NP ve vybraných oborech
OPHTALMOLOGIE
Zrakové ústrojí- organum visus
Zrakové ústrojí – organum visus
 Přijímá zrakové vjemy a vzniklé vzruchy přivádí
zrakovou dráhou do zrakového centra.
Oční koule – bulbus oculi
 3 základní vrstvy, každá má 2 části.
 Má průměr 24 mm.
 Uložena v očnici – orbitě, na tukovém polštáři.
Tunica fibrosa
 Přední část – rohovka (cornea).
 Zadní část – bělima (sclera).
Tunica vasculosa
 Přední část – řasnaté tělísko (corpus ciliare),
duhovka (iris).
 Zadní část – cévnatka (choroidea).
Tunica interna
 Zadní část – sítnice (retina).
Rohovka - cornea
 Bezcévnatá, sklovitě průhledná, složená
z tenkých vazivových vláken hustě na sebe
přiložených, tvarem se podobá hodinovému
sklíčku…..v zadním úseku přechází do bělimy.
 Optická mohutnost je 43 D (dioptrií).
Bělima - sclera
 Silná vazivová blána, která tvoří pevný obal
bulbu.
 Je mléčně bílá.
 V přední části přechází v rohovku.
Cévnatka - choroidea
 Střední vrstva oční koule.
 Velmi bohatá na cévy, které zásobují
především sítnici.
 V cévnatce jsou buňky, které obsahují hnědý
pigment, který zabraňuje rozptylu světelných
paprsků uvnitř oka.
Řasnaté tělísko – corpus ciliare
 Je pokračováním cévnatky – jako zřasený
prstenec volně visí mezi bělimou a rohovkou.
 Podkladem je drobný sval.
 Od krajů tělíska vybíhají tenká vlákna, na
která se připojují vlákna čočky – působí
akomodaci čočky.
Duhovka - iris
 Odstupuje od řasnatého tělíska.
 Tvoří kruhový terčík před čočkou.
 Uprostřed duhovky je kruhový otvor – zornice
(pupilla).
 Hladká svalovina v duhovce vytváří dva svaly
– vyvolávají zúžení zornice – miózu
a rozšíření zornice – mydriázu.
 Barva duhovky je podmíněna množstvím
a typem pigmentu uloženého v duhovce.
Čočka – lens crystalina
 Je zavěšena na vláknech
řasnatého tělíska.
 Je složená z tuhé,
rosolovité a dokonale
průhledné hmoty.
 Na povrchu čočky je
jemné vazivové pouzdro,
do kterého se upínají
vlákna řasnatého tělíska.
 Je velmi pružná, při
uvolnění vláken řasnatého
tělíska se vyklene.
 Optická mohutnost je
přibližně 16 - 18 D
(dioptrií).
Sítnice - retina
 Tvoří vnitřní vrstvu oka.
 Jsou v ní uloženy receptory, které jsou schopné reagovat na
světelné záření.
 Její stavba je velmi složitá – skládá se z několika vrstev.
 Nejdůležitější vrstvu tvoří tyčinky a čípky.
 Tyčinky – asi 120 milionů – vnímání světla.
 Čípky – asi 6 milionů – vnímání barvy.
 Začínají zde vlákna zrakového nervu, kterým jsou světelné
podněty převáděny do mozku.
 Místem nejostřejšího vidění je tzv. žlutá skvrna (macula lutea),
kde jsou pouze čípky….leží asi 5 mm od výstupu zrakového
nervu.
 V místě, kde se sbíhají vlákna zrakového nervu, nejsou žádné
tyčinky a čípky – toto místo se nazývá slepá skvrna )papilla
neri optici).
 Sítnici lze vyšetřit – vyšetření očního pozadí – umožňuje
posoudit změny na sítnici, zrakovém nervu, chorobné změny
cév sítnice.
Přídatné orgány oka
 Okohybné svaly – mm.bulbi.
 Víčka – palpebrae.
 Spojivky – tunica conjuctiva.
 Slzný aparát – apparatus lacrimalis.
Slzný aparát
 Slzná žláza – glandula lacrimalis – serózní
žláza uložená zevně pod stropem očnice.
 Slzy – lacrimae – odtékají do horní klenby
spojivky, brání rohovku před vysycháním
a mikroby.
 Slzné jezírko, slzná jahůdka.
 Slzný váček – saccus lacrimalis.
 Slzovod – ductus nasolacrimalis – ústí pod
dolní skořepou nosní v dutině nosní.
Pojmy:
 Akomodace – schopnost čočky měnit svým
zakřivením optickou mohutnost tak, aby obraz
dopadal na sítnici, uplatňuje se do 5 m od oka.
 Zorné pole – prostor, který vidíme při fixovaném
pohledu na jeden bod, jeho velikost je ovlivněna
stavbou obličeje – vyšetřuje se perimetrií.
 Fyziologický skotom – část zorného pole, z kterého
dopadají paprsky na slepou skvrnu.
 Zornicový reflex – schopnost zornice reagovat na
různou intenzitu osvětlení.
Funkce tyčinek a čípků
 Na světelné podněty reagují prostřednictvím
zrakových pigmentů rozkládaných působením světla.
 Tyčinky – obsahují zrakový purpur – rhodopsin,
černobílé vidění.
 Čípky – tři druhy maximálně reagujících ve třech
částech světelného spektra (červená, zelená,
modrá).
 Fyziologické vidění je trichromatické, dichromatické
vidění – barvoslepost, monochromatické vidění –
černobílé.
Zraková dráha:
 Vlákna vedou ze sítnice, spojují se ve
zrakový nerv – nervus opticus dexter et
sinister.
 Vlákna z vnitřních částí sítnice se kříží
v chiasma opticum, ze zevních částí se
nekříží.
 Z talamu vede zraková dráha do primárního
zrakového centra v kůře týlního laloku.
Ophtalmologie
 oční lékařství - dříve také okulistika je obor
medicíny, zabývající se onemocněními a
chirurgií zrakových drah (visual pathways),
jež zahrnují oko, mozek, a oblasti okolo
mozku, jako je slzný systém nebo oční
víčka. Termín oční lékař či oftalmolog
implikuje vystudovaného lékaře, a
vzhledem ke skutečnosti, že oční lékaři
provádějí operace očí, jsou považováni za
lékaře a chirurgy.
Zabývá se:
 Prevencí
 Diagnostikou
 Léčbou
 Patologickými stavy
Zrakové vady:
 Emetropické oko – fyziologické oko – obraz
vzniká na sítnici.
Zrakové vady:
 Myopické oko – krátkozraké oko, obraz
vzniká před sítnicí, korekce rozptylkami.
Krátkozrakost
 Vidí špatně do dálky, koriguje se rozptylkami.
 Příčiny 1) záněty spojivek
- virové
- bakteriální
- alergické
Zrakové vady:
 Hypermetropické oko – dalekozraké oko –
obraz vzniká za sítnicí, korekce spojkami
Dalekozrakost
 Nevidí dobře do dálky ani na blízko, koriguje
se spojkami
 Příčiny – onemocnění sítnice (odchlípení)
Tupozrakost
 Snížená zraková ostrost oka různého stupně
při normálním anatomickém nálezu.
 Léčba: koriguje se brýlemi.
Slabozrakost a nevidomost
 Jsou to trvalé snížení poklesu zrakové
ostrosti na lepším oku.
Zrakové vady:
 Astigmatismus –
je vada, způsobující
nepřesné zaostření světla na
sítnici. Vyskytuje se také
často společně s
krátkozrakostí nebo
dalekozrakostí, rohovka
nemá pravidelný kulový tvar,
ale je v jedné ose nebo v
obou dvou více či méně
zakřivená. Tudíž místo toho,
aby se mohly paprsky světla
ze všech směrů spojit do
jednoho ohniska na sítnici (v
ideálním případě bodu),
vzájemně se míjí a na sítnici
se potom projeví jako různě
velké a zakřivené plošky.
Prostorové vidění
 Základem je současně
skládání obrazů sítnice
pravého a levého oka v
mozkové kůře.
 Šilhání – strabismus –
vzniká při porušení
souhry očních bulbů –
často porucha svalová.
Šilhání (strabismus)
 Zraková vada, při které je porušena vzájemná
spolupráce obou očí.
 Každé oko míří jiným směrem.
 V naprosté většině případů se jedno oko druhé
oko je stočeno jiným směrem.
 Časté onemocnění, postihuje přibližně každé
třicáté dítě.
 Může být trvalé nebo se objeví jen občas a zase
zmizí.
Zelený zákal
 Onemocnění očí, které neléčené může skončit
trvalou ztrátou zraku.
 Glaukom je onemocnění mnoha faktorů.
 Je také velmi zákeřnou chorobou, protože
dokud není narušeno centrální vidění, pacient
si neuvědomuje žádné příznaky.
Glaukom – zelený zákal
 Je způsobené zvýšeným nitroočním tlakem
3x vyšší (norma: 20torrů), oko je tvrdé,
zarudlé, zduřelé, zúžené, mění se zrakové
pole, špatná ostrost, vznik atrofie, ochrnutí a
může probíhat záchvat.
 Je zhoršena výživa oka: vzniká zúžení
zorného pole, ubývá zraku – slepota!
 Postihuje osoby středního a staršího věku,
zřídka děti.
Záchvat u glaukomu
 Pacient vidí mlhavě, kolem světla duhové kruhy.
 Silné bolesti očí a hlavy.
 Nevolnost, zvracení.
 Typy záchvatu:
1) glaukom kongestivní – typické záchvaty;
2) glaukom prostý – bez příznaků, postupný úbytek zraku;
3) glaukom dětského věku – vodnatelnost oka.
Léčba
 Konzervativní – aplikace očních kapek,
u záchvatu podávat diuretika.
 Chirurgická – laserem.
Šedý zákal
 Onemocnění oční čočky.
 Čočka zdravého oka je čirá, průhledná jako
sklo, při šedém zákalu ztrácí svou
průhlednost a stává se podobnou matnému
sklu, proto čočka i vidění je neostré
a zamlžené.
Katarakta - šedý zákal
 Degenerativní onemocnění čočky – projed
deg. změn z biologického stárnutí tzv. senilní
katarakta – čočka ztrácí průhlednost (kalí se)
má šedobílou barvu.
 Pacient se dívá jako by přes mléčné sklo .
 Vzniká po 60 roce věku.
 Příčiny - stárnutí
- degenerace oka
- úraz
Dělení a léčba katarakty
 Traumatická – při poranění.
 Radiační – vlivem ozáření.
 Toxická – při otravách.
 Diabetická – u mladších diabetiků.
 Kongenitální – dědičná, získaná vlivem
virového původu matky v prvních týdnech
gravidity.
 Léčba chirurgická – náhrada kontaktní čočkou.
 Silné brýlové sklo
Barvoslepost
 Porucha barevného vnímání.
 Je jednou z očních vad, která postihuje
převážně muže.
 Všechny barvy, které vidíme, jsou kombinací
červené, zelené a modré.
Brailovo písmo
 Zvláštní způsob zápisu textu, umožňující
čtení hmatem.
 Používají ho hlavně slepci, ale může se
hodit i pro šifrování.
 Každý znak Braillova písma tvoří 6 bodů
uspořádaných do obdélníku 2 x 3.
Pacienti se zbytky zraku
 Pacienti mají vyvinuty dobře ostatní smysly.
 Učí se slepecké Brailovo písmo – čtou hmatem,
chodí o holi, cvičení psy.
 Pohybují se v ochranných zařízeních.
 Školky a školy pro zrakově postižené.
 Spolupráce s psychologem u lidí s pozdějším
oslepnutím – sebevražedné pokusy.
 Spolupráce rodiny a přátel.
 Rehabilitace, rozvíjení sluchu a hmatu (děti).
 Nadace pro postižené slepotou DUHA, TYFA .
Sociální začlenění
 Rekvalifikace.
 Kurzy – maséři, dispečeři, manipulanti, ….
 Pomůcky – Brailovo písmo, lupy, PC
s hmatovým a hlasovým výstupem, slepecká
hůl, vodící pes, diktafony, hodinky, ……
40
Poranění a úrazy oka
 vypláchnutí oka
(zabránit poškození zdravého oka)
 sterilní krytí
 urgentní transport
 ponechání cizích těles
Druhy úrazů
Tupé - zasažena je očnice, víčka, oční bulbus, nerv – může
dojít k ochrnutí zornic, duhovky, luxace čočky, rubtury oka, ..
První pomoc: krytí obvazem, rychlé ošetření
Rychlý neurochirurgický zákrok
Ostré - hrozí infekce a výhřez nitročního obsahu
První pomoc: krycí sterilní obvaz, rychlý transport vleže do ZZ
Cizí těleso – na povrchu nebo vně oka – zdroj infekce
První pomoc: ster. Vyjmutí vatovou štětičkou, krytí, ZZ
Chemické poranění – např. kyselinou, louhem, vápnem –
poleptání spojivky a rohovky – zákal, nekróza, srůsty
První pomoc: výplach čistou vodou, odstranění pevných
částic, ZZ
Záněty oka
Záněty spojivek – conjuktivitis
Příčiny: vlivem prostředí: viry, bakterie, alergie
Příznaky: pálení, řezání, slzení, překrvení – hlenovitý
sekret
Léčba: ATB kapky, ochranné pomůcky
Ječné zrno – zánět žlázek víčka
Příznaky: otok, zarudnutí až stafylokokový absces
Léčba: incize abscesu, masti s ATB
Ophtalmologie
 oční lékařství - dříve také okulistika je obor
medicíny, zabývající se onemocněními a
chirurgií zrakových drah (visual pathways),
jež zahrnují oko, mozek, a oblasti okolo
mozku, jako je slzný systém nebo oční
víčka. Termín oční lékař či oftalmolog
implikuje vystudovaného lékaře, a
vzhledem ke skutečnosti, že oční lékaři
provádějí operace očí, jsou považováni za
lékaře a chirurgy.
Zabývá se:
 Prevencí
 Diagnostikou
 Léčbou
 Patologickými stavy
Zrakově postižení
Tyflologie
- zabývá se problematikou zrakově postižených
a jejich začleněním do společnosti.
Tyflopedie
- věda o výchově a vzdělávání osob se
zrakovým postižením.
http://www.tyflocentrum.cz/historie.php
 Oční školy a školky
Oční oddělení
 Ambulantní část
 Nemocniční – bezbariérový přístup
Zásady a zvláštnosti ošetřovatelské péče
 Mít vědomosti a umět poskytnout PP.
 Rozšiřování odborných znalostí.
 Psychologický přístup k pacientům.
 Odborné zvládání úkonů – odběry, FF,
dokumentace.
 Komunikace s pacienty a doprovázení
k vyšetěním.
 Rozdílná péče u dětí a dospělých (nevidomých).
Povinnosti sestry na očním oddělení
 Vyšetřuje zrakovou ostrost – V-vizus.
 Měří skla do fokometru.
 Aplikuje gtt, ung, roztoky, výplachy, obklady, obvazy.
 Připravuje sterilní prostředí, lokální znecitlivění oka.
 Provádí předoperační vyšetření a pooperační péči.
 Na dětském oddělení kontroluje hygienu dětí,
zaměstnání dětí a spolupracuje s rodiči dětí,
ošetřovatelská edukace
Práce sestry
 Vyšetření V-zrakové ostrosti: čtení písma na
OPTOTIPU - pravé a levé oko, od největších po
nejmenší písmena ze vzdálenosti 5 metrů.
 Vyšetření perimetrem: vyšetření zorného pole,
aplikují se kapky, masti – individuální přístup
pacienta.
Optotypy Selenovův optotip pro vyšetření
zrakové ostrosti do dálky
Perimetry
perimetr pochází z řeckých slov peri
(kolem, okolo) k určování rozsahu
zorného pole oka
Vyšetření zrakové ostrosti do blízka
K vyšetření zrakové ostrosti do blízka
používáme čtecí tabulky či optotypy
obsahující tzv. Landoltovy prstence.
Nejčastěji používanou pomůckou jsou
tzv. Jägerovy tabulky. Jedná se o tištěný
text obsahující písmena různé velikosti,
čtený ze 30 cm.
Ošetřovatelská péče
 Schopnost rozlišit příznaky očních chorob.
 Pravidelná aplikace léků, rozkápávání zornic
(zhoršení zraku pacienta).
 Pečlivé označení a uchovávání léků.
 Odborná péče o oko u pacienta v bezvědomí –
vysychání, nemrkání, není zavlažováno slzami
(vřed, infekce, osychání rohovky).
Ošetřovatelská péče
 Péče o pacienta před operací – hygiena
obličeje, ostříhání řas, vyplachy očí, edukace
a nácvik návyků nutné po operaci (klidné
zavírání očí, nemrkat, lehká pohyblivost očními
bulvami, …..), poloha pacienta ve zvýšené
poloze, klidné pohyby těla, psychologický postoj
k pacientovi – nesamostatnost, bojácnost, …
 Dopomoc pacientovi.
 Edukace pacienta.
 Edukace rodiny a blízkých.
Poučení pacienta po laserovém
zákroku v domácím ošetření
 Co smím a nesmím v den operace?
 V den operace si neplánujte žádné další aktivity.
Oční operace není všední zážitek. Počítejte, že
po zákroku se budete cítit jako po důležité
zkoušce - budete prožívat směs euforie, úlevy
a velké únavy.Po návratu domů je nejlepší na
dvě až tři hodiny usnout. Jedno dvě piva či
sklenička něčeho ostřejšího v tomto případě
nemůže uškodit. Pozor! Konzumaci alkoholu
NEPŘEHÁNĚJTE a NEKOMBINUJTE s léky
proti bolesti a na spaní!
Důležité:
 Nesahejte si na oko – nemněte je.
 Kapejte pravidelně kapky podle rozpisu, který
jste obdrželi po zákroku.
 Pozor! Pokud budete spát, nenechávejte se
kvůli kapkám budit. Spánek
se zavřenýma očima je první den pro oko
důležitější než kapky.
 Pokud nebudete mít žádné obtíže, není
důvod zakazovat televizi nebo počítač.
Léčba
 Týden budete kapat kapky TOBRADEX, které jsou
kombinací antibiotika a protizánětlivého preparátu.
 Pokud nespíte, kapejte je do operovaného oka každé 3
hodiny. V době, kdy spíte, se nenechávejte kvůli kapání
budit. Klidný spánek je pro hojení důležitější než kapky.
 Od druhého pooperačního dne budete kapat tzv. "umělé
slzy". Pomáhají udržovat povrch oka
v optimálním stavu. Frekvence, délka
a konkrétní přípravek umělých slz může být u každého
pacienta jiný. Lékař vás bude včas informovat o tom, jak
umělé slzy používat.

Kouření, alkohol
 U silného kuřáka, asi si po zákroku cigaretu neodpustí.
První hodiny po zákroku může cigaretový kouř
vyvolávat slzení a pálení vašich očí. Nekuřáky může
cigaretový kouř dráždit i v dalších dnech.
 Alkohol v rozumných dávkách oku neškodí. Pokud v
den zákroku po příchodu domů vypijete jedno či dvě
piva a poté na 2 až 3 hodiny usnete, je to možná to
nejlepší, co můžete pro své oči udělat. Pssssst - nikde
to na nás ale neříkejte - někteří zapřísáhlí nepřátele
alkoholu by se na nás pro tuto radu mohli zlobit.
 Pozor - Nikdy nekombinujte alkohol s léky proti bolesti
nebo s tabletami na spaní.
Jak se bude po zákroku vyvíjet
vidění?
 Většina pacientů s vyšším počtem dioptrií
zaznamená výsledek již na operačním sále.
Úžas a překvapení z okamžitého efektu
zákroku jsou obvyklé. V prvních hodinách je ale
vidění trochu "pod vodou".
 Zraková ostrost se v den zákroku postupně
zlepšuje. První den po zákroku bývá vidění "tak
na 80 %". Po prvním týdnu "na 90 %" a v
dalších týdnech dochází k postupnému
dolaďování na výsledný 100% efekt zákroku.
Přístup a komunikace se zrakově postiženým
 Vodící pes v nemocnici apod. ???
Použité zdroje
 Viz syllabus + doporučená literatura + studijní
opora
Děkuji za pozornost