Péče o hygienu nHygiena = soubor pravidel a postupů vedoucí k podpoře a ochraně zdraví n= v užším slova smyslu – udržování osobní čistoty n= základní biologická potřeba nNovorozenec a kojenec – zcela závislý na dospělé osobě nZačínají se vytvářet hygienické návyky nBatolecí a předškolní období – nejdůležitější období pro utváření hygienických návyků (kontrola dospělých osob) nŠkoláci a dospívající – vyšší požadavky a nároky (akné, zvýšené pocení, první menstruace apod.) nSestra na základě ošetřovatelské anamnézy a fyzikálního vyšetření zhodnotí stupeň soběstačnosti n nZávisí na věku, schopnostech, zdravotním stavu, zda je přítomna matka nMatka zajišťuje sebepéči v zastoupení nSestra dohlíží na dítě (matku) podle stupně soběstačnosti, pomáhá nebo realizaci péče plně přebírá nSpecifikum je novorozenecké oddělení, kde sa matka musí naučit veškerou péči o dítě nSestra musí zhodnotit riziko poškození kůže n thumb_C1011001_cs_baby-bath.jpg Základní odlišnosti mezi kůží dítěte a dospělého nMéně odolná vůči nepříznivým chemickým, fyzikálním, biologickým i mechanickým vlivům nPokožka je tenčí, na povrchu není vyvinut dostatečný kyselý ochranný plášť nŠkára dítěte váže i ztrácí velké množství vody nJe vyšší obsah lipidů, snadnější vstřebávání chemických látek a lokálně aplikovaných léků nSchopnost perspirace kůží dozrává kolem třetího roku věku, axilární perspirace začíná v pubertě Péče o kůži – koupání dítěte nDříve se dítě doporučovalo koupat každý den nDnes to neplatí (velké množství mycích prostředků, pěn do koupele, nadměrné používání kosmetických přípravků, nevhodné prací prášky) – narušení přirozeného ochranného filmu nKoupel 1-2x týdně (diskuze) nDítě můžeme sprchovat nebo koupat nSprchujeme novorozence do úplného zhojení pupku nSprchování preferujeme u větších dětí nDětem předškolního a mladšího školního věku při sprchování pomáháme (protiskluzové podložky) nKoupel v nemocnici u novorozenců po zhojení pupku, kojenců a batolat nVanička nebo koupací kbelík n nTeplota vody – 38°C, nkontrolujeme předloktím nPěnu nepřidáváme n– vysušuje kůži nOlejové přípravky -pouze u dětí se suchou na podrážděnou pokožkou nVšechny pomůcky po ruce nDítě přenášíme bezpečně nPo koupeli osušíme, ošetříme kůži podle potřeby, oblečeme nPomůcky uklidíme, vaničku, kyblík, přebalovací pult vydezinfikujeme n 6744_1461_s.jpg nDěti upoutané na lůžko -Částečná koupel -Celková koupel (nafukovací vana) -Po koupeli dítě řádně osušíme -Ošetříme místa vlhké nzapářky -Aplikujeme zvlhčující na zvláčňující prostředky nVětší děti – dostatek nsoukromí n n sprchset1.jpg Přebalování dítěte nVelká pozornost – kůže v oblasti zadečku (opruzeniny, plenkové dermatitidy apod.) nDnes – jednorázové absorpční pleny obsahují polyakrylátové gely, vážou na sebe moč, dojde k oddělení moči od stolice a enzymy stolice nemohou měnit ureu na amoniak nVýměna plen nNovorozenec močí asi 20x/den, frekvence s věkem klesá -plenu měníme 7-8x, pokud má průjem nebo polyurii, častěji n(diskuze) n- po prvním roce začínáme děti vysazovat na nočník nKvalita plen -Vhodné je používat pleny „Ultra“ a bez obsahu chlóru -Přiměřeně velké (hmotnost dítěte) nOšetření kůže zadečku -očistit kůži od zbytků stolice (mýdlo s vodou, čistící ubrousky, sprcha) -u holčiček postupujeme zepředu do zadu -u chlapců pečlivě očistíme nejen okolí konečníka a třísla, ale i zahyby pod šourkem a kůži pod penisem -Umytý zadeček ošetříme krémem (v nemocnici Rybilka, v lékárnách Dětská mast, Aviril Baby, Nela Batole Baby,...) -V nemocnici preferujeme balení v tubě před kelímkem -Při použití krému v kelímku používáme špachtli, naneseme na zadeček, znovu nepoužijeme!!! -edukujeme rodiče - nTechnika balení -Do plen nikdy nevkládáme pleny látkové n 3.jpg 4145_img1.jpg Vybirame-prebalovaci-pult-pro-miminko-2.jpg nNezapomínáme na široké balení n široké balení.jpg Péče o vlasy babo.jpg nDonošené děti – tzv. velusové vlasy (velmi jemné, příležitostně obsahují pigment, ne delší než 2 cm) nSoučasně – vlasy intermediální (přechod mezi vlasem velusovým a vlasem dospělých (terminálním) nV terminální se mění během puberty (vlivem hormonů) nDětské vlasy – velmi citlivé k nadměrnému mytí šampóny (v prvním roce minimum) lepší je dětské mýdlo nDěti nad jeden rok – kvalitní šampóny nNepoužívat jakékoliv jiné přípravky vlasové kosmetiky nNefénovat nNadměrné rozčesávání poškozuje povrch vlasu nU dorostenců je péče stejná jako u dospělých Péče o oči a uši nOči není třeba ošetřovat preventivně žádnými kapkami nU novorozenců problém – zužení slzných kanálků – řeší oftalmolog (masáž nebo proplach) nU dětí v bezvědomí a s kyslíkovou terapií – vysoušení rohovky – kapky (např. Lacrisin) nebo masti (oftalmoazulen) dle ordinace, oči překrýváme vlhkým čtverečkem (FR, aqua pro inj.) nČasté čištění uší není vhodné nPostačí čistit vnější část pomocí tenké žínky nebo ubrousku nUši chráníme před vodou, mýdlem a vatovými tampony Péče o nos nNos čistíme jen dle potřeby nNa sucho štětičkou nPři výrazné sekreci u novorozence a kojence – nutné odsát nBatolata učíme smrkat nNa děi předškolního a mladšího školního věku je třeba dohlédnout ryma-uvodka.jpg Péče o chrup nVývoj 20 mléčných zubů – okolo pátého měsíce nitroděložního života nPrvní zuby se prořezávají mezi 6.-7. měsícem (individuální rozdíly) nRoční děti cca 6 zubů (4 nahoře a 2 dole) nKompletní chrup – okolo 3. roku nOkolo 6. roku – vypadávají nPéče o prořezávající se zuby nDěti neklidné, plačtivé, zvýšená TT, n řídké stolice nStudené kousátko, masáž dásní n (tzv. prsťáček – před použitím dáme n do lednice) nLokální anestetika ?! zuby.jpg Prevence zubního kazu nSprávná výživa n- kojené děti – nižší kazivost -nejškodlivější jsou cukry -nepřípustné je namáčení šidítek do glukózy či medu, usínání s lahví čaje, šťávy, mléka!!! nHygiena dutiny ústní -už první zoubek (prsťáček, navlhčený kousek gázy) -Okolo 1 roku – klasický dětský kartáček -Měnit každé 2 měsíce -Zuby čistíme 2x denně, 20 minut po jídle -Samostatný nácvik – okolo 2 roku (nejprve vyplachování, potom bez pasty a nakonec s pastou) -Dítě by nemělo pastu polykat -Od školního věku dentální nitě n -Zajištění péče o zuby v nemocnici -Dohled sestry -Sestra edukuje matku -Nevhodný zlozvyk – olizování lžiček a dudlíků matkami (Strptococcus mutans) – vznik zubního kazu nPravidelné preventivní prohlídky -Návštěva stomatologa před prořezáním prvního zoubku -2x ročně -Informace matkám už v porodnici nPodpora odolnosti zubní skloviny pomocí fluoridových tbl. -U dětí dávkovány podle doporučeného schématu -Podávají se v jinou dobu než se čistí zuby -Více tablet se nepodává najednou -Vynechanou dávku nenahrazujeme -Do tří let je vhodné tablety rozpoštět v nápojích nebo tekuté potravě -Pokud dítě spolupracuje je vhodné nechat rozpustit v ústech -Pokud podáváme fluoridové tbl. nepodáváme jiné doplňky výživy obsahující fluoridy -Podávání tbl. přerušíme – horečnaté onemocnění, ATB, antiflogistika, při jodovém deficitu, v pooperačním období po celkové anestezii -Podávání se ukončuje při snížené n funkci ledvin a pokud je potrava n dítěte pravidelně přisolována n fluoridovanou kuchyňskou solí - n zub.jpg Péče o nehty nStříháme nakrátko nNa rukou do obloučku nNa nohou rovně nU novorozenců (co nejpozději) velmi opatrně (panaritium) – ve spánku nůžkami bez ostré špičky nPokud se novorozenec škrábe – rukavičky nStarší děti – na klíně a končetinu bezpečně držíme nDěti okolo desátého roku jsou n schopné ostříhat si nehty samy strihani_nehtu_1.jpg Péče o genitál u dívek nNovorozenec a kojenec – zevní genitál jemně vyčistit olejem před koupáním nOd malička vedeme dívky ke správné intimní hygieně nVždy zepředu ke konečníku (nikdy naopak)!! nSprchování je lepší než sedací koupele nOmývání genitálu v nemocničním prostředí – jednorázové žínky nNikdy nepoužíváme běžné mýdlo (porušení ochranné bariéry, parfémovaná mýdla dráždí pokožku a sliznice) nVhodné jsou prostředky intimní hygieny (pH 5,5) nVhodné bavlněné spodní prádlo nPoužívání slipových vložek nenahrazuje výměnu spodního prádla nSprávná hygiena při menstruaci n Péče o genitál u chlapců nDenně nChlapci vedeni ke správné péči od malička nKdy začít přetahovat předkožku – názory se liší (uvádí se, že přes 90% chlapců má tzv. fyziologickou fimózu) nNejdříve kolem 1 roku (nenásilně, pozvolna, nejlépe ve vaně při koupání) nJakýkoliv problém s močením (přerušované, nadouvání předkožky před močením, opakované záněty MC či předkožky, neuvolnění do předškolního věku – dětský urolog Oblékání dítěte nNovorozenec -Bavlněné oblečení, dobře saje, dá se snadno udržovat -Pleny a dětské oblečení (automatická pračka na 80-90°C) -Dětské prací prášky, 2x máchat, bez použití aviváže -Látkové pleny v prvních týdnech žehlit z obou stran -Přiměřené oblékání (o jednu vrstvu víc než dospělý) nOkolo druhého roku „já sám“ (oblékání, svlékání) – vhodné oblečení které se snadno zapíná a rozepíná nV mladším školním věku – samostatně zvládají svlékání i oblékání včetně obouvání bot a zavazování tkaniček nV nemocnici – vhodné domácí oblečení, pyžamo jen na spaní nBoty – zdravotní (dostatečný prostor pro nohu, hlavně ve špičce, dokonalá ohebnost, úměrná výška podpadku, kolmé postavení osy patní části obuvi, vyhovující materiál, hmotnost Ochrana proti venkovním vlivům nVycházky již v prvních dnech po propuštění z porodnice nNedoporučují se dětem s akutním onemocněním nNovorozenec by neměl být vystaven teplotám pod -5°C a nad 35°C a silnému větru nOd půl roku nehrají venkovní teplty významnou roli – důležité je dítě přiměřeně obléci nZdravé dítě – každý den nZima – ochrana obličeje (krémy a masti) n– nevhodné hydratační krémy nV létě chráníme dítě před sluncem na přehříváním nKůži chránit i ve stínu (do 6 měsíců nlehký oděv, od 6 měs. ochranné krémy s UV filtrem zima.jpg Výživa v dětském věku nSprávná výživa v dětství = správný tělesný růst a psychosociální vývoj dítěte nNedostatečná výživa – podvýživa (malnutrice) nPřekračování potřeb živin a energie - nadváha a obezita nZákladní složky výživy: cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, voda nRané období života – formování stravovacích návyků (ovlivňují jedince i jeho zdraví po celý život) nNevhodné je nutit dítě do jídla, které nechce!! Genetické faktory ovlivňující výživové požadavky détí nVěk nPohlaví (muži mívají větší energetický obrat než ženy) nVrozené reakce na základní chutě (obliba sladké chuti, odmítání hořké a kyselé chuti) nÚčinnost a aktivita metabolických procesů nVrozená onemocnění (fenyketonurie, celiakie Faktory životního prostředí ovlivňující výživové požadavky dětí nŽivotní styl (hektický způsob života – špatné stravovací návyky, které učíme i děti) nKulturní zvyky a obyčeje nNáboženské vyznání nEkonomická situace rodiny nReklama (děti ovlivňuje výrazněji než dospělé) nPřírodní prostředí nUžívání léků (nechutenství, zvracení, průjem, zácpa,...) Výživa novorozence a kojence nTři období -Období výhradně mléčné výživy -Přechodné období -Období smíšené stravy nK výživě novorozenců a kojenců je zcela nevhodné kozí a neupravené kravské mléko nObdobí výhradně mléčné výživy -Mateřské mléko nebo výrobek mléčné kojenecké výživy -Množství mléka cca 1/6 hmotnosti, tj. asi 150-170 ml/kg/den -Dítě nepotřebuje dostávat žádné další tekutiny -Optimální výživa – mateřské mléko – prvních 6 měsíců výlučně kojení (všechny živiny, dobře stravitelné, vstřebatelné, látky chránící dítě před infekcí, brání překrmování, citový vztah, kdykoliv k dispozici, teplota nTak, jak se mění nároky novorozence na výživu, tak se mění i složení mateřského mléka. V prvních dnech po porodu se tvoří kolostrum obsahující relativně hodně bílkovin, hlavně protilátky, které chrání dítě před infekcí, má laxativní účinek, čím pomáhá odstraňovat z trávicího traktu dítěte mekonium a tím ho chrání před žloutenkou. Přítomnost růstových hormonů napomáhá vyzrávání sliznice střev. nPo 3. až 4. dnech se tvoří matce přechodné mléko a po dvou týdnech zralé mléko. V zralém mléku se rozlišuje na začátku kojení tzv. přední mléko a ke konci kojení tzv. zadní mléko. Přední mléko zabezpečuje dítěti dostatek bíelkovin, laktózy, vody a jiných živin. Zadní mléko je významným zdrojem energie, nakolik je 4 – 5 krát bohatší na tuky než mléko přední. nBílkoviny MM jsou lehce stravitelné, novorozenec je umí lépe využít , nezatěžují ledviny, V bílkovinové složce MM je frakce ochranných bílkovin ( laktoferin, lysozym, a sekreční imunoglobulin A-IgA ). n nTuky zabezpečují energetické potřeby dítěte, jsou hlavním zdrojem energie, základní součástí buněčních stěn, obsahují mastné kyseliny potřebné pro vývoj mozku, jsou nosiči v tucích rozpustných vitamínů. Nenasýcené mastné kyseliny(linolová, linolénová, arachidonová, dokozahexaénová) jsou nevyhnutné pro myelinizaci a vývoj CNS, dozrávání sítnice a trávicích orgánů. Vysoký obsah cholesterolu ovlivňuje enzymové systémy a metabolizmus cholesterolu v pozdějším období, a tak snižuje riziko hypercholesterolémie v dospělosti. nCukry jsou významné pro vývoj CNS, důležitou složkou protiinfekční obrany organizmu, nakolik zabraňují množení choroboplodných zárodků ve střevě. Laktóza MM podporuje růst fyziologické střevní flóry, které hlavním reprezentantem je laktobacilus bifidus. nVitamíny v MM pokrývají potřeby donošených novorozenců. Obsah v tucích rozpustných vitamínů (A,D,E,K) se mění s obsahem tuku ve výživé. D vitamínu je v MM málo, proto se doporučuje jeho přidávání. Ve stravé vegetariánek je nedostatek vitamínu B12, proto se musí dítěti přidávat. nMinerální látky a stopové prvky v MM jsou dostačující pro potřeby donošeného dítéte. Poměr kalcia a fosforu 2:1 je ideální a zaručuje dítěti dostatek minerálů na výstavbu kostry. Obsah železa je v MM poměrně malý, ale jeho biologickou dostupnost zabezpečuje přítomnost mědi, zinku a hlavně bílkovina laktoferin. n ·Imunitní faktory . Mateřské mléko je živá tekutina, obsahující leukocyty, makrofágy, a další imunitní buňky, které vytvářejí protilátky proti baktériím a zabíjejí je. Nejvíc ochranných faktorů obsahuje kolostrum. Vysoký je obsah imunoglobulínů ( IgG, IgM ) a protilátek, které matka vytváří proti bakteriím, kterými je dítě kolonizované. Lokální ochranu střeva umožňuje sekreční imunoglobulin A. Růst nebezpečných bakterií znemožňuje laktoferin. Důležitou složkou lokální obrany střevní sliznice je laktobacilus bifidus, omezující růst hlavně Gram-negativních kmenů a kvasinek. Z protivirusových faktorů lysozym inhibuje růst Gram-pozitivních patogenů. K významným objevům patří entero-broncho-mamární systém, kterého hlavními složkami jsou lymfatický systém střeva, průdušek a prsní žlázy. V tomto systému se vytvářejí protilátky proti mikroorganizmům, kterými byla matka exponovaná. Protilátky se secernují do MM, a tak poskytují dítěti ochranu před infekcí. Zásady úspěšného kojení nDůkladná informovanost budoucí matky o významu přirozené výživy, správné technice kojení ještě v prenatálním období. Pevné přesvědčení ženy zaručuje úspěšnost kojení. n nDítě přiložit k prsu v průběhu 30. min. po porodu, kdy probíhá první poporodní fáze adaptace a je nejčilejší. n nDodržovat zásady hygieny: důkladné umývání rukou před kojením n n nDodržet správnou techniku při kojení vhodnou polohou, která musí být pro matku pohodlná. Napětí potlačuje uvolňovácí reflex. Při většině poloh jsou hlava a tělíčko dítěte v jedné rovině. Správné přiložení a přisátí dítěte k prsu se zabezpečí, pokud: nmatka drží prso zespodu a palec se zhora opírá o prso tak, že má tvar písmena C, přičemž palec i prsty jsou v dostatečné vzdálenosti od bradavky. ndítě má doširoka otevřená ústa, aby uchopilo nejen bradavku, ale i část dvorce, hlavně jeho spodní část, čím se zabrání poškození bradavky. n nKojit dítě podle jeho potřeb a ne podle dopředu určeného časového harmonogramu. Pláč není vždy signálem hladu. Pokud dítě pláče, je třeba ho nejprve utišit. První den po porodu se dítě přikládá 2 – 3 krát, druhý den pŕibližně 4 až 6 krát a od třetího dne sací reflex zesílí a dítě si zvyká pít 8 až 12 krát. n nDítěti nenabízet dudlík, nekrmit ho z lahve, nepoužívat kloboučky na bradavky. Přechodnou tzv. laktační krizi řešit častým přikládáním dítěte k prsu mezi 7. až 10. dnem, v 3., 6. a 12. týdnu. Pokud je matka informovaná, ovládá techniku kojení, důvěřuje si, tak tvorba mléka se prostřednictvím hypotalamo – hypofyzárního systému zvýší. n n nMatka si musí důvěřovat, neobviňovat se, že není schopná kojit své dítě n nDodržovat správnou životosprávu během kojení: výběr vhodných potravin, neužívat nadměrné množství kávy nebo jiných dráždivých látek, nepít alkohol, nekouřit, dodržovat správný pitný režim – pít spolu s dítětem, před kojením nevyvíjet přílišnou fyzickou zátěž cvičením, protože mění chuť mléka a pod. n Nejčastější příčiny předčasného odstavení dítěte vyplývající z nedostatečné informovanosti matek n nProblém: nedostatek mléka, slabé mléko n nŘešení: poučit matku, že slabé mléko neexistuje a nedostatek mléka řešit častějším přikládáním, vysvětlit matce fyziologii laktace, složení mléka od kolostra až po zralé mléko, jeho vzhled, poučit matku o pitném režimu, prověřit si příjem tekutin, stravy, techniku kojení, polohu při kojení, stres, napětí a pod. n nProblém: malá prsa n nŘešení: velikost prsou není podmíněná objemem mléčné žlázy n nProblém: vpáčené bradavky n nŘešení: používat formovače od 6. měsíce těhotenství, používat podprsenky s vystřihnutým otvorem, před kojením přiložit kostku ledu, nebo vytahovat bradavky odsávačkou. n nProblém: ploché bradavky n nŘešení: sáním se bradavka vyklene, je možné použít odsávačku, používání kloboučků se nedoporučuje, stejně jako masírování bradavek během těhotenství. Nejenže je neúčinné, ale někteří autoři upozorňují na možnost vyvolání kontrakcí s následným porodem nedonošeného plodu n nProblém: bolestivé a popraskané bradavky n nŘešení: co nejdříve odstranit příčinu, kterou může být: špatná technika kojení, příliš nalité prsa, infekce v ústách dítéte, krátká uzdička jazyku. Bradavky umývat bez mýdla jen jeden krát za den, nepoužívat hojivé krémy, ale vzdušnou koupel s několika kapkami zadního mléka. Mléko odsávat rukou, ne odsávačkou, nepoužívat klobouček. n n nProblém: příliš nalitá prsa ( nejčastější problém kojících žen ) n nŘešení: nadbytek mléka může paradoxně ohrozit kojení. Plné prsa jsou teplé, těžké, tvrdé, zdají se hrbolaté a vytéká z nich mléko. Nemusí být bolestivé. Řešení spočívá v odstříkávání si mléka před kojením, aby mohlo dítě správně uchopit prso. Po kojení, pokud jsou prsa stále nalité je třeba mléko odstříkat. Také si žena přizpůsobí pitný režim ( sníží příjem tekutin ). n nProblém: bolestivě nalité prsa n nŘešení: příčinou bývá přebytek mléka, opožděný začátek kojení, nesprávná technika kojení, dlouhé časové intervaly mezi kojením a omezení délky kojení. Mléko proniká z přeplněných mlékovodů do okolitého tkaniva a cévních kapilár, kde aktivuje matčin imunití systém. Prsa jsou opuchnuté, leskle-začervenalé a bolestivé. „Kamenným“ prsům přecházíme důsledným dodržováním zásad kojení a správnou technikou. Důležité je časté vyprazdňování prsou kojením a odstříkáváním mléka před a po kojení. Před kojením stimulujeme uvolňovací reflex, přikládáme teplé obklady. Po kojení přikládáme studené obklady na zmírnění opuchu. n Deset kroků k úspěšnému kojení WHO 1996 nKaždé zdravotnické zařízení poskytující péči matkám a novorozencům by mělo mít písemně vypracovanou strategii kojení, kterou si osvojí všichni členové zdravotnického týmu, nškolit zdravotnický personál v poznatcích a zručnostech potřebných při uplatnění této strategie kojení, npoučit všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení, nzabezpečit každé matce první přiložení dítěte k prsu do půl hodiny po porodu a pokud je potřebné, pomáhat jí při tom, nvysvětlovat a učit matky způsobu kojení a udržení laktace i v tom případě, když jsou oddělené od svých nnepodávat novorozencům žádnou potravu ani nápoje mimo MM, s vyjímkou lékařsky indikovaných případů, npraktizovat rooming in ( systém matka s dítětem ) – umožnit matkám a novorozencům zůstat spolu 24 hodin denně npodporovat kojení „na žádost“ podle potřeby dítěte nnedávat kojeným novorozencům n žádné dudlíky a podobné náhrady npovzbuzovat zakládání dobrovolných n skupin matek na podporu kojení n a upozorňovat na ně matky při n propouštění z porodnice n depositphotos_102956576-Mother-breastfeeding-baby.jpg nPočáteční mléka – pokud dítě nemůže být z jakýchkoliv důvodů kojeno nNa trhu velké množství (označené 1 nebo slůvkem baby) nPokud má dítě zdravotní problémy – speciální kojenecká výživa: -Mléka A.R. (antirefluxní zahuštěná vlákninou karubinem ze svatojánského chleba nebo rýžovým škrobem) -Hypoantigenní přípravky pro preventivní užití (rodinná alergická predispozice) -Mléka s vysokým stupněm hydrolýzy bílkovin – děti s prokázanou alergií, malabsorpčím syndromem, metabolickými vadami n -Léčebné přípravky na bázi aminokyselin – děti s těžkým malabsorpčním syndromem -Přípravky s nízkým nebo žádným obsahem laktózy -Počáteční výživa ze soji -Mléka určená pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní váhou a přípravky k obohacení mateřského mléka pro tyto děti n - n 1.jpg 2.jpg 3.png nPřechodné období nNemléčné příkrmy -Po ukončeném 4. měsíci -Pokud je dítě plně kojeno do ukončeného 6. měsíce, potom teprve by mělo dostat příkrm -Podávání příkrmu dříve – zatěžuje ledviny a zvyšuje riziko potravinových alergií -Doporučené monokomponentní zeleninové pyré z nedráždivé zeleniny (dýné, mrkev, hrášek) – nahrazuje se polední dávka mléka -V průbéhu jednoho měsíce + vícesložkové zeleninové a masovo-zeleninové příkrmy (maso se zeleninou a bramborem, maso s rýží) -Maso přidáváme postupně asi 6x týdně (drůbeží, telecí, králičí), 1x týdně místo masa vařený vaječný žloutek nMěsíc po zavedení prvního nemléčného příkrmu + ovocné pyré (nahrazujeme další mléčnou dávku (dopolední nebo odpolední) -Začínáme monokomponentním pyré z nedráždivého ovoce (jablka, hrušky, banán), každý nový druh přidáváme s odstupem 3-4 dnů (rozpoznání event. nesnášenlivosti) -Ovocné pyré nepřislazujeme a nepodáváme s piškoty -Můžeme ho smíchat s neslazeným jogurtem, ne s tvarohem (velké množství bílkovin) nMléčné obilné kaše nu uměle živených dětí v průběhu 5. měsíce, u kojených v průběhu 7. měsíce – místo večerní dávky mléčnou obilnou kaši nDo konce 6. měsíce kaše bez obsahu lepku nPříkrmy podávat lžičkou nNemocné děti – savička s větším otvorem, sonda, gastrostomie n nPokračovací mléka -Po zavedení nemléčného příkrmu -Označována 2 nebo slovem plus -Mléka označována 3 nebo slovem Junior – určená pro batolata -Mezistupeň mezi počátečním mlékem a běžným kravským mlékem nTekutiny nNekojené od 6. měsíce, kojené od 10. měsíce – pravidelné doplňování tekutin nDěti mladší potřebují doplňovat tekutiny při teplotě, zvýšeném pocení, průjmu nebo ztrátě chuti k jídlu nČistá kojenecká voda nČaje a ovocné šťávy nepřislazujeme (neměly by obsahovat více než 15 g sacharidů/100ml n nObdobí smíšené stravy -Zařazujeme obilniny (chléb, pečivo, rýži), těstoviny, brambory, ovoce, zeleninu, maso, vaječný žloutek, mléčné výrobky -Opatrně luštěniny -Jídlo měkké, nekořeněné a nesolené -Nevhodné jsou uzeniny, sladké potraviny (čokoláda, šlehačka, bonbony), tučné maso, paštiky, majonéza, vaječný bílek, tvaroh -Příkrmy se nemixují (hrubě nasekané kousky) nNEBEZPEČÍ ASPIRACE!!! -Krmíme dítě vždy vsedě u stolečku -Zkouší jíst samo, nerozbitná miska -Tekutiny podáváme z hrnečku Příprava kojenecké stravy nPřísné hygienické normy a požadavky na složení nSchvaluje Česká pediatrická společnost J.E.Purkyně nV nemocnici – mléčná kuchyň (zvláštní hygienická pravidla, speciálně školený personál) nTovárně vyráběné, hotové výrobky nMléko se ohřívá ve vodní lázni nZbytky se vyhazují nSavičky a umělohmotné uzávěry – tlakový hrnec nMatka poučena o správné přípravě umělé výživy nPříprava mléka přesně podle návodu nPoužívání „kojenecké vody“ nKrmení z láhve jen u dětí, které nebudou kojené – po nakrmení nechat odříhnout nDoba krmení – podle potřeby dítěte Výživa batolat (12) a dětí předškolního věku (13) nKontrola dítěte při jídle nDítě musí pochopit důležitost správné výživy, naučit se zásady správné výživy, osvojit si správné hygienické návyky nV tomto období jedí méně (zájem o okolí, nově zjištěná nezávislost) nDítě do jídla nenutíme – rozmanitá n jídla s různou chutí, konzistencí n a teplotou n5xdenně pestrá strava nU stolu s dopomocí dospělého, od 2 let samostatně (pod kontrolou) nNejdříve miska, potom hluboký a mělký talíř nLžíce a postupně učíme jíst příborem (šestileté dítě umí používat nůž na krájení a mazání) HAA4c2017_profimedia_0094351326.jpg nTekutiny vždy z hrnečku nŽádné jiné aktivity při jídle nDo 4 let největší riziko aspirace!!! NE oříšky, kandované ovoce, popcorn, některé bonbóny, žvýkačky,...!!! nRizikové faktory: běhání pří jídle, používání lokálních anestetik při prořezávání zubů, v nemocnici stav po lokální nebo celkové anestezii nDěti by měly dostávat: mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, zeleninu, ovoce a cereálie nDětem do dvou let neomezujeme příjem tuků a cholesterolu (minimálně 500 ml mléka denně) nPředškolní věk – mléko se sníženým množstvím tuku, příjem živočišných tuků snižujeme, nízký obsah cukru a soli, limonády, cukrovinky nOvoce a zelenina –součást každé porce jídla nNeslazená, nesycená voda a čaj (ne silný, zelený, ovocný) n Výživa dětí školního věku (13S) a adolescentů (3) nPodobná výživě dospělých nV období zvýšeného tělesného růstu – zvýšená potřeba energie (u děvčat nižší), zvýšené nároky na kvalitní bílkovinu, zvyšuje se potřeba vápníku nAdolescentní dívky – zvýšené nároky na přívod železa nČastý nedostatek vitamínů B, C, A nPotravinová pyramida nDěti školního věku – snídaně a pitný n režim nVliv fast-food depositphotos_26086643-stock-photo-food-pyramid-illustration.jpg Specifika výživy u hospitalizovaných dětí nZměna prostředí, nemoc – nechutenství, poruchy příjmu potravy nMaximálně zachovat stravovací návyky nDítě na lůžku – jídlo naservírované na jídelním stolku, podle potřeby nakrájíme, pomáháme nebo krmíme nSpeciální diety nJiné způsoby podávání stravy: nEnterálně (gastrická sonda, duodenální nsonda, gastrostomie, jejunostomie) nParenterálně (periferní nebo centrální vstup) duben 127.JPG