Racionálně emoční terapie Ellise Kristýna Klopanová, 3.APA Racionálně emoční terapie šJe typ kognitivně behaviorální terapie šVytvořil ji psycholog Albert Ellis v 50. letech šZnámá též jako REBT šZdůrazňuje vliv přesvědčení a názorů při vzniku a léčení neurotického chování šJe zaměřena na pomoc klientům změnit iracionální přesvědčení Racionální emoční terapie šJe to psychoterapeutický systém, který lidi učí, že za jejich reakce projevující se v chování a za emoční reakce na životní události jsou odpovědné převážně jejich přesvědčení. šZákladní kámen racionálně emoční terapie vyjádřil stoický filozof Epiktetos: „Lidé nejsou zneklidňováni věcmi, ale svým pohledem na ně.“ šRacionálně emoční terapie učí klienty dívat se nejprve dovnitř a prozkoumávat svůj pohled na události a teprve potom obrátit svou pozornost ven a hledat způsoby, jak změnit nepříznivý dopad těchto událostí. Model ABCDE emočních problémů a změny šTento model je hlavním bodem teorie a praxe racionálně emoční terapie. šZasazuje do něj každý problém, a model ABCDE je tak vodítkem pro terapeuty a slouží výuce klientům. šModel se skládá z těchto částí: šSituace = to, co se stalo, děje se, nebo se bude dít. šRozhodující A = to, co klienta nejvíce zneklidňuje. šiB = iracionální přesvědčení (v angličtině belief). Tato přesvědčení se nazývají iracionálními, protože hodnotí spouštěcí událost neměnným a přehánějícím způsobem. šC = emoční důsledky a důsledky projevující se v chování. Tyto narušené pocity a neužitečné chování jsou z velké části určovány klientovými iracionálními přesvědčeními o události. šD = zpochybňování. Zahrnuje zpochybnění iracionálních přesvědčení v B, která do značné míry způsobují emoční a běhaviorální reakce klienta v C. šE = nový a účinný náhled a životní postoj. Cíl modelu ABCDE šPodstatné je naučit klienty, že B, a nikoliv A, do značné míry určuje C, jinak budou vidět řešení svých emočních problémů spíše ve změně událostí v A než ve zpochybnění přesvědčení v D. Příklad modelu ABCDE šSituace = „Příští týden povedu seminář.“ šRozhodující A = „Možnost, že budu mít výpadek, když mi posluchači budou klást otázky, a já budu v jejich očích vypadat hloupě.“ šiB = „Když mi budou klást otázky, nesmím mít okno, protože když se to stane, posluchačům se potvrdí, že jsem hloupý.“ šC = úzkost a nadměrná příprava. šD = „Doufám, že nebudu mít okno, ale nemohu zaručit, že se to nestane, nebo požadovat, aby se to nestalo. Když budu mít výpadek, bude to kvůli mé nervozitě, nikoli proto, že jsem hloupý, i kdyby si posluchači mysleli něco jiného.“ šE = klient nyní přijímá úskalí vedení semináře a nebojí se jich; na základě těchto seminářů neposuzuje sebe, ale posuzuje jen svůj výkon, který chce zlepšit. Neměnná a přehánějící přesvědčení šRacionálně emoční terapie předpokládá, že v jádru psychických poruch se nacházejí bezpodmínečná a strnulá, neměnná přesvědčení o tom, co člověk musí a co by měl. šNa přesvědčení o tom, co člověk musí a co by měl, se můžeme dívat jako na nároky, které klademe na sebe, na druhé lidi a na svět. š Tři hlavní přehánějící způsoby reagování š1. Přehánění „strašnosti“ – popisování negativních událostí jako tak strašných, že už nemůže být nic horšího a z těchto událostí nemůže nikdy vzejít nic dobrého, například: „Je strašné žít sám. Radši bych byl mrtvý.“ š2. Nízká schopnost snášet nepříznivé okolnosti (nízká frustrační tolerance – NFT), neschopnost snášet frustraci nebo nepohodu v životě, a vyloučení možného štěstí, dokud tyto podmínky budou trvat, například: Nesnesu tvrdnout den co den v těch zatracených dopravních zácpách!“ NFT se popisuje také jako stav „to nemůžu vydržet.“ š3. Znehodnocování sebe, druhých lidí a života. Týká se připisování celkového negativního hodnocení sobě nebo druhým lidem, jako by konkrétní případ představoval „skutečné já“ a jako by byl daný případ skutečným zástupcem celkových životních podmínek, například: „Nedostal jsem tu práci, to znamená, že jsem neúspěšný člověk.“ „Jsi mizera, když jsi mi dal tu práci navíc.“ „Život je na nic, když je ke mně tak nespravedlivý.“ Komu je racionálně emoční terapie určena? šJe určena pro všechny, kdo si uvědomují, že jejich život by mohl mít zcela jiný rozměr, jsou si toho vědomi a chtějí to změnit. šOkruh problémů, jež lze racionálně emoční terapií řešit, je prakticky neomezený. šSouvisí vždy s tím, kde je emoční zátěž. šPomáhá odstranit vzniklou emoční zátěž, která se většinou již odráží i ve fyzickém těle, pokud není dlouhodobě řešena. šOdstraňuje hluboká psychická traumata, (pocity samoty, oddělenosti, bezvýznamnosti, nelásky, porážky, nespravedlnosti, apatie, rezignace) nebo s lehkostí sobě vlastní zkvalitňuje život víceméně spokojených lidí. šPůsobí do hloubky a přináší výsledky. Možné iracionální myšlenky rodičky šAbsolutistické – rodička má strach z neúspěchu, cítí smutek při chybování; hněv, když něco nezvládne, radost pouze, když něco zvládne (musím být dokonalá, musím být silná, musím všechno zvládnout, nesmím dělat chyby,…) šKatastrofické – rodička se podceňuje, má strach, že nebude přijímána (nikdy nemohu vyhovět požadavkům jiných, nezvládnu to, určitě udělám něco špatně, určitě se mi budou smát, budou na mě zlý,…) šRacionalizující – rodička popírá své emoce (za tohle, co se vše děje mohou druzí; prostě jsem už taková; stejně je to všechno už jedno, nedá se s tím nic dělat,…) Snížení iracionálních myšlenek metodou REBT šModelování – při této metodě se PA ptá rodičky na osobnost, mající vlastnosti, které ji chybí. Jde o vzor, který je následně uváděn jako dobrý příklad alternativního chování. šRacionálně emoční imaginace – v rámci emocí se uplatňuje nejvíce. Jde o to, aby si rodička představila nějakou nepříjemnou situaci, které se bojí, vyvolává jí to škodlivé emoce oproti konstruktivním. Snahou je v představě nahradit nekonstruktivní emoci za přijatelnější, odpovídající situaci. V představě se snažíme s rodičkou nejdříve projít aktuální problémovou situaci s důsledkem oné nekonstruktivní emoce, teprve poté vyvineme snahu k imaginativnímu přerámování emoce. Kognitivně-behaviorální terapie v porodnictví šKlinický psycholog provádějící tuto terapii by měl mít absolvovaný akreditovaný výcvik a měl by být zkušený. šTato terapie vychází z předpokladu, že rodička nereaguje přímo na podněty z okolí, ale na jejich kognitivní reprezentace. šNení to podnět (například stahy v břiše), co vyvolává určité chování (útěk, únik, křik), ale význam, který rodička tomuto podnětu přisoudí (např. „něco je špatně, zemřu); tento význam pak vede k napětí a zvýšení porodní bolesti. šIndikací k individuální či skupinové KBT v období těhotenství je zvýšená úzkost, strach z porodu a bolesti či jiné závažné emoční problémy. šPsychoterapie má za cíl naučit těhotnou ženu vidět problém z jiného úhlu pohledu (sebereflexe) a změnit postupy spojené s cílovým problémem. Techniky v KBT šMezi KBT techniky, které se užívají v přípravě na porod a porodní bolesti, patří například edukace, sebeinstruktáž, modelování a hraní rolí, řešení problémů. šTechniky KBT užívané při porodu mají za cíl odvrátit pozornost od bolesti a snížit úzkost a strach. Sebeinstruktáž šMetoda, která vychází z poznatků, že jednání a emoce jsou v určité situaci ovlivněny tím, co si člověk zrovna říká. šVe chvíli, kdy se rodičce vybaví negativní myšlenky, zkoušíme ji nasměřovat, aby se soustředila na to, co si říká. Například: „Co když budu mít opravdu postižené dítě?“, vzápětí naskakují myšlenky „to bude strašné, to nezvládnu, nevydržím čekat na výsledek, co budu dělat.“ šMísto těchto obvyklých reakcí postupně učíme ženu, nabízet si nové odpovědi. šZaměřujeme se přímo na daný problém a snažíme se na něj pohlížet z nového úhlu pohledu. šMusíme dodávat rodičce odvahu! šNapříklad: „Proč bych čekání na výsledek neměla vydržet? To přeci zvládnu, není to tak dlouho, to rychle uteče, přečtu si mezitím knížku, kterou už chci tak dlouho číst.“ šŽena si nesmí klást moc velké cíle, být na sebe přísná. Měla by se pochválit i za drobné úspěchy. Kognitivní intervence šZ pohledu KBT ve smyslu edukace při přípravě na porod zmírňuje nejistotu, zatímco odvedení pozornosti od bolesti zmírňuje zaměření se na bolest. šMezi techniky odvrácení pozornosti patří pasivní techniky (sledování TV, poslouchání hudby, audioanalgezie a další) a relaxační metody. šDalší možností odvrácení pozornosti od bolesti je soustředění se na konkrétní věc (bod), popis věcí v místnosti, přehrávání příjemných scénářů atd. šOdvrácení pozornosti pomáhá zvládat krátkodobě bolest a má úlevový efekt. šČím více je nutné se na úkol koncipovaný k odvrácení pozornosti soustředit, tím vyšší je úleva od bolesti. šČím větší je schopnost rodičky odvrátit pozornost, tím je tato metoda efektivnější. Video ke KBT šhttps://www.youtube.com/watch?v=vsyscUP9nAk Zdroje šhttps://books.google.cz/books?id=GsdoCAAAQBAJ&pg=PA47&lpg=PA47&dq=kognitivně+behaviorální+terapie+ metody+v+porodnictví&source=bl&ots=3zZQZAsIc1&sig=ACfU3U3ll5c_G79U2kL3FRfFgVbhflGwsg&hl=cs&sa=X&ved =2ahUKEwjeyL6D8cToAhUSDuwKHYwWDuAQ6AEwAnoECAgQAQ#v=onepage&q=kognitivně%20behaviorální%20terapie%20 metody%20v%20porodnictví&f=false šhttps://psycholog-praha.cz/kognitivne-behavioralni-terapie šhttps://www.annasvobodova.cz/15-2/emocni-terapie/ šhttps://obchod.portal.cz/psychologie/racionalne-emocni-behavioralni-psychoterapie-strucny-prehled/ #ukazky šhttp://www.unium.cz/materialy/zcu/fpe/otazky-m12653-p3.html š DĚKUJI ZA POZORNOST! š