KOMUNIKACE 1 RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD kocovska@vszdrav.cz VŠZ Odborný Asistent, Poradenská Psychologie Duškova 7, 150 00 Praha 5 International Research Associate Gillberg Neuropsychiatry Centre University of Gothenburg, Sweden Honorary Senior Research Fellow Queen Mary University of London E-mail: e.kocovska@qmul.ac.uk KOMUNIKACE 1 Komunikace ve zdravotnictví má zásadní význam. V lékařské praxi se totiž nesetkáváme s nemocí, ale s nemocným člověkem (Janáčková & Weiss, 2008, p.49). KOMUNIKACE 1 ÚVOD Komunikace je definována jako sdělování informace prostřednictvím signálů a prostředků: ústně, písemně, mimikou, gesty a dalším neverbálním chováním. Základní požadavky zdravotnické komunikace: 1.Vědět, CO chceme říci 2.Vždy se umět rozhodnout, KDY, KDE a JAK informaci nejlépe sdělit KOMUNIKACE 1 KOMUNIKAČNÍ MODELY ve ZDRAVOTNICTVÍ ØLineární ØTransakční KOMUNIKAČNÍ PROCESY ve ZDRAVOTNICKÉ PRAXI: üTerapeutický üModel kvalifikovaných lidských vztahů üSociální model üInformační model üHovorové modely üDialogický model KOMUNIKACE 1 Pravidla komunikačního procesu: üVnímání dat üSpojování dat s významem üVkládání záměru a postoje üEpizodické uspořádání dat üHlavní smlouva üSoubor předpokladů, očekávání, pravidel üKulturní model STRUKTURA SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KOMUNIKACE 1 STRUKTURA SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Komunikátor Komunikant Komuniké Komunikační jazyk Komunikační kanál Zprostředkovaný komunikační kanál: §Telefonický §Písemný §Vizuální § audiovizuální §elektronický KOMUNIKACE 1 INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY ve zdravotnictví Ø ØDevalvace – snižování hodnoty druhého člověka Ø Ø ØEvalvace – sdělení kladného hodnocení druhé osobě – posiluje kladné sebepojetí a sebevědomí KOMUNIKACE 1 VERBÁLNÍ KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ = jedním z procesů profesionální práce zdravotníků – komunikace je druhem péče Požadavky: üIndividuální přístup üÚcta k pacientovi üPozitivní vztah üEmpatie ü Ve zdravotnické praxi: Nevhodná, nesprávná a neuvážená slova se mohou odrazit nejen na psychickém stavu pacienta, ale dále ovlivňovat bio-psycho-sociální jednotu organismu. KOMUNIKACE 1 ROZHOVOR – ZÁKLADNÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ KOMUNIKACE = plánovaná komunikace, která se uplatňuje ve všech fázích ošetřovatelského procesu. Fáze rozhovoru §Přípravná a plánovací §Zahájení §Průběh – jádro rozhovoru §Ukončení rozhovoru § v Hlavní cíle rozhovoru § v v Všeobecné zásady pro vedení rozhovoru mezi sestrou a pacientem: §Příprava – stanovení cíle §Správné zahájení §Získání důvěry §Udržování očního kontaktu §Projevení upřímného zájmu §Využívání pozitivních neverbálních projevů §Přizpůsobení se §Pomalá, zřetelná mluva §Jasná formulace otázek §Neovlivňování pacienta §Umění naslouchat §Profesionální chování §Nedirektivní empatie §Nepokládat příliš osobní otázky §Akceptovat mlčení § § § § v KOMUNIKACE 1 NASLOUCHÁNÍ TYPY ROZHOVORU V KLINICKÉ PRAXI Podle cíle: ØInformační ØMotivační ØVentilační ØHodnoticí ØPervazivní Podle obsahového zaměření: ØDiagnostický ØTerapeutický ØInformační ØEdukační Podle počtu zúčastněných: ØIndividuální ØSkupinový KOMUNIKACE 1 NEDIREKTIVNÍ EMPATICKÝ ROZHOVOR = nejvýznamnější dovednost sestry = psychologický přístup k pacientovi TYPY ODOVĚDÍ A JEJICH VÝZNAM V KLINICKÉ PRAXI: •Empatická •Věcná •Generalizující •Moralizující •Vyhýbavá •Interpretující KOMUNIKACE 1 NAVÁZÁNÍ ROZHOVORU üPři každém výkonu na pokoji üPři každém výkonu u pacienta üPři individuálním rozhovoru s pacientem KOMUNIKACE 1 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE = komplexní a náročná zručnost Tvoří teoretický základ komunikace ve zdravotnictví – probíhá na dvou úrovních: oObsahová oVztahová Jedná se o proces odevzdávání a přijímání zpráv. Ve zdravotnické praxi rozlišujeme 3 druhy komunikace: §Sociální §Strukturovaná §Terapeutická KOMUNIKACE 1 EMPATIE „Schopnost vcítit se do pocitů, myšlení a jednání druhých“. (Hart & Hartlová, 2008, s. 83). „Vcítění se do druhého člověka, vidění světa jeho očima, tak jako by byl tím druhým člověkem“. (Rogers, 1995, s. 83). Ve zdravotnické praxi: „Schopnost sestry pochopit stav a pocity pacienta a oznamovat mu, že mu rozumí“ (Juřeníková, 2010, s.12). KOMUNIKACE 1 INTERAKCE VE ZDRAVOTNICTVÍ Zásady etického a psychologického přístupu 4 Typy interakčních vztahů: ØPaternalistický ØPartnerský ØKonzumentský ØZanedbaná (nevýrazná) interakce KOMUNIKACE 1 INTERAKCE VE ZDRAVOTNICTVÍ VZTAHY LÉKAŘ-PACIENT VZTAHY pacient a sestra ZVLÁŠTNOSTI A PRAVIDLA KOMUNIKACE V NĚKTERÝCH OBORECH MEDICÍNY PŘEKÁŽKY V KOMUNIKACI KOMUNIKAČNÍ CHYBY Toto byla 2. přednáška kursu „Komunikace ve zdravotnictví 1“ tohoto – opět - neobvyklého letního semestru 2021. Za domácí úkol si během příštích 14 dnů vyzkoušejte jednak empatický rozhovor s někým a rovněž i naslouchání. Ke studiu využívejte, prosím, doporučenou literaturu – účel těchto prezentací je pouze orientační, nikoli vyčerpávající. Na zápočet je potřeba vyhledat v literatuře informace, zda existují v České Republice lůžková psychiatrická oddělení pro matku a dítě k léčbě post-partum či postnatální psychózy. Bez ohledu na faktický výsledek (tj. zda taková zařízení existují či nikoli), budete muset odevzdat písemný záznam strategie Vašeho hledání (např. vytvoření „key words“, seznam platforem vyhledávání, atd.). Zkouška bude sestávat z překladu anglického odborného článku, který Vám dodám, a jeho PowerPoint presentace se 3 obrázky a bude trvat 5 minut. Hodnotit se bude kvalita obrázků, přednes i dodržení stanoveného času. Detaily na cvičení. EK ZÁVĚR •Povinná literatura: •ZACHAROVÁ, E. Komunikace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-271-0156-6. info •PEKARA, J. Komunikace jako sebeobrana zdravotníka. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015. ISBN 978-80-87023-46-4. info •BROŽOVÁ-DOUBKOVÁ a K THELENOVÁ. Efektivní komunikace v pomáhajících profesích. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013. ISBN 978-80-7372-941-7. info •Doporučená literatura: •TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-271-0064-4. info •JANOUŠEK, J. Psychologické základy verbální komunikace. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4295-3. info •VITOŇ, J a VELEMÍNSKÝ. Etický aspekt komunikace v pediatrii a v kontaktu s umíráním a smrtí – jeho reflexe v umělecké literatuře. Praha: Triton, 2014. ISBN 978-80-7387-844-3. info •EVANGELU, J.E. Krizová komunikace - Efektivní zvládání krizových a zátěžových situací. Ostrava: KEY Publishing,, 2013. ISBN 978-80-7418-175-7. info •VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi. Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3174-2. info •POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info •POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info •KAČOROVÁ, J. Komunikace ve zdravotnictví I. 2010: Slezská univerzita, 2010. ISBN 978-80-7248-578-9. info •PRAŠKO, J. a H. PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1697-8. info •LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1784-5. info • Doporučená literatura