Urgentní medicína v klinické praxi lékaře 6.7.12 Zvláštnosti KPR u dětí Pro potřeby základní neodkladné resuscitace dělí (obr. 6.27) je změněné pořadí úkonů a poměr vdechů a kompresí. Příčinou srdeční zástavy v dětském věku je totiž v naprosté většině případů asťyxie z obstrukce dýchacích cest zapadlým jazykem. K jejich uvolnění většinou stačí prostý záklon hlavy. Pokud i po prostém záklonu hlavy trvá absence základních životních funkcí, volá zachránce pomoc z okolí, rychle následuje 5 umělých dechů a nové ověření známek života. Pokud chybí, pokračuje se asi 1 minutu kompletními cykly resuscitace v poměru 15 kompresí hrudníku na 2 umělé dechy. Stlačení hrudníku se provádí uprostřed frekvencí 100-120 za minutu do hloubky odpovídající 1/3 předozadního průměru hrudníku. Dechové objemy musí být úměrné vzrůstu. Častuje nutné dýchat do nosu i úst. U nejmenších dělí zachránce vdechuje pouze obsah dutiny ústní a vzedmutých tváří - v tomto vzduchu je 21 % kyslíku. Objem dechu je takový, aby došlo k viditelnému pohybu hrudníku. Teprve po jedné minutě resuscitace zachránce volá další pomoc (záchrannou službu), pokud je sám. Pro použití kyslíku, pomůcek pro dýcháni a léků platí totéž> co u dospělých, adrenalin sc podává v dávce 0,01 mg.kg 1 i.v. či i.o., časování i intervaly podání jsou stejné jako u dospělých; amiodaron 5 mg.kg 1 a stejná dávka se opakuje po 5. neúspěšném výboji. Při obtížné kanylaci jc vhodnou alternativou intraoseální přístup. Pravidla pro defibrilaci jsou shodná s doporučeními pro dospělé, energie defibrilačního výboje je 4 J.kg '. Při použití AED u dětí ve věku 1-8 let je vhodné použít dětské elektrody a dětské nastavení přístroje, v případě nouze lze použít i AKD pro dospělé. Resuscitace novorozence po porodu Většina novorozenců po porodu nepotřebuje žádnou, či potřebuje jen minimální asistenci při zahájení spontánního dýchání. U zdravých novorozenců je vhodné pupečník Neodkladná resuscitace podvázat nejdříve po 1 minutě. Je zdůrazněno, aby se rutinně neodsávalo ani při aspiraci mekonia, pokud není tak vazké, že tvoří solidní překážku v dýchacích cestách. Důležitá je péče o tepelnou homeostázu. Normální teplota novorozence po narození je 36,5-37,5 °C, každé snížení o 1 °C zvýší mortalitu o 28 %. je potřeba používat zvlhčenou a ohřátou dýchací směs, nedonosené novorozence neosušovat a ihned zabalit s výjimkou obličeje do polyetylenové fólie, mít k dispozici tepelný zářič, ohřívací matrace a podobně. Měření tepu palpačně nebo auskultací je nespolehlivé a většinou vede k podcenění skutečné frekvence; lepší je měřit pomocí pulzního oxymetru nebo EKG. Pokud dítě do 1 minuty nedýchá, jc nutné podpořit ventilaci. Základem je zahájení umělého dýchání vzduchem či u nedonosených Fp2 0,3. Pouze pokud se - navzdory adekvátní ventilaci - stav nezlepšuje, je možné koncentraci kyslíku opatrně zvyšovat. Iniciální vdechy by měly trvat 2-3 sekundy, aby se plíce lépe provzdušnily, je však třeba se vyvaroval nadměrných špičkových tlaků. Nevede-li adekvátní ventilace ke zlepšení stavu, a je-li pulz pomalejší než 60 za minutu, je potřeba zahájit zevní srdeční masáž. Optimální je technika využívající prsty zachránce jako oporu na zádech a komprese hrudníku oběma palci v dolní třetině sterna o 1/3 průměru hrudníku. Frekvence kompresí je 120/min, poměr kompresí a dechů je 3 : 1, což znamená, že za minutu je dodáno 90 kompresí a 30 dechů. Léky jsou používány vzácně, bradykardie je zpravidla primárně hypoxická. Lze použít adrenalin 0,01 mg.kg' s následnými dávkami podle potřeby 0,01-0,03 mg.kg"1 i.v., nejlépe do umbílikální žíly. Adrenalin 1 mg ředíme do 10 ml fyziologického roztoku a podáváme v iniciální dávce 0,01 mg/kg. Další dávky jsou 0,1 mg/kg až do maxima 1 mg pro jednotlivou dávku. Dávka krystaloidů 10 ml/kg je shodná jako u dospělých. Podání adrenalinu u novorozence je indikováno, pokud je srdeční frekvence pod 60/min. Tracheální intubaci by měl provádět pouze lékař, který tuto techniku dobře ovládá. Pokud nevede resuscitace k úspěchu, je doporučováno ji po 10 minutách ukončil. Postup úkonů u KPR dítěte; • Ověříme bezvědomí. • Zavoláme o pomoc z okolí. • Uložíme postižené dítě vleže naznak. • Provedeme 5 umělých dechů tak, aby se hrudník zdvihal; velké objemy jsou chybou. . Zahájíme resuscitaci jako u dospělých v poměru 15 stlačení a 2 vdechy; hloubka stlačení je u dětí asi o třetinu hloubky hrudníku. • Pokud se do jedné minuty kompletní resuscitace neobnoví normální dýchání, voláme záchrannou službu. • Pokračujeme do návratu normálního dýchání, nebo do převzetí resuscitace záchrannou službou, či do vyčerpání zachránce. Tab. 6.4 Doporučení poměru komprese/vdech, frekvence kompresí a frekvence vdechů u dětí Obr. 6.27 KPR dětského pacienta komprese/vdechy frekvence kompresí frekvence vdechů novorozenec 3 s 1 (1 či 2 zachránci) 120/mín 30/min ostatní dětí 30 : 2 (1 či 2 zachránci) 100-120/min 20/min 156