm, průměr 3 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,01–3,2 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně).]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,03–3,9 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn měděný filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn obdélnikový tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,80–6,2 s. Používáme fóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 6 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,09–9,2 s. Používáme bezfóliové filmy, ale tendencí je záznam snímku na digitálním senzoru. Pacient si prstem fixuje film na vnitřní straně čelisti (lingvální nebo palatinální straně.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co je endokrinní orbitopatie (myopatie)?
 :r1 Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Gravesovy hypertyreózy, při znížené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných ženského pohlaví. Dochází ke zbytnění orbitálních svalů. V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, omezení pohybu bulbu, diplopii, zvýšené slzení, pocit písku v očích, bolest nebývá (na rozdíl od pseudotumoru).
 :r2 Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Seldingerovy metody.
 :r3 Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci invazivní  metod, při snížené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných mužského pohlaví.
 :r4 Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Gravesovy hypertyreózy, při zvýšené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných ženského pohlaví. Dochází ke zbytnění orbitálních svalů, zároveň dochází ke zmnožení retrobulbárního tuku. V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, omezení pohybu bulbu, diplopii, zvýšené slzení, pocit písku v očích, bolest nebývá (na rozdíl od pseudotumoru). Léčba nabízí kortikoidy, cytostatika, lokální léčbu, chirurgická dekompresi, retrobulbární iradiaci.
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co je endokrinní orbitopatie (myopatie)?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Gravesovy hypertyreózy, při znížené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných ženského pohlaví. Dochází ke zbytnění orbitálních svalů. V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, omezení pohybu bulbu, diplopii, zvýšené slzení, pocit písku v očích, bolest nebývá (na rozdíl od pseudotumoru).]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Seldingerovy metody.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci invazivní  metod, při snížené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných mužského pohlaví.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Je poměrně častým obrazem, obvykle v rámci Gravesovy hypertyreózy, při zvýšené funkci i eufunkční žláze, častěji u nemocných ženského pohlaví. Dochází ke zbytnění orbitálních svalů, zároveň dochází ke zmnožení retrobulbárního tuku. V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, omezení pohybu bulbu, diplopii, zvýšené slzení, pocit písku v očích, bolest nebývá (na rozdíl od pseudotumoru). Léčba nabízí kortikoidy, cytostatika, lokální léčbu, chirurgická dekompresi, retrobulbární iradiaci.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Gliomy dělíme na&#58;
 :r1 oligodendrogliomy
 :r2 astrocytomy, oligodendrogliomy, ependymomy
 :r3 ependymomy (vycházející z ependymálních buněk)
 :r4 astrocytomy
:r2 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Gliomy dělíme na&#58;]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[oligodendrogliomy]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[astrocytomy, oligodendrogliomy, ependymomy]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[ependymomy (vycházející z ependymálních buněk)]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[astrocytomy]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co znamená kavrenózní hemangiom?
 :r1 Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu). Při zobrazení je patrná měkkotkáňová, po aplikaci KL enhancující struktura. Pozorujeme exofttalmus, poruchy vizu, bolest nebývá. Léčebný efekt je po kortikoidech, cytostaticích, iradiaci nebo kombinované terapii.
 :r2 Vychází z křídla kosti klínové se často propaguje do orbity, zobrazení v modalitě CT a MR jako u ostatních meningeomů.
 :r3 Relativně časté, u karcinomů plic, prsu (až ve 20 %). Postihují u dětí spíše orbitu, u dospělých bulbus (cévnatku), častá je lokalizace ve hrotu očnice. Klinický obraz dle lokalizace a velikosti ložiska, často asymptomatické. V obrazu CT hyperdenzní ložisko oproti tuku, destrukce kostních struktur, na MR nápadně vysoký signál v T2W obrazu, izo-, hyposignální v T1W obrazu (signál obdobný svalu), enhancuje po aplikaci KL.
 :r4 poměrně častý, benigní, pomalu rostoucí vaskulární hamartom v orbitě, dobře ohraničený, výrazně enhancuje po aplikaci KL. Klinická symptomatologie je nenápadná, pozorujeme exoftalmus, diplopii…
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co znamená kavrenózní hemangiom?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu). Při zobrazení je patrná měkkotkáňová, po aplikaci KL enhancující struktura. Pozorujeme exofttalmus, poruchy vizu, bolest nebývá. Léčebný efekt je po kortikoidech, cytostaticích, iradiaci nebo kombinované terapii.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vychází z křídla kosti klínové se často propaguje do orbity, zobrazení v modalitě CT a MR jako u ostatních meningeomů.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Relativně časté, u karcinomů plic, prsu (až ve 20 %). Postihují u dětí spíše orbitu, u dospělých bulbus (cévnatku), častá je lokalizace ve hrotu očnice. Klinický obraz dle lokalizace a velikosti ložiska, často asymptomatické. V obrazu CT hyperdenzní ložisko oproti tuku, destrukce kostních struktur, na MR nápadně vysoký signál v T2W obrazu, izo-, hyposignální v T1W obrazu (signál obdobný svalu), enhancuje po aplikaci KL.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[poměrně častý, benigní, pomalu rostoucí vaskulární hamartom v orbitě, dobře ohraničený, výrazně enhancuje po aplikaci KL. Klinická symptomatologie je nenápadná, pozorujeme exoftalmus, diplopii…]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co zobrazí CT?
 :r1 Obvykle zobrazí nádory jako hypertenzní ložiska.
 :r2 Obvykle nezobrazí nádory, není schopen zachytit ložiska.
 :r3 Nezobrazuje nádory.
 :r4 Obvykle zobrazí nádory jako hyperdenzní ložiska, ale mohou být i izodenzní nebo hypodenzní vzhledem k mozkové tkáni, často po aplikaci KL enhancují (prstenčitý, mapovitý, homogenní...). Zvýraznění po KL bývá u maligních nádorů, ale není toto pravidlem, může zobrazit krvácení (metastázy, glioblastom, melanom…), kalcifikace (meningeom, kraniofaryngeom, osteom…), ložiska nekrotické tkáně, edém, útlak okolních struktur.
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co zobrazí CT?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle zobrazí nádory jako hypertenzní ložiska.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle nezobrazí nádory, není schopen zachytit ložiska.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nezobrazuje nádory.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle zobrazí nádory jako hyperdenzní ložiska, ale mohou být i izodenzní nebo hypodenzní vzhledem k mozkové tkáni, často po aplikaci KL enhancují (prstenčitý, mapovitý, homogenní...). Zvýraznění po KL bývá u maligních nádorů, ale není toto pravidlem, může zobrazit krvácení (metastázy, glioblastom, melanom…), kalcifikace (meningeom, kraniofaryngeom, osteom…), ložiska nekrotické tkáně, edém, útlak okolních struktur.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co je to Retinoblastom?
 :r1 Nejčastější nitrooční tumor u dětí. Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle jednostranný, ale postižení obou bulbů není vzácné. Často obsahuje kalcifikace, přes malignitu nádoru prognóza při jednostranném postižení a včasnédiagnostice je relativně dobrá.
 :r2 Nejčastější nitrooční tumor výhradně u mužské populace. Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle jednostranný, ale postižení obou bulbů není vzácný diagnostice je relativně dobrá.
 :r3 Nejčastější nitrooční tumor u dospělých jedinců Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle oboustranný.
 :r4 Nejčastější nitrooční tumor u ženské populace. Patří mezi neuroektodermální nádory, je oboustranný. diagnostice je obtížná.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co je to Retinoblastom?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nejčastější nitrooční tumor u dětí. Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle jednostranný, ale postižení obou bulbů není vzácné. Často obsahuje kalcifikace, přes malignitu nádoru prognóza při jednostranném postižení a včasnédiagnostice je relativně dobrá.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nejčastější nitrooční tumor výhradně u mužské populace. Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle jednostranný, ale postižení obou bulbů není vzácný diagnostice je relativně dobrá.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nejčastější nitrooční tumor u dospělých jedinců Patří mezi neuroektodermální nádory, je obvykle oboustranný.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nejčastější nitrooční tumor u ženské populace. Patří mezi neuroektodermální nádory, je oboustranný. diagnostice je obtížná.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Astrocytomy glioblastoma multiforme je?
 :r1 Průměrná doba přežití je 10 let. Po aplikaci KL skoro nikdy neenhancuje, kalcifikace, cysty, krvácení obsahuje výjimečně. Tendence k maligní progresi je značná (obr. 11.52a, b), existují semimaligní formy astrocytomu.
 :r2 Původem z buněk oligodendroglie. Mohou být přítomny všechny stupně malignity grade I–IV, kalcifikace jsou v 50 %.
 :r3 Typicky u starších jedinců, má expanzivní charakter, vždy je doprovázen edémem. Nekrotická ložiska jsou typická, může obsahovat krvácení, doba přežití 1–2 roky, typicky prstenčitě enhancuje.
 :r4 Původem z ependymálních buněk mozkových komor, v 60–70 % je lokalizován ve IV. komoře, typicky v dětském věku.
:r3 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Astrocytomy glioblastoma multiforme je?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Průměrná doba přežití je 10 let. Po aplikaci KL skoro nikdy neenhancuje, kalcifikace, cysty, krvácení obsahuje výjimečně. Tendence k maligní progresi je značná (obr. 11.52a, b), existují semimaligní formy astrocytomu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Původem z buněk oligodendroglie. Mohou být přítomny všechny stupně malignity grade I–IV, kalcifikace jsou v 50 %.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Typicky u starších jedinců, má expanzivní charakter, vždy je doprovázen edémem. Nekrotická ložiska jsou typická, může obsahovat krvácení, doba přežití 1–2 roky, typicky prstenčitě enhancuje.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Původem z ependymálních buněk mozkových komor, v 60–70 % je lokalizován ve IV. komoře, typicky v dětském věku.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>3</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Jak lze rozdělit patologické léze?
 :r1 Patologické léze nelze z hlediska topické diagnostiky rozdělit.
 :r2 Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na postižení orbity (intrakonálně a extrakonálně uložené), očního bulbu a optického nervu.
 :r3 Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na postižení orbity a optického nervu.
 :r4 Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na léze bulbu a očních nervů.
:r2 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Jak lze rozdělit patologické léze?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze nelze z hlediska topické diagnostiky rozdělit.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na postižení orbity (intrakonálně a extrakonálně uložené), očního bulbu a optického nervu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na postižení orbity a optického nervu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze lze z hlediska topické diagnostiky rozdělit na léze bulbu a očních nervů.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Extraaxiální nádor, meningeom je?
 :r1 Nádor vycházející z cévních struktur, s výskytem u dětí a mladších jedinců, často v rámci Hippelova-Lindauova komplexu. Obvyklá lokalizace je v mozečkových hemisférách, cystická forma s nádorovým uzlem je typická, existuje i forma solidní podobná A-V malformaci.
 :r2 Benigní nádor vycházející ze Schwannových buněk mozkových nervů. Je opouzdřen, obvykle roste excentricky, cysty a nekrotická ložiska jsou častá, tvoří asi 7–8 % primárních mozkových nádorů. Může postihnout všechny mozkové nervy. Daleko nejčastěji postihuje n. VIII s lokalizací v mostomozečkovém koutu (grade I). Při neurinomu n. VIII pozorujeme tinitus, hypacusis.
 :r3 Meningeom tvoří 15–20 % mozkových nádorů. Nádor bývá častější u žen a starších jedinců. Dle klasifikace WHO rozlišujeme meningeom typický, benigní (grade I) ve více než 90 %, meningeom atypický (grade II) okolo 6 % a anaplastický meningeom (grade III) v 1–2 %. Meningeomy se vyskytují v 25 % parasagitálně, 20 % na konvexitě, 15–20 % v oblasti velkého křídla kosti skalní. Po aplikaci KL enhancuje, společně s přilehlou tvrdou plenou mozkovou, mívá edém v okolí, léčbou je chirurgická exstirpace nádoru, někdy u starších jedinců pouze monitorujeme růst expanze a operační řešení není nezbytné.
 :r4 Meningeom  zobrazíme jej ve 4. komoře nebo její blízkosti. Vychází z metaplastických buněk jejího stropu. Jedná se o nádor dětského věku. Meduloblastom je velmi agresivní tumor s tvorbou metastáz, šířící se likvorovými cestami, grade IV.
:r3 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Extraaxiální nádor, meningeom je?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor vycházející z cévních struktur, s výskytem u dětí a mladších jedinců, často v rámci Hippelova-Lindauova komplexu. Obvyklá lokalizace je v mozečkových hemisférách, cystická forma s nádorovým uzlem je typická, existuje i forma solidní podobná A-V malformaci.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Benigní nádor vycházející ze Schwannových buněk mozkových nervů. Je opouzdřen, obvykle roste excentricky, cysty a nekrotická ložiska jsou častá, tvoří asi 7–8 % primárních mozkových nádorů. Může postihnout všechny mozkové nervy. Daleko nejčastěji postihuje n. VIII s lokalizací v mostomozečkovém koutu (grade I). Při neurinomu n. VIII pozorujeme tinitus, hypacusis.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Meningeom tvoří 15–20 % mozkových nádorů. Nádor bývá častější u žen a starších jedinců. Dle klasifikace WHO rozlišujeme meningeom typický, benigní (grade I) ve více než 90 %, meningeom atypický (grade II) okolo 6 % a anaplastický meningeom (grade III) v 1–2 %. Meningeomy se vyskytují v 25 % parasagitálně, 20 % na konvexitě, 15–20 % v oblasti velkého křídla kosti skalní. Po aplikaci KL enhancuje, společně s přilehlou tvrdou plenou mozkovou, mívá edém v okolí, léčbou je chirurgická exstirpace nádoru, někdy u starších jedinců pouze monitorujeme růst expanze a operační řešení není nezbytné.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Meningeom  zobrazíme jej ve 4. komoře nebo její blízkosti. Vychází z metaplastických buněk jejího stropu. Jedná se o nádor dětského věku. Meduloblastom je velmi agresivní tumor s tvorbou metastáz, šířící se likvorovými cestami, grade IV.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>3</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Intraaxiální nádory
 :r1 oligodendrogliomy
 :r2 ependymomy
 :r3 astrocytomy, oligodendrogliomy, ependymomy
 :r4 gliomy, neuronální a smíšené neurogliální nádory, metastázy mozku včetně lymfomu
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Intraaxiální nádory]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[oligodendrogliomy]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[ependymomy]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[astrocytomy, oligodendrogliomy, ependymomy]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[gliomy, neuronální a smíšené neurogliální nádory, metastázy mozku včetně lymfomu]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co je Ortopantomograf?
 :r1 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 7 cm, průměr 3 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,01–3,2 s.
 :r2 Rotační tomograf při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní i dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 15 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha.
 :r3 Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 13 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,05–6,2 s.
:r2 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co je Ortopantomograf?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 7 cm, průměr 3 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,01–3,2 s.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Rotační tomograf při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní i dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 15 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ve většině zubních ordinací je stále využíván v běžné klinické praxi. RTG trubice má délku 10 cm, průměr 13 cm, je uložena v hlavě přístroje. Ve výstupním okénku je umístěn hliníkový filtr, který absorbuje měkké záření, na okénku je upevněn kuželovitý tubus, jehož osa je střední paprsek, parametry snímkování jsou pevně nastaveny, užívaná doba expozice 0,05–6,2 s.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Vyjmenujte co nejvíce nádorů očnice
 :r1 Meningeomlymfom
 :r2 Kavernózní hemangiom, lymfom,metastázy, meningeom
 :r3 Metastázy, karvernózní hemangióm
 :r4 Kavernózní hemangiom, lymfom
:r2 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Vyjmenujte co nejvíce nádorů očnice]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Meningeomlymfom]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Kavernózní hemangiom, lymfom,metastázy, meningeom]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Metastázy, karvernózní hemangióm]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Kavernózní hemangiom, lymfom]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Ortopantomograf
 :r1 (Rotační tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit  dolní čelist včetně všech zubů. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 50 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.
 :r2 (Statický tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit  dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 35 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.
 :r3 (Statický tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 40 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.
 :r4 (Rotační tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní i dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 15 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Ortopantomograf]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[(Rotační tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit  dolní čelist včetně všech zubů. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 50 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[(Statický tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit  dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 35 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[(Statický tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 40 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[(Rotační tomograf) při jednom vyšetření můžeme zobrazit horní i dolní čelist včetně všech zubů, temporomandibulární klouby a částečně i sinus maxillaris. Centrální paprsek rentgenky se pohybuje elipsovitě za hlavou pacienta a simuluje tvar mandibuly, synchronně s ním (opačně proti směru rentgenky) před tváří nemocného se otáčí kazeta s filmem. Expozice trvá asi 15 s, některé přístroje přerušují ve střední rovině záření na dobu, kdy by byla ozařována krční mícha. Stomatologie pochopitelně při podezření na patologický proces hlavy (dutiny, čelisti...) využívá CT a MR, MR je senzitivní modalita při zobrazení temporomandibulárního kloubu.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Jaké buňky obsahuje optický nerv?
 :r1 Schwannovy buňky
 :r2 Schwarczovy buňky
 :r3 Sendigovy buňky
 :r4 Gravesovy buňky
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Jaké buňky obsahuje optický nerv?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwannovy buňky]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwarczovy buňky]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Sendigovy buňky]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Gravesovy buňky]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co zobrazí MR ?
 :r1 Ukáže nádory jako ložiska v T1W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T2W obrazu jsou nejčastěji hypersignální, mohou být i hypo- či izosignální, některé obsahují kalcifikace (obtížně někdy rozlišitelné od reziduí po krvácení) cysty, nekrózy, rezidua po krvácení. Tumory často doprovází expanzivní charakter, který je způsoben jak vlastním nádorem, tak často přítomným edémem.
 :r2 Ukáže nádory neukáže cysty, nekrózy, rezidua po krvácení.
 :r3 Ukáže nádory jako ložiska v T5W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T6W obrazu jsou nejčastěji hyporsignální,neobsahují rezidua po krvácení.
 :r4 Neukáže nádory jako ložiska v T1W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T2W obrazu jsou nejčastěji hypersignální, mohou být i hypo- či izosignální, některé neobsahují kalcifikace (obtížně někdy rozlišitelné od reziduí po krvácení) neukáže cysty, nekrózy, rezidua po krvácení.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co zobrazí MR ?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ukáže nádory jako ložiska v T1W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T2W obrazu jsou nejčastěji hypersignální, mohou být i hypo- či izosignální, některé obsahují kalcifikace (obtížně někdy rozlišitelné od reziduí po krvácení) cysty, nekrózy, rezidua po krvácení. Tumory často doprovází expanzivní charakter, který je způsoben jak vlastním nádorem, tak často přítomným edémem.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ukáže nádory neukáže cysty, nekrózy, rezidua po krvácení.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Ukáže nádory jako ložiska v T5W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T6W obrazu jsou nejčastěji hyporsignální,neobsahují rezidua po krvácení.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Neukáže nádory jako ložiska v T1W obrazu hypo- , izo- i hypersignální. V T2W obrazu jsou nejčastěji hypersignální, mohou být i hypo- či izosignální, některé neobsahují kalcifikace (obtížně někdy rozlišitelné od reziduí po krvácení) neukáže cysty, nekrózy, rezidua po krvácení.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Melanom očního bulbu?
 :r1 Nádor postihující cévnatku v 40 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.
 :r2 Nádor postihující cévnatku v 50 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.
 :r3 Nádor postihující cévnatku v 20 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.
 :r4 Nádor postihující cévnatku v 80 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Melanom očního bulbu?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor postihující cévnatku v 40 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor postihující cévnatku v 50 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor postihující cévnatku v 20 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor postihující cévnatku v 80 %, řasnaté těleso, lokalizace v duhovce je velmi zřídka. Je relativně častým tumorem u starších jedinců, vzácný u dětí, převážně s jednostranným výskytem. Pozorujeme poruchu zraku, skotomy, bolest, sekundární glaukom, leukokorii (bílý reflex zornice, dilatovaná, nereagující zornice), pozdní diagnostika je příčinou špatné prognózy.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co je meningeom?
 :c1 Relativně časté, u karcinomů plic, prsu (až ve 20 %). Postihují u dětí spíše orbitu, u dospělých bulbus (cévnatku), častá je lokalizace ve hrotu očnice. Klinický obraz dle lokalizace a velikosti ložiska, často asymptomatické. V obrazu CT hyperdenzní ložisko oproti tuku, destrukce kostních struktur, na MR nápadně vysoký signál v T2W obrazu, izo-, hyposignální v T1W obrazu (signál obdobný svalu), enhancuje po aplikaci KL.
 :c2 Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu).
 :c3 Nádor vycházející ze Schwannových buněk pochvy zrakového nervu je tumorem v orbitě ojedinělým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných mužského pohlaví.
 :c4 Nádor vycházející z arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu není tumorem v orbitě častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných ženského pohlaví.
 :c5 Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu). Při zobrazení je patrná měkkotkáňová, po aplikaci KL enhancující struktura. Pozorujeme exofttalmus, poruchy vizu, bolest nebývá. Léčebný efekt je po kortikoidech, cytostaticích, iradiaci nebo kombinované terapii.
 :c6 Nádor vycházející ze Schwannových arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu není tumorem v orbitě častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných ženského pohlaví.
 :c7 Nádor vycházející z arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu je tumorem v orbitě méně častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných mužského pohlaví.
 :c8 Vychází z křídla kosti klínové často se propaguje do orbity, nejlepší zobrazení je v modalitě CT a MR jako u ostatních meningeomů.
:c4:c8 ok ex]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co je meningeom?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>checkbox</type><key>1</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Relativně časté, u karcinomů plic, prsu (až ve 20 %). Postihují u dětí spíše orbitu, u dospělých bulbus (cévnatku), častá je lokalizace ve hrotu očnice. Klinický obraz dle lokalizace a velikosti ložiska, často asymptomatické. V obrazu CT hyperdenzní ložisko oproti tuku, destrukce kostních struktur, na MR nápadně vysoký signál v T2W obrazu, izo-, hyposignální v T1W obrazu (signál obdobný svalu), enhancuje po aplikaci KL.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>2</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu).]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>3</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor vycházející ze Schwannových buněk pochvy zrakového nervu je tumorem v orbitě ojedinělým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných mužského pohlaví.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>4</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor vycházející z arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu není tumorem v orbitě častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných ženského pohlaví.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>5</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Obvykle se jedná o postižení non-hodgkinským typem lymfomu, může postihnout všechny struktury orbity (orbitální svaly, bulbus, slznou žlázu). Při zobrazení je patrná měkkotkáňová, po aplikaci KL enhancující struktura. Pozorujeme exofttalmus, poruchy vizu, bolest nebývá. Léčebný efekt je po kortikoidech, cytostaticích, iradiaci nebo kombinované terapii.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>6</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor vycházející ze Schwannových arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu není tumorem v orbitě častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných ženského pohlaví.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>7</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Nádor vycházející z arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu je tumorem v orbitě méně častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných mužského pohlaví.]]></content></object></label></object><object><type>checkbox</type><key>8</key><group>ca</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vychází z křídla kosti klínové často se propaguje do orbity, nejlepší zobrazení je v modalitě CT a MR jako u ostatních meningeomů.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><exactly>true</exactly><answers><answer><key>4</key><group>ca</group></answer><answer><key>8</key><group>ca</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Extraaxiální nádory- Schwannom (neurinom, neurilemom).
 :r1 Schwannom (neurinom, neurilemom). Dceřiná ložiska extrakraniálních nádorů, ale i tumorů primárně mozkových (např. často u meduloblastomu). Do CNS se mohou šířit z mateřských ložisek krevní cestou (karcinom plic ve více než 50 %, karcinom prsu, Grawitzův nádor, GIT.
 :r2 Schwannom (neurinom, neurilemom). Benigní nádor vycházející ze Schwannových buněk mozkových nervů. Je opouzdřen, obvykle roste excentricky, cysty a nekrotická ložiska jsou častá, tvoří asi 7–8 % primárních mozkových nádorů. Může postihnout všechny mozkové nervy. Daleko nejčastěji postihuje n. VIII s lokalizací v mostomozečkovém koutu (grade I). Při neurinomu n. VIII pozorujeme tinitus, hypacusis.
 :r3 Schwannom (neurinom, neurilemom ). Nádor vycházející z cévních struktur, s výskytem u dětí a mladších jedinců, často v rámci Hippelova-Lindauova komplexu. Obvyklá lokalizace je v mozečkových hemisférách, cystická forma s nádorovým uzlem je typická, existuje i forma solidní podobná A-V malformaci.
 :r4 Schwannom (neurinom, neurilemom ) Tvoří 15–20 % mozkových nádorů. Nádor bývá častější u žen a starších jedinců. Dle klasifikace WHO rozlišujeme meningeom typický, benigní (grade I) ve více než 90 %, meningeom atypický (grade II) okolo 6 % a anaplastický meningeom (grade III) v 1–2 %. Meningeomy se vyskytují v 25 % parasagitálně, 20 % na konvexitě, 15–20 % v oblasti velkého křídla kosti skalní. Po aplikaci KL enhancuje, společně s přilehlou tvrdou plenou mozkovou, mívá edém v okolí, léčbou je chirurgická exstirpace nádoru, někdy u starších jedinců pouze monitorujeme růst expanze a operační řešení není nezbytné.
:r2 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Extraaxiální nádory- Schwannom (neurinom, neurilemom).]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwannom (neurinom, neurilemom). Dceřiná ložiska extrakraniálních nádorů, ale i tumorů primárně mozkových (např. často u meduloblastomu). Do CNS se mohou šířit z mateřských ložisek krevní cestou (karcinom plic ve více než 50 %, karcinom prsu, Grawitzův nádor, GIT.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwannom (neurinom, neurilemom). Benigní nádor vycházející ze Schwannových buněk mozkových nervů. Je opouzdřen, obvykle roste excentricky, cysty a nekrotická ložiska jsou častá, tvoří asi 7–8 % primárních mozkových nádorů. Může postihnout všechny mozkové nervy. Daleko nejčastěji postihuje n. VIII s lokalizací v mostomozečkovém koutu (grade I). Při neurinomu n. VIII pozorujeme tinitus, hypacusis.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwannom (neurinom, neurilemom ). Nádor vycházející z cévních struktur, s výskytem u dětí a mladších jedinců, často v rámci Hippelova-Lindauova komplexu. Obvyklá lokalizace je v mozečkových hemisférách, cystická forma s nádorovým uzlem je typická, existuje i forma solidní podobná A-V malformaci.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Schwannom (neurinom, neurilemom ) Tvoří 15–20 % mozkových nádorů. Nádor bývá častější u žen a starších jedinců. Dle klasifikace WHO rozlišujeme meningeom typický, benigní (grade I) ve více než 90 %, meningeom atypický (grade II) okolo 6 % a anaplastický meningeom (grade III) v 1–2 %. Meningeomy se vyskytují v 25 % parasagitálně, 20 % na konvexitě, 15–20 % v oblasti velkého křídla kosti skalní. Po aplikaci KL enhancuje, společně s přilehlou tvrdou plenou mozkovou, mívá edém v okolí, léčbou je chirurgická exstirpace nádoru, někdy u starších jedinců pouze monitorujeme růst expanze a operační řešení není nezbytné.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Gliom optiku.
 :r1 Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu I. Gliom se může propagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy. Léčba není i přes benigní charakter nádoru žádná. Nemocný končí po letech ztrátou zraku nebo výrazným defektem vizu. Nádor se projeví zvýšeným signálem při vyšetření MR v T2W obrazu, v obrazu T1W je izosignální, i když se jedná o benigní nádor enhancuje nehomogenně po aplikaci KL.
 :r2 Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu Y. Gliom se může propagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy.
 :r3 Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu X. Gliom se může propagovat z orbity ušním nervem přes ušní kanál do diasmatu a dále cestou sluchové dráhy. Nemocný končí po letech ztrátou sluchu nebo výrazným defektem vizu. Nádor se projeví zvýšeným signálem při vyšetření MR v T2W obrazu, v obrazu T1W je izosignální, i když se jedná o benigní nádor enhancuje nehomogenně po aplikaci.
 :r4 Vyskytuje se v rámci neurofi bromatózy typu X. Gliom se můžepropagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Gliom optiku.]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu I. Gliom se může propagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy. Léčba není i přes benigní charakter nádoru žádná. Nemocný končí po letech ztrátou zraku nebo výrazným defektem vizu. Nádor se projeví zvýšeným signálem při vyšetření MR v T2W obrazu, v obrazu T1W je izosignální, i když se jedná o benigní nádor enhancuje nehomogenně po aplikaci KL.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu Y. Gliom se může propagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu X. Gliom se může propagovat z orbity ušním nervem přes ušní kanál do diasmatu a dále cestou sluchové dráhy. Nemocný končí po letech ztrátou sluchu nebo výrazným defektem vizu. Nádor se projeví zvýšeným signálem při vyšetření MR v T2W obrazu, v obrazu T1W je izosignální, i když se jedná o benigní nádor enhancuje nehomogenně po aplikaci.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Vyskytuje se v rámci neurofi bromatózy typu X. Gliom se můžepropagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Zánětlivý idiopatický psedotumor očnice.
 :r1 Poměrne neobvyklá klinická jednotka.
 :r2 Poměrně častá klinická jednotka, postižení je jenom oboustranné.
 :r3 Jenom jednostranné postižení, příčina nejasná, postihuje kteroukoliv část očnice, typicky extraokulární svaly, slznou žlázu, ale i bulbus.
 :r4 Poměrně častá klinická jednotka, obvykle jednostranná, ale oboustranné postižení není neobvyklé, příčina nejasná, postihuje kteroukoliv část očnice, typicky extraokulární svaly, slznou žlázu, ale i bulbus. Pozorujeme patologickou strukturu enhancující po aplikaci KL.
:r4 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Zánětlivý idiopatický psedotumor očnice.]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Poměrne neobvyklá klinická jednotka.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Poměrně častá klinická jednotka, postižení je jenom oboustranné.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Jenom jednostranné postižení, příčina nejasná, postihuje kteroukoliv část očnice, typicky extraokulární svaly, slznou žlázu, ale i bulbus.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Poměrně častá klinická jednotka, obvykle jednostranná, ale oboustranné postižení není neobvyklé, příčina nejasná, postihuje kteroukoliv část očnice, typicky extraokulární svaly, slznou žlázu, ale i bulbus. Pozorujeme patologickou strukturu enhancující po aplikaci KL.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>4</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Co značí pojem patologické procesy svalů orbity?
 :r1 Patologické léze očních svalů. Oční svaly nemohou být postiženy patologickými procesy.
 :r2 V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, obvykle máme dobrý efekt po léčbě kortikoidy (pomůže v diferenciální diagnostice), ale není pravidlem. Mohou být recidivy.
 :r3 Patologické léze očních svalů. V klinickém obrazu pozorujeme bolest, omezení pohybu bulbu. Oční svaly mohou být postiženy řadou patologických procesů a diferenciální diagnostika z obrazu MR může být vyslovena jen s určitou pravděpodobností.
 :r4 Pozorujeme patologickou strukturu enhancující po aplikaci KL.
:r3 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Co značí pojem patologické procesy svalů orbity?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze očních svalů. Oční svaly nemohou být postiženy patologickými procesy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[V klinickém obrazu pozorujeme exoftalmus, obvykle máme dobrý efekt po léčbě kortikoidy (pomůže v diferenciální diagnostice), ale není pravidlem. Mohou být recidivy.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Patologické léze očních svalů. V klinickém obrazu pozorujeme bolest, omezení pohybu bulbu. Oční svaly mohou být postiženy řadou patologických procesů a diferenciální diagnostika z obrazu MR může být vyslovena jen s určitou pravděpodobností.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Pozorujeme patologickou strukturu enhancující po aplikaci KL.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>3</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Odchlípnutí (detachment) sítnice, cévnatky.
 :r1 Odchlípení sítnice je účelné rozdělitna odchlípení sítnice spojené s trhlinou a bez porušení její celistvosti. Odchlípení sítnice je častou komplikací diabetes mellitus, nádorů bulbu, po očních operacích, chronicky při skleritidě a uveitidě. Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene V, cévnatky písmene U, lze odlišit ofthalmoskopicky. Lze říci, že odchlípení sítnice i cévnatky diagnostikuje vcelku snadno oční lékař na základě oftalmologického vyšetření. Úkolem zobrazovacích metod je zobrazit možnou příčinu, např. nádor oka.
 :r2 Odchlípení sítnice je účelné rozdělit na odchlípení sítnice spojené s trhlinou a bez porušení její celistvosti. Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene X, cévnatky písmene O, nelze odlišit ofthalmoskopicky. Úkolem zobrazovacích metod je zobrazit možnou příčinu, např. nádor oka.
 :r3 Odchlípení sítnice je  spojené s trhlinou. Odchlípení sítnice je málou komplikací diabetes mellitus, po očních operacích Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene C, cévnatky písmene X, nelze odlišit ofthalmoskopicky.
 :r4 Odchlípení sítnice je  bez porušení její celistvosti. Odchlípení sítnice je častou komplikací diabetes mellitus.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Odchlípnutí (detachment) sítnice, cévnatky.]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Odchlípení sítnice je účelné rozdělitna odchlípení sítnice spojené s trhlinou a bez porušení její celistvosti. Odchlípení sítnice je častou komplikací diabetes mellitus, nádorů bulbu, po očních operacích, chronicky při skleritidě a uveitidě. Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene V, cévnatky písmene U, lze odlišit ofthalmoskopicky. Lze říci, že odchlípení sítnice i cévnatky diagnostikuje vcelku snadno oční lékař na základě oftalmologického vyšetření. Úkolem zobrazovacích metod je zobrazit možnou příčinu, např. nádor oka.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Odchlípení sítnice je účelné rozdělit na odchlípení sítnice spojené s trhlinou a bez porušení její celistvosti. Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene X, cévnatky písmene O, nelze odlišit ofthalmoskopicky. Úkolem zobrazovacích metod je zobrazit možnou příčinu, např. nádor oka.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Odchlípení sítnice je  spojené s trhlinou. Odchlípení sítnice je málou komplikací diabetes mellitus, po očních operacích Odchlípnutí sítnice mívá tvar písmene C, cévnatky písmene X, nelze odlišit ofthalmoskopicky.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Odchlípení sítnice je  bez porušení její celistvosti. Odchlípení sítnice je častou komplikací diabetes mellitus.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Jak se projevuje zlomenina spodiny orbitu?
 :r1 Zlomenina spodiny orbity se projevuje bolestí v orbitě, exoftalmem, diplopií, při sinus maxillaris, často uskřinutí m. rectus inferior, eventuálně poranění očního nervu. Neobvyklé nejsou ani zlomeniny stropu orbity, laterální a mediální stěny, fraktura apexu orbity ohrožuje vždy zrakový nerv.
 :r2 Zlomenina spodiny orbity je často doprovázená zlomeninou stropu orbity, laterální a mediální stěny, fraktura apexu orbity ohrožuje vždy zrakový nerv.
 :r3 Zlomenina spodiny orbity se projevuje zlomeninou stropu orbity, laterální a mediální stěny. Fraktura apexu orbity neohrožuje zrakový nerv.
 :r4 Zlomenina spodiny orbity je v orbitě nebolestivá, často komplikovaná uskřinutím m. rectus inferior, eventuálně poranění očního nervu.
:r1 ok]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Jak se projevuje zlomenina spodiny orbitu?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Zlomenina spodiny orbity se projevuje bolestí v orbitě, exoftalmem, diplopií, při sinus maxillaris, často uskřinutí m. rectus inferior, eventuálně poranění očního nervu. Neobvyklé nejsou ani zlomeniny stropu orbity, laterální a mediální stěny, fraktura apexu orbity ohrožuje vždy zrakový nerv.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Zlomenina spodiny orbity je často doprovázená zlomeninou stropu orbity, laterální a mediální stěny, fraktura apexu orbity ohrožuje vždy zrakový nerv.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Zlomenina spodiny orbity se projevuje zlomeninou stropu orbity, laterální a mediální stěny. Fraktura apexu orbity neohrožuje zrakový nerv.]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Zlomenina spodiny orbity je v orbitě nebolestivá, často komplikovaná uskřinutím m. rectus inferior, eventuálně poranění očního nervu.]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>1</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question><question><settings><setting><type>qdef</type><content><![CDATA[Kde je lokalizována slzná žláza?
 :r1 Slzná žláza je lokalizována v levým, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (nenaléhá na bulbus).
 :r2 Slzná žláza je lokalizována v horním, zevním kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (naléhá na bulbus).
 :r3 Slzná žláza je lokalizována v pravém, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (naléhá na bulbus).
 :r4 Slzná žláza je lokalizována v dolním, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (nanaléhá na bulbus).
:r2 ok
]]></content></setting></settings><task><object><type>list</type><mix>never</mix><objects><object><type>html</type><content><![CDATA[Kde je lokalizována slzná žláza?]]></content></object><object><type>list</type><mix>can</mix><objects><object><type>radio</type><key>1</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Slzná žláza je lokalizována v levým, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (nenaléhá na bulbus).]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>2</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Slzná žláza je lokalizována v horním, zevním kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (naléhá na bulbus).]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>3</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Slzná žláza je lokalizována v pravém, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (naléhá na bulbus).]]></content></object></label></object><object><type>radio</type><key>4</key><group>ra</group><label><object><type>html</type><content><![CDATA[Slzná žláza je lokalizována v dolním, zevní kvadrantu, mediálně konkávního tvaru (nanaléhá na bulbus).]]></content></object></label></object></objects></object></objects></object></task><solutions><solution><type>ok</type><answers><answer><key>2</key><group>ra</group></answer></answers></solution></solutions></question></questions></set></qdefx>