KOMUNIKACE 1 RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD kocovska@vszdrav.cz VŠZ Odborný Asistent, Poradenská Psychologie Duškova 7, 150 00 Praha 5 International Research Associate Gillberg Neuropsychiatry Centre University of Gothenburg, Sweden Honorary Senior Research Fellow Queen Mary University of London E-mail: e.kocovska@qmul.ac.uk KOMUNIKACE 1 INTERAKCE VE ZDRAVOTNICTVÍ VZTAHY LÉKAŘ-PACIENT §Vztah aktivita-pasivita §Vztah vedení – spolupráce §Vztah vzájemné participace VZTAH PACIENT a SESTRA Sociálně-psychologická - atmosféra ovlivňuje kvalitu vztahu – RAPPORT Sociální interakce – souvisí se sociálními vztahy -Sociální opora -Platí zásady etického a psychologického přístupu Pro sestru – psychicky velmi náročné KOMUNIKACE 1 SESTRA a PACIENT - VYKONAVATELÉ SOCIÁLNÍCH ROLÍ 1.PACIENT Nemoc = porucha schopnosti individua plnit očekávané úkoly a role Společenská role pacienta zahrnuje: Práva pacienta: üzproštěn běžných společenských závazků üNení plně odpovědný za své uzdravení Povinnosti pacienta: üVyhledat pomoc zdravotníků üSpolupracovat při léčení Role pacienta = velmi komplikovaná – stadia vývoje nemoci – nové sociální situace – klíčová role zdravotnického pracovníka KOMUNIKACE 1 SESTRA a PACIENT - VYKONAVATELÉ SOCIÁLNÍCH ROLÍ 1.SESTRA Poznání vlastní role sestry = nemírně důležité – promítá se do celé její osobnosti Základní znaky role sestry: üFunkční specificita – formální i faktické odborné kompetence üEmocionální neutralita – sympatie a porozumění bez plného rozvinutí üUniverzalismus – rovnocennost poskytování ošetřovatelské péče üKolektivní orientace – blaho pacientů nad své zájmy Dílčí role sestry = velmi různorodé – ošetřovatelská, expresivní, výchovná, instrumentální, poradenská, preventivní/výchovná, organizační, administrativní. KOMUNIKACE 1 SESTRA a PACIENT - VYKONAVATELÉ SOCIÁLNÍCH ROLÍ Průběh komunikace a interakce sestra – pacient Prochází vývojem: -Bezmezná důvěra -Komplikace léčby – narušují trpělivost a výdrž pacienta -Narušení spolupráce obou partnerů -Průběh léčebné a ošetřovatelské péče – „laická diagnoza“ -Slepá ulička Role sestry – pozitivní ovlivňování vzájemné důvěry – využitím zpětné vazy a empatie v každodenní klinické praxi KOMUNIKACE 1 ZPŮSOBY CHOVÁNÍ Chování = soubor všech zjistitelných nebo měřitelných projevů duševního života člověka 3 ZÁKLADNÍ TYPY CHOVÁNÍ: §Pasivita §Agresivita §Asertivita Manipulace – manipulující skrývá svou skutečnou žádost za něco úplně jiného § Rozdíl mezi agresivitou, asertivitou a pasivitou v neverbální komunikaci (Praško, Prašková, 1996, S. 21) KOMUNIKACE 1 Pasivní chování -Porušování vlastních práv -Přizpůsobení se silnějším -Podřízení se -Vzdávání se svých cílů -Nejistota -Přebírání názorů druhých -Využívání druhými -Ustupování druhým Agresivní chování sestry – neoblíbená, osamocená, ALE má přehnané sebevědomí -Předkládání myšlenek a názorů druhým a vynucování si jejich přijetí -Porušování práv druhého člověka -Dosahování cílů na úkor druhých -Podceňování druhých -Kdykoli zaútočí -Zraňuje a ponižuje -Nepřipouští si vlastní chyby -Obviňuje ostatní -Hrubá slova, sarkasmus, ironie -Devalvace druhých -Role diktátora nebo moralisty Negativní důsledek = ochlazování mezilidských vztahů, nemožnost otevřené komunikace KOMUNIKACE 1 Asertivní práva a pověry Zásady asertivity Asertivní techniky ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ Asertivní člověk zvyšuje sebedůvěru, utváří podmínky pro vzájemnou otevřenou komunikaci. Rozvíjí upřímné, přímé i přátelské vztahy s druhými, vytváří atmosféru spolupráce a je vždy sám sebo. (Praško, Prašková, 1996, s. 21) KOMUNIKACE 1 ZÁSADY ASERTIVITY üKontrola emocí üRespekt a tolerance druhého üStručně a upřímně vyjádřit pocity üVidět sebe i druhého reálně üPoznat stanovisko druhého üPoslouchat druhého a vyslechnout ho üVážit si názorů druhých üNesnažit se vítězit za každou cenu üKompromis üPřiznat chybu a napravit üVčas si uvědomit, co chceme KOMUNIKACE 1 ASERTIVNÍ TECHNIKY ØOhraná gramofonová deska ØTechnika otevřených dveří ØNegativní dotazování ØNegativní asertivita ØVolné informace ØSebeotevření ØPřijatelný kompromis ØAsertivní „NE“ ØSelektivní ignorování KOMUNIKACE 1 I při asertivním chování - potřeba respektovat slušnost, galantnost a ohleduplnost – nemůžeme za každých okolností říci, co si o člověku myslíme. Zlaté pravidlo moudrosti: Vždy, než něco vyslovíme, položme si tyto 3 otázky: 1.Je to pravda? 2.Je to nutné vyslovit? 3.Je to laskavé? Pokud je na jedinou z těchto otázek odpověď „ne“, tak mlčme. KOMUNIKACE 1 MANIPULATIVNÍ CHOVÁNÍ „Ovlivňování druhých pomocí různých rafinovaných manévrů. Které zasahují bolavá místa, sebevědomí a vyvolávají pocity viny“ (Mikuláštík, 2003, s. 94 a Praško, 1996, s. 21). Způsoby manipulace – různorodé – závisí na typu osobnosti: •Předstíraná bezmoc •Vyhrožování •Předstírání stejných zájmů •Zakrývání vlastních zájmů Slouží k posilování pocitu sebeuspokojení ovlivňováním toku informací. KOMUNIKACE 1 9 Charakteristických typů MANIPULACE §Diktátor §Chudáček §Počtář §Břečťan §Drsňák §Obětavec, nejhodnější a nejlaskavější §Poslední spravedlivý §Paternalista §Mafián KOMUNIKACE 1 KOMUNIKACE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI V současné klinické praxi – důraz na kombinaci odborných vědomostí zdravotníka se správně uplatňovaným psychologickým přístupem k pacientovi. Potřeba informovanosti pacienta Prospěšnost a škodlivost podávaných informací Informování pacientů o jejich zdravotním stavu Poskytování pokynů a poučení o léčbě Získávání informací od pacienta KOMUNIKACE 1 PŘEKÁŽKY V KOMUNIKACI §Praktická §Jazyková §Emotivní §Intelektová §Fyziologické Ze strany pacienta: Neumí, nechce nebo nemůže komunikovat KOMUNIKACE 1 ZVLÁŠTNOSTI A PRAVIDLA KOMUNKACE V NĚKTERÝCH OBORECH MEDICÍNY KOMUNIKAČNÍ CHYBY a OMYLY Požadavky na pacienta směrem k lékaři či sestře Pravidla komunikace a chování pro lékaře a sestry •Povinná literatura: •ZACHAROVÁ, E. Komunikace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-271-0156-6. info •PEKARA, J. Komunikace jako sebeobrana zdravotníka. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015. ISBN 978-80-87023-46-4. info •BROŽOVÁ-DOUBKOVÁ a K THELENOVÁ. Efektivní komunikace v pomáhajících profesích. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013. ISBN 978-80-7372-941-7. info •Doporučená literatura: •TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-271-0064-4. info •JANOUŠEK, J. Psychologické základy verbální komunikace. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4295-3. info •VITOŇ, J a VELEMÍNSKÝ. Etický aspekt komunikace v pediatrii a v kontaktu s umíráním a smrtí – jeho reflexe v umělecké literatuře. Praha: Triton, 2014. ISBN 978-80-7387-844-3. info •EVANGELU, J.E. Krizová komunikace - Efektivní zvládání krizových a zátěžových situací. Ostrava: KEY Publishing,, 2013. ISBN 978-80-7418-175-7. info •VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi. Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3174-2. info •POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info •POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info •KAČOROVÁ, J. Komunikace ve zdravotnictví I. 2010: Slezská univerzita, 2010. ISBN 978-80-7248-578-9. info •PRAŠKO, J. a H. PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1697-8. info •LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1784-5. info • Doporučená literatura