DEZINFEKCE PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Dezinfekcí  se rozumí soubor opatření sloužících ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci Cílem dezinfekce  je, aby na předmětech nebo v prostředí nebyly patogenní mikroby, ktere by mohly způsobit onemocnění vnímavého jedince. Způsoby provádění dezinfekce ve zdravotnických zařízeních  Dezinfekce ponořením - je nutné předmět zcela ponořit do roztoku. Doba nutná k působení dezinfekčního roztoku na ponořený předmět se nazývá expoziční doba  Dezinfekce otřením – používáme hadr, mop nebo tampon  Dezinfekce postřikem – používáme při dezinfekci malých pracovních ploch  Pěnou – používáme pěnotvorné zařízení Mechanismus dezinfekčního účinku Dezinfekční prostředky • nepůsobí na mikroorganismy universálně toxicky • zasahují do metabolismu mikroorganismů • zasahují do enzymů mikrooganismů • obecně označovány jako protoplazmatické jedy Dezinfekce  provádí se indikovaně jako součást protiepidemiologického režimu v každém zdravotnickém zařízení  Fyzikální metody dezinfekce  Chemické metody dezinfekce  Kombinované Fyzikální metody dezinfekce  var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut;  var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut;  dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C;  ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm – 264 nm;  vyžíhání v plameni   Kombinované metody dezinfekce  paroformaldehydová komora (dezinfekce textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C);  prací, mycí a čistící stroje (dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků) Chemické metody dezinfekce rozlišujeme  Podle způsobu použití  Podle účinných látek  Podle spektra účinnosti Podle způsobu použití  dezinfekce povrchů  dezinfekce nástrojů  dezinfekce rukou Podle účinných látek  chlorové sloučeniny (př. chlornan sodný)  jodové sloučeniny (př. JODISOL)  aldehydy  kvartérní amoniové sloučeniny  deriváty fenolu,  alkoholy  sloučeniny peroxidu  tenzidy (nejvýznamnější jsou amonné kvartérní sloučeniny)  hydroxidy (př. hydroxid sodný)  organické kyseliny Podle spektra účinnosti  baktericidní  virucidní  fungicidní  tuberkulocidní  sporucidní Volba dezinfekčníno prosředku závisí na:  dezinfekční účinnosti připravku  stabilitě pracovních roztoků  době působení  způsobu použití  toxicitě a dráždivosti pro lidi a zvířata  vlivu na dezinfikovaný materiál a prostředí  zápachu  vhodném dávkování balení a skladování  finančních nárocích Zásady chemické dezinfekce  Dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a jsou netoxické.  Zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku – střídají se dezinfekční přípravky s různými aktivními složkami.  Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou tzv. „slovní známky“ a přípravky se považují za 100%.   Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného/odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě.  Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je dána doporučením výrobce (nejčastěji se provádí každou směnu, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji). Upozornění  Dezinfekční roztoky musí být uloženy oddělené od léků ve zvláštní skříni nebo lednici.  Vyšší koncentrace, než je stanovena, má za následek dráždění očních spojivek a dychacích cest.  Při nedodržování zásad zacházení s dezinfekčními prostředky může dojít k vážnému poškození zdravi nemocného a personálu.  S koncentráty dezinfekčních prostředků je nutné zacházet jako s látkami zdraví škodlivýmikoncetrované přípravky jsou často žiravínami. Vyšší stupeň dezinfekce  Zaručuje usmrcení všech mikroorganismů, ale ne cyst prvoků, vajíček helmintů etc..  Dezinfekční roztoky pro vyšší stupeň dezinfekce se musí ukládat do uzavřených nádob.  Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.  Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách a skříních (volně uložený – v kazetách 24 hodin, chráněný – v kazetách a uzavřených skříních 48 hodin). Vyšší stupeň dezinfekce  Po použití se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.  Při kontaminaci biologickým materiálem – dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem, poté, do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části bez vzduchových bublin.  Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou, k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků, sterilní osušení a dále je nutné nakládat s předměty, jako se sterilním instrumentáriem. Dvoustupňová dezinfekce  Tento způsob dezinfekce je určen výhradně pro flexibilní endoskopy nebo jejich částí, které nelze sterilizovat. • První stupeň dezinfekce • Druhý stupeň dezinfekce Chyby pří provádění dezinfekce  Dezinfekční přípravky nejsou používány v souladu s doporučením výrobce  Ředení «od oka»  Jiný cíl určení  Prošlá expírační doba přípravku  Naředěný pracovní roztok je používán i několik dní  Je užíván jen jeden dezinfekční přípravek bez střídání  Nevhodné kombinace jednotlivých přípravků  Ředění horkou vodou bez pokynů výrobce  Neoznačené dezinfekční pracovní roztoky Připrava dezinfekčních roztoků  Pomůcky k ředění dezinfekčních prostředků:  dezinfekční prostředek;  nádoba na dezinfekční roztok;  pomůcky k odměření vody a dezinfekčního prostředků;  dezinfikované rukavice, ochrané brile, ochranná zástěra;  emitní miska. Obecné zásady přípravy dezinfekčních roztoku  Dezinfekční roztoky se přípravují přesným odměřením dezinfekčního přípravku a vody.  Ředění roztoků se provádí v pořadí: VODA+DEZINFEKČNÍ PRÍPRAVEK  Dezinfekční roztoky se používají v doporučenych koncentracích a expozicích  Délka expozice=délka působení dezinfekční látky na mikroorganizmus; průměrná délka expozice se pohybuje mezi 15-30 minutami  Při přípravě dezinfekčního roztoku je nutné použivat ochranné rukavice,ochranné brýle a zástěru K přesnému ředění je často v praxi využívána následující pomocná tabulka Dezinfekce pomůcek z různých materiálů  Dezinfekce chirurgických nástrojů – po použití jsou nástroje ponořeny do připraveného roztoku podle dezinfkečního programu odborného oddělení pak mechanická očista, oplach a osušení  Emitní misky, pomůcky z plastu – po použití ponořit do připraveného roztoku dle rozpisu pak mechanická očista, oplach a osušení  Pomůcky ze skla, keramiky – ponořit do připraveného roztoku dle rozpisu pak mechanická očista, oplach a osušení  Podložní mísy, močové lahve, odměrné džbány – mytí a dezinfekce probíhá ve speciálních myčkách po nastavení příslušného programu těchto přístrojů. Použitá literatura  Mgr. RenataVytejčková: Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I / Obecná část, Praha 2011 ISBN 978-80-247-3419-4  Richards, A a Sedwards – Repetitorium pro zdravotní sestry. 1.  Praha: Grada, 2004.  ISBN 80-247-0932-5. Děkuji za pozornost