110

                                           ÚSTAVNÍ ZÁKON

                                       ze dne 22. dubna 1998

                                   o bezpečnosti České republiky

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

                                        ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
                                               Čl. 1

Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů
a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.

                                               Čl. 2

(1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České
republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty
nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se
vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu
nebo válečný stav.

(2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný
stav se vyhlašuje pro celé území státu.

                                               Čl. 3

(1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné
sbory a havarijní služby.

(2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se
podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví
zákon.

                                               Čl. 4

(1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti.

(2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných
sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich
příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil.

                                           NOUZOVÝ STAV
                                               Čl. 5

(1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových
havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo
majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

(2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných
hospodářských a sociálních zájmů.

(3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do
24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.

(4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může
vyhlášení zrušit.

                                               Čl. 6

(1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území.
Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně
a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v
jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.

(2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po
předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

(3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna
nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

                                        STAV OHROŽENÍ STÁTU
                                               Čl. 7

(1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena
svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

(2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

                                ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ
                                               Čl. 8

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal
vládní návrh zákona ve zkráceném jednání.

(2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin
od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je
návrh zákona přijat.

(3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon
přijatý ve zkráceném jednání.

(4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.

                                      BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU
                                               Čl. 9

(1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády.

(2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy
opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky.

(3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a
jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich
působnosti.

                                   PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ
                                              Čl. 10

Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České
republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze
zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.

                                        SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
                                              Čl. 11

V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení
nouzového stavu, vyhlásit stav ohrožení státu nebo válečný stav, rozhodnout o vyslání ozbrojených
sil mimo území České republiky a vyslovit souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky
Senátu.

                                              Čl. 12

Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných
sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v
rozhodnutí stanoví.

                                       ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
                                              Čl. 13

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.