Zobrazovací, elektrofyziologické a funkční vyšetřovací metody MUDr. Jindřich Mareš Rentgen •= skiagrafie •Metoda k zobrazení měkkých a hlavně tvrdých tkání •Základem je rozdílné pohlcení rentgenových paprsků různými tkáněmi •Výsledný obraz zachycen na RTG film či detekční systém přístroje •Nejčastěji vyšetření kostí, kloubů, zubů, plic, břicha •Relativní kontraindikace v těhotenství •Výhody •Levné •Rychlé •Nevýhody •Nezachytí děj, ale pouze jeho výsledek •Obtížná lokalizace ev. nálezu •Radiační zátěž Nejčastejší projekce •Předozadní (anteroposteriorní) a zadopřední (posteroanteriorní) • • • •Boční Kontrastní látka •Umožňuje lepší zobrazení tkání •mění hodnotu absorbce rtg záření – zvyšuje kontrast mezi tkáněmi •Pozitivní x negativní •Pozitivní •Pohlcují méně záření, než vyšetřovaný orgán •Nejčastěji vzduch •Na rtg černý •Negativní •Pohlcují více rtg záření, zvyšují sytost orgánu •Jodové (tekuté) x bariové (kašovité) •Metoda dvojího kontrastu • • CT •= computed tomography, výpočetní tomografie •Využívá rentgenového záření •Zobrazuje tělo v sérii řezů •Výsledný obraz vzniká matematickou rekonstrukcí z řady rentgenových projekcí získaných postupně z různých úhlů •lze diagnostikovat jen takové patologické procesy, které se při prostém vyšetření nebo po podání kontrastní látky liší svou denzitou od okolí • •Výhody: •vysoké detaily •rychlost •Možnost přesné lokalizace patologie •V současné době možnost 3D rekonstrukce •Nevýhody: •Vysoké pořizovací náklady •Relativně vysoká dávka RTG záření • Scintigrafie •Metoda využívající detekci záření γ a rentgenového záření •Využívá se k měření radioaktivity látek, zejména radiofarmak nebo aktivity biologických materiálů •Planární detekční systémy •Gamakamery •Dvourozměrné zobrazení •tomografické detekční systémy •Emisní počítačové tomografy •SPECT nebo PET podle užitého radiofarmaka • • Ultrazvuk •Založená na schopnosti tkání odrážet ultrazvukové vlny = echogenitě •Hypoechogenní x hyperechogenní tkáně (světlejší nebo tmavší než okolí) • •Výhody: •Neinvazivnost •Absence kontraindikací Orgány vhodné k vyšetření •břišní orgány ( játra, žlučník, žlučové cesty, slinivka břišní, slezina, ledviny, močový měchýř, břišní cévy) •malá pánev: děloha, vaječníky, prostata, varlata •měkké tkáně: kůže, podkoží, nádory •krk: štítná žláza, příštitná tělíska, lymfatické uzliny Dopplerovská ultrasonografie •Umožňuje nám získat povědomí o rychlosti pohybu tkání (zejména krve) •Zjišťujeme složku rychlosti směrem od sondy či k sondě •Zobrazeno v odstínech modré a červené •Duplexní ultrasonografie – spojení dopplerovského usg s anatomickým obrazem klasického usg • Magnetická resonance •Využívá se působení silného magnetického pole na atomy lidského těla •Slouží k zobrazení měkkých tkání •Přesnost zobrazení − na základě rozlišných intenzit signálu měkkých tkání (mozek, srdce, chrupavčitá tkáň...) •Výhody: •Umožňuje rozlišit patologické stavy, které jsou jinak nezobrazitelné •Neinvazivní metoda − nevyužívá škodlivého ionizujícího záření(vhodné i pro těhotné a novorozence) •Informace o krevním oběhu, krevních cévách •Některé angiografické snímky mohou být zobrazeny bez potřeby dodání kontrastní látky •Funkční MRI umožňuje zobrazení obou aktivních části mozku při jednotlivých aktivitách •Nevýhody: •Vysoká pořizovací a provozní náklady •Dlouhá doba vyšetření •Nelze použít u pacientů s magnetickými implantáty •Vyšší výskyt artefaktů Elektrokardiografie •Základní vyšetřovací metoda v kardiologii •snímáme elektrickou srdeční aktivity •Pomocí elektrod umístěných na kůži, ale i na stěně jícnu či přímo v srdci, měříme rozdíl napětí jako projev šíření akčního potenciálu myokardem •Možnost měření klidového, ale i zátěžového EKG •Výsledkem je elektrokardiogram •Einthovenův trojůhelník – •3-svodové EKG, v jejich pomyslném těžišti leží srdce •Bipolární svody •12-ti svodové EKG •Navíc 6 unipolárních hrudních svodů •elektrokardiogram Elektroencefalografie •Měříme elektrické potenciály povrchových struktur mozku •Využití převážně v neurologii, neurochirurgii a psychiatrii •Vlny alfa, beta, théha, delta • Elektromyografie •Elektrodiagnostická metoda k diagnostice poruch nervosvalového aparátu •Měření elektrických potenciálů vzniklých v důsledku činnosti kosterní svaloviny •Povrchové nebo jehlové elektrody