Testové otázky – Zdravotnické právo v ošetřovatelství II, Právo a legislativa II


Podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby upravuje:

·         zákon č. 372/2001 Sb., o zdravotních službách

·         několik vyhlášek

·         zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě

·         zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

Národní centrální linka a evropské tísňové číslo jsou:

·         158, 112

·         150, 122

·         155, 112

·         155, 122

Místo události musí být dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době:

·         15 min.

·         20 min.

·         25 min.

·         30 min.

Dojezdová doba se počítá od:

·         objevení postižené osoby

·         přijetí tísňového volání

·         převzetí pokynu k výjezdu

·         výjezdu výjezdové skupiny

Dojezdová doba:

·         musí být dodržena bez výjimky

·         musí být dodržena s výjimkou nenadálých povětrnostních nebo dopravních podmínek

·         jde pouze o doporučení, nemusí být dodržena

·         není zákonem stanovena, ale musí být co nejkratší

O stupni naléhavosti tísňového volání rozhoduje:

·         operátor

·         vedoucí zdravotnického operačního střediska

·         vedoucí výjezdové skupiny

·         vedoucí výjezdové základny


Letecká výjezdová skupina se vysílá na místo události v případě, že by přesun postižené osoby do
cílového místa pozemním způsobem trval déle o více než:

·         10 min.

·         15 min.

·         20 min.

·         30 min.

Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí neodkladné přednemocniční péče
v případě, že:

·         by bylo ohroženo zdraví členů výjezdové skupiny

·         by byly ohroženy životy členů výjezdové skupiny

·         by měla být poskytnuta péče za podmínek, na které nebyli členové výjezdové skupiny
vybaveni

·         by měla být poskytnuta tato péče v nepříznivých klimatických podmínkách

Vyhláška č. 240/2012 Sb. rozlišuje:

·         4 stupně tísňového volání

·         2 stupně tísňového volání

·         5 stupňů tísňového volání

·         3 stupně tísňového volání

Výjezdové skupiny se podle své povahy člení na:

·         pozemní

·         letecké

·         železniční

·         vodní

Za nepřetržitou dostupnost ZZS odpovídá:

·         ministerstvo zdravotnictví

·         kraje

·         obce s rozšířenou působností

·         obce

Součástí zařízení ZZS je:

·         zdravotnické operační středisko

·         výjezdová skupina

·         středisko péče o pracovníky ZZS

·         vzdělávací a výcvikové středisko


Členové výjezdových skupin ZZS jsou oprávněni při své činnosti:

·         vstupovat do objektů

·         vstupovat na pozemky

·         zjišťovat totožnost fyzických osob, které se zdržují na místě události

·         požadovat od fyzických osob, které se zdržují na místě události, osobní a věcnou pomoc

Plán pokrytí území výjezdovými základnami vydává:

·         obec

·         obec s rozšířenou působností

·         kraj

·         ministerstvo zdravotnictví na základě demografických ukazatelů

Z hlediska právní formy je poskytovatel ZZS:

·         příspěvkovou organizací

·         státním podnikem

·         společností s ručením omezeným

·         obecně prospěšnou společností

Náklady na provoz letecké záchranné služby se hradí z:

·         prostředků zdravotního pojištění

·         krajského rozpočtu

·         obecního rozpočtu

·         státního rozpočtu

Zdravotnické operační středisko ZZS provádí:

·         příjem tísňového volání

·         vyhodnocování tísňového volání

·         vydávání pokynů výjezdovým skupinám

·         výcvik výjezdových skupin

Na místě s hromadným výskytem postižením osob působí:

·         třídící skupina

·         zásahová skupina

·         skupina přednemocniční neodkladné péče

·         odsunová skupina

Základní složky integrovaného záchranného systému tvoří:

·         Armáda ČR

·         Policie ČR

·         poskytovatelé ZZS

·         hasičský záchranný sbor

Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyny operátora k výjezdu do:

·         2 minut

·         3 minut

·         5 minut

·         10 minut

Do II. stupně naléhavosti tísňového volání patří situace, kdy:

·         bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí postižené osoby

·         pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí postižené osoby

·         se jedná o mimořádnou událost s hromadným postižením osob

·         se jedná o událost, kam jej třeba vyslat minimálně 5 výjezdových skupin

Při získání nároku na odchodné je třeba, aby pracovník ZZS vykonával činnost při poskytování ZZS za
zákonných podmínek po dobu minimálně:

·         10 let

·         15 let

·         20 let

·         25 let

Nárok na odchodné vzniká zdravotnickému pracovníkovi ZZS za podmínek stanovených zákonem č.
374/2011 Sb. při dosažení věku:

·         45 let

·         50 let

·         55 let

·         60 let

Za každý ukončený rok výkonu činnosti ZZS nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o:

·         1/3 průměrného měsíčního výdělku

·         1/2 průměrného měsíčního výdělku

·         2/3 průměrného měsíčního výdělku

·         vždy o částku 1500,- Kč

Celková výše odchodného nesmí překročit:

·         dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance

·         trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance

·         čtyřnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance

·         šestinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance

Základní výše odchodného zdravotnického pracovníka při poskytování ZZS činí:

·         1 průměrný měsíční výdělek

·         3 průměrné měsíční výdělky

·         75 500,- Kč

·         5 průměrných měsíčních výdělků

Příjem pokut uložených za spáchání přestupku na úseku zákona o ZZS je příjmem rozpočtu:

·         kraje

·         obce

·         obce s rozšířenou působností

·         státu

Za spáchání přestupku na úseku zákona o ZZS je možno uložit fyzické osobě pokutu až do výše:

·         5 000 Kč

·         50 000 Kč

·         100 000 Kč

·         250 000 Kč

Vedoucí výjezdové skupiny je při poskytování neodkladné přednemocniční péče bez tísňové výzvy
povinen:

·         bezodkladně nahlásit místo události zdravotnickému středisku

·         bezodkladně nahlásit čas zahájení poskytování péče postižené osobě

·         počet svědků, kteří se na místě nacházejí

·         všechny zdravotnické úkony, které byly při zásahu použity

Výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci tvoří vždy:

·         povinně 2 lékaři různého zaměření

·         lékař

·         psycholog a lékař

·         lékař a 2 nelékařští pracovníci

Traumatologický plán se aktualizuje:

·         1x za rok

·         1x za dva roky

·         podle potřeby, záleží na demografickém vývoji obyvatel

·         1x za pět let


Traumatologický plán:

·         vydává poskytovatel ZZS a schvaluje ho Ministerstvo zdravotnictví

·         vydává Ministerstvo zdravotnictví a schvaluje ho krajský úřad

·         vydává poskytovatel ZZS a schvaluje ho krajský úřad

·         vydává ho krajský úřad a schvaluje ho Ministerstvo zdravotnictví

Poskytovatel akutní lůžkové péče je ve vztahu k poskytovateli ZZS povinen:

·         zřídit kontaktní místo

·         nepřetržitě spolupracovat se zdravotnickým operačním střediskem

·         bezodkladně informovat zdravotnické operační středisko o provozních závadách, které
omezují poskytování neodkladné péče

·          1x za měsíc vyžadovat přehled počtu výjezdů ZZS v kraji

O neposkytnutí přednemocniční neodkladné lékařské péče je oprávněn rozhodnout:

·         pracovník operačního střediska ZZS

·         člen výjezdové skupiny

·         vedoucí výjezdové skupiny

·         kdokoliv, kdo je na místě události jako první

Stanovený stupeň naléhavosti tísňového volání:

·         nelze měnit

·         může ho změnit pouze operátor, který o něm rozhodl

·         může ho změnit pouze lékař, a to po předchozím souhlasu operátora

·         může ho změnit lékař, pokud tak uzná za vhodné

Předpokladem vzniku právní odpovědnosti je:

·         protiprávní jednání, škodlivý následek, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a
škodlivý následkem, sankce

·         protiprávní jednání, škodlivý následek, zavinění, sankce

·         protiprávní jednání, zavinění, příčinná souvislost mezi zaviněním a protiprávním jednáním
a sankce

·         protiprávní jednání, škodlivý následek, příčinná souvislost mez protiprávním jednáním a
škodlivým následkem, zavinění

Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel:

·         chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem

·         věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný
zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane

·         věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je
způsobí, byl s tím srozuměn

·         nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem
k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl

Občanskoprávní odpovědnost plní především funkci:

·         prevenční

·         satisfakční

·         sankční

·         uhrazovací

Výši náhrady škody ve zdravotnictví (tzv. bolestné):

·         stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví

·         stanoví vyhláška Ministerstva vnitra

·         stanoví na základě metodiky soudní znalci vždy pro konkrétní případ

·         stanoví soudní znalci dle svého vlastního uvážení

K trestní odpovědnosti za trestný čin:

·         je třeba ve všech případech úmyslné zavinění

·         je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z
nedbalosti.

·         postačí vždy pouze zavinění z nedbalosti

·         je třeba, aby byl pachatel takového činu plnoletý

Mlčenlivost zdravotnického pracovníka:

·         může být prolomena pouze souhlasem jeho nadřízeného zaměstnance

·         nesmí být v žádném případě prolomena

·         může být prolomena pouze ze zákonem stanovených důvodů

·         může být prolomena jen ze zákonem stanovených důvodů, ale pouze pokud s tím ten, koho se
údaje týkají, souhlasí

Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět:

·         kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí

·         kontrolu věcí, které zaměstnanci odnášejí

·         prohlídky zaměstnanců

·         video monitoring v kancelářích zaměstnanců

Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je upravena:

·         v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

·         v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

·         v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce

·         v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí:

·         musí být uzavřena v písemné podobě

·         může být uzavřena i ústně

·         lze ji uzavřít jen se zaměstnancem starším 18 let

·         uzavírá se v případě, kdy svěřená věc přesahuje hodnotu 20 tisíc Kč

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku:

·         rovnající se 3 a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku

·         rovnající se 4 a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku

·         rovnající se 5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku

·         rovnající se 5 a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku

Při porušení předpisů vydaných stavovskou organizací (komorou) u člena komory nastupuje:

·         trestní odpovědnost

·         disciplinární odpovědnost

·         pracovněprávní odpovědnost

·         správní odpovědnost

Odpovědnost za přestupek vzniká:

·         jen u fyzické osoby

·         jen u fyzické a právnické osoby

·         jen u fyzické osoby a fyzické osoby podnikající

·         u fyzické osoby, fyzické osoby podnikající a právnické osoby