Komunikační terapie Gestalt terapie Nikol Lašáková 3. APA I. KOMUNIKAČNÍ PSYCHOTERAPIE Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky •vychází z teorie komunikace •zaměřuje se na jedince a jeho interakce s okolím •„Nelze nekomunikovat. •Každé chování je komunikace. •A proto, že neexistuje nechování, nemůže neexistovat komunikace.“ P. Watzlawick VZNIK A VÝVOJ •Významný podíl na tvorbě této teorie měla skupina psychologů a terapeutů z Palo Alto v Kalifornii. Ke známým jménům této školy patří V. Satirová, E. Hall, A. Sheflen a Paul Watzlavik. •Týmy spolupracovníků v letech 1952-1962 prošli změnami v obsazení a to bylo znát na modifikaci oblasti, na kterou se zaměřovaly. •Dále byly ovlivňovány moderní krátkodobou terapií determinovanou vědeckými metodami „hypnoterapeuta Miltona Eriksona. V teorii se kromě systémového přístupu začala věnovat pozornost … komunikaci a činnosti nedominantní hemisféry.“(Kratochvíl, 2006, s. 77). ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ AXIOMY (Paul Watzlavik) •1) Nelze nekomunikovat - každé chování má charakter sdělení, je komunikativní. V mezilidském, sociálním kontextu nelze nekomunikovat. I odmítnutí vyslat nebo přijmout sdělení komentuje vztah lidí, kteří jsou v kontaktu. •2) Dvě úrovně komunikace - každé sdělení má dvě úrovně, dvě funkce: obsahovou a vztahovou. Obsahová úroveň sdělení je věcná informovanost. Vztahová úroveň sdělení charakterizuje vztah jedinců a význam informace v kontextu tohoto vztahu (jde-li o žádání, nařizování, zakazování, atd.). •3) Vždy dochází ke zkreslení – co mělo být sděleno, jak tomu druhý porozuměl. • Komunikační bariéry •Komunikační bariéry jsou překážky, které stojí v cestě efektivní komunikaci. Chceme-li se dohodnout, potřebujeme komunikační bariéry omezovat. • Hlavní komunikační bariéry • hluk • jazyk • stres • představa a zaujatost • zkreslení • okamžitý osobní stav •Komunikační bariéry u rodičky/těhotné ženy •Emoční stav a prožívání •Nesoustředěnost •Netrpělivost •Nedostatek empatie •Povýšenost •Skákání do řeči •Vizuální rozptylování •Bolest/strach •Jazyková bariéra (nutná přítomnost tlumočníka) FORMY KOMUNIKACE •Neverbální komunikace (75 %) • velmi důležitá v práci PA • mimika • oční kontakt (zrakem vnímáme až z 87 %) • pohyby rukou – gesta • pohyby těla – kinezika • práce s prostorem – proxemika • charakteristika řeči – paralingvistika • doteky a pachy • komunikace prostřednictvím předmětů •Verbální komunikace (25 %) •Slova •Co? – obsah sdělení •Jak? – forma sdělení •Komu? – adresát •Proč? – vlastní účel sdělení, důvod proč komunikuji KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI PORODNÍ ASISTENTKY •Umění naslouchat – dobrý kontakt, maximální soustředěnost, … •Sluchem slyší slova, zabarvení, výšku a rytmus hlasu, rychlost řeči. Zrakem vidí výraz tváře, pohled, postoj, pohyby. Srdcem, zapojuje emoce. •Empatie, trpělivost, klid, rozvážnost… •Asertivní chování – mluva plynulá, srozumitelná/klidné, důrazné chování/důležité je přiměřené sebevědomí PA. •Pozitivní naladění – úsměv, pozitivní komunikace, správné oslovování. •Vhodné načasování direktivního/nedirektivního přístupu k rodičce. „Bez dobré komunikace není možná dobrá spolupráce. Bez dobré komunikace není možná dobrá péče (2, s. 7)“ II. GESTALT TERAPIE •patří k hlavním přístupům humanistického, na vztah a prožitek zaměřeného proudu v současné psychoterapii •zaměřená na přítomnost, na prožívání a vyjadřování emocí •gestalt = německy tvar; organizovaný celek, který je vnímán jako více než součet jeho částí •problémy lidí vznikají z nedostatku uvědomování si pocitů (proto se terapeuti především zaměřují na klientovo zvýšené uvědomování) Obsah obrázku strom Popis byl vytvořen automaticky VZNIK A VÝVOJ •Gestalt terapie se utvářela ve 40. a 50. letech 20. století. •Duchovním otcem byl Frederick Perls, původně psychiatr a psychoanalytik. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podíleli též Laura Perlsová a Paul Goodman. •Terapie se postupně vytvářela na základech filozofických (existencialismus, fenomenologie, vztahové pojetí M. Bubera, zen buddhismus) a psychologických (psychoanalýza, gestalt psychologie, holismus, bioenergetika). •V roce 1951 vydává F. Perls, P. Goodman a R. Hefferline monografii „Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality“, která zpřístupňuje základní principy Gestalt terapie. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA •Terapie směřuje k sebepřijetí, sebevyjádření, seberealizaci a osobnímu růstu. •Terapie je založena na předpokladu, že člověk má od narození zdroje a schopnosti potřebné k navazování vzájemně prospěšného kontaktu s druhými lidmi a okolním prostředím a k prožití uspokojivého a tvořivého života. •Osobní potenciál a proces seberozvoje může být v dětství i během dalšího života různými způsoby narušen a člověk uvízne ve fixovaných vztahových vzorcích. •Nejjednodušeji můžeme myšlenku vyjádřit tak, že v gestalt terapii se jedná o to, aby každý byl sám sebou a plně se přijímal. • • • • • • CÍLE TERAPIE •Zkoumat a odkrývat vztahové vzorce a nyní způsoby, jak tyto vzorce ovlivňují život klienta v současnosti, a nalézat nové, tvořivější způsoby kontaktu s okolím. •V aktuálním dění terapeutické situace a především v terapeutickém vztahu klient rozšiřuje své uvědomění v emoční, kognitivní i tělesné složce a je poté schopen převzít zodpovědnost za svobodné vyjádření svých potřeb. •Terapeut umožňuje pacientovi zpřítomnit zkušenosti, zážitky a vzorce reagování z jeho osobní historie a vyzkoušet si nové, vhodnější způsoby fungování ve vztahu k okolí i k sobě samému. • SOUČASNÉ POJETÍ A VÝZNAM PRO PRAXI •Gestalt terapie se dnes uplatňuje nejen v práci s relativně zdravými jedinci, ale velmi významně v klinické praxi v širokém okruhu psychických poruch, např.: úzkostné a depresivní poruchy, závislosti, poruchy osobnosti, psychotické poruchy, poruchy příjmu potravy, posttraumatické stavy i psychosomatické choroby. •Ve srovnání s jinými druhy terapie dává Gestalt veliký důraz na neverbální projevy chování (výrazy obličeje, polohy a pohyby těla, tón řeči, atd.). Tento zájem o neverbální projevy je odrazem vlivu Wilhelma Reicha, u kterého Perls prodělal psychoanalýzu. Mluvíme tedy o expresivní formě terapie. •Terapie má vypracován vlastní přístup pro práci se skupinou, dětmi, párem či s rodinou. •Spojujícím rysem mezi jednotlivými podobami gestalt přístupu je zásadní důraz kladený na uvědomění a kontakt (Roubal, 2010). • Joyce a Sills (2006) uvádějí příklad terapeutického dialogu zaměřeného na uvědomování: Ben: Není mi jasné, o čem mluvit tento týden. (vypadá nesvůj) Terapeut: Podívejte se chvilku na to, co si uvědomujete, když sedíte tady se mnou. Ben: Nic si neuvědomuju. Terapeut: Jak se teď cítíte? Ben: Prázdný. (ticho) Terapeut: Můžete mi popsat to „prázdno“? Ben: Jsem jakoby sevřený a nevím, co dělat. Terapeut: Podle čeho poznáváte, že jste sevřený? Ben: Mám stažená ramena a jsem v rozpacích. Terapeut: V rozpacích? Ben: Ano. (ticho) Terapeut: Zajímá mne, jaké to pro vás je, být v rozpacích. Ben: Jako bych se styděl. Terapeut: A co se ještě děje? Ben: Dostávám strach, že mne kritizujete. Tímto způsobem Ben zaměřuje pozornost na tělesný proces, uvědomuje si svoji nepohodu ve vztahu s terapeutem a rozpoznává svůj strach z kritiky, který mu brání v navazování kontaktu ve vztahu. GESTALT TERAPEUTICKÝ POHLED NA POPORODNÍ DEPRESI •Cílem terapie deprese je obnovit spontaneitu přetváření osobnosti v interakci s okolím podle aktuální potřeby. •Založen na podpůrném terapeutickém vztahu - podporuje uvědomění a přijetí emočního prožitku pacientky a učí ji novým způsobům emočního zpracování. •Přístup je daleko méně konfrontující, více podporující, empatický a oceňující. •Terapeutická sezení zahrnují: napojení a uvědomění/vybavování a zkoumání emocionálního materiálu/transformaci (podpora nově se objevujícího sebepojetí). •Terapeut aktivně upozorňuje na drobné úspěchy v situaci teď a tady, vede pacientku k vyjádření sebeocenění. •Dle výzkumů je gestalt terapie nejúčinnější u pacientek značně socializovaných s tendencí k internalizaci a k malému odporu. • Ukázka •Ukázka gestalt terapie (EN, 5 min): •https://www.youtube.com/watch?v=-Rokt_YywZ0 •Komunikace je klíčová během těhotenství: •https://www.youtube.com/watch?v=izPTYKPJaBw •Komunikace s pacientem: •https://www.youtube.com/watch?v=S4wWClQhZaA • Zdroje 1.MELÍŠKOVÁ, Jana. Komunikace na porodním sále [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Andrea Festová. České Budějovice, 2010 [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://theses.cz/id/vgqo67/downloadPraceContent_adipIdno_16812?lang=en. 2.ŠPATENKOVÁ, N, KRÁLOVÁ, J. Základní otázky komunikace: Komunikace (nejen) pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 128 s. ISBN 978-80-7262-599-4 3.BAŠTECKÁ, B., J. KNOP, J. ROUBAL a kol., 2009. Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-470-0. 4.ROUBAL, J., 2010. Gestalt terapie. In Vybiral, Z., Roubal, J. (Eds.). Současná psychoterapie. 1. vyd. Praha: Portál. s. 164-194, 31 s. 615.8 – Psychoterapie. ISBN 978-80-7367-682-7. 5.ROUBAL, J., 2007. Psychoterapie deprese – přístup gestalt terapie. Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 7, pp. 341–345. Praha: Galén.