KOMUNIKACE 1
RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD
kocovska@vszdrav.cz
VŠZ
Odborný Asistent, Poradenská Psychologie
Duškova 7, 150 00 Praha 5
International Research Associate
Gillberg Neuropsychiatry Centre
University of Gothenburg, Sweden
Honorary Senior Research Fellow
Queen Mary University of London
E-mail:  e.kocovska@qmul.ac.uk

KOMUNIKACE 1
Komunikace ve zdravotnictví má zásadní význam. V lékařské praxi se totiž nesetkáváme s nemocí, ale
s nemocným člověkem (Janáčková & Weiss, 2008, p.49).

KOMUNIKACE 1
ÚVOD
Komunikace je definována jako sdělování informace prostřednictvím signálů a prostředků:
ústně, písemně, mimikou, gesty a dalším neverbálním chováním.
Základní požadavky zdravotnické komunikace:
1.Vědět, CO chceme říci
2.Vždy se umět rozhodnout, KDY, KDE a JAK informaci nejlépe sdělit

KOMUNIKACE 1
KOMUNIKAČNÍ MODELY ve ZDRAVOTNICTVÍ
ØLineární
ØTransakční
KOMUNIKAČNÍ PROCESY ve ZDRAVOTNICKÉ PRAXI:
üTerapeutický
üModel kvalifikovaných lidských vztahů
üSociální model
üInformační model
üHovorové modely
üDialogický model

KOMUNIKACE 1
Pravidla komunikačního procesu:
üVnímání dat
üSpojování dat s významem
üVkládání záměru a postoje
üEpizodické uspořádání dat
üHlavní smlouva
üSoubor předpokladů, očekávání, pravidel
üKulturní model

STRUKTURA SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE



KOMUNIKACE 1
STRUKTURA SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
Komunikátor
Komunikant
Komuniké
Komunikační jazyk
Komunikační kanál
Zprostředkovaný komunikační kanál:
§Telefonický
§Písemný
§Vizuální
§ audiovizuální
§elektronický

KOMUNIKACE 1
INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY ve zdravotnictví
Ø
ØDevalvace – snižování hodnoty druhého člověka
Ø
Ø
ØEvalvace – sdělení kladného hodnocení druhé osobě – posiluje kladné sebepojetí a sebevědomí

KOMUNIKACE 1
VERBÁLNÍ KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICTVÍ
= jedním z procesů profesionální práce zdravotníků – komunikace je druhem péče
Požadavky:
üIndividuální přístup
üÚcta k pacientovi
üPozitivní vztah
üEmpatie
ü
Ve zdravotnické praxi:
Nevhodná, nesprávná a neuvážená slova se mohou odrazit nejen na psychickém stavu pacienta, ale dále
ovlivňovat bio-psycho-sociální jednotu organismu.

KOMUNIKACE 1
ROZHOVOR – ZÁKLADNÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
= plánovaná komunikace, která se uplatňuje ve všech fázích   ošetřovatelského procesu.
Fáze rozhovoru
§Přípravná a plánovací
§Zahájení
§Průběh – jádro rozhovoru
§Ukončení rozhovoru
§
v
Hlavní cíle rozhovoru
§
v

v
Všeobecné zásady pro vedení rozhovoru mezi sestrou a pacientem:
§Příprava – stanovení cíle
§Správné zahájení
§Získání důvěry
§Udržování očního kontaktu
§Projevení upřímného zájmu
§Využívání pozitivních neverbálních projevů
§Přizpůsobení se
§Pomalá, zřetelná mluva
§Jasná formulace otázek
§Neovlivňování pacienta
§Umění naslouchat
§Profesionální chování
§Nedirektivní empatie
§Nepokládat příliš osobní otázky
§Akceptovat mlčení
§
§
§
§
v

KOMUNIKACE 1
NASLOUCHÁNÍ


TYPY ROZHOVORU  V KLINICKÉ PRAXI
Podle cíle:
ØInformační
ØMotivační
ØVentilační
ØHodnoticí
ØPervazivní
Podle obsahového zaměření:
ØDiagnostický
ØTerapeutický
ØInformační
ØEdukační
Podle počtu zúčastněných:
ØIndividuální
ØSkupinový

KOMUNIKACE 1
NEDIREKTIVNÍ EMPATICKÝ ROZHOVOR
= nejvýznamnější dovednost sestry
= psychologický přístup k pacientovi
TYPY ODOVĚDÍ A JEJICH VÝZNAM V KLINICKÉ PRAXI:
•Empatická
•Věcná
•Generalizující
•Moralizující
•Vyhýbavá
•Interpretující

KOMUNIKACE 1
NAVÁZÁNÍ ROZHOVORU
üPři každém výkonu na pokoji
üPři každém výkonu u pacienta
üPři individuálním rozhovoru s pacientem

KOMUNIKACE 1
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
= komplexní a náročná zručnost
Tvoří teoretický základ komunikace ve zdravotnictví – probíhá na dvou úrovních:
oObsahová
oVztahová
Jedná se o proces odevzdávání a přijímání zpráv.
Ve zdravotnické praxi rozlišujeme 3 druhy komunikace:
§Sociální
§Strukturovaná
§Terapeutická

KOMUNIKACE 1
EMPATIE
 „Schopnost vcítit se do pocitů, myšlení a jednání druhých“. (Hart & Hartlová, 2008, s. 83).
„Vcítění se do druhého člověka, vidění světa jeho očima, tak jako by byl tím druhým člověkem“.
(Rogers, 1995, s. 83).
Ve zdravotnické praxi:
„Schopnost sestry pochopit stav a pocity pacienta a oznamovat mu, že mu rozumí“ (Juřeníková, 2010,
s.12).

KOMUNIKACE 1
INTERAKCE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Zásady etického a psychologického přístupu
4 Typy interakčních vztahů:
ØPaternalistický
ØPartnerský
ØKonzumentský
ØZanedbaná (nevýrazná) interakce

KOMUNIKACE 1
INTERAKCE VE ZDRAVOTNICTVÍ
VZTAHY LÉKAŘ-PACIENT
VZTAHY pacient a sestra
ZVLÁŠTNOSTI A PRAVIDLA KOMUNIKACE V NĚKTERÝCH OBORECH MEDICÍNY
PŘEKÁŽKY V KOMUNIKACI
KOMUNIKAČNÍ CHYBY

Toto byla 2. přednáška kursu „Komunikace ve zdravotnictví 1“ tohoto – opět - neobvyklého letního
semestru 2021.
Za domácí úkol si během příštích 14 dnů vyzkoušejte jednak empatický rozhovor s někým a rovněž i
naslouchání.
Ke studiu využívejte, prosím, doporučenou literaturu – účel těchto prezentací je pouze orientační,
nikoli vyčerpávající.
Na zápočet je potřeba vyhledat v literatuře informace, zda existují v České Republice lůžková
psychiatrická oddělení pro matku a dítě k léčbě post-partum či postnatální psychózy.
Bez ohledu na faktický výsledek (tj. zda taková zařízení existují či nikoli), budete muset odevzdat
písemný záznam strategie Vašeho hledání (např. vytvoření „key words“, seznam platforem vyhledávání,
atd.).
Zkouška bude sestávat z překladu anglického odborného článku, který Vám dodám, a jeho PowerPoint
presentace se 3 obrázky a bude trvat 5 minut. Hodnotit se bude kvalita obrázků, přednes i dodržení
stanoveného času. Detaily na cvičení.
EK
ZÁVĚR

•Povinná literatura:
•ZACHAROVÁ, E. Komunikace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-271-0156-6. info
•PEKARA, J. Komunikace jako sebeobrana zdravotníka. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve
zdravotnictví, 2015. ISBN 978-80-87023-46-4. info •BROŽOVÁ-DOUBKOVÁ a K THELENOVÁ. Efektivní
komunikace v pomáhajících profesích. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013.
ISBN 978-80-7372-941-7. info
•Doporučená literatura:
•TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing,
2016. ISBN 978-80-271-0064-4. info •JANOUŠEK, J. Psychologické základy verbální komunikace. Praha:
Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4295-3. info •VITOŇ, J a VELEMÍNSKÝ. Etický aspekt komunikace v
pediatrii a v kontaktu s umíráním a smrtí – jeho reflexe v umělecké literatuře. Praha: Triton,
2014. ISBN 978-80-7387-844-3. info •EVANGELU, J.E. Krizová komunikace - Efektivní zvládání
krizových a zátěžových situací. Ostrava: KEY Publishing,, 2013. ISBN 978-80-7418-175-7. info
•VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi. Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 2011.
ISBN 978-80-247-3174-2. info
•POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info
•POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. info
•KAČOROVÁ, J. Komunikace ve zdravotnictví I. 2010: Slezská univerzita, 2010.
ISBN 978-80-7248-578-9. info •PRAŠKO, J. a H. PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2. přeprac. a
dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1697-8. info •LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v
medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007.
ISBN 978-80-247-1784-5. info
•

Doporučená literatura