Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ___________________________________________________________________ Slovník pojmů krizového řízení Krizové opatření Mimořádná událost Jaderná bezpečnost Havarijní plán Evakuace Prvek kritické infrastruktury Bezpečnostní rada kraje Radiační ochrana Nouzový stav Krizová situace Domino efekt Rostislav Richter ___________________________________________________________________ Praha 2018 1 Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ________________________________________________________________ Slovník pojmů krizového řízení Rostislav Richter ________________________________________________________________ Praha 2018 2 © MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ISBN 978-80-87544-91-4 3 Obsah Úvod ................................................................................. 4 Výklad pojmů a hesel ...................................................... 7 Předmět úpravy právních předpisů .................................. 123 a) Ústavní zákony a mezinárodní úmluvy ................. 123 b) Zákony ................................................................... 124 c) Nařízení vlády ČR a vyhlášky ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy ............. 138 Seznam pojmů a hesel .................................................... 143 Použitá literatura ............................................................... 150 4 Úvod Terminologie je nutnou základnou pro komunikaci, pro sdělování myšlenek, poznatků a dalších informací mezi lidmi. Aby však terminologie byla skutečně potřebná, užitečná a kvalitní, je nutné na jedné straně vzít na vědomí, že unifikované termíny, které jsou např. obsaženy v právních předpisech, jsou nutnou základnou pro další rozvoj. Nejsou však nadstavbou, ale jednou z podmínek rozvoje. Krok unifikace vždy následuje až za krokem rozvoje a je podkladem pro další krok rozvoje. Na druhé straně terminologie má smysl jedině tehdy, když ji daná komunita přijme za svou. Jestliže ji nepřijme, přijde celá činnost, celé úsilí nazmar. Přehlížení těchto základních skutečností, což není ojedinělý jev jak u zastánců volné individuální tvorby termínů resp. jejich časté změny v obsahu, tak u zastánců tuhé normalizace termínů vede k tříštění sil a vzájemnému nepochopení. Správné používání odborné terminologie je důležitým aspektem sjednocující úsilí a zvyšující efektivitu výkonu státní správy a samosprávy. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že pojmy uvedené v právních předpisech, jsou pro pracovníky státní správy a samosprávy, směrodatné (nehledě na to, že se lze setkat např. v odborné literatuře s jinými termíny či jejich jiným výkladem). Terminologie obsažená v právních předpisech by měla být pracovníky státní správy a územní samosprávy osvojená a měli by ji správně uchopit a používat. Profesionální pracovníci v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného sytému se musí v těchto pojmech orientovat a znát jejich obsah. Při zpracování slovníku byly využity pojmy uvedené v zákonech, nařízeních vlády a vyhláškách ústředních orgánů státní správy (dále jen právní předpisy) a jejich novelách, které byly publikované ve sbírce ke dni 31. 5. 2018. 5 Co ve slovníku najdete Slovník pojmů a termínů krizového řízení obsahuje unifikované termíny, tj. ty, které jsou výhradně obsaženy v právních předpisech a vztahují se k problematice krizového řízení, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, požární ochrany, přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací. Uživatel slovníku, najde u každého pojmu jeho výklad a odkaz na příslušný právní předpis, včetně paragrafu, odstavce a případně písmena. Tento přístup umožní uživateli jak případné rychlé vyhledání (ověření) pojmu a jeho dalších souvislostí v právním předpisu, tak využití této úplné identifikace ve své práci a případné argumentaci. Při zpracování slovníku byl vzat v potaz širší přístup ke krizovému řízení a ochraně obyvatelstva. Proto lze nalézt termíny vztahující se k územnímu plánování, udržitelnému rozvoji, ochraně životního prostředí, k území a jeho bezpečnosti atd. Rovněž byl věnován prostor problematice kritické infrastruktury pojmům v oblasti energetiky (elektřiny, ropy, plynu a teplárenství) a dopravy. Je nezbytné upozornit, že pojmy, které jsou obsaženy v právních předpisech, neplatí obecně, ale platí pro účely resp. předmět úpravy jednotlivého právního předpisu. Proto je v seznamu právních předpisů uveden účel resp. předmět úpravy zákona. Uvedené platí obdobně i pro pojmy obsažené v nařízeních vlády a vyhláškách, které jsou prováděcími právními předpisy příslušných zákonů, a proto je vždy v seznamu právních předpisů u nařízení vlády a vyhlášky uveden zákon, na jehož základě byl prováděcí právní předpis (nařízení vlády a vyhláška) vydán. Lze tak říci, že pojmy obsažené v prováděcích právních předpisech jsou používány v kontinuitě s předmětem úpravy problematiky v zákoně a nemohou z hlediska rozsahu použití jít nad resp. mimo rámec stanovený zákonem. Co ve slovníku nenajdete Je možné, že právě Vy zde budete některé slovo postrádat, zařazení jiného se Vám možná bude zdát zbytečné. Každý výběr – Váš i zpracovatele – je do značné 6 míry subjektivní záležitostí. Ve výkladovém slovníku nenajdete pojmy týkající se zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením a při jejich řešení. Jak slovník používat Výkladový slovník je konstruován na principu abecedního řazení hesel. To znamená, že dvouslovné a víceslovné výrazy jsou řazeny podle písmena prvního slova. V zájmu ucelenosti problému není definování některých hesel uvedeno samostatně, ale definování hesla je součástí obecnějšího resp. příbuzného pojmu. Pomocí grafického symbolu → je uveden odkaz k místu, které obsahuje definování či popis uvedeného hesla. Komu je slovník určen Slovník je určen zejména pracovníkům zabývající se problematikou krizového řízení, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému ve státní správě a územní samosprávě. Slovník je adresován studentům a také všem, kteří se veřejně vyjadřují na předmětné téma a nabízí tak příležitost k obohacení resp. precizování svého odborného vyjadřování. 7 Výklad pojmů a hesel A Akceschopnost jednotky požární ochrany Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliže:  početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s příslušným ustanovením a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu,  hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava,  má za účelem provedení zásahu připravenu požární techniku a věcné prostředky požární ochrany a jsou splněny podmínky pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 18 Aktivní zóna záplavového území → Záplavová území B Bakteriologická (biologická) zbraň Bakteriologickou (biologickou) zbraní se rozumí:  zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech biologických agens, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody, 8  jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj, prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití biologických agens k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu nebo přenašeč biologických agens záměrně nakažený k nepřátelskému účelu nebo k použití v ozbrojeném konfliktu, Zákon č. 281/2002 Sb., § 2, písm. c) Bezpečnost informací Bezpečností informací se rozumí zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat. Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací v kybernetickém prostoru. Zákon č. 181/2014 Sb., § 2, písm. c) a § 4, odst. 1 Bezpečnostní rada kraje Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman kraje a v Praze primátor hlavního města Prahy. Tito představitelé jmenují členy bezpečnostní rady. Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman kraje jejími členy jmenuje: a) náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti, b) ředitele krajského úřadu, c) ředitele krajského ředitelství Policie České republiky, d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje, e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje, g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje, h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu, i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace. Zákon č. 240/2000 Sb., § 24, odst. 1 a 2 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 7 9 Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností je poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností. Bezpečností rada obce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje: a) místostarostu, b) tajemníka obecního úřadu, c) příslušníka Policie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky, d) příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje, e) zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, f) další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace. Zákon č. 240/2000 Sb., § 24, odst. 1 a 3 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 9 Bezpečnostní rada státu Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 9, odst. 1 a 2 Bezpečnostní sbor Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Zákon č. 361/2003 Sb., § 1, odst. 1 10 Biologická agens Biologickým agens se rozumí mikroorganismus, a to bakterie, virus nebo houba, v přírodním nebo modifikovaném stavu, ve formě izolované živé kultury nebo substrátu obsahujícího živý materiál, který byl záměrně naočkován nebo nakažen touto kulturou. Zákon č. 281/2002 Sb., § 2, písm. a) Budova Budovou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Zákon č. 256/2013 Sb., § 2, písm. l) C Celní správa ČR Celní správa České republiky je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí. Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel. Zákon č. 17/2012 Sb., § 1, odst. 1, 2 a 3 Civilní letectví Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky. Zákon č. 49/1997 Sb., § 2, odst. 1 11 Civilní obrana Civilní obrana je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití. Těmito humanitárními úkoly jsou: a) hlásné služby, b) evakuace, c) organizování a poskytování úkrytů, d) zatemňování, e) záchranné práce, f) zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc, g) boj s požáry, h) zjišťování a označování nebezpečných oblastí, i) dekontaminace a podobná ochranná opatření, j) poskytování nouzového ubytování a zásobování, k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech, l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení, m) bezodkladné pohřební služby, n) pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití, o) doplňující činnost nezbytná k splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 61, odst. 1 Civilní ochrana - požadavky civilní ochrany k regulačnímu plánu Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání regulačního plánu se v souladu s územním plánem obce zapracuje do regulačního plánu doložka civilní ochrany členěná na textovou a grafickou část. Textová část doložky civilní ochrany stanoví požadavky na pozemky a požadavky na jejich využití pro: a) opatření vyplývající z určení záplavových území a zón havarijního plánování, b) umístění stálých a improvizovaných úkrytů, c) ubytování evakuovaného obyvatelstva, d) skladování materiálu civilní ochrany, e) zdravotnické zabezpečení obyvatelstva, f) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, 12 g) umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu, h) nouzové zásobování obyvatelstva vodou, i) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, j) zřízení humanitární základny, k) požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 18 a 21 Civilní ochrana - požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 20 Civilní ochrana - požadavky civilní ochrany k územnímu plánu velkého územního celku Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu velkého územního celku se do tohoto územního plánu zapracuje návrh území speciálních zájmů pro požadované potřeby: a) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, b) nouzového zásobování obyvatelstva vodou, c) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, d) ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 19 13 Cizinec Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Zákon č. 326/1999 Sb., § 1, odst. 2 Česká republika Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 1, odst. 1 Čísla tísňového volání Čísly tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Národní čísla tísňového volání:  150 Hasičský záchranný sbor;  155 Zdravotní záchranná služba;  158 Policie České republiky;  156 Obecní policie. Zákon č. 127/2005 Sb., § 33 odst. 1 a vyhláška č. 117/2007 Sb., příloha 1 Čistírny odpadních vod → Kanalizace Čtvrtý stupeň poplachu integrovaného záchranného systému → Zvláštní stupeň poplachu integrovaného záchranného systému 14 D Dálnice Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Vlastníkem dálnic je stát. Zákon č.13/1997 Sb., § 4, odst. 1 a 2, § 9, odst. 1 Distribuční soustava v plynárenství Distribuční soustavou v plynárenství se rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu. Distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. b) Distribuční soustava v elektroenergetice Distribuční soustavou v elektroenergetice se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. a) 15 Dobrovolnická služba Dobrovolnickou službou je činnost, při níž dobrovolník poskytuje: a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací. Zákon č. 198/2002 Sb., § 2. odst. 1 Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám K Ženevským úmluvám na ochranu obětí válek z 12. srpna 1949 byly přijaty tři dodatkové protokoly: 1. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatý v Ženevě dne 8. června 1977; 2. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II), přijatý v Ženevě dne 8. června 1977; 3. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o přijetí dalšího rozeznávacího znaku (Protokol III), přijatý v Ženevě dne 8. prosince 2005. Sdělení č. 168/1991 Sb. a sdělení č. 85/2007 Sb.m.s. Dohoda o poskytnutí pomoci Dohodami o poskytnutí pomoci jsou:  písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání, které uzavírá generální ředitelství HZS ČR nebo hasičský záchranný sbor kraje pro sestavení poplachových plánů integrovaného záchranného systému a které stanovují rozsah poskytnutí pomoci ostatní složkou IZS;  písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje nebo starosta obce předem sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci pro potřebu záchranných a likvidačních prací; 16  dohody, které krajský úřad uzavírá s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. Uzavření těchto dohod se zveřejňuje ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 15; Zákon č. 239/2000 Sb., § 10 odst. 2 písm. g) Dokumentace integrovaného záchranného systému Dokumentací integrovaného záchranného systému je: a) havarijní plán kraje a vnější havarijní plán, b) dohoda o poskytnutí pomoci, c) dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy, d) dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek, e) typové činnosti složek IZS při společném zásahu, f) územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému nebo poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje. Generální ředitelství hasičského záchranného sboru zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v písm. b) až e) a ústřední poplachový plán. Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v písm. a) až d) a poplachový plán kraje. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 14, odst. 1. 2 a 3 Domino efekt Domino efektem se rozumí možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek. Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. l) Dopravní infrastruktura → Veřejná infrastruktura Dopravní zabezpečení evakuace → Zabezpečení evakuace Dráha Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. 17 Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje, d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje, e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje, f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. Zákon č. 266/1994 Sb., § 2, odst. 1 a § 8, odst. 1 a 2 Druhy jednotek požární ochrany Jednotkami požární ochrany jsou: a) jednotka hasičského záchranného sboru zřízená jako jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru, b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání, d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání. e) vojenská hasičská jednotka. Za jednotky požární ochrany se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky. Zákon č. 133/1985 Sb., § 65, odst. 1 a § 65a, odst. 1 18 Druhý stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Druhý stupeň poplachu pro integrovaný záchranný systém je vyhlašován v případě, že: a) mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m2 , b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému z kraje, kde mimořádná událost probíhá, c) je nutné nepřetržitě koordinovat složky integrovaného záchranného systému velitelem zásahu při společném zásahu. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 22 Druhý stupeň povodňové aktivity Druhý stupeň povodňové aktivity, stav pohotovosti, se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. Druhý stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán. Zákon č. 254/2001 Sb., § 70, odst. 2, písm. b) a § 70, odst. 3 Druhy věcných prostředků požární ochrany → Věcné prostředky požární ochrany 19 Druhy zdravotní péče Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou: a) neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí, b) akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí, c) nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel, d) plánovaná péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c). Zákon 372/2011 Sb., § 5, odst. 1 Duchovní personál v ozbrojeném konfliktu Duchovní personál jsou vojenské nebo civilní osoby, jako jsou kněží, které se výhradně zabývají duchovní činností a jsou přiděleny:  k ozbrojeným silám strany v konfliktu;  nebo ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům strany v konfliktu;  nebo ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu, nebo uznanou a zmocněnou dobrovolnou organizací takového státu nebo nestrannou mezinárodní humanitární organizací.;  nebo k organizacím civilní obrany strany v konfliktu. Duchovní personál může být přidělen trvale nebo dočasně. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. d) a čl. 9, odst. 2 20 E Ekologická stabilita Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Zákon č. 17/1992 Sb., § 4 Ekologická újma Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo. Jedná se o změnu na:  chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť (s výjimkou kterou stanovuje zákon),  podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál,  půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod ně. Zákon č. 167/2008 Sb., § 2, písm. a) Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Zákon č. 17/1992 Sb., § 10 Ekosystém Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Zákon č. 17/1992 Sb., § 3 21 Elektrizační soustava Elektrizační soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. a) → Distribuční soustava v elektroenergetice; → Přenosová soustava v elektroenergetice Emise Emisí se rozumí uvolňování látek, přípravků, organismů a mikroorganismů do životního prostředí v důsledku lidských činností. Zákon č. 167/2008 Sb., § 2, písm. n) Evakuace Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 12, odst. 1 - 3 Evakuace – plánování → Plánování evakuace Evakuace - požární evakuační plán → Požární evakuační plán Evakuace - přijímací středisko → Přijímací středisko při evakuaci Evakuace – zabezpečení → Zabezpečení evakuace Evakuace při povodních Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného 22 povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a dobu příchodu záplavové vlny. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů, a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů. V případě bezprostřední hrozby nebo vzniku mimořádné situace na vodním díle, která vyžaduje záchranné povodňové práce, se evakuace provádí na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu. V případě vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu na území ohroženém mimořádnou situací na vodním díle se evakuace provádí z tohoto území na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Vyhláška č. 380/2002 Sb., příloha č. 3, odst. 4, 6 a 8 Evakuace s ukrytím → Evakuační opatření v okolí jaderných zařízení Evakuační opatření v okolí jaderných zařízení V zónách havarijního plánování jaderných zařízení se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva z části či z celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru. Při přípravě evakuace se vychází z vnitřních havarijních plánů jaderných elektráren, vnějších havarijních plánů a podmínek stanovených právními předpisy. Přitom se vychází z následujících zásad: a) v případě poruchy na technologickém zařízení jaderné elektrárny, která by mohla vyústit ve vznik radiační havárie, se zahajuje příprava přímé evakuace. Přímou evakuací se rozumí evakuace, prováděná bez předchozího ukrytí evakuovaných osob. b) v případě vzniku radiační havárie se provádí ze středového prostoru a z vybraných sektorů v závislosti na směru větru evakuace s ukrytím. Evakuací s ukrytím se rozumí evakuace provedená po předchozím ukrytí evakuovaných osob a po snížení prvotního nebezpečí ozáření z radioaktivního oblaku. Vyhláška č. 380/2002 Sb., příloha č. 4, odst. 1 a 2 23 Evakuační středisko Evakuační středisko je jeden z orgánů pro řízení evakuace a rozumí se jim zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany. Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační středisko zajišťuje zejména:  řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s využitím dostupných dopravních prostředků,  vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při slučování evakuovaných rodin,  přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek,  vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v prostoru evakuačního střediska,  první zdravotnickou pomoc, popřípadě přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení,  vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy,  nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin,  udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska,  podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 14, odst. 3 Evropská kritická infrastruktura Evropskou kritickou infrastrukturou se rozumí kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie. Zákon č. 240 Sb., § 2, písm. h) Expoziční situace Expoziční situací se rozumí všechny v úvahu připadající okolnosti vedoucí k vystavení fyzické osoby nebo životního prostředí ionizujícímu záření; expoziční situací je: 1. plánovaná expoziční situace, která je spojena se záměrným využíváním zdroje ionizujícího záření, 2. nehodová expoziční situace, která může nastat při plánované expoziční situaci nebo být vyvolána svévolným činem a vyžaduje přijetí okamžitých opatření k odvrácení nebo omezení důsledků, nebo 24 3. existující expoziční situace, která již existuje v době, kdy se rozhoduje o její regulaci, včetně dlouhodobě trvajícího následku nehodové expoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situace, Zákon č. 263/2016 Sb., § 2, odst. 2 písm. e) F Financováním terorismu Financováním terorismu je: a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění, c) financování šíření zbraní hromadného ničení. Financováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva. Zákon č. 253/2008 Sb., § 3, odst. 2 a 3 Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací Česká republika se zapojuje do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí formou: a) vyslání záchranné jednotky pro provádění záchranných prací nebo k hašení požárů, b) vyslání odborníků, 25 c) poskytování odborných informací, d) poskytování humanitární pomoci. Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., § 1 Frekvenční plán v elektrizační soustavě Frekvenční plán zpracovávaný technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy a technickými dispečinky provozovatelů regionálních distribučních soustav a výrobci elektřiny je postup pro předcházení a řešení stavu nouze spojeného s nevyrovnanou výkonovou bilancí v elektrizační soustavě a současnou změnou kmitočtu soustavy, který spočívá:  ve vytváření ostrovních provozů,  v přerušení dodávek elektřiny odběratelům elektřiny,  v odpojování výroben elektřiny od elektrizační soustavy působením frekvenčních relé, která jsou instalována ve výrobnách elektřiny, v přenosové soustavě, v distribuční soustavě nebo v odběrných místech zákazníků. Vyhláška č. 80/2010 Sb., § 2, odst. 5 G Generální ředitelství hasičského záchranného sboru Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen generální ředitelství) je součástí Ministerstva vnitra. V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR. Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generálního ředitelství. Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola. Generálního ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu. Zákon č. 320/2015 Sb., § 6, odst. 1, 2, 3, 4 a 5 26 Geneticky modifikovaný mikroorganismus Geneticky modifikovaným mikroorganismem se rozumí mikrobiologická jednotka schopná rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, včetně virů, viroidů, živočišných a rostlinných buněk v kultuře, jejíž dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací. Zákon č. 78/2004 Sb., § 2, písm. e) Geneticky modifikovaný organismus Geneticky modifikovaným organismem se rozumí organismus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů, které jsou uvedeny níže. Geneticky modifikované organismy mohou vzniknout při použití: a) techniky rekombinantní nukleové kyseliny vytvářející nové kombinace dědičného materiálu vložením úseku nukleové kyseliny připravené jakýmkoli způsobem mimo organismus do jakéhokoliv viru, bakteriálního plasmidu nebo jiného vektorového systému a jeho následným začleněním do organismu příjemce, ve kterém se normálně nevyskytuje, ale ve kterém je schopen dalšího množení, b) techniky zavádějící dědičný materiál připravený jakýmkoli způsobem mimo organismus přímo do organismu příjemce, zahrnující mikroinjekce, makroinjekce, biolistické metody, mikroenkapsulace a umělé chromosomy, nebo c) techniky buněčné fúze, včetně fúze protoplastů, nebo hybridizace buněk, při nichž jsou fúzí dvou nebo několika buněk vytvářeny životaschopné buňky s novou kombinací dědičného materiálu, a to metodami nebo prostředky, které se nevyskytují přirozeně. Zákon č. 78/2004 Sb., § 2, písm. d) a příloha č. 1, odst. 1 27 H Hasičský útvar ochrany Pražského hradu Ministerstvo vnitra:  zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí Hasičského záchranného sboru ČR,  koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu. Zákon č. 320/2015 Sb., § 6, odst. 7 Hasičský záchranný sbor České republiky Hasičský záchranný sbor České republiky je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit:  životy a zdraví obyvatel,  životní prostředí,  zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy Organizace Hasičského záchranného sboru ČR Hasičský záchranný sbor tvoří:  generální ředitelství,  hasičské záchranné sbory krajů,  záchranný útvar,  škola. Název a sídlo záchranného útvaru a školy:  Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky – Hlučín;  Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany - Frýdek-Místek. Zákon č. 320/2015 Sb., § 1, odst. 1 a 2, § 5 a příloha 28 Hasičský záchranný sbor kraje Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu. V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel. Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Hasičský záchranný sbor kraje je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech: 1. požární ochrany, 2. ochrany obyvatelstva, 3. civilního nouzového plánování, 4. integrovaného záchranného systému a 5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů: 1. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy – Praha; 2. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje – Kladno; 3. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje - České Budějovice; 4. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje – Plzeň; 5. Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje - Karlovy Vary; 6. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje - Ústí nad Labem; 7. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje – Liberec; 8. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje - Hradec Králové; 9. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje – Pardubice; 10.Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina – Jihlava; 11.Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje – Brno; 12.Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje – Olomouc; 13.Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje – Ostrava; 14.Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje – Zlín. Zákon č. 320/2015 Sb., § 7, odst. 1, 2, 3, 4 a příloha Havárie Havárií se rozumí mimořádná událost, ke které dojde v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. Zákon č. 239/2000 Sb., § 24, odst. 1 Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. 29 Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci výš, pokud takovému vniknutí předcházejí. Zákon č. 254/2001 Sb., § 40, odst. 1, 2 a 3 Havárií se rozumí jakákoliv událost při uzavřeném nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo uvádění do životního prostředí, při které došlo k nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů, nebo při které takový únik bezprostředně hrozí, pokud může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví nebo životního prostředí. Zákon č. 78/2004 Sb., § 21, odst. 1 Havarijní plán Havarijní plán je dokument, v němž jsou popsány činnosti a opatření prováděná při vzniku havárie (tj. nežádoucího úniku geneticky modifikovaných organismů), které vedou k zmírnění nebo odstranění jejích následků pro zdraví a životní prostředí za použití všech dostupných opatření. Zákon č. 78/2004 Sb., § 20, odst. 1 Havarijní plán kraje Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje, dále označovaný jako havarijní plán kraje. Zákon č. 239/2000 Sb., § 10, odst. 1 a odst. 2, písm. d) Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu integrovaného záchranného systému. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 25, odst. 1 30 Hlásná povodňová služba Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Zákon č. 254/2001 Sb., § 73, odst. 2 Hlavní hygienik ČR Hlavní hygienik ČR ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje vláda. Zákon č. 258/2000 Sb., § 80, odst. 8 Hlavní uzávěr plynu Hlavním uzávěrem plynu se rozumí uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky. Zákon č. Sb., § 2, odst. 2, písm. b) Hmotné rezervy Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Hmotné rezervy jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. Zákon č. 97/1993 Sb., § 4, odst. 2 Hodnocení zdravotních rizik Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. 31 Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 4 Hospodářská opatření pro krizové stavy Hospodářským opatřením pro krizové stavy se rozumí organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů (což zákon dále označuje jako "nezbytná dodávka"). Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena: a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále zákon používá pojem "základní životní potřeba"); b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby, c) pro podporu výkonu státní správy. Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje:  systém nouzového hospodářství,  systém hospodářské mobilizace,  použití státních hmotných rezerv,  výstavbu a údržbu infrastruktury,  regulační opatření. Zákon č. 241/2000 Sb., § 2, odst. 1, písm. a), § 3, odst. 1 a § 4 Hraniční přechod Hraničním přechodem se rozumí prostor na mezinárodním letišti určený k překračování vnějších hranic. Zákon č. 191/2016 Sb., § 2, odst. 2 32 Humanitární pomoc Humanitární pomocí se rozumí opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje. Zákon č. 239/2000 Sb., § 7, odst. 1, písm. b) Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí Humanitární pomocí poskytovanou do zahraničí se rozumí souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům. Zákon č. 151/2010 Sb., § 2, písm. b) → Zásoby pro humanitární pomoc Humanitární středisko Humanitární středisko slouží k ubytování žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany, kteří si nejsou schopni zajistit jiné ubytování. Pro tyto účely může Ministerstvo vnitra využít azylová zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu. Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené Ministerstvem vnitra. Humanitární střediska provozuje Ministerstvo vnitra nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s Ministerstvem vnitra a za úplatu. Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na:  bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb poskytovaných humanitárním střediskem, a  kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43 tohoto zákona, za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb. Cizinci požívajícímu dočasné ochrany, který nestrpěl osobní prohlídku při vstupu do humanitárního střediska, může humanitární středisko z bezpečnostních důvodů odmítnout ubytování. Zákon č. 221/2003 Sb., § 40, 41 a 42 Humanitární úkoly civilní obrany → Civilní obrana 33 CH Chemické zbraně Chemickými zbraněmi se rozumí: 1. toxické chemické látky a jejich prekurzory, jichž může být vzhledem k jejich toxickým vlastnostem a množství využito jako prostředku vedení bojové činnosti, s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané tímto zákonem, 2. munice a prostředky určené k usmrcení nebo způsobení újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů, pokud tyto účinky nastávají v důsledku toxických vlastností toxických chemických látek, které se uvolňují z munice nebo prostředků, 3. jakékoli zařízení zvlášť určené k použití munice a prostředků uvedených v bodu 2. Zákon č. 19/1997 Sb., § 2, písm. a) I Improvizované úkryty → Ochrana obyvatelstva ukrytím Individuální ochrana obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 17, odst. 1 Infekční onemocnění Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které 34 vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 5 Informace o životním prostředí Informacemi o životním prostředí se rozumí informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o: 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10.zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, 11.mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, 12.mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, 13.zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Zákon č.123/1998 Sb., § 2, písm. a) 35 Informování právnických a fyzických osob o ohrožení Informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel. K tomu využívají informace poskytnuté zejména hasičským záchranným sborem kraje. Informování se uskutečňuje zejména:  hromadnými informačními prostředky,  letáky a informačními brožurami,  ukázkami činnosti integrovaného záchranného systému, nebo  besedami s obyvatelstvem. V rámci informování se sdělují zejména údaje o: a) zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí a s tím souvisejících preventivních opatřeních, b) činnosti a přípravě integrovaného záchranného systému na řešení mimořádných událostí, c) opatřeních ochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití, d) sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci, e) organizaci humanitární pomoci. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 4, odst. 1 a 2 a § 5 Infrastruktura k hospodářským opatřením pro krizové stavy Infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy se rozumí: 1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy ve vlastnictví České republiky, k nimž má právo hospodaření správní úřad, 2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy, k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osob, 3. technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému rozvodu těchto sítí, 4. technologické vybavení staveb podle bodu 1, 5. pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní obsluhu staveb podle bodu 1. Zákon č. 241/2000 Sb., § 2, odst. 1, písm. j) Integrovaný záchranný systém Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek: 36  při přípravě na mimořádné události;  při provádění záchranných a likvidačních prací. Složky integrovaného záchranného systému Integrovaný záchranný systém se skládá ze základních složek a ostatních složek. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou:  Hasičský záchranný sbor České republiky,  jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,  poskytovatelé zdravotnické záchranné služby,  Policie České republiky. Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou:  vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,  ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,  ostatní záchranné sbory,  orgány ochrany veřejného zdraví,  havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,  zařízení civilní ochrany,  neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. a) a § 4, odst. 1 - 3 Integrovaný záchranný systém - stupně poplachu → Stupně poplachu integrovaného záchranného systému Integrovaný záchranný systém – označení jeho složek za válečného stavu Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu. Zákon č. 239/2000 Sb., § 4, odst. 9 Integrovaný záchranný systém – použití Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., § 3 37 Integrovaný záchranný systém - prověřovací cvičení a taktické cvičení Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému. Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány. Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje. Zákon č. 239/2000 Sb., § 17, odst. 1 - 3 Ionizující záření Ionizujícím zářením se rozumí přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nm s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 × 1015 Hz, který je schopen vytvářet ionty. Zákon č. 263/2016 Sb., § 2, odst. 2 písm. a) Izolace Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 6 38 J Jaderná bezpečnost Jadernou bezpečností se rozumí stav a schopnost jaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látek anebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod. Zákon č. 263/2016 Sb., § 4, odst. 2 písm. a) Jaderné zařízení Jaderným zařízením se rozumí: 1. stavba nebo provozní celek, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci, 2. sklad vyhořelého jaderného paliva, 3. sklad čerstvého jaderného paliva, pokud není součástí jiného jaderného zařízení, 4. obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva nebo závod na přepracování vyhořelého jaderného paliva, 5. sklad radioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, 6. úložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy. Zákon č. 263/2016 Sb., § 3, odst. 2 písm. e) Jednotka požární ochrany – vnitřní organizace → Vnitřní organizace jednotky požární ochrany Jednotky požární ochrany – druhy jednotek → Druhy jednotek požární ochrany Jednotky požární ochrany - kategorie jednotek → Kategorie jednotek požární ochrany Jednotná kanalizace → Kanalizace Jednotné evropské číslo tísňového volání → Čísla tísňového volání 39 K Kanalizace Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující:  kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně,  kanalizační objekty,  čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. Provozování kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje odvádění a čištění odpadních vod. Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky. Zákon č. 274/2001 Sb., § 2, odst. 2, 3 a 8 Kanalizační přípojka Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Zákon č. 274/2001 Sb., § 3, odst. 2 Karanténa Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále se v níže uvedeném zákoně používá pojem "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit 40 přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 7 Karanténa a izolace zvířat Karanténou se rozumí dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat. Izolací zvířat se rozumí dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení, v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat. Zákon č. 166/1999 Sb., § 3, odst. 1, písm. i) a písm. j) Karanténní opatření Karanténními opatřeními jsou: a) karanténa, b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdrav, c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 7 Katastrální území Katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. Zákon č. 256/2013 Sb., § 2, písm. h) 41 Kategorie jednotek požární ochrany Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na tyto kategorie: a) jednotky s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele 1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace, 2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, 3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace; b) jednotky s místní působností zasahující na území svého zřizovatele 1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku, 2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, 3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. JPO – jednotka požární ochrany Zákon č. 133/1985 Sb., příloha 1 Kategorie pozemních komunikací → Pozemní komunikace Kategorie požárního nebezpečí Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií: a) bez zvýšeného požárního nebezpečí, b) se zvýšeným požárním nebezpečím, c) s vysokým požárním nebezpečím. Zákon č. 133/1985 Sb., § 4, odst. 1 Kategorie vodních děl Z hlediska dohledu jsou vodní díla zařazeny do I. až IV. kategorie. Zařazení vodního díla do jedné ze čtyř kategorií se provádí podle velikosti možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a bezpečnosti vodního díla doprovázené vznikem povodňové vlny zvláštní povodně. I. kategorie Ohroženy řádově tisíce až desetitisíce lidí a předpokládány velké ztráty na lidských životech. V území pod vodním dílem 42 vzniknou rozsáhlé škody na obytné a průmyslové zástavbě, silniční a železniční síti. Ztráty způsobené vyřazením vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy ap. jsou velmi vysoké a těžko nahraditelné. Ekonomické důsledky se dotýkají celého státu, škody na životním prostředí překračují význam kraje. II. kategorie Ohroženy řádově stovky až tisíce lidí a předpokládány ztráty na lidských životech. V území pod vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě a dopravní síti. Ztráty způsobené vyřazením vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou značné. Škody na životním prostředí překračují význam kraje. III. kategorie Ohroženy řádově desítky až stovky lidí, mohou být ztráty na lidských životech. V území pod vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě a dopravní síti. Ztráty způsobené vyřazením vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou plně nahraditelné. Škody na životním prostředí překračují význam kraje. IV. kategorie Ztráty na životech jsou nepravděpodobné. V území pod vodním dílem jsou malé materiální škody. Ztráty způsobené vyřazením vodního díla z provozu jsou malé. Škody na životním prostředí jsou zanedbatelné. Vyhláška č. 471/2001 Sb., § 4, odst. 1, 2 a příloha č. 1 Kategorie železničních drah Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou: a) dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena, b) dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy, c) dráha místní, jíž je dráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky, 43 d) vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky, e) zkušební dráha, jíž je dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury, f) speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Zákon č. 266/1994 Sb., § 3, odst. 1 Komunální odpad → Odpad Koncové prvky varování Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény. Hasičský záchranný sbor kraje umísťuje koncové prvky varování na území obcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a v dalších místech možného vzniku mimořádné události. V místech, která nejsou pokryta varovným signálem, může obecní úřad provádět náhradní způsob varování v dohodě s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 9, odst. 1, 3 a 6 Koordinace složek integrovaného záchranného systému Koordinací složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti. Úrovně koordinace složek IZS při společném zásahu:  taktická úroveň – koordinace velitelem zásahu v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (tzv. místo zásahu);  operační úroveň - koordinace operačním a informačním střediskem IZS;  strategická úroveň - koordinace starostou obce s rozšířenou působností, hejtmanem kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy nebo Ministerstvem vnitra a ostatními správními úřady v případech stanovených zákonem č. 239/2000 Sb. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 1, odst. 1 a § 2 44 Koridor Koridorem se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. i) Kritická informační infrastruktura Kritickou informační infrastrukturou se rozumí prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zákon č. 181/2014 Sb., § 2, písm. b) Kritická infrastruktura Kritickou infrastrukturou se rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. g) Kritická infrastruktura – odvětvová kritéria Odvětvovými kritérii se rozumí technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. m) Kritická infrastruktura – průřezová kritéria Průřezovými kritérii kritické infrastruktury se rozumí soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, Průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko: a) obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin, 45 b) ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo c) dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. l), Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., § 1 Krizová komunikace Krizovou komunikací se rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí. Zákon č. 239/2000 Sb., § 18, odst. 1 Krizová situace Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Dále zákon používá souhrnný pojem "krizový stav". Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. b) Krizové centrum tlumení nákazy Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření. Ústřední veterinární správa při vzniku mimořádné situace organizuje činnost celostátního krizového centra tlumení nákaz. Krajská veterinární správa organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz. Vyhláška č. 299/2003 Sb., § 15, odst. 4 Zákon č. 166/1999 Sb., § 48, odst. 1, písm. b) a § 49, odst. 1, písm. a) Krizové opatření Krizovým opatřením se rozumí organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. c) 46 Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti:  s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo  s ochranou kritické infrastruktury. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. a) Krizové štáby Ústřední krizový štáb - zřizuje vláda jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Krizový štáb ministerstva a jiného ústředního správního úřadu – zřizují ministerstva a jiné ústřední správní úřady jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení (v rámci jejich působnosti). Organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Krizový štáb České národní banky – pro přípravu na krizové situace a jejich řešení. Krizový štáb kraje – zřizuje a řídí hejtman kraje a je jeho pracovním orgánem pro řešení krizových situací. Krizový štáb obce s rozšířenou působností - zřizuje a řídí starosta obce s rozšířenou působností a je jeho pracovním orgánem pro řešení krizových situací pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností a současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce. Zákon č. 240/2000 Sb., § 4, odst. 1, písm. c), § 9, odst. 2, písm. c), § 13 odst. 1, písm. a), § 14, odst. 2, písm. b), § 18, odst. 3, písm. a). Krizový plán Krizový plán obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Povinnost zpracovat krizový plán mají:  ministerstva a jiné správní úřady;  Česká národní banka;  Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává krizový plán kraje;  Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; 47  Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba. Zákon č. 240/2000 Sb., § 9, odst. 2, písm. b), § 13, odst. 2, § 15, odst. 1, písm. c) a d), a § 28, odst. 2 Krizový štáb kraje a obce s rozšířenou působností Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje. Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností. Členy krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností jsou:  členové příslušné bezpečnostní rady,  členové stálé pracovní skupiny krizového štábu. Členy stálé pracovní skupiny jsou:  tajemník krizového štábu,  pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,  zástupci základních složek integrovaného záchranného systému11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace. Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady. Zákon č. 240/2000 Sb., § 24b Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 13, odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 Kybernetická bezpečnostní událost a incident Kybernetickou bezpečnostní událostí je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací. Kybernetickým bezpečnostním incidentem je narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku kybernetické bezpečnostní události. Zákon č. 181/2014 Sb., § 7, odst. 1 a 2 48 Kybernetický prostor Kybernetickým prostorem se rozumí digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací, tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací. Zákon č. 181/2014 Sb., § 2, písm. a) L Les Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesními porosty se rozumí stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou: a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů; b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Zákon č. 289/1995 Sb., § 2, písm. a), c) a § 3, odst. 1 Letadlo Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg. Zákon č. 49/1997 Sb., § 2, odst. 2 49 Letecký rejstřík ČR Letecký rejstřík České republiky (dále jen "letecký rejstřík") je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem pro civilní letectví Zákon č. 49/1997 Sb., § 4, odst. 1 Letiště Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Druhy letišť Letiště se rozdělují: a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště: 1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice (dále jen „vnitřní lety“); 2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu. b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště: 1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy. Rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště; 2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany. Zákon č. 49/1997 Sb., § 2, odst. 7, § 24, odst. 1 Lidské ostatky Lidskými ostatky se rozumí lidské pozůstatky po pohřbení. Zákon č. 256/2001 Sb., § 2, písm. d) 50 Lidské pozůstatky Lidskými pozůstatky se rozumí tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatky. Jinými lidskými pozůstatky se rozumí plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství. Zákon č. 256/2001 Sb., § 2, písm. b) a c), Likvidační práce Likvidačními pracemi se rozumí činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. d) M Majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek:  který bezprostředně slouží k dopravě, k hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci, k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení;  který je součástí národního kulturního pokladu, předmětem ochrany v rámci památkové rezervace nebo památkové zóny. Zákon č. 12/2002 Sb., § 2, odst. 9 Materiál organizací civilní obrany v ozbrojeném konfliktu Materiál organizací civilní obrany je zařízení, zásoby a přepravní prostředky používané těmito organizacemi k plnění úkolů civilní obrany. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 61, odst. 4 51 Městská policie → Obecní policie Mezinárodní oblasti povodí Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do:  mezinárodní oblasti povodí Labe;  mezinárodní oblasti povodí Odry;  mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Zákon č. 254/2001 Sb., § 24 odst. 1 Mezinárodní rozeznávací znak civilní obrany Mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany je, pokud se používá pro ochranu organizací civilní obrany, jejich personálu, budov a materiálu a pro civilní úkryty, modrý rovnoramenný trojúhelník na oranžovém pozadí. V době míru může být mezinárodním rozeznávací znak civilní obrany použit se souhlasem příslušných státních orgánů pro účely identifikace civilní obrany. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 66, odst. 4 a 7 Mezinárodní záchranné operace - formy zapojování → Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací Mimořádná událost Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. b) Mimořádná událost v drážní dopravě Mimořádnou událostí je nehoda nebo incident, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na dráze nebo v obvodu dráhy a které ohrozily nebo narušily:  bezpečnost drážní dopravy,  bezpečnost osob,  bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo  životní prostředí. 52 Nehodou je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví nebo jiná újma. Vážnou nehodou je nehoda způsobená srážkou nebo vykolejením drážních vozidel, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob nebo škoda velkého rozsahu podle trestního zákoníku na drážním vozidle, dráze nebo životním prostředí, nebo jiná nehoda s obdobnými následky Zákon č. 266/1994 Sb., § 49, odst. 1 a 2 Místní komunikace Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Zákon č.13/1997 Sb., § 6, odst. 1, 2, § 9, odst. 1 Místo zásahu Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události je označováno jako "místo zásahu". Zákon č. 239/2000 Sb., § 19, odst. 1 Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací organizačně na:  vnější zónu pro uzavření místa zásahu,  nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,  nástupní prostor,  týlový prostor,  dekontaminační prostor,  prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostí, 53  shromaždiště evakuovaných,  prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,  prostor pro umístění a identifikaci obětí,  prostor předpokládaného šíření mimořádné události,  úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků. Velitel zásahu stanoví místo pro:  velitelské stanoviště,  stanoviště štábu velitele zásahu,  informování sdělovacích prostředků,  informování o osobách postižených mimořádnou událostí. Vyhláška č. 328/2001, § 5, odst. 1 a 2 Mobilizační dodávka → Systém hospodářské mobilizace N Nákaza Nákaza je šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů. Zákon č. 166/1999 Sb., § 2, písm. a) Nákazová komise Ústřední nákazová komise Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním, Ústřední nákazovou komisi, jako svůj trvalý poradní orgán. Krajská nákazová komise Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem. Zákon č. 166/1999 Sb., § 44, odst. 6 a § 49, odst. 2 54 Nákazová situace Nákazovou situací se rozumí výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářství. Zákon č. 166/1999 Sb., § 3, odst. 1, písm. l) Nakládání s odpady Nakládáním s odpady se rozumí obchodování s odpady, shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Zákon č. 185/2001 Sb., § 4, odst. 1, písm. e) Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. Zákon č. 254/2001 Sb., § 2, odst. 9 Nápravné opatření ke zmírnění dopadů ekologické újmy Nápravným opatřením přijaté ke zmírnění dopadů ekologické újmy se rozumí opatření, jehož cílem je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce anebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí. Zákon č. 167/2008 Sb., § 2, písm. k) Národní čísla tísňového volání → Čísla tísňového volání Národní plány povodí Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda. Národní plány povodí stanoví cíle:  pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,  ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,  pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a 55  pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje. Zákon č. 254/2001 Sb., § 24, odst. 4 – 7 a 10 Národní program snižování emisí Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program se zpracovává nejméně jednou za 4 roky. Národní program schvaluje vláda ČR. Zákon č. 201/2012 Sb., § 8, odst. 1 Národní radiační havarijní plán Národním radiačním havarijním plánem se rozumí plán zpracovávaný pro území České republiky vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie pro přípravu na řízení a provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii s dopadem mimo zónu havarijního plánování. Zákon č. 263/2016 Sb., § 4, odst. 1 písm. l) Nařízení krajské hygienické stanice Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. 56 Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obce nebo městské části) speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. Tyto právní předpisy se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Zákon č. 258/2000 Sb., § 85, odst. 1 a 3 Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Zákon č. 114/1992 Sb., § 3, odst. 1, písm. r) Nebezpečí povodně Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při:  dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,  déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,  vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy. Zákon č. 254/2001 Sb., § 64, odst. 3 Nehoda v drážní dopravě → Mimořádná událost v drážní dopravě Nehoda v provozu na vodní cestě Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě. Zákon č. 114/1995 Sb., § 31, odst. 1 57 Neodkladná a následná ochranná opatření v nehodových expozičních situacích Ozáření fyzických osob v nehodových expozičních situacích musí být každým, kdo provádí činnosti v rámci nehodové expoziční situace, omezeno prováděním individuální ochrany, omezením pohybu a pobytu fyzických osob na zasaženém území a: a) zavedením neodkladných ochranných opatření, kterými jsou zejména 1. ukrytí, 2. použití jódové profylaxe, 3. evakuace, a b) zavedením následných ochranných opatření, kterými jsou zejména 1. přesídlení obyvatel, 2. omezení používání radionuklidem kontaminovaných potravin a vody, 3. omezení používání radionuklidem kontaminovaných krmiv. Zákon č. 263/2016 Sb., § 104, odst. 1 Nejvyšší stupeň poplachu integrovaného záchranného systému → Zvláštní stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Neobnovitelné přírodní zdroje → Přírodní zdroje Nezbytná dodávka → Hospodářská opatřením pro krizové stavy Nouzové zásoby ropy → Státní hmotné rezervy Nouzový státní rozpočet Návrh nouzového státního rozpočtu pro zbytek roku vypracovává Ministerstvo financí po vyhlášení stavu ohrožení státu. Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě. Zákon č. 218/2000 Sb., § 31, odst. 1 a 3 Nouzový stav Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě:  živelních pohrom,  ekologických nebo průmyslových havárií,  nehod nebo jiného nebezpečí, 58 které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 5, odst. 1, 3 a 4 O Obecní policie Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní policie zřízená obcí, která je městem nebo statutárním městem, a v hlavním městě Praze se označuje městská policie. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví zákon o obecní polici nebo zvláštní zákon. Zákon č. 553/1991 Sb., § 1, odst. 1, 2 a 4 Obnovitelné přírodní zdroje → Přírodní zdroje Odpad Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Zákon č. 185/2001 Sb., § 3, odst. 1 a § 4, odst. 1, písm. b) 59 Odpadní vody Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. Zákon č. 254/2001 Sb., § 38, odst. 1 Odpadové hospodářství Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. Zákon č. 185/2001 Sb., § 4, odst. 1, písm. d) Odřad civilní obrany Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru, hasičský záchranný sbor kraje a Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně, materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo jejich částí. Odřady civilní obrany plní úkoly hasičského záchranného sboru jako součást jeho organizace. O počtu fyzických osob zařazených do odřadu civilní obrany, jeho organizační struktuře a vybavení rozhoduje vláda na návrh ministra vnitra. Hasičský záchranný sbor zajišťuje výuku a výcvik osob zařazených do odřadu civilní obrany. Zákon č. 320/2015 Sb., § 10, odst. 1, 2 a 4 Ohnisko nákazy Ohniskem nákazy se rozumí hospodářství nebo jiné místo, kde byl zjištěn jeden nebo více případů nákazy. Zákon č. 166/1999 Sb., § 3, odst. 1, písm. k) 60 Ohrožení veřejného zdraví Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 2 Ochrana kritické infrastruktury Ochranou kritické infrastruktury se rozumí opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury. Zákon č. 240 Sb., § 2, písm. j) Ochrana obyvatelstva Ochranou obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany,*) zejména:  varování,  evakuace,  ukrytí,  nouzové přežití obyvatelstva,  další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. *) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. e) Ochrana obyvatelstva ukrytím Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných a ve stálých úkrytech. Způsob a rozsah kolektivní ukrytí obyvatelstva se stanoví plánem ukrytí, který je součástí havarijního plánu kraje.  Improvizované úkryty se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. 61 Improvizované úkryty se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty.  Stálé úkryty slouží k ukrytí obyvatelstva a tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící. Stálé úkryty se dělí na stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. Ochranné systémy podzemních dopravních staveb se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu a při mimořádných událostech. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 16, odst. 1 - 7 a § 22, odst. 3 Ochrana ovzduší Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Zákon č. 201/2012 Sb., § 1, odst. 1 Ochrana před povodněmi Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů. Zákon č. 254/2001 Sb., § 63, odst. 1 a 2 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se rozumí zákonem vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., § 2, odst. 1 62 Ochrana veřejného zdraví Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 2 Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Ochrana životního prostředí zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. Zákon č. 17/1992 Sb., § 9 Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma:  I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení;  II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Zákon č. 254/2001 Sb., § 30, odst. 1 a 2 Ochranné pásmo dráhy → Dráha 63 Ochranné systémy podzemních dopravních staveb → Ochrana obyvatelstva ukrytím Omezení spotřeby elektřiny na území Omezení spotřeby elektřiny na území, kde hrozí vznik stavu nouze v elektroenergetice nebo pro které byl stav nouze v elektroenergetice vyhlášen, je dáno uplatněním příslušného stupně:  regulačního plánu,  vypínacího plánu,  dále pak operativním vypnutím částí zařízení,  automatickým působením frekvenčních relé v souladu s frekvenčním plánem, v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy. Toto omezení spotřeby elektřiny se nevztahuje na zákazníky, jejichž zařízení jsou připojena pouze k zahraniční elektrizační soustavě a na které se vztahují pouze omezení této zahraniční elektrizační soustavy. Vyhláška č. 80/2010 Sb., § 1, odst. 2 Omezení spotřeby ropy a ropných produktů K omezení spotřeby ropy a ropných produktů je vláda v nařízení o stavu ropné nouze oprávněna: a) omezit maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, b) omezit používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy, c) omezit nebo zakázat ve stanovených dnech používání silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek, d) omezit používání drážních motorových vozidel, e) omezit obchodní leteckou dopravu, letecké práce a další letecké činnosti, f) omezit otevírací doby čerpacích stanic a zakázat prodej pohonných hmot do nádob, g) stanovit regulační opatření pro čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů, h) zavést přídělový systém, i) dočasně omezit nebo zakázat vývozy ropy a ropných produktů. Zákon č. 189/1999 Sb., § 5, odst. 1 64 Organizace civilní obrany Organizace civilní obrany jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany v konfliktu k plnění humanitárních úkolů civilní obrany a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 61, odst. 2 Orgány pro řízení evakuace Evakuaci zajišťují tyto orgány pro řízení evakuace: a) pracovní skupina krizového štábu, b) evakuační středisko, c) přijímací středisko. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 14, odst. 1 Osobní a věcná pomoc při povodních K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Zákon č. 254/2001 Sb., § 63 odst. 3 Osobní a věcná pomoc při zdolávání požáru Osobní pomoc Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. Věcná pomoc Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru. Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc Povinnost poskytovat osobní a věcnou pomoc se nevztahuje na:  útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby, 65  právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,  právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů. Fyzická osoba není povinna poskytnout osobní a věcnou pomoc, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Zákon č. 133/1985 Sb., § 18, 19 a 20 Osobní pomoc při záchranných pracích Osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.  Fyzická osoba je povinna poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní pomoc.  Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny poskytnout osobní pomoc na přímou výzvu velitele zásahu nebo starosty obce nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.  K poskytnutí osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva.  Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.  Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.  Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. h), § 23, odst. 2, písm. a), § 25, odst. 2, písm. b) a § 26, odst. 1 - 4 66 Ovzduší Ovzduším se rozumí vnější ovzduší v troposféře. Zákon č. 201/2012 Sb., § 2, písm. a) Označení hasičů při zásahu Při zásahu jsou hasiči tj. členové jednotek požární ochrany označeni:  velitel zásahu vestou s nápisem "Velitel zásahu" nebo červenou páskou s nápisem "VZ" na levé paži,  náčelník štábu vestou s nápisem "Náčelník štábu" nebo červenou páskou s nápisem "NŠ" na levé paži,  člen štábu pro spojení vestou s nápisem "Spojení" nebo červenou páskou s nápisem "S" na levé paži,  člen štábu pro týl vestou s nápisem "Týl" nebo červenou páskou s nápisem "T" na levé paži,  člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu vestou s nápisem "Analýza" nebo červenou páskou s nápisem "A" na levé paži,  člen štábu pro nasazení sil a prostředků vestou s nápisem "Nasazení" nebo červenou páskou s nápisem "N" na levé paži,  velitel úseku vestou s nápisem "Velitel úseku" nebo červenou páskou s nápisem "VU" na levé paži,  velitel sektoru vestou s nápisem "Velitel sektoru" nebo červenou páskou s nápisem "VS" na levé paži. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 29 P Personál organizací civilní obrany Personál organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu výhradně k plnění humanitárních úkolů civilní obrany, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k řízení těchto organizací. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 61, odst. 3 67 Pitná voda Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. Zákon č. 258/2000 Sb., § 3, odst. 1 Plán krizové připravenosti Plánem krizové připravenosti se rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací. Povinnost zpracovat plán krizové připravenost mají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu. Zákon č. 240/2000 Sb., § 29, odst. 1 Plán nezbytných dodávek Plánem nezbytných dodávek se rozumí samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství. Plán nezbytných dodávek zpracovávají ústřední správní úřady a krajské úřady. Systém nouzového hospodářství, v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro: a) uspokojení základních životních potřeb, b) podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb, c) podporu výkonu státní správy, probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy. 68 Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Zákon č. 241/2000 Sb., § 2, odst. 1, § 6, odst. 1, § 7, odst. 2, § 10, odst. 1 a 2 Plánovaná pomoc na vyžádání Plánovanou pomocí na vyžádání se rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací. Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout: a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své působnosti, b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, c) zdravotnická zařízení, d) ostatní složky integrovaného záchranného systému, e) vojenské záchranné útvary, f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly. Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této pomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních předpisů. Zákon č. 239/2000 Sb., § 21, odst. 1 - 3 Plánování evakuace Evakuace se plánuje: a) pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu integrovaného záchranného systému; b) ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření. Plánuje se evakuace, která se týká obyvatelstva z části či z celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru; c) ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami, d) v rámci povodňové ochrany se evakuace plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva a zaměstnanců s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny; 69 e) při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu z území vyčleněného pro potřeby operační přípravy, předpokládané bojové činnosti a dalších zájmových prostorů ozbrojených sil v souladu s potřebami zajištění obrany státu. Přednostně se evakuace plánuje pro následující skupiny obyvatelstva: a) děti do 15 let, b) pacienty ve zdravotnických zařízeních, c) osoby umístěné v sociálních zařízeních, d) osoby zdravotně postižené, e) doprovod osob uvedených v písmenech a) až d). Opuštění míst ohrožených mimořádnou událostí se plánuje do 48 hodin a u velké sídelní a průmyslové aglomerace až do 72 hodin od vyhlášení evakuace. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 12, odst. 3 a 4, příloha č. 3, odst. 7 a příloha č. 4, odst. 1 Plavidlo Plavidlem se rozumí ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení. Plavidla se dělí na: a) lodě, b) malá plavidla, jejichž délka trupu nepřesahuje 20 metrů; malým plavidlem není: 1. převozní loď, 2. tlačný člun, 3. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících, 4. plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a 5. plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel, c) plovoucí stroje, d) plovoucí zařízení, e) plovoucí tělesa. Zákon č. 114/1995 Sb., § 2, písm. d) a § 9, odst. 4 Plošné pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany Plošným pokrytím území kraje jednotkami požární ochrany se rozumí rozmístění jednotek požární ochrany na území kraje a na území hlavního města Prahy. 70 Jednotky požární ochrany se rozmisťují na základě nařízení orgánu kraje vydaného podle zákona o požární ochraně. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 1, odst. 1 Plyn Plynem v plynárenství se rozumí zemní plyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, biometan, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových vozidel. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. b) Plynárenská soustava Plynárenskou soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. b) Podpora veřejného zdraví Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 3 Podzemní vody Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních. Zákon č. 254/2001 Sb., § 2, odst. 2 Pohotovostní zásoby Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, v systému nouzového hospodářství, kterou 71 nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí. Zákon č. 97/1993 Sb., § 4, odst. 4 Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv. O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba tj. hasičské záchranné sbory a havarijní služby. Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu. Zákon č. 241/2000 Sb., § 11, odst. 1 a 2 Pohroma Pohromou se označuje narušení základních funkcí zemí v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je dle zákona č. 239/2000 Sb. mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav. Na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území lze poskytnout zákonem dotčeným osobám státní finanční pomoc (také označováno jen „státní pomoc“) až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou. Zákon č. 12/2002 Sb., § 2, odst. 1 a 2 Pohřbení Pohřbením se rozumí uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. V případě, že by dalším pohřbíváním mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v části veřejného pohřebiště nebo na celém jeho území rozhodnout krajská hygienická stanice. Zákon č. 256/2001 Sb., § 2, písm. e) a § 23, odst. 1 Policie České republiky Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor. 72 Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Policii tvoří útvary, jimiž jsou:  Policejní prezidium České republiky v čele s policejním prezidentem,  útvary policie s celostátní působností,  krajská ředitelství policie,  útvary zřízené v rámci krajského ředitelství. Zákon č. 273/2008 Sb., § 1, 2 a § 6, odst. 1 → Bezpečnostní sbor Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Zákon č. 239/2000 Sb., § 4, odst. 7 Pořádkové zabezpečení evakuace → Zabezpečení evakuace Poskytování a přijímání humanitární pomoci Humanitární pomoc lze poskytovat a přijímat k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva a k obnově území postižených mimořádnou událostí formou věcných nebo finančních prostředků, služeb nebo speciálních prací. Humanitární pomoc je poskytována bezplatně orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů, skupinami osob a jednotlivci na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., § 5, odst. 1 a 2 Posouzení rizik závažné havárie Posouzení rizik závažné havárie obsahuje:  identifikaci zdrojů rizik,  analýzu rizik, 73  hodnocení rizik. Zákon č. 224/2015 Sb., § 9, odst. 2 Povodí Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku. Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek). Zákon č. 254/2001 Sb., § 2, odst. 10 a 11 Dnem 1. ledna 2001 vzniká: a) Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové; b) Povodí Moravy, státní podnik, se sídlem v Brně; c) Povodí Odry, státní podnik, se sídlem v Ostravě 1; d) Povodí Ohře, státní podnik, se sídlem v Chomutově; e) Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem v Praze. Zákon č. 305/2000 Sb., § 1, odst. 2 Povodně Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena:  přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň),  nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení)  nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Zákon č. 254/2001 Sb., § 64, odst. 1 Povodňová komise kraje Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. 74 Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Zákon č. 254/2001 Sb., § 80 odst. 1 Povodňová komise obce Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Zákon č. 254/2001 Sb., § 78 odst. 1 Povodňová komise obce s rozšířenou působností Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena komise. Zákon č. 254/2001 Sb., § 79 odst. 1 Povodňové orgány Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány: b) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, d) krajské úřady, e) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: 75 a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, c) povodňové komise krajů, d) Ústřední povodňová komise. Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda; jejím předsedou je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra. Zákon č. 254/2001 Sb., § 77 odst. 1 - 3 a § 81, odst. 2 Povodňové plány Povodňovými plány se rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací. Dále povodňové plány obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Povodňovými plány územních celků jsou: a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni; b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností; c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí; d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Zákon č. 254/2001 Sb., § 71, odst. 1 a 3 Povodňové riziko Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Zákon č. 254/2001 Sb., § 64a, odst. 2 76 Povodňové zabezpečovací práce Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména:  odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,  rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,  ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,  opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,  opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,  provizorní uzavírání protržených hrází,  instalace protipovodňových zábran,  opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,  opatření k omezení znečištění vody,  opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy. Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zákon č. 254/2001 Sb., § 75 odst. 1, 2 a 3 Povodňové záchranné práce Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území. Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Zákon č. 254/2001 Sb., § 74, odst. 1 a 2 Povrchové vody Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými 77 úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Zákon č. 254/2001 Sb., § 2, odst. 1 Pozemek Pozemkem se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva (podle § 19 tohoto zákona), hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. Parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem Stavební parcelou se rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří Pozemkovou parcelou se rozumí pozemek, který není stavební parcelou, Zákon č. 256/2013 Sb., § 2, písm. a), b), c), d) Pozemní komunikace Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. Zákon č.13/1997 Sb., § 2, odst. 1 a 2 Požár Požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. Vyhláška č. 246/2001 Sb., § 1, písm. m) 78 Požární bezpečnost Požární bezpečností se rozumí souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Vyhláška č. 246/2001 Sb., § 1, písm. a) Požární evakuační plán Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Požární evakuační plán obsahuje: a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena, b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna, c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob, d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám, e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení, f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích. Vyhláška č. 246/2001 Sb., § 33, odst. 1, 2 a 3 Požární hlídka Požární hlídku zřizuje:  právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany,  obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje. Zákon č. 133/1985 Sb., § 69, odst. 1 79 Požární hlídku, kterou zřídily obec nebo podnik, tvoří velitel požární hlídky a nejméně další 3 členové. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 4, odst. 4 Preventivní požární hlídka Preventivní požární hlídky zřizují právnické osoby a podnikající fyzické osoby:  v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,  v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje nebo obecně závazná vyhláška obce. Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. Zákon č. 133/1985 Sb., § 13, odst. 1 a 2 Požární poplachové směrnice Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru. Požární poplachové směrnice obsahují: a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru, b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku, c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru), d) telefonní číslo ohlašovny požárů, e) telefonní čísla tísňového volání, f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody. Vyhláška č. 246/2001 Sb., § 32, odst. 1 a 2 Pracovní povinnost pro řešení krizové situace Pracovní povinností se rozumí povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení. 80 Fyzická osoba je v době krizového stavu (tj. stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu) povinna vykonávat uloženou pracovní povinnost. Plnění této povinnosti může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejím plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. Poskytnutí pracovní povinnost nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Od pracovní povinnosti jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Dále jsou osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. d), § 31, odst. 3, písm. d), § 31, odst. 4 a § 32, odst. 1 a 2 Pracovní výpomoc pro řešení krizové situace Pracovní výpomocí se rozumí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. Fyzická osoba je v době krizového stavu (tj. stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu) povinna vykonávat uloženou pracovní výpomoc. Plnění této povinnosti může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejím plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. Poskytnutí výpomoci povinnost nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Od pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. 81 Dále jsou osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. e), § 31, odst. 3, písm. d), § 31, odst. 4 a § 32, odst. 1 a 2 Právo přednostního velení V případě, kdy jsou na místě zásahu dvě nebo více jednotek požární ochrany, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, že: a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b), b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d), d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, e) velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 22, odst. 1 Preventivní opatření Preventivním opatřením se rozumí opatření přijaté v důsledku události, jednání nebo opomenutí vedoucího k bezprostřední hrozbě ekologické újmy, jehož cílem je předejít takové újmě nebo ji minimalizovat. Zákon č. 167/2008 Sb., § 2, písm. j) Prvek kritické infrastruktury Prvkem kritické infrastruktury se rozumí zejména:  stavba, 82  zařízení,  prostředek nebo  veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury. Zákon č. 240 Sb., § 2, písm. i) První stupeň poplachu integrovaného záchranného systému První stupeň poplachu je pro integrovaný záchranný systém vyhlašován v případě, že: a) mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2 , b) nebo záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 21 První stupeň povodňové aktivity První stupeň povodňové aktivity (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba. Na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Zákon č. 254/2001 Sb., § 70, odst. 2, písm. a) Přednemocniční neodkladná péče Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče. Cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče se rozumí nejblíže dostupný poskytovatel akutní lůžkové péče, který je způsobilý odborně 83 zajistit pokračování poskytování zdravotní péče pacientovi, odpovídající závažnosti postižení zdraví nebo přímému ohrožení života Zákon č. 374/2011 Sb., § 3, písm. d) a e) Předpovědní povodňová služba Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji a o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Zákon č. 254/2001 Sb., § 73, odst. 1 Přenosová soustava v elektroenergetice Přenosovou soustavou v elektroenergetice se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. a) Přepravní soustava v plynárenství Přepravní soustavou v plynárenství se rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu. Přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. b) 84 Přijímací středisko při evakuaci Přijímací středisko je jeden z orgánů pro řízení evakuace a rozumí se jim zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje: a) příjem evakuovaných osob, b) přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování, c) první zdravotnickou pomoc, d) informování ostatních orgánů pro řízení evakuace o průběhu evakuace, e) informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování, f) informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 14, odst. 4 Přímá evakuace → Evakuační opatření v okolí jaderných zařízení Přírodní zdroje Přírodním zdrojem se rozumí půda a horniny, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu, chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodní stanoviště, povrchová nebo podzemní voda, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Zákon č. 167/2008 Sb., § 2, písm. l) Přirozená povodeň → Povodně Přístav Přístavem se rozumí soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni („pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel („vodní část přístavu“). Zákon č. 114/1995 Sb., § 2, písm. g) 85 R Radiační havárie Radiační havárií se rozumí radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která vyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. Zákon č. 263/2016 Sb., § 4, odst. 1 písm. d) Radiační mimořádná událost Radiační mimořádnou událostí se rozumí událost, která vede nebo může vést k překročení limitů ozáření, a která vyžaduje opatření, jež by zabránila jejich překročení nebo zhoršování situace z pohledu zajištění radiační ochrany, Radiační mimořádnou událostí prvního stupně se rozumí radiační mimořádná událost zvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla. Zákon č. 263/2016 Sb., § 4, odst. 1 písm. a) a b) Radiační nehoda Radiační nehodou se rozumí radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která nevyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. Zákon č. 263/2016 Sb., § 4, odst. 1 písm. c) Radiační ochrana Radiační ochranou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření. Zákon č. 263/2016 Sb., § 2, odst. 2 písm. g) 86 Radioaktivní látka Radioaktivní látkou se rozumí jakákoliv látka, která obsahuje radionuklid nebo je jím kontaminovaná v míře, která z hlediska možného ozáření vyžaduje regulaci podle tohoto zákona. Zákon č. 263/2016 Sb., § 2, odst. 2 písm. b) Ranění a nemocní v ozbrojeném konfliktu Ranění a nemocní jsou vojenské nebo civilní osoby, které pro zranění, nemoc nebo jiné fyzické nebo duševní poruchy nebo neschopnost potřebují lékařskou pomoc nebo péči a které se zdržují jakékoliv nepřátelské činnosti. Tyto pojmy se také vztahují na rodičky, novorozeňata a jiné osoby, které by mohly potřebovat okamžitou lékařskou pomoc nebo péči, jako choré osoby nebo těhotné ženy, a které se zdržují jakékoliv nepřátelské činnost. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. a) Regulační opatření pro krizové stavy Regulační opatření v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů. Za stavu nebezpečí může krajský hejtman: a) zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit: 1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, 2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, 3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, b) přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy. Zákon č. 241/2000 Sb., § 20, odst. 1 a 2, § 21, odst. 2 87 Regulační plán – územně plánovací dokument Regulační plán je část územně plánovací dokumentace a v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Zákon č. 183/2006 Sb., § 61, odst. 1 a 2 a § 62, odst. 1 Regulační plán v elektrizační soustavě Regulační plán je plán omezování spotřeby elektřiny, podle kterého se snižují hodnoty výkonu odebíraného z elektrizační soustavy. Omezení spotřeby elektřiny na území, kde hrozí vznik stavu nouze nebo pro které byl stav nouze vyhlášen, je dáno uplatněním příslušného stupně regulačního plánu, vypínacího plánu, operativním vypnutím částí zařízení nebo automatickým působením frekvenčních relé. V regulačním plánu jsou zákazníci zařazeni do regulačních stupňů. Regulační stupně  Základní stupeň nesnižuje odebíraný výkon a vyjadřuje normální provozní stav elektrizační soustavy.  Výstražný stupeň nesnižuje odebíraný výkon a: a) signalizuje neplnění kritérií spolehlivosti v elektrizační soustavě z důvodů bilančních, přenosových nebo jiných, b) upozorňuje na možná omezení přenosových nebo distribučních kapacit nebo poskytovaných služeb, c) upozorňuje na nutnost zvýšené pozornosti při sledování prostředků informujících o energetické situaci a prostředků sloužících pro vyhlašování regulačních stupňů.  Regulační stupeň č. 1 až 7. Regulační stupeň č. 7 jako nejvyšší stupeň regulace představuje snížení hodnoty výkonu odebíraného z elektrizační 88 soustavy u všech zákazníků na hodnotu bezpečnostního minima do 1 hodiny po vyhlášení regulačního stupně. Omezení spotřeby elektřiny podle regulačního plánu se nevztahuje na technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny a výrobu a dodávku tepla. Vyhláška č. 80/2010 Sb., § 1, odst. 1, 2, 3 a příloha č. 1 Regulační řád Je-li to třeba, vydá obec pro případy vzniku smogové situace regulační řád. Regulační řád obsahuje opatření na omezení provozu silničních motorových vozidel. Regulační řád vydává obec formou nařízení a zároveň o jeho vydání informuje Ministerstvo životního prostředí. Zákon č. 201/2012 Sb., § 10, odst. 4 Riziko Rizikem se rozumí pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností, Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. i) Rozvod tepelné energie v teplárenství Rozvodem tepelné energie v teplárenství se rozumí doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. c) Rozvodné tepelné zařízení v teplárenství Rozvodným tepelným zařízením v teplárenství se rozumí zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami. Předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat, Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. c) 89 Řízení ochrany před povodněmi Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Zákon č. 254/2001 Sb., § 77 odst. 1 Řízení složek integrovaného záchranného systému Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit:  příkazy velitele zásahu,  popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. Zákon č. 239/2000 Sb., § 4, odst. 6 S Scénář Scénářem se rozumí variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. n) Typovým scénářem se rozumí zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob. Vyhláška č. 226/2015 Sb., § 2, písm. a) 90 Silnice Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Vlastníkem silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Zákon č.13/1997 Sb., § 5, odst. 1 a 2, § 9, odst. 1 Silniční pozemek Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek. Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. Zákon č.13/1997 Sb., § 11, odst. 1 a 5 Smogová situace Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k zákonu o ochraně ovzduší a za podmínek uvedených v této příloze. Zákon č. 201/2012 Sb., § 10, odst. 1 Složky integrovaného záchranného systému → Integrovaný záchranný systém 91 Společná havárie na vodní cestě Společná havárie je situace, je-li plavidlo a přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí. Při společné havárii, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních nebo výdajích na plavidle nebo věci v zájmu ochrany ostatních hodnot ohrožených společnou havárií. Zákon č. 114/1995 Sb., § 32, odst. 1 Stálá pracovní skupina krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje a určené obce jsou: a) tajemník krizového štábu, b) pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu s rozšířenou působností a c) zástupci složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 13, odst. 2 Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou:  operační střediska hasičského záchranného sboru kraje;  operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Zákon č. 239/2000 Sb., § 5, odst. 1 Stálé úkryty → Ochrana obyvatelstva ukrytím Státní hmotné rezervy Státní hmotné rezervy se z hlediska účelu člení na:  hmotné rezervy,  mobilizační rezervy,  pohotovostní zásoby,  zásoby pro humanitární pomoc. Zákon č. 97/1993 Sb., § 4, odst. 1 92 Nouzové zásoby ropy a ropných produktů určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku jsou státními hmotnými rezervami. Zákon č. 189/1999 Sb., § 2, odst. 1 Státní moc Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 2, odst. 1 a 3 Státní veterinární správa Státní veterinární správa je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství. Státní veterinární správa je tvořena:  Ústřední veterinární správou,  krajskými veterinárními správami, které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajů,  Městskou veterinární správou v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv je orgánem veterinární správy pro oblast veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, V čele Státní veterinární správy je ústřední ředitel, který řídí Ústřední veterinární správu Zákon č. 166/1999 Sb., § 47, odst. 1, 3, 4 a 5 Stav bdělosti → První stupeň povodňové aktivity Stav nebezpečí Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. 93 Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy, prodloužit jen se souhlasem vlády. Zákon č. 240/2000 Sb., § 3, odst. 1 až 4 Stav nouze v elektroenergetice Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku:  živelních událostí,  opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,  havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,  smogové situace podle zvláštních předpisů,  teroristického činu,  nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,  přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy,  nebo je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob, a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. Stav nouze vyhlašuje:  pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy;  pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy. Zákon č. 458/2000 Sb., § 54, odst. 1, 3 a 4 Stav nouze v plynárenství Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku:  živelních událostí,  opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,  havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,  nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části; 94  teroristického činu,  je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob, a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. Stav nouze vyhlašuje:  pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy;  pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy. Zákon č. 458/2000 Sb., § 73, odst. 1, 3 a 4 Stav nouze v teplárenství Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě centralizovaného zásobování teplem v důsledku:  živelních událostí,  opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,  havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod tepelné energie,  smogové situace podle zvláštních předpisů,  teroristického činu,  nevyrovnané bilance v soustavě centralizovaného zásobování teplem,  je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob a  způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Stav nouze a jeho ukončení vyhlašuje pro celé území státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie. Zákon č. 458/2000 Sb., § 88, odst. 1 a 4 Stav ohrožení → Třetí stupeň povodňové aktivity Stav ohrožení státu Stav ohrožení státu může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. 95 K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 7, odst. 1 a 2 Stav pohotovosti → Druhý stupeň povodňové aktivity Stav ropné nouze Stav ropné nouze vyhlašuje vláda nařízením. K omezení spotřeby ropy a ropných produktů je vláda v nařízení oprávněna: a) omezit maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, b) omezit používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy, c) omezit nebo zakázat ve stanovených dnech používání silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek, d) omezit používání drážních motorových vozidel, e) omezit obchodní leteckou dopravu, letecké práce a další letecké činnosti, f) omezit otevírací doby čerpacích stanic a zakázat prodej pohonných hmot do nádob, g) stanovit regulační opatření pro čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů, h) zavést přídělový systém, nebo i) dočasně omezit nebo zakázat vývozy ropy a ropných produktů, Návrh na vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze předkládá vládě předseda Správy státních hmotných rezerv. Zákon č. 189/1999 Sb., § 4, odst. 1 a 3, § 5, odst. 1 Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Obsah Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje zejména: a) analyzuje stav regionálního rozvoje, b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území, 96 c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie, d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů, e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů, f) stanoví zaměření programu regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj, g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů, h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje, i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje. Zákon č. 248/2000 Sb., § 5, 6 a § 8, odst. 1 Stupně poplachu integrovaného záchranného systému V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako zvláštní, je stupněm nejvyšším. Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu. Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 20, odst. 1 - 3 Stupně povodňové aktivity Stupni povodňové aktivity se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu. Jsou stanoveny tři stupně povodňové aktivity, které vyjadřují nebezpečí nebo vývoj povodňové situace:  první stupeň povodňové aktivity (stav bdělosti);  druhý stupeň povodňové aktivity (stav pohotovosti);  třetí stupeň povodňové aktivity (stav ohrožení). Zákon č. 254/2001 Sb., § 70, odst. 1 a 2 97 Subjekt kritické infrastruktury Subjektem kritické infrastruktury se rozumí provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury. Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. k) a § 29a Systém hospodářské mobilizace Systémem hospodářské mobilizace se rozumí organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Mobilizační dodávkou se rozumí nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu. Zákon č. 241/2000 Sb., § 2, odst. 1, písm. d) a g) Štáb velitele zásahu Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc. Zákon č. 239/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. d) 98 T Technická infrastruktura → Veřejná infrastruktura Tísňová informace Tísňovou informací se obyvatelstvu sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a údaje o opatřeních k ochraně obyvatelstva. K poskytování tísňové informace se využívá koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace, a všech hromadných informačních prostředků. Tísňová informace je předávaná bezodkladně po vyhlášení varovného signálu. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 10, odst. 1 - 3 Tísňová výzva Tísňovou výzvou se rozumí vyhodnocené volání na národní číslo tísňového volání 155 nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systému. Zákon č. 374/2011 Sb., § 3, písm. c) Totožnost zemřelého Totožností se rozumí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého. Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbení na území České 99 republiky; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky. Zákon č. 256/2001 Sb., § 2, písm. l) a § 5, odst. 1 a 3 Toxinová zbraň Toxinovou zbraní se rozumí:  zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech toxinů, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody,  jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj nebo prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití toxinů k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu. Zákon č. 281/2002 Sb., § 2, písm. d) Toxiny Toxinem se rozumí toxická chemická látka vzniklá metabolickými pochody organismů, přírodní nebo modifikovaná, nebo taková látka chemicky syntetizovaná, která může způsobit smrt, nemoc nebo jinak ublížit lidem, zvířatům nebo rostlinám; toxinem není tato chemická látka, je-li přítomna v diagnostickém vzorku nebo jako přirozený kontaminant v jiném materiálu. Zákon č. 281/2002 Sb., § 2, písm. b) Traumatologický plán Traumatologický plán obsahuje soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích. Traumatologický plán má za povinnost zpracovat poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče. Aktualizuje se nejméně jednou za 2 roky. Při jeho zpracování se vychází z místních podmínek a možností. Zákon č. 372/2011 Sb., § 47, odst. 1, písm. d) Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby (dále jen „traumatologický plán“) stanoví opatření a postupy uplatňované poskytovatelem zdravotnické záchranné služby při zajišťování a poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí. Součástí traumatologického plánu je přehled a hodnocení možných zdrojů rizik ohrožení života a zdraví osob. 100 Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen zpracovat traumatologický plán a aktualizovat jej nejméně jednou za 2 roky. Zákon č. 374/2011 Sb., § 7, odst. 1 a 2 Trvale udržitelný rozvoj společnosti Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Zákon č. 17/1992 Sb., § 6 Třetí stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Třetí stupeň poplachu je pro integrovaný záchranný systém vyhlašován v případě, že: a) mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2 , povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě; b) nebo záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů; c) nebo je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky. Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 23, odst. 1 Třetí stupeň povodňové aktivity Třetí stupeň povodňové aktivity (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka 101 vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán. Zákon č. 254/2001 Sb., § 70, odst. 2, písm. c) a § 70, odst. 3 U Účelová komunikace Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží:  ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi;  k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Zákon č.13/1997 Sb., § 7, odst. 1 a 2, § 9, odst. 1 Únosné zatížení území Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability. Zákon č. 17/1992 Sb., § 5 102 Ústřední krizový štáb Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Zákon č. 240/2000 Sb., § 4, odst. 1, písm. c) Ústřední orgány státní správy V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí. V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.. Zákon č. 2/1969 Sb., § 1 a § 2, odst. 1 Území ohrožená zvláštními povodněmi Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Zákon č. 254/2001 Sb., § 69 Územně plánovací dokumentace Zpracovává se územně plánovací dokumentace, pod kterou se rozumí: 1. zásady územního rozvoje, 2. územní plán, 103 3. regulační plán. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. n) Územní členění státu Území republiky se dělí na kraje, kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce a vojenské újezdy. Území krajů se skládá z území okresů. Území obce je vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území. Území hlavního města Prahy tvoří samostatnou územní jednotku; dělí se na deset obvodů. Název obvodů zní: obvod Praha 1 - 10. Vytvářejí se tyto kraje: 1. Kraj Středočeský se sídlem v Praze; 2. Kraj Jihočeský se sídlem v Českých Budějovicích; 3. Kraj Západočeský se sídlem v Plzni; 4. Kraj Severočeský se sídlem v Ústí nad Labem; 5. Kraj Východočeský se sídlem v Hradci Králové; 6. Kraj Jihomoravský se sídlem v Brně; 7. Kraj Severomoravský se sídlem v Ostravě Zákon č. 36/1960 Sb., § 1, § 1a, § 2, § 3 a § 14 Územní plán Územní plán je součást územně plánovací dokumentace. Územní plán:  stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále se používá pojem "urbanistická koncepce"),  stanoví uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury;  vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále se používá pojem "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce a pro celé území hlavního města Prahy. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též 104 pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. n) a § 43, odst. 1, 4 a 5 Územní plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady:  pro výstavbu a  pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Orgány územního plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů. Zákon č. 183/2006 Sb., § 18, odst. 1, 2 a 3 Územní samosprávné celky Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 99, čl. 100 odst. 1 a 2 105 V Válečný stav Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu:  je-li Česká republika napadena;  nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 43, odst. 1 a čl. 39, odst. 3 Varovný signál → Koncové prvky varování a vyrozumění Věcná pomoc při provádění záchranných prací Věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.  Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny poskytnout věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu nebo starosty obce nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.  Fyzická osoba je povinna poskytnout věcnou pomoc na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu.  Věcnou pomoc může fyzická osoba odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.  K poskytnutí věcné pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. g), § 23, odst. 2, písm. a), § 25, odst. 2, písm. b), § 25, odst. 3 a § 26, odst. 1 Věcné prostředky požární ochrany Věcnými prostředky požární ochrany se rozumí prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky 106 používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky. Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:  hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),  osobní ochranné prostředky,  prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),  prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,  prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,  požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,  spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,  hasiva a příměsi do hasiv,  požární příslušenství,  přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory). Vyhláška č. 246/2001 Sb., § 1, písm. c) a § 2, odst. 3 Věcné prostředky pro řešení krizových situací Věcným prostředkem se rozumí movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení. Poskytnutím věcných prostředků nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury. Fyzická osoba je v době krizového stavu (tj. stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu) povinna poskytnout požadované věcné prostředky. Plnění této povinnosti může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejím plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. Poskytnutí věcných prostředků nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Zákon č. 240/2000 Sb., § 2, písm. f), § 29, odst. 3, § 31, odst. 3, písm. e), § 31, odst. 4 a § 32, odst. 1 107 Veřejná infrastruktura Veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to: 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení, 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody a zásobníky plynu, 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, 4. veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. k) Veřejné pohřebiště Veřejným pohřebištěm se rozumí prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace. Zákon č. 256/2001 Sb., § 2, písm. f) Veřejně prospěšná stavba Veřejně prospěšnou stavbou se rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. l) Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšným opatřením se rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Zákon č. 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. m) 108 Veřejné zdraví Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zákon č. 258/2000 Sb., § 2, odst. 1 Veterinární asanační činnosti Veterinárními asanačními činnostmi jsou:  shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,  dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,  odchyt toulavých a opuštěných zvířat a jejich umísťování do karantény nebo izolace. Veterinární asanační činnosti uvedené výše lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správy. Zákon č. 166/1999 Sb., § 39, odst. 1 a 2 Veterinární péče Veterinární péče zahrnuje:  péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů (dále se v zákoně používá pojem „nákaza“) a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,  péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty,  ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí,  ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí,  veterinární asanaci,  dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění výše uvedených úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství. Zákon č. 166/1999 Sb., § 2 109 Vězeňská služba ČR Vězeňská služba České republiky (dále jen "Vězeňská služba") je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby. Vězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou. Vězeňská služba zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby. Zákon č. 555/1992 Sb., § 1, odst. 1 - 4 Vnější havarijní plán  Pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí - tzv. "vnější havarijní plán". V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.  HZS kraje pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních prací zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zákon č. 239/2000 Sb., § 10, odst. 3 a § 12, odst. 2, písm. f) Vnitřní organizace jednotky požární ochrany Jednotku požární ochrany tvoří požární technika a věcné prostředky požární ochrany a velitelem jednotky požární ochrany stanovený počet:  příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru kraje,  zaměstnanců podniku, jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru podniku, 110  členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členů jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a osob vykonávajících službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku jako svoje zaměstnání. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 4, odst. 1 Vodní cesty Vodní cestou se rozumí vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody, na kterém lze provozovat plavidla. Vodní cesty se dělí na:  sledované vodní cesty,  nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Sledované vodní cesty se člení na:  vodní cesty dopravně významné,  vodní cesty účelové. Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na: 1. vodní cesty využívané, 2. vodní cesty využitelné. Vodní cesty využívané jsou: a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál). Vodní cesty využitelné jsou: 111 a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, e) vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, f) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe. Zákon č. 114/1995 Sb., § 2, písm. a), § 3, odst. 1 – 3, příloha č. 2 Vodní díla podléhající dohledu Dohledu podléhají: a) přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 metr a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m 3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m, b) stavby na ochranu před povodněmi, c) stavby odkališť, d) hydrotechnické štoly a tunely, e) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, f) stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, pokud vzdouvají nebo zadržují vodu, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a), g) jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, tůní, lagun, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů. Vyhláška č. 471/2001 Sb., § 3 Vodní toky Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené výše. Zákon č. 254/2001 Sb., § 43, odst. 1 a 2 112 Vodní zdroj Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely. Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Zákon č. 254/2001 Sb., § 2, odst. 8 a § 29, odst. 1 Vodoprávní úřady Vodoprávními úřady jsou:  obecní úřady,  újezdní úřady na území vojenských újezdů,  obecní úřady obcí s rozšířenou působností,  krajské úřady,  Ministerstvo zemědělství vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li tímto zákonem stanoveno jinak,  Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovených tímto zákonem,  Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě,  Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů. Zákon č. 254/2001 Sb., § 104, odst. 2, § 108 odst. 1, 3, 4 a 5 Vodovod Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Provozování vodovodů je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody. Vnitřní vodovod není vodním dílem. Zákon č. 274/2001 Sb., § 2, odst. 1, 3 a 7 113 Vodovodní přípojka Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Zákon č. 274/2001 Sb., § 3, odst. 1 Vypínací plán v elektrizační soustavě Vypínací plán je plán zpracovávaný technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy ve spolupráci s technickými dispečinky provozovatelů regionálních distribučních soustav, který stanoví postup vypínání a hodnoty vypínaných výkonů při likvidaci závažných systémových či lokálních poruch v elektrizační soustavě. Přerušení dodávky elektřiny se provádí vypnutím vybraných částí přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Vyhláška č. 80/2010 Sb., § 2, odst. 4 Výrobna elektřiny Výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení. Výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Zákon č. 458/2000 Sb., § 2, odst. 2, písm. a) Vyšší územní samosprávné celky Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky:  Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy;  Středočeský kraj se sídlem v Praze;  Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích;  Plzeňský kraj se sídlem v Plzni;  Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech;  Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem;  Liberecký kraj se sídlem v Liberci;  Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové;  Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích;  Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě; 114  Jihomoravský kraj se sídlem v Brně;  Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci;  Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě;  Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., čl. 1 Vzdušný prostor ČR Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz. Zákon č. 49/1997 Sb., § 2, odst. 6 Z Zabezpečení evakuace Všestranné zabezpečení evakuace zahrnuje:  pořádkové zabezpečení evakuace - zahrnuje zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v průběhu celé evakuace;  dopravní zabezpečení evakuace;  zdravotnické zabezpečení evakuace - zahrnuje zabezpečení poskytování předlékařské zdravotnické pomoci, převozu do zdravotnických zařízení a zabezpečení hygienickoepidemiologických opatření;  zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob zahrnuje především zabezpečení nouzového stravování a zásobování pitnou vodou, potravinami a nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití. Zpracovatel evakuačního plánu zajišťuje mediální zabezpečení evakuace, které zahrnuje zejména zabezpečení varování obyvatelstva, vydání návodů pro chování obyvatelstva a následné předání potřebných tísňových informací. Vyhláška č. 380/2002 Sb., § 13, odst. 1 - 4 Zahraniční rozvojová spolupráce Zahraniční rozvojovou spoluprací se rozumí souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v 115 kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí1), k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích. Zákon č. 151/2010 Sb., § 2, písm. a) Záchranné práce Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. c) Základní povinnost státu Základní povinností státu je:  zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,  ochrana demokratických základů ČR  ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 1. Základní životní potřeba → Hospodářská opatřením pro krizové stavy Záplavová území Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Zákon č. 254/2001 Sb., § 66, odst. 1 a 2 Záplavovou čárou se rozumí průsečnice hladiny vody se zemským povrchem nebo stavbou vodního díla na ochranu před povodněmi při zaplavení území povodní Zaplaveným územím nejvyšší zaznamenané přirozené povodně se rozumí území, které je vymezeno záplavovou čárou odpovídající nejvyšší 116 historicky zaznamenané a zdokumentované hladině vody při přirozené povodni. Vyhláška č. 79/2018 Sb., § 2, písm. a) a c) Zařízení civilní ochrany Zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity se rozumí součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva. Zařízení civilní ochrany tvoří zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky. Zákon č. 239/2000 Sb., § 2, písm. f) Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje jsou částí územně plánovací dokumentace a stanoví zejména:  základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje,  vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření,  stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje. Zákon č. 183/2006 Sb., § 36, odst. 1 a 4 Zásah Zásahem se rozumí provedení požárního zásahu, provedení záchranných prací nebo záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systému. Vyhláška č. 247/2001 Sb., § 1, odst. 2 Zásoby pro humanitární pomoc Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. Zákon č. 97/1993 Sb., § 4, odst. 5 117 Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství a jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv. O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku krajského úřadu nebo starosty obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují ani nevracejí. Zákon č. 241/2000 Sb., § 12, odst. 1 a 2 Závažná havárie Závažnou havárií se rozumí mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. g) Zdravotní služby Zdravotními službami se rozumí: a) poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, b) konzultační služby, c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologickoanatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologickoanatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví, d) zdravotnická záchranná služba, e) zdravotnická dopravní služba, f) přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk, 118 h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej, i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (také jen „záchytná služba"). Zákon č. 372/2011 Sb., § 2, odst. 2 Zdravotnická přeprava v ozbrojeném konfliktu Zdravotnická přeprava v ozbrojeném konfliktu je přeprava raněných, nemocných, trosečníků, zdravotnického personálu, duchovního personálu, zdravotnického zařízení a zdravotnických zásilek po zemi, vodě nebo vzduchem. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. f) Zdravotnické jednotky v ozbrojeném konfliktu Zdravotnické jednotky v ozbrojeném konfliktu jsou zařízení a jiné jednotky, vojenské nebo civilní, organizované k zdravotnickým účelům, a to k vyhledávání, sbírání, přepravě, stanovení diagnózy nebo léčení i k poskytování první pomoci raněným, nemocným a trosečníkům nebo k prevenci nemocí. Tento termín zahrnuje mimo jiné nemocnice a jiné podobné jednotky, transfúzní střediska, střediska a ústavy lékařské prevence, zdravotnická skladiště a zdravotnické a farmaceutické sklady takových jednotek. Zdravotnické jednotky mohou být nepohyblivé nebo pojízdné, trvalé nebo dočasné. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. e) Zdravotnické přepravní prostředky v ozbrojeném konfliktu Zdravotnické přepravní prostředky v ozbrojeném konfliktu jsou jakékoli přepravní prostředky vojenské nebo civilní, trvalé nebo dočasné, určené výhradně pro zdravotnickou přepravu a kontrolované příslušným orgánem strany konfliktu. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. g) Zdravotnický personál v ozbrojeném konfliktu Zdravotnický personál jsou osoby, které jsou stranou v konfliktu určeny výhradně:  ke zdravotnickým účelům a to k vyhledávání, sbírání, přepravě, stanovení diagnózy nebo léčení i k poskytování 119 první pomoci raněným, nemocným a trosečníkům nebo k prevenci nemocí;  nebo ke správě zdravotnických jednotek;  nebo k řízení nebo správě zdravotnických jednotek;  nebo k řízení nebo správě zdravotnických přepravních prostředků. Toto určení může být trvalé nebo dočasné. Termín zdravotnický personál zahrnuje:  zdravotnický personál strany v konfliktu, vojenský či civilní, včetně personálu, který je uveden v První a Druhé Ženevské úmluvě a který je přidělen k organizacím civilní obrany;  zdravotnický personál národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) a dalších národních dobrovolných organizací řádně uznaných a zmocněných stranou v konfliktu;  zdravotnický personál zdravotnických jednotek nebo zdravotnických přepravních prostředků daný k dispozici straně v konfliktu k humanitárním účelům: - neutrálním nebo jiným státem, který není stranou v konfliktu; - uznanou a zmocněnou dobrovolnou organizací takového státu; - nestrannou mezinárodní humanitární organizací. Sdělení č. 168/1991 Sb., Protokol I, čl. 8, písm. c), čl. 9, odst. 2 Zdroj ionizujícího záření Zdrojem ionizujícího záření se rozumí:  radioaktivní látka a předmět nebo zařízení ji obsahující nebo uvolňující, nebo  generátor záření, kterým je zařízení způsobilé generovat ionizující záření. Zákon č. 263/2016 Sb., § 2, odst. 2 písm. c) Zdroj rizika Zdrojem rizika se rozumí vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. h) Znečišťování (emise) Znečišťováním (emisí) se rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší. 120 Zákon č. 201/2012 Sb., § 2, písm. c) Znečišťování a poškozování životního prostředí Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou právními předpisy. Zákon č. 17/1992 Sb., § 8, odst. 1 a 2 Zóna havarijního plánování Zónou havarijního plánování se rozumí území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Objektem se rozumí celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Zákon č. 224/2015 Sb., § 2, písm. a) a m) Zranitelné oblasti Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zákon č. 254/2001 Sb., § 33, odst. 1 Zveřejňování krizových opatření Rozhodnutí o krizových opatřeních vlády tj. při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 121 Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se vyvěšuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Zákon č. 240/2000 Sb., § 8 a § 3, odst. 6 Zvířata podezřelá z nákazy Zvířaty podezřelými z nákazy se rozumí:  zvířata u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat,  anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat. Zákon č. 166/1999 Sb., § 3, odst. 1, písm. g) Zvířata podezřelá z nakažení Zvířaty podezřelými z nakažení se rozumí zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem. Zákon č. 166/1999 Sb., § 3, odst. 1, písm. h) Zvláštní skutečnosti Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů, pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi. Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS". Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu. Zákon č. 240/2000 Sb., § 27, odst. 1 a 2 122 Zvláštní stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Zvláštní stupeň poplachu pro integrovaný záchranný systém je vyhlašován v případě, že: a) mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2 , b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů, popřípadě je nutno použít pomoc podle § 22 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (tj. využití pro potřebu složek IZS hospodářských opatření, vojenských útvarů a vojenských zařízení ozbrojených sil České republiky) nebo zahraniční pomoci, c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, d) nebo společný zásah složek IZS vyžaduje koordinaci na strategické úrovni Vyhláška č. 328/2001 Sb., § 24, odst. 1 Ženevské úmluvy na ochranu obětí válek Na diplomatické konferenci konané v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 byly sjednány a dne 12. srpna 1949 podepsány Ženevské úmluvy na ochranu obětí válek. Jedná se o čtyři úmluvy: 1. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. 2. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři. 3. Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. 4. Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války. Vyhláška č. 65/1954 Sb. Životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami životního prostředí jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Zákon č. 17/1992 Sb., § 2 123 Předmět úpravy právních předpisů a) Ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Ústava jako základní právní předpis českého právního řádu upravuje problematiku moci zákonodárné, výkonné a soudní a dále obsahuje základní ustanovení o českém státu.  Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon zakládá institut nouzového stavu, stavu ohrožení státu a bezpečnostní rady státu a dále upravuje problematiku bezpečnosti ČR.  Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Ústavní zákon stanovuje vyšší územní samosprávné celky, jejich sídla a vymezuje jejich území.  Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb., ze dne 15. prosince 1954 o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949. na ochranu obětí války Vyhláškou se sděluje, že byly dne 12. srpna 1949 podepsány Ženevské úmluvy na ochranu obětí válek, jejich ratifikace Československem, nabytí jejich mezinárodní účinnosti pro Československou republiku dnem 19. června 1951 a dále se uvádí znění úmluv v českém jazyce.  Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. Federální ministerstvo zahraničních věcí tímto sdělením oznamuje, že dne 8. června 1977 byly v Ženevě přijaty Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených 124 konfliktů (Protokol I) a Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II). Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, po ratifikaci vstoupily v platnost dnem 14. srpna 1990 a dále se uvádí znění dodatkových protokolů v českém jazyce.  Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2005 byl v Ženevě přijat Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o přijetí dalšího rozeznávacího znaku (Protokol III).S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u Švýcarské spolkové rady, depozitáře Dodatkového protokolu, dne 23. května 2007. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 23. listopadu 2007. b) Zákony  Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu Zákon stanovuje územní dělení republiky na kraje, okresy, obce a vojenské újezdy.  Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Zákon zřizuje ústřední orgány státní správy a stanovuje okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je člen vlády České republiky.  Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních 125 pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.  Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii Zákon upravuje postup zřízení obecní policie a povinnosti a oprávnění strážníků obecní policie.  Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.  Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Zákon zřizuje Vězeňskou službu České republiky a upravuje působnost Vězeňské služby, justiční stráže a povinnosti a oprávnění jejich příslušníků.  Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv 126 Zákon stanovuje sídlo orgánu, uvádí subjekty tvořící Správu státních hmotných rezerv a dále zákon vymezuje státní hmotné rezervy a jejich členění.  Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropských společenství a upravuje: a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách, b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových. Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje: a) vymezení vodních cest a jejich správu, b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách, c) pravidla plavebního provozu, d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.  Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou 127 složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.  Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon upravuje:  práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní;  výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní.  Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje ve věcech civilního letectví. 128  Zákon č.123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí, na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů.  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie, stanoví požadavky veterinární péče na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon.  Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku, postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti.  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie podmínky vstupu cizince na území České republiky a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. 129  Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Tento zákon upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu a finanční hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu.  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen "krizové stavy").  Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury.  Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů 130 Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (dále jen "krizové stavy") a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie: a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc, c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí.  Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích Zákon zakládá vznik povodí a dále upravuje práva a hlavní předmět jejich činnosti.  Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale 131 udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání, b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.  Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť.  Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území) 132 Tento zákon stanoví zásady pro poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.  Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.  Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu.  Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Tento zákon upravuje: a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob související se zákazem vývoje, výroby, hromadění a použití bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a jejich zničením, s nakládáním se stanovenými vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny, které mohou být zneužity k porušení zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, a b) výkon státní správy v této oblasti.  Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců Tento zákon upravuje: 133 a) podmínky vstupu a pobytu cizince na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany a jeho vycestování z území, b) řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, c) právní status cizince, který žádá o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, a cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, d) působnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky v této oblasti státní správy.  Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu ("příslušník"), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby.  Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.  Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Tento zákon upravuje: 134 - ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost, - upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb, - podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy.  Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti.  Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje: 135 a) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.  Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů Tento zákon stanoví podmínky pro uskutečňování zahraniční rozvojové spolupráce a poskytování humanitární pomoci do zahraničí hrazených ze státního rozpočtu a působnost orgánů státní správy a České rozvojové agentury v této oblasti.  Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie.  Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službu, 136 podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby.  Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky Tento zákon zřizuje orgány celní správy, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu a dále upravuje jejich působnost.  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: a) přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, b) způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, c) nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, d) práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, e) práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.  Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Tento zákon upravuje obsah katastru nemovitostí jako veřejného seznamu, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Dále tento zákon stanovuje, že katastr je zdrojem informací, které slouží: a) k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické, 137 b) pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k účelům uvedeným v písmenu a).  Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) Tento zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů.  Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí.  Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) Tento zákon upravuje působnost a organizaci Hasičského záchranného sboru České republiky jako jednotného bezpečnostního sboru.  Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie ochranu státních hranic České republiky proti jejich nedovolenému překračování a vymezuje působnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky v této oblasti státní správy. 138  Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“) a Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu a Evropské unie a upravuje: a) podmínky mírového využívání jaderné energie, b) podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací, c) nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, d) schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, e) monitorování radiační situace, f) zvládání radiační mimořádné události, g) podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření, h) požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní, i) výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. c) Nařízení vlády a vyhlášky  Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Vláda podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), vydala nařízení k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/ 2000 Sb. 139  Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Vláda podle § 35 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému vydala nařízení k provedení § 7 odst. 7 písm. a) a b) a § 23 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.  Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 1 písm. d) zákona.  Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Ministerstvo vnitra podle § 101 písm. a) vydalo vyhlášku k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.  Vyhláška Ministerstva vnitra 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany Ministerstvo vnitra vydalo vyhlášku o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., stanoví k provedení § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 1 a § 93 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. a podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 140 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, po projednání s odborovým svazem hasičů.  Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Ministerstvo vnitra vydalo vyhlášku podle § 35 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému vydalo vyhlášku č. 328/2001 Sb. k provedení § 5 odst. 4, § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému.  Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku podle § 61 odst. 3 a § 62 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).  Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Ministerstvo vnitra podle § 35 odst. 2 a 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému vydalo vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. c) až g) zákona č. 239/2000 Sb. a po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj k provedení § 7 odst. 7 písm. h) zákona č. 239/2000 Sb.  Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravuje: a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat, b) způsob a lhůty ohlašování nákaz, c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro případy výskytu některých nebezpečných nákaz, d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat, 141 e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat, f) požadavky na národní referenční laboratoře, g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz, h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství, oblastí nebo státu za prosté nákaz.  Vyhláška Ministerstva informatiky č. 117/2007 Sb. o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací Ministerstvo informatiky stanovilo podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) k provedení § 29 odst. 4 zákona vyhlášku o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací.  Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo vyhlášku podle § 98a odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a k provedení § 24, 25 a 54 energetického zákona.  Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Ministerstvo vnitra stanovilo podle § 54 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení a náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu. 142  Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace Ministerstvo životního prostředí stanovilo podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování tohoto záplavového území a jeho dokumentace vodoprávním úřadem. 143 Seznam pojmů a hesel A s. 7 Akceschopnost jednotky požární ochrany Aktivní zóna záplavového území B s. 7 Bakteriologická (biologická) zbraň Bezpečnost informací Bezpečnostní rada kraje Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Bezpečnostní rada státu Bezpečnostní sbor Biologická agens Budova C s. 10 Celní správa ČR Civilní letectví Civilní obrana Civilní ochrana - požadavky k regulačnímu plánu Civilní ochrana - požadavky k územnímu plánu obce Civilní ochrana - požadavky k územnímu plánu velkého územního celku Cizinec Česká republika Čísla tísňového volání Čistírny odpadních vod Čtvrtý stupeň poplachu integrovaného záchranného systému D s. 14 Dálnice Distribuční soustava v plynárenství Distribuční soustava v elektroenergetice Dobrovolnická služba Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám Dohoda o poskytnutí pomoci Dokumentace integrovaného záchranného systému Domino efekt Dopravní infrastruktura Dopravní zabezpečení evakuace Dráha Druhy jednotek požární ochrany Druhý stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Druhý stupeň povodňové aktivity Druhy věcných prostředků požární ochrany Druhy zdravotní péče Duchovní personál v ozbrojeném konfliktu E s. 20 Ekologická stabilita Ekologická újma Ekosystém Elektrizační soustava Emise Evakuace Evakuace – plánování Evakuace - požární evakuační plán Evakuace - přijímací středisko 144 Evakuace – zabezpečení Evakuace při povodních Evakuace s ukrytím Evakuační opatření v okolí jaderných zařízení Evakuační středisko Evropská kritická infrastruktura Expoziční situace F s. 24 Financováním terorismu Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací Frekvenční plán v elektrizační soustavě G s. 25 Generální ředitelství hasičského záchranného sboru Geneticky modifikovaný mikroorganismus Geneticky modifikovaný organismus H s. 27 Hasičský útvar ochrany Pražského hradu Hasičský záchranný sbor České republiky Hasičský záchranný sbor kraje Havárie Havarijní plán Havarijní plán kraje Hlásná povodňová služba Hlavní hygienik ČR Hlavní uzávěr plynu Hmotné rezervy Hodnocení zdravotních rizik Hospodářská opatření pro krizové stavy Hraniční přechod Humanitární pomoc Humanitární středisko Humanitární úkoly civilní obrany CH s. 33 Chemické zbraně I s. 33 Improvizované úkryty Individuální ochrana obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin Infekční onemocnění Informace o životním prostředí Informování právnických a fyzických osob o ohrožení Infrastruktura k hospodářským opatřením pro krizové stavy Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém – označení jeho složek za válečného stavu Integrovaný záchranný systém – použití Integrovaný záchranný systém prověřovací cvičení a taktické cvičení Ionizující záření Izolace J s. 38 Jaderná bezpečnost Jaderné zařízení K s. 39 Kanalizace Kanalizační přípojka Karanténa Karanténa a izolace zvířat 145 Karanténní opatření Katastrální území Kategorie jednotek požární ochrany Kategorie pozemních komunikací Kategorie požárního nebezpečí Kategorie vodních děl Kategorie železničních drah Koncové prvky varování Koordinace složek integrovaného záchranného systému Koridor Kritická informační infrastruktura Kritická infrastruktura Kritická infrastruktura – odvětvová kritéria Kritická infrastruktura – průřezová kritéria Krizová komunikace Krizová situace Krizové centrum tlumení nákazy Krizové opatření Krizové řízení Krizové štáby Krizový plán Krizový štáb kraje a obce s rozšířenou působností Kybernetická bezpečnostní událost a incident Kybernetický prostor L s. 48 Les Letadlo Letecký rejstřík ČR Letiště Lidské ostatky Lidské pozůstatky Likvidační práce M s. 50 Majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území Materiál organizací civilní obrany v ozbrojeném konfliktu Městská policie Mezinárodní oblasti povodí Mezinárodní rozeznávací znak civilní obrany Mezinárodní záchranné operace formy zapojování Mimořádná událost Mimořádná událost v drážní dopravě Místní komunikace Místo zásahu Mobilizační dodávka N s. 53 Nákaza Nákazová komise Nákazová situace Nakládání s odpady Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami Nápravné opatření ke zmírnění dopadů ekologické újmy Národní čísla tísňového volání Národní plány povodí Národní program snižování emisí Národní radiační havarijní plán Nařízení krajské hygienické stanice Natura 2000 Nebezpečí povodně Nehoda v drážní dopravě Nehoda v provozu na vodní cestě Neodkladná a následná ochranná opatření v nehodových expozičních situacích 146 Nejvyšší stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Neobnovitelné přírodní zdroje Nezbytná dodávka Nouzové zásoby ropy Nouzový státní rozpočet Nouzový stav O s. 58 Obecní policie Obnovitelné přírodní zdroje Odpad Odpadní vody Odpadové hospodářství Odřad civilní obrany Ohnisko nákazy Ohrožení veřejného zdraví Ochrana kritické infrastruktury Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva ukrytím Ochrana ovzduší Ochrana před povodněmi Ochrana přírody a krajiny Ochrana veřejného zdraví Ochrana životního prostředí Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranné pásmo dráhy Ochranné systémy podzemních dopravních staveb Omezení spotřeby elektřiny na území Omezení spotřeby ropy a ropných produktů Organizace civilní obrany Orgány pro řízení evakuace Osobní a věcná pomoc při povodních Osobní a věcná pomoc při zdolávání požáru Osobní pomoc při záchranných pracích Ovzduší Označení hasičů při zásahu P s. 66 Personál organizací civilní obrany Pitná voda Plán krizové připravenosti Plán nezbytných dodávek Plánovaná pomoc na vyžádání Plánování evakuace Plavidlo Plošné pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany Plyn Plynárenská soustava Podpora veřejného zdraví Podzemní vody Pohotovostní zásoby Pohroma Pohřbení Policie České republiky Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje Pořádkové zabezpečení evakuace Poskytování a přijímání humanitární pomoci Posouzení rizik závažné havárie Povodí Povodně Povodňová komise kraje Povodňová komise obce Povodňová komise obce s rozšířenou působností Povodňové orgány Povodňové plány Povodňové riziko Povodňové zabezpečovací práce Povodňové záchranné práce 147 Povrchové vody Pozemek Pozemní komunikace Požár Požární bezpečnost Požární evakuační plán Požární hlídka Požární poplachové směrnice Pracovní povinnost pro řešení krizové situace Pracovní výpomoc pro řešení krizové situace Právo přednostního velení Preventivní opatření Prvek kritické infrastruktury První stupeň poplachu integrovaného záchranného systému První stupeň povodňové aktivity Přednemocniční neodkladná péče Předpovědní povodňová služba Přenosová soustava v elektroenergetice Přepravní soustava v plynárenství Přijímací středisko při evakuaci Přímá evakuace Přírodní zdroje Přirozená povodeň Přístav R s. 85 Radiační havárie Radiační mimořádná událost Radiační nehoda Radiační ochrana Radioaktivní látka Ranění a nemocní v ozbrojeném konfliktu Regulační opatření pro krizové stavy Regulační plán – územně plánovací dokument Regulační plán v elektrizační soustavě Regulační řád Riziko Rozvod tepelné energie v teplárenství Rozvodné tepelné zařízení v teplárenství Řízení ochrany před povodněmi Řízení složek integrovaného záchranného systému S s. 89 Scénář Silnice Silniční pozemek Smogová situace Složky integrovaného záchranného systému Společná havárie na vodní cestě Stálá pracovní skupina krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému Stálé úkryty Státní hmotné rezervy Státní moc Státní veterinární správa Stav bdělosti Stav nebezpečí Stav nouze v elektroenergetice Stav nouze v plynárenství Stav nouze v teplárenství Stav ohrožení Stav ohrožení státu Stav pohotovosti 148 Stav ropné nouze Strategie regionálního rozvoje Stupně poplachu integrovaného záchranného systému Stupně povodňové aktivity Subjekt kritické infrastruktury Systém hospodářské mobilizace Štáb velitele zásahu T s. 98 Technická infrastruktura Tísňová informace Tísňová výzva Totožnost zemřelého Toxinová zbraň Toxiny Traumatologický plán Trvale udržitelný rozvoj společnosti Třetí stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Třetí stupeň povodňové aktivity U s. 101 Účelová komunikace Únosné zatížení území Ústřední krizový štáb Ústřední orgány státní správy Území ohrožená zvláštními povodněmi Územně plánovací dokumentace Územní členění státu Územní plán Územní plánování Územní samosprávné celky V s. 105 Válečný stav Varovný signál Věcná pomoc při provádění záchranných prací Věcné prostředky požární ochrany Věcné prostředky pro řešení krizových situací Veřejná infrastruktura Veřejné pohřebiště Veřejně prospěšná stavba Veřejně prospěšné opatření Veřejné zdraví Veterinární asanační činnosti Veterinární péče Vězeňská služba Vnější havarijní plán Vnitřní organizace jednotky požární ochrany Vodní cesty Vodní díla podléhající dohledu Vodní toky Vodní zdroj Vodoprávní úřady Vodovod Vodovodní přípojka Vypínací plán v elektrizační soustavě Výrobna elektřiny Vyšší územní samosprávné celky Vzdušný prostor ČR Z s. 114 Zabezpečení evakuace Zahraniční rozvojová spolupráce Záchranné práce Základní povinnost státu Základní životní potřeba Záplavová území Zařízení civilní ochrany Zásady územního rozvoje Zásah 149 Zásoby pro humanitární pomoc Závažná havárie Zdravotní služby Zdravotnická přeprava v ozbrojeném konfliktu Zdravotnické jednotky v ozbrojeném konfliktu Zdravotnické přepravní prostředky v ozbrojeném konfliktu Zdravotnický personál v ozbrojeném konfliktu Zdroj ionizujícího záření Zdroj rizika Znečišťování (emise) Znečišťování a poškozování životního prostředí Zóna havarijního plánování Zranitelné oblasti Zveřejňování krizových opatření Zvířata podezřelá z nákazy Zvířata podezřelá z nakažení Zvláštní skutečnosti Zvláštní stupeň poplachu integrovaného záchranného systému Ženevské úmluvy na ochranu obětí válek Životní prostředí 150 Použitá literatura Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb., ze dne 15. prosince 1954 o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949. na ochranu obětí války Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2007 Sb. m. s. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č.123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) 151 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů 152 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhláška Ministerstva vnitra 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 153 Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka Vyhláška Ministerstva informatiky č. 117/2007 Sb. o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace 154 Název Slovník pojmů krizového řízení Autor Ing. Mgr. Rostislav Richter Nakladatel Ministerstvo vnitra Vydal MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 Tisk Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o. Bartůňkova 1159/4, 149 01 Praha 4 Vydání První Rok vydání 2018 Náklad 600 ks ISBN 978-80-87544-91-4 Publikace neprošla jazykovou úpravou 155 POZNÁMKY: ____________________________________________________________________ 156 POZNÁMKY: ____________________________________________________________________