Sebepoškozování – automutilace


Autoagresivní chování bez úmyslu TS; vede k poruše tělesné integrity

Způsoby sebepoškození: řezání, pálení (nejčastěji cigeraeami), sebebití, vytrhávání vlasů,
opakovaná destrukce ran

Nejčastěji v období adolescence a rané dospělosti

Důvody:

Automutilační chování se často spojuje s prožitím nepříjemné a subjektivně velmi negativní situace
nebo zážitku případně pocitu křivdy a přání pomstít se, přičemž je agrese obrácená vůči sobě
sebepoškozování plynoucí psych. poruchy (např. psychózy - imperativní halucinace, poruchy
osobnosti, úzkostné stavy, závislosti atd.), symbolické (např. religiózní, snaha patřit k určité
skupině – dospívající v touze ztotožnit se s uznávanou skupinou – EMO. Gothic), snaha přitáhnout
pozornost, zvládání psychické bolesti - důležitým momentem sebepoškozením způsobená bolest, která
přehluší bolest psychickou. (Fyzická bolest je hmatatelná, člověk ji může snáze vlastní vůlí
ovládnout)


Fáze:

- přítomnost spouštěcí události (např. ztráta významného vztahu)

- zesílení pocitů napětí, úzkosti, špatné nálady

- myšlenky na sebepoškození

- pokusy sebepoškození odvrátit

- nárůst tenze

- akt sebepoškození

- uvolnění napětí (účel sebepoškozování)