Standardy hospicové paliativní péče
Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče definuje prostřednictvím standardů
požadavky, které by měli poskytovatelé hospicové paliativní péče, sdružení v asociaci
splňovat, aby byla zajištěna její potřebná úroveň a odpovídající kvalita.
Říjen 2016
-1„Paliativní
péče je přístup zlepšující kvalitu života pacientů a jejich rodin, kteří čelí
problémům spojeným s život ohrožující nemocí, prostřednictvím předcházení a
zmírňování utrpení pomocí včasného zjištění, vyhodnocení a řešení bolesti a
dalších fyzických, psychosociálních a duchovních potíží.“
Světová zdravotnická organizace 2002
Světová zdravotnická organizace stanovila tyto hlavní zásady, podle nichž
paliativní péče:
- poskytuje úlevu od bolesti a dalších symptomů
- podporuje život, avšak pohlíží na umírání jako na přirozený proces
- neusiluje ani o urychlení, ani o oddálení smrti
- obsahuje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta
- nabízí systém podpory, který pacientům pomáhá žít co nejaktivněji až do smrti
- nabízí systém podpory, který pomáhá rodinám zvládat období pacientovy
nemoci a období zármutku
- využívá týmové práce pro uspokojování potřeb pacientů a jejich rodin, včetně
případného psychologického poradenství v období zármutku
- usiluje o zlepšení kvality života a může též pozitivně ovlivnit průběh nemoci
- je použitelná v raném stádiu nemoci spolu s řadou jiných terapií, jejichž cílem
je prodloužení života, jako chemoterapie či radioterapie, a zahrnuje vyšetření
nutná k lepšímu pochopení a zvládnutí tíživých klinických komplikací.
-2Standardy
hospicové paliativní péče
1. Obsah
1. Obsah............................................................................................................................................... 2
1. Základní východiska hospicové paliativní péče............................................................................... 3
1.1 Principy hospicové paliativní péče .......................................................................................... 3
1.2 Cílová skupina hospicové paliativní péče................................................................................ 3
1.3 Indikace hospicové paliativní péče.......................................................................................... 4
1.4 Základní organizační formy hospicové paliativní péče............................................................ 4
2. Hospicová péče................................................................................................................................ 4
2.1 Plán péče ................................................................................................................................. 4
2.2 Péče o tělesný stav a potřeby.................................................................................................. 6
2.3 Psychologická složka péče....................................................................................................... 7
2.4 Sociální složka péče................................................................................................................. 8
2.5 Spirituální péče........................................................................................................................ 9
2.6 Etické, právní a kulturní aspekty péče..................................................................................... 9
2.7 Procesní standardy v hospicové paliativní péči..................................................................... 10
2.8 Personální standardy............................................................................................................. 12
2.8.1 Personální standardy pro lůžkový hospic...................................................................... 12
2.8.2 Personální standardy pro mobilní hospic...................................................................... 13
2.9 Materiálně technické vybavení ............................................................................................. 15
2.9.1 Specifika vybavení pro lůžkový hospic .......................................................................... 15
2.9.2 Specifika vybavení pro mobilní hospic .......................................................................... 16
3. Použitá literatura........................................................................................................................... 17
-3-
1. Základní východiska hospicové paliativní péče
1.1 Principy hospicové paliativní péče
Hospicová paliativní péče je integrovaná forma zdravotní, sociální a psychologické péče, poskytovaná
nemocným všech indikačních, diagnostických i věkových skupin, u nichž je předpokládaná prognóza
délky života na základě rozumného lékařského posouzení kratší než šest měsíců. V rámci hospicové
péče je poskytována zejména paliativní péče, to je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc
nereaguje na léčení vlastního závažného onemocnění. Zásadní je léčba bolesti a dalších symptomů,
stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních potřeb nemocných a jejich rodin. Časový
horizont 6 měsíců do očekávaného úmrtí tak zásadně odlišuje péči hospicovou od péče nemocnic,
léčeben dlouhodobě nemocných nebo ošetřovatelských ústavů.1
Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi,
který trpí nevyléčitelnou chorobou. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní
strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým2
.
Paliativní péče
 Chápe umírání a smrt jako součást lidského života a vychází z toho, že každý člověk
závěrečnou část svého života se všemi jejími fyzickými, psychickými, sociálními, duchovními
a kulturními aspekty prožívá individuálně
 Podporuje pacienta a jeho blízké, aby maximálně rozvinuli vlastní potenciál a využili vlastní
kapacity při zvládání závažné nemoci a závěru života
 Vychází důsledně z přání a potřeb pacientů a jejich rodin a respektuje jejich hodnotové
priority
 Chrání důstojnost nevyléčitelně nemocných a klade hlavní důraz na kvalitu života
 Je založena na multiprofesní spolupráci a integruje v sobě lékařské, ošetřovatelské,
psychologické, sociální a spirituální aspekty
 Nabízí všestrannou účinnou podporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat
jejich zármutek i po smrti blízkého člověka
1.2 Cílová skupina hospicové paliativní péče
Cílovou skupinu, na kterou je směřována hospicová paliativní péče tvoří: pacient, blízké osoby
pacienta, pozůstalí a v rámci edukace též široká odborná i laická veřejnost.
Hospicová paliativní péče je poskytovaná pacientům v pokročilých a konečných stádiích
nevyléčitelných chorob. Jde zejména o:
 nádorová onemocnění
 neurodegenerativní onemocnění typu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, demence,
ALS
 konečná stádia chronických orgánových onemocnění: srdečních, plicních, jaterních a
ledvinných
 AIDS
 polymorbidita geriatrických pacientů
 některé vrozené pediatrické syndromy a onemocnění
1
Vize a cíle APHPP
2
V §5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je paliativní péče vymezena jako specifický druh
zdravotní péče „ jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou
nemocí“
-4-
1.3 Indikace hospicové paliativní péče
K hospicové paliativní péči je indikován pacient, který trpí pokročilým nevyléčitelným onemocněním
působícím mu tělesné či psychické obtíže a kauzální léčba (směřující k vyléčení nemoci) byla
ukončena. Toto rozhodnutí je v kompetenci ošetřujících lékařů všech odborností.
Ošetřující lékař by měl pacienta přiměřeným způsobem informovat o dalším předpokládaném
průběhu onemocnění a společně s ním stanovit cíle další léčby a péče.3
Indikace formy hospicové paliativní péče závisí na lokálních možnostech a existenci daných forem,
stejně jako na individuálních potřebách pacienta a jeho blízkých.
1.4 Základní organizační formy hospicové paliativní péče
Hospicová paliativní péče je v ČR součástí systému zdravotní a sociální péče, nejčastěji se setkáme
s těmito typy:
 Mobilní hospic poskytuje specializovanou paliativní péči v domácím nebo náhradním
sociálním prostředí pacientů formou návštěv lékaře, sester, ošetřovatelů, případně dalších
odborníků. Garantuje trvalou dostupnost péče po 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Důležitou
součástí je komplexní podpora pacientovy rodiny a jeho blízkých, kteří se obvykle aktivně na
péči podílejí. Předpokládá se, že 80% zemřelých bude v domácím prostředí.
 Lůžkový hospic je speciální lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči
pacientům s nevyléčitelným onemocněním a jeho blízkým, především v terminální fázi
onemocnění. Důraz je kladen na individuální potřeby a přání každého nemocného a na
vytvoření prostředí, v němž by pacient mohl zůstat až do konce života v intenzivních vztazích
se svými blízkými. Tohoto cíle je mimo jiné dosahováno snahou o osobitou a domácí
atmosféru, maximální soukromí pacientů (obvykle jednolůžkové pokoje), volným režimem
pro návštěvy a dobrou dopravní dostupností hospice.
 Denní hospicový stacionář. Formou denních návštěv pacienta ve stacionáři pomáhá řešit
zdravotní problémy pacienta a současně nabízí komplexní edukační a rekreační aktivity podle
potřeb a možností pacienta. V zahraničí je obvyklá úzká vazba těchto denních stacionářů na
lůžkový hospic.
2. Hospicová péče
2.1 Plán péče
Plán péče vychází z celkového zhodnocení stavu, schopností a preferencí pacienta a jeho blízkých
osob. Zhodnocení zahrnuje dokumentaci stavu onemocnění včetně diagnózy a prognózy,
doprovodných zdravotních a psychických poruch, fyzických a psychologických symptomů, funkčního
stavu, sociálních, duchovních a kulturních aspektů a preferencí plánu péče včetně podmínek
potřebných pro přijetí do péče zařízení hospicové paliativní péče.
 Plán péče je stanoven a realizován hospicovým týmem na základě individuálních potřeb
pacienta a jeho blízkých. V souladu s principy paliativní péče zahrnuje nejen farmakologická
a nefarmakologická opatření k tlumení příznaků nemoci, ale také komunikaci s pacientem a
rodinou a stanovování a přehodnocování cílů péče.
 V rámci plánu péče jsou využívány léčebné, ošetřovatelské a jiné postupy přiměřené
aktuálním potížím a potřebám pacienta a fázi onemocnění.
3
Zákon č. 372/2011 Sb., § 5 a § 31, o zdravotních službách
-5
O plánu péče je vedena dokumentace, v domácím prostředí je dokumentace dostupná i
pacientovi a jeho pečujícím.
Plán péče vychází z rozpoznaných a vyjádřených potřeb, přání a preferencí pacienta a jeho rodiny.
Pacient je podporován, aby se na jeho tvorbě aktivně podílel.
Plán péče zohledňuje tři základní roviny:
1. Pojmenování oblastí, které pacient a jeho blízcí považují za determinanty kvality života. Tyto
oblasti je třeba pravidelně přehodnocovat a aktualizovat cíle péče.
2. Stanovení pravidelných praktických léčebných a ošetřovatelských postupů pro každodenní
péči.
3. Vytvoření plánu řešení krizových situací (např. zhoršení bolesti, akutní krvácení, dušnost,
epileptický záchvat, akutní střevní obstrukce, akutní míšní komprese a další) včetně stanovení
úkolů a zodpovědností za jejich řešení.
Pacient by se měl na tvorbě plánu péče v mezích možnosti podílet. Podle závažnosti poruch
kognitivních funkcí a vnímání můžeme pacienty vyžadující paliativní péči rozdělit na dvě skupiny:
 pacienti bez poruch vnímání a kognitivních funkcí, kteří si skutečnost život ohrožujícího
onemocnění uvědomují, a způsob, jakým tuto skutečnost psychicky zpracovávají, je
důležitým tématem péče. Pacienti se podílejí na tvorbě léčebného plánu a formulují své
preference; jejich přání a vůle jsou základním rámcem pro poskytování péče.
 pacienti s výraznými změnami kognitivních funkcí a vnímání. U těchto pacientů je třeba
pečlivě posoudit způsobilost k rozhodování (schopnost zhodnotit přínosy a rizika a schopnost
vyjádřit souhlas) s jednotlivými léčebnými postupy i s celkovým plánem péče. V případě
pacientovy nezpůsobilosti je třeba plán péče realizovat v pacientově nejlepším zájmu
společně s opatrovníkem a v konsenzu s pacientovými blízkými (rodinou).
Hospicová paliativní péče je poskytována v prostředí a místě, které v maximální míře odpovídá
pacientově přání a potřebám
 Součástí plánu péče je zjištění, zda má pacient a jeho rodina specifická přání ohledně místa
poskytování péče.
 Při poskytování péče má obecně přednost poskytování péče v přirozeném sociálním prostředí
pacienta.
 Při poskytování péče je pravidelně přehodnocováno, zda je zajištění péče v daném prostředí
technicky možné, bezpečné a v souladu s přáním pacienta a jeho rodiny.
 Kontinuita péče při přechodech mezi různými zařízeními a poskytovateli je zajištěna přímou
komunikací mezi poskytovateli a náležitě vedenou zdravotnickou dokumentací, v které jsou
popsány základní parametry plánu péče.
Multiprofesní tým stanoví plán hospicové paliativní péče, zodpovídá za jeho realizaci, koordinaci a
změny dle vývoje zdravotního stavu pacienta.
Členy hospicového týmu jsou lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník a duchovní, popř. pastorační
asistent. Dalšími důležitými členy týmu pro hodnocení potřeb pacienta a realizaci hospicové paliativní
péče může být dále psycholog/ psychoterapeut, fyzioterapeut, nutriční specialista a aktivizační
pracovník.
 O činnostech hospicového týmu vedou všechny profese dokumentaci.
-6
V zařízení hospicové paliativní péče se předpokládá 24 hodinová dostupnost zdravotnických
členů týmu (zdravotní sestry a lékaře).
 Dostupnost ostatních členů týmu je zajištěna dle individuálních potřeb pacienta.
 Setkávání týmu se koná zpravidla jednou týdně. Účastní se jej všichni členové týmu, kteří se
věnují péči o klienty a pacienty na všech úrovních poskytovaných služeb. Rozsah
poskytovaných informací o zdravotním stavu pacienta se řídí platnou legislativou.4
 Hospicový tým využívá možnosti konzultace odborníků různých profesí, tito mohou být
přizváni i na setkání týmu.
 Hospicový tým zajišťuje kontinuitu a koordinaci péče ve spolupráci s jinými ošetřujícími lékaři
(např. praktickým lékařem), zvláště při potřebě změny místa poskytování péče (propuštění
pacienta domů z nemocnice, nutnost hospitalizace, řešení sociální péče, apod.)
 V rámci domácí hospicové paliativní péče tým spolupracuje s pečujícími osobami – laickými
pečujícími.
 Nedílnou součástí práce týmu je dobrá komunikace s pacientem, jeho rodinou, ostatními
pečujícími či jinými službami podílejícími se na péči.
Role lékaře v hospicovém týmu
 Lékař zodpovídá za hodnocení zdravotního stavu a léčbu a koordinuje poskytování péče
nemocnému ve všech aspektech péče podle aktuálního léčebného plánu.
 V kompetenci lékaře hospicového týmu je sdělování aktuálního stavu nemoci, jeho vývoje a
prognózy nemocnému a jeho blízkým s ohledem na jejich potřeby a možnosti.
2.2 Péče o tělesný stav a potřeby
Součástí hospicové paliativní péče jsou všechny léčebné postupy, které vedou k udržení života
v přijatelné kvalitě.
 Vzájemné zastoupení kauzálních (ovlivňujících základní onemocnění) a symptomatických
postupů je indikováno dle aktuálního klinického stavu, předpokládané prognózy a přání
pacienta, vždy však s ohledem na jejich dopad na kvalitu života.
 Součástí paliativní péče je komplexní léčba symptomů (s využitím nefarmakologických,
farmakologických i invazivních metod), nutriční péče (včetně enterální a parenterální výživy),
hematologická péče (včetně např. transfúzní léčby a léčby tromboembolické nemoci),
antimikrobiální léčba (včetně podávání antibiotik, antimykotik a virostatik) a dalších
kauzálních léčebných postupů.
Bolest a ostatní symptomy jsou pravidelně hodnoceny a léčeny v souladu s nejnovějšími poznatky
lékařské vědy5
a moderního ošetřovatelství6
 U pacientů v pokročilých stádiích onemocnění jsou nejčastějšími příznaky dyskomfortu
bolest, dušnost, únava a slabost, nevolnost a zvracení, úzkost a deprese, zácpa a střevní
obstrukce, nechutenství, kognitivní poruchy a deliria, lymfedém.
4
Zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 31, odst. 6
5
Doporučené postupy pro paliativní léčbu nejčastějších symptomů jsou popsány např. v materiálu Světové
zdravotnické organizace Cancer Pain Relief and Palliative Care. WHO TechnicalRepportSeries.No 804, Ženeva,
1990. dále Skála, B., Sláma O. et al, Paliativní péče o pacienta v terminální fázi nemoci. Doporučený postup pro
všeobecné praktické lékaře. Praha: SVL. 2005. Dále Sláma, O., Kabelka, L., Vorlíček, J. Paliativní medicína pro
praxi. Praha. Galén. 2007.
6
Ošetřovatelské postupy v paliativní péči jsou popsány např. v O´Connor, M., Aranda, S. Paliativní péče pro
sestry všech oborů. Praha: Grada. 2005. Dále Markova, M. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada.
2010.
-7
Tělesné symptomy jsou hodnoceny komplexně z hlediska jejich příčiny, intenzity a celkového
vlivu na kvalitu života. Hodnocena je také souvislost tělesných symptomů s psychologickými,
sociálními a spirituálními faktory prožívání a zvládání nemoci.
 Cílem je bezpečná a včasná úleva od bolesti a dalších závažných symptomů, případně jejich
zmírnění na úroveň pro pacienta přijatelnou po celou dobu poskytované péče.
 Ošetřující lékař je zodpovědný za pravidelné hodnocení a léčbu tělesných symptomů.
 Ošetřující lékař je zodpovědný za zajištění léků a pomůcek potřebných k mírnění tělesných a
psychických obtíží. Pokud není ošetřující lékař z objektivních důvodů schopen potřebné léky
zajistit, měl by pacienta odeslat k jinému poskytovateli zdravotních služeb, který potřebné
léky, pomůcky nebo péči zajistí.
Druhy a množství pomůcek a přístrojů v zařízení specializované paliativní péče závisí na velikosti
zařízení (počtu pacientů a jejich diagnózách) a funkčním stavu. Pomůcky a přístroje jsou pravidelně
revidovány a udržovány autorizovanými firmami podle doporučení výrobce. Materiálně technické
vybavení zpracovává speciální kapitola těchto standardů.
Ošetřovatelské postupy jsou aplikovány s ohledem na potřeby, funkční zdatnost a přání pacienta a
jeho rodiny v souladu s nejnovějšími poznatky moderního ošetřovatelství
 Sestra v hospicové paliativní péči předvídá a eliminuje rizika vzniku komplikací zejména
zajištěním vhodného a bezpečného prostředí, polohováním, přiměřenou hydratací, kontrolou
fyziologických funkcí a naplňováním stanoveného plánu péče.
 Nejčastější ošetřovatelské intervence u pacientů v hospicové paliativní péči jsou: monitoring
a léčba bolesti, dušnosti, nevolnosti, zvracení, zácpy, únavy, nespavosti a dalších tělesných
obtíží dle ordinací a ve spolupráci s ošetřujícím lékařem; psychická, emocionální a sociální
podpora nemocného a jeho blízkých.
 Sestra pracuje v rámci svých kompetencí ve spolupráci s ostatními členy týmu, nemocným a
jeho rodinou.
2.3 Psychologická složka péče
Odborná psychologická péče usiluje o přiměřenou podporu pacienta a jeho blízkých v obtížné
situaci pokročilého onemocnění. Psychologická podpora je nabídnuta i pozůstalým.
Systematická psychologická péče a podpora je poskytována všem členům týmu.
Psychický stav pacienta a jeho rodiny je pravidelně vyhodnocován a jsou včasně aplikovány
nefarmakologické a farmakologické léčebné postupy v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské
vědy7
a moderního ošetřovatelství.
Členem hospicového týmu může být kvalifikovaný psycholog, který usiluje o přiměřenou podporu
pacienta i jeho blízkých a může být účinnou oporou pro paliativní tým.
Psychologická složka hospicové paliativní péče obsahuje:
 Hodnocení psychického stavu, psychických reakcí (úroveň porozumění situaci a příznakům,
stres, míru adaptace na situaci a prostředí aj.), přítomnost a míra psychických symptomů a
jevů (deprese, úzkost, kognitivní poruchy, suicidální tendence, delirantní stavy) jak u
nemocného, tak u doprovázejících, dle potřeby v součinnosti s dalšími specialisty.
7
Management nejčastějších psychiatrických symptomů je přehledně zpracován např. v Sláma, O., Kabelka, L.,
Vorlíček, J. Paliativní medicína pro praxi. Praha. Galén. 2007.
-8
Mapování hlavních potřeb nemocného a jeho blízkých a aktivní hledání prostoru pro jejich
naplnění. Pomoc při vyrovnávání se s proměnlivou, zátěžovou situací.
 Věnování pozornosti komunikaci ve vztahu pacienta a rodiny i ve vztahu pacienta, rodiny a
hospicového týmu.
 Vytváření prostoru pro bilancování a vyrovnávání se s aktualizovanými traumaty.
 Vedení dokumentace, ve které zaznamenává vývoj psychického stavu pacienta.
 Poskytování psychologické podpory a pomoci truchlícím, a pozůstalým.
Podpora a péče v období zármutku a truchlení je poskytována rodinám pacientů v rozsahu,
který vychází z jejich potřeb
 Součástí péče o pacientovu rodinu je podpůrná komunikace s rodinou pacienta před
pacientovou smrtí a bezprostředně po ní.
 Při projevech závažných psychických reakcí po úmrtí pacienta ošetřující lékař zprostředkuje
náležitou pomoc (psycholog, speciální poradce).
 Péče o truchlící je považována za nedílnou součást služeb specializované paliativní péče.
 Péči pro truchlící a pozůstalé zajišťují: koordinátor péče o truchlící (psycholog, sociální
pracovník, poradce pro pozůstalé), další členové týmu, eventuelně proškolení dobrovolníci.
 Péče pro truchlící a pozůstalé může zahrnovat: podporu před i po smrti blízkého, poradenství
jednotlivci a rodině, naplánované dopisování, telefonní rozhovory, návštěvy, vzpomínkové
ceremoniály a pohřby, duchovní a pastorační služby, práci s podpůrnými skupinami a odkazy
na příslušné sociální organizace.
2.4 Sociální složka péče
Hospicová paliativní péče se orientuje na vážně nemocného člověka z hlediska jeho individuálních
potřeb i z hlediska jeho vztahové sítě. Reflektuje psychosociální potřeby pacienta i jeho rodiny, klade
důraz na zachování lidské důstojnosti.
Sociální složka hospicové paliativní péče se zaměřuje na:
 Vyhodnocení psychosociální situace pacienta (identifikování individuálních potřeb pacienta,
identifikování potřeb pacienta z hlediska jeho vztahové sítě a rodiny, vyhodnocení
ekonomického zajištění a potřeb) a jeho rodiny.
 Plánování péče za spolupráce hospicového multiprofesního týmu, účast na poradách.
posilování, podporu a vytváření sociální sítě klienta, zajištění či zprostředkování komunikace.
 Case management.
 Edukaci, psychosociální podporu a podpůrnou péči o pacienta/pečující blízké, doprovázení
blízkých osob.
 Vedení sociální dokumentace pacienta obsahující plán sociální složky í péče a jeho průběh,
hodnocení a změny s ohledem na vývoj psychosociální situace pacienta a jeho rodiny.
 Sociální poradenství, administrativní spolupráci s úřady, správu finanční hotovosti a cenností
pacientů v zařízeních hospicové péče, případně zastupování pacienta.
 Zajištění respitní péče a koordinace této služby s cílem prevence vyčerpání rodinných
pečujících.
 Krizovou intervenci a podporu při řešení konfliktů.
 Péči o pozůstalé, poradenství a asistenci při přípravě pohřbů, podporu truchlícím rodinám.
 Účast na výběru a školení dobrovolníků, supervizi.
 Koordinace péče v případě propuštění pacienta.
-9-
2.5 Spirituální péče
U pacienta je provedeno zhodnocení jeho duchovních potřeb při zvládání závažného onemocnění.
Plán hospicové paliativní péče musí tyto potřeby zohledňovat.
 Duchovní péče je nedílnou součástí hospicové paliativní péče.
 Členem hospicového týmu je kvalifikovaný pracovník v oblasti duchovní péče duchovní,
kaplan nebo pastorační pracovník).
 Hospicová paliativní péče respektuje pacientovu názorovou, hodnotovou a případně
náboženskou orientaci a příslušnost. Pomoc a péče jsou nabízeny způsobem odpovídajícím
individuálním, rodinným, kulturním a náboženským hodnotám.
 V rámci péče jsou citlivě zjišťovány duchovní a existenciální názory (včetně názorů na život a
smrt, nadějí a obav, rozhodujících životních postojů a přesvědčení, pocitů viny, víry
v posmrtný život, odpuštění a otázek spojených s koncem života) s cílem identifikace
duchovního a existenciálního zázemí, a s tím spojených rituálů a praktik pacienta a jeho
rodiny.
 Na základě přání pacienta nebo jeho rodiny je zprostředkován kontakt s duchovními jejich
vlastní víry či jejich náboženskými komunitami.
 Pokud to lze, je pacientům umožněno účastnit se bohoslužeb či jiných rituálů dle preference
pacienta.
 Hospicový tým respektuje a případně pomáhá zajistit náboženské a duchovní rituály podle
přání pacienta a rodiny v okamžiku úmrtí.
 Přiměřeným způsobem a na základě zájmu je poskytována duchovní péče také rodinným
příslušníkům či blízkým pacienta a pozůstalým.
2.6 Etické, právní a kulturní aspekty péče
Hospicová paliativní péče je poskytována v souladu s profesními etickými kodexy a národními a
mezinárodními úmluvami o právech pacientů a zákonnými normami, které upravují péči o
pacienta v závěru života.
V případě eticky sporných či nejednoznačných situací využívají etického konzilia.
 Potřeby pacienta a jeho rodiny jsou hodnoceny a řešeny kulturně citlivým způsobem.
Plán hospicové paliativní péče je realizován tak, aby respektoval spektrum kulturních, sociálních,
jazykových, stravovacích a rituálních praktik pacientů a jejich rodin.
Pacientova přání a preference jsou respektována, pokud nejsou v přímém rozporu s dobrými
mravy nebo platnými zákonnými normami.
 Při tvorbě plánu specializované paliativní péče je třeba zjistit pacientova přání a preference
v řadě oblastí a zhodnotit preference pacienta v těchto oblastech:
- volba místa, kde bude péče probíhat (domácí nebo jiné vlastní sociální prostředí,
lůžkové zařízení akutní nebo dlouhodobé péče)
- volba lékaře nebo poskytovatele zdravotních služeb
 cíle léčby a z toho plynoucí přiměřené diagnostické a léčebné postupy
Eutanázie (usmrcení pacienta na jeho vlastní žádost) ani asistovaná sebevražda nejsou přípustné.
Součástí tvorby plánu hospicové paliativní péče je diskuse mezi lékařem a pacientem o rozsahu
diagnostických a léčebných metod v rámci paliativní péče a využití tzv. život prodlužujících
léčebných postupů.
-10
Součástí paliativní péče jsou všechny léčebné postupy, které vedou k udržení života
v přijatelné kvalitě, se souhlasem pacienta.
 U každého diagnostického a léčebného postupu je zvažován přínos pro pacienta a riziko a
dyskomfortu, které jsou s postupem spojené. Pacienta je třeba o přínosu a riziku náležitě
informovat.
 Důležitou součástí plánu paliativní péče je zjištění pacientova postoje k zahájení léčebných
postupů, které mohou prodloužit život v situaci, kdy pacient nebude schopen vyslovit své
přání. Tato tzv. „dříve vyslovená přání“ je třeba dokumentovat v souladu s platným právním
řádem8
.
 Při poskytování paliativní péče jsou pacienti podporováni, aby svá přání a preference
vyjádřili, a tato přání jsou respektována.
2.7 Procesní standardy v hospicové paliativní péči
Hospicová paliativní péče je zahájena s pacientovým souhlasem, po náležitém poučení a
společném zvážení možných rizik a přínosů.
Počáteční spolupráce probíhá podle standardizovaného schématu, jehož klíčovými kroky jsou:
 Úvodní osobní či telefonický rozhovor zaměřený především na pochopení a objasnění situace
pacienta a jeho blízkých osob, jejich potřeb a představ o péči
 Srozumitelné formulování možností a limitů nabízené péče – vysvětlení kritérií, podmínek,
informování o platbách a dalších podmínkách péče
 Informování o dalších možnostech podpůrných služeb a pomoc při jejich koordinaci
 Obdržení písemné žádosti o přijetí, jejíž součástí je vyjádření ošetřujícího lékaře pacienta
 Navázání kontaktu zástupce hospicového týmu s ošetřujícím lékařem pacienta
 Rozhodnutí o zahájení poskytování péče
 Přijetí pacienta do péče (vedoucí lékař nebo pověřený zástupce zařízení)
 Uzavření smlouvy o poskytování hospicové paliativní péče
 Zpracování plánu péče, včetně plánu na řešení nečekaných krizových situací (např. zhoršení
bolesti, akutní krvácení, zvracení, delirantní stav, epileptický záchvat, vyčerpanost pečující
osoby atd.) zahrnujícího stanovení úkolů a zodpovědností jednotlivých osob za jejich řešení.
Smlouva o poskytování hospicové paliativní péče podepsaná oběma stranami obsahuje:
 Označení smluvních stran
 Popis toho, čeho chce pacient prostřednictvím péče dosáhnout
 Popis poskytované péče (průběh, podmínky, rozsah, případně délka trvání péče)
 Způsoby a podmínky pro ukončení služby (pacient může dohodu vypovědět kdykoli, zařízení
jen za podmínek stanovených v dohodě)
 Postupy při nedodržování podmínek poskytované služby
 Způsob, jímž lze dohodu měnit
8
Dříve vyslovené přání podle §36 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
-11Dokumentace
služby
Je vedená jednotná přehledná dokumentace o pacientovi, která odráží stanovený plán péče a
poskytované léčebné a ošetřovatelské postupy a intervence, stejně jako intervence dalších
členů týmu.
Poskytovatel hospicové paliativní péče má systém řízené dokumentace zaznamenávající veškeré
léčebné, ošetřovatelské a pečovatelské postupy, včetně poskytované podpory psychologické a
sociální. Tato dokumentace je průběžně aktualizována. Obsah zdravotní i sociální dokumentace,
přístup pacienta a dalších osob k dokumentaci a další aspekty zaznamenávání a uchovávání
dokumentace se řídí platnými předpisy 9
.
Vnitřním předpisem je stanoven:
 obsah dokumentace vedené o pacientovi,
 formální úprava dokumentace vedené lékařem, zdravotními sestrami, pečovatelkami,
sociálním pracovníkem, psychologem, terapeutem a dalšími členy multiprofesního týmu
včetně způsobu identifikace osoby a času
 frekvence zápisů všech profesních skupin, které o pacienta pečují
 způsob uložení a archivace a likvidace dokumentace
 přístup k dokumentaci
Specifikem zdravotní dokumentace je zachycení sociálních vazeb pacienta a záznamy o procesu
vyrovnávání se s nemocí a blízkostí smrti. Součástí zdravotnické dokumentace je písemný
informovaný souhlas pacienta s poskytovanou péčí.
Informace o pacientovi jsou mezi jednotlivými členy hospicového týmu předávány písemnou i ústní
formou. Probíhají pravidelná setkání hospicového týmu, při kterých je všemi členy týmu hodnoceno
naplňování plánu péče, jsou reflektovány poskytované intervence, přehodnocován a znovu
stanovován plán péče. Z těchto setkání je pořizován zápis.
Komunikace
Komunikace v paliativní péči je v kompetenci hospicového týmu. Jedná se o komunikaci členů týmu s
pacientem, jeho rodinou a blízkými osobami, komunikaci mezi členy týmu a také komunikaci s
okolními spolupracujícími subjekty.
Komunikace členů hospicového týmu je nezbytným terapeutickým nástrojem. Kompetentní a
empatická komunikace vytváří atmosféru spolupráce, naděje a bezpečí pro pacienta a jeho blízké a
snižuje jejich stres v období vážné nevyléčitelné nemoci či v době umírání.
V rámci komunikace hospicového týmu s pacientem a jeho rodinou by měli všichni jeho členové
porozumět rodinnému systému konkrétního pacienta. V komunikaci akceptují rodinné názory a zvyky
a podporují spolupráci v rodině. Užitečné je také zohlednit aktuální fázi prožívání nemoci pacienta i
všech zúčastněných.
Sdělování aktuálního stavu nemoci, jeho vývoje a prognózy s ohledem na potřeby a možnosti
nemocného je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Je důležité, aby byl lékař odborně i lidsky připraven
na interpretaci medicínských výsledků i emoční podporu pacienta a jeho rodiny. Na základě
9 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, Zákon 372 o zdravotních službách, Vyhláška 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci
-12komunikace
s pacientem a jeho rodinou se léčebný plán vytváří s ohledem na autonomii pacienta, ale
také na jeho potřebu zorientovat se v životní situaci. Součástí léčebného plánu je i plán poskytování
dalších služeb a podpory ostatních členů hospicového týmu. Zápis o léčebném plánu je k dispozici v
dokumentaci pacienta.
Lékař dbá i na vhodnou a empatickou komunikaci s rodinou pacienta, dle pacientových přání a
preferencí. Rodina tak situaci snáze porozumí a dokáže být nemocnému oporou. Při tvorbě
léčebného plánu je s výhodou využít společného setkání s pacientem a současně s členy rodiny,
pokud s tím pacient souhlasí.
Při komunikaci s pacientem a jeho blízkými osobami berou všichni členové hospicového týmu ohled
na kulturní tradice a odlišnosti týkající se způsobu sdělování informací.
Ukončení péče
Předčasné ukončení hospicové péče
 Ukončení hospicové paliativní péče probíhá na základě dohody pacienta, rodiny a
hospicového týmu, přičemž je vždy respektováno přání nemocného a možnosti jeho rodiny.
Pokud se toto neshoduje, snaží se hospicový tým najít řešení přijatelné pro obě strany.
Ukončení péče úmrtím pacienta
 Zařízení má písemně stanovená závazná pravidla pro zacházení s tělem zemřelého,
pozůstalostí a další péči o pozůstalé.
 Péče o tělo zemřelého je prováděna s úctou a respektem k osobě zemřelého a kulturním a
náboženským zvykům pacienta a jeho rodiny a v souladu s platnými zákony
 Po úmrtí pacienta je rodině pacienta poskytnuta bezprostřední rada a pomoc a je
nabídnuta systematická podpora v období truchlení.
2.8 Personální standardy
2.8.1 Personální standardy pro lůžkový hospic
Minimální požadavky na personální zabezpečení lékaři v lůžkovém zařízení hospicové paliativní péče
(lůžkový hospic) vyjádřený formou počtu pracovních úvazků pro zařízení s kapacitou 30 lůžek:
Lékaři celkem 1,7 úvazků, z toho:
 vedoucí lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v paliativní medicíně nebo paliativní medicíně
a léčbě bolesti, nebo odborností stanovenou vyhláškou10
s minimálním úvazkem 0,2
 lékař s odbornou způsobilostí 1,5
 další lékaři pro zajištění nepřetržité dostupnosti lékaře 24hodin denně 7 dnů v týdnu.
 V pracovních dnech mimo osmihodinovou pracovní dobu a dále v sobotu, v neděli a ve svátek
je zajištěna nepřetržitá dostupnost lékaře, a to minimálně formou pohotovosti na telefonu,
pokud je v případě potřeby zajištěna fyzická přítomnost lékaře na oddělení do 30 minut.
10
99/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. 3. 2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních
služeb; Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kapitola 4
-13Minimální
požadavky na personální zabezpečení nelékařskými profesemi v lůžkovém zařízení
hospicové paliativní péče (lůžkový hospic) vyjádřené formou počtu pracovních úvazků pro zařízení
s kapacitou 30 lůžek:
 všeobecná sestra (ZPBD) celkem 11,0 úvazků, z toho:
- všeobecná sestra S2 – 9,0 úvazků
všeobecná sestra S3 – 2,0 úvazky
 sanitář nebo ošetřovatel (ZPOD – bez maturity) – 5 úvazků, pracovník v přímé obslužné péči
(PSS dle 108/2006) 10,0 úvazků
 sociální pracovník 1,0 úvazků
 duchovní, kaplan nebo pastorační asistent (0,2 úvazku nebo jiná forma působení
v minimálním rozsahu DPP)
Doporučené profese:
 psycholog/psychoterapeut
 nutriční terapeut
 aktivizační pracovník
2.8.2 Personální standardy pro mobilní hospic
Personální zabezpečení týmu mobilního hospice působícího v jednom místě do 35 km od
provozovny
Minimální požadavky na personální zabezpečení mobilní hospicové paliativní péči s aktuální
kapacitou 15 a více pacientů, zajišťující trvalou paliativní péči pacientům ve vlastním sociálním
prostředí vyjádřený formou počtu pracovních úvazků:
 Lékař 1,2 úvazků, z toho vedoucí lékař nebo lékař se zvláštní odbornou způsobilostí
v paliativní medicíně nebo paliativní medicíně a léčbě bolesti nebo dle vyhlášky s minimálním
úvazkem 0,2; další lékaři pro zajištění nepřetržité dostupnosti lékaře 24 hodin denně 7 dnů
v týdnu.
 V pracovních dnech mimo osmihodinovou pracovní dobu a dále v sobotu, neděli a ve svátek
je zajištěna nepřetržitá dostupnost lékaře formou pohotovosti na telefonu.
Minimální požadavky na personální zabezpečení nelékařskými profesemi v mobilní hospicové
paliativní péči s aktuální kapacitou 15 pacientů, která zajišťuje trvalou paliativní péči pacientům ve
vlastním sociálním prostředí vyjádřené formou počtu pracovních úvazků:
 všeobecná sestra, ZPBD, 5,0 úvazků
 sociální pracovník 1,0 úvazků
 duchovní, kaplan nebo pastorační asistent
Doporučené profese:
 pracovník v sociálních službách
 psycholog/psychoterapeut
Minimální personální zabezpečení mobilní hospicové paliativní péče s okamžitou kapacitou menší
než 15 pacientů je zajištěno v souladu s požadavkem trvalé dostupnosti zdravotní sestry a lékaře při
dodržování všech zákonných předpisů.11
11
99/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. 3. 2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních
služeb; Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
-14
Lékař, vlastní nebo smluvní, ambulantní specialista pro zajištění návštěvní služby.
 Lékaři pro zajištění nepřetržité pohotovosti na telefonu.
Minimální personální zabezpečení nelékařskými profesemi v mobilní hospicové paliativní péči
s okamžitou kapacitou menší než 15 pacientů, která zajišťuje trvalou paliativní péči pacientům ve
vlastním sociálním prostředí vyjádřené formou počtu pracovních úvazků.
Pro stanovení personální kapacity v mobilním hospici s okamžitou kapacitou menší než 15 pacientů
se velikost úvazků vypočítává přímo úměrně počtu pacientů, nejméně však:
 všeobecná sestra, ZPBD, nejméně 1,5 úvazku. Sestry musí zajistit fyzickou dostupnost u
pacienta 24 hodin.
 sociální pracovník min. 0,5 úvazků
 duchovní, kaplan nebo pastorační asistent
Doporučené profese:
 psycholog/psychoterapeut
 pracovník v sociálních službách
Péče o personál a profesionální rozvoj
Členové hospicového týmu jsou vystaveni stresovým situacím a silné psychické i fyzické zátěži. Zátěž
vychází ze samotné podstaty náročnosti onemocnění pacientů, se kterým se setkávají a zacházejí, z
komplexnosti potřeb pacientů, ze vznikajících mezních situací, z náročné komunikace mezi všemi
zúčastněnými a mimo jiné s vyrovnáváním se s faktem vlastní smrtelnosti. Je nutné, aby pracovníkům
byla zajištěna odpovídající podpora a umožněn jejich další profesní rozvoj.
Pravidelná setkání týmu s pečlivou diskusí všech aspektů péče u jednotlivých pacientů jsou zcela
zásadní podporou pro jednotlivé členy týmu. Standardní jsou také vzájemné intervize členů týmu.
Členové týmu mají k dispozici pravidelnou podporu ve formě případové a týmové supervize. Je jim
vytvářen bezpečný, důvěrný prostor pro sdílení (nejen) negativních prožitků spojených
s poskytováním péče a pro udržování týmové koheze.
Všichni členové hospicového týmu jsou podporováni v kontinuálním vzdělávání a jsou jim k tomu
vytvářeny podmínky.
Dobrovolníci
Součástí hospicového týmu mohou být dobrovolníci. V případě, kdy je zřízeno akreditované
dobrovolnické centrum dle zákona, je s dobrovolníky uzavřena písemná smlouva o dobrovolnické
činnosti (stanoveny pracovní kompetence), dohoda o mlčenlivosti a prohlášení o bezpečnosti práce a
činnost dobrovolníků je pak realizována v souladu se zákonem.12
Požadavky na osobnostní
předpoklady pro výkon práce dobrovolníka jsou stejné jako u pracovníků. Dobrovolník, který pracuje
v přímém kontaktu s pacientem, musí být právně bezúhonný. Dobrovolníky školí, hodnotí, koordinuje
jejich činnost a provádí nad nimi dohled řádně vyškolený a zkušený člen pracovního týmu –
„koordinátor dobrovolníků“.
12
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě
-15-
2.9 Materiálně technické vybavení
Optimální věcné a technické vybavení odpovídá specifickým potřebám jednotlivých typů hospicové
péče. Materiálně technické vybavení lůžkových hospiců a mobilních hospiců vyplývá ze zákona o
minimálním povinném vybavení zdravotnických zařízení13
. Poskytovatel hospicové paliativní péče
musí naplňovat tyto další podmínky.
Smyslem je, aby prostředí umožňovalo pracovnímu týmu hospicovou paliativní péče:
 uskutečňovat první i další následující kontakty s pacienty, blízkými osobami a pozůstalými
v dostupném a vlídném prostředí, přičemž je zajištěno soukromí;
 poskytovat péči a léčbu a další služby pro pacienty a jejich blízké osoby při zajištění bezpečí,
soukromí, pohodlí a dalších požadavků;
 pružně reagovat na aktuální zdravotní stav pacienta s použitím vhodné zdravotnické techniky
a vhodných postupů; vyřizovat administrativní práce, listinnou i elektronickou poštu
 vést telefonické konzultace
 uskutečňovat setkání týmu
 skladovat dokumentaci v souladu s legislativními normami
 skladovat léky a další zdravotnický materiál
 skladovat opiáty a další sledované léky v souladu s legislativními normami
 skladovat zdravotnické pomůcky a provádět jejich očistu a dezinfekci
Druh a množství pomůcek a přístrojů pro hospicovou paliativní péči jsou odvislé od počtu pacientů a
jejich diagnózy. Pomůcky a přístroje jsou pravidelně revidovány a udržovány autorizovanými firmami
podle doporučení výrobce. Pracovníci oprávnění k používání zdravotnických přístrojů a zařízení jsou
náležitě seznámeni se způsobem jejich obsluhy. Některé služby si zařízení zajišťuje smluvně - např.
laboratoř, rtg, likvidace odpadu apod.
2.9.1 Specifika vybavení pro lůžkový hospic
Přehled nezbytných pomůcek a přístrojů (pro 30 pacientů):
 elektrické polohovací lůžko (dle počtu pacientů + 2 náhradní lůžka)
 antidekubitní a polohovací pomůcky
 aktivní a pasivní antidekubitní matrace (pro každé lůžko alespoň jeden z režimů)
 injekční dávkovače pro parenterální i enterální výživu (min. 2 ks)
 lineární dávkovač léků (min. 5 ks)
 odsávačky (min. 2 ks nebo režim centrálního odsávání)
 mobilní (min. 6 ks oxygenátor nebo centrální rozvod kyslíku)
 glukometr (1 ks)
 přenosné EKG (1 ks)
 základní vybavení pro neodkladnou resuscitaci
 koupelna s vanou a se zvedacím zařízením, případně mycí lůžko
 WC židle pojízdné a stabilní k lůžku (min. 10 ks), chodítko pojízdné nízké a vysoké (min. 1 ks),
mechanické pojízdné křeslo (min. 5 ks)
 pojízdný vozík do sprchy (min. 3 ks)
 další pomůcky pro manipulaci s imobilním pacientem
 signalizační zařízení (rozvod ke každému lůžku) a další drobné pomůcky
Vzhledem ke specifikům hospicové paliativní péče je dále doporučováno další vybavení.
13
Předpis č.92/2012 Sb., Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče
-16Prostředí
pracoviště:
 je uzpůsobené k zajištění podmínek pro poskytování komplexní péče jak v oblasti zdravotní,
tak i sociální, psychologické a duchovní (kaple)
 je vybaveno vhodným nábytkem a polohovacím lůžkem, je umožněn aktivní i pasivní
antidekubitní režim
 umožňuje návštěvy pacienta 24 hodin denně
 umožňuje pobyt blízké osoby u pacienta, včetně možnosti přenocování pro 50 % kapacity
lůžek
 většinu lůžkové kapacity tvoří jednolůžkové pokoje
 je v optimálním případě vybaveno samostatnou koupelnou a WC, min. 1 hygienickou
bezbariérovou jednotkou (WC a koupelna s umyvadlem a sprchou) pro max. 4 nemocné
 umožňuje pacientovi užívat vlastních předmětů, mít své vlastní oblečení (pak je nutné zajistit
dle domluvy pacientem a jeho blízkými kvalitní praní), bezpečně uložit finance a cennosti
2.9.2 Specifika vybavení pro mobilní hospic
Přehled nezbytných pomůcek a přístrojů (na každých 5 pacientů v péči v okamžité kapacitě):
 elektrické polohovací lůžko (1 ks)
 antidekubitní a polohovací pomůcky
 aktivní a pasivní antidekubitní matrace (3 ks, pro každé pacienta alespoň jeden z režimů)
 pumpa pro podávání parenterální i enterální výživy
 lineární dávkovač léků (1 ks)
 odsávačky (1 ks)
 oxygenátor (1 ks)
 prostředky pro celkovou koupel
 WC židle, chodítka, mechanické pojízdné vozíky
 další pomůcky pro manipulaci s imobilním pacientem
 dopravní prostředek pro přepravu k pacientovi
 brašnu se zdravotnickými potřebami a ampuláriem (1 sestra/1 brašna)
 telekomunikační technika pro spojení s pacientem a jeho rodinou
-17-
3. Použitá literatura
– Návrh standardů kvality lůžkové a domácí hospicové péče byl zpracován pracovní
skupinou v rámci Programu švýcarsko – české spolupráce, realizovaný Tři, o.p.s (2015)
– Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům - O organizaci
paliativní péče
– National care standards – hospice care, National Care Standards Committee, 2002 IRL
– Koncepce paliativní péče v ČR
– Standardy hospicové paliativní péče APHPP – červen 2006
– Standardy paliativní péče 2013 – Česká společnost paliativní medicíny
– Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
– Listina základních práv a svobod (publikována pod č. 2/1993 Sb.)
– Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod (publikována pod č.209/1992 Sb.)
– Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
– Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách
– Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách
– Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
– Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
– Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení
zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče
– Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
– Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních
služeb
– Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných
pracovníků
Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
Karlovo náměstí 317/5, Praha 2, PSČ 128 01
IČO: 270 02 659