Urgentní medicína v klinické praxi lékaře
Neodkladná resuscitace
Nadále platí, že všichni proškolení zachránci by měli provádět KPR střídáním srdeční masáže a umělých vdechů frekvencí 30 : 2. Provádění komplexní základní KPR (BLS) jc účinnější, nevýhody umělého dýchání spojeného se srdeční masáží vyplývají spíše z neznalosti, obav o vlastní zdraví či nedostatečného výcviku zachránců.
Pouhá srdeční masáž („hands-only", „top-Iess KPR"):
Negativa umělého dýchání během nepřímé srdeční masáže:
• přerušování kompresí,
• obtížnost; hygienické zábrany; infekce,
• zhoršování oběhu; odrazuje od jakékoliv BLS.
Pozitiva umělého dýchání během nepřímé srdeční masáže:
• asfýklické zástavy (děti),
• NZO beze svědků,
• déletrvající KPR.
Resuscitace bez dýchání může být použita při pomoci poskytované nevyškolenými zachránci při neochotě provádět umělé dýchání nebo při telefonicky asistované neodkladné resuscitaci.
Laická resuscitace nesmí být přerušena do předání postiženého profesionálnímu týmu, nebo do vyčerpání zachránců, nebo do „probuzení" postiženého (hýbe se, otevírá oči, dýchá).
Názory na kardiopumpu a na zvednutí dolních končetin
Kardiopumpa má zvýšit venózní návrat tzv. aktivní dekompresí hrudníku. Snížení nitrohrudního tlaku vede ke zvýšenému toku krve k pravé síni. Tento způsob masáže vyžaduje mnohem větší námahu, ale může být účinnější. Zvýšení dolních končetin má zase mobilizovat krev z končetinových žil a zvyšovat preload. Žádné studie však tyto teorie jednoznačné nepotvrdily.
6.7.5   Umělé dýchání
Postup: Jednu ruku zasuneme pod šíji postiženého, druhou tlačíme na jeho čelo a palcem a ukazovákem stlačíme jeh o nosní dírky. Nedoporučuje se již používat velké objemy, proto provedeme pouze lehce hlubší nádech a široce otevřenými ústy překryjeme ústa postiženého. Následně vydechneme a zároveň sledujeme, zda se zvedá postiženému hrudník, což svědčí o proniknutí vydechnutého vzduchu na správné místo. Výdech postiženého je pasivní, během něj nadechneme čerstvý atmosférický vzduch a postup se opakuje 10-12krát za minutu. Modifikace: dýchání z úst do nosu - technika je obdobná, avšak rukou tlačíme na bradu postiženého zespodu tak, aby ústy vzduch při vdechu neunikal. Objem jednotlivého vdechu (Vt) se blíží fyziologickému objemu, tj. 6-7 ml/kg (tj. 400-600 ml), jeden účinný vdech má trval 1 sekundu, výdech jc pasivní, dva vdechy nemají trvat déle než 5 sekund.
Vydechovaný vzduch obsahuje 16-18 % 02, naopak obsah COJcasi lOOkrát vyšší než v atmosférickém vzduchu. Přesto je množství 02 ve vydechovaném vzduchu zachránce pro oxygenaci organismu při BLS postačující.
Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem:
• viditelné cizí těleso manuálně odstraníme,
• vyzveme k usilovnému kašli (pozor, při ventilovém uzávěru nebo úplné obstrukci se postižený nemůže nadechnout, a tedy ani zakašlat),
• udeříme postiženého 3-5král do zad plochou dlaní,
• Heimlichův manévr: postiženého obejmeme zezadu, jednu ruku dáme v pěst pod mečovitý výběžek, druhou položíme přes svoji pěst - poté několikrát prudce stlačíme naďbřišek postiženého. Heimlichův manévr se nepoužívá u malých dětí a těhotných žen, navíc není obecně doporučován v případě laické resuscitace.
Při úplné obstrukci dýchacích cest a nemožnosti vypuzení cizího tělesa výše popsanými způsoby provedeme usilovný umělývdech. Cílem je obejití překážky, respektive její posunutí do distálnějších partii dýchacích cest lak, aby alespoň část bronchiálního stromu byla průchodná. Při obstrukci horních dýchacích cest nad laryngem je možné provést alternativní přístup do dýchacích cest - koniopunkci či koniotomii (viz dále). Při obstrukci dýchacích cest nad karínou jde o situaci v terénu neřešitelnou, s infaustní prognózou.
Pro doplnění doporučení z roku 2015 je nutné dodat, že je nadále podporován program rozšiřování AED na veřejných místech, v letadlech apod. V nemocnicích je cílem dosažení výboje do 3 minut. Také je nově doporučováno využívat pomůcek typu metronomů, schopných vyhodnocení kvality KPR („pockel CPR").
6.7.6   Rozšířená KPR (ACLS, poznámky k postupům D-E-F)
Fibrilace komor (VH) je maligní arytmie charakterizovaná chaotickou elektrickou aktivitou, vedoucí k rychle se opakujícím nekoordinovaným a hemodynamicky neúčinným kontrakcím svalových vláken komor a tím k zástavě oběhu. VF (obr. 6.15) je „anarchií" komorového myokardu. Nejčastější příčinou VF je ischemická choroba srdeční s akutním infarktem myokardu, ale i podchlazení, tonutí či úraz elektrickým proudem. U dospělých je příčinou srdeční zástavy ve 2/3 až 3/4 případů (viz výše).
Obr. 6.15 Komorová fibrilace
6.7.7 Defibrilace
Defibrilace je postup, při kterém je při fibrilaci komor obnoven normální sinusový rytmus pomocí výboje přesně definovaného stejnosmérného proudu. Vělšina srdečních
142
143