Nitromint aerosol - aplikace pod jazyk (sub lingvální)
(glyceroli trinitratis 8 g v jedné nádobce – 0,4 mg glyceroli trinitras v jedné dávce).
Nitroglycerin je relaxans hladkého svalstva. Působením na hladkou svalovinu cév rozšiřuje
nitroglycerin periferní žíly a tepny, jakožto i koronární arterie. Zlepšuje koronární oběh,
okysličení ischemického myokardu, srdeční výkon a toleranci fyzické zátěže. Při aplikaci na
sliznici úst je rychle absorbován a účinkuje během jedné minuty.
Mezi terapeutické indikace patří profylaxe záchvatů anginy pectoris před fyzickou námahou a
podpůrná léčba akutního levostranného srdečního selhání (astma cardiale) nebo snížení plnícího
tlaku při akutním infarktu myokardu. Při aplikaci je třeba vstříknout pod jazyk jednu nebo dvě
dávky. V případě nutnosti může být aplikováno v následujících 15 minutách ještě několik stisknutí
(odměřených dávek), nejvýše však tři. Po aplikaci se může objevit přechodné mírné pálení v ústech,
pocit pulzace v hlavě, zrudnutí, bolesti hlavy, závratě, palpitace, pocity horka, nauzea, pocení. V
ojedinělých případech, kdy dojde k předávkování, se objevují synkopa a hypotenze.
Mezi kontraindikace patří přecitlivělost na organické nitráty, glaukom s úzkým úhlem, těžká
hypotenze, zvýšený intrakraniální tlak způsobený krvácením do mozku a úrazem a anémie.
Lék je třeba podávat se zvýšenou opatrností v kombinaci s antihypertenzivy, neuroleptiky,
tricyklickými antidepresivy a alkoholem (nebezpečí zesílení hypotenzivního účinku!).
Ventolin - roztok inhalaci (salbutamol)
Jeden ml roztoku obsahuje salbutamoli sulfas 6 mg, což odpovídá salbutamolum 5 mg.
Salbutamol je selektivní agonista beta2-adrenoreceptorů indikovaný k léčbě nebo prevenci vzniku
bronchospasmu. Salbutamol navozuje rychlou (do 5 minut) krátkodobou (čtyřhodinovou) bronchodilataci
při reverzibilní obstrukci dýchacích cest způsobené bronchiálním astmatem, chronickou bronchitidou
a emfyzémem. U pacientů s bronchiálním astmatem by salbutamol měl být používán ke zmírnění již
vzniklých příznaků, nebo příznaků, které mohou vyvolat astmatický záchvat.
U pacientů s perzistující formou astmatu nemají být bronchodilatancia jedinou nebo hlavní terapií.
U pacientů s perzistující formou astmatu, kteří nereagují na léčbu salbutamolem se doporučuje léčba
inhalačními kortikosteroidy k dosažení a udržení kontroly astmatu. Nedostaví-li se odezva na léčbu
salbutamolem, může to signalizovat potřebu neodkladného lékařského vyšetření nebo změny léčby.
Ventolin roztok k inhalaci je určen pouze k perorální inhalaci s nebulizátorem pod dohledem lékaře,
nesmí se podávat injekčně nebo polykat. Roztok je určen dospělým, dospívajícím a dětem ve věku 4 až
11 let. Kontraindikací je hypersenzitivita na léčivou látku. Důsledkem terapie beta2-agonistickým
léčivem, hlavně při jeho parenterální a nebulizační aplikaci, může být potenciálně závažná
hypokalémie. Stejně jako při podávání jiných inhalačních přípravků může po inhalaci tohoto
přípravku dojít k paradoxnímu bronchospasmu s náhlým vznikem hvízdavého dýchání. Podobně jako
ostatní beta2-agonisté může i salbutamol způsobit reverzibilní změnu metabolismu, včetně změny
glykémie (zvýšení jejích hodnot). U malé části pacientů léčených kombinací nebulizovaného
salbutamolu a ipratropia bromidu (Berodual) byl hlášen akutní glaukom (s uzavřeným úhlem).
Adrenalin 1 mg amp. (epinephrini hydrochloridum)
Sympatomimetikum, které stimuluje α- i β-adrenergní receptory, a to v závislosti na podané dávce:
V dávce do 2 μg/min vyvolává především výraznou relaxaci hladké svaloviny dělohy, respiračního
traktu a některých cév (pokles diastolického tlaku) a středně zvětšuje sílu a frekvenci srdečních
stahů.
V dávkách 4 - 10 μg/min zesiluje účinky na srdce a přidávají se slabé účinky na většinu inervované
cévní a pilomotorické hladké svaloviny (vazokonstrikce, mydriáza).
Epinefrin je vhodný pro děti i dospělé při srdeční zástavě a alergických stavech.
Srdeční zástava
Dospělí: 1 mg intravenózně nebo intraoseálně.
Děti: 0,01 mg/kg (neboli 1 µg – mikrogram) tělesné hmotnosti intravenózně nebo intraoseálně každých
3 – 5 minut (maximálně 1 mg).
Novorozenci: 0,01 – 0,03 mg/kg (neboli 1 µg 3 µg – mikrogramů) tělesné hmotnosti intravenózně nebo
intraoseálně každých 3-5 minut. Endotracheální aplikace se již nedoporučuje.
Anafylaktický šok:
Dospělí: 0,3–0,5 mg do maximální jednotlivé dávky 1mg
Děti: 0,01 mg/kg do dávky 0,3 ml do maximální jednotlivé dávky 0,5 mg.
Intramuskulárně nebo subkutánně s možností opakování dávky po 5–15 minutách. Intramuskulární podání
je doporučené zejména v úvodní fázi anafylaktické při přítomnosti celkových příznaků kvůli
spolehlivějšímu a rychlejšímu nástup účinku. Pokud pacient neodpovídá na několik s. c. nebo i. m.
podání, je vhodné podat naředěný Adrenalin, nejlépe na koncentraci 5 ml adrenalinu /500 ml
fyziologického roztoku intravenózně ve formě infúze.
Kontraindikace adrenalinu:
* hypersenzitivita na léčivou látku
* závažná hypoxie a hyperkapnie
* současné podávání inhibitorů monoaminooxidázy, léčba tricyklickými antidepresivy (tachyarytmie)
* hypertenze, hypovolémie
* pokročilý věk s těžkou aterosklerózou
* feochromocytom, hypertrofická subaortální stenóza.
Všechny tyto kontraindikace musí být zcela individuálně posouzeny při stavech bezprostředně
ohrožujících život: při náhlé zástavě srdeční, bronchospasmu a anafylaktickém šoku. Užití
epinefrinu v těchto případech je indikováno, ale je bezpodmínečně nutné současně upravit hypoxii,
hyperkapnii a hypovolémii s laktátovou acidózou. Při život ohrožujícím stavu je nutno individuálně
zvážit poměr možného prospěchu a rizika při hypertenzi, hyperthyreóze, těžší ischemické chorobě
srdeční, tachyarytmii, hypovolémii, hyperkapnii, těžší hypoxii.
Noradrenalin (norepinephrinum 1mg v 1ml)
Noradrenalin (norepinefrin) stimuluje alfa- i beta-adrenergní receptory a to v závislosti na podané
dávce:
* dávka do 2 μg/min zvětšuje sílu a frekvenci srdečních stahů
* dávka 4-10 μg/min zesilují se účinky na srdce a přidávají se vazokonstrikce, mydriáza
* dávka nad 10 μg/min dochází ke zvýšení celkového periferního odporu (systolického a
diastolického tlaku), při dalším zvyšování dávky dochází k vazokonstrikci v kožních cévách a ve
splanchnické oblasti, vedoucí až k ischémii ve splanchnické oblasti (může tak být usnadněna
bakteriální přechod ze střeva do krve), dochází k poklesu střevní motility a průtoku krve
ledvinami.
Mezi terapeutické indikace patří:
Profylaxe nebo terapie akutní hypotenze, terapie šokových stavů nereagujících na doplnění objemu
tekutinami při infarktu myokardu, traumatu, sepsi, selhání ledvin, srdečních operacích, chronické
srdeční dekompenzaci, intoxikaci léky, anafylaktické reakci.
Mezi hlavní kontraindikace patří:
* hypersenzitivita na léčivou látku
* subaortální stenóza, feochromocytom (nádor dřeně nadledvin)
* tachyarytmie nebo fibrilace komor, hypertenze
Upozornění: Při hypovolémii je třeba před podáním norepinefrinu nejprve doplnit krevní objem. Během
léčby noradrenalinem je třeba udržovat normovolémii. Při infarktu myokardu mohou vyšší dávky
norepinefrinu vést k ischémii myokardu zvýšením potřeby kyslíku. Norepinefrin rovněž urychluje
vedení vzruchu myokardem a zvyšuje aktivitu pacemakerů. Je třeba se vyvarovat mimožilního podání,
které může vést k nekróze tkání (noradrenalin nesmí být podán subkutánně nebo intramuskulárně). V
průběhu léčby je nutné monitorování krevního tlaku, tepové frekvence, funkce ledvin, event. EKG.
Syntophyllin (Aminophyllinum 240 mg, tj. theophyllinum monohydricum 205,7 mg) v 10 ml
http://www.dinarin.cz/out/pictures/z1/syntophyllininj5x10ml240mg_z1.jpg
Syntophyllin injekce obsahují aminofylin,. vlastní účinek je způsoben theofylinem. Má
bronchodilatační účinek, působí stimulačně na dechové centrum, zvyšuje frekvenci a sílu srdečních
kontrakcí, má slabý diuretický účinek, stimuluje CNS a zvyšuje žaludeční sekreci. Přípravek je
určen k léčbě asthma bronchiale, chronické obstrukční plicní nemoci, idiopatické apnoi novorozenců.
Přípravek je určen k léčbě dospělých i dětí.
Mezi kontraindikace patří intoxikace přípravky obsahujícími theofylin (často perorálně užívající u
pacientů s CHOPN), přecitlivělost na theofylin a edamin, tyreotoxikóza, těžká insuficience jater,
tachydysrytmie, akutní infarkt myokardu, epilepsie. Při současném užívání perorálního přípravku s
obsahem theofylinu je nutno dávku snížit o množství, jež se už podalo jinou aplikační cestou (pro
úzký terapeutický rozsah). Syntophyllin se nepodává intramuskulárně. Při astmatickém záchvatu je
použití Syntophyllinu dalším stupněm komplexní léčby, což zahrnuje aplikaci kyslíku, inhalační
cestou krátce účinkující betamimetika, kortikosteroidy, subkutánní podání betamimetika. Při
nedostatečném účinku úvodní dávky Syntophyllinu se podává betamimetikum v infuzi.
Rectodelt 100 mg (prednisonum) rektální čípky
Syntetický kortikoid v čípkové formě. Používá se především pro své protizánětlivé, protialergické,
antiedematozní (zabraňující otokům) a imunosupresivní (potlačující imunitu) účinky.
U dětí se čípky Rectodelt 100 mg používají zejména při léčení akutního zánětlivého otoku hrtanu
(subglotická laryngitida) a zánětu průdušek (spastická bronchitida).
Pokud není stanoveno jinak, obnáší počáteční dávka u preakutních a život ohrožujících stavů 100 -
200 mg prednisonu denně, u akutních onemocnění maximálně 100 mg prednisonu denně. Dětem se podává
při akutní subglotické laryngotracheitidě, záškrtu a spastickém zánětu průdušek provázeném akutní
dušností 100 mg prednisonu jednorázově.
Kontraindikacemi prednisonu jsou:
* alergie na léčivou látku
* akutní žaludeční nebo dvanáctníkové vředy
* zelený zákal (glaukom s ostrým a tupým úhlem)
* jestliže máte zánět uzlin po očkování proti tuberkulóze
* jestliže máte nestabilní cukrovku
* podezření na náhlou příhodu břišní
Současným podáním salicylátů nebo nesteroidních antirevmatik se může zvýšit náchylnost ke krvácení
do zažívacího traktu. Současná aplikace srdečních glykosidů může vést na základě steroidy
podmíněného vylučování draslíku ke zvýšení toxicity srdečních glykosidů. Při současném podávání
diuretik je třeba počítat se zvýšeným vylučováním draslíku. Účinek antidiabetik nebo kumarinových
derivátů se může zeslabit.
Při krátkodobé léčbě (1-2 dny) u kritických stavů nejsou známy žádné kontraindikace. Jedná-li se o
použití přípravku ve vitální indikaci (záchraně života), jsou všechny kontraindikace pouze
relativní.
Při delší době užívání kortikoidů (což se ale v krátkodobé léčbě nevyskytuje) se mohou rozvinout
projevy Cushingova syndromu s měsícovitým obličejem, otylostí, vysokým krevním tlakem a
osteoporózou (úbytek kostní tkáně). Dále se mohou vyvolat diabetické poruchy látkové výměny a mohou
se objevit myopatie (onemocnění svalů), žaludeční, případně dvanáctníkové vředy, psychické poruchy,
snížení imunity.
Dexamed (1 amp. obsahuje 2 ml obsahuje dexamethasoni dihydrogenophosphas 8 mg)
Dexamethason je syntetický glukokortikoid (hormon) s protizánětlivým účinkem. Je určen pro všechny
formy celkové i místní injekční terapie glukokortikoidy i pro akutní případy, kdy i.v. podání
glukokortikoidů může být život zachraňujícím výkonem:
· alergie, astma, edém laryngu
· infekce, doplňková léčba šokových stavů
· úrazové stavy s rizikem edému
Pokud použití glukokortikoidů může být život zachraňující, na kontraindikace se obvykle nebere
zřetel.
Solu-Medrol 62,5 mg/ml (methylprednisolonum 250 mg ve 4 ml roztoku)
Methylprednisolon je silný protizánětlivý steroid. Vykazuje vyšší protizánětlivou aktivitu než
prednisolon a má menší tendenci zadržovat sodík a vodu. Mezi hlavní terapeutické indikace patří
alergické reakce, stavy dušnosti, edémy a akutní poranění páteře. Kontraindikacemi pro PNP je
přecitlivělost na metylprednisolon. Methylprednisolon může zvýšovat hladinu glukózy v krvi, zhoršit
již existující diabetes a učinit náchylným na diabetes mellitus pacienty dlouhodobě léčené
kortikosteroidy.
Exacyl (acidum tranexamicum 0,5 g v ampuli s obsahem 5 ml)
Antifibrinolytikum určené ke specifickým indikacím:
· silná menstruace u žen
· krvácení z trávicího ústrojí
· krvácení z močových cest
· krvácení po léčbě jiným léčivým přípravkem, který brání srážení krve
V České republice jsou vytvářeny podmínky pro možnost podání této léčby již v přednemocniční péči.
V klinické praxi se často setkáváme se závažnými deficity fibrinogenu v časné fázi život
ohrožujícího krvácení (ŽOK). Někteří těžce zranění s ŽOK mají při přijetí na emergency (podobně
jako rodičky se závažným peripartálním ŽOK) téměř nulové hladiny fibrinogenu.
Přípravek Exacyl je kontraindikován:
· alergie na kyselinu tranexamovou
· onemocnění způsobující vznik krevních sraženin
Mezi časté nežádoucí účinky patří: pocit na zvracení, zvracení, průjem, malátnost s hypotenzí
zejména pokud je injekce podána příliš rychle.
Dithiaden (bisulepinum 1 mg ve 2 ml injekčního roztoku)
Bisulepin má intenzivní antihistaminové působení, působí sedativně, nemá antiadrenergní a jen velmi
nízké anticholinergní a antiserotoninové účinky. Centrálně tlumivý efekt se u experimentálních
zvířat projevoval až při dávkách, které byly o dva řády vyšší než doporučené.
Mezi hlavní indikace patří:
* projevy přecitlivělosti časného typu (zprostředkované IgE protilátkami)
* akutní alergické stavy, alergická rýma (zvláště sezonní), astma bronchiale I. Typu
* alergické reakce po bodnutí hmyzem, po aplikaci alergenu při hyposenzibilizaci, po podání léků
či požití potravin
* celková alergická reakce včetně anafylaktického šoku, ihned v návaznosti na podání adrenalinu,
popř. glukokortikoidů
Kontraindikace:
Přecitlivělost na léčivou látku, status asthmaticus, kojení a ve všech případech, kde je na závadu
ospalost (centrálně tlumivý účinek dithiadenu zesilují současně podané látky tlumící CNS).
Thiopental 0,5 g ředíme do 20 ml stříkačky fyziologickým roztokem: 1ml = 25 mg
Torecan (thiethylperazinum 6, 50 mg v 1 ml injekčního roztoku)
Thiethylperazin se používá v léčbě a prevenci nausey, zvracení a závratí. Je vhodný k léčbě a
prevenci nausey a zvracení, které doprovázejí kraniocerebrální poranění, intrakraniální hypertenzi,
migrénu a kinetózy. Torecan se používá pro léčbu závratí u Meniérova syndromu a jiných
vestibulárních poruch, po komoci mozku, u postkomočního syndromu a u cerebrovaskulární
aterosklerózy.
Torecan je kontraindikován v případech známé hypersenzitivity na tento lék nebo na fenothiaziny
obecně, dále u těžšího poklesu funkcí CNS, u komatózních stavů a u klinicky významné hypotenze.
Použití u dětí mladších 15 let je rovněž kontraindikováno, a to pro riziko nežádoucích
extrapyramidových účinků (mohou vyvolat maligní neuroleptický syndrom, jež se klinicky manifestuje
hyperpyrexií, muskulární rigiditou, alterací psychického stavu). Torecan může způsobit somnolenci,
závratě, bolesti hlavy, neklid a rovněž další závažné nežádoucí účinky, jako jsou křeče a
extrapyramidové příznaky. Tyto extrapyramidové příznaky se mohou projevovat jako torticollis,
opistotonus, rigidita a grimasy v obličeji. U starších pacientů se po dlouhodobém podávání může
objevit pozdní dyskineze (mimovolní záškubovité pohyby).
Propofol 1 % (1 ml emulze obsahuje 10 mg propofolum, obsah 1 ampule 200 mg = 20 ml)
Celkové anestetikum k intravenóznímu podání s krátkým účinkem.
Indikace:
· úvod do celkové anestézie u dospělých a dětí starších 1 měsíce
· sedaci ventilovaných pacientů starších 16ti let na jednotce intenzivní péče
Propofolum se nesmí použít u pacientů se známou přecitlivělostí na propofol, sóju, burské oříšky
nebo jinou složku emulze a u pacientů ve věku 16ti let nebo mladších pro sedaci na jednotce
intenzivní péče.
Mezi časté nežádoucí účinky patří:
* během uvedení do anestezie spontánní pohyby a myoklonie
* hypotenze, bradykardie, tachykardie
* lokální bolest v místě aplikace do žíly (může být minimalizována lidokainem)
· Hypnomidate (10ml ampulka obsahuje etomidatum 20 mg - 2 mg/ml)
· Celkové anestetikum určené k úvodu do celkové anestezie. Při doporučeném dávkování
ovlivňuje etomidát hemodynamické parametry minimálně, jeho je použití vhodné zejména u kardiaků.
Kontraindikací podání je hypersenzitivita na léčivou látku etomidatum.
· Z častých a velmi častých nežádoucích účinků se může objevit: mírný a přechodný pokles
krevního tlaku (snížení periferní vaskulární rezistence), dyskineze, myoklonus, bolesti žil,
hypotenze, apnoe, hyperventilace, stridor.
Arduan 4mg (prášek v lahvičce + rozpouštědlo (pipecuronii bromidum 4 mg)
·
· Nedepolarizující nervosvalový myorelaxantium (blokátor), na rozdíl od depolarizujících
myorelaxancií nevyvolává svalové záškuby. Arduan je indikován jako součást celkové anestézie, k
zajištění reverzibilní relaxace kosterního svalstva a jako jedna ze součástí pro adaptaci pacienta
na umělé plicní ventilaci. Kontraindikací je hypersenzitivita na léčivou látku. Arduan vyvolává
relaxaci dýchacího svalstva, proto je nutné při použití tohoto léčivého přípravku řízené dýchaní,
dokud se neupraví dýchání spontánní. U pacientů s nervosvalovým onemocněním je třeba opatrnosti,
protože se může objevit jak zesílení, tak oslabení nervosvalové blokády navozené přípravkem Arduan.
Frekvence hlášení nežádoucích účinků u přípravků Arduan je velmi vzácná.
Podání inhibitorů acetylcholinesterázy jako je neostigmin, pyridostigmin nebo edrofonium zruší
nervosvalovou blokádu navozenou přípravkem Arduan.
· Suxamethonium jodid (100 mg v lahvičce, prášek)
· http://static.adcc.sk/media/images/products/HL/127362/0_qmdgxn0_400x400.jpg Velmi krátce
působící periferní svalové relaxans depolarizujícího typu; výborně relaxuje zejména svalstvo
hrtanu. Účinek se manifestuje svalovými stahy, po nichž následuje relaxace (cca 3 minuty).
Suxamethonium se používá jako svalové relaxans pro usnadnění endotracheální intubace a mechanické
ventilace. Používá se rovněž při závažném laryngospasmu a k redukci intenzity svalových kontrakcí
spojených s farmakologicky nebo elektricky vyvolanými křečemi.
· Přípravek nemá žádný účinek na úroveň vědomí, nesmí být podáván pacientovi, který není v
bezvědomí. Přípravek nesmí být podán u pacientů s předchozím případem hyperkalémie (polytrauma,
těžké úrazy, selhání ledvin v anamnéze, popáleniny). Při rozvoji svalové ztuhlosti počínaje
žvýkacími svaly a příznaků maligní hypertermie s hyperventilací a rychlým vzestupem tělesné teploty
je okamžitým kauzálním lékem nitrožilně podaný dantrolen a komplexní symptomatická léčba.
V současné době je variantou preparát Suxamethonium chlorid.
Depolarizující myorelaxancia
· Po jejich vazbě dochází k depolarizaci, po které následuje opožděná repolarizace, která
brání kontrakčním účinkům acetylcholinu (sukcinylcholinjodid). Zároveň depolarizují příčně
pruhovaná svalová vlákna
· Nepůsobí na srdeční a hladkou svalovinu. Doba účinku je několikaminutová a po dobu
svalové relaxace je nutno řízené dýchání. Nemají antidota. Svalové myoklonie (záškuby) probíhající
od obočí k palcům na nohách za cca 1 min. Pacient přestává dýchat v době, kdy se záškuby objeví na
hrudníku - ideální doba pro endotracheální intubaci – záškuby na ploskách nohou (za cca 2 min.).
Může se objevit závažná bradykardie až asystolie. Účinek mizí za cca 4-5min. po obvyklé dávce. U
určité populace může v důsledku záškubů přetrvávat bolest svalů po anestezii.
·
· Nedepolarizující myorelaxancia
· Léčiva i toxiny obsazující acetylcholinové receptory aniž by působily depolarizaci. Vazba
je pevnější než v případě nepolarizujících relaxancií - délka účinku je výrazně delší (desítky
minut po obvyklých dávkách). Odbourávají se v játrech a ledvinách. Jako antidotum lze použít
krátkodobé inhibitory ACHE – neostigmin.
· První projevy relaxace jsou na mimickém svalstvu. Pacient pociťuje poruchy ovládání
jazyka, mimických svalů v obličeji, mumlá, řeč se stává nesrozumitelná. Později se mu hůře dýchá,
dechové pohyby se zmenšují. Pak nastupuje apnoe, mizí hybnost končetin.
· Mezi zástupce patří účinné látky rocuronium, pancuronium, myvacurium, tracrium.
Analgetika
Léčiva využívaná k omezení či odstranění bolesti - jak bolesti somatické (vznikající traumatem či
zánětem), tak bolesti útrobní, při různých onemocněních orgánů, která jsou většinou provázená
bolestí. Základní dělení je na opioidní analgetika a neoplodní analgetika.
Opioidní analgetika
Dříve nazývané opiáty - látky odvozené od opia, či narkotika - látky způsobující spánek. Mají
velice silný analgetický účinek. Tlumí viscerální bolesti, potlačují psychickou složku (tlumí
strach) a emotivní reakci na bolest, mají také tlumivý účinek na kašel (antitusický). Hlavním
představitelem je morfin. Může se na nich vytvořit závislost.
Účinky na CNS:
* analgezie, odstranění napětí a strachu;
* euforie – vnitřní blaženost – vede k závislosti;
* psychotomimetické účinky – disharmonie;
* ospalost, obluzení, bezvědomí;
* snížení citlivosti respiračního centra na CO[2] (fentanyl) útlum dýchání;
* antitusické účinky (butamirát);
* nausea/zvracení – vlivem na oblast v prodloužené míše – mizí po opakovaném podávání či s
přídavkem antiemetik;
* mióza – marker intoxikace opioidy (kromě pethidinu);
* neuroendokrinní – zvýšená sekrece antidiuretického hormonu.
Periferní účinky OA:
* zvyšují tonus hladkých svalů, zpomalují střevní pasáž, spastická obstipaci);
* z hlediska účinků na hemodynamiku srdce lepší fentanyl než morfin (hypotenze);
* snížení tonu dělohy a děložní motility – zpomalí porod;
* snížení pohybu řasinek epitelu (tuba, bronchy);
* bronchokonstrikce – vyplavením histaminu (morfin);
* svalová rigidita – (fentanyl);
* prostupují do mateřského mléka, průnik placentární bariérou – deprese dýchání.
Vedlejším účinkem opioidů je svědění kůže (pruritus) zvláště v oblasti obličeje, velmi často to lze
pozorovat u dětí. Pacient, který se po podání opioidu začne drbat na nose a pod nosem, má
dostatečnou dávku. Třebaže se analgetický efekt ještě nerozvinul úplně. Mezi další nežádoucí účinky
patří deprese dýchání, nauzea, závratě, zvýšený tlak v žlučových cestách, retence moči, hypotenze.
Mezi známky intoxikace patří mióza, zvýšený práh bolesti, snížená dechová frekvence, hypoventilace,
bezvědomí, křeče.
Mezi zástupce slabých opioidů patří kodein, tramadol, pentazocin. Mezi silné opioidy morfin,
pethidin, metadon.
Neopioidní analgetika
Jsou léčiva, která působí analgeticky, antipyreticky a zčásti i antiflogisticky. Mezi
analgetika-antipyretika patří metamizol, paracetamol, kyselina acetylsalicylová. Mezi nesteroidní
antirevmatika patří nimesulid, diklofenak, ibuprofen. Tyto léky způsobují při chronickém užívání
časté epigastrické obtíže (pyróza, dyspepsie), občasné (1–10 %) – alergické reakce, exantém,
kopřivka. U kyseliny acetylsalicylové se může vyskytnout krvácivost.
Tramal (tramadoli hydrochloridum 100 mg ve 2 ml)
Tramadol je léčivá látka proti bolesti, který patří do skupiny opioidů ovlivňujících centrální
nervový systém. Zmírňuje bolest působením na nervové buňky v míše a v mozku. Další mechanizmy,
které přispívají k analgetickému účinku, jsou inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu v
neuronech a zvyšování uvolňování serotoninu. Tramadol má antitusický účinek.
Tramadol se podává k léčbě středně silné až silné bolesti. Injekční roztok se má podávat pomalu
nebo naředěný v intravenózní infuzi. Přípravky TRAMAL injekční roztok 50 mg/1 ml a 100 mg/1 ml jsou
určeny k podání cestou intravenózní, intramuskulární, subkutánní
a v infuzi.
Denní dávka léčivé látky by neměla, kromě zvláštních klinických případů, překročit 400 mg. Pokud
není předepsáno jinak, měl by být přípravek TRAMAL injekční roztok podáván následujícím způsobem:
Kontraindikace:
* při hypersenzitivitě na léčivou látku
* při akutní otravě alkoholem, hypnotiky, analgetiky, opioidy, psychotropními látkami
* u pacientů, kterým jsou podávány inhibitory MAO
* u pacientů s epilepsií, která není léčbou dostatečně kontrolována
Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u těchto léků: selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu
(SNRI), tricyklická antidepresiva, antipsychotika a další léčivé přípravky snižující práh pro vznik
křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokanabinol). Při současném podávání tramadolu a
kumarinových derivátů (např. warfarinu) je třeba opatrnosti, protože u některých pacientů bylo
hlášeno zvýšení INR s velkým krvácením a vznikem ekchymóz (malé krvavé skvrny v kůži).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou nauzea a závratě, obojí se vyskytuje u více než 10 %
pacientů.
Paralen 500 mg tbl. (paracetamolum)
Mezi terapeutické indikace patří horečka, zejména při akutních bakteriálních a virových infekcích,
bolesti zubů, hlavy, neuralgie, bolesti svalů nebo kloubů nezánětlivé etiologie, bolesti
vertebrogenního původu, bolestivá menstruace.
Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita
paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při použití dávky 4 g
denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího
poškození jaterních funkcí.
Mezi absolutní kontraindikace patří přecitlivělost na paracetamol, akutní hepatitis, poruchy
jaterních a ledvinných funkcí. Paracetamol zvyšuje hladinu kyseliny acetylsalicylové a
chloramfenikolu v plazmě. Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSA (především
acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších
renálních nežádoucích účinků.
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti
pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu. Do
24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše
může být prvním příznakem jaterního poškození a vzniká během prvních 24 hodin. Může vzniknout
jaterní cytolýza, která může vést k jaternímu selhání, encefalopatii, kómatu až smrti. Léčba
N-acetylcysteinem může být použita do 24 hodin po požití paracetamolu, ale maximálního ochranného
účinku je dosaženo, pokud byl podán do 8 hodin po požití.
Ibalgin tbl. 400 mg (ibuprofenum)
Ibuprofen, která patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID). Zabraňuje tvorbě
tkáňových působků, tzv. prostaglandinů, které jsou odpovědné za vznik bolesti a zánětu a uvolňují
se v místě poškození tkáně. Ibuprofen zmírňuje bolest a zánět různého původu. Ibuprofen rovněž
tlumí horečku, která provází např. nemoci z nachlazení (při horečnatých stavech při chřipkových
onemocněních a jako doplňková léčba horečnatých stavů při jiných onemocněních). Přípravek je
vzhledem k množství léčivé látky v jedné tabletě určen pro dospělé a dospívající nad 12 let. Pro
děti ve věku 6–12 let je vhodný přípravek s obsahem 200 mg ibuprofenu (Ibalgin 200), dětem do 6 let
věku je určen ibuprofen v suspenzi (Ibalgin baby).
Hlavní kontraindikace ibuprofenu jsou:
* alergie na ibuprofen
* alergie na kyselinu acetylsalicylovou nebo některé jiné nesteroidní protizánětlivé léky
* aktivní nebo opakující se vřed nebo krvácení do žaludku nebo dvanáctníku
* při krvácení nebo proděravení v zažívacím traktu způsobených nesteroidními protizánětlivými
léky v minulosti
* poruchy krvetvorby nebo porucha krevní srážlivosti,
* závažné srdeční selhání.
Midazolam (1 ml injekčního nebo infuzního roztoku obsahuje 5 mg midazolami hydrochloridum)
· Midazolam se používá k sedaci neklidných pacientů, jako premedikace před úvodem do
anestézie nebo k navození anestézie.
· Midazolam je hyponotikum a sedativum, vyskytuje se v třech možných formách objemu:
·
· Midazolam je doporučeno ředit do objemu výsledné dávky s fyziologickým roztokem ( 1 ml
ampule se ředí do 5 ml, 3 ml ampule do 15 ml apod.).
·
· Kontraindikace: hypersenzitivita na midazolam a benzodiazepiny, sedace při zachování
vědomí u pacientů s těžkou dechovou nedostatečností nebo akutní dechovou depresí.
·
· Midazolam by měl být podáván pouze zkušenými lékaři v prostředí zcela vybaveném pro
monitorování a podporu respiračních a kardiovaskulárních funkcí (zejména u dětí, osob ve věku nad
60 let a u osob s respirační insuficiencí).
·
· Mezi nežádoucí účinky midazolamu se řadí: euforie, halucinace, křeče, apnoe,
kardiodeprese.
Anexate 0,5 mg (flumazenilum 0,1 mg)
· Antidotum Flumazenil je antagonistou benzodiazepinových receptorů, který se vyznačuje
omezením jejich účinků na centrální nervovou soustavu. Hypnosedativní účinek benzodiazepinů je po
intravenózní aplikaci Anexate rychle odstraněn (1 - 2 minuty), ale může se opětovně objevovat během
několika následujících hodin.
· Přípravek Anexate je indikován k úplnému nebo částečnému zrušení centrálně sedativních
účinků benzodiazepinů. Anexate lze podávat buď neředěný, nebo jej lze naředit.
· Přípravek Anexate je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na léčivou
látku a dále je kontraindikován u pacientů, kterým byly benzodiazepiny podávány za účelem léčby
potencionálně život ohrožujícího stavu (např. zvýšený nitrolební tlak nebo status epilepticus).
· Z nežádoucích účinků se mohou objevit nauzea, zvracení a palpitace při rychlé
intravenózní aplikaci.
Naloxon 0,4 mg (1 ml injekčního roztoku obsahuje 400 μg naloxoni hydrochloridum)
· Naloxon je antagonista opioidních receptorů (antidotum pro opiáty).
· Mezi terapeutické indikace patří: intoxikace opioidy a diferenciální diagnostika při
podezření na otravu opioidy.
· Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou látku.
· Osobám závislým na opioidech je nutno naloxon podávat s velkou opatrností vzhledem k
riziku vyvolání abstinenčních příznaků (nauzea, zvracení, průjem, slabost, tachykardie, zvýšení
arteriálního tlaku, horečka, výtok sekretu z nosu, kýchání, pocení, zívání, nervozitu, úzkost,
podrážděnost, třes, křečovité bolesti břicha, bolest v různých částech těla). Doba působení
naloxonu je kratší než doba účinku opioidů, proto existuje riziko návratu dechového útlumu a
nutnosti několikahodinového sledování pacienta. Může být nutné podání dalších dávek přípravku.
Naloxon je neúčinný při léčbě dechového útlumu vyvolaného neopioidními přípravky
Heparin (heparinum natricum 5 000 m.j. v 1 ml injekčního roztoku)Antikoagulans k profylaxi a
terapii všech forem trombóz, tromboembolií jakékoliv lokalizace v žilním a tepenném systému,
především hluboké žilní trombózy a embolizace plic. Heparin je určen také k zahájení antikoagulační
léčby před aplikací perorálních antikoagulancií, u některých forem disseminované intravaskulární
koagulopatie, kde riziko krvácení je relativně menší ve srovnání s příznivým vlivem na tvorbu
mikrotrombů, některé formy infarktu myokardu, prevence nestabilní anginy pectoris, iktu (opakované
trombózy) a transientní ischemické ataky.
Kontraindikace
* hypersenzitivita na heparin
* stavy s aktivním krvácením, trombocytopenie, purpura, krvácení
* žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, jícnové varixy
* u hrozícího potratu a u karcinomu, pokud je zdrojem krvácení
Heparin se aplikuje subkutánně a intravenózně. Intramuskulární podání se nedoporučuje pro možnost
vzniku hematomu. Rovněž jiná léčiva se u heparinizovaných pacientů nemají podávat ve formě
intramuskulárních injekcí.
Mezi nežádoucí účinky patří Hemoragické projevy na různých místech. Antidotem heparinu je protamin
sulfát.
Kardegic 0,5 g (acidum acetylsalicylicum 500 mg v jedné lahvičce)
Antikoagulancium a antiagregancium sloužící k léčbě akutních koronárních příhod (akutní infarkt
myokardu a nestabilní angina pectoris) jako počáteční dávka, zvláště v případech, kdy nelze podat
perorální preparáty. Přípravek je určen pro podání dospělým osobám.
Kontraindikace:
* hypersenzitivita na kyselinu acetylsalicylovou
* anamnéza astmatu indukovaného podáváním acetylsalicylátů
* aktivní peptický vřed
* poruchy hemokoagulace
* současné užívání metotrexátu v dávce vyšší než 15 mg/týdně
* současné užívání kyseliny acetylsalicylové v protizánětlivých, analgetických nebo
antipyretických dávkách
* podání pacientům s preexistující mastocytózou, u nichž může užívání kyseliny acetylsalicylové
vyvolat závažné hypersenzitivní reakce (včetně oběhového šoku se zrudnutím, hypotenzí, tachykardií
a zvracením)
Mezi hlavní nežádoucí reakci po podání patří krvácení (epistaxe, hematomy).