Pitva a její význam v současné patologii Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK Praha Pitva na Univerzitě v Bologni ve 14. století. Studenti nad tělem popraveného zločince Nová anatomická posluchárna Univerzity v Římě, 1785-1805.  1837 – první pitva (protokol zachován v ústavním archivu)  patologie – povinný předmět založil MUSEUM VINCENC ALEXANDER BOCHDALEK Karl Freiherr von Rokitansky (1804-1878) patolog narozen 19.2. 1804 v Hradci Králové (Rakousko-Uhersko) ; zemřel 23.7. 1878 ve Vídni Handbuch der pathologischen Anatomie IInd Band, Wien 1842 Metodologie patologie Předmět pozorování  nekropsie (autopsie)  biopsie  cytologie  experiment – na zvířeti – tkáňové kultury Autopsie po 2. sv. válce stálý pokles  zahraniči < 10%, Česká rep.. < 50% Cíle – klinickopatologická diagnóza – příčina smrti – kontrola kvality zdravotnické péče - dg. chyby – určení vlivu léčby – nové poznatky o známých i nových nemocech – výuka – event. soudně lékařské aspekty úmrtí ANATOMICKÁ PATOLOGICKO-ANATOMICKÁ ZDRAVOTNÍ SOUDNÍ • univerzitní pracoviště • výukové účely • patologicko-anatomické oddělení • zjištění základního onemocnění, dalších nemocí a komplikací • zemřelí ve zdravotnických zařízeních z chorobných příčin Zákon o zdrav. službách 372/2011 (+ novela zákon č.147/2016) • pracoviště soudního lékařství • zjištění příčiny úmrtí, komplikací a mechanismu úmrtí u osob zemřelých mimo i ve zdrav. zaříz. • + náhlé, neočekávané, násilné úmrtí (vč. sebevraždy) • pracoviště soudního lékařství • podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činnem • nařizuje ji orgán činný v trestním řízení Typy pitev Povinně ze zákona:  úmrtí ženy v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, šestinedělím  plody po UPT s genetickou nebo vývojovou vadou  děti do 18 let věku  nechirurgické intervenční výkony  úmrtí při klinických zkouškách léčiv a postupů  záležitosti transplantační medicíny  úmrtí dárce při odběru tkání či orgánů  po odběru tkání a orgánů ze zemřelého dárce Další indikace  úmrtí na operačním sále („mors in tabula“)  složité operační výkony  úmrtí do 24 hodin od přijetí  infekční nemoci podléhající hlášení (TBC, STD, závažné infekce...)  závažné nejasnosti při klinickém stavu a léčbě  změny na počátku roku 2014 (a poté v červenci r. 2016 – viz dále) PATOLOGICKO-ANATOMICKÁ PITVA Povinně ze zákona  náhlé a neočekávané úmrtí  násilné úmrtí včetně sebevraždy  podezření na „non lege artis“ postup při poskytování zdravotnických služeb  úmrtí v souvislosti s užíváním návykových látek  úmrtí při výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ZDRAVOTNÍ PITVA PITEVNÍ NÁSTROJE Průběh zdravotní pitvy • Patolog – pitevní asistent – (klinik) • Pitevní protokol • Doprovodná vyšetření Klinicko - patologická diagnóza Autopsie - pitva  vlastní technika nezměněna od konce 19. stol.  změny v odběru materiálu pro speciální metody & jejich užití ve vztahu k pokročilým klin. dg. postupům a otázkám Příklad makroskopických nálezů při pitvě Haematoma subdurale Oploštění hemisféry od hematomu ( jiný případ) Adenoma hypophysis suprasellare Haemopericardium Haemopericardium Atrofie ledviny v důsledku aterosklerotického zúžení renální tepny Carcinoma intestini crassi Nádor vaječníku v dutině břišní – při operaci Nádor vaječníku – serózní papilární cystadenom Metodologie patologie Pozorovací úroveň  makroskopie  mikroskopie  ultrastruktura Speciální metody  histochemie  immunohistochemie  kvantitativní (počítačová) obrazová analýza  genetické metody – FISH, PCR, CGH, … Laboratoř histopatologie Laborantka histopatologie odborné zpracování vzorku je podmínkou diagnostického zhodnocení Patologicko anatomický protokol - obsah 1. (v průběhu pitvy nebo bezprostředně po ní)  zevní popis těla zemřelého  popis průběhu pitvy a nálezů v tělesných dutinách, na tkáních a orgánech zpřístupněných pozorování  objektivní údaje o patologických změnách (rozměry v jednotkách SI, bližší popis- nikoli dg. interpretace!)  údaje o – vizitě – pořízené fotodokumentaci – odebraných materiálech pro spec. vyšetření (mikrobiol. toxikol.) – přítomnosti klinika u pitvy Patologicko anatomický protokol - obsah 2. (po provedení dalších vyšetření – zejm. histopatologického) doplnění popisu histopatologických nálezů na orgánech doplnění výsledků pomocných vyšetření Patologicko anatomický protokol - význam ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE !!! rekonstrukční – z dobrého popisu by měla být vytvořitelná reprodukovatelná diagnoza vzdělávací, dokumentační Klinickopatologická diagnóza  Morbus principalis Hlavní onemocnění  Complicationes Komplikace  Causa mortis Příčina smrti  Inventus accesorius Vedlejší nález  Epicrisis Epikríza Posmrtné změny ireversibilní zástava integrovaných funkcí organismu Smrt Posmrtné změny fyzikální : algor/chlad, pallor/bledost, hypostáza, difuse tekutin a plynů chemické (enzymatické): rigor/ztuhlost, srážení krve, autolýza biologické: hniloba Posmrtné změny– fyzikální -1  algor – tělesná teplota se vyrovná s okolní Posmrtné změny– fyzikální -2  pallor (bledost) zástava cirkulace, kontrakce cév, zejm. arterií Posmrtné změny– fyzikální -3  hypostáza – gravitační efekt – mrtvolné skvrny Livores mortis Livores mortis Posmrtné změny– fyzikální -4  difuze tekutin a plynů – macerace pseudomelanosis (Hb+ sirovodík) - verdohemoglobin Maceratio Anencephalus Maceratio Pseudomelanosi s Pseudomelanosis Pseudomelanosi Pseudomelanosi Posmrtné změny - chemické (enzymatické) -1  rigor (mrtvolná ztuhlost) spotřebování makroergních sloučenin (ATP) Posmrtné změny - chemické (enzymatické) -2  srážení krve – tkáňové trombokinázy, autolýza endotelu Coagula Posmrtné změny - chemické (enzymatic) -3 Autolýza – disrupce membrán, ztráta kompartmentalizace Buněčné změny při autolýze:  ztráta bazofilie cytoplazmy  zduření a vakuolizace cytoplazmy  ztráta barvitelnosti jader (pyknóza, karyorrhexe, karyolýza) Autolysis Autolysis myocardii Autolysis -fetus papyraceus Emphysema cadaverosum hepatis Hniloba & další mrtvolná dekompozice hnilobné bakterie hmyz červi atd. Hnilobná dekompozice Posmrtné změny - význam & důsledky  fyzikální – významné v soudně lékařské praxi – např. k odhadu doby úmrtí chemické – interferují s užitím speciálních vyšetřovacích metod  biologické – interferují již i s makroskopickými projevy chorob a někdy (v soudné lék. praxi) s identifikací těla Děkuji za pozornost