Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

1.3 Systém pedagogických disciplín

1.3 Systém pedagogických disciplín
 
  
Ve starší pedagogické literatuře bývá uváděno rozčlenění pedagogiky do sedmi základních disciplín:
Obecná pedagogika (obecné základy pedagogiky) - zabývá se obecnými základy pedagogiky, zkoumá podstatu společenské funkce výchovy, otázky cíle výchovy, objasňuje základní pedagogické pojmy, integruje a koordinuje závěry všech pedagogických disciplín a je výchozí pedagogickou disciplínou,
Didaktika (teorie vzdělávání a vyučování) – objasňuje podstatu výchovně vzdělávací činnosti, zabývá se otázkami obsahu, metod, forem, didaktických prostředků, učebních pomůcek a jejich efektivním využíváním, zkoumá organizaci vyučovacího procesu, vyučovací koncepce i vztahy mezi vyučujícím a vyučovaným,
- Teorie výchovy – zkoumá a objasňuje výchovné jevy a děje v užším slova smyslu,
Metodiky nebo též speciální didaktiky (teorie vyučování učebních předmětů) teorie vzdělávání a výchovy na užších specifických úsecích, uvádějí návody pro praktickou pedagogickou činnost a navazují na obecnou didaktiku a teorii výchovy,
- Nauka o školských normách a předpisech – srovnávací a popisná nauka o právních předpisech a normách, jimiž se řídí chod školství,
- Dějiny pedagogiky – nauka o vývoji pedagogických idejí, školských soustav a ostatních vzdělávacích a výchovných útvarů a zařízení, patří sem i analýza života a díla významných pedagogických myslitelů,
Speciální pedagogika – teorie formování jedince s určitým specifickým zaměřením např.:
a) vývojová pedagogika – např. pedagogika batolete, puberty atd.,
b) speciální pedagogika zabývající se výchovou a vzděláváním tělesně, smyslově, mentálně a mravně narušených jedinců,
- podle druhů postižení se dělí do šesti speciálních oborů (názvy těchto oborů „pedie“ jsou odvozeny od pojmu paideia – výchova),
etopedie - osob obtížně vychovatelných tj. osob s poruchami chování nebo výchovného prostředí,
- psychopedie - osob duševně narušených, mentálně retardovaných,
logopedie - osob s poruchou dorozumívání,
surdopedie - osob s poruchou sluchu,
tyflopedie - osob zrakově postižených,
somatopedie - osob tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených.
 
Někteří autoři doporučují členit jednotlivé vědní pedagogické disciplíny ve směru horizontálním a vertikálním:
- při horizontálním se přihlíží ke specifickému obsahu pedagogické disciplíny např.:
obecné základy pedagogiky
metodologie pedagogiky
teorie vyučování a vzdělávání
teorie vyučování jednotlivých učebních předmětů
teorie výchovy
teorie výchovy mimo vyučování
teorie správy a řízení školy
speciální pedagogika
dějiny pedagogiky
srovnávací pedagogika.

- při vertikálním členění se vychází z věkového období objektu výchovy, kterým se pedagogika zabývá např.:
pedagogika předškolního věku,
pedagogika školního věku (pedagogika základní školy, středoškolská a VŠ),
pedagogika dospělých (andragogika, gerontopedagogika).
 
V novějších pedagogických dílech se při pokusech o vytvoření systému pedagogických věd vychází z různých hledisek jako např.:
- věkové zvláštnosti objektu výchovy - ontogenetické hledisko (např. pedagogika předškolního, předpubertálního, pubertálního, adolescentního a dospělého věku),
- oblast společenské činnosti - praktické hledisko (např. pedagogika volného času, pedagogika organizací dětí a mládeže apod.),
- etapy společenského vývoje - historické hledisko (např. pedagogika otrokářské, feudální, buržoazní společnosti),
- charakter výchovného zařízení - školské hledisko (např. pedagogika předškolní,
- školní, mimo vyučovací, mimoškolská apod.).
 
Jako nejvhodnější se jeví hledisko, které se snaží v sobě spojit více kritérií tzv. integrující hledisko - tento návrh člení pedagogické vědy na:
základní, kde kromě výše uvedených sedmi disciplín je ještě zařazena srovnávací (komparativní) - pedagogika - zabývá se srovnávacím studiem pedagogických idejí, výchovně vzdělávacích systémů a školských soustav v jednotlivých státech,
hraniční (např. pedagogická psychologie, sociální pedagogika, ekonomie výchovy),
aplikovaná (např. předškolní pedagogika, školní pedagogika, středoškolská pedagogika, pedagogika dospělých, vojenská pedagogika apod.).
 
V současném vědním vývoji se již nedají vést přesné hranice mezi hraničními a aplikovanými vědami. Řada věd se rozvíjí na těchto hranicích, s rozvojem poznání se v současné době vyčleňují z tradičního rámce pedagogiky nové disciplíny, podle různých dělících kritérií a podle problematiky, kterou musí pedagogika řešit např. literární, hudební a výtvarná, pedagogika turistiky, hry, zážitku a další.