Syndrom vyhoření https://is.muni.cz/el/ped/podzim2014/SV4MP_PSHG/um/syndrom_vyhoreni.pdf https://is.muni.cz/el/1441/podzim2013/RV2BP_5PS/KRIZE_burnout_syndrom.pdf „Práce šlechtí“, aneb syndrom vyhoření a workoholismus jako metla lidstva Syndrom vyhoření – burn-out •„Burn-out je formálně definován a subjektivně prožíván jako stav tělesného, citového (emocionálního) a duševního vyčerpání, způsobeného dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné. Tato emocionální náročnost je nejčastěji způsobena spojením velkého očekávání s chronickými situačními stresy.“ •Ayala Pines a Elliot Aronson, badatelé v oblasti burn-out (in Křivohlavý, 1998) • • uSyndrom vyhoření – BURN-OUT SYNDROM - popsal jako první v roce 1974 americký psychiatr H. J. Freudenberger uproces, který začíná nadměrným a dlouhodobým pracovním zatížením, které vede k pocitům napětí, podrážděnosti, až k úplnému psychickému vyčerpání. u u Vyhoření uje situací totálního vyčerpání sil. uJe pocitem člověka, který došel k závěru, že již nemůže dál. uJe to stav člověka, který ztratil naději, že ještě něco může změnit, stav člověka, který ztratil veškeré iluze. uje výsledek procesu, v němž lidé velice intenzivně zaujatí určitým úkolem (ideou) ztrácejí své nadšení. uvzniká pocit marnosti a beznaděje. uintenzivní pocit nespokojenosti s vlastním zaměstnáním, životem - práce ztrácí význam a začínají pochybovat, zda je vůbec důležitá. uVyhoření je spojeno se ztrátou motivace, která je způsobená pocitem bezmocnosti. Klesá chuť podávat výkony. Vyhoření •Vyhoření •negativně ovlivňuje práci, zdraví, mezilidské vztahy, trávení volného času, sebevědomí, sebehodnocení, schopnost podávat dobré pracovní výkony. •člověk se nedokáže nadchnout pro žádnou práci, nedokáže se soustředit. •Výkonnost trpí, kvalita práce klesá. Člověk je sice v práci přítomen fyzicky, ale projevuje se u něj nepřítomnost duševní a citová. •napětí a stres řeší chemicky – alkoholem, drogami, léky na uklidnění a na spaní, pro zlepšení nálady - kouření a pití nadměrného množství kávy jsou náhražky, které mají pomoci zbavit se úzkosti a deprese. Dochází k rozvoji závislosti. •Lidé se často nepříznivé pracovní situaci brání tím, že se citově stáhnou – sociální izolace ještě prohlubuje vyhoření u Obraz syndromu vyhoření •Psychické příznaky •Kognitivní rovina (poznávací a rozumová) •ztráta nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti; •nechuť, lhostejnost k práci; •negativní postoj k sobě, k práci, k instituci, ke společnosti, k životu; •únik do fantazie; •potíže se soustředěním, zapomínání; Obraz syndromu vyhoření •Psychické příznaky •Emocionální rovina •sklíčenost, pocity bezmoci, popudlivost, agresivita, nespokojenost; •pocit nedostatku uznání; •Tělesné příznaky •poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocím, vegetativní obtíže (srdce, dýchání, zažívání); •rychlá unavitelnost, vyčerpanost, svalové napětí, vysoký krevní tlak; Obraz syndromu vyhoření •Psychické příznaky •Sociální vztahy •ubývaní angažovanosti, snahy pomáhat problémovým klientům; •omezení kontaktu s klienty a jejich příbuznými; •omezení kontaktů s kolegy; •přibývání konfliktů v oblasti soukromí; •nedostatečná příprava k výkonu práce; Symptomy •Stres •únava •úzkost •nespokojenost •Svázanost •náladovost •pocity viny •nesoustředěnost •fyziologické poruchy •Syndrom vyhoření •chronické vyčerpání •nenaplněná potřeba společenského uznání •znuděnost, cynismus •odcizení, potlačení pocitů •netrpělivost, podrážděnost •deprese •zapomnětlivost, roztěkanost •psychosomatické poruchy Co vede k syndromu vyhoření udlouhodobý bezprostřední, osobní styk s lidmi, např. jak tomu je u učitelů, lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, manažerů atp. udlouhodobé neúspěšné jednání s lidmi udlouhou dobu trvající pracovní přetížení a kladení mimořádných požadavků na pracovníka upříliš strohý pracovní režim a přísná pravidla jednání či příliš tvrdě vyžadované dodržování „pravidel hry“ udiktátorský režim a bezohledné manipulování lidmi upřetěžování, tj. situace, kde je příliš velké množství úkolů, pacientů, zákazníků, klientů v poměru ke kapacitě pracovníků u Souvislosti •Vnitřní •Negativní myšlení pracovníka. •Nedostatek jeho vlastní sebeúcty, vlastního vyhodnocování situací (vnitřní centrum kontroly, obecné chyby vnímání). •Nezdravý způsob života. •Nepříznivé životní události (krizové období). •Vnější •Náročnost kvantitativní v péči o pacienty, jejich rodiny – je toho prostě moc •Nejednoznačnost možných kompetencí jednotlivých pracovníků (sanitářky, sestry, lékaři) – nejasné hranice kdo co • •Náročnost kvalitativní péče o pacienty. • •Vliv současných předsudků (nesmrtelnost, bezbolestnost, vše se dá vyléčit) •Nedostatek sociální opory (na pracovišti). Prevence •Prevence na úrovni jednotlivce •péče o své tělesné a duševní zdraví (dostatek spánku, zdravá výživa, pohyb, smysl pro humor, dokázat se radovat z maličkostí, znát hranice svých možností, vyřazovat pracovní problémy z běžného života, umět relaxovat) •koníčky, záliby, relaxační techniky •pěstování dobrých mezilidských vztahů v rodině i mimo ni •celoživotní vzdělávání •Prevence na úrovni organizace •organizace práce (ujasnit si, co se ode mě očekává, zpětná vazba, flexibilita, uznání, přiměřené vztahy nadřízených k podřízeným, popřípadě přesun na jiné pracoviště a prodloužená dovolená, týmová spolupráce, zvýšení počtu pracovníků) •úprava pracovních podmínek (obohacení práce, zjednodušení složitých pracovních úkonů) •programy zaměřené na osobní rozvoj, pracovní poradenství, výcvik v profesních dovednostech •úprava pracoviště (příjemné pracovní prostředí - hluk, světlo, teplo, klid, individuální úprava pracoviště) Prevence •Vypovídat se, zanadávat si •Sportovat, pohybovat se •Pravidelný režim spánku a stravování – zdravě •Obklopit se lidmi, zvířaty „někdy je lepší už nemluvit“ •Čas a prostor na dialog (supervize..) •Vědomí si svých silných stránek, smyslu své práce •Vyrovnání se s bolestí (nepopírám ji přitom ji unáším), vyrovnání se se smrtí. •Nejsem ani moc ani málo (zbavit se omnipotence – musím všechno, za všechno mohu) Další negativní jevy na pracovišti Workoholismus, Mobbing, Bossing Workoholismus uWorkoholismus neboli neschopnost přestat pracovat se týká mnoha pracovníků. uJe to závislost, která svou škodlivostí snese příměr k alkoholismu. uMá negativní dopad nejen na zdraví nemocného, ale i na jeho okolí. uWorkoholismus si člověk přivodí sám nesprávným přístupem k práci. u Kdo jsou workoholici uTermín workoholismus se v české, ale i světové odborné literatuře začíná objevovat až po roce 1989. uJe typický především pro takzvané "yuppies = pro mladé městské ambiciózní muže, kteří usilují jen o práci a pro něž jde vše ostatní stranou. uWorkoholismus postihuje hlavně lidi s vyšším vzděláním a častěji muže než ženy, lidé ve vyšších funkcích. uVětšinou jsou to lidé, kteří do práce unikají z konfliktní rodinné atmosféry nebo si prací kompenzují například komplexy méněcennosti nebo nízkou sebedůvěru. Bývají to i lidé osamělí nebo nespokojení v partnerském vztahu, kteří si z práce udělali jedinou náplň života. uWorkoholici často slibují víc, než mohou splnit, dělají několik věcí najednou, a když nepracují, trpí pocitem viny. Mnoho workoholiků po různě dlouhou dobu sklízí úspěchy v práci. Typické znaky unedokáže práci vyhradit pouze určitý čas. upracuje 12 i více hodin denně a potřebuje mít pocit, že má úplně všechny pracovní činnosti pod kontrolou. uřeší většinou pouze pracovní vztah a pracovní činnosti. urodina se mu tím vzdaluje, ale to si workoholik neuvědomuje nebo uvědomit nechce. unení schopen řešit mimopracovní problémy či soustředit se na mimopracovní činnosti a aktivity. uworkoholik má úplně převrácený žebříček hodnot. Na prvním místě je u něj práce a teprve potom rodina, přátelé atd. udalším problémem je často stravování. uodpočinek je pro workoholika velkým luxusem. Spánek omezují na pár hodin denně, lenošení nebo třeba četba zábavné knížky je pro něj něco nepředstavitelného. umnozí workoholici dovedou svůj organismus na hranici totálního vyčerpání. u Jak se workholismu bránit uLéčba workoholismu uPodmínkou je zájem a motivace postiženého člověka, čehož ale není vždy úplně jednoduché docílit. uusměrnění vztahu workoholika k práci. Je potřeba, aby workoholik rekonstruoval svoje životní hodnoty, aby se začal zajímat i o jiné věci, než je práce. uoddělení práce a soukromí. ukontrola celkového tělesného a duševního stavu - nejrůznější relaxační techniky a především pravidelná a racionální strava a životospráva. uvelmi důležitá je také existence partnerského nebo i jiného mezilidského vztahu uřízený sestup (downshifting) = zjednodušením života postupným omezováním doby strávené prací, odmítnutím vyšší pozice nebo dokonce přestupem na pozici nižší. u DEFINICE MOBBINGU •Obecná charakteristika: uMobbing je řada negativních komunikativních jednání, kterých se pravidelně dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po určitou dobu (nejméně půl roku alespoň 1x týdně). uÚtok vede jeden nebo více silných jedinců proti slabšímu, tyto nepřátelské útoky se systematicky opakují. u u u n Mobbing je odvozen od angl. slova to mob - utlačovat, urážet, útočit, napadat, vrhat se na někoho, srocovat se. n V anglosaské oblasti „bullying“, „employee abuse“. uMobbing = systematické zákulisní intrikování, omezování, teror řízený kolegy na pracovišti nebo přímo nadřízeným. u uMobbing ze strany kolegů uMobbing ze strany nadřízeného (bossing) uMobbing ze strany podřízených (staffing - méně typický) u •Cíl: donutit dotyčného, aby opustil pracoviště z vlastní vůle. Mobbing x Bossing •Ze strany kolegy •Šíření pomluv •Izolování kolegy •Sabotování práce •Znevažování výkonů a schopností •Poškození soukromí a osobnosti •Poškození zdraví •Ničivé války bez naděje na usmíření • • • •Ze strany nadřízeného •Dávání pocitu nadřazenosti (urážky a ponižování) •Naprostá ignorace •Úkoly nesplnitelné v čase •Nedostatek informací •Úkoly pod úroveň •Úkoly ohrožující psychické a fyzické zdraví •Kontrola malá, až vůbec žádná •Kontrola velká •Důležité úkoly se dějí za jejich zády •Okleštěné kompetence •Záměrné poškozování práce •Úmyslné vyhledávání nedostatků • Mobbing x šikana • • • •Šikana bývá více viditelná, jde o to způsobit oběti okamžitou újmu. • •Mobbing bývá systematický, propracovanější, méně viditelný a tím i hůře napadnutelný. • Profil oběti mobbingu uObětí mobbingu se často stávají lidé, kteří jsou něčím výjimeční: uodlišnost rasová, náboženská, politická, genderová (žena v mužském kolektivu či naopak) usilní introverti, lidé s vadou řeči uči naopak velmi inteligentní zaměstnanci, schopnější nebo vzdělanější než zbytek pracovního kolektivu. uNeexistuje však žádný typický profil oběti – mobbing může postihnout každého. uNejčastěji jím trpí ženy, lidé mladší 29 let a lidé s nižším vzděláním. ukaždý může být obětí mobbingu - a dokonce i iniciátorem. uDospělý, který již jako dítě tyranizoval ostatní, má velké předpoklady setrvat v tom i v dospělosti. uNa druhou stranu dítě, které bylo obětí šikany si může svoje ponížení kompenzovat v dospělosti. Příčiny vzniku mobbingu •Vnější příčiny: •Permanentní tlak na zvyšování výkonů a snižování nákladů. •Strach před ztrátou zaměstnání (napjatá ekonomická situace) •Firemní kultura: •Firemní kultura s nízkou úrovní etiky. •Nedostatky ve vnitropodnikových strukturách •Nedostatečná kvalifikace pro vedení lidí - autoritářský styl vedení. • • Příčiny vzniku mobbingu (pokrač.) •Vztahy v kolektivu: •Závist a konkurenční vztahy •Podstatné rozdíly v míře (příp. nedostatek) tolerance •Destruktivní zacházení s chybami či omyly. •Struktura osobnosti mobovaného Model průběhu mobbingu •Po vyhodnocení velkého počtu případů byl sestaven model průběhu mobbingu. • •1. fáze: konflikt se konstruktivně neřeší •2. fáze: systematicky se vykonává psychický teror •Oběť se začne pod tlakem mobbingu cítit frustrována, trpí úzkostí, nízkým sebevědomím. Jsou dokonce případy, že nalezne řešení své zoufalé situace i v sebevraždě •3. fáze: reaguje vedení – buď (a) řeší nebo (b) situaci nechápe •4. fáze: (pokud platí 3b) - oběť mobbingu je vyloučena z podnikového společenství. Po 4. fázi mobbingu často následuje: •odstavení a zbavení vlivu •dlouhodobé nemoci •odsun do psychiatrické léčebny •výpovědi s odstupným/bez odstupného •předčasný důchod •sebevražda statistiky •Zhruba 4 – 8% pracujících je vystaveno mobbingu. •Asi 20% sebevražd je považováno za důsledek mobbingu. •Mobbing hrozí především zaměstnancům a úředníkům: •resortu zdravotnictví a soc. věcí (7-násobné riziko) •resortu školství (3,5-násobné riziko) •státní správy (3-násobné riziko) Základní opatření proti mobbingu •Mobbingu se nedaří na pracovištích na nichž vládne dobré pracovní klima. • •Mobbing se vyvine z mnoha konfliktů protože se nechá věcem volný průběh. • •Včas rozpoznat mobbingové aktivity a cíleně proti nim zakročit - problém se podaří vyřešit.