Dehydratace u geriatrických
pacientů
PhDr. Jana Hlinovská, PhD.
 Normální množství tekutin v těle kolísá mezi
60 – 70% tělesné hmotnosti, dle věku a pohlaví.
 Dehydratace je snížený objem tělesných tekutin.
Dehydratace
 Hypertonická (ztráta vody je větší než ztráta
elektrolytů)
 Izotonická (ztráta vody a elektrolytů odpovídá
normálnímu poměru v extracelulární tekutině)
 Hypotonická (ztráta elektrolytů je větší než ztráta
vody)
Příčiny jednotlivých ztrát
 D. hypertonická
- snížený pocit žízně tudíž i příjem vody(tekutin),
horečka, zvýšené pocení, průjem, zvracení,
onemocnění ledvin
 D. izotonická
- zvracení, průjmy, předávkování diuretiky,
hydrotorax, ascites, popáleniny (až hypovolemický
šok)
 D. hypotonická
- zvracení a průjmy při příjmu většího množství čisté
vody či při dlouhodobé neslané dietě
Příčiny dehydratace ve stáří
 Věkem podmíněné
- ve stáří je nejčastější příčinou dehydratace strach z
většího přísunu tekutin, obavy z inkontinence, což
souvisí s poruchou mobility.
- mnohým také chybí pocit žízně
Příčiny dehydratace ve stáří
 Iatrogenní
- iatrogenní příčina myšlena ve smyslu lékových
intoxikací při léčbě polymorbidního pacienta,
při podávání více léků může docházet včetně
intoxikace i k dyspeptickým potížím
Příčiny dehydratace ve stáří
 Psychologické
- psychické příčiny mohou být v pocitu
nepotřebnosti, polymorbiditě, sociální nejistotě.
- projevem depresivního stavu může být nezájem o
okolí, rodinu až odmítání potřeb jako je přísun
tekutin a potravy.
Příznaky
 Mezi nejčastější příznaky dehydratace ve stáří patří
žízeň, zmatenost, podrážděnost, bolesti hlavy,
nízká bilance tekutin, slabost, zácpa, hypotenze,
apatie, snížený kožní turgor, suché sliznice, rty a
jazyk, zvýšená tělesná teplota, tachykardie,
studená a cyanotická kůže
 Laboratorně:
D.hypertonická – zvýšení osmolality v moči, Na+
a
Cl+
v moči, zvýšení osmolality Na+
, Cl+
, urey,
erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu
Příznaky
D. izotonická – snížené Na+
a Cl+
v moči, zvýšená
urea, hyperkalemie, hypernatremie v séru, vzestup
erytrocytů, hematokritu a Hgb
D. hypotonická – snížená osmolalita v moči, zvýšená
urea, klesá osmolalita v séru, hyponatremie,
zvýšení erytrocytů, hematokritu a Hgb
Terapie
 Přísun tekutin per orálně: čaje, šťávy, minerálky
 Při hypertonické dehydrataci podaváme i.v.
Glukosu 5%
 Při izotonické dehydrataci podáváme i.v.
Fyziologický roztok
 Při hypotonické dehydrataci podáváme i.v.
Glukosu s elektrolyty
 Dehydratace je typická zejména pro starší lidi. Oni
nemají potřebu se napít. Jejich centrum žízně
nemusí fungovat stejně jako u mladších lidí.
 Dehydratace může být také vedlejší účinek léčby
(například diuretika, projímadla).
 Zdravotní problémy jako je průjem, zvracení, úpal,
hyperglykémie nebo infekce také snižují objem
tekutin v těle.
Zdroje:
 JURAŠKOVÁ, Božena. Dehydratace : rizikový
faktor onemocnění ve stáří. česká geriatrická revue
[online]. 1/2003, 1, [cit. 2010-12-07]. Dostupný z
WWW: <http://www.geriatrickarevue.cz/>.
 ŠAFRÁNKOVÁ, Alena ; NEJEDLÁ, Marie.
Interní ošetřovatelství. Praha : Grada, 2006. 212 s.
ISBN 978-80-247-1777-7.
 Patologická fyziologie pro bakalářské studijní
programy. Brno : Masarykova univerzita, 2009.
165 s.