REHABILITAČNÍ
OŠETŘOVATELSTVÍ
Charakteristika studijního PT
D – Charakteristika studijního předmětu
Název studijního předmětu REHABILITAČNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ
Typ předmětu Povinný
Rozsah studijního předmětu 8/16 hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu
Způsob zakončení Z
Další požadavky na studenta
Prerekvizity: Anatomie, Etika, Farmakologie, Fyziologie, Klinická propedeutika, Komunikace, Odborná latinská terminologie, Ošetřovatelské postupy,
Ošetřovatelský proces a potřeby člověka, Obecná a vývojová psychologie, Zdravotnická psychologie, Základy pedagogiky a edukace
v ošetřovatelství, Patologie
Po absolvování předmětu student/ka umí:
• používat odbornou terminologii,
• definovat možnosti rehabilitačního
ošetřovatelství,
• aplikovat získané dovednosti na různá věková
období,
• aplikovat relaxační techniky,
• uplatňovat aktivizační metody ,
• stanovit priority v prevenci pádů.
Obsahové zaměření přednášek:
• Rehabilitační ošetřování/ošetřovatelství (definice, pojetí,
terminologie, vyšetřovací metody)
• Rehabilitace (obory léčebné rehabilitace, systém
rehabilitační péče, kategorizace a testování, rehabilitační
zařízení, následná péče)
• Léčebná rehabilitace – specifiky, organizace, vyšetřovací
a terapeutické možnosti
• Diagnostické postupy v rehabilitaci. Postura, stoj, chůze.
Svalový tonus, svalová síla. Vyšetření reflexů. Klinické
vyšetření kloubního systému. EMG. Testování a hodnocení
omezených aktivit
• Terapeutické postupy. Myoskeletální. Fyzioterapeutické
koncepty. Fyzikální terapie. Balneologie. Ergoterapie
• Bazální stimulace
• Prevence imobilizačního syndromu
• Léčebné lázně a rehabilitační ústavy
Obsahové zaměření cvičení:
• Kompenzační pomůcky v rehabilitačním ošetřovatelství
• Aktivizace imobilního pacienta
• Léčebná rehabilitace, kondiční cvičení - zásady a provádění
• Skladba cvičební jednotky – dechová cvičení, polohování, pasivní
a aktivní pohyby, příprava a nácvik sedu a stoje, příprava a nácvik
chůze o berlích
• Polohování P/K, rehabilitace s P/K dle druhů onemocnění
• Základy relaxace – Jacobsonova metoda, Schultzův autogenní trénink
• Pasivní cvičení v kloubech HK, DK a aktivní cvičení – nácvik
sebeobsluhy, podpora eliminačních funkcí
• Přesuny, posazování, hygiena, oblékání, vertikalizace, chůze – specifika
u vybraných typů onemocnění
• Základní prostředky LTV v ortopedii – pohybové prvky jednoduché,
složité, celkové, pracovní rehabilitace, sociální asistence
Obsahové zaměření individuální práce
studentů
• Mobilizace pacienta
• Prevence pádů
• Léčebná rehabilitace u bolestivých stavů
• Léčebná rehabilitace u interních chorob
• Léčebná rehabilitace v neurologii
• Léčebná rehabilitace v ortopedii
• Léčebná rehabilitace v traumatologii
• Léčebná rehabilitace v onkologii
• Léčebná rehabilitace v gynekologii
• Léčebná rehabilitace v porodnictví
• Léčebná rehabilitace u pacientů s poruchou kognitivních funkcí
• Léčebná rehabilitace u popálenin
• Ochrana personálu před nadměrnou zátěží
Studijní literatura
• Základní studijní literatura:
• JAHODOVÁ, I. Rehabilitační ošetřovatelství. Studijní materiál - e-learningová opora, zpracováno v rámci
projektu Inovace studijního programu Ošetřovatelství a specializace ve zdravotnictví,
CZ.1.07/2.2.00/28.0004.
• MÁČEK, M., RADVANSKÝ, J. et al. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén, 2011.
ISBN 978-80-7262-695-3.
• NOVOTNÁ, J., DOBIÁŠ, J. Metoda Ludmly Mojžíšov: praktická cvičení. Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-
7388-653-0.
• STORCK, U. Technika masáže v rehabilitaci. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2663-2.
• VACEK, J. Manuál rehabilitační a fyzikální terapie. Praha: Raabe, c2011-. ISSN 1805-0417.
•
• Další doporučená literatura:
• ROKYTA, R. a kol. Bolest a jak s ní zacházet. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3012-7.
• ŘASOVÁ, K. Fyzioterapie u neurologicky nemocných. Praha: Ceros, 2007. ISBN 978-80-239-9300-4.
• VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V., PAVLICOVÁ, J. Základy praktické terminologie pro sestry. Praha: Grada,
2011. ISBN 978-80-247-3697-6.
• WENDSCHE, P. Poranění míchy ucelená ošetřovatelsko - rehabilitační péče. 2. vyd. Brno: NCO NZO,
2009. ISBN 978-80-7013-504-4.
Kompetence
• Č. 391/2017
• VS, ZZ
§ 4 - j) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem,
ergoterapeutem a logopedem ve zdravotnictví rehabilitační
ošetřování, zejména polohování, posazování, základní pasivní,
dechová a kondiční cvičení, nácvik mobility a přemisťování,
nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta
a cvičení týkající se rehabilitace poruch komunikace a poruch
polykání a vyprazdňování a metody bazální stimulace
s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce těla, včetně
prevence dalších poruch z imobility,
• ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ
• g) zajišťovat nebo provádět bezpečné
vyproštění, polohování, imobilizaci, transport
pacientů a zajišťovat bezpečnost pacientů
během transportu,
• Fyzioterapeut
• Ergoterapeut
• Logoped
Rehabilitace
• Zaměřuje se především na pohybová ústrojí
a na schopnost obnovení jejich normálního
fungování u pacienta.
• Rehabilitace může být lůžková nebo
ambulantní.
• Při rehabilitaci se využívá řada rehabilitačních
pomůcek.
Fyzioterapie
• Obor zdravotnické činnosti zaměřený na diagnostiku
a terapii funkčních poruch pohybového systému.
• Prostřednictvím pohybu a dalších fyzioterapeutických
postupů cíleně ovlivňuje funkce ostatních systémů
včetně funkcí psychických.
• Předmět (uplatnění) – podpora zdraví, výchova ke
zdraví, v prevenci, v léčebné péči, v RHB.
Síť zařízení
Lůžková zařízení:
– Kliniky rehabilitačního lékařství
– Centra léčebné rehabilitace
– Rehabilitační, fyzioterapeutická oddělení
– Lůžková oddělení klinických oborů
Ambulantní zařízení
– Pracoviště samostatného fyzioterapeuta
– Centra a oddělení léčebné rehabilitace
– Denní rehabilitační stacionáře
– Specializované léčebné ústavy
Lázně
REHABILITACE habilitatis = ohebnost,
obratnost, zdatnost, schopnost
re = zpět, opětovné dosažení nějakého stavu
RHB
- je kombinované a koordinované využití lékařských,
sociálních, výchovných a pracovních prostředků pro
nácvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího
stupně funkční zdatnosti (WHO)
• - soustava léčebných, psychologických, sociálně
ekonomických, pedagogických a profesionálních
opatření, zaměřených na navrácení nemocného
do společnosti a předcházení následků nemoci,
jež by vedly k invaliditě.
• Rehabilitace je návratná péče, jejímž cílem je
optimální zařazení člověka do plnohodnotného
života. Je to snaha o zachování nebo zlepšení
porušených funkcí v oblasti biologické, psychické
a sociální.
- studuje člověka za zvlášť změněných
podmínek jeho zdravotního stavu se zřetelem
na jeho kompenzace funkcí a možnosti jeho
resocializace
- pro toto studium používá metodik a postupů,
jejichž soubor je pro ni specifický
Léčebná RHB
• FYZIOTERAPIE X ERGOTERAPIE
• F - Pohybová léčba a léčba fyzikálními
prostředky – LTV, hry, léčebné sporty,
fyzikální terpie (elektroléčba, vodoléčba,
masáže..).
• E – Pohybová a psychologická léčba (pracovní
život, sociální, denní život, soběstačnost,
kompenzační pomůcky – max. nezávislost.
VÝZNAM RHB
• PREVENCE PRIMÁRNÍCH A SEKUNDÁRNÍCH
ZMĚN.
• Duševní pohoda.
• Podpora sebepéče.
• Aktivizace, motivace k léčení.
• Životní perspektiva.
REHABILITACE - dělení
1. léčebná = kinezioterapie, fyzikální terapie a balneologie,
ergoterapie, ……
2. sociální = využití pacientovy funkční kapacity
k nezávislosti
3. pracovní
4. pedagogicko-výchovná = přeškolení
Terapeutický tým
lékař
sestra
fyzioterapeut
ergoterapeut
psycholog
rodina
sestra, zdrav. personál
nenahrazuje fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta
Fyzioterapeut nebo ergoterapeut
nenahrazuje sestru
Spolupráce
obou zdravotnických specializací je
nutností v komplexní péči o pacienta
Základní terminologie
• FLEXE – předklon, předpažení, přednožení,
ohnutí, skrčení.
- dorzální /noha špičkou nahoru, zápěstí nahoru/
- volární /dlaň nahoru/
- plantární /noha špičkou dolů/
• EXTENZE – záklon, zapažení, znožení, natažení,
napnutí.
• DUKCE – pohyb do strany.
• Abdukce – upažení, unožení.
• Addukce – připažení, přinožení, přitažení.
• ROTACE – vnitřní, vnější.
• SUPINACE – otočení předloktí dlaní nahoru.
• PRONACE – otočení předloktí dlaní dolů.
LÉČEBNÁ REHABILITACE
je soubor opatření
 obnovení poškozených a ztracených funkcí
 zlepšení poškozených funkcí
 udržení funkce nebo zpomalení regrese
 náhradě ztracených a poškozených funkcí
Cíl léčebné rehabilitace
- znovu zařadit postiženého člověka následkem
nemoci, úrazu či vrozené vady do aktivního
společenského života.
-jedná se o komplex diagnostických,
terapeutických a rehabilitačních opatření
zaměřujících se na obnovu schopností či
stabilizace zdravotního stavu klienta
- v optimálním případě návrat zdraví, tj. stav
fyzické, psychické a sociální pohody.
LÉČEBNÁ REHABILITACE
Fyzioterapie
pohybová léčba, obsahuje
léčebnou tělesnou výchovu,
léčebné sporty,
speciální fyzioterapeutické
metodiky
Fyzikální terapie
elektroléčba, vodoléčba,
masáže, mechanoterapie,
termoterapie, léčba světlem
Ergoterapie Další jiné……
pohybová i psychologická léčba
zahrnuje hodnocení a testování fyzických i mentálních schopností, řeší
soběstačnost, vybavení a práci pacienta s kompenzačními pomůckami,
úpravu prostředí
VLIV IMOBILITY na lidský organismus
Imobilita – přechodná, dlouhodobá nebo
trvalá ztráta nebo omezení pohybových
schopností vlivem nemoci nebo úrazu
Přechodná imobilita
Krátkodobá, vynucený stav klidu na lůžku
(pooperační nebo horečnatý stav)
Dlouhodobá imobilita
Příčina komplikací a sekundárních změn
(polytrauma, vleklé onemocnění)
Trvalá imobilita
Výpadek motorických funkcí různého rozsahu
(pacient zůstává závislý na druhé osobě,
stupeň závislosti ovlivňují různé faktory)
KOMPLIKACE Z IMOBILITY
SEKUNDÁRNÍ ZMĚNY
zhoršují funkční stav nemocného,
stupeň jeho nezávislosti
PREVENCE KOMPLIKACÍ A SEKUNDÁRNÍCH
ZMĚN
 polohování
 pasivní pohyby
 dechová gymnastika
 aktivní cvičení zdravých částí těla
 vertikalizace adaptace ležícího pacienta do sedě, stoje
a chůze
 péče o kůži a osobní hygiena
 péče o vyprazdňování
 dietoterapie a pitný režim
 psychická a fyzická aktivace
Obecné rozdělení léčebné
rehabilitace - metody
• Fyzikální terapie - fyzioterapie.
• Kinezioterapie – léčebná tělesná výchova.
• Ergoterapie.
• Reflexní terapie.
• Psychterapie.
• Balneoterapie.
• Alternativní RHB.
• Pracovní rehabilitace
• Sociální rehabilitace
Fyzikální terapie
dělení je podle druhu fyzikálních prostředků:
• Elektroléčebné metody (diatermie) elektrickým proudem
• Magnetoterapie
• Mechanoterapie (trakce - masáže, ultrazvuk)
• Vodoléčebné procedury - hydroterapie
• Termoterapie (léčba teplem) – aplikace tepla a chladu
• Balneoterapie – léčba léčivými vodami a bahnem
• Fototerapie– léčba elektormagnetického záření
• Klimatoterapie – léčba prostřednictvím klimatických faktorů
Fyzikální terapie
aplikuje s různým omezením
masér
fyzioterapeut
zaškolená sestra
rehabilitační lékař - konzilia?? Postup??
Elektroterapie
Elektroléčebné proudy dělíme:
• Nízkofrekvenční – např. DD (diadynamické),
Traebertovy proudy
• Středně frekvenční – interferenční proudy
• Vysokofrekvenční – např. diatermie
léčba elektrickým proudem
Dělení:
kontaktní elektroterapie pomocí elektrod - Galvanoterapie
bezkontaktní elektroterapie pomocí elektromagnetického pole
Magnetoterapie
v klinické praxi se používá pulzní magnetoterapie
indikací k magnetoterapii jsou onemocnění
pohybového aparátu - degenerativní a zánětlivá
terapie má protizánětlivý a analgetický účinek
zlepšuje prokrvení ošetřované oblasti
snižuje svalové napětí
Mechanoterapie
Klasická masáž lokální - celková, dráždivá - uklidňující (mýdla, oleje,
masti, indulony, emulze…)
Indikace: např. onemocnění DC (podporuje vykašlávání a uvolnění
dýchacích svalů), zácpy (podporuje činnost střevního traktu, centrální
obrny (uvolňuje nebo irituje svaly, prokrvuje)
Reflexní masáž je se aplikuje v místech druhotných změn reflexně
vyvolaných onemocněním, ovlivňuje chorobné procesy
prostřednictvím nervových spojů v oblasti zvolených reflexních
oblouků
Indikace: např. u onemocnění různých vnitřních orgánů
Manuální lymfodrenáž je zaměřená na lymfatický systém - odvod
naměstnané lymfy zpět do lymfatického systému, hmaty se
vykonávají na kůži a v podkoží, mají kruhový a spirálovitý charakter a
pomalou frekvenci
Indikace: např.u lymfedému nebo poúrazových stavů
Hydroterapie - vodoléčebné
procedury
• Celkové – léčebný tělocvik v bazénu
perličkové,vířivé, přísadové koupele
podvodní masáže
• Lokální – končetinové vířivé, šlapací koupele
kneippovy lázně
skotské střiky
Termoterapie – léčba teplem
• celkové i lokální použití
• cílem je prokrvení oblasti (vazodilatace,
myorelaxace)
analgetický efekt
• aplikace formou obkladů a zábalů
rašelina, peloidy, parafín, bahno, solux, fango,
parafango, limpoplast, horké role, termopacky,
polštářky
Léčebný ultrazvuk
• základní efekt je prokrvení mikromasáží postižené
oblasti
• výrazný antiedematózní efekt
Balneoterapie
Využítí přírodními léčebnými prostředky
Aplikuje se obvykle v rámci komplexní lázeňské léčby (společně s účinky klimatoterapie,
ostatních oblastí fyzikální terapie, fyzioterapie, farmakoterapie, dietoterapie a
psychoterapie)
Přírodní léčivé zdroje rozdělujeme do 4 skupin na léčivé vody, peloidy (kašoviny), plyny a
klima (klimatoterapie)
• Léčivé vody se vyskytují v přírodě, léčebný účinek je podmíněný
chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi podle teploty
(termální a studená), mineralizace, obsahu rozpuštěných plynů (vody
uhličité neboli kyselky a sirné) atd.
• Léčivé peloidy jsou látky, které vznikly v přírodě prostřednictvím
geologických procesů - rašeliny (obsahují více než 90 % organických
látek, slatiny (50 – 95 % organických látek) nebo bahna (říční, jezerní,
mořské…).
V balneoterapii rozlišujeme aplikaci:
• vnější balneoterapii – koupele, obklady,
výplachy, polévání…
• vnitřní balneoterapii – pitná léčba, inhalace
(využívají se inhalátory)… Patří zde např.
oxygenoterapie (vdechování kyslíku)
Fototerapie
Využívá působení elektromagnetického záření, které může být v rozsahu:
• viditelného spektra (slunce-světlo – den/noc-měsíc)
• neviditelného spektra (ultrafialové, infračervené)
-ultrafialové záření se aplikuje pomocí rtuťových vysokotlakových
výbojek (umělé horské slunce), Kromayerovy lampy nebo
fluorescenčních zářivek (používají se v soláriích) účinky: pigmentace,
hojení ran, popáleniny,hnisavé rány, …..
-infračervené záření se aplikuje pomocí vysoce zářivých žárovek
(solux) a žárovkové zdroje (umělé)
účinky: vyvolává vazodilataci, spasmolytický, analgetický a stimulující
účinky a posiluje obranné mechanismy
Fototerapie polarizovaným světlem se provádí aplikací
laseru nebo biolampy
Laser - vlnění jen v jedné rovině, jedné vlnové délce, světlo kmitá
v jedné fázi a malou rozbíhavostí, nerozptyluje se)
Účinky: analgetický, protizánětlivý, protidermatózní a
biostimulační efekt terapie (u proleženin, popálenin, jizev,
chronických ekzémů)
Biolampa - přirozeným zdrojem polarizovaného světla je
měsíc, umělým biolampy. Na rozdíl od laseru nemá světlo
biolampy jednu vlnovou délku, ani nekmitá v jedné fázi,
čímž se snižuje riziko poškození pacienta. Účinky, indikace a
kontraindikace jsou stejné jako u laseroterapie
Klimoterapie
K léčbě využívá účinné faktory klimatu, místa s malým množstvím alergenů, s mírnými
výkyvy teplot, s dostatkem slunečního svitu, s čistým vzduchem, s dostatkem
aerosolů při vodních tocích a jehličnatých porostech,doba trvání minimálně 4 týdny
- tak dlouho trvá adaptační reakce organismu na nové klimatické podmínky
Podle faktorů, které mají hlavní podíl rozlišujeme:
• aeroterapie – vzduch, kombinovaný s pohybem
• helioterapie – léčba slunečním zářením
• talasoterapie – využití mořského klimatu
• speleoterapie – jeskyně (nealergenní, stálá teplota, pH nízké, vysoký
stupeň ionizace vzduchu, bez proudu, akustický pokoj)
Podle nadmořské výšky rozlišujeme klima nížinné (0-400), podhorské (400-800), horské (800-1200) a vysokohorské.
Podle celkového působení na organismus můžeme místa, ve kterých se
aplikuje klimatoterapie, rozdělit na 4 skupiny (0-3) K indikacím patří
respirační, kožní, revmatické onemocnění, stavy po infarktu (nejdříve
po 2 měsících), anémie, rekonvalescence
Základní terminologie:
Procedura – vlastní aplikace fyzikální terapie klientovi.
Kůra – aplikace série procedur z jednoho důvodu na
stejné místo.
Délka aplikace – čas působení procedury u daného
klienta.
Frekvence procedur – četnost aplikace procedury.
Lokalizace procedury – místo aplikace předepsané
procedury.
Fyzioterapie
Základní techniky
• individuální nebo skupinové cvičení
• techniky měkkých tkání
• mobilizační techniky kloubů
• strečink
• relaxace
• dechové cvičení
• kondiční a rekondiční cvičení, cvičení na přístrojích
(motomed, motodlahy, rotoped, ...), cvičení s pomůckami
(míče, overbaly, balanční plošiny, posturomed), posilovací
cvičení a další
Fyzioterapie
• cvičení s klientem - využívá se statických sil protahování,
taktéž termíny kinezioterapie - léčebná
tělesná výchova (LTV)
• je schopná zlepšit a urychlit léčebný proces
pohybového aparátu a snížit až zcela odstranit
bolesti a ztuhlost svalů a kloubů
• zkrácené svaly se protahují, oslabené posilují
Fyzioterapie
Mezi speciální fyzioterapeutické metody patří:
• Vojtova reflexní lokomoce
• Bobath koncept
• SRT (synergicko-reflexní terapie na příslušné reflexní zóny vyvolává
terapeut změny v držení těla nebo příslušný pohyb ve dvou základních pohybových
vzorcích – reflexní plazení a reflexní otáčení,.)
• Metoda Ludmily Mojžíšové rehabilitační cviky při neplodnosti žen
• Kabatova metoda
• McKenzie systém
• DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace dle Koláře), SM systém,
cvičení dle sestry Kenny, Dornova metoda a další jiné
Rehabilitační pomůcky využívané při
fyzioterapii
• Chodítko a vícebodové opěrky (kozičky) – používají se pro nácvik
chůze.
• Vertikalizační stojan – používá se pro zatížení dlouhých kostí, které
stimuluje jejich růst, dále pro korekci postavení DK a trupu…
• Houpací desky a balanční točny – slouží k vestibulární stimulaci a
k zlepšení pohybových funkcí.
• Velké míče (Gymniball) – cvičení rovnovážných reakcí k ovlivnění
funkčních poruch.
• TherapiMaster (S-E-T koncept) – závěsné zařízení se dvěma lany,
popruhy a různými doplňky. Slouží např. pro vertikalizaci pacienta,
používá se často u neurologických poruch (DMO, CMP, poúrazové
stavy…).
Polohování nemocných
= Ukládání N nebo jednotlivých částí těla do správné polohy
Polohování se odvíjí od zdravotního stavu a stupně rizika vzniku komplikací
Prevence - zabránit změnám z imobility
• Kontraktury - zkrácení, fixované držení části těla způsobené zkrácením svalu a
jeho vazivovou přeměnou
• Deformity
• Dekubity
• Pneumonie
• Ankylózy - je stav podmíněný vznikem kostěného nebo vazivového spojení kostí
tvořících kloub doprovázené kloubní ztuhlostí a snížením či ztrátou pohyblivost
Polohování a handling - manipulace, zacházení s něčím …..
Proč polohujeme:
• normalizujeme svalový tonus,
• zabraňujeme vzniku kontraktur, deformit a proleženin,
• podporujeme dýchání, krevní cirkulaci, posilujeme důležité svalové skupiny…,
• vytváříme předpoklady pro rozvoj normálních pohybových vzorců (Opatřilová,
Zámečníková).
Poloha v leže:
• Hlava – ve středním postavení, při opistotonu (prohýbání dozadu) podložíme polštářem do
flexe.
• Horní končetiny – vkládání klínu do pažní jamky redukuje spasticitu.
• Nohy – pod kolena vložíme válec, při abdukčních kontrakturách (nůžkový fenomén) vložíme
polštářek mezi kolena, při uvolnění abdukčních svalů (nohy se rozjíždějí do stran) stáhneme
k sobě suchým zipem.
Poloha na boku:
• Hlava – ve střední poloze, vypodložíme polštářkem.
• Trup – stabilizujeme proti přepadávání dopředu nebo dozadu, při skolióze otáčíme na stranu
vychýlení skoliózy.
• Ruce a nohy – pod vrchní horní končetinu můžeme vložit polštářek nebo deku, to samé mezi
kolena (popř. kotníky dolních končetin).
Intervaly pro změny poloh jsou individuální. U zcela imobilních klientů na lůžku se uvádí 1-2
hodiny, na vozíku nebo na židli 30-60 minut a konzultujeme s fyzioterapeutem.
Pomůcky pro polohování klientů:
• Pro polohování se využívají polštáře, válce, klíny, klín ve tvaru céčka (v poloze na boku
zabraňuje přepadávání klienta) a éčka (k polohování nohou), molitanová housenka,
antidekubitní podložky a matrace. Pro zvedání a manipulaci s klientem můžeme použít
zvedací techniku.
Zásady pro zvedání a fyzickou manipulaci s klienty (handling):
• Stočit klienta do klubíčka (hlavně když zvedáme samostatně těžší žáky). Navalit klienta na
sebe (svým tělem mu takto poskytujeme oporu, aby se cítil stabilnější).
• Nemanipulovat s klientem v rotaci.
• Zvedat z nohou (kolen), ne zády (kleknout si, záda jsou vzpřímená).
• Nést klienta co nejblíže tělu.
• Využít co nejvíce opory klienta (dle jeho možností).
• Nikdy s klientem nemanipulovat, když je ve spasmu.
• Zeptat se klienta nebo jeho doprovodu, na jaké způsoby přesunu v prostoru je zvyklý a nebát
se říct si o pomoc!
2 polohy zvedání klienta ve dvou osobách:
• Obě osoby jdou z boku, každý drží pod kolenem a záda.
• Jeden jde ze předu (chytá pod kolena), druhá osoba jde zezadu (drží pod pažema).
Polohovací pomůcky
• Antidekubitární matrace
• Polštáře
• Molitanové válce a klíny
• Gelové podložky
• Pytlíky s pískem
• Perličkové ( klínky, hady)
• Antidekubitární boty
• Derotační boty
• Dlahy
Zásady polohování
Řídí se plánem polohování - stanoví sestra na základě zhodnocení stavu a rizika
N
• Polohujeme celých 24 hodin
• Ve dne po 2. hodinách /v akutní fázi interval kratší/
• V noci po 3-4. hodinách
• Vedeme záznam o polohování
• Respektujeme fyziologické postavení kloubů – střední poloha
• V místě styku kožních ploch či kloubů – vypodložit
• Plosky nohou zafixovat
• Šetrná manipulace – nutná spolupráce více osob
• Při každé změně polohy provádíme při :
→ úpravu lůžka
→ péči o kůži → hodnotíme změny, vzhled kůže, prokrvení, bolest, pocity
N
↓
ošetření kůže
• střídají se polohy:
• leh na zádech, na boku, na břiše, na druhém boku a mezipolohy
Nácvik sebeobsluhy, soběstačnosti
Sebeobsluha–zajištění základních potřeb
Soběstačnost –zahrnuje v sobě širší rozsah činností, které nemocný
zvládne
Cílem: schopnost nemocného vykonávat činnosti denní potřeby
• osobní hygiena
• oblékání, svlékání
• stravování
• domácí práce
• další činnosti
• psaní,zacházení s penězi, ruční práce..
Metody:
• zapojovat N do sebeobslužných činností -vyžaduje čas a trpělivost
sestry !!
• naučit používat N kompenzační pomůcky –usnadňují sebeobsluhu
Vertikalizace
Znamená nácvik sedu,stoje, chůze
Význam:
• dlouhodobou polohou vleže nastávají změny v
hemodynamice, klient může mít poté při změně polohy
potíže – motání hlavy, mžitky, nauzeu, dušnost, bušení
srdce, možnost pádu (ortostatický kolaps) včasnou
vertikalizací se tyto komplikace minimalizují
• prevence komplikací z imobility
• pozitivní dopad na psychiku nemocného
• zvyšování soběstačnosti
Léčebný tělocvik (kinezioterapie)
Nácvik pohybu cvičením:
• celkové- výběr cviků zaměřených na celkovou
aktivizaci klienta, zlepšení tělesné zdatnosti
• analytické- specifické zaměření na určitou část těla
Může probíhat :
• Individuálně
• Skupinově
Kondiční cvičení a aktivní pohyby
Cvičení pro správné držení těla a na odstranění svalových dysbalancí,
které vznikají dlouhodobým přetěžováním stejných svalových partií.
Cíl
• zvýšit fyzickou zdatnost a látkovou výměnu
• zvyšuje se výkonnost, aktivita,pohoda
• prevence komplikací
• obstipace, cévní komplikace,kloubní
• ztuhlost,úbytek svalové síly a výkonnosti
• zlepšit psychiku
• udržet nebo obnovit soběstačnost
Ergoterapie
je zdravotnický obor, který se zabývá podporou zdraví prostřednictvím vhodně
zvolené činnosti (u dětí mají tyto činnosti podobu hry) Na rozdíl od pracovní
rehabilitace vystupuje zaměstnávání v ergoterapii nejen jako cíl, ale především jako
prostředek. Cílem je zlepšení psychických i somatických funkcí, kvality života i
zapojení jedince do společnosti.
Participace v aktivitách lze dosáhnout intervencí zaměřenou na samotného
jednotlivce, úpravou jeho prostředí či poradenstvím pro jeho pečovatele. K
diagnostice a vyhodnocení efektivity celého procesu slouží celá řada
standardizovaných i nestandardizovaných testů a dalších běžných diagnostických
metod.
Za oblasti ergoterapie se považuje:
• Kondiční ergoterapie (usiluje především o psychickou rovnováhu postiženého)
• Ergoterapie cílená na postiženou oblast
• Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění (důležitou součástí je ergodiagnostika)
• Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti
ERGOTERAPIE
• Ovlivňuje celou
osobnost
/pacienta/klienta/
• Nácvik ztracených
manuálních dovedností
• Nácvik samostatnosti a
soběstačnosti
• Podpora psychiky
• Nácvik jemné motoriky
děkuji za pozornost