Péče o fyziologického novorozence n90% všech narozených dětí – fyziologický novorozenec nPo porodu významné změny v organizmu dítěte -osamostatnění organizmu -souhra a interakce životně důležitých systémů nAdaptace na nové prostředí probíhá rychle (první den) nFyziologický novorozenec n= novorozenec s dobrou poporodní adaptací n= normálně proběhlé těhotenství n= mezi 38. – 42. týdnem nGestační věk na základě porodních údajů (datum poslední menstruace, první pohyby plodu, UZ) Klasifikace novorozence nPodle gestačního věku nPředčasně narozené (nedonošené) – před 38. týdnem nNarozené v termínu (donošené) – mezi 38. a 42. týdnem nPřenášené – porod nad 42. týden n nPodle porodní hmotnosti nnovorozenec s extrémně nízkou PH – pod 999 gramů nnovorozenec s velmi nízkou PH – 1000-1499 gramů nnovorozenec s nízkou PH – pod 2499 gramů n nEutrofičtí nHypertrofičtí nHypotrofičtí Fyziologický novorozenec novorozenec.jpg Fyziologický novorozenec nVáží v průměru 3500 g a měří 50 cm nPoporodní úbytek 10-15%, maximum 3. den nVšechny orgány plně funkční nUdrží tělesnou teplotu v konečníku 36,8°C (+/-2) nSpí 18-20 hodin denně nAkce srdeční – mezi 100-180/min. nDýchání – 30-60/min. nKůže – bezprostředně po porodu akrální cyanóza, po zahřátí sytě červená (novorozenecký erytém), mázek, lanugo, milia na nose nNehty přesahují konce špiček prstů nVlasy, řasy a obočí jsou vyvinuté nPupečník – přiměřeně silný, rosolovitý s úponem ve středu břicha nPrsní bradavky jsou dostatečně pigmentovány nKončetiny drží ve flexi, pohyby symetrické nU zralých chlapců jsou varlátka v šourku, u děvčat malá labia kryta velkými (otoky vlivem přenesených mateřských hormonů) nVelká fontanela otevřená, u některých novorozenců může být i malá nNervový systém – vyvinutý, ale ne dostatečně integrovaný nZažívací systém – činnnost zahájena po 12-24 hodinách (smolka), později 4-5x denně nVylučování moči – do 24-48 hodin po narození, později močí pakticky při každém krmení (+/-6x) nHormonální reakce – kolem 4. dne zduření prsu, u děvčátek i hlenový výtok nebo slabé krvácení z rodidel nNovorozenecká žloutenka – fyziologická, 2.-3. den po narození Výbavnost reflexů nReflexní pohyby – od 9. týdne gestace nSací a hledací reflex – životně důležité reflexy, výbavné do ½ roku života nHledací reflex – od 28. gestačního týdne nSací reflex – složitý koordinovaný hybný stereotyp nReflexní úchop – výbavný do ½ roku nMoroův objímací ferlex – od 28. gestačního týdne a fyziologicky vymizí do 3-4 měsíce nBabinského reflex – roztažení prstů dolní končetiny při dráždění plosky nohy směrem od paty po zevní straně chodidla až po prsty – trvá do 12.-16. měsíce První ošetření novorozence nTeplo nAdekvátní péče nKontakt s matkou nOšetření na porodním sále – dětská sestra, příp. porodní asistentka nOšetřovací stůl se sálavým zdrojem tepla nVyhřátý inkubátor nebo vyhřívané lůžko nFungující odsávací zařízení nPřívod medicinálních plynů, vč. směšovače nFonendoskop nStopky nOdsávací cévky s centrálním otvorem (DC) ns dvěma bočními otvory (žaludek) n n 37.osetreninovorozence.jpg Pomůcky pro poporodní ošetření novorozence nSterilní pleny nVáha, míra nOphthalmo Septonex gtt. – ošetření očí nSterilní mulové čtverce, guma nebo svorka k ošetření pupečníku nPomůcky k označení novorozence nZavinovačka, peřinka, oblečení nPříslušná dokumentace nPomůcky pro případ resuscitace (ambuvak, sada masek, endotracheální kanyly, laryngoskop s rovnou lžicí číslo 0 a 1, pomůcky a léky k resuscitaci Zajištění tepla nZabránit ztrátám tepla nPo přerušení pupečníku novorozence osušíme, zabalíme do roušky a krátce pŕiložíme matce na břicho nOšetřovací stůl s tepelným zářičem nPokud dítě nepřiložíme k matce, převezmeme od porodníka ve sterilní roušce v Trendelenburgově poloze nDítě osušíme, otíráním stimulujeme vitální projevy, zejména dýchání Toaleta dýchacích cest nOdsávání z úst, nosu a žaludku rutinně neprovádíme (negativní reakce – vagové dráždění, nauzea, zvracení, poškození sliznic) nIndikované případy (zkalená plodová voda, resuscitace) 1.Odsávání z dutiny ústní (šetrně) 2.Odsávání z nosu – při negativní reakci – přerušíme 3.Odsávání ze žaludku – velké riziko, nevykonáváme paušálně 4.Odsávání z dolních cest dýchacích – při zkalené plodové vodě, před zahájením umělé plicní ventilace maskou, popř. pod laryngoskopickou kontrolou Ošetření pupečního pahýlu nSterilně a asepticky nPahýl pevně podvážeme prádlovou gumou nebo zaškrtíme svorkou 2-3 cm od úponu nDezinfikujeme vhodným dezinfekčním roztokem nPřekryjeme sterilním mulovým čtvercem nKontrola krvácení!!! nHodnocení poporodního stavu novorozence nApgar skóre v 1. , 5. a 10. minutě nDezinfekce (dekontaminace) spojivkových vaků n=kredeizace, profylaxe neonatální konjunktivitidy nNa porodním sále Ophthalmo Septonexem nJedna kapka do každého oka nPrevence gonokokového zánětu spojivek nDoporučuje se provést až po kontaktu matky s dítětem nPrevence krvácivé nemoci novorozence nZpravidla na porodním sále (podle zvyklostí pracoviště) nPodává se vitamín K1 (Kanavit) u fyziologických novorozenců i.m. (alternativně per os) nJednorázová dávka 1 mg Označení totožnosti novorozence nZákladní neopominutelná součást prvního ošetření nIdentické štítky matka a dítě nČeská neonatologická společnost doporučuje speciální nerozpojitelný plastový náramek, který obsahuje: -jméno a příjmení novorozence -číslo porodu -datum narození, hodiny, minuty -pohlaví -jméno matky nDuplicitní označení přímo na tělíčko metylenovou modří ve vodném roztoku (hrudník nebo stehýnko) Zvážení a změření novorozence nHmotnost nDélka v korýtku nObvod hlavy nObvod hrudníku Mimco_na_vaze.jpg porod2_041.jpg Přiložení novorozence k matce nPrvní krátké přiložení po přerušení pupečníku nDobře zadaptovaného osušeného novorozence položíme matce na břicho nebo na prsa, přikryjeme ho, aby neprochladl nV blízkosti matky rozezná její hlas, vůni těla a přijímá její teplo nVětšina novorozenců při přiložení k prsu začne sát – posílení citové vazby nVčasné přiložení k prsu – první krok k úspěšnému kojení n getthumbnail.aspx.jpg nNovorozenec se obleče , zavine, pokud je přítomný otec při porodu může si ho vzít do náručí. Podle zvyklostí pracoviště a podle stavu dítěte a matky je novorozenec během nastávající observace v postýlce u matky ještě na porodním sále, kde se ještě dvě hodiny intenzívněji sleduje, nebo je v observačním boxu na novorozeneckém oddělení. Intervence sestry během následné observační péči nSledování projevů dítěte – hybnost, symetrie v pohybech, přítomnost reflexů. Silný pláč bez vedlejších fenoménů je významným ukazovatelem životaschopnosti novorozence. nSledování barvy kůže, sliznic – informace o vzestupu hladiny bilirubinu. nSledování vitálních hodnot – teplota těla ( měření rektální teploty ), dechová frekvence ( norma 40 – 60/min. ), srdeční frekvence ( norma 120 – 160/min. ). nSledování charakteru dýchání – bývá více periodické, než pravidelné (patologické jsou apnoické pauzy trvající 5 – 10 sekund , stonavý výdech, výraznější vtahování měkkých částí hrudníku ) nSledování přítomnosti střevních pohybů nSledování ligatury a ošetřování pupečního pahýlu. nSledování pokožky dítěte. nSledování odchodu moči nSledování odchodu stolice nSledování nadměrného slinění, zvracení ( obsah zvratků, barva ) – nebezpečí aspirace. nKoupání dítěte ( osprchování ). nOšetření dítěte po koupeli . nZáznamy do dokumentace. nPlnění ordinací pediatra. nEdukace matek v souvislosti s péčí o dítě. Intervence sestry při ošetřování novorozence v rooming in systému nSledování somatických projevů dítěte ¨Hodnotí barvu kůže, zbarvení sliznic, průběh žloutenky, dýchání, srdeční frekvenci, měří rektální teplotu 2x za den ¨Pozoruje přítomnost střevních pohybů, zbarvení pupečníku ¨Sleduje genitální a anální oblast nSleduje vylučování moči, stolice, hodnotí a zaznamenává počet pomočených plen ( 6-8 /24hod.) počet a vzhled stolice ¨ ¨ ¨Sleduje hmotnost dítěte, váží se jen 1x za den ¨Měří TT 2x denně ¨Věnuje pozornost barvě pokožky, všímá si přítomnost mílií, pigmentového névu, mongolské skvrny se nachází hlavně v gluteální oblasti, na druhý až třetí den se může objevit erythema toxicum ¨Sleduje polohu a postavení končetin, pohyby ¨Všímá si hlavu a krk dítěte, na hlavičce může být přítomný otok (caput succedaneum), který je fyziologický, kefalhematom se zjevuje okolo 2. až 3. dne života. Na tvářové části sleduje stav očních spojivek, v ústní dutině možný povlak na jazyku(soor) ¨Všímá si křik novorozence, svalový tonus nSledování stavu pupečníku nObvykle 3. den zaschlý pupeční pahýl odstraní lékař skalpelem – tento způsob zkracuje dobu hojení, má příznivější kosmetické výsledky nPřed odstraněním pupečníku uklidníme matku nPahýl odezinfikujeme, lékař jej odstraní skalpelem nMísto ošetříme sterilním tamponem nLékař zkontroluje ránu nPupek překryjeme sterilní tamponem a pevně přelepíme nedráždivou textilní náplastí nMatky poučíme – v pravidelných intervalech kontrola krvácení nPupek necháme krytý 24 hodin, dítě nekoupeme nPo 24 hodinách necháme pupek volný, matka poučená n(mulové čtverečky + 60% líh) nEdukační intervence u matky n nJsou zaměřené na péči o novorozence v oblastech kojení, přebalování, koupání, péče o pupečník a kůži dítěte. Matka ošetřuje dítě podle pokynů sestry nEdukuje ženu o přirozené výživě novorozence, pozornost věnuje laktaci, stavu prsou, technice kojení, polohám při kojení, stravování kojící matky, pitnému režimu nZvýšenou pozornost věnuje dodržování hygienických zásad při manipulaci s dítětem nSleduje a hodnotí kojení, všímá si znaky správného kojení n( vzájemnou polohu, reakce dítěte, citovou vazbu, anatomii prsou, sání, délku kojení) n Novorozenecká žloutenka nKaždý novorozenec – určitý stupeň hyperbilirubinemie nFyziologický ikterus – 2. den po porodu, maximum 3. – 4. den nSpontánní ústup – 2. – 3. týden nNevyžaduje léčbu nPatologický ikterus – hyperbilirubinémie přesáhne fyziologické rozmezí (zvýšená hemolýza u Rh či ABO izoimunizace, nedonošení, novorozenci s perinatální infekcí, s porodním traumatem nebo vrozenou metabolickou vadou) nČasný rozvoj (během prvních 24 hodin), vysoká koncentrace nekonjugovaného bilirubinu, protrahovaný průběh nVyžaduje léčbu nNovorozenci s možnou inkopatibilitou KS – ještě na porodním sále vyšetření skupiny a Rh faktoru nNepřímý Coombsův test, stanoven pupečníkový bilirubin nMonitorování intenzity žlutého zabarvení kůže – transkutánní ikterometrie (sonda na čele a hrudníku) – dynamika rozvoje ikteru nŽilní odběr a biochemické vyšetření nPři závažných stavech – výměnná transfuze nBěžně se používá fototerapie n=světelná degradace bilirubinu v kůži na netoxické produkty, vylučovány z organizmu nezávisle na funkci jater nPočet zářivek a jejich vzdálenost od dítěte – efektivita terapie nDoporučená vzdálenost 40-45 cm nMožné nežádoucí účinky fototerapie -Přehřátí -Poškození sítnice oka -Zvýšené vodní ztráty – dehydratace -Podráždění pokožky – erytém nebo exantém -Modré světlo maskuje cyanózu -Možná obstrukce dýchacích cest krytem očí nUčinné a bezpečné provádění léčby nZajišťování všech aktuálních potřeb dítěte -Dítě pod světle rozbalené n (plenkové kalhotky) -Chráníme zrak dítěte -Pravidelně měříme TT novorozenecka_zloutenka.jpg -Novorozence polohujeme -Bez dozoru ho nenecháváme na bříšku -Pravidelně hodnotíme hydrataci -Sledujeme množství moči -Sledujeme hmotnostní křivku -Kojení není třeba přerušovat nFototerapeutická dečka – biliblanket nOptická halogenová vlákna protkána do dečky, na které dítě leží nSvětlo nehřeje nV kombinaci s fototerapií u intenzivních ikterů Screeningová vyšetření nAnamnéza – výskyt VVV v rodině nVyšetření dítěte – zevně patrné VVV (genetická stigmata v obličeji, rozštěp rtu, čelisti či patra, defekt břišní stěny, anomálie v počtu a tvaru prstů, defekty páteře a další) nVyšetření bilaterální pulzace na femorálních arteriích – koarktace aorty nOrientačně vyšetření sluchu nZákladní neurologické vyšetření n nVyšetření zraku nVyšetření oftalmoskopem na vrozenou kataraktu n Screening na fenylketonurii, hypotyreózu a kongenitální adrenální hyperplazii-CAH nCeloplošný a povinný nFenylketonurie (PKU) – neschopnost organizmu metabolizovat fenylalanin – bez včasného záchytu a dietetické léčby vysoké hladiny fenylalaninu nezvratně poškodí mozek nHypotyreoza – porucha vývoje štítné žlázy – pozdní diagnostika a léčba vede k poškození vývoje mozku, zpomalení duševního a tělesného vývoje nCAH - vrozená nedostatečnost funkce nadledvin – poruchy tělesného vývoje, náhlé úmrtí nOdběry u novorozence 72-96 hodin po narození nKapilární (patička) nebo venózní krev nSpeciální odběrové kartičky + průvodka – referenční laboratoř n nScreening kyčlí nZáchyt kongenitální dysplazie kyčelního kloubu – plán trojího síta: 1.Všichni novorozenci mezi 3. – 5. dnem v porodnici 2.Sonografické vyšetření kyčlí ve 3 týdnech 3.Sonografické vyšetření kyčlí ve 3 měsících nScreening na vrozené vývojové vady ledvin nScreeningové ultrazvukové vyšetření ledvin jen v některých porodnicích nKalmetizace nPlošné očkování zrušeno novelou z 1. 11. 2010 nOčkují se jen rizikové děti 1. Propuštění novorozence z porodnice nPropuštění ze strany matky -optimální zdravotní stav -musí zvládat techniku kojení -musí zvládat základní péči o novorozence nPodmínky propuštění dítěte: -novorozenec je zdravý -přibývá na hmotnosti -kontrolovaný průběh ikteru -dobře se hojící pupek -vykonaná všechna povinná screeningová vyšetření -podle metodického doporučení MZ ČR propuštění možné nejdříve za 72 hodin po fyziologickém porodu -u žen po císařském řezu obyčejně 6. den n n nPediatr informuje o domácí péči nMatka poučena o povinnosti přihlásit dítě u praktického lékaře pro děti a dorost nOdnáší si zdravotní dokumentaci (Zdravotní a očkovací průkaz, Zprávu o novorozenci) nNutnost nahlásit narození dítěte příslušné zdravotní pojišťovně nČasté kontroly u dětského lékaře nZdravé dítě by mělo absolvovat v prvním roce života nejméně 9 preventivních prohlídek nPediatr sleduje růst a prospívání dítěte, psychomotorický vývoj, očkování, řeší obtíže dítěte, léčí nemoci