6
Urgentní medicína v klinické praxi lékaře
Neodkladná resuscitace
6
• zavádění nových poznatků resuscitační medicíny,
• dostatečná síla důkazů (dospelí vs. děti).
EBM postupy KPR jsou:
• zevní srdeční masáž,
• Časná defibrilacc.
U dalších postupu nebyla prokázána jejich účinnost dostatečnou silou důkazů:
• farmakoterapic,
• umělá plieni ventilace.
6.7.3   Základní neodkladná resuscitace (BLS, poznámky k postupům A-B-Cj
Identifikace srdeční zástavy se v praxi odvíjí od stanovení:
• bezvědomí (postižený neprojevuje žádné známky života),
• bezdeší nebo terminálni dechové aktivit}' (gasping),
• nepřítomnosti jistých známek smrti.
Identifikace srdeční zástavy má určitá úskalí a zdaleka ne ve všech případech je snadná. Srdeční zástavu vyjadřuje porucha činnosti srdce jako pumpy. Elektrická aktivita srdce může byt u některých maligních (smrtelných) arytmií zachována, ale jeho mechanická schopnost vypuzení potřebného objemu krve je zcela nedostatečná. Nej-častejší maligní arytmií je komorová ŕibrilace (obr. 6.6) a dále ACLS.
Dalšími maligními arytmiemi jsou komorová tachykardie bez hmatného pulzu, PEA (pulsless clectrical activity, dříve elektromechanická disociace), extrémní brady-kardie a asystolie. Důležité je uvědomit si, že jedna arytmic může během KPR přecházet v jinou v závislosti na úrovni perfuze, oxygenace a ionizace myokardu (obr. 6.7, 6.8 a 6.9).
Identifikace náhlé poruchy vědomí zpravidla nečiní zásadní potíže. V bezvědomí se nachází každá zhroucená osoba nereagující na hlasité oslovení či taktilní podnět. K nejasnostem mohou vést křeče včetně generalizovaných, které simulují i generalizovaný epileptický záchvat. Vyskytují se nikoli výjimečné u části pacientů se srdeční zástavou jako následek hypoxie CNS.
Za bezvědomého považujeme každého zhrouceného jedince, který nereaguje na hlasité oslovení ani na taktilní stimulaci {např. štípnutí do ramene). V tu chvíli je nutné aktivovat řetěz přežití voláním tísňové linky 112, resp. národní zdravotnické tísňové linky 155 (obr. 6.10).
Potíže činí odlišit, zda jde o bezvědomí následkem srdeční zástavy, Či jiného děje. Častou chybou u laiků je pátrání po pulzu na karotidách - je prokázané, že úspěšnost tohoto postupu je u nevycvičených laiků špatná a časová ztráta významná. Srdeční zástavu je tedy nuLnc ověřit na základě sekundárních symptomů plynoucích ze zástavy oběhu.
Klíčové je z tohoto pohledu zhodnocení stavu dýchání, jehož nepřítomnost je součástí identifikace srdeční zástavy. Jenže í zhodnocení dýchání u zástavy oběhu
|337m«, OO-G
Obr. 6.6 Komorová fibrilace, pacient je v klinické smrti
»U ym SU/W Obr. 6.7 Asystolie - první zaznamenaná
asnuwssMiiiii-msH"
křivka po příjezdu k pacientovi s OHCA
Obr. 6.8 Kormorová tachykardie bez hmatného pu zajištění perfuze nepřímou srdeční m nalinem. OHCA s nutností KPR trvá
lžu u téhož pacienta po 13 minutách
srdeční masáží, ETl s oxygenací a ionizaci myokardu adre-
136