Medicína katastrof a hromadných neštěstí 1 Radiační rizika a nemoc z ozáření Úvod uAtomy všech látek jsou tvořeny ze 3 druhů částic: uprotony, neutrony, elektrony uprotony + neutrony = jádro atomu (prakticky všechna hmotnost atomu) uelektrony = obíhají kolem jádra po kruhových drahách ustabilní jádra ulibovolně dlouho neměnná jádra (bez ohledu na změny kterým atom prochází) uatomy jejichž jádra mají přebytek energie, nejsou v čase stabilní a samovolně se přeměňují nazýváme radioaktivní unuklid ulátka, jejíž všechny atomy mají stejný počet protonů i stejný počet nukleonů uizotop unuklidy se stejným atomovým číslem, ale jiný počet neutronů (stejné chemické, ale jiné jaderné vlastnosti) u u Radioaktivní látky uRadioaktivní látky: ulátky, které obsahují nestabilní izotopy prvků ujádra těchto prvků (radionuklidy) se přeměňují v jádra jiných izotopů a přitom vysílají (emitují) ionizující záření především ve formě: učástic alfa učástic beta uzáření gama uneutronů uradioaktivita přirozená a radioaktivita uměle vytvořená člověkem u Částice alfa uČástice alfa: uprostá heliová jádra složená ze dvou protonů a dvou neutronů (kladný elektrický náboj) upři interakci s atomy předávají část své energie elektronům, ty jsou převážně ionizovány (odloučí se od atomu za vzniku iontu, nebo excitují) přejdou do vyšší energetické hladiny a zpravidla se vrací do původního místa na orbitě za vyzáření části své energie pomocí fotonů uemitované elektrony mohou předávat část své energie i dále a způsobit sekundárně další ionizaci uvzhledem k husté interakci alfa části s elektrony není jejich dolet velký: uve vzduchu několik mm, v pevných látkách zlomky mm u u Částice beta uČástice beta: uvznikají při štěpení atomových jader umají záporný elektrický náboj ustejně jako částice alfa mohou předávat svojí energii orbitálním elektronům udalším způsobem interakce beta části s hmotou je tzv. brzdné záření: uvzniká při nárazu beta částic do atomových jader ubeta částice přitom předají část své energie a zpravidla se od jádra odrazí, atomová jádra pak svou přijatou energii vyzáří ve formě fotonu udolet: ve vzduchu až několik metrů, ve vodě až desítky mm, u těžších materiálu mm až centimetry u Gama záření uGama záření: uje vyzařováno samotnými atomovými jádry umá velmi malou vlnovou délku uv elektrickém poli je neutrální (tzn. bez náboje, není možné jej elektricky nebo elektromagneticky vychylovat) uvzhledem k nízké hustotě ionizace atomů má velmi vysoký dolet záření: uve vzduchu několik set metrů uv kompaktních materiálech beton, zemina až desítky centimetrů u Neutrony uNeutrony: uElektricky neutrální částice, stavební kameny atomových jader uAčkoliv neutrony interagují s orbitálními elektrony, důležitý je jejich účinek po nárazu do atomových jader, ty mohou neutron: u zcela pohltit (záchyt neutronu) uprovázen vznikem nestability jádra působící další radioaktivní rozpad, tento mechanismus vysvětluje vznik indukované radioaktivity, zejm. epicentrum jaderných výbuchů uodrazit jej v různých úhlech (emituje fotony = gama záření) unebo dojde působením neutronu k rozštěpení jádra uvznikají dva nestabilní a různě velké fragmenty, které reagují s okolní hmotou upraktickou využitelnost mají velmi těžká jádra (Uran-235, Plutonium-239), při štěpení těchto jader jsou uvolňovány další 2 až 3 neutrony, které aktivně rozštěpí okolní atomy, následná tepelná energie je využívána k mírovým i vojenským účelům u u Úvod pokračování uHmotové (nukleonové) číslo: uudává počet stavebních částic (nukleonů) v jádru atomu uPoločas rozpadu: učasový údaj, který určuje dobu za kterou se rozpadne polovina všech jader daného radionuklidu ujsou radionuklidy s poločasem rozpadu v řádu sekund, ale i nuklidy s poločasem několik tisíc let uvětšina radionuklidů emituje beta a gama záření, Uran-235 a Plutonium-239 významné množství alfa částic u u Úvod pokračování uAktivita: ufyzikální veličina, která udává počet radioaktivních přeměn za sekundu uudává se v jednotkách – Becquerel [Bq] u1 Bq = 1 jaderná přeměna za 1s umíra aktivity se u radionuklidů liší u ukomplexní úpravu otázek spojených s mírovým využíváním jaderné energie a ionizujícího záření obsahuje Atomový zákon č. 263/2016 Sb. u u u Úvod pokračování (důležité radiobiologické veličiny) uAbsorbovaná dávka uvyjadřuje energii, která je absorbovaná jedním kilogramem hmotnosti terče (např. člověk) ujednotkou je Gray [Gy] u1 Gy = 1 J na kilogram, tzn. pokud 80kg člověk absorbuje záření o velikosti 80 J, jde o ozáření rovné 1 Gy) uDávkový příkon uvyjadřuje absorbovanou dávku za jednotku času (Gy za čas) uEfektivní dávka uurčuje míru postižení organismu stochastickými účinkami ujednotkou je Sievert [SV], 1 SV = 1 J na kilogram u u Zdroje ionizujícího záření upřírodně se vyskytující radionuklidy, kosmické záření ugenerátory, rtg přístroje ucyklotrony (vysokofrekvenční urychlovač), monitory ujaderné reaktory, jaderné zbraně uobecně má jakákoliv část hmoty kolem nás nepatrné množství radionuklidů (de facto jsou zářiči) unebezpečné jsou určené radioaktivní látky, před kterými je třeba ochrany (de iure – podle práva) Radiační nehoda a havárie uriziko vzniku v dnešní době spíše minimální, nicméně pravděpodobnost stále existuje uRadiační nehoda: ustav, při kterém jsou hodnoty expozic jsou vyšší než limitní uRadiační havárie: ustav, při kterém dojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí a je nutné uplatnit významná opatření pro ochranu obyvatel u uškála událostí v jaderných zařízení podle IAEA (International Atomic Energy Agency) u u u Škála událostí v jaderných zařízení podle IAEA u u u u u u Úložiště radioaktivního odpadu (ÚRAO) uÚložiště RAO (ÚRAO) uje prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivního odpadu uÚRAO Dukovany ubylo vybudováno v areálu JE Dukovany pro ukládání upraveného RAO z jaderné energetiky, případnému úniku radionuklidů do biosféry zabraňuje soustava bariér s dlouhodobou životností uÚRAO Richard ubylo vybudováno v komplexu bývalého vápencového dolu (v podzemí vrchu Bídnice - 70 m pod povrchem – nedaleko Litoměřic) u Úložiště radioaktivního odpadu (ÚRAO) uÚRAO Bratrství uvzniklo adaptací těžní štoly bývalého uranového dolu, Jáchymov uÚRAO Hostím bylo vybudováno ve vápencovém lomu poblíž vesnice Hostím uv ČR předpokládá vybudování hlubinného úložiště (HÚ) uprogram jeho vývoje byl zahájen již v roce 1992 ubudoucí HÚ přijme všechen RAO, který nelze uložit do přípovrchových úložišť uzahájení provozu HÚ se předpokládá kolem roku 2065 Cesta za jadernou zbraní ur.1895 – W.C. Röntgen – objev rentgenového záření, paprsky X ur.1896 – H. Becquerel – objev radioaktivity uranu ur. 1897 – J.J. Thomson – objev náboje elektronu ur. 1898 – P. a M. Curie, G. Bémont – radium a polonium ur. 1900 – E. Rutherford, F. Soddy – objev radonu ur. 1902 – E. Rutherford, F. Soddy – teorie radioaktivního rozpadu ur. 1919 – E. Rutherford – štěpení atomových jader ur. r.1933 – F. a I. Joliot-Curie – objev umělé radioaktivity u Cesta za jadernou zbraní ur. 1934 – J. Chadwick – objev neutronu ur. 1934 – E. Fermi – první umělé štěpen uranu ur. 1939 – L. Meitnerová – objev možnosti jaderné řetězové štěpné reakce ur. 1942 , USA, ženijní útvar Manhattan District (práce označeny jako vývoj náhradních materiálů) ur. 1942 – E. Fermi – Chicagská univerzita, uskutečnil jadernou řetězovou reakci u16.7.1945 – USA, Nové Mexiko, úspěšný test Trinity (první jaderný test) u Japonsko upro bombardování Japonska bylo určeno 5 cílů: u uKókura, Hirošima, Nagasaki, Niigata a Kjóto (Kjóto později vyřazeno pro množství kulturních památek) u uvelká města vynechána (poničena dřívějšími nálety, efekt nové zbraně by nebyl dostatečný) Hirošima u6.8.1945 byla svržena puma LITTLE BOY uve výšce 900 m byla zapojena roznětka a kolem výšky 600 m došlo k záblesku a vzniku ohnivé koule upodle amerických údajů: unaráz zahynulo (stalo se nezvěstných) 70 000 lidí a dalších 70 000 bylo zraněno ustavby zcela zničeny na ploše 12 km2 upodle japonských údajů: uokamžité ztráty 140 000 lidí, další desetitisíce na pozdní následky u70 000 zničených domů Nagasaki u9.8.1945 byla svržena puma FAT MAN ujako primární cíl byla určena Kókura, ale pro potíže s viditelností nad Kókurou byla puma svržena na náhradní cíl – Nagasaki uvzhledem k umístění (kopcovitý terén) a velikosti Nagasaki unižší ztráty než v Hirošimě upodle USA: 36 000 mrtvých a nezvěstných, 40 000 zraněných, zničená městská zóna 5,8 km2 upodle Japonska: 72 000 obětí, 18 000 zničených domů Jaderné zbraně - typy uŠtěpné zbraně uklasické atomové pumy, štěpná (řetězová) reakce těžkých kovů jader uostřelováním jádra radionuklidu Uranu-235 primárním neutronem vnikne tato částice do jádra, které je nestabilní a rozpadne se na dvě zhruba stejně velké jádra, přičemž se z něj uvolní 1 až 3 další neutrony. uv dostatečném množství čistého Uranu-235 pak může každý sekundární neutron vyvolat štěpení dalších jader, které vždy uvolní další neutrony, toto štěpení je doprovázeno velkým množstvím energie uTermojaderné zbraně uuvolňují energii opačným procesem než štěpení, proces spočívá na vzniku těžších jader z lehčích, jediným použitým prvkem byl zatím vodík (deuterium, tritium Jaderné zbraně - typy uTřífázová jaderná nálož (F-F-F, fission-fusion-fission) uuvolňuje energii ve třech fázích, první je štěpení v roznětce, druhá termojaderná reakce, třetí následné štěpení udalší modifikované typy: uštěpná se zvýšeným účinkem uštěpná se zvýšenou radioaktivní kontaminací ujaderná nálož se zvýšeným tokem neutronů ujaderná zbraň s intenzivním elektromagnetickým impulsem (EMP) u Jaderné zbraně - účinky uPodle typu výbuchu: uvzdušný (vysoký, nízký) upozemní uhladinový upodzemní upodhladinový Jaderné zbraně - účinky uPrimární účinky uvzdušná tlaková vlna urázová vlna a seizmické účinky uionizující záření (pronikavá radiace) usvětelné (tepelné) záření uelektromagnetický impuls u Jaderné zbraně - účinky uSekundární účinky uradioaktivní kontaminace uzničení infrastruktury upožáry u u Jaderné zbraně - dnes uUSA uRusko uIzrael uČína uIndie uVelká Británie uFrancie uPákistán uSeverní Korea u Zamezení vzniku MU ukaždé pracoviště, kde se manipuluje se zdroji ionizujícího záření, musí mít připraveny plány činnosti při vzniku radiační události, plány obsahují základní principy činnosti: uzamezení vzniku radiační události uzamezení šíření kontaminace uopětovné převedení zdroje záření pod kontrolu uevakuace nebo ukrytí zaměstnanců unahlášení události kompetentním orgánům Radiační mimořádná událost upro potřeby IZS – typová činnost STČ-01/IZS (Špinavá bomba) uodlišný postup oproti jiným nehodám a haváriím ujednotky požární ochrany vytvářejí předběžnou ochranou zónu (nejméně 50 m od zdroje ionizujícího záření) uv této zóně dochází k průzkumu a měření dávkového příkonu ionizujícího záření a aktivity zářiče učlenové ZZS se v předběžné ochranné zóně nesmí pohybovat (vyčkat na návětrné straně) uv případě, že členové ZZS budou na místě MU první a dojde k jejich kontaminaci, poté musí projít dozimetrickou kontrolou a dekontaminací Radiační mimořádná událost upři dalším průzkumu je stanovena hranice nebezpečné zóny (dávkový příkon 1 mSv/h) upotenciální ohrožení zasahujících osob uv zóně pracují pouze jednotky požární ochrany (dle metodiky bojového řádu) uvýjezdové skupin ZZS zde nepracují za žádných okolností (nemají vybavení, výcvik, došlo by k jejich ohrožení) utřídění (START) provádějí zasahující jednotky požární ochrany u u u u Radiační mimořádná událost u ukolem nebezpečné zóny je stanoveno místo kontrolovaného vstupu do nebezpečné zóny (dávkový příkon 0,1 – 1 mSv/h) a nástupní prostor složek IZS (jeho zevní hranice má dávkový příkon 0,1 mSv/h) u uv rámci dalšího průzkumu a měření je ve spolupráci s PČR vytvořena hranice vnější zóny (dávkový příkon 30 μSv/h a méně) u u u u u Radiační mimořádná událost upo stanovení zón je velitelem zásahu určeno stanoviště pro dekontaminaci zasažených osob uvelitel zásahu společně s vedoucím zdravotnické složky určí stanoviště PNP (třídění a ošetřování) umusí být umístěno vně nebezpečné zóny na návětrné straně udávkový příkon 30 μSv/h a méně uza provoz zodpovídá vedoucí zdravotnické složky u u u u u u u Kontaminace radioaktivními látkami uZevní (povrchová) uznečištění nekrytého tělesného povrchu, kůže a sliznic radionuklidy z různých zdrojů uVnitřní uvzniká při: uvdechnutí (inhalace) upožitím kontaminované vody a potravy (ingesce) uvstřebáváním z poraněné nebo intaktní (neporušené) kůže nebo sliznic u u u u u Dekontaminace uprovádí se na stanovišti dekontaminace udekontaminace úst uzubní kartáček + kloktání kyselého roztoku (3% roztok kyseliny citrónové) u udekontaminace hltanu ukloktání naředěného roztoku peroxidu vodíku (3%) u udekontaminace dutiny nosní uvýplach vodou nebo fyziologickým roztokem u u u u u Dekontaminace udekontaminace očí uvýplach vodou nebo fyziologickým roztokem uod vnitřního k vnějšímu koutku (zabránit kontaminaci slzného kanálku) uvnější část oděvu se odkládá do předem určených nádob unásledně se provádí dozimetrická kontrola upokud je hodnota nad 10 Bq/cm2 je nutné sundat i zbytek oblečení a provést osprchování a omytí mýdlem a osušení uu nechodících osob je dekontaminace provedena pomocí mulů namočených ve fyziologickém roztoku u u u u u u Dekontaminace upozor na otevřené rány a popáleniny ujako prevence infekce používat sterilní muly upokud jsou naměřené hodnoty i po omytí nadlimitní, je nutné uvažovat o vnitřní kontaminaci uošetření těžce poraněného (provedení život zachraňujících úkonů) pacienta má přednost před celkovou dekontaminací udekontaminaci a zajištění likvidace oděvů a kontaminované vody zajišťuje HZS ve spolupráci s SÚJB u u u u u u Činnost ZZS při RMU – STČ 01/IZS uupřesnění tísňového volání zdravotnickému operačnímu středisku vedoucím první výjezdové skupiny z pohledu rozsahu, typu a závažnosti zdravotnických následků. uprovedení orientačního zdravotnického průzkumu místa události uprojednání prvotních požadavků pro zajištění činnosti ZZS v místě zásahu s velitelem zásahu včetně použití osobních ochranných prostředků a dozimetrů uposkytování PNP upřebírání dekontaminovaných pacientů probíhá zásadně na předem určeném místě blízko hranice nebezpečné zóny u u u u u u Činnost ZZS při RMU utřídění postižených osob pro stanovení pořadí pro poskytnutí PNP usměrování pacientů k poskytovateli akutní lůžkové péče nebo do středisek specializované zdravotní péče pro ozářené osoby při radiačních nehodách udalší činnosti dle traumatologického plánu ZZS, pokud byl aktivován zdravotnickým operačním střediskem ustanovení případné spolupráce s dalšími poskytovateli ZZS usoučinnost s dalšími základními složkami IZS a ostatními složkami IZS prostřednictvím operačních a informačních středisek složek IZS uposkytnutí informací PČR o pacientech zemřelých během transportu do cílového zdravotnického zařízení u u u u u u u Činnost ZOS při RMU uzajištění vedení zdravotnické části zásahu osobou zodpovědnou za splnění úkolů ZZS, která se v případě potřeby stává členem štábu velitele zásahu una základě orientačního zdravotnického průzkumu aktivace traumatologického plánu ZZS, pokud událost vykazuje prvky mimořádné události s hromadným postižením osob upovolání záložních sil podle traumatologického plánu ZZS uinformování středisek specializované zdravotní péče pro ozářené osoby při radiačních nehodách o možnosti přijetí pacientů uinformování kontaktních míst poskytovatelů akutní lůžkové péče uvyžádání informací z místa zásahu o možnosti vhodného místa pro přistání vrtulníku s ohledem na zabránění rozšiřování radioaktivních látek u u u u u u Činnosti a úkoly vedoucího zdravotnické složky při RMU uihned po příjezdu kontaktuje velitele zásahu, kterému ohlašuje dostupné síly a prostředky ZZS uspolečně s vedoucím odsunu jako jediný komunikuje se zdravotnickým operačním střediskem ZZS uve spolupráci s velitelem zásahu rozhodne o určení místa pro poskytnutí PNP, které bude organizováno v rámci třídících skupin, skupin přednemocniční neodkladné péče a skupiny odsunu, včetně určení jejich stanovišť uurčí vedoucího odsunu a vedoucího lékaře, který je současně vedoucím skupiny třídění, skupiny PNP u u u u u u Činnosti a úkoly vedoucího zdravotnické složky při RMU ustanoví úkoly osobám začleněným do zdravotnické složky k plnění úkolů ve skupinách na stanovištích (třídění, PNP a odsunu) urozhodne společně s velitelem zásahu o podmínkách pro zajištění bezpečnosti postižených osob a zasahujících členů zdravotnické složky upokud je pro zajištění činnosti členů zdravotnické složky nezbytné doplnit její vybavení zdravotnickým materiálem, vedoucí zdravotnické složky si vyžádá potřebný zdravotnický materiál a jeho dopravu do místa mimořádné události prostřednictvím ZOS ZZS uposuzuje rozsah další nutné pomoci z jiných krajů, eventuálně další dosažitelné pomoci u u u u u u Činnosti a úkoly vedoucího zdravotnické složky při RMU uzajistí přítomnost zdravotnického pracovníka na dekontaminačním stanovišti pro případ určení způsobu dekontaminace postižených osob (individuálně podle charakteru poranění osoby) u uspolečně s velitelem zásahu stanovuje stupeň ochrany a použití OOPP u uzajistí doprovod zdravotnickým pracovníkem pro osoby přepravované smluvními dopravními prostředky pro hromadný odsun postižených osob nevyžadujících v době přepravy poskytování PNP u u u u u ZZS - OOPP uObličejová maska s ochranným filtrem nebo kombinace ochranných brýlí a filtrační polomasky s úrovní ochrany FFP3 u uholinky nebo dobře omyvatelná pracovní obuv u udvoje ochranné rukavice (chirurgické) u ujednorázový protichemický ochranný oděv s kapucí u u u u u Účinky ionizujícího záření na člověka uStochastické účinky (pravděpodobnostní): uvznikají důsledek změny jedné nebo několika málo buněk (mutace, maligní transformace) unádory, genetické mutace uneexistuje prahová dávka, žádná dávka není pokládána za bezpečnou us dávkou vzrůstá pravděpodobnost vzniku uDeterministické účinky (nepravděpodobnostní): uvznikají důsledkem zániku velkého množství buněk uke svému projevu potřebují prahovou dávku, se vzrůstající dávkou roste pravděpodobnost i závažnost poškození uANO, radiační dermatitida… u u Akutní nemoc z ozáření (ANO) ukomplex patologických změn v organismu vyvolaných účinkem vysokých dávek ionizujícího záření (vzniká v důsledku ozáření o dávce vyšší než 0,7 Gy) uv závislosti na dávce = klinický obraz udřeňový, střevní (gastrointestinální), neurovaskulární syndrom (toxemický a cerebrální) utypický klinický průběh, ve 4 fázích: uprodromální (první reakce na ozáření) ulatentní (skrytá – bez příznaků) umanifestní urekonvalescence (pokud nedojde k smrti) u u Dávka (Gy) Klinická forma Stupeň závažnosti Prognóza Mortalita (%) Doba úmrtí (dny) 0,7 - 2 dřeňová I (lehký) zcela příznivá 0 x 2 - 4 II (střední) relativně příznivá 5 40 - 60 4 - 6 III (těžký) poměrně příznivá 50 30 - 40 6 - 10 IV (velmi těžký) nepříznivá 95 10 - 20 10 - 20 střevní (gastrointestinální) zcela nepříznivá 100 8 - 16 20 - 50 toxemická (cévní) 4 - 7 50 + cerebrální 1 - 3 Klinické formy a stupně závažnosti ANO Akutní nemoc z ozáření (ANO) – dřeňová forma uvzniká při ozáření dávkou 1 Gy, tzv. dřeňový syndrom – útlum krvetvorby uProdromální fáze unauzea, zvracení, malátnost, únava, bolesti hlavy, průjem, hypertermie u vysokých dávek (8-10 Gy) utachykardie, nadměrné pocení, leukocytóza uvyšší dávka záření dělá symptomatologii intenzivnější, příznaky nastupují dříve a doba trvání je delší uLatentní fáze uobtíže částečně nebo zcela ustupují uzvyšuje se neutropenie, trombocytopenie učím vyšší dávka ozáření, tím kratší latentní fáze upři lehkém stupni trvání do 30 dne, při velmi těžkém může pokračovat rovnou do fáze manifestace Akutní nemoc z ozáření (ANO) – dřeňová forma uManifestní fáze: urozvoj hemoragického syndromu (krevní výrony na sliznici ústní, kůži, krvácení z nosu, v těžkých případech vnitřní krvácení), infekce utonzilitida, pneumonie uulcerózní a nekrotické změny na kůži a sliznicích ucelková intoxikace = radiační endotoxikóza, radiační alopecie upokud dojde ke smrti = důvodem bývá infekce nebo vnitřní krvácení uTerapie (antiemetika často vynechána z důvodu sledování vývoje) upři nižších dávkách – růstové faktory krvetvorby, upři vyšších transplantace kostní dřeně, vzhledem k výrazné leukocytóza – izolace a ATB Akutní nemoc z ozáření (ANO) – dřeňová forma uFáze rekonvalescence: učástečná nebo úplná normalizace organismu uprůměrná délka rekonvalescence 3 – 6 měsíců uběhem života mohou vzniknout pozdní důsledky: uonkologické onemocnění ušedý zákal usklerotické změny ucelkové zkrácení doby života Akutní nemoc z ozáření (ANO) – střevní (gastrointestinální) forma uvzniká při ozáření dávkou vyšší než 10 Gy uklinické změny jsou podmíněny radiačním poškozením sliznice tenkého střeva – tzv. gastrointestinální syndrom uProdromální fáze: uvětší závažnost projevů než u dřeňové formy ucelková slabost, úporná nauzea, silné bolesti břicha, nezkrotný průjem, může být paréza žaludku či střeva, výrazný erytém, febrilní teplota, bolesti hlavy a kloubů udoba trvání 2-3 dny, následně může nastat krátkodobé zlepšení stavu (1-2 dny, obdoba latentní fáze), nicméně projevy nemizí úplně Akutní nemoc z ozáření (ANO) – střevní (gastrointestinální) forma uManifestní fáze: unáhle zhoršení zdravotního stavu, vysoké teploty (39-40) usnížená chuť k jídlu, atonie žaludku uporuchy reabsorpce živin, snižování tělesné hmotnosti udrastický pokles leukocytů ustřevní hemoragie, infekční komplikace usmrt (do 18 dnů) důsledkem enteritidy, parézy a neprůchodnosti střev (ileus), poruchy homeostázy, kardiovaskulární selhání usmrti předchází sopor a kóma Akutní nemoc z ozáření (ANO) – toxemická forma uvzniká při ozáření dávkou 20 – 50 Gy uneurovaskulární syndrom utoxemie uvzniká rozpadem produktů tkání, radiotoxinů, endotoxinů střevní mikroflóry uvede ke vzniku poruch oběhu – hemodynamické poruchy, otok mozku uporuchy funkce nervových center upouze symptomatická terapie usmrt během 4 – 7 dne po ozáření v důsledku otoku mozku u Akutní nemoc z ozáření (ANO) – cerebrální forma uvzniká při ozáření dávkou vyšší než 50 Gy urozvoj cerebrálního radiačního syndromu (přímé poškození nervových buněk) uúporné zvracení, dezorientace, křečové stavy, poruchy vědomí, poruchy dýchání, kóma usymptomatická terapie usmrt do 48 hodin v důsledku paralýzy dýchacího centra u Radiační dermatitida uvzniká při lokálním ozáření dávkou vyšší než 3 Gy, rozsah a závažnost určuje obdržená dávka učasná forma: uprojevuje se erytémem několik dní po ozáření upo latentní fázi následuje suchá, vlhká dermatitida, jizvení a nekróza kůže v závislosti na dávce záření upoškození pokožky upozdní forma: uněkolik měsíců po ozáření upoškození škáry a podkožního vaziva Chronická nemoc z ozáření (CHNO) uvzniká při dlouhodobém působení ionizujícího záření na organismus (měsíce, roky) v dávkách 10x a více než jsou přípustné dávky pro profesionály upříznaky a jejich intenzita dle dávky uterapie dle obecných principů radiačního poškození, somatických a nádorových onemocnění udůležité je zamezit dalšímu radiačnímu působení na člověka Literatura uMATOUŠEK, Jiří, Jan ÖSTERREICHER a Petr LINHART. CBRN: jaderné zbraně a radiologické materiály. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. Spektrum (Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství). ISBN 978-80-7385-029-6. uHAVRÁNKOVÁ, Renata, ed. Klinická radiobiologie. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-247-4098-0. uKUBINYI, Jozef, Jozef SABOL a Andrej VONDRÁK. Principy radiační ochrany v nukleární medicíně a dalších oblastech práce s otevřenými radioaktivními látkami. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0168-9. uŠÍN, Robin. Medicína katastrof. Praha: Galén, [2017]. ISBN 978-80-7492-295-4.