Česká lékařská společnost J. E. Purkyně
Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof
Indikační kritéria a operační řízení
letecké záchranné služby (LZS)
Platnost od: 1. 1. 2021
Základní východiska
Letecká záchranná služba (LZS) je formou poskytování zdravotnické záchranné služby (ZZS)
v situacích, kdy nasazení vrtulníku významně zkracuje dobu do poskytnutí vysoce kvalifikované
péče u stavů s bezprostředním ohrožením nebo selháním základních životních funkcí anebo
zkracuje dostupnost specializované nemocniční péče v situacích, kdy časový faktor
prokazatelně ovlivňuje klinický výsledek léčby anebo transport pacienta pozemní cestou
neumožní poskytnutí specializované nemocniční péče v doporučeném terapeutickém okně.
LZS je v České republice poskytována z 10 středisek (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České
Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc, Brno, Ostrava), jejichž rozmístění
i počet jsou z odborného hlediska považovány za vyhovující. Minimální doba letové
pohotovosti na jednotlivých střediscích je stanovena platnou smlouvou mezi Ministerstvem
zdravotnictví ČR a provozovateli letecké techniky.
Hlavní činnosti LZS
Zajištění primárních zásahů k úrazovým a neúrazovým stavům v terénu je pro poskytovatele
LZS prioritou. Je-li to možné, vzlety jsou indikovány již na základě kvalifikovaného příjmu
tísňového volání, příp. na základě žádosti pozemní výjezdové skupiny ZZS, a to co nejdříve po
jejím dojezdu na místo.
Hlavním cílem nasazení LZS u závažných úrazů je zkrácení přednemocniční fáze léčby. Tento
postup snižuje letalitu pacientů s traumaticko-hemoragickým šokem, zejména při nemožnosti
ošetření zdroje krvácení mimo nemocnici.
Neodkladné mezinemocniční transporty na pracoviště poskytující vysoce specializovanou
centrovou péči, příp. urgentní transporty materiálu nebo odborníků, jsou indikované
v případech, kdy by pozemní transport mohl z důvodu jeho délky, nešetrnosti nebo jiných
důvodů způsobit pacientovi transportní trauma nebo závažné zhoršení zdravotního stavu. Při
indikování mezinemocničních transportů musí být kromě očekávaného medicínského přínosu
zvážena předpokládaná doba trvání transportu pozemní cestou a všechny níže uvedené
faktory, ovlivňující celkovou dobu převozu vrtulníkem LZS:
a) doba letu LZS na místo, kde lze nemocného převzít do péče,
b) časová prodleva vzniklá překlady pacienta mezi různými transportními týmy,
c) potřeba využití dalších dopravních prostředků k převozům mezi zdravotnickým zařízením
a vrtulníkem v odesílajícím i cílovém zdravotnickém zařízení,
d) bezprostřední organizace a návaznost specializované péče, pro kterou byl převoz indikován
(např. organizace nemocničního příjmu, připravenost katetrizačního týmu v kardiocentru,
potřeba navazujících převozů mezi odděleními apod.).
Mezinemocniční transporty jsou realizovány výhradně po konzultaci žádajícího lékaře
s lékařem LZS nebo zdravotnickým operačním střediskem. Mezinemocniční převozy realizuje
primárně středisko LZS, které zajistí poskytnutí specializované péče v kratším čase nebo které
s ohledem na ekonomickou a časovou náročnost provede transport nejhospodárněji.
Specifickým úkolem LZS jsou zásahy v místech, kde je poskytnutí ZZS pozemní cestou ztížené
nebo nemožné, dále rekognoskační a ostatní lety LZS s cílem odvrácení nebezpečí ohrožení
života nebo závažného postižení zdraví jednotlivců nebo skupin obyvatel.
Indikace nasazení LZS
1. Náhle vzniklé zhoršení zdravotního stavu s bezprostředním rizikem selhání nebo selháním
vitálních funkcí (např. náhlá zástava oběhu, asfyxie, aspirace) při reálném předpokladu
rychlejšího poskytnutí život zachraňující léčby oproti zásahu nejbližší pozemní výjezdové
skupiny ZZS. Primární vzlet LZS musí být v takovém případě podpořen současným výjezdem
pozemní výjezdové skupiny.
2. Vznik poranění, kde je podle zvláštního předpisu (Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR
částka 15/2015) předpokládané anebo indikované primární směřování pacienta do
traumacentra nebo jiného specializovaného centra (např. popáleninové centrum,
replantační centrum) z místa vzniku úrazu a kde nasazení LZS zároveň významně zkrátí
dostupnost takové péče.
3. Náhle vzniklé zhoršení zdravotního stavu ohrožující vitální funkce při aktuální
nedostupnosti pozemních posádek z důvodu jejich vytížení jinými zásahy (např. náhle
vzniklá kvantitativní porucha vědomí, náhle vzniklá bolest na hrudi pravděpodobně
kardiálního původu, náhle vzniklá dušnost apod.).
4. Náhle vzniklé onemocnění nebo úraz ve specifických lokalitách (např. obtížně přístupný
nebo horský terén, místo zásahu vyžadující využití speciálních záchranných technik, dálnice
nebo rychlostní komunikace), pokud nasazení vrtulníku významně zkrátí dobu do
poskytnutí ZZS anebo může zabránit překročení dojezdové doby ZZS nad 20 minut.
5. Mezinemocniční převoz pacienta ohroženého transportním traumatem (např. nestabilní
zlomenina páteře s neurologickými příznaky, akutní krvácení do CNS s nutností chirurgické
intervence apod.) za předpokladu, že nedojde k prodloužení celkového transportního času
nebo pokud by transport pozemní cestou z důvodu jeho délky, nešetrnosti nebo jiných
důvodů, mohl s velkou pravděpodobností způsobit závažné zhoršení zdravotního stavu.
6. Speciální indikace s ohledem na lokální geografická a klimatická specifika spádové oblasti
(např. závažná potápěčská příhoda s předpokladem směrování pacienta do centra
hyperbarické medicíny, lavinová nehoda, život ohrožující podchlazení nebo reverzibilní
zástava oběhu vyžadující léčbu pomocí mimotělního oběhu apod.).
7. Rekognoskační let v případě potřeby upřesnit lokalizaci místa zásahu (např. ve volném
terénu, na vodních plochách nebo v horských oblastech) anebo rozsah události.
8. Řešení události s hromadným postižením zdraví, pokud nasazení LZS přinese některý
z následujících benefitů:
• Zhodnocení situace na místě mimořádné události z výšky, např. určení rozsahu události,
navržení přístupových cest, určení místa pro umístění shromaždišť, stanovišť apod.
• Rychlá doprava zdravotnického personálu na místo události, zejména v terénu hůře
přístupném pro pozemní složky.
• Transport postižených, včetně možnosti jejich distribuce do více zdravotnických zařízení.
Při událostech většího rozsahu lze proto odůvodnit delší doletový čas LZS rovněž ze
vzdálenějších středisek a za racionální považovat včasnou aktivaci i těch středisek LZS,
jejichž aktivace by v běžných situacích nepřinesla žádný časový benefit.
Pokud zasahuje výjezdová skupina LZS v místě události s větším počtem postižených jako
první, měla by plnit úlohu vedení zdravotnické složky pouze po nezbytně nutnou dobu, tzn. do
příjezdu pozemních výjezdových skupin ZZS s personálem dostatečně kompetentním pro
převzetí vedení zásahu.
Relativní nevýhodou zapojení více vrtulníků LZS do řešení mimořádné události jsou nároky na
zajištění místa pro přistání (vhodná plocha a lidské zdroje k zajištění bezpečného přistání).
V případě nasazení většího počtu vrtulníků LZS je s ohledem na bezpečnost nezbytná dokonalá
koordinace činností mezi jednotlivými posádkami LZS (např. prostřednictvím jednotné
radiofonní frekvence v leteckém pásmu pro vrtulníky integrovaného záchranného systému
135,46 MHz).
Kontraindikace nasazení LZS
1. Ohrožení bezpečnosti letu v důsledku vnějších příčin (např. letové podmínky, počasí,
technická závada), nebo vnitřních příčin (agresivní nebo neklidný pacient, riziko
kontaminace vrtulníku vysoce virulentní infekcí, nebezpečnou látkou apod.).
2. Stav pacienta vyžadující během převozu provedení život zachraňujících výkonů, které nelze
na palubě daného vrtulníku provést nebo je lze provést pouze s vysokým rizikem komplikací
(např. bezprostředně hrozící porod). Vedoucí výjezdové skupiny LZS musí v takovém
případě posoudit všechny okolnosti, např. typ použitého vrtulníku anebo dostupnost
speciálních pomůcek nezbytných pro bezpečné provedení transportu pacienta (např.
přístroje pro mechanickou srdeční masáž).
LZS nesmí systémově nahrazovat nedostatečné pokrytí území České republiky pozemními
výjezdovými skupinami ZZS.
Odpovědnost za rozhodnutí o provedení letu
Lékař výjezdové skupiny LZS je s ohledem na maximální bezpečnost provozu zodpovědný za
určení charakteru každého vzletu: let HEMS (např. primární zásah do terénu nebo neodkladný
mezinemocniční transport) nebo let ambulanční (např. plánovaný mezinemocniční transport).
Velitel vrtulníku, v souladu s příslušnými leteckými předpisy a s ohledem na možné rozmístění
členů posádky ve vrtulníku, pak na základě této informace rozhoduje s definitivní platností
o provedení nebo neprovedení letu, který byl odborně indikován zdravotnickým operačním
střediskem nebo lékařem LZS.
Operační řízení LZS
Systém LZS je v České republice organizován nadregionálně. Všechna zdravotnická operační
střediska jednotlivých krajských poskytovatelů ZZS musí využívat kteroukoliv dostupnou
leteckou výjezdovou skupinu takovým způsobem, aby provedení zásahu LZS bylo co
nejracionálnější. Zároveň musí být zachován rovný přístup k LZS. Při souběhu požadavků musí
být v konkrétní situaci zohledňován výhradně odborný přínos případného zásahu, nikoliv
organizační příslušnost letecké výjezdové skupiny k jednotlivým krajským poskytovatelům ZZS.
Zdravotnické operační středisko musí zásah LZS indikovat bez jakékoliv prodlevy, optimálně
na základě odborného vyhodnocení informací z tísňového volání, včetně mechanismu úrazu.
• Pokud je cílem nasazení LZS co nejrychlejší dosažení pacienta, je vždy indikován zásah LZS,
jejíž výjezdová skupina bude schopna s vysokou pravděpodobností zahájit poskytování
přednemocniční neodkladné péče v co nejkratším čase. V některých případech se nemusí
jednat o aktivaci LZS z nejbližšího střediska, např. pokud se některý vrtulník LZS již pohybuje
v blízkosti místa zásahu a je schopen vyhovět požadavku. Důležitým faktorem rozhodování
je rovněž zohlednění vzájemné spolupráce zdravotnických operačních středisek nebo
nutnosti využití speciálního vybavení s ohledem na konkrétní specifika požadovaného
zásahu (např. využití lanových technik).
• V ostatních situacích by měl výběr vhodné letecké výjezdové skupiny zohledňovat rovněž
kritéria organizační, kapacitní, meteorologická apod.
Místo pro přistání určuje výhradně pilot vrtulníku. Případné převážení pacientů z místa vzniku
poranění nebo zhoršení zdravotního stavu na jiné místo zvolené pozemní výjezdovou skupinou
není vhodné, pokud posádka vrtulníku LZS nerozhodne jinak.
Výzva k zásahu LZS musí vždy obsahovat standardizované údaje s ohledem na nadregionální
působnost středisek LZS. Doporučená struktura a rozsah výzvy je uveden v tabulce 1.
Editoři: Anatolij Truhlář, Ondřej Franěk, Eva Smržová, Jaroslav Kratochvíl, Roman Gřegoř
Obr. 1. Přehled středisek LZS s denním provozem
Izochrony rozdělují území podle vzdálenosti k nejbližšímu středisku LZS
Obr. 2. Přehled středisek LZS s nočním provozem
Izochrony rozdělují území ČR podle vzdálenosti k nejbližšímu středisku LZS
Tab. 1. Struktura tísňové výzvy pro LZS
1. Základní údaje – předávány okamžitě při aktivaci LZS
LOKALIZACE ZÁSAHU
• Obec (katastrální území obce) + okres + kraj (např. Strážné, TU, H)
• Souřadnice WGS 84
POŽADAVEK NA POUŽITÍ SPECIÁLNÍCH ZÁCHRANNÝCH TECHNIK (podvěs, jeřáb apod.)
• ANO (včetně stručného popisu důvodu) x NE
KLASIFIKACE UDÁLOSTI a UPŘESNĚNÍ SITUACE
2. Doplňkové údaje – mohou být předány dodatečně po aktivaci LZS
UPŘESNĚNÍ MÍSTA ZÁSAHU
• Přesnost souřadnic (A = přesně, B = úroveň ulice nebo komunikace, C = úroveň obce
nebo katastrálního území obce, D = jakákoliv horší úroveň lokalizace)
• Upřesnění lokalizace
o Při zásahu v osídlené oblasti: nejbližší adresní bod
o Při zásahu na komunikaci: druh a číslo komunikace, kilometráž (pokud je
k dispozici), další informace (nejbližší obec, křižovatka, směr jízdy apod.)
o Při zásahu ve volném terénu: upřesnění místa
SOUČINNOST s pozemními výjezdovými skupinami ZZS
o Volací znaky a druhy spolupracujících posádek
o Označení místního převaděče pro rádiovou komunikaci
o Telefonní číslo služebního telefonu spolupracujících posádek ZZS
SOUČINNOST se složkami IZS
o Upřesnění spolupracující složky IZS
o Doplňující informace
TELEFONICKÝ KONTAKT NA OZNAMOVATELE UDÁLOSTI
DRUH LETU (podle tab. 2)
INDIKACE NASAZENÍ LZS (pouze jeden hlavní důvod podle tab. 2)
Tab. 2. Druhy letu a indikace nasazení LZS podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ČR
Druh letu
1
Primární let/let HEMS (primární zásah do terénu, vzlet je indikován zdravotnickým
operačním střediskem již na základě příjmu tísňového volání)
2
Primární let/let HEMS (primární zásahy do terénu nebo sanitního vozu v terénu,
vzlet je indikován na žádost pozemní posádky ZZS, např. zásah k dopravní nehodě
na žádost RLP z místa nebo převoz nemocného s akutním infarktem myokardu do
kardiocentra, který indikuje pozemní posádka po ošetření pacienta v terénu)
3
Neodkladný sekundární let/let HEMS (urgentní transport nemocného ze
zdravotnického zařízení na pracoviště vyššího typu; pacient je přebírán přímo
ve zdravotnickém zařízení nebo dopraven k vrtulníku pozemní posádkou ZZS,
ale žadatelem o převoz je zdravotnické zařízení, např. akutní infarkt myokardu
indikovaný k akutní koronární intervenci, pokud se pacient v době vzniku
požadavku nachází na interní ambulanci nebo lůžkovém oddělení nemocnice)
4
Sekundární let/ambulantní let (plánovaný transport nemocných na vyšší
pracoviště)
5
Sekundární let/ambulantní let (transport nemocného z vyššího pracoviště
k doléčení, např. po stabilizaci stavu převoz z traumacentra na spinální jednotku)
6 Primární let/let HEMS (převoz zdravotníků a zdravotnického materiálu)
7
Primární let/let HEMS (lety při mimořádných událostech velkého rozsahu,
např. povodně, rekognoskace terénu apod.)
Indikace nasazení LZS
• A – předpoklad centrové péče
• B – delší dojezd pozemních posádek
• C – nepřístupný terén
• D – šetrnost transportu pro minimalizaci transportního traumatu
• E – jiné důvody
Příloha 1. Pravidla pro spolupráci posádek ZZS při příletu vrtulníku LZS
Grafická úprava – Bc. Radek Urban – ZZS Ústeckého kraje, p. o.
1. Informuj ostatní na místě o příletu vrtulníku (velitele zásahu HZS, PČR, ZZS…).
2. Pokud je místo pro přistání vrtulníku komunikace, zastav provoz v obou směrech.
3. Odstraň nebo zajisti volné předměty, které mohou odlétnout nebo být nasáty
rotorem vrtulníku, zavři okna a dveře vozů v blízkosti místa přistání.
Chraň pacienta během přistání před rotorovým proudem.
4. Buď na příjmu (radiostanice – oblastní frekvence, Matra DIR 23, posádkový mobil).
5. V případě jakéhokoliv nebezpečí v průběhu přiblížení a přistání vrtulníku okamžitě
v zorném poli pilota zkřiž ruce nad hlavou do tvaru písmene X a opakuj
pohyby z V do X, dokud vrtulník nepřeruší přistání. Jsi-li s posádkou vrtulníku ve
spojení vysílačkou, opakuj v této situaci: Kryštof STOP-STOP-STOP.
6. Během přistání vrtulníku neměň svou polohu ani polohu vozů (pouze na přímý
pokyn posádky vrtulníku).
7. Do ÚPLNÉHO zastavení rotoru se nikdy nepřibližuj k vrtulníku. Točí-li se rotor, je
možný přístup k vrtulníku POUZE v doprovodu člena posádky vrtulníku.
8. Nepouštěj automobily ani osoby do blízkosti vrtulníku, za navedení techniky a osob
odpovídá posádka vrtulníku.
Pravidla pro spolupráci posádek ZZS
při příletu vrtulníku LZS
9. Vždy mysli na svou vlastní bezpečnost a na bezpečnost ostatních osob na místě.
Vrtulník vždy může přistát na jiném vzdálenějším, ale bezpečnějším místě!
Postup v noci – platí stejná pravidla jako ve dne +
1. Před příletem vrtulníku nech rozsvícené majáky a světla pro identifikaci místa
přistání a pro zajištění vlastní bezpečnosti. Nikdy nepoužívej dálková světla.
2. Nikdy nesviť přímo na vrtulník ani jeho směrem (zejména proti směru jeho příletu).
Pozor na čelovky!!!
Rotor vrtulníku není ve tmě vidět. Zůstaň v bezpečné vzdálenosti až do jeho úplného zastavení.
Signalizace
nebezpečí během
přistávání vrtulníku