Proces šíření nákazy, karanténní opatření, surveillance.
doc. MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D.
Proces šíření nákaz v populaci
Předpokladem procesu šíření nákaz v lidské či zvířecí populaci je existence
3 souvisejících článků :
nZdroj nákazy
nCesty přenosu
nVnímavý organizmus
Přerušení tohoto řetězce v některém jeho článku zabrání šíření nákazy v populaci.
Proces šíření nákaz v populaci
Zdroj nákazy
je člověk nebo zvíře, přechovávající a většinou i vylučující infekční agens, v jehož organizmu
původce nákazy přežívá, množí se a je schopen se dále šířit na další jedince.
Původci nákaz : mikroorganizmy (bakterie, viry, prvoci atd.)
člověk může být zdrojem nákazy
-na konci inkubační doby (z hlediska šíření nákaz je toto období nejnebezpečnější)
-
-v průběhu onemocnění ať již zjevného (manifestního) nebo bezpříznakového -
inaparentního, asymptomatického
-v rekonvalescenci
(toto období není z epidemiologického hlediska příliš nebezpečné, neboť možnost vylučování
původce některých nákaz i v rekonvalescenci je známa)
Zdrojem nákazy může být i bacilonosič (nosič, hostitel), v jehož organizmu se původce nákazy
dlouhodobě udržuje a který jej vylučuje, aniž by sám měl příznaky klinického onemocnění.
Příkladem je nosičství stafylokoků na nosní sliznici, streptokoků v krčních mandlích anebo viru HIV
v krvi.
Proces šíření nákaz
Přenos původce nákazy
Přenos může být přímý nepřímý
nPřenos přímý
se uskutečňuje přímým kontaktem zdroje nákazy s vnímavým jedincem
n přenos nákazy kapénkovou infekcí na krátkou vzdálenost
n přenos nákazy při pohlavním styku
n transplacentární přenos
n přenos kousnutím zvířete
Proces šíření nákaz
n
nPřenos nepřímý
je uskutečňován nepřímo
n vzduchem (respirační nákazy)
n vodou a potravinami (alimentární nákazy)
n prostřednictvím přenašečů ( klíště, krev sající hmyz - transmisivní nákazy)
n kontaminovanými předměty (krví kontaminované jehly, injekční stříkačky,
předměty osobní potřeby)
n kontaminovaným prostředím (půda, klimatizační zařízení apod.)
Proces šíření nákaz
Vnímavý jedinec
(člověk nebo zvíře, které nemá ochranné protilátky)
pronikne - li infekční agens schopné vyvolat onemocnění do vnímavého jedince, může dojít ke
vzniku onemocnění. Původce nákazy musí mít schopnost vstoupit do hostitele, proniknout sliznicemi,
množit se v tkáních, paralyzovat jeho obranné mechanizmy a poškozovat hostitele.
Průběh onemocnění závisí na
nvelikosti infekční dávky (množství mikroorganizmů, které pronikly do hostitele)
npatogenitě mikroorganizmu (schopnost vyvolat onemocnění)
ninvazivitě mikroorganizmu (schopnost proniknout do tkání hostitele)
nvirulenci mikroorganizmu (míra patogenity)
Formy výskytu nákaz
Sporadický výskyt - výskyt ojedinělých onemocnění bez vzájemné epidemiologické souvislosti
Epidemický výskyt - výskyt onemocnění, které výrazně převyšuje výskyt určité nákazy či
infekčního agens v dané geografické oblasti
Epidemie explozivní (typické pro alimentární nákazy) – krátká inkubační doba, velké množství
případů
onemocnění např.
stafylokoková enterotoxikóza
Epidemie protrahované (postupně se šířící – delší inkubační doba, např. epidemie žloutenky typu
A)
Pandemický výskyt – výskyt určitého infekčního onemocnění na území více států, kontinentů
(chřipka, AIDS, COVID 19)
Endemický výskyt - dlouhodobě přetrvávající výskyt určité nákazy či infekčního agens v
dané geografické oblasti (klíšťová encefalitis, malárie)
Alimentární nákazy
Alimentární nákazy představují celosvětově závažný zdravotnický a ekonomický problém a jejich
potlačování
tvoří významný podíl protiepidemické činnosti
Etiologie alimentárních nákaz - pestrá ( bakterie, viry, prvoci, červi)
Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře
Charakteristika - vstup původců nákazy do organizmu zažívacím traktem a výstup stolicí či močí
Cesty přenosu - přímo znečištěnýma rukama nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, mlékem, vodou
Výskyt - sporadicky i epidemicky v průběhu celého roku s maximem v letních měsících
K epidemiím dochází při porušení zásad hygieny obecné a komunální a hygieny výživy zejména při
závadách ve veřejném zásobení vodou, při nedodržování hygienických zásad a technologických norem
při hromadné výrobě potravin nebo při přípravě, uchovávání a podávání stravy.
Dominantní příznaky – zvracení, průjem
Alimentární nákazy
Příklady alimentárních nákaz
dle původce
bakteriální – břišní tyfus, paratyfy, salmonelózy, bacilární úplavice, cholera
alimentární toxikózy – stafylokoková enterotoxikóza, botulizmus
virové – virová hepatitida typu A, dětská obrna
protozoální – amébová úplavice
helmintózy – teniázy (onemocnění způsobená tasemnicemi), askaridóza (onemocnění
způsobené
škrkavkami), enterobióza (onemocnění způsobené roupy)
Respirační nákazy
Respirační nákazy představují nejpočetnější skupinu nákaz
Etiologie respiračních nákaz - pestrá ( bakterie, viry)
Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře
Charakteristika - vstup původců nákazy do organizmu dýchacím traktem a výstup sekrety dýchacích
cest
Cesty přenosu - kapénkovou infekcí, sekrety kontaminovanými předměty, prádlem, hračkami
Výskyt - sporadicky i epidemicky v průběhu celého roku s maximem v zimních měsících (
chřipka)
Při šíření těchto nákaz hrají značnou roli sociální podmínky – kolektivizace od útlého dětství,
špatná výměna vzduchu, u profesionálních nákaz vznik infekčního aerosolu, časté nákazy spojené se
zdravotní péčí (HCAI).
Dominantní příznaky – postižení horních a dolních cest dýchacích, u dětských exantematických nákaz
vyrážka
Respirační nákazy
Příklady respiračních nákaz
dle původce
bakteriální – tuberkulóza, záškrt, streptokokové nákazy (angína, spála, růže, impetigo),
dávivý kašel, meningokoková onemocnění,
virové – spalničky, zarděnky, plané neštovice, příušnice, chřipka, infekční
mononukleóza,
COVID 19
Transmisivní nákazy
Transmisivní nákazy neboli nákazy přenášené členovci tvoří skupinu nákaz vysoce závislou na
ekologických faktorech vnějšího prostředí. Přenašeči patří buď do třídy hmyzu nebo do řádu roztočů
(klíšťata).
Jde o aktivní přenos, kdy se v organizmu přenašečů původci nákazy pomnožují nebo dokonce
prodělávají část svého vývoje.
Člověk je buď nutným článkem v procesu šíření těchto nákaz (např. u malárie) nebo je jen náhodným,
slepým článkem (klíšťová encefalitis).
Transmisivní nákazy s přírodní ohniskovostí – vyskytují se pouze v přesně vymezených přírodních
podmínkách
(klíšťová encefalitis, tularemie,
mor, žlutá zimnice, dengue)
Etiologie transmisivních nákaz - pestrá (bakterie, viry, prvoci)
Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře
Cesty přenosu - prostřednictvím přenašečů - vektorů (komáři, klíšťata, vši, blechy)
Transmisivní nákazy
Příklady transmisivních nákaz
malárie (přenašeč komár)
skvrnitý tyfus (přenašeč veš šatní)
lymeská borrelióza (přenašeč klíště, krev sající hmyz)
klíšťová encefalitis (přenašeč klíště)
žlutá zimnice (přenašeč komár)
mor (přenašeč blechy)
Antropozoonózy
Antropozoonózy jsou onemocnění původně zvířat přenosná na člověka , často se jedná o velmi
závažná infekční onemocnění se špatnou prognózou.
Etiologie antropozoonóz - pestrá ( bakterie, viry)
Zdroj nákazy - zvíře
Cesty přenosu - kontaktem ( pokousáním) nebo perorálně ( požitím)
Příklady antropozoonóz
vzteklina (původce - virus vztekliny, zdroj nákazy - lišky, psi, kočky, vlci, netopýři) ČR –
Lyssa free area
leptospiróza (Weilova nemoc, blaťácká horečka)
toxoplazmóza
listerióza
Kontaktní nákazy
Kontaktní nákazy jsou onemocnění, kdy vstupní branou infekce je poraněná kůže
a sliznice event. neporušená sliznice pohlavních orgánů (sexuálně přenosné nákazy).
Příklady kontaktních nákaz
tetanus
anaerobní traumatózy
svrab ( parazitární nákazy)
venerické nákazy ( syfilis, kapavka, trichomoniáza, chlamydiové nákazy apod.)
Zásady boje s infekčními nemocemi
Opatření represivní (opatření při výskytu nákazy)
Opatření preventivní (opatření před výskytem nákazy)
Opatření represivní
-uskutečňujeme při výskytu přenosného onemocnění
-
-činnosti jsou namířené proti jednotlivým článkům procesu šíření nákaz
-
-v ohnisku nákazy je nemocný člověk – zdroj nákazy
Opatření při výskytu nákazy
Základní opatření v ohnisku nákazy
nVčasná a správná diagnóza
n
nHlášení infekčního onemocnění
n
nIzolace, hospitalizace, karanténní opatření
n
nDezinfekce, dezinsekce, deratizace
n
nEpidemiologické šetření v ohnisku nákazy
n
-
Opatření při výskytu nákazy
Včasná a správná diagnóza
nmůže být klinická, laboratorní nebo epidemiologická, stanovuje ji praktický lékař pro děti a
dorost event. praktický lékař pro dospělé lékaři event. specialisté (gynekolog, infektolog
apod.)
nhlavní oporou jsou metody molekulární biologické diagnostiky event. diagnostika sérologická
(stanovení titru protilátek v párových sérech)
nodběr epidemiologické anamnézy
n
n Molekulární diagnostika (nejčastěji PCR - polymerázová řetězová reakce) je postavena na
technologiích detekujících nukleové kyseliny, které jsou zásadní součástí struktury mikroorganizmů.
n
nProto se v mikrobiologické diagnostice řadí mezi „přímé diagnostické metody“, na rozdíl od metod
„nepřímých“, zejména tzv. sérologických, které detekují pouze protilátky proti antigenům
mikroorganizmů.
n
nDetekce může být úspěšná pouze pokud je mikroorganizmus nebo alespoň jeho nukleová kyselina v
klinickém vzorku skutečně přítomna.
n
n
nVirová RNA se prokazuje metodou tzv. RT - PCR (real-time polymerázová řetězová reakce spojená s
reverzní transkripcí), která umožňuje přímo kvantifikovat množství virové RNA ve vzorku.
Opatření při výskytu nákazy –izolace, hospitalizace, karanténní opatření
Izolace a karanténní opatření jsou součástí legislativy ČR: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Izolace, hospitalizace
nizolace v domácím prostředí (nejčastěji)
nhospitalizace
n
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic
nebo léčebných ústavů uvádí příloha 1 vyhlášky 306/2012 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2012 Sb.
´Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo
léčebných ústavů, a nemocí, jejichž léčení je povinné
´1. Akutní virové záněty jater
´2. Antrax
´3. Dengue
´4. Hemoragické horečky
´5. Cholera
´6. Infekce CNS mezilidsky přenosné
´7. Mor
´8. Paratyfus
´9. Syfilis v I. a II. stadiu
´10. Přenosná dětská obrna
´11. Pertuse v akutním stadiu
´12. Ricketsiózy
´
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2012 Sb.
´13. SARS a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní anamnézou
´14. Spalničky
´15. Trachom
´16. Tuberkulóza
´17. Tyfus břišní
´18. Úplavice amébová
´19. Úplavice bacilární v akutním, stadiu onemocnění (v případě bezpříznakového nosičství původce
onemocnění je možné propustit pacienta do domácího prostředí pouze se souhlasem orgánu
ochrany veřejného zdraví).
´20. Záškrt
´21. Další infekce podléhající hlášení Světové zdravotnické organizaci
´22. Projevy nemocí nebo událost, která představuje možnost propuknutí nemoci podle článku 1
Mezinárodního zdravotního řádu (IHR 2005), která je podle přílohy rozhodnutí č. 2119/98/ES nemocí
přenosnou.
´
Izolace
´§ 64 zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
´
´Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby
´Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy
infekčního onemocnění zejména povinna
´a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému
laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
´b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků
podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,
´c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
´d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou
součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.
´
Karanténní opatření
´
´§2 zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
´
´(7) Karanténními opatřeními jsou
´
´a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve
styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z
nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit
přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit
´
´Délka karantény se odvíjí od délky maximální inkubační doby.
Karanténní opatření
´b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna
´
´v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření
podrobit
´ popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu
svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost
příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
´
Karanténní opatření
´
´
´c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy,
které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření
infekčního onemocnění.
´
´O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví a v tomto
smyslu je povinen podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci o tom, že zaměstnanci byla
karanténa nařízena.
´Potvrzení "Oznámení o nařízení karantény" vystaví ošetřující lékař nebo hygienik.
´Bylo-li toto nařízení vydáno, je právně závazné a pokyny orgánů ochrany veřejného zdraví je třeba
dodržet!
´S nařízením domácí karantény je spojeno vystavení e- neschopenky.
´
´
Opatření při výskytu nákazy –
epidemiologické šetření
n
nspočívá v aktivním vyhledávání dat o zdrojích a příčinách vzniku infekcí a cestách jejich šíření s
cílem získat podklady pro účinná opatření a zásahy
n
nvychází z diagnózy a epidemiologické anamnézy, opírá se o výsledky laboratorních vyšetření
n
n epidemiologické šetření zahrnuje otázky zaměřené na jednotlivá onemocnění
Praktický příklad aplikace protiepidemických opatření v praxi u epidemie SARS-CoV-2 (COVID 19)
´Všechny následující informace jsou převzaty z webových stránek Ministerstva zdravotnictví České
republiky www.mzcr.cz a z webových stránek Státního zdravotního ústavu www.szu.cz
Povinnost laboratoří
´
´
´Všechny laboratoře zajišťující vyšetření vzorků za pomoci RT-PCR testu na přítomnost koronaviru
SARS-CoV-2 v biologickém materiálu musí dle nařízení MZ ČR informovat pacienta o pozitivním
výsledku prostřednictvím textové zprávy (sms) nebo elektronickou poštou (e-mail).
´
´MZ ČR stanovilo povinnost sdělit výsledek testu bezodkladně, nejpozději do 48 hodin od přijetí
vzorku k vyšetření.
´
Postup při pozitivitě na COVID 19
´
´
´Pozitivní výsledek na COVID 19 sděluje:
´
´ ošetřující lékař, který indikoval pacienta k odběru
´
´ laboratoř
´
´ místně příslušná KHS dle místa bydliště pacienta.
´
´Výsledek vyšetření je zanesen laboratoří do systému infekčních nemocí
´ (ISIN).
´
´
´Výsledek je sdělen telefonicky nebo pomocí textové zprávy (sms).
´
´
´
´
Postup při pozitivitě na COVID 19
IZOLACE v domácím prostředí
´
´Při oznámení pozitivního výsledku je pacientovi sděleno, že
´
´ode dne odběru musí setrvat v izolaci, tj. setrvat doma a omezit styk s dalšími lidmi
´praktický lékař mu ode dne odběru a sdělení pozitivního výsledku vystaví e-neschopenku na 10 denní
izolaci.
´ V případě, že po 10 denní izolaci je pacient minimálně 3 dny bez jakýchkoliv příznaků onemocnění,
je považován za zdravého a nemusí již absolvovat žádný test a praktický lékař ho uschopní.
´
´Pokud příznaky přetrvávají, je nezbytné kontaktovat znovu praktického lékaře.
´
Postup při pozitivitě na COVID 19
IZOLACE v domácím prostředí
´V domácí izolaci je nutné dodržovat následující pravidla:
´
´Omezit jakékoli návštěvy.
´Doma by měli zůstat pouze členové domácnosti, kteří pečují o osobu s onemocněním covid-19
(případně s odůvodněným podezřením na tuto nemoc).
´Separovat se od ostatních lidí v domácnosti.
´Používat obličejové roušky v případě nezbytného kontaktu s dalšími osobami ve stejné místnosti.
´Izolovat se v dobře větrané místnosti s možností otevření okna.
´Používat samostatnou toaletu. Pokud není k dispozici, izolovaný člověk by měl po každém použití
toaletu důkladně vyčistit.
´
Postup při pozitivitě na COVID 19
IZOLACE v domácím prostředí
´Používat výhradně vlastní ručníky, kuchyňské náčiní, sklenice, na pití, ložní prádlo a jiné domácí
potřeby běžně sdílené v domácnosti.
´Být sociálně aktivní, požádat přátele, sousedy nebo sociální pracovníky o pomoc při provádění
nezbytných pochůzek, např. nakupování potravin a léků.
´
´Vyvarovat se přímého kontaktu při komunikaci s lidmi, například nechat si doručit nákup potravin
za dveře.
´
´Umýt si ruce před a po jakékoli interakci s ostatními.
´
´Postupovat podle pokynů svého poskytovatele zdravotní péče (lékaře) a telefonicky ho
kontaktovat, pokud se zdravotní stav zhorší.
´
´
Postup při pozitivitě na COVID 19
IZOLACE v domácím prostředí
´Před návštěvou praktického lékaře je třeba ho telefonicky kontaktovat !!!
´Všechny návštěvy lékaře by měly být předem projednány telefonicky, protože ve zdravotnických
zařízeních je potřeba minimalizovat kontakt s ostatními lidmi.
´
´V případě že se zhorší zdravotní stav (objeví se zejména horečka, kašel, dušnost, případně ztráta
čichu nebo chuti), je nutné telefonicky kontaktovat ošetřujícího lékaře, který bude dále
organizovat poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí, případně
nutnosti je možné volat linku 112.
´
Karanténa - COVID 19
´
´
´Karanténa znamená omezení pohybu lidí, kteří byli potenciálně vystaveni covid-19, ale kteří jsou v
současné době zdraví a nevykazují příznaky onemocnění. Karanténa je povinná a většinou probíhá
doma.
´
´V karanténě je nutné dodržovat následující pravidla:
´Zůstat doma (tj. nechodit do práce, do školy nebo na veřejná místa).
´Sledovat výskyt příznaků covid-19 – zejména vysokou horečku, kašel nebo potíže s dýcháním. Pokud
se objeví tyto příznaky, obrátit se na svého praktického lékaře o radu.
´Pokud se objeví kašel, horečka a dýchací obtíže, používat obličejové roušky, které chrání osoby
kolem před nakažením.
´
Karanténa - COVID 19
´Pokud je to možné, domluvit se se svým zaměstnavatelem na práci z domova.
´Vyčistit a vydezinfikovat domov, zejména často využívané povrchy a toalety.
´Být sociálně aktivní, požádat přátele, sousedy nebo sociální pracovníky o pomoc při provádění
nezbytných pochůzek, např. nakupování potravin a léků.
´Být v kontaktu s rodinou a přáteli prostřednictvím telefonu, e-mailu nebo sociálních médií.
´Získávat aktuální informace o onemocnění covid-19 z důvěryhodných zdrojů.
´Udržovat se fyzicky aktivní.
´
´
Chytrá karanténa
´
´Chytrá karanténa je systém, který vede k včasnému zachycení, testování infekčního onemocnění
covid-19 a izolaci a karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob. Součástí toho je ve
spolupráci s nakaženými vytipování kontaktů, na které mohli přenést virus.
´Chytrá karanténa pomáhá krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy.
´Díky využití digitálních technologií je mnohem jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří
přišli s koronavirem do kontaktu.
´V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů jsou data využita pouze po udělení výslovného
souhlasu.
´
Chytrá karanténa
´
´Člověk, který se dozví, že se nakazil onemocněním COVID-19, je
při prvním hovoru se zaměstnanci KHSv rámci epidemiologického šetření vyzván k přípravě seznamu oso
b, s nimiž byl v posledních dnech v rizikovém kontaktu.
´
´Jako rizikový kontakt je označován takový kontakt s jinou osobou, kdy setrvali v blízké vzájemné v
zdálenosti (do 2 m) po dobu minimálně 15 minut bez roušky.
´
´Mezi takové kontakty zpravidla patří rodinní příslušníci,
s nimiž pacient sdílí domácnost, příbuzní, kteří pcienta navštívili doma či s ním strávili delší ča
s (oslavy), spolupracovníci, účastníci sportovních soustředění, táborů…
´
´Seznam by měl obsahovat jméno, příjmení a telefonní číslo dotyčné osoby.
´
´Rodinní příslušníci a další osoby v rizikovém kontaktu s pacientem budou ldle zpracovaného sezna
mu kontaktováni zaměstnanci KHS.
´
´Po oficiálním souhlasu vytvoří na základě mobilních dat od operátorů KHS „vzpomínkovou mapu" míst,
na kterých se nakažený pohyboval.
´
´Následně jsou tyto osoby kontaktovány (karanténa, absolvování testu na pozitivitu COVID 19).
´
Mimořádné opatření MZ ČR z 28.10.2020 pro poskytovatele zdravotní lůžkové péče
´Všem poskytovatelům zdravotních služeb lůžkové péče se s účinností ode dne 28. října 2020 od 00:00
nařizuje:
´ aby v co nejkratším čase, nejpozději do 23:59 hod. za uplynulý den vyplnili a odeslali úplné
hlášení „Záznam o hospitalizovaném pozitivním nálezu" v Informačním systému infekčních nemocí
(ISIN), v modulu ISIN-COVID-19-klinika, jehož správcem je Ministerstvo zdravotnictví a který je
veden podle zákona č. 258/2000 Sb., a to o přijetí každého pacienta s onemocněním COVID-19 do
lůžkové péče daného poskytovatele
´
Mimořádné opatření MZ ČR z 28.10.2020 pro poskytovatele zdravotní lůžkové péče
´
´
´aby stejným způsobem, stejnou cestou a do stejného času oznámili, že přijali do péče pacienta s
onemocněním COVID-19, který je v těžkém stavu, nebo jehož zdravotní stav vyžaduje použití podpory
dýchacích funkcí, nebo jehož zdravotní stav vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace
(ECMO)
Mimořádné opatření MZ ČR z 28.10.2020
´
´aby stejným způsobem, stejnou cestou a do stejného času oznámili, že zdravotní stav pacienta s
onemocněním COVID-19, kterého již měli v lůžkové péči, se změnil na těžký stav, nebo nově vyžaduje
použití podpory dýchacích funkcí, nebo nově vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace
(ECMO)
´
Opatření v ohnisku při výskytu nákazy –dezinfekce, dezinsekce, deratizace
Dezinfekce - principem dezinfekce je zničení původců nemocí ( patogenních
mikroorganizmů), nejčastěji pomocí dezinfekčních prostředků
Sterilizace - principem sterilizace je zničení všech mikroorganizmů
(patogenních i nepatogenních včetně bakteriálních spór)
Dezinsekce - je hubení členovců (hmyzu)
Deratizace - je hubení rezervoárových živočichů, zvířat hlodavců)
Opatření preventivní
Opatření preventivní
se musejí provádět trvale, systematicky a za všech podmínek bez ohledu na to, zda právě
hrozí aktuální nebezpečí epidemie či nikoliv a tato opatření zahrnují opatření
nOpatření všeobecně hygienická
nOpatření ke zvýšení specifické odolnosti osob (očkování)
n
nEvidence bacilonosičů
nOpatření proti zavlečení infekce do kolektivu
nZdravotnická výchova
Surveillance
´Překlad termínu jako „bdělost“ nebo „dohled“, nevystihuje dobře podstatu pojmu a proto se stále
používá termín v v originálu.
´Surveillance znamená
´komplexní a soustavné získávání všech dostupných informací o výskytu určité nemoci či poruchy
zdraví
´ studium všech podmínek a faktorů zevního prostředí, které výskyt onemocnění ovlivňují
´Surveillance tedy znamená sledování všeho, co s nemocí souvisí, a vytvoření systému účinných
epidemiologických opatření, vedoucích ke kontrole nemoci.
´Termín začal být užíván zhruba od šedesátých let minulého století, kdy WHO zahájila rozsáhlé
kampaně v boji proti malárii v různých koncích světa. Odborníci mnoha rozdílných
oborů (parazitologové,entomologové, epidemiologové atd.) pracovali různými metodami a vyvstala
potřeba roztříštěné informace sjednotit, utřídit a kampaň centrálně řídit, aby byl co
nejefektivnější.
´
Surveillance
´V roce 1968 byla 21. Shromážděním WHO přijata definice významného epidemiologa profesora Karla
Rašky:
´„Surveillance znamená epidemiologické studium choroby jako dynamického procesu, zahrnujícího
ekologii infekčního agens, hostitele, rezervoárů a vektorů a stejně tak komplexní mechanismy
týkající se rozšiřování infekce a rozsah, kam až toto šíření může dosahovat.“
´Princip epidemiologické surveillance je uplatňován v v dlouhodobých programech zaměřených proti
závažným infekčním nemocím.
´ U pravých neštovic (varioly)úspěšná surveillance vedla k eradikaci infekce a v současné době vede
k eradiakci poliomyelitidy. Úspěšná je zejména v boji prpti nemocím, proti kterým se pravidelně
očkuje.
´ tato komplexní metoda
´práce je velmi užitečná a lze ji s výhodou uplatnit nejen v ovlivnění výskytu
´infekčních nemocí, ale i ve studiu a prevenci hromadně se vyskytujících
´
Surveillance
´
´Tato komplexní metoda práce je velmi užitečná a lze ji s výhodou uplatnit nejen
v ovlivnění výskytu infekčních nemocí, ale i ve studiu a prevenci hromadně se vyskytujících nemocí
neinfekční etiologie, jako jsou např. nádorová a kardiovaskulární onemocnění, metabolické poruchy
apod.
´
´V ČR je vyhláškou č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce a
jejími novelami dán výčet infekcí, pro které je zavedena surveillance, a stanoven rozsah
shromažďovaných údajů o infekcích, způsob a lhůty jejich hlášení, laboratorní diagnostika, pravidla
epidemiologického šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření.
´
´Součástí je vždy základní charakteristika, klinická definice a klasifikace jednotlivých infekčních
onemocnění.
´
Surveillance
´Účelem surveillance je po vyhodnocení všech zjištěných informací odvodit a zavést taková opatření,
která by vedla k likvidaci, potlačení nebo alespoň k pozitivnímu ovlivnění dané nemoci v populaci
(např. snížení nemocnosti nebo úmrtnosti).
´
´Zásadou je zabývat se takovými nemocemi a poruchami zdraví, vůči nimž se může vést efektivní
prevence.
´
´V případě infekčních nemocí je konečným cílem snížení výskytu nemocí na zanedbatelné hodnoty a
trvalé udržení příznivé epidemiologické situace, optimálně pak eliminace nebo dokonce
eradikace infekčního agens.
´
Surveillance
´
´
´Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce a její
novely upravují rozsah infekcí, pro které je zaveden systém epidemiologické bdělosti
(surveillance) a stanoví
´
´ a) rozsah shromažďovaných údajů o infekcích, způsob a lhůty jejich hlášení,
´ b) laboratorní diagnostiku, epidemiologické šetření a stanovení druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření infekčních onemocnění,
´c) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. uvádí infekce, které jsou zahrnuty v
systému epidemiologické bdělosti
´ 1. NEMOCI
´1.1. Nemoci, jimž lze předcházet očkováním:
´Záškrt
´Infekce, které vyvolává Haemophilus influenza typ b a non b
´Chřipka
´Spalničky
´Příušnice
´Dávivý kašel
´Přenosná dětská obrna
´Zarděnky
´Tetanus
´
´1.2. Sexuálně přenosné nemoci:
´Chlamydiové infekce
´Gonokokové infekce
´Nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS)
´Příjice (Syfilis)
´
´1.3. Virová hepatitida:
´Hepatitida A
´Hepatitida B
´Hepatitida C
´Hepatitida E
´
´1.4. Nemoci přenášené potravinami a vodou a nemoci závislé na prostředí:
´
´Botulismus
´Campylobakterióza
´Kryptosporidióza
´Lambliáza (giardiáza)
´Infekce vyvolané E. coli enterohaemorrhagica
´Leptospiróza
´Listerióza
´Salmonelóza
´Shigelóza
´Sněť slezinná
´Toxoplasmóza
´Trichinóza
´Yersinióza
´Rotavirové infekce
´
´1.5. Jiné nemoci:
´1.5.1. Nemoci přenášené nekonvenčními původci
´Varianta přenosných spongiformních encefalopatií (Creutzfeldt-Jakobova nemoc)
´
´
´1.5.2. Nemoci přenášené vzduchem
´Legionelóza
´Meningokoková onemocnění
´Pneumokokové infekce
´Tuberkulóza
´Těžký akutní respirační syndrom (SARS)
´
´1.5.3. Zoonózy (jiné než uvedené pod bodem 1.4.)
´
´Brucelóza
´Echinokokóza
´Vzteklina
´Ptačí chřipka přenesená na člověka
´Nákaza virem západonilské horečky
´Q horečka
´Tularemie
´Lymeská borrelióza
´Klíšťová encefalitida
´
´1.5.4. Vážné zavlečené nemoci
´Cholera
´Malárie
´Mor
´Virové hemorrhagické horečky
´
´1.5.5. Ostatní nemoci
´Plané neštovice
´Pásový opar
´
´