Náplň přednášky •historie, odborná příprava psychiatrické sestry •modely péče např. Hildegardy Peplau •odbornost psychiatrické sestry •role psychiatrické sestry v systému zdravotních služeb •výkony hrazené systémem veřejného zdravotního pojištění • Být profesionální sestrou znamená… •všeobecná sestra X sestra pro péči v psychiatrii •? ▫? ▫? •? ▫? ▫? ▫? • Historie psychiatrie • •Johann Weyer (1515–1588) – holandský lékař; označil šílence za nemocné • • •Phillip Pinel (1745–1826) – francouzský lékař; • zavedl humánní přístup k duševně nemocným OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Historie psychiatrie na našem území •dekret Josefa II z 19. března 1783 - nařizoval zřízení oddělení pro duševně choré kněze při Nemocnici milosrdných bratří v Praze • •rok poté bylo umožněno přijímat do nemocniční budovy u sv. Bartoloměje i civilní muže • •pro ženy byla vyhrazena část klášterní nemocnice U Alžbětinek • OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII VFN v Praze •2. ledna 1791 - otevření Všeobecné nemocnice se samostatným ústavem pro duševně choré (současná adresa: Praha 2, Ke Karlovu 11) • •nad vchodem do jeho budovy je dodnes nápis: „Custodiae mente captorum Josephus II., Leopoldus II., MDCCXC“ • (Péči o duševně choré určil Josef II a Leopold II., 1790) • • • v roce 1822 pronajat klášter u sv. Kateřiny pro účely rozšíření psychiatrického oddělení • •rok 1826 - byl klášter pro psychiatrii odkoupen a zrekonstruován (kapacita 250-260 nemocných); pokračoval tlak na lůžka, proto byl roku 1844 otevřen tzv. nový dům (nyní tvoří hlavní budovu pražské psychiatrické kliniky), byl určen pro pacienty s pozitivní prognózou („starý dům“= kateřinský ústav sloužil jako útočiště pro chronické pacienty) •nový dům disponoval 500 lůžky a řadil se mezi k nejlepší zařízení tohoto typu v Evropě • •ředitelem byl MUDr. Joseph Gottfried Riedel, který propagoval humánní přístup • •součástí péče se stala např. pracovní terapie, tělocvik, procházky, vodoléčby a hry na hudební nástroje • •pražský ústav po roce svého fungování měl téměř 800 lůžek, jeho kapacita stále nebyla dostačující… • • Další nová psychiatrická zařízení •1860 - nová pobočka psychiatrie VFN Na Slupi •1863 - Brno Černovice •1869 - Kosmonosy •1875 - Apolinář (stará porodnice) •1880 - Dobřany •1887 - Opařany u Tábora •1889 - Opava •1890 - Horní Beřkovice •1892 - Šternberk •1902 - Jihlava (pobočka Brna) •1909 - Bohnicích •1934 - Havlíčkův Brod • •Další velkou událostí ve vývoji psychiatrie u nás bylo založení Výzkumného ústavu psychiatrického v roce 1961 (byl umístěn v areálu bohnické psychiatrické nemocnice v Praze); od 1.1.2015 sídlí v Klecanech pod názvem NUDZ • Péče o pacienty v Bohnicích •Péči zajišťovali laikové – potřeba výchova opatrovníků • •„Instrukce pro opatrovníky Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích“ - příručku lze přirovnat k ošetřovatelským standardům; obsahovala 66 paragrafů •na pavilonu pro zločince platily „Služební předpisy pro opatrovníky pavilonu pro zvlášť nebezpečné v Královském českém zemském ústavu pro choromyslné v Bohnicích“ Příklad instrukce – etický apel •paragraf č. 4 • •„Nikdo nesmí vůči nemocnému dáti na sobě znáti hněv, nevoli, rozpačitost, bázeň, atd.“ Péče o pacienty – pokr. •„Instrukce o nakládání se soukromými penězi duševně chorých a o jejich účtování“ (za tyto peníze byly pořizovány např. hygienické potřeby) • •„Instrukce pro správce a kontrolora Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Praze“ Počty bohnického personálu •1909 - v ústavu pro choromyslné v Bohnicích bylo hospitalizováno 529 pacientů, o které se staralo 45 opatrovníků • •1913 - na 1893 pacientů bylo již 304 opatrovníků • (léčebna byla koncipována pro 1774 pacientů) • •1925 - bylo 2036 hospitalizovaných a 671 opatrovníků • •2021 (červen) – kapacita 1100 lůžek a 490 sester + 277 sanitářů/ošetřovatelů (767) Vzdělávání sester – „všeobecné“ • •první škola pro ošetřovatelky v Rakousku-Uhersku byla otevřena v Praze v roce 1874 (vznik ovlivněn prací Florence Nightingalové a emancipačním hnutím) • •výuka probíhala formou několikaměsíčních kurzů pod vedením českých lékařů a profesorů LF UK; škola po sedmi kurzech v roce 1881 zanikla • • • • • Vzdělávání sester – „všeobecné“ •výnosem Ministerstva vnitra z roku 1913 byl zahájen projekt k povznesení odborné a hospodářské úrovně ošetřovatelského povolání v monarchii • •výstupem projektu bylo v roce 1916 otevření škol • (1 německé a 1 české školy v Praze) - Státní dvouletá ošetřovatelská škola • •absolventky studia získaly titul diplomovaná sestra Vzdělávání sester – „všeobecné“ •v Praze roku 1918 otevřena Vyšší sociální škola pro soc. prac. a sestry pro samostatnou práci v terénu (zakládali např. poradny pro matky a děti, zdravotní dispenzáře apod. ; smlouvy s pojišťovnami) • •v roce 1946 bylo na našem území již 40 ošetřovatelských škol • •1946 – vznik Vyšší ošetřovatelské školy, která zajišťovala pedagogické vzdělání učitelkám pro výuku na ošetřovatelských školách • •od roku 1948 bylo možné studovat na čtyřleté Střední zdravotnické škole se zakončením maturitní zkouškou • Vzdělávání sester – „všeobecné“ • •rok 1960 - vznik Střediska pro další vzdělávání SZP, později transformován na Institut pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků (IDVPZ) a v roce 2003 transformován na Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Vzdělávání sester – „všeobecné“ •1960 – FF UK dvou oborové pětileté studium ošetřovatelství v kombinaci s psychologií a později i s pedagogikou pro odborné učitelky na SZŠ • •v období 1987–1994 studovat na FF UK obor péče o nemocné • •od roku 1992 bakalářské studium (nejdříve jen na LF) • •v roce 1996 proběhla reorganizace zdravotnického školství - otevření vyšších odborných škol • Vzdělávání pracovníků v psychiatrii •v roce 1908 byla vydána kniha MUDr. Jana Hrašeho (v té době ředitel ústavu pro choromyslné v Dobřanech, později první ředitel bohnické psychiatrické léčebny) Ošetřování choromyslných • •zajímavostí této knihy bylo, že autor nepoužíval běžné označení „opatrovník“, ale „ošetřovatel“ • Vzdělávání pracovníků v psychiatrii •budování nových ústavů pro chorobomyslené s sebou neslo vyšší potřebu ošetřovatelského personálu, který bylo nutné vyškolit • •v bohnickém ústavu pro choromyslné ošetřovatelé, tehdy opatrovníci, po prvním roce služby skládali zkoušku; její úspěšné absolvování s sebou neslo zvýšení platu Vzdělávání pracovníků v psychiatrii •jednotlivé ústavy si vychovávaly své zaměstnance samy; ústavu pro choromyslné v Bohnicích se začaly provádět kurzy psychiatrického minima; v roce 1945 ukončilo tento kurz 145 nových ošetřovatelů • •Bohničtí lékaři – ředitel MUDr. Alois Plískal a primář MUDr. Jiří Semotám se zasloužili o zřízení psychiatrické větve Vyšší školy sociálně zdravotní v Praze 1; výuka probíhala v letech 1949 – 1952 • •50. léta - změny ve školském systému - doškolování pracovníků v psychiatrii na Střední zdravotnické škole v Praze 8 – Košinka a při nemocnici na Bulovce Vzdělávání pracovníků v psychiatrii •ve většině PL – závodní školy práce pro SZP i PZP a pro SZP kurzy psychiatrického minima, psychoterapie, seznámení s rehabilitačními metodami v psychiatrii apod. • •1992 – 1999: ve třech školách v ČR (v Praze - Povltavská, v Brně a Kroměříži) probíhalo nástavbové pomaturitní studium pro zdravotní sestry se zaměřením na ošetřování na psychiatrii • Vzdělávání pracovníků v psychiatrii •2000 - nový obor Diplomovaná sestra pro psychiatrii, který probíhal na vyšších zdravotnických školách v Praze, Brně a později v Havlíčkově Brodě • •studium bylo určeno pro absolventy veškerých středních škol; ve školním roce 2004/2005 obor zanikl •Vizita na terapeutické místnosti na pavilonu 10 v Psychiatrické léčebně Bohnice • •Zdroj: Kronika pavilonu 10 Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze •(období – počátek 70. let 20. století) • lwf153 •Aktivizace pacientek u pavilonu 10 (gerontopsychiatrie) v Psychiatrické léčebně Bohnice • •Zdroj: Kronika pavilonu 10 Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze (období – počátek 70. let 20. století) • lwf155 •Aktivizace pacientek u pavilonu 10 (gerontopsychiatrie) v Psychiatrické léčebně Bohnice • •Zdroj: Kronika pavilonu 10 Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze (období – počátek 70. let 20. století) • lwf154 Ošetřovatelské modely •hledají teoretické cesty jak dosáhnout cílů • ošetřovatelství • •charakterizují vztahy mezi: •ZDRAVÍM •PROSTŘEDÍM •ČLOVĚKEM (nemocným, komunita, rodina,…) •OŠETŘOVATELSKOU PÉČÍ (sestrou) • • •Hildegard E. Peplau • •model interpersonálních vztahů https://www.florence.cz/uploads/image/_old/2012/rec_Os-model_Peplau1_PeplauHildegard.jpg Hildegard E. Peplau •1909–1999; byla jednou z předních světových teoretiček ošetřovatelství • •Díky své teoretické a klinické práci, která vedla k rozvoji psychiatrického ošetřovatelství, je H. Peplau považována za „matku psychiatrického ošetřovatelství“. • Ošetřovatelský model Hildegard Peplau •Koncepce psychodynamického ošetřovatelství, které jedinci umožňuje porozumět vlastnímu chování. Sestra využívá svých vlastních zkušeností k porozumění chování lidí, rozpoznání jejich problémů, které urovná či odstraní prostřednictvím principů interpersonálních vztahů. Jádro psychodynamické péče tvoří role sestry, které jsou v interpersonálním vztahu sestra–pacient nezastupitelné. Ošetřovatelský model Hildegard Peplau •Peplau uvedla, že každý člověk by měl být respektován jako jedinečný biologicko-psychologicko-spirituálně-sociální celek a je třeba si uvědomit, že lidé reagují rozdílně. Významný vliv má na jedince také kultura, prostředí, zvyky a osobní hodnoty. Každý člověk do interakce přináší určité předpojaté myšlenky, které ovlivňují jeho vnímání, a tím vznikají rozdíly ve vnímání samém. Vnímání je velmi důležité pro interpersonální procesy. Sestra i pacient při navazování interpersonálního vztahu vzájemně poznávají své role i faktory provázející problém. Sestra společně s pacientem směřuje k vyřešení pacientova zdravotního problému. Ošetřovatelský model Hildegardy Peplau •Ošetřovatelství charakterizuje jako významný interpersonální proces. Jde o humanistický vztah mezi pacientem a sestrou připravenou rozpoznat problém a poskytnout adekvátní pomoc. „Sestra asistuje pacientovi při tomto interpersonálním procesu, jehož hlavními složkami jsou: sestra, pacient, terapeutický vztah, cíl, lidské potřeby, obava, napětí, frustrace“ (Farkašová, 2005, s. 142). Další ošetřovatelské modely vhodné pro psychiatrickou péči •Model Dorothey Johnsonové - model behaviorální systémový; vhodný např. u pacientů u nichž je zdravotní problém zaměřen na změnu dosavadního chování (u drogově závislých, PPP) • •Model Virgine Hendersonové - model udržování/opory; cílem oš. péče je udržet člověka • maximálně soběstačného, nezávislého, aby byl • schopen hodnotně žít. V případě, že nemá potřebnou sílu, vůli a znalosti, pomáhá sestra • vhodnou ošetřovatelskou péčí. • Další ošetřovatelské modely vhodné pro psychiatrickou péči • •Model D.E. Oremové – model sebepéče • Člověk má přirozenou schopnost o sebe pečovat, přispívat osobně ke svému zdraví a vytvářet pro sebe pocit dobré pohody. Tyto činnosti člověka jsou ovlivňovány jeho věkem, schopnostmi a společensko-kulturním prostředím. V případě neschopnosti sebepéče je nutný ošetřovatelský zásah. (Orem, 1991) • • Ošetřovatelství dle Koncepce ošetřovatelství (6/2021) • •…disciplína založená na samostatnosti sestry, týmové spolupráci s lékaři, ostatními zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky; jeho cílem je vhodnými metodami systematicky a všestranně uspokojovat potřeby člověka (ve vztahu k udržení zdraví nebo potřebám vzniklým či pozměněným onemocněním) Ošetřovatelství dle Koncepce ošetřovatelství (6/2021) • •Ošetřovatelství se podílí na prevenci, diagnostice, terapii, rehabilitaci a edukaci pacienta a jeho blízkých. • •Pacientům, kteří se o sebe nemohou, neumějí nebo nechtějí postarat, zajišťuje profesionální ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelství dle Koncepce ošetřovatelství (6/2021) •…sestra poskytuje specifickou službu, přičemž se řídí etickým kodexem pro praxi a plní další, stále důležitější role, jako je obhajoba pacienta, podpora bezpečného prostředí,… •…umění ošetřovatelství spočívá v navázání vztahu s pacientem, což sestře umožňuje důkladně se seznámit s jeho situací, stanovit priority a racionálně určit další postup péče. (ICN, 2020) Být profesionální sestrou znamená… • •? ▫? ▫? •? ▫? ▫? ▫? • Ošetřovatelství dle Koncepce ošetřovatelství (6/2021) •Být profesionální sestrou znamená ošetřovat pacienty s důstojností, laskavostí, úctou a empatií. Sestra má autoritu pro rozhodování a dodržuje etický kodex profese sestry. Pacienti v péči sestry musí být schopni sestře důvěřovat. (ICN, 2007) Role psychiatrické sestry v systému zdravotních služeb •? ▫? ▫?.... •Poskytovatelka ošetřovatelské (specializované) péče •Koordinátorka péče o pacienta •„Průvodce“ pacienta na jeho cestě k zotavení •Nositelka bodu • Role psychiatrické sestry v systému zdravotních služeb • •Sestra pro péči v psychiatrii • odbornost 914 • •= nositelka bodu • Systém úhrad – psychiatrické sestry (T. Petr, Po stopách psychiatrického ošetřovatelství, Bohnice 2022) • •Vývoj ceny za bod: •2016 – 0,90/bod •2017 – 0,95/bod •2019 – 0,98/bod •2020 – 1,07/bod •2022 – 1,04/bod; CDZ – 1,22/bod Systém úhrad od roku 2022 (T. Petr, Po stopách psychiatrického ošetřovatelství, Bohnice 2022) •Snížení admistrativní zátěže – indikace lékaře platná po dobu 3 měsíců •Rozšíření dg. spektra cílové skupiny o pacienty na celou F skupinu (s výjimkami) + G30 •Prodloužení doby krizové intervence z 1 týdne na 14 dní, možnost provádění i ambulantně •Úpravy některých registračních listů • •